MĚSTA OKRESU TACHOV

Pohoří Český les tvořící celou západní stranu hranice okresu Tachov, bylo dříve nárazníkovým pásem mezi socialistickou a kapitalistickou Evropou; dnes přes něj běžně přecházejí turisté z obou zemí, aby si užili zdejší krásnou přírodu.

 

Okres Tachov patří mezi nejméně nápadné a známé okresy v České republice. Zaujme vás ale mnohými stavebními a církevními památkami. K největším perlám patří nejstarší český hrad Přimda, klášter v Kladrubech, ale i historické hornické město Stříbro. Velmi si pak odpočinete v lázeňském městě Konstantinovy lázně, které překvapí klidem a zelenými plícemi. 

Okres Tachov je příhraničním okresem Plzeňského kraje. Hranice s Bavorskem na západní straně je dlouhá 51 kilometrů; celou severní hranicí je okres Tachov přimknut ke Karlovarskému kraji, kde sousedí s okresem Cheb. Na východě a jihu pak navazuje okres Tachov na jiné okresy Plzeňského kraje – Plzeň – sever, Plzeň – jih a Domažlice.

Okres Tachov je čtrnáctým největším okresem v České republice a má 1 378 kilometrů čtverečních. Co se týká počtu obyvatel, je okres Tachov až na 74. místě ze 77 českých okresů. Žije tu jen 53 tisíc obyvatel. Ještě o místo níž je Tachov v průměrné hustotě obyvatel. Žije tu na jeden čtvereční kilometr 38,9 obyvatele.

V okrese najdeme osm měst. Kromě Tachova se jedná ještě o Bezdružice, Bor, Černošín, Kladruby, Planou, Přimdu a Stříbro. Tachovský okres hodně utrpěl v období po II. světové válce, kdy z mapy zmizelo velké množství obcí. Některé se ztratily z důvodů toho, že byly moc blízko velmi střežené česko-německé hranice. K těmto obcím patří například Střeble, Stoupa, Stará Knížecí Huť nebo Pavlův Studenec, kde žilo dokonce 1400 obyvatel. Některé obce zanikly i z důvodu poválečného odsunu obyvatel. Po odchodu německých občanů z Výškovic, Domaslaviček, Pořejova, Bažantova a Bohuslavi zde vůbec nikdo nezbyl. Dvě vesnice byly zatopeny vodními díly. Zmizela obec Lučina a na jejím místě vyrostla stejnojmenná přehrada. Butov zase zmizel pod hladinou nádrže Hracholusky.

Zlaté období zažívá Tachovsko v době osidlování na začátku 12. století. Vzniká obchodní stezka z Čech do Norimberka a z toho důvodu je zlaožen v roce 1115 klášter v Kladrubech, o šest let později hrad Přimda a o dalších pět let později hrad v Tachově. Okres Tachov se také může pochlubit dvěma královskými městy – patří k nim samotné okresní město a ještě Stříbro. Na frak dostala oblast za husitských válek, kdy se tu uskutečnila v roce 1427 slavná Bitva u Tachova. V té době také začíná germanizace oblasti, nahrazují se tak mrtví po morových ranách. Zajímavostí je, že na Tachovsku existuje jedna obec, kde nikdy nebyl zaznamenán jediný německý obyvatel – touto obcí je Sulislav. V 16. století se začíná na Tachovsku, a to hlavně v okolí Stříbra, s těžbou drahých kovů. Temné období přinesla třicetiletá válka, v okrese se odehrály dvě bitvy – v roce 1621  u Rozvadova a v roce 1647 u Třebele. Krveprolitím pak skončilo ještě sedlácké povstání na Ovčím vrchu v roce 1680. Četné židovské komunity na Tachovsku definitivně zanikly s druhou světovou válkou. Okres byl dějištěm mnoha pochodů smrti a na Novém židovském hřbitově v Tachově byl objeven největší masový hrob na českém území, kde bylo přes 600 obětí. Okres osvobodila americká armáda 2. května 1945.

Nejvyšších poloh dosahuje okres Tachov v západní části, kterou tvoří pohoří Český les. Tady najdeme také nejvyšší vrchol okresu – Havran, který měří 894 metrů nad mořem. Celý okres je více či méně horský; na severu sem zasahuje Slavkovský les a Tepelská vrchovina. Na jihovýchodě sem ještě drobnými výběžky dosahuje Plzeňská pahorkatina. Mezi Tachovem, Borem a Stříbrem najdeme nejnižší místa okresu – Tachovskou brázdu. Ta se využívá hlavně na zemědělskou výrobu a je místem pro nezvykle rozšířenou rybniční soustavu.

