MĚSTA OKRESU ROKYCANY

Rokycansko se v posledních letech stalo synonymem rekreační zóny; k odpočinku ji využívají nejen místní a obyvatelé Plzně, ale zalíbení tu našli i obyvatelé metropole; po dálnici D5 jste tu za chvíli

 

V okrese Rokycany můžeme najít spoustu zajímavostí; Ovčín je proslulý exkluzivními archeologickými nálezy, našlo se tu třeba metr dlouhé zkamenělé křídlo prehistorické vážky; nikde jinde na světě nenajdeme Rokycanské kuličky, což jsou malé kamenné útvary zpravidla s trilobitem uvnitř a k mání jsou na poli u okresního města a pokud budeme mít opravdu štěstí, zopakuje se událost z roku 1771, kdy byl u Podmokel nalezen největší český zlatý poklad

Okres Rokycany leží v nejvýchodnější části Plzeňského kraje. Ze západu je obklopen třemi plzeňskými okresy, se kterými má společnou hranici – Plzeň-sever, Plzeň-město a Plzeň-jih. Ve východní části pak hraničí se třemi středočeskými okresy – Rakovník, Beroun a Příbram. Okres má rozlohu 575 km čtverečních a patří k těm nejmenším v republice. Najdeme ho na 68. místě ze 77 českých okresů. V celém okrese žije jen 47 458 obyvatel, což řadí Rokycansko dokonce na předposlední místo mezi českými okresy. Hustota obyvatelstva je 82,52 obyvatele na kilometr čtvereční, což posunuje okres do středu na tabulky na 51. místo v České republice.

Na ploše okresu najdeme šest měst – Hrádek, Mirošov, Mýto, Radnice, Rokycany a Zbiroh. Východní část okresu má vyšší nadmořskou výšku než část západní. V jihovýchodní části vystupuje Brdská vrchovina. Tady existují stále čtyři lokality, kam je zakázán vstup a slouží Armádě České republiky. Dvě z lokalit jsou alespoň průchodné pouze v koridoru nově vytyčených turistických stezek. Jedná se o střelnici Kolvín, kterou nás provede modrá turistická stezka a vojenskou lokalitu Padrť, která částečně leží i v okrese Příbram ve Středočeském kraji a kterou protíná červená turistická stezka. Dalšími dvěma zcela nepřístupnými vojenskými oblastmi v Brdech jsou Přední a Zadní Bahna. V Brdech v nejjižnějším cípu okresu Rokycany najdeme bezejmenný kopec – kótu 719. Jde o místo, kde se na počátku tisíciletí uvažovalo o vybudování americké protiletecké radarové základny.

 

Do jižní části okresu zabíhají poslední vrcholky Švihovské vrchoviny, které jsou na Rokycansku reprezentovány Radyňskou pahorkatinou a Rokycanskou pahorkatinou. Severozápadní okraj okresu je spojen s výběžky Plaské pahorkatiny, střed a severovýchod pak vyplňuje Křivoklátská pahorkatina s bývalým nejvyšším vrcholem okresu Rokycany. Tím byla Radeč s výškou 721 metrů nad mořem. Po připojení některých částí vojenského prostoru Brdy k okresu Rokycany je teď nejvyšším vrcholem západní strana kopce Koruna s výškou 831 metrů nad mořem. Nejníže položené místo najdeme tam, kde z okresu vytéká řeka Berounka – v katastru obce Čilá. Naměříme tu výšku 250 metrů nad mořem. Nutno poznamenat, že do okresu Rokycany zasahuje na východní hranici velmi výrazně Hořovická brázda. Právě v tomto údolí jsou taženy dopravní sítě, tedy dálnice D5 a hlavní železniční koridor z Prahy na Plzeň.

