ZLATÉ HORY


V Cukmantlu, jak se celou dobu Zlaté Hory nazývaly, jsou místní kopce prokopány štolami jako ementál; v průběhu historie se tu našel i téměř dvoukilogramový valoun zlata

Nedaleko odtud v Rejvízu najdeme jedno z nejkrásnějších vrcholových rašelinišť České republiky, právem se jedná o Národní přírodní památku a Velké mechové jezírko by měl pro jeho krásu navštívit opravdu každý


Do roku 1200 neexistovalo žádné osídlení oblasti Zlatohorska, nebylo tu ani živáčka. Proto oblast lákala ke kolonizaci. Pokusily se o to současně dvě síly, které se tu střetly. Z jedné strany se pokusili Zlatohorsko obsazovat vratislavští biskupové, z druhé strany šlo o moravského markraběte Vladislava Jindřicha, který jednal z popudu svého bratra Přemysla Otakara I.

Jeskyně Na Špičáku patří mezi nejkrásnější české jeskynní systémy

Nevraživosti se vyostřily mezi oběma skupinami poté, co zde byla v roce 1220 objevena ložiska zlaté rudy. Navíc šlo o takzvaná měkká ložiska, což je sen každého dobyvatele drahých kovů. Měkká ložiska v praxi znamenají, že se nemusí vynakládat téměř žádné úsilí a velký zisk je zaručen. Zlato se dá velmi efektivně rýžovat a nebo je uloženo velmi mělko v zemi.

Těžbu zde jako první zahájili polští biskupové, doly ale záhy uzmul Vladislav Jindřich a nevydal je zpět, ani když mu to nařídil papež Honorius III. Hlídacím a strážným psem oblasti se stává hrad Edelštejn a místní zlaté doly jsou dlouhá léta kamenem sváru mezi polskou a českou stranou. V té době se zmiňuje poprvé obec Zlaté Hory, tehdy ještě pod názvem Cukmantl (v němčině Zuckmantel).

Zdejší lokalita velmi rychle střídala majitele, chvíli byla polská, chvíli česká. Zlom přichází v roce 1467, kdy je hrad Edelštejn pobořen a už není obnoven. Spory v té době vrcholí a od roku 1477 je na dlouhá staletí oblast tehdejšího Cukmantlu polská.

Ulice města Zlaté Hory zdobí i tato moderní kašna

První štola byla proražena v oblasti už v roce 1330, ale k největšímu rozvoji těžby dochází za vlády biskupa Jana VI. Turzy, který byl uherského původu. Na počátku 16. století se začíná s ražbou Tříkrálové štoly, která je dlouhá téměř sedm kilometrů. Na Turzu úspěšně navazuje další biskup Baltazar z Promnic. Kromě zlata se z hloubek daří dostat na povrch i olovo, cín a měď. Největšího úspěchu dosáhli havíři 14. srpna 1590, kdy je nalezen zlatý valoun o váze 1,385 kilogramu a ještě větší husarský kousek se povede 22. března 1591. To je nalezena hrouda zlata o hmotnosti 1,78 kg. Obojí skončí ve sbírkách kuriozit císaře Rudolfa II. Tam se ale valouny zlata příliš dlouho neohřály a brzy zmizely neznámo kam. To je ale labutí píseň zlata ze Zlatých Hor. O deset let později se těžba zlata už téměř nevyplácí a dochází k úpadku.

Biskupská mincovna je přesunuta ze Zlatých Hor do polské Nisy, přichází třicetiletá válka a pustošící Švédové. Když válka skončí, začínají čarodějnické procesy, kdy v plamenech skončí v Cukmantlu životy 85 lidí. Kolem roku 1700 se vzmáhající Zlaté Hory stávají jedním z mála středisek výroby modrobílého plátna - takzvaných Niských modrých cích. Jsme svědky toho, jak se hornické město pomalu mění v město tkalcovské.

V roce 1727 je postavena dřevěná kaple Panny Marie a vzniká kult významného poutního místa, ke kterému se i dnes sjíždějí stovky lidí denně. V roce 1759 přichází do města císařské nařízení, aby se lidé začali ve velkém věnovat pěstování brambor.