Ústředním tokem oblasti je řeka Mže, která protéká celým okresem, ale pramení pár kilometrů za německou hranicí. Druhý největší tok – říčka Úhlavka se po 35 kilometrech toku vlévá do Mže u Stříbra. Jinak už jsou v okrese jen výrazné potoky – Kosí, Hamerský a Úterský. 14 procent území okresu je odvodňováno do Černého moře přes Dunaj, a to hlavně Kateřinským a Nivním potokem. Největším rybníkem oblasti je Regent u Chodové Plané.

Tachovsko je bohaté na nerostné suroviny. Proto se zde v minulosti prováděla výrazná těžba, zvláště ve Stříbře, Plané a Boněnově. Těžilo se stříbro, olovo, měď a cín. Michalovy Hory byly dokonce v minulosti největším městem regionu, po zastavení těžby se vrátily mezi obce a vývoj se zcela zvrátil a zastavil. Těžba probíhala i v průběhu 20. století. V roce 1946 byl na Tachovsku objeven uran, a tak se zde dobývala strategická surovina ve Vítkově, Oldřichově, Tachově i Zadním Chodově. Těžba uranu skončila až na konci roku 1992.

Ze zemědělského hlediska není okres příliš významný; pěstuje se ječmen, řepka, pšenice a kukuřice na siláž.

Páteří okresu je dálnice D5, která má na okrese Tachov 45 kilometrů. Kopíruje téměř tisíc let starou obchodní stezku mezi českým královstvím a Bavorskem. Spojení ze severu s dálnicí obstarává silnice číslo 21 směrem přes Planou.

Železnice je zastoupena hlavní tratí mezi Chebem a Plzní, po které jezdí rychlíky i do německého Norimberku. Druhou nejvýznamnější tratí je číslo 184, která vede z Plané přes okresní město až do Domažlic. Spíše lokální charakter pak mají tratě 177 a 178.

Hraničních přechodů v okrese je celkem devět: Broumov/Mähring (silniční); Žďár/Griesbach (turistický); Branka/Hermannsreuth (turistický); Pavlův Studenec/Bärnau (silniční); Křížový kámen/Kreuzstein (turistický); Přední Zahájí/Waldheiml (turistický); Rozvadov/Waidhaus (silniční); Rozvadov/Waidhaus (dalniční); Železná/Eslarn (silniční).

Železnice je zastoupena hlavní tratí mezi Chebem a Plzní, po které jezdí rychlíky i do německého Norimberku. Druhou nejvýznamnější tratí je číslo 184, která vede z Plané přes okresní město až do Domažlic. Spíše lokální charakter pak mají tratě 177 a 178.

Hraničních přechodů v okrese je celkem devět: Broumov/Mähring (silniční); Žďár/Griesbach (turistický); Branka/Hermannsreuth (turistický); Pavlův Studenec/Bärnau (silniční); Křížový kámen/Kreuzstein (turistický); Přední Zahájí/Waldheiml (turistický); Rozvadov/Waidhaus (silniční); Rozvadov/Waidhaus (dalniční); Železná/Eslarn (silniční).

I přes významný úbytek stavebních památek po druhé světové válce je jich tu stále hodně.  Svědčí o tom vyhlášení městských památkových zón ve čtyřech městech (Tachov, Stříbro, Planá, Bor) a pět vesnic – Horní Jadruž, Pačín, Prostiboř, Zadní Chodov a Chodský Újezd se stalo vesnickými památkovými zónami. Okresní město se může chlubit městským opevněním, které je společně s tím v Nymburce nejzachovalejším v celé zemi. A to nemluvíme o windischgrätzké jízdárně ve Světcích, která kandiduje na zapsání do seznamu památek UNESCO. Stříbro je krásným hornickým městem s renesanční radnicí a mostem s jedinou českou mosteckou věží uprostřed. V Boru u Tachova na vás čeká prohlídka zámku s netradiční věží, Loreta a poutní kostel.  Okres se chlubí čtyřmi národními kulturními památkami. Tou nejvýznamnější je klášter v Kladrubech, na jehož přestavbě se podepsal v 18. století Jan Blažej Santini. Dále mezi NKP patří ještě hrad Přimda, Slovanské hradiště a pohřebiště v Bezemíně a Hradiště na Hradišťském kopci. Samostatnou kapitolou je pak klidné a krásné lázeňské město Konstantinovy Lázně. S otevřenou náručí vás přivítá zámek v Bezdružicích a zříceniny Švamberk, Gutštejn a Volfštejn. Přírodně je nejcennější oblast Českého lesa. Turisty je stále ještě nedoceněna, není tak navštěvovaná jako Šumava, přesto je Český les Šumavě velmi podobný. Za návštěvu stojí i pětice přírodních parků – Valcha, Sedmihoří, Kosí potok, Hadovka a Úterský potok.