Celý okres odvodňuje řeka Berounka, která v severozápadní části okresu tvoří přirozenou hranici kraje. Druhou významnou řekou oblasti je Klabava, která přitéká do okresu z Brd. Na ní jsou dvě vodní nádrže okresu – Klabava a Ejpovice. Ejpovická nádrž vznikla zatopením nepoužívaného železnorudného dolu. Druhým významným zatopeným lomem je bývalý černouhelný lom Ovčín u Radnic. Ten do povědomí světové odborné veřejnosti vstoupil jako místo s velmi ucelenými paleontologickými nálezy, které se řadí mezi světovou špičku. Zajímavá je i soustava Kařezských rybníků, kterou velmi oceňují biologové, protože je domovem mnoha druhů velmi vzácných opeřenců. Největším rybníkem okresu je ale Štěpánský rybník, který má výměru 48 hektarů.

Rokycansko bylo kdysi velmi bohatou oblastí na nerostné suroviny. Ty jsou už z velké části vytěženy, proto také vznikla na jejich místech dvě výše jmenovaná jezera. Ukončena byla i těžba cihlářských jílů v okolí obce Kařez. Dnes v okrese probíhá jen těžba kamene a stěrku ve dvou lomech a kolem Ejpovic jsou malá ložiska kaolínu, která se zpracovávají v Horní Bříze. Z průmyslového hlediska bylo Rokycansko vždy baštou hutnického průmyslu, konec konců dokazují to i historické památky okresu. Železárny zůstaly zachovány, i když tu těžba rud neprobíhá. Prosperující jsou ty v Hrádku, Rokycanech či Strašicích. Od hutnického průmyslu je jen kousek ke strojírenství, a to kvete zvláště v Holoubkově a Zbirohu. Nové závody se v posledních letech vytvořily v Rokycanech, kde se vyrábí součástky do automobilů či v Mýtě, kde se vyrábí vlnitý papír. Řada tradičních výrobců v posledních letech v okrese zanikla. Minulostí je výroba kol Favorit v Rokycanech, v okresním městě neexistuje už ani výrobce džemů Marila či hračkářská fabrika Hamiro, zanikly konzervárny v Radnici a výroba nábyku Jitona v Břasech. Prim nejznámějšího výrobku okresu si drží nátěrové hmoty Primalex, které se vyrábějí v obci Vranov.

Z hlediska zemědělského se využívá orné půdy na Rokycansku hlavně k pěstování brambor, řepky olejky a luskovin na zrno. V nejsevernějších oblastech okresu se můžeme setkat už s prvními chmelnicemi.

Rokycansko je odpočinkovým okresem, který využívají hlavně obyvatele Plzně a Rokycan k rekreaci. V některých obcích okresu je dokonce více než 50 procent budov využíváno k rekreačnímu bydlení. Nevelká vzdálenost po dálnici z hlavního města otevírá Rokycansko v posledních letech i pro obyvatele metropole. Bezpochyby nejdůležitější památkou okresu je Národní kulturní památka Vodní hamr v Dobřívi. Jedná se o technickou památku, která vznikla v roce 1505 a je nejzachovalejším vodním hamrem v České republice, ale patří i k těm nejstarším a nejzachovalejším v celé Evropě. V posledních letech přitahuje pozornost návštěvníků, ale i svatebčanů zámek ve Zbirohu. Přitažlivá je i jeho pohnutá minulost, ale i nejhlubší studna v Evropě. Kromě toho se jedná o místo, kde Alfons Mucha tvořil svoji Slovanskou epopej. Rokycanské vojenské muzeum je jediné muzeum, které leží přímo na demarkační čáře. Okresní muzeum Bohuslava Horáka v Rokycanech se může pochlubit zase druhou největší paleontologickou sbírkou v České republice. S tím úzce souvisí i Národní přírodní památka Vosek, která je jediným místem na světě, kde se dají najít takzvané Rokycanské kuličky.