Na přelomu 19. a 20. století už hlavní roli ve městě nehraje těžba, ale opracování kamene. Kromě toho do důležitosti vyrostly i zdejší textilní a obuvnické závody, plynárna a výrobna likérů. V Cukmantlu žije tehdy téměř devět tisíc lidí, což je více než dvakrát tolik, co dnes.

Velké Mechové jezírko v Národní přírodní památce Rejvíz

Po první světové válce nikdo nechápe, proč se město stalo součástí Československa, když tu mezi tisícovkami Němců žije jen zhruba stovka Čechů. První česká škola tu vzniká dokonce až v roce 1932.

Cukmantl je obsazen německým vojskem ještě před Mnichovským diktátem a městem v rámci spanilé jízdy projíždí 7. října 1938 ve svém otevřeném voze Mercedes i sám vůdce Adolf Hitler. Po poválečném odsunu Němců je město téměř prázdné. 5. ledna 1948 se mění oficiální název z Cukmantlu na Zlaté Hory.

Vápenná pec v Supíkovicích je jednou z nejzachovalejších v naší zemi, proto je vyhlášena technickou památkou

Jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v naší zemi je Kostel Panny Marie Pomocné. Legenda vypráví, že v době švédského vpádu za třicetileté války utekla Anna Tanheiserová před vojáky na zdejší horu Boží Dar. Prosila Svatou Pannu o přímluvu, která byla vyslyšena. Anně se narodil zdravý syn Martin, který se stal v dospělosti městským radním. Ve své poslední vůli přikázal, aby na místě byl zavěšen obraz Panny Marie, jeho poslední přání splnila jeho dcera. Krátce na to, zde byla zřízena dřevěná kaple a i když v době josefínských reforem přišel několikrát příkaz k odstranění lesní kaple, nikdo se to neodvážil udělat. 8. října 1841 je zde postaven zděný kostel a na začátku 20. století se přichází věčné památce poklonit 100 tisíc lidí ročně. Místní proslavené poutě byly trnem v oku komunistickému režimu, a tak 22. listopadu 1973 je kostel vyhozen do vzduchu a místo srovnávají se zemí buldozery. Po revoluci snaha o výstavbu nového kostela roste, a tak může arcibiskup Jan Graubner posvětit 23. září 1995 novou stavbu. Místo je zasvěceno i Panně Marii Ochránkyni počatého života a o velké tradici místa svědčí fotografie stovek malých dětí, které tu jsou připnuty na stěnách kostela.

V Edelstadtu, Zuckmantelu nebo ve Zlatých Horách tam všude se narodil někdy v letech 1611-12 nejslavnější člověk tohoto města. Sám se tento rakouský právník představoval ale výhradně jako Heinrich Franz Boblig von Edelstadt a šlo o známého inkvizitora, který má na svědomí na Šumpersku a Velkolosinsku nejméně 100 lidských životů upálených během čarodějnických procesů. Jeho osoba je zachycena v knize Kladivo na čarodějnice nebo ve stejnojmenném filmu.

V místní části Salisov se narodil 20. září 1921 muž, který byl hvězdou a legendou nacistické tankové armády. Kurt Knispel byl velkým tankovým esem. V bojových akcích dosáhl 168 bojových vítězství, dalších 27 nešlo oficiálně potvrdit. Jenže i hvězda měla své minusy; byl konfliktní, neuznával nadřízené, nosil dlouhé vlasy, vousy a neposlouchal. Osudné se mu staly tankové boje na jižní Moravě. Následkům zranění podlehl a byl uložen na německém válečném hřbitově ve Vrbovci. V roce 2013 byly ostatky exhumovány a uloženy v sekci německého válečného hřbitova v Brně.

Nedaleké Supíkovice lze označit s naprostým klidem jako jedno z českých center zpracování kamene, a ještě navíc s dlouholetou tradicí. Už první zmínka italského cestovatele Walyho zmiňuje skutečnost, že se v hoře Špičák těžilo zlato a stříbro a tato zpráva z roku 1430 hovoří i o místních jeskyních. A tím se jedná o první písemnou zmínku o českých jeskyních vůbec. Jenže na zlato a stříbro se brzy zapomnělo, a začal se tu těžit vápenec a žula. Věhlasnost však kraji dal místní mramorový lom, kterému se říká Slezská Carrara. Zde byla založena v roce 1886 Zemská odborná škola pro mramorový průmysl, která zanikla s koncem války a byla sloučena s kamenickou školou v Hořicích.