O titul největšího stromu okresu Tachov bojují dva vzrostlí jedinci. Mílovská lípa má 714 centimetrů a První Dub nad Pozorkou v Kladrubech 713 centimetrů. O něco pozadu je na třetím místě Lípa v Lesné u pana Hrčína. Ta má 650 centimetrů v obvodu kmene.

Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Tachov (13 tisíc obyvatel); Stříbro (8 tisíc obyvatel); Planá (6 tisíc obyvatel); Bor (4 tisíc obyvatel) a Chodová Planá (2 tisíce obyvatel).

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové milovníky tohoto kraje

 

Výlet 1 : Návštěva Stříbra, Konstantinových Lázní a dvou  zřícenin (motovýlet s pěšími procházkami)

 

Start: Stříbro, Turistický rozcestník U branky

Cíl: Planá, Rozhledna Bohušův vrch

Délka moto trasy: 54 km

Délka pěší trasy: zhruba 10,8 km

Časová náročnost celého výletu: 8 hodin 30 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet, který se zaměřuje na nejznámnější místa severní části okresu Tachov.

Vhodnost: Téměř rovinatá cesta je vhodná pro všechny skupiny turistů. Je nutné poznamenat, že výstup na Švamberk, ale především na Vlčí horu je trochu náročnější.

 

Zastávky:

Stříbro, Kamenný most s bránou – Stříbro, Kostel Všech svatých s vyhlídkovou věží – Stříbro, Minoritský klášter – Stříbro, Stříbřecký vodopád – Konstantinovy Lázně, Zřícenina hradu Gutštejn – Konstantinovy Lázně, Prusíkův pramen – Konstantinovy Lázně, Sochařská galerie pod širým nebem - Kokašice, Zřícenina hradu Švamberk – Kokašice, Kaple Svaté Máří Magdalény – Černošín, Zřícenina hradu Volfštejn – Černošín, Vlčí hora – Černošín, Goethova vyhlídka – Planá, Rozhledna Bohušův vrch

Základní verze:

Výlet začneme ve Stříbře u turistického rozcestníku Stříbro – U branky. Sem můžeme v pohodě dojet autem i na místě zaparkovat.

1. etapa: pěší okruh městem Stříbro:

Od rozcestníku se vydáme po modré turistické stezce a prohlédneme si místní kamenný most s mosteckou bránu uprostřed mostu. Modrá stezka nás dovede do ulice Žižkova, kde odbočíme doleva a dojdeme ke kostelu Všech svatých, kde si vystoupáme na vyhlídkovou věž a podíváme se na Stříbro pěkně z výšky. Pak se vrátíme zpět do Žižkovy ulice, zahneme doleva a dojdeme na Masarykovo náměstí. Na opačném konci si můžeme prohlédnout minoritský klášter. Pak vyjdeme od turistického rozcestníku Stříbro – náměstí po červené stezce a sejdeme kolem Stříbrského vodopádu k řece Mži. Ještě před mostem sejdeme z turistických stezek a půjdeme rovně podél řeky po Naučné stezce Historie hornictví na Stříbrsku. Po ní dojdeme k místu, kde máme zaparkované auto.

 

★★★★★ - Kamenný most s bránou, Stříbro:

Jediný český most s mosteckou bránou uprostřed. Zvláštností je i samotná brána, ty se totiž vyskytují málokdy na mostech vyjma Prahy. Tento renesanční most byl dokončen v roce 1560 stavitelem Benediktem Volchem a patří mezi pět nejstarších mostů v Čechách.

Poloha: 49.7502939N, 13.0012269E

Parkoviště: v místě

★★★ - Kostel Všech Svatých s vyhlídkovou věží, Stříbro:

Dominantní stavba města s možností prohlédnout celé okolí z výšky. Kostel je postaven v pozdně gotickém slohu, v letech 1754-7 prošel barokní úpravou. Na hranolovou věž vyšplháte po 144 schodech a budete mít rozhled na město z výšky 32 metrů.

Poloha: 49.7520144N, 13.0030025E

Parkoviště: v místě

★★★- Minoritský klášter, Stříbro:

I on doplatil na uzavření císařským patentem Josefa II. Klášter byl založen už Švamberky ve 13. století. Dnes si ho můžete prohlédnout, ale už jen jako expozici městského muzea, které v něm sídlí.