 

Jedná se o malé kamínky se zkamenělinou uvnitř. Jméno Rokycanská kulička pak využili místní cukráři k výrobě specifického moučníku. V okrese jsou ještě dvě Národní přírodní rezervace. Chlumská stráň vysoko nad řekou Berounkou je známá unikátními borovicovými a tisovými porosty a Kohoutov je pralesní bučinou, kde se vyskytuje jako český unikát červotoč s latinským názvem Stagetus pilula. Pozornosti návštěvníků by neměla uniknout obec Ostrovec, která se kvůli své zachovalé architektuře stala vesnickou památkovou rezervací. Své návštěvníky si určitě najde už zdálky viditelná Kaple Navštívení Panny Marie v Litohlavech, která je vyhledávaným poutním místem. Kouzlo neporušené přírody pak můžeme obdivovat v lokalitě Skryjských jezírek; místo k nádherným meditačním procházkám či ke sledování vzácných druhů ptáků poskytují břehy Kařezských rybníků. Nedaleko Zbiroha najdeme studánku, kde se Josef Václav Sládek nechal inspirovat ke slavné básni, která začíná slovy: „Znám křišťálovou studánku...“ A pokud jste přeci jen založení pragmatičtějšího nezapomeňte navštívit Podmokly. V blízkosti obce byl nalezen největší zlatý poklad v českých dějinách a možná, že tu ještě něco zbylo.

 

Největším stromem okresu Rokycany je Laiblova lípa v Dobřívi, která se sice může chlubit obvodem 675 centimetrů, ale dnes je z ní znovu rašící torzo. K návštěvě láká Skomelský dub u obce Skomelno s obvodem 630 centimetrů na druhém místě. Na třetím místě pak najdeme Lípu v Drahoňově Újezdu s obvodem 590 centimetrů. Složení první desítky je trochu jiné, než v dalších západočeských okresech. V okrese Rokycany se do Top ten největších stromů propracovalo sedm dubů, dvě lípy a jeden buk.

 

Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Rokycany (14 tisíc obyvatel); Hrádek (3 tisíce obyvatel); Zbiroh (3 tisíce obyvatel); Mirošov (2 tisíce obyvatel) a Radnice (2 tisíce obyvatel).

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové milovníky tohoto kraje

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

 

Motovýlet s pěšími procházkami 1: Rozhledna Na Kotli, historický hamr v Dobřívi a kouzlo Litohlav

Start: Dobřív, Národní kulturní památka Vodní hamr Dobřív

Cíl: Radnice, Lom Ovčín

Délka moto trasy: 32,5 km

Délka pěší trasy: 9,5 km

Časová náročnost celého výletu: 8 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet, který ukazuje místa z jižní části okresu Rokycany, které by měl každý navštívit.

Vhodnost: Téměř rovinatá cesta je vhodná pro všechny skupiny turistů. Pěší trasy jsou o něco náročnější, než v případě rychlého seznámení se se severní částí okresu. Odměnou bude pestrost krajiny a krásná příroda kolem.

Zastávky:

Dobřív, Národní kulturní památka Vodní hamr Dobřív – Kamenný Újezd, Rozhledna Na Kotli – Litohlavy, Poutní místo Kaple Nanebevzetí Panny Marie – Litohlavy, Židovský hřbitov – Litohlavy, Letohrádek Kamýk – Březina, Zřícenina hradu Salon – Březina, Hradiště Březina – Radnice, Lom Ovčín

Základní verze:

Výlet začíná na parkovišti u vodního hamru Dobřív, ve stejnojmenné obci. Prohlédneme si tuto národní kulturní památku.

★★★★★Národní kulturní památka Vodní hamr, Dobřív:

Se zpracováním železa tu mají zkušenosti od začátku 16. století. V té době tu stál první dřevěný hamr, jenže o jeho konec se postaralo švédské vojsko táhnoucí krajem. Současná budova pochází z první poloviny 19. století. I výrobky, které vycházely z hamru byly poplatné době. Za třicetileté války se zde vyráběly dělové koule, po roce 1724 to bylo železo na hřebíky a po druhé světové válce radlice pro pluhy. Na místě můžeme vidět, jak je voda vedena vantroky (což je dřevěné koryto) na dřevěná vodní kola, která pohánějí hamernická zařízení. Pro návštěvníky je připraven speciální program přibližující historii hutnictví. V současné době prochází velkou rekonstrukcí. Nedaleko najdeme torzo památné Laiblovy lípy.