Znak Zlatých Hor je modrý štít a na zeleném trávníku horník v černém šatě a botách, stříbrných kalhotách a ve stříbrné kukle, dobývající zlato ze skály přirozené barvy. Vlevo na znaku vidíme listnatý strom přirozené barvy.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Zlaté Hory leží na křižovatce hlavních silnic 445, 453 a 457. Vzdálenosti Zlatých Hor z českých měst: Praha (270 km), Olomouc (97 km), Ostrava (100 km), Zlín (159 km), Brno (174 km), Pardubice (155 km).

Autobus: Autobusové spojení do Zlatých Hor je z Jeseníku, Ostravy, Krnova, Přerova, Jindřichova a Vrbna pod Pradědem.

Vlak: Železniční trať přivádí do Zlatých Hor vlaky z Mikulovic a z Jeseníku.

Poutní místo Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách
Studánka se zázračnou vodou u poutního kostela

★★★★★ - Poutní kostel Panny Marie Pomocné, Zlaté Hory:

Jedno z nejvyhledávanějších poutních míst. Ročně přijíždějí tisíce poutníků z Česka, ale i z dalekého zahraničí. Tradice uctívání vznikla už za třicetileté války. Komunistický režim však odpálil kostel a místo srovnal buldozery. Nový svatostánek mohl vzniknout až po revoluci. V areálu je Mariánská studánka s léčivou a kouzelnou vodou. V blízkosti se nacházejí i další dvě studánky – Posvátná a u Maria Hilfe. V posledních letech se poutní místo stalo děkovným prostorem za narození nových dětí, což dokazují stovky fotografií uvnitř kostela.

Poloha: 50.2260792N, 17.3960017E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, poutní místo Maria Hilf (180 m)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory

Moderní interiér poutního kostela Panny Marie Pomocné

Poštovní štola ve Zlatých Horách

★★★★ - Poštovní štola, Zlaté Hory:

Zlato se tu začalo těžit už v roce 1513. Vznikla síť velmi hustých podzemních chodeb, které dnes slouží jako unikátní prohlídkový prostor. Je nutné se objednat předem, rozhodně to však stojí za to.

Poloha: 50.2184461N, 17.4055289E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, poutní kostel (1,8 km)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory (9,1 km)


Rozhledna na Biskupské kupě

★★★★ - Rozhledna na Biskupské kupě, Zlaté Hory:

Jde o nejstarší rozhlednu v Jeseníkách. Leží přímo na hraničním přechodu a pochází z roku 1898. Tehdy ji založil aktivní německý turistický spolek. Ještě o osm let dřív tu však byla první dřevěná vyhlídková věž. Samotná Biskupská hora tvořila od roku 1229 hranici mezi Českým královstvím a Polskem. V historickém běhu ale nebyla moc často akceptována.

Poloha: 50.2567456N, 17.4284658E

Parkoviště: u silnice (1,2 km)

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Petrovy Boudy, hřeben (1,8 km)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory (4,4 km)

Pohled z rozhledny Biskupská kupa
Tento pohled od rozhledny Biskupská kupa se nabízel strážcům hranice

★★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Zlaté Hory:

Významná stavba „Zlatého města“. Pochází ze 13. století; v 15. století prošel kostel významnou přestavbou, když byl opatřen mnoha ochrannými hradbami. Obyvatelé města v něm pak spatřovali ochrannou funkci za zničený nedaleký hrad Edelštejn. Kostel podlehl v roce 1699 zničujícímu požáru, po kterém následovala barokní přestavba. V roce 1900 došlo k poslední velké stavební proměně – celý vnitřek byl vymalován malbami Franze Templera a Emila Brendela. Za prohlídku určitě stojí výstup na jednu z kostelních věží. Uvidíte totiž klenby z vrchní části, což není příliš obvyklý pohled. Navíc kostelní věž nabízí rozhledy na město a do okolí.