Poloha: 49.7527433N, 13.0069156E

Parkoviště: v místě

 

★★★★ - Stříbrský vodopád, Stříbro:

Jeden z nejkrásnějších přírodních vodopádů Západních Čech. Najdeme ho v parku nedaleko náměstí, je vysoký 2 metry, s velkým průtokem a tak vytváří poměrně velké a zajímavé vývařiště. Dále po proudu pak prochází skalní soutěskou, kde tvoří další kaskády menších vodopádů a peřejí. Po pár metrech potok vtéká do řeky Mže.

Poloha: 49.7538022N, 13.0079192E

Parkoviště: na náměstí (cca 200 m)

2. etapa: přejezd do osady Daňkov:

Od rozcestníku odjedeme autem na křižovatku, kde se dáme ostře doprava. Přejedeme řeku Mži a dojedeme na kruhový objezd ve Stříbře. Tím projedeme rovně a po silnici 230 dojedeme až za obec Těchlovice. Tady za autobusovou zastávkou zahneme doprava na silnici 202. Dojedeme za obec Záchlumí, kde ve vidlici odbočíme z hlavní silnice doleva. Přijedeme do obce Cebiv, kde na křižovatce zahneme doprava a přejedeme koleje. Bude následovat křižovatka, kde bude odbočka doprava na Bezemín, my ale pojedeme rovně. Přijedeme na další křižovatku, tentokrát křížovou, kde odbočíme doprava. Na následné křižovatce budeme pokračovat dál po žluté stezce a dojedeme do osady Daňkov k bývalému stejnojmennému zámečku. Cesta je dlouhá 18 kilometrů a ujedeme jí za 23 minut.

 

3. etapa: pěší výlet ke zřícenině Gutštejn:

Nyní půjdeme dál po žluté stezce až k rozcestníku Gutštejn – zřícenina. Tady odbočíme přímo ke zřícenině a pak se vrátíme zpět k autu. Cesta je dlouhá 800 metrů a cesta tam i zpět trvá 15 minut.

★★★ - Zřícenina Gutštejn, Konstantinovy Lázně:

Krásný a hrdý hrad se dlouho schovává pohledům. Je skrytý totiž v okolním terénu. Na břehu říčky Hadovky byl vystavěna na přelomu 13. a 14. století jako sídlo rodu Gutštejnů. Odolal dokonce i husitskému běsnění. Od 16. století je ale už uváděn jako pustý. Přesto se dokonale zachovali místní sklepy, které si se svítilnou můžete prohlédnout, stejně jako obvodové zdi a věž.

Poloha: 49.8517164N, 13.0161956E

Parkoviště: v blízkosti bývalého loveckého zámečku Daňkov (0,9 km)

4. etapa: přejezd do Konstantinových Lázní:

Vrátíme se zpět na poslední křižovatku ve tvaru kříže. Najdeme tu i autobusovou zastávku. Předtím jsme přijeli zleva, teď ale pojedeme rovně. Projedeme Okrouhlým Hradištěm a dojedeme do Konstantinových Lázní. Tady v centru zastavíme. Přejezd je dlouhý jen 4,5 kilometru a vy ho zvládnete za 7 minut.

5. etapa: pěší procházka po Konstantinových Lázních:

Jsme v srdci malých Konstantinových Lázní. V parku před námi jsou dva výchozy místního léčivého Prusíkova pramene, ten musíme určitě ochutnat. Můžeme si prohlédnout i nedalekou kapli Panny Marie Lurdské a když budete chtít, věnujte více času prohlídce místního lázeňského parku, kde narazíte na i na exponáty místního sochařského sympozia přímo pod širým nebem. Poklidná procházka po zeleném srdci Konstantinových Lázní by neměla být delší než jeden kilometru a zabere zhruba 30 minut.

 

★★★★- Prusíkův pramen, Konstantinovy Lázně:

Kyselka s nejvyšším obsahem oxidu uhličitého ze všech českých léčebných vod. Prusíkův pramen je navrtán na dvou místech v místním parku, kde je v době lázeňské sezóny volně přístupný. Minerální uhličitá voda s nepatrným sirovodíkovým pachem o teplotě 9,9° Celsia patří k těm nejchutnějším v České republice.

Poloha: 49.8824089N, 12.9764392E nebo 49.8815581N, 12.9767508E

Parkoviště: v místě

★★★- Sochařská galerie pod širým nebem, Konstantinovy Lázně:

Jedná se o výstavní skříň místního sochařského sympozia. To hostí Konstantinovy Lázně už tradičně. Vy si tady v lázeňském parku můžete nejzdařilejší práce, jak ze dřeva, tak i z kamene prohlédnout pod širým nebem.