Poloha: 49.7196369N, 13.6919958E

Parkoviště: v místě

1. etapa: přejezd k lokalitě rozhledny Kotel:

Od vodního hamru se vydáme do centra obce Dobřív, kde se dáme doleva, přijedeme na hlavní silnici, kde se dáme doprava. Po silnici 117 dojedeme na konec města Mirošov, kde odbočíme doprava. Tato cesta nás dovede do vesnice Veselá, kde zahneme doprava a za vesnicí zahneme doprava. V okamžiku, kdy bude po pravé straně parkoviště, zastavíme. Přejezd bude trvat 17 minut, dlouhý je 11,5 kilometru.

2. etapa: pěší výlet na rozhlednu Na Kotli:

Po modré turistické stezce se vydáme přes rozcestník Kotel – rozhledna, odbočka na vrchol, kde vyšplháme na samotnou rozhlednu. Pak se stejnou cestou vrátíme zpět. Cesta zabere 1 hodinu a 10 minut a je dlouhá 3,6 kilometru.

★★★★ - Rozhledna Na Kotli, Kamenný Újezd:

28 metrů vysoká rozhledna byla postavena v roce 2014. Nabízí úchvatný pohled na Brdy, Šumavu, Český les, ale i na okresní město Rokycany.

Poloha: 49.7118419N, 13.5958897E

Parkoviště: na parkovišti pod kopcem (1,8 km)

3. etapa: přejezd do Litohlav:

Pokračujeme po silnici dál, na první vidlicovité křižovatce se dáme doleva, dojedeme na hlavní silnici 183, kde zahneme doprava. Projedeme okresním městem Rokycany, podjedeme pod dálnicí a přijedeme do obce Litohlavy. Hned na první křižovatce v obci se dáme doleva a dojedeme k turistickému rozcestníku Vršíček – odbočka. Přejezd trvá 10 minut, je dlouhý 7,2 kilometru.

4. etapa: pěšky ke kapli Navštívení Panny Marie:

Pokračujeme po žluté cestě nahoru. Prohlédneme si vyhlídku a poutní místo Kapli Navštívení Panny Marie, stejnou cestou jdeme zpět. 700 metrů potrvá 16 minut.

★★★★ – Poutní místo Kaple Navštívení Panny Marie, Litohlavy:

Dominantní stavba viditelná z dálnice D5. Barokní kaple byla zbudována v polovině 18. století. Bylo to poděkování rokycanských měšťanů za to, že město bylo uchráněno od velké morové rány. Na vrch vedou dvě cesty. Jedna z nich je po schodech a její vznik je opředen pověstí z roku 1893. Tehdy při cestě na vrchol hlavní celebrant mše kardinál Bedřich Schwarzenberg uklouzl, a tak bylo rozhodnuto o vybudování schodů. Těch je celkem 77 a na každém jsou jména donátorů, kteří přispěli na výstavbu.

Poloha: 49.7588086N, 13.5648756E

Parkoviště: v místě (0,3 km)

5. etapa: přejezd do obce Osek:

I když pojedeme dál autem, budeme se držet žluté turistické stezky, ta zahne v obci Litohlavy doprava. Dovede nás do sousední obce Osek. Tady přejedeme hlavní silnici rovně, hned za křižovatkou se dáme doprava a zastavíme u parku. Přejezd je dlouhý 4,4 kilometru a trvá 8 minut.

6. etapa: prohlídka Letohrádku Kamýk a židovského hřbitova:

Jsme na kraji parku, projdeme jím a necháme se unášet krásou místního židovského hřbitova a Letohrádku Kamýk. Cesta je dlouhá 15 minut a 600 metrů.

★★★- Letohrádek Kamýk, Osek:

Stavba sloužila k rozptýlení šlechty. Představte si, že v 18. století, kdy letohrádek nechal Jan Šternberk postavit, dosahoval zdejší rybník až k této stavbě a šlechta jezdila od zámku k romantické stavbě na lodičkách za zvuků kapely, světel ohňostrojů a vůně květin. Dnes je okolí letohrádku upravené a za prohlídku stojí i židovský hřbitov, který najdeme u paty Letohrádku Kamýk.