Poloha: 50.2640933N, 17.3975117E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Náměstí, Hotel (270 m)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory (1,2 km)


GALERIE: TAJEMSTVÍ KOSTELNÍ VĚŽE


 - Přírodní památka Štola Marie Pomocná, Zlaté Hory: (bez fotografie)

Stará štola, ve které se těžily rudy zlata a mědi už ve středověku. Dnes je propletenec chodeb domovem a zimovištěm netopýrů. Nachází se tu celkem devět druhů.

Poloha: 50.2290039N, 17.3967597E

Parkoviště: v místě (0,5 km)

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, poutní místo Maria Hilf (0,5 km)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory (4,4 km)

Výlet 1: Po stopách těžby zlata, mědi a dalších rud ve Zlatých Horách (pěší)


Start: Zlaté Hory, Turistický rozcestník Zlaté Hory - náměstí

Cíl: Zlaté Hory, Turistický rozcestník Zlaté Hory - náměstí

Délka trasy: 22 km

Časová náročnost: 7:30 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet zajímavými místy kolem starého hornického města Zlaté Hory. Zdejší krajina je prošpikovaná štolami a chodbami a my můžeme prozkoumat krajinu. První fáze výletu poměrně velmi prudce stoupá od nejnižšího místa, které je u kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách ve výšce 406 metrů až po vrchol Rozhledny na Biskupské kupě, který je ve výšce 888 metrů nad mořem. Dlouhá střední část vede téměř kolébavou rovinou, abychom v závěru po prudším klesání znovu došli do nížiny Zlatých hor. Celkové převýšení je 772 metrů.

Vhodnost: Výlet patří ke středně náročným, a to hlavně délkou. Přesto nádherné scenérie, které nabízí a čistý vzduch, který na nás čeká, za námahu rozhodně stojí. Výlet je zařazen na sedmém stupni náročnosti.


Zastávky:

Zlaté Hory, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (0,2 km) – Zlaté Hory, Rozhledna na Biskupské kupě (3,7 km) – Heřmanovice, Pramen Osoblahy (9,2 km) – Zlaté Hory, Poštovní štola (13,7 km) – Zlaté Hory, Poutní kostel Panny Marie Pomocné (17,2 km) – Zlaté Hory, Přírodní památka Štola Marie Pomocná (17,6 km) – Zlaté Hory, Křížová cesta (19,3 km)

Uvnitř Národní přírodní památky Jeskyně Na Špičáku

★★★★★ - Národní přírodní památka Jeskyně Na Špičáku, Supíkovice:

Jeskyně, která se pyšní chodbami ve tvaru srdce. Ty vznikly v předposlední době ledové. Jedná se o jedny z nejstarších známých jeskyních v Evropě. O jejichž existenci se vědělo už v 15. století. Stejně tak se jedná i o jeskyně, které nesou největší množství tzv. jeskynních graffitti. Lidé tu od nepaměti zaznamenávali, kdy jeskyně navštívili a s kým. To je velkým vodítkem pro vědce, kteří mapují jejich historii. Zatím nejstarší nápis zde byl zaznamenán z roku 1519. Velká historická oblíbenost jeskyní vychází z toho, že jsou uloženy velmi nízko pod povrchem země. I z tohoto důvodu jsou dnes přístupny i vozíčkářům. Legendy vyprávějí, že v jeskyni přebýval nějaký čas i Jan Amos Komenský před svým nuceným odchodem do polského exilu. Místo je známo přezimováním několika druhů netopýrů, mezi nimi byl spatřen a popsán i vzácný Netopýr černý.

Poloha: 50.2835133N, 17.2498750E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Supíkovice, jeskyně (360 m)

Vlaková zastávka: Písečná (1,2 km)


GALERIE: JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU


Vápenná pec v Supíkovicích

★★★ - Vápenná pec, Supíkovice:

Jedna z nejzachovalejších vápenných pecí. Najdeme ji v místním nevyužívaném mramorovém lomu. Fungovala více než 50 let a naposled se v ní pálilo v roce 1908. Je vysoká 14 metrů a kónická stavba stojí na podkladu o šířce 7 metrů. Dnes ji na velmi poetickém místě doprovázejí moderní dřevěné sochy a vybudovaná odpočinková zóna.