Poloha: 49.8824808N, 12.9779058E

Parkoviště: v místě

6. etapa: přejezd z Konstantinových Lázní do Krasíkova:

Z Konstantinových Lázní vyjedeme po silnici 201, přejedeme koleje a dojedeme na křižovatku v Kokašicích. Tam se dáme doprava. Za chvíli bude autobusová zastávka, u které bude odbočka doleva, a tam zahneme a dojedeme kam se dá. Budeme u Bodu záchrany TC 025 a u turistického rozcestníku Pod Krasíkovem. Cesta je dlouhá 4 kilometry a její zvládnutí nám bude trvat 4 minuty.

 7. etapa: pěší výstup na zříceninu hradu Švamberk na Krasíkově:

Od turistického rozcestníku Pod Krasíkovem se vydáme nahoru do kopce k rozcestníku Krasíkov. Odtud si vychutnáme pohled ze zříceniny hradu Švamberk a obhlídku kaple sv. Máří Magdaleny. Cesta tam i zpět k autu je dlouhá 1,3 kilometru a bude nám trvat 30 minut.

★★★★ - Zřícenina hradu Švamberk, Kokašice:

V historických pramenech se místo názvu Švamberk můžete potkat i s označením Krasíkov. Zdejší místo bylo ale osídleno už v pravěku. Hrad byl důležitou základnou vlivného rodiny Švamberků, ale stejně jako mnoho jiných, byl zničen za třicetileté války a jeho slávu už nikdo neobnovil. Pokud navštívíte místní zříceninu počátkem října, tak si nenechte ujít tradiční a vyhlášené Slavnosti jablek.

Poloha: 49.8777858N, 12.9311222E

Parkoviště: pod hradem (0,6 km)

★★★ - Kaple svaté Máří Magdalény, Kokašice:

Je zde pochován poslední ze západočeské větve rodu Švamberků. Jednalo se o Jana Bedřicha, který zemřel v roce 1659 a byl uložen do hrobky v této kapli.

Poloha: 49.8771797N, 12.9322464E

Parkoviště: pod hradem (0,5 km)

8. etapa: přejezd do Černošína:

Od turistického rozcestníku Pod Krasíkovem se vrátíme na křižovatku v Kokašicích, kde se dáme doprava. Dostaneme se až na kraj obce Olbramov, kde zahneme doprava. Dojedeme do obce Černošín, kde zahneme na křižovatce s hlavní silnicí doprava. Po 100 metrech ale odbočíme doleva do ulice Svojšínská a budeme pečlivě sledovat, kde bude doprava odbočovat žlutá turistická stezka. Tam zahneme a dojedeme k  fotbalovému hřišti. Třináctikilometrovou cestu zvládneme za 18 minut.

9. etapa: pěší výlet na Vlčí horu:

Od místního fotbalového hřiště se vydáme po žluté turistické stezce. Brzy dojdeme ke zřícenině hradu Volfštejn a po žluté pak budeme pokračovat až k rozcestníku Pod Vlčí horou. Tady změníme barvu turistického značení a dál půjdeme po modré. Dostaneme se na Vlčí horu, která je pověstnou mineralogickou lokalitou a pak dojdeme až k turistickému rozcestníku Goethova vyhlídka a ke stejnojmenné vyhlídce. Cesta tam i zpět nám bude trvat 1 hodinu a 45 minut a je dlouhá 5 kilometrů.

 

★★★ - Zřícenina hradu Volfštejn, Černošín:

Nejcennějším pozůstatkem hradu je 22 metrů vysoká věž bergfritového typu. Prvním doloženým majitelem byl Beneda z Volfštejna. Hrad strážil obchodní stezku mezi Planou a Chebem. Později už majitelům hrad nevyhovoval a přestěhovali se na nedalekou Třebel. Od roku 1527 je hrad označován za zpustlý. Dendologický průzkum na stavbu použitých jasanů prokázal, že byly pokáceny v letech 1260-2.

Poloha: 49.8069089N, 12.8674636E

Parkoviště: u fotbalového hřiště v Černošíně (0,8 km)

★★★★★ - Vlčí hora, Černošín:

Vyhaslá třetihorní sopka, nejjižněji položený výlevný vulkán Českého masivu. Vznikla v souvislosti s nedalekým Mariánskolázeňským zlomem. Příroda tu vytvořila sopečné těleso o velikosti 1,5 krát 2,5 kilometru. Mineralogové zde nacházejí nejzajímavější krystaly augitu, amfibolu či olivínu. Největší šanci na nález máte ve dvou výkopech umístěných 200 metrů severovýchodně od vrcholu v zalesněném svahu nad pastvinou. Druhé místo je pak těsně u silnice, kde kameny můžete nalézt i po dešti, už z dálky se na vás budou třpytit.