Poloha: 49.7711208N, 13.5909844E

Parkoviště: v místě

7. etapa: přejezd do obce Březina:

Vrátíme se na hlavní křižovatku v obci Osek, kde zahneme doprava. Po silnici 232 dojedeme za obec Březina. Na jejím konci je turistický rozcestník Březina – rozcestí. Tady zastavíme. Cesta dlouhá 5,5 kilometru nám bude trvat 7 mínut.

8. etapa: pěší procházka lokalitou Březina:

Odsud se vydáme po červené stezce k rozcestníku Březina – park. Tady se vrhneme na žlutou turistickou stezku a dojdeme ke zřícenině hradu Salon. Pak se vrátíme k rozcestníku Březina – park. Zahneme doprava na červenou a po ní dojdeme až k hradišti Březina a k altánu s krásnou vyhlídkou. Pak se po červené vrátíme. Celá pěší procházka krásným prostředím je dlouhá 4,6 kilometru a ujdeme ji za 1 hodinu a 30 minut.

 

★★★ - Zřícenina hradu Salon, Březina:

K romantické stavbě nás dovede žlutá turistická stezka. Hrad pochází z konce 14. století, kdy zde byl doma Jindřich z Elstenberka. Během třicetileté války byl hrad opuštěn a zpustl.

Poloha: 49.8133019N, 13.6049889E

Parkoviště: v místě

★★★ - Hradiště Březina, Březina:

Jedno z nejstarších slovanských sídel v západních Čechách. Odborníci datují jeho trvání do období mezi 9. a 10. stoletím. V lokalitě spatříme dobře viditelný val, který celé hradiště ohraničoval. Dnes slouží lokalita i jako krásná vyhlídka do krajiny.

Poloha: 49.8114053N, 13.6178267E

Parkoviště: v obci Březina

9. etapa: přejezd k lomu Ovčín:

Pokračujeme do obce Bezděkov, kde zahneme doprava a dojedeme na kraj města Radnice. Na křižovatce s hlavní silnicí zahneme doleva a vjedeme na slepou silnici, která nás zavede k lomu Ovčín. Jedná se o ojedinělou paleontologickou lokalitu. Přejezd k Ovčínu je dlouhý 3,6 km a trvá 5 minut.

 

★★★★ - Lom Ovčín, Radnice:

Neopakovatelná archeologická lokalita, která se dostala do učebnic. Všechno způsobil výbuch sopek v oblasti Krušných hor. Ten zasypal krajinu velmi rychle sopečným prachem a celou oblast zakonzervoval. Byly tu nalezeny rostlinné zkameněliny o délce několika metrů, což představuje nejrozměrnější exponáty na světě. Je tu obrovské množství rostlinných druhů. Téměř tu chybí živočišné druhy, i když bylo nalezeno křídlo prvohorní vážky, které dosahovalo jednoho metru. Zdejší nálezy byly zařazeny mezi deset největších úspěchů české vědy v historii.

Poloha: 49.8467683N, 13.6111247E

Parkoviště: v místě

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

Motovýlet s pěšími procházkami 2: Odhalme tajemství Zbirohu a zlatého pokladu

Start: Zbiroh, Turistický rozcestník Zbiroh – u zámecké brány

Cíl: Liblín, Zřícenina hradu Libštejn

Délka moto trasy: 45 km

Délka pěší trasy: 10,3 km

Časová náročnost celého výletu: 7 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet, který ukazuje místa ze severní části okresu Rokycany, které by měl každý navštívit.

Vhodnost: Téměř rovinatá cesta je vhodná pro všechny skupiny turistů. Pěší trasy nejsou náročné. Odměnou bude pestrost krajiny a krásná příroda kolem.

 

Zastávky:

Zbiroh, Zámek Zbiroh – Zbiroh, Sládkova lesní studánka – Skryje, Skryjský vodopád – Podmokly, Naleziště keltského pokladu – Liblín, Zřícenina hradu Libštejn

Základní verze:

Výlet začíná u turistického rozcestníku Zbiroh – U zámecké brány. Odtud se vydáme na krátký pěší okruh po místním zámku.