Poloha: 50.2909442N, 17.2493814E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Supíkovice, ČMPK (330 m)

Vlaková zastávka: Písečná (2,2 km)


Kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Kuněticích

★★★ - Kostel Panny Marie Sněžné, Velké Kunětice:

Starodávný kostel, který byl zmiňován už v roce 1290. Mnohokrát stavebně upravován. Dodnes je stále patrný obranný val. Nejcennější částí interiéru je náhrobek Bavorů z Holovous uvnitř kostela, pochází z roku 1514.

Poloha: 50.3254489N, 17.2609042E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Kunětice, škola (190 m)

Vlaková zastávka: Mikulovice (6,6 km)


Přírodní památka Chebzí je orchidejovou loukou

★★★ - Přírodní památka Chebzí, Písečná:

Předmětem ochrany je unikátní podhorská louka. Její velikost není závratná, jde o necelé tři hektary, její pestrost je ale zarážející. Najdeme zde největší kolonii květů Prstnatce bezového v celých Jeseníkách. Vstavačovitým orchidejím se tu vůbec velmi daří. Pokud lokalitu navštívíme v červnu nebo v červenci, spatříme tu záplavy květů Lilie cibulkonosné, které můžeme ale najít i mimo přírodní památku. Třetím výjimečným květem je Vstavač mužský znamenaný.

Poloha: 50.2465544N, 17.2624706E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Písečná, U lávky (3,3 km)

Vlaková zastávka: Písečná (4,9 km)


Vápenky ve Velkých Kuněticích

★★ - Vápenné pece, Velké Kunětice:

V centru obce se nacházejí dvě bývalé vápenné pece. Jedna má šestiboký a druhá čtvercový půdorys. Pocházejí z 19. století a materiál na pálení se dovážel z blízkého lomu.

Poloha: 50.3198592N, 17.2632217E

Parkoviště v místě

Autobusová zastávka: Velké Kunětice, restaurace (350 m)

Vlaková zastávka: Mikulovice (7,1 km)


Přírodní památka Mokřad Písečná

★★ - Přírodní památka Písečná-Mokřad, Písečná:

Mokřady a tůňky nabízejí ideální životní podmínky pro mnoho živočichů. Například zde najdeme Mloka skvrnitého, Rosničku zelenou nebo Čolka evropského či horského. Nejcennějším obyvatelem je ale Kuňka žlutobřichá.

Poloha: 50.2759714N, 17.2522139E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Písečná, rozcestí (440 m)

Vlaková zastávka: Písečná (1,3 km)


Památný strom Trnovník na Javorné
Dub u Salisova

★★ - Trnovník na Javorné, Zlaté Hory:

Původem americký strom dosáhl v údolí říčky Javorné úctyhodných rozměrů. Dorostl zde do výšky 32 metrů a obvodu kmene 540 centimetrů. Je dokonce osmým největším stromem okresu Jeseník.

Poloha: 50.2633047N, 17.3379667E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Ondřejovice, restaurace (1,8 km)

Vlaková zastávka: Ondřejovice, zastávka (1,6 km)


★★ - Dub u Salisova, Zlaté Hory:

Duby jsou vůbec v Jeseníkách velmi vzácné. Mají raději teplejší prostředí. Tento se tu zachoval s největší pravděpodobností jako hraniční strom mezi jednotlivými pozemky. Do výšky měří 29 metrů, obvod kmene je 508 centimetrů. Dub uzavírá desítku největších stromů v okrese Jeseník.

Poloha: 50.2714453N, 17.3409064E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Ondřejovice, restaurace (1,4 km)

Vlaková zastávka: Ondřejovice (1,2 km)


Vyhlídková věž Hemberg

 - Vyhlídková věž Hemberg, Supíkovice:

Věž je zakousnutá do svahu kopce Křemenáč, po kterém i vlastní věž v překladu nese název. Vznikla v roce 2011 a nabízí pohled východním a severovýchodním směrem.

Poloha: 50.2870617N, 17.2311208E

Parkoviště: na kraji Supíkovic (1,9 km)

Autobusová zastávka: Supíkovice, ČMPK (2,7 km)

Vlaková zastávka: Písečná (5,1 km)


Těžko fotitelný památný strom Dub v kamenolomu

 - Dub v kamenolomu, Zlaté Hory:

Velikán měřící 17 metrů do výšky. To není zase až tak závratné číslo, zajímavější je obvod jeho kmene. Ten činí 577 centimetrů. Jde tak o sedmý největší strom okresu Jeseník.