Poloha: 49.8105794N, 12.8554869E

Parkoviště: u fotbalového hřiště v Černošíně (2,3 km)

★★★ - Goethova vyhlídka na Vlčí hoře, Černošín:

Goethova oblíbená vyhlídka na Vlčí hoře, někdo ale říká, že tu nikdy nebyl. Je to vlastně úplně jedno, důležité ale je, že se vám tu otevře nádherný pohled do údolí řeky Mže směrem k Tachovu.

Poloha: 49.8126189N, 12.8517658E

Parkoviště: u fotbalového hřiště v Černošíně (2,6 km)

10. etapa: přejezd do Plané:

Od místního fotbalového hřiště v Černošíně se vrátíme autem na křižovatku se silnicí 230 v Černošíně a dáme se doleva. Po této silnici dojedeme až na kraj města Planá, kde ve vidlici odbočíme doprava do ulice Plzeňská. Přijedeme až do centra Plané, kde u kostela svatých Petra a Pavla zahneme doprava. Budeme v ulici Bezdružická, což je vlastně silnice číslo 201. Vyjedeme po ní skoro ven z Plané a na jejím konci zahneme doprava z hlavní silnice. Ale jen na krátkou dobu, protože hned po zhruba sto metrech zahýbá doprava modrá turistická stezka. Tam zahneme a zastavíme. Cestu dlouhou 15 kilometrů zvládneme za 15 minut.

11. etapa: výlet na rozhlednu:

Odtud se vydáme po modré stezce nahoru k rozhledně Bohušův vrch, kde výlet končí. Cesta tam i zpět k rozhledně je dlouhá 500 metrů a trvá zhruba 10 minut.

★★ - Rozhledna Bohušův vrch, Planá:

Půvabná zděná věž se špičatou stříškou pochází z roku 1909. Po vystoupání 73 schodů do výšky 18 metrů se před vámi rozprostře kruhový výhled na Český a Slavkovský les, Dyleň nebo město Mariánské Lázně. Celková výška rozhledny je 21 metrů.

Poloha: 49.8666203N, 12.7528719E

Parkoviště: v místě

 

Výlet 2: Klášter v Kladrubech, zámek v Boru a  jízdárna ve Světcích (motovýlet s pěšími procházkami)

 

Start: Kladruby, Turistický rozcestník Kladruby - klášter

Cíl: Světce, Turistický rozcestník Světce - jízdárna

Délka moto trasy: 47,1 km

Délka pěší trasy: zhruba 5 km

Časová náročnost celého výletu: 9 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet, který ukazuje místa z jižní části okresu Tachov, které by měl každý navštívit.

Vhodnost: Téměř rovinatá cesta je vhodná pro všechny skupiny turistů. Je nutné poznamenat, že výstup na hrad Přimda je poněkud strmý a náročný a je asi nejproblematičtějším bodem celého výletu.

 

Zastávky:

Kladruby, Národní kulturní památka klášter Kladruby – Kladruby, Národní kulturní památka Kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta – Kladruby, Duby nad Pozorkou – Bor, Zámek Bor – Bor, Loreta – Přimda, Hrad Přimda – Tachov, Jízdárna Světce – Tachov, Zřícenina kláštera Paulánů – Tachov, Šibeniční vrch - Tachov, Rozhledna Vysoká – Tachov, Památník Vysoká

Základní verze:

Výlet začíná u turistického rozcestníku Kladruby – klášter. 

 

1. etapa: návštěva areálu Kladrubského kláštera:

Od rozcestníku se vydáme po areálu kláštera, kde si prohlédneme nejen klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta. Pak vyjdeme z areálu zpět k rozcestníku a vydáme se jen pár metrů doprava po hlavní silnici k památným a obrovským Dubům nad Pozorkou.

 

★★★★★ - Národní kulturní památka Klášter Kladruby, Kladruby:

Místo rozkvětu i zmaru spojené s takovými jmény jako Jan Blažej Santini-Aichel či Kilián Ignác Dientzenhofer. Bývalý benediktinský klášter založil Vladislav I. už v roce 1115. Do 14. století se vypracoval mezi největší komunity benediktínů v českých zemích. Jenže nic netrvá věčně, a tak se ocitl klášter v důsledku třicetileté války, ale i požáru doslova v troskách. Jenže od roku 1653 se klášter začal zvedat z popela jak bájný Fénix. Absolutního vrcholu dosáhla stavba v počátku 18. století, kdy bylo připojeno přeštické panství a začala přestavba pod vedením Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Později vznikl nový konvent a prelatura podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Další úpadek přišel v roce 1785, kdy klášter zrušil císař Josef II. Z klenotu se postupně stala kasárna, nemocnice či invalidovna pro zraněné vojáky. V roce 1825 se majitelem zdejšího panství stala rodina polního maršála Windischgrätze, která zde po roce 1918 soustředila rozsáhlou knihovnu a rodinný archiv. Od roku 1945 je komplex v majetku státu. Zajímavostí je expozice o svatém Janu Nepomuckém, která je nejrozsáhlejší v Evropě.