1. etapa: návštěva areálu zámku ve Zbirohu:

Od rozcestníku se vydáme zámeckou branou až nahoru. Tady na nás bude čekat místní, ne příliš dlouhá Naučná stezka Zámek Zbiroh, která nás provede po zámku a parku. Dozvíte se o Slovanské epopeji, kterou vytvořil Alfons Mucha, o nejhlubší studni v Evropě, ale i o pohnutých událostech místního zámku.

★★★★ - Zámek Zbiroh, Zbiroh:

Místo s nejhlubší studnou v Evropě. A to není jediný superlativ této stavby. Najdeme tu i nejstarší samostatně stojící hlásnou věž v Čechách a jednu z nejstarších kaplí. Zámek často měnil majitele, těmi posledními byli Colloredo-Mansfelodové. To pokud počítáme ty šlechtické majitele, v roce 1943-5 tu našlo útočiště velení SS, po válce československá armáda. Dnes je zámek majetkem gastronomické firmy a velmi vyhledávaným svatebním místem. Na zámku vytvořil Alfons Mucha legendární Slovanskou epopej.

Poloha: 49.8583467N, 13.7623525E

Parkoviště: v místě

2. etapa: přejezd k Sýkorovu mlýnu:

Od zámku Zbiroh jedeme po modré stezce až do ulice Tyršova, kde zahneme doleva a vrátíme se do centra Zbirohu. Na kruhovém objezdu se dáme doleva a pojedeme po silnici 235 k autobusové zastávce Drahoňův Újezd, U cihelny, kde odbočíme doprava na silnici směr Třebnuška. Do té ale nedojedeme, v pravoúhlé zatáčce U Sýkorova mlýna pojedeme rovně a budeme dávat vpozor, kde doprava odbočuje modrá stezka. Tady zastavíme. Parkovat se tu dá na kraji komunikace. Přejezd zabere 11 minut a je dlouhý 7,8 kilometru.

3. etapa: pěší trasa ke Sládkově lesní studánce:

Jdeme po modré turistické stezce přes rozcestník Sýkorův mlýn až ke Sládkově Lesní studánce, která dala inspiraci ke známé básničce. Stejnou cestou se pak vrátíme zpět. Cesta dlouhá přes dva kilometry; počítejme s časovou rezervou 45 minut.

★★★ - Sládkova lesní studánka, Zbiroh:

Znám křišťálovu studánku, kde nejhlubší je les... A vy sami se můžete přesvědčit o tom, zda i dnes roste v okolí zlaté kapradí a nebo rudý vřes. Určitě se studánka změnila, ale je nesporné, že Josefu Václavu Sládkovi poskytla inspiraci pro báseň, kterou zná dnes každé malé dítě.

Poloha: 49.8935422N, 13.7401922E

Parkoviště: v lokalitě Sýkorův Mlýn (0,7 km)

4. etapa: přejezd k Podmokelskému mlýnu:

Pokračujeme po stejné silničce dál do obce Lhotka, kde se dáme doleva. Pojedeme na křižovatku s hlavní silnicí číslo 265 v Terešovské Huti. Tady zahneme na hlavní silnici doprava. Projedeme obcí Mlečice a budeme dávat pozor, kde bude odbočka doprava. Zatočíme. Projedeme obcí Podmokly a za nimi vjedeme do lesa. Po nějaké době narazíme na lesní křižovatku, kde se dáme vpravo, sjedeme ke Zbirožskému potoku, přejedeme ho a za ním zastavíme. Je tu rozcestník Slap – hájovna. Přejezd dlouhý 12,5 kilometru by nám měl trvat 19 minut.

 

5. etapa: pěší výlet ke Skyjským jezírkům:

Od rozcestníku Slap – hájovna půjdeme po modré turistické stezce k rozcestníku Skryjské jezírko. Projdeme krásnou přírodní scenérii a vrátíme se stejnou cestou zpět. Dohromady ujdeme dva kilometry a cesta bude trvat zhruba 32 minut.