Poloha: 50.2618986N, 17.3595317E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Ondřejovice, restaurace (0,6 km)

Vlaková zastávka: Ondřejovice, zastávka (480 m)









Výlet 2: Krajinou za vápennou a mramorovou historií oblasti kolem Mikulovic (horské kolo)


Start: Mikulovice, Turistický rozcestník Mikulovice – železniční stanice

Cíl: Mikulovice, Turistický rozcestník Mikulovice – železniční stanice

Délka trasy: 41,6 km

Časová náročnost: 3:35 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je průměrně dlouhý, ale poměrně výškově náročný. Celkové převýšení je 911 metrů. Nejvyšší stoupání je na vyhlídkovou věž Hemberg, což je nejvyšší bod s 657 metry. Druhý problematickým úsekem může být Sporný vrch. Ve Velkých Kunčicích na státní hranici se dostaneme do nejnižšího bodu výletu, což je 311 metrů nad mořem.

Vhodnost: Výlet je obtížný a je nutné ho doporučit jedině trénovaným cyklistům, kteří si rádi trochu potrápí tělo v sedle. Je zařazen v devátém stupni náročnosti.


Zastávky:

Velké Kunětice, Kostel Panny Marie Sněžné (6,7 km) – Velké Kunětice, Bývalé vápenné pece (7,7 km) – Supíkovice, Vyhlídková věž Hemberg (14,2 km) – Supíkovice, Vápenná pec (17,1 km) – Supíkovice, Národní přírodní památka Jeskyně Na Špičáku (18,8 km) – Písečná, Přírodní památka Písečná – Mokřad (21 km) – Písečná, Přírodní památka Chebzí (25,4 km) – Zlaté Hory, Trnovník na Javorné (33,1 km) - Zlaté Hory, Dub v kamenolomu (35 km) – Zlaté Hory, Dub u Salisova (37 km)

Národní přírodní památka Rejvíz a hlavní lákadlo Velké mechové jezírko

★★★★★ - Národní přírodní památka Rejzvíz, Zlaté Hory:

Typické vrchovištní rašeliniště. Ovšem tolik netypické pro Jeseníky. Vrchovištní rašeliniště jsou spíše doménou Krušných hor nebo Šumavy. Každopádně toto vzniklo při konci poslední doby ledové před 6 – 7 tisíci lety. Kromě mokřadního podloží jsou zde i dvě mechová jezírka. To velké je přístupné podvalovou cestou a nabízí nádhernou přírodní scenérii. To Malé je zcela nepřístupné a je zarostlé vegetací. Vyskytují se zde klasické rašeliništní rostlinné druhy. Mezi nimi je ovšem výjimečný Rojovník bahenní, který tu našel jediné místo svého výskytu na Severní Moravě. Jedná se o výjimečnou lokalitu, kterou doporučujeme navštívit co nejvíce po ránu, později si tu už připadáte jako na rušném sídlišti.

Poloha: 50.2193353N, 17.3018533E

Parkoviště: na parkovišti (1,2 km)

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Rejvíz, zotavovna (1,8 km)

Vlaková zastávka: Ondřejovice, zastávka (8,3 km)


GALERIE: VÝJIMEČNÁ OBLAST NPP REJVÍZ


Výstup na zříceninu hradu Kobrštejn je poměrně náročný

★★ - Zřícenina hradu Kobrštejn, Zlaté Hory:

Společně s hradem Edelštejnem patřil k ochráncům místních zlatých dolů. Kdo se o jeho vybudování postaral není známo, ale s největší pravděpodobností šlo znovu o vratislavské biskupy. Jeho sláva končí v 15. století, kdy byl opuštěn a stal se vhodným přístřeškem pro loupežníky. Z lokality je zajímavý výhled do krajiny.