Poloha: 49.7118417N, 12.9952306E

Parkoviště: v místě

★★★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta, Kladruby:

Mohutný trojlodní kostel byl postaven na začátku 13. století v pozdně románském slohu, ale začátkem 18. století byl přestavěn ve stylu barokní gotiky. Kostel s netradiční středovou kupolí patří mezi významnou památku české barokní architektury.

Poloha: 49.7118417N, 12.9952306E

Parkoviště: v místě

★★★ - Duby nad Pozorkou, Kladruby:

Strážci místního kláštera. Dva mohutné duby se nachází jen pár metrů od kláštera. První z nich je dokonce nejmohutnějším stromem okresu Tachov a v roce 2009 skončil na 3. místě v soutěži Strom roku. Jeho obvod převyšuje 750 centimetrů. Zhruba 150 metrů najdeme druhý dub, jen o něco útlejší.

Poloha: 49.7126494N, 12.9955647E

Parkoviště: v místě

2. etapa: přejezd do Boru:

Od Kladrubského kláštera se vydáme přes město Kladruby po silnici 203 až na křižovatku se silnicí 605, kde se dáme doleva. Překřížíme dálnici D5 a dojedeme po této silnici až na kraj města Bor. Tady zahneme na křižovatce doprava a už přijíždíme do města Bor. Dojedeme na další křižovatce, kde už najdeme místo na zaparkování. Jsme před místním zámkem. Přesun nás připraví o 20 minut a ujedeme při něm 18 kilometrů.

3. etapa: prohlídka zámku Bor a Lorety Bor:

Další etapou je prohlídka místního zámku. Můžeme jí zpestřit i prohlídkou blízkého parku a procházkou kolem Zámeckého rybníka. Naproti zámku nesmí naší pozornosti uniknout i Loreta.

★★★★ - Zámek Bor, Bor:

Kromě otisků dlaní v renesanční omítce je největší zajímavostí i náhrobek zřejmě dcery Jana ze Švamberka. První zmínka o tehdy ještě hradu pochází z roku 1263. Jeho zakladatelem je Ratmír ze Skviřína. V průběhu let se tu střídali majitelé, po roce 1945 byl zámek využíván armádou, zemědělským učilištěm nebo sloužil jako závodní jídelna. Jeho dnešní úprava v romanticky historizujícím slohu pochází z 19. století. Na zámeckou věž lze vystoupat po 117 schodech za zajímavým výhledem do okolí.

Poloha: 49.7099300N, 12.7771367E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Loreta, Bor:

K místu Černé Panny Marie Borské se kdysi konaly slavné náboženské poutě. Stejně jako všechny ostatní lorety, kdekoliv ve světě i tato vznikla, aby posílila mariánský kult. Lorety vlastně jsou kopiemi příbytku Panny Marie v Nazarethu, který byl do italské obce Loreto přenesen údajně anděly ve 13. století. Dnes se předpokládá, že ne andělé, ale papežská vojska přenesla do Itálie stavbu cihlu po cihle. Lorety se zpravidla stavějí z uměle vytvořenou trhlinou, což odkazuje na legendu, že svaté chýše v Loretu udeřil blesk a jediné, co zůstalo nepoškozeno byly věci s motivem Panny Marie. Borská loreta byla postavena roku 1668 na popud majitelky panství Isabelly von Götzen rozenou Trčkovou z Lípy. Brzy však začaly poutě k černé světici upadat, o jejich obnovu se postaral až v 19. století kněz Andreas Riedl. Stavba utrpěla na konci 2. světové války. Obnovy se dočkala včetně znovuobnovení církevních poutí až  v roce 1991.

Poloha: 49.7093644N, 12.7788272E

Parkoviště: v místě

4. etapa: přejezd do Přimdy:

Pokračujeme dál a hned za zámkem ve vidlici zahneme doleva na silnici číslo 605. Ta nás dovede až do Přimdy. V Přimdě zastavíme v centru města, v blízkosti informačního centra. Přejezdová vzdálenost je 9 kilometrů a vy jí zvládnete za 10 minut.