★★★★ - Přírodní rezervace Jezírka, Podmokly:

Vděčné místo pro rodinné výlety. Šedesátihektarová přírodní rezervace je oblíbeným turistickým místem pro výlety zvláště v parných dnech, kdy se tu děti rády koupou v jezírku pod vodopádem ve skalní průrvě. Také proto je lokalita známá pod názvem Skryjská jezírka a Skryjský vodopád. Hnízdí tu Kulíšek nejmenší, což je nejmenší evropská sova. Na rozdíl od ostatních sov je aktivní za bílého dne a vůbec není plachý, takže pokud ho uvidíme sedět na stromě, můžeme se přiblížit hodně blízko, aniž by sova odletěla. Kromě toho je místní lokalita i výjimečným nalezištěm trilobitů a dalších zkamenělin.

Poloha: 49.9478319N, 13.7494800E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Slap - hájovna (1 km)

6. etapa: přejezd do Podmokel:

Od turistického přístřešku, kam se vrátíme od Skryjských jezírek pojedeme zpět stejnou cestou až do Podmokel. Budeme sledovat, kde je v centru obce turistický rozcestník Podmokly. Od něj budeme pokračovat po zelené trase, ta nás vyvede z vesnice a musíme dávat pozor, kde zastavíme. Parkovat se dá u krajnice komunikace, ale cestu k pokladu zajišťuje jen místní značení, které není moc dobře vidět. Přejezd dlouhý 4 kilometry trvá 7 minut.

 

7. etapa: pěší výlet k nalezišti Keltského pokladu:

Od místa se vydáme neznačenou cestou k nalezišti zlatého pokladu, který byl největším českým nalezeným pokladem v historii. Určitě procházka stojí za to, a možná třeba budeme mít štěstí. Hlavně dávejte pozor na šipky, v některých místech nejsou příliš dobře vidět. Cesta je dlouhá 1,1 kilometru a ujdeme ji za 21 minut.

★★★★ - Naleziště keltského pokladu, Podmokly:

Smutný příběh lidského zoufalství, radosti i chamtivosti. V roce 1771 se po prudkých bouřích rozvodnil místní potok. Chalupník Janota v následujících dnech našel na břehu potoka několik mincí, o kterých si myslel, že jsou měděné. Brzy se ukázalo, že jsou zlaté a o svůj nález se podělil i s místními občany. Jenže chamtivost knížete Fürstenberga a násilnost jeho drábů z lidí zlaté mince doslova vymlátily. Kníže nechal keltské duhovky roztavit a razil vlastní dukáty. Dnes je pár keltských mincí, které se zachovaly ve sbírkách Národního muzea, část je k vidění na Křivoklátě a část v soukromých sbírkách.

Poloha: 49.9551539N, 13.6891742E

Parkoviště: v místě na polní cestě (0,5 km)

8. etapa: přejezd k Liblínu:

Autem se vrátíme do Podmokel, kde se dáme doprava a dojedeme na hlavní silnici 233, kde zahneme doleva. Po krátké době ve vidlici zahneme se silnicí 233 doprava a pojedeme do obce Hlohovice. Tady před centrem v obci zahneme doprava a přes obec Svinná dojedeme na hlavní silnici číslo 232. Na ní zahneme doleva, ale budeme dávat velký pozor. Po zhruba 400 metrech uvidíme doprava odbočující zelenou stezku. Sjedeme ze silnice a ve stínu stromů zaparkujeme. Přejezd je dlouhý 16,3 kilometrů a trvá 21 minut.

 

9. etapa: pěší výlet k Libštejnu:

Odsud se vydáme pěšky po zelené stezce k rozcestníku U Libštejna, kde si prohlédneme stejnojmennou zříceninu hradu. Pak se stejnou cestou vrátíme zpět. Cesta je dlouhá 2,8 kilometru a ujdeme jí za 56 minut. Tady výlet končí.

★★★ - Zřícenina hradu Libštejn, Liblín:

Hrad byl založen ve 14. století Oldřichem Tistou z Hedčan. Zkázu způsobila hlavně třicetiletá válka, hodně se ale na něm podepsalo i husitské obléhání. S hradem je spojená romantická legenda o duchu pána z nedalekého Krašova, který zde hlídá velký poklad.

Poloha: 49.9001428N, 13.5477353E

Parkoviště: v osadě Libštejn (300 m)