Poloha: 50.2037531N, 17.3258994E

Parkoviště: na parkovišti (3,9 km)

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Rejvíz, Chata Svoboda (3,9 km)

Vlaková zastávka: Ondřejovice, zastávka (9,4 km)


★★ - Poutní místo Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu, Zlaté Hory:

Jeskyně byla vybudována pod skalním převisem v roce 1908. Za první republiky velmi navštěvované místo pro místní věřící. Pouť začínala vždy 1. května, kdy místní farář vynášel z kostela za přítomnosti mnoha lidí sošku Panny Marie Lurdské a donesl ji až k Lurdské jeskyni. Tady v objetí oblouku z šípkového keře byla až do 31. října, kdy ji v rámci stejné slavnosti farář s mnoha věřícími odnášel zpět do kostela. Po únoru 1948 místo pustli a téměř se ztratilo. K obnově došlo v roce 2006.

Poloha: 50.2179519N, 17.3242258EParkoviště: na parkovišti (2 km)

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Rejvíz, Chata Svoboda (2 km)

Vlaková zastávka: Ondřejovice, zastávka (7,4 km)


Zřícenina kaple svaté Anny ve Zlatých Horách prochází rekonstrukcí (asi do roku 2022)

★★ - Zřícenina kaple Svaté Anny (Marty), Zlaté Hory:

Poslední pozůstatek hornických modliteben, které využívali horníci k modlitbám před odchodem do dolů. Pochází z roku 1819. Z kaple zbyly obvodové zdi a oltář, nad kterými jsou fresky. Dnes prochází důkladnou rekonstrukcí. Kaple dostala skleněnou střechu a vrací se jí původní lesk.

Poloha: 50.2176769N, 17.3638794E

Parkoviště: na parkovišti (0,8 km)

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Horní Údolí, točna (0,8 km)

Vlaková zastávka: Ondřejovice, zastávka (7,1 km)

Výlet 3: Krásným okolím Rejvízu s návštěvou kouzelného Velkého mechového jezírka (pěší)


Start: Rejvíz, Turistický rozcestník Rejvíz – Penzion, bus

Cíl: Rejvíz, Turistický rozcestník Rejvíz – Penzion, bus

Délka trasy: 21,2 km

Časová náročnost: 7:05 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je veden jednou z nejkrásnějších lokací Jeseníků, a to okolím osady Rejvíz, která si doposud zachovala historický ráz. Nejvyšší bod výletu je ve výšce 933 metrů nad mořem a jde o zříceninu hradu Kobrštejn. Nejnižší bod pak najdeme v Horním Údolí, je budeme ve výšce 622 metrů nad mořem. Celkové převýšení výletu je 541 metrů. Vhodnost: Výletu patří na desetibodové škále náročnosti pětka. Nevýhodou je i poměrně velká délka, zlatou perlou je ovšem Národní přírodní památka Rejvíz, která nás okouzlí.


Zastávky:

Zlaté Hory, Národní přírodní památka Rejvíz (1,8 km) – Zlaté Hory, Zřícenina hradu Kobrštejn (8,8 km) – Zlaté Hory, Zřícenina Kaple svaté Anny (Marty) (13,8 km) - Zlaté Hory, Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu (18,1 km)

    - Zlatokopecký skanzen, Zlaté Hory: (bez fotografie)

Repliky příbytků horníků, ale i pracovní budovy ukáží, jak těžký život měli horníci. Seznámíte se tu s historií a způsobem dolování a dalšího zpracování rud. Vyzkoušet můžete drcení, mletí, vymývání či rýžování. Určitě vhodné místo pro děti, kde se dobře zabaví, ale i poučí.

Poloha: 50.2513903N, 17.3666247E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Dolní Údolí, hájovna (0,7 km)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory (1,9 km)


Z hradu Edelštejn zbylo skutečně jen pár kamenů

 - Zřícenina hradu Edelštejn, Zlaté Hory:

Původně jeden z nejrozsáhlejších slezských hradů, dnes jen pár kamenů. Sloužil k ochraně zdejších zlatonosných dolů. Postaven byl už ve 13. století. Fungoval ale jen do 15. století, kdy ho vojska vratislavských biskupů pobořila.

Poloha: 50.2354747N, 17.3819308E

Parkoviště: na parkovišti ve skiareálu (1,9 km)

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, poutní místo Maria Hilf (2 km)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory (3,9 km)