5. etapa: pěší výstup na hrad Přimdu:

Od  infocentra se vydáme po Naučné stezce Přimda. Využijeme ale pouze její první část, která nás dovede k nejstaršímu českému hradu – Přimdě. Cesta pěšky tam i zpět je dlouhá 2,5 kilometrů a bude vám trvat hodinu.

★★★★★ - Národní kulturní památka Hrad Přimda, Přimda:

Nejstarší dochovaný hrad u nás. Hrad nechal zbudovat Děpolt II. z Vohlburgu už v roce 1121. Krátce poté už ale Přimda patřila českým panovníkům a ti jí používali jako důležitý strážní hrad na obchodní cestě z Prahy do Horní Falce. Sloužila ovšem i jako vězení, kde musel přebývat pozdější král Přemysl Otakar II. Pak jeho význam ale klesal a od 17. století se udává jako pustý. Těsně před revolucí tu došlo k tragédii, kdy nestabilní zeď zavalila a usmrtila mladého chlapce.

Poloha: 49.6796767N, 12.6669172E

Parkoviště: pod svahem (0,8 km)

6. etapa: přejezd do Tachova:

Od informačního centra v Přimdě se budeme autem kousek vracet zpět, na konci města Přimda bude odbočka doleva na silnici číslo 198, tam odbočíme. Brzy podjedeme dálnici D5 na exitu 136 a po silnici 198 dojedeme až do Tachova. Budeme až na kruhovém objezdu, kde se dáme doprava a dojedeme až na světelnou křižovatku, kde odbočíme doleva. Zhruba za 400 metrů dorazíme na křižovatku před řekou Mží. Zahnuli jsme do ulice Prokopa Holého. Po ní dojedeme po silnici 199 až obce Světce. Tady odbočíme z hlavní silnice doleva, přejedeme znovu řeku Mži a zhruba po 100 metrech zastavíme u rozcestníku Světce – jízdárna. Cesta autem je dlouhá 20 kilometrů a vy byste ji měli zvládnout za 23 minut.

7. etapa: pěší trasa Světce - Vysoká:

Od rozcestníku Světce – jízdárna se vydáme kolem vlastní jízdárny, zříceniny kláštera Paulánů, mineme památný strom Šibeniční smrk a dojdeme k rozhledně Vysoká a pak naši cestu zakončíme u památníku Na Vysoké. Pak se vrátíme zpět. Cesta je dlouhá 2,5 kilometru a projdete ji za 50 minut.

★★★★★ - Národní kulturní památka Jízdárna Světce, Tachov:

Skvostná jízdárna postavena pro Windischgrätze,  byla kolem roku 2000 před totální demolicí. Přitom se jedná o unikát, který nemá v Česku obdoby. Jde o druhou největší jízdárnu v Evropě, hned po té vídeňské. Naprosto unikátní je například strom s trámovými překlady a lucernou ve střeše, která je schopná zajistit denní světlo uvnitř téměř bez použití umělého osvětlení, unikátní jsou i mechanismy na odstraňování hnoje umístěné přímo pod podlahou jízdárny.

Poloha: 49.8027947N, 12.6069211E

Parkoviště: v místě

★★ - Zřícenina kláštera Paulánů Světce, Tachov:

Stavba typově velmi podobná blízké jízdárně, bohužel dnes už je jen romantickou zříceninou. Kouzelné a čarovné místo, které bylo založeno v roce 1639. Rozebrána na přelomu 19. a 20. století na stavbu místních obydlí.

Poloha: 49.8024406N, 12.6049811E

Parkoviště: v místě

★★ - Památný strom Šibeniční smrk, Tachov:

Smrk se zajímavým kmenem. Kvůli své předsunuté a zesílené spodní větvi získal i své jméno, prý se na něm věšeli zločinci.

Poloha: 49.7982106N, 12.6095042E

Parkoviště: u rozhledny Vysoká (0,6 km)

★★★ - Rozhledna Vysoká, Tachov:

Moderní, krásná, ocelová dominanta Tachova. Rozhledna ve tvaru přesýpacích hodin byla postavena v roce 2014. Na vršek vede 144 vřetenovitě uspořádaných schodů. Pohled z výšky 25 metrů nabízí výhled na Tachov, Šumavu, Český nebo Slavkovský les.

Poloha: 49.7963792N, 12.6121625E

Parkoviště: v místě

★★★ - Památník Vysoká, Tachov:

Památník bitvy, která se odehrála 3. a 4. srpna 1427. V bitvě drtivě zvítězila vojska Prokopa Holého a porazila vojáky 3. křížové výpravy. Bitva je tu vzpomínána pomníkem, který vyrostl v roce 1974 v době největšího nomenklaturního uctívání husitských činů.

Poloha: 49.7983117N, 12.6121403E

Parkoviště: v místě