VELKÁ BYSTŘICE


Východně od Velké Bystřice pramení řeka Odra; odtud se vydává malý pramínek na 854 kilometrů dlouhou cestu, aby se z něj na konci poutě stala 200 metrů široká řeka

Druhá světová válka v obcích kolem Velké Bystřice na sebe vzala spoustu podob; nelidské běsnění vlasovců a gestapa při masakru v obci Zákřov; skrývání židovské rodiny Wolfů v místních lesích místo odjezdu do koncentračního tábora či místo narození Jaroslava Švarce, který byl jedním z výsadkářů, kteří měli za úkol spáchat atentát na Emanuela Moravce


Velká Bystřice (německy Groß Wisternitz) je druhé nejmenší ze šesti měst okresu Olomouc. Žije zde zhruba 3 300 obyvatel.

Zámek Velká Bystřice

V podstatě by místo úvodního článku stačilo napsat, jak se v uplynulých staletích vyvíjel název města. Budete překvapeni, co všechno řekne prostý název o době a situaci, která ho provázela. První název osady je z roku 1275 a je latinský - Bystricz; v roce 1336 následuje další latinský název Bistricz major; ten střídá roku 1446 název český Bystřice; kolem roku 1500 je obec povýšena na městečko a v roce 1524 přichází první německý název – Fistricz; na něj po dlouhé době navazuje české pojmenování Hrubá Bystříce v roce 1839. V roce 1893 dochází ke změně názvu na Velká Bystřice. A v roce 1939 jsme znovu u německého názvu – Groß Wisternic; s rokem 1945 přichází znovu české pojmenování Velká Bystřice.

Městem se Velká Bystřice stává až v roce 1998 z rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miloše Zemana.

První zpráva o osadě pochází právě z doby prvního zachovaného názvu, tedy z roku 1275. Původní tvrz tu vyrůstá u říčky Bystřice v roce 1381. Majitelé osady se rychle střídají, ale všichni pocházejí ze světského stavu, a to až do roku 1589, kdy je celé velkobystřické panství prodáno olomoucké kapitule. Pod ní vydrží do revolučního roku 1848, kdy se stává samostatnou obcí olomouckého okresu.

Kostel svatého Antonína Paduánského v Bukovanech

Zmiňovaná tvrz se nechlubí původní podobou příliš dlouho, protože už v 15. století je přestavena na zámek. Jenže panstvo s končící světskou érou ze zámku odchází a církevní hodnostáři sídlí v Olomouci, takže zámek chátrá.

Je proto do zámeckých prostor zasazena výroba místního Velkobystřického piva. To jde poměrně slušně na odbyt až do roku 1944, kdy je pivovar definitivně uzavřen.

Využití pro zámek se po roce 1948 hledá obtížně a budova sloužila k všemožným účelům. Stavba už nebyla daleko od demoličního výměru, na konec ji zachránil projekt, který je funkční dodnes – tříhvězdičkový zámecký hotel.

Vojenský prostor Libavá

V nedalekém Velkém Týnci se 11. května 1914 narodil Jaroslav Švarc, československý voják a příslušník výsadku Tin. Jeho členové měli za cíl atentát na českého kolaboranta a ministra školství a lidové osvěty Emanuela Moravce. 29. dubna 1942 byl Švarc s Ludvíkem Cupalem 29. dubna 1942 v 1:31 vysazen do prostoru Věšín na Rožmitálsku. Seskok se ale nepovedl, Švarc se při dopadu na zem zranil a nesešel se s Cupalem. Do Prahy se tak dostává oklikou přes Plzeň a v metropoli kontaktuje npor. Opálku. Švarc léčí zranění a za pomoci inzerátu v denním tisku hledá kolegu Cupala. Po atentátu na Heydricha odešel Švarc jako první do úkrytu v kryptě pravoslavného kostela svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Tady 18. června 1942 v boji s mnohonásobnou přesilou gestapa zemřel vlastní zbraní. Němci výsadkáře pitvali a oddělili jim hlavy od těla. Bezhlavá těla byla pohřbena do hromadného hrobu v pražských Ďáblicích. Vypreparované hlavy sedmi výsadkářů se měly stát hlavním tahákem Německého muzea zločinu. Po válce se všech sedm hlav ztratilo a nikdy se nenašly.

Znakem města Velká Bystřice je modrý štít. V jeho horní polovině je přes celou plochu zlatý srpek měsíce, situovaný tak, že připomíná misku. Pod ním jsou dvě šesticípé zlaté hvězdy, každá na okraji znaku. Oblý spodek znaku pak vyplňuje ještě jedna zlatá šesticípá hvězda.

Zamřížovaný pramen řeky Odry ve vojenském úvoze Libavá

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Do Velké Bystřice se dostaneme pohodlně po dálnici D35 z exitu 281. Ve městě se setkávají i hlavní silnice číslo 35 a 437. Vzdálenosti Velké Bystřice z českých měst: Praha (296 km), Olomouc (9 km), Ostrava (89 km), Zlín (62 km), Brno (93 km), Pardubice (145 km).

Autobus: Autobusové spojení do Velké Bystřice je z Olomouce, Velkého Újezda, Hranic na Moravě, Doloplaz, Hluboček, Mrskles, Libavé a Dolan.

Vlak: Železniční trať přivádí vlaky z Olomouce, Moravského Berouna, Hrubé Vody a Krnova.

Pramen řeky Odry

★★★ - Pramen Odry, Libavá:

Pramen Odry se nachází ve Vojenském újezdu Libavá. Je přístupný po červené turistické značce. Výlet k prameni je povolen pouze o víkendech a svátcích.

Poloha: 49.6133511N, 17.5198553E

Parkoviště: v obci Kozlov (1,5 km)

Autobusová zastávka: Libavá, Kozlov, kasárna (1,8 km)

Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (13,2 km)


Zákřovský Žalov

★★★ - Zákřovský Žalov, Kozlov:

Memento obzvlášť nelidské podoby války. Na místě smrti 19 osob byl 31.10.1949 odhalen památník "Zákřovský Žalov", který je dílem akademického sochaře Vladimíra Navrátila a architekta Lubomíra Šlapety z Olomouce. Podstavec památníku má rozměry budovy, ve které byli zmučení občané nakonec upáleni. V základech je malá krypta s dubovou rakvičkou, v níž jsou uloženy pozůstatky a popel těchto mužů. V měděném pouzdru je pamětní listina a spisy o tragédii. V pozadí památníku je vysazeno do půlkruhu 19 symbolických lip pro vzpomínku na každého z upálených.

Poloha: 49.5848139N, 17.5245800E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velký Újezd, Vrchní pila (2,1 km)

Vlaková zastávka: Osek nad Bečvou (9,7 km)


Rozhledna Božka v Přáslavicích

★★ - Rozhledna Božka, Přáslavice:

Pestrobarevná rozhledna vznikla v roce 2009 na fotbalovém hřišti. Je vysoká 21 metrů a musíme zdolat 82 schodů. Klíč je k dispozici v místní restauraci. Jméno získala po mamince místního starosty.

Poloha: 49.5851639N, 17.3875647E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přáslavice, rozcestí (290 m)

Vlaková zastávka: Velká Bystřice - zastávka (3 km)










Socha žáby v Tršicích na Olomoucku

★★ - Socha žáby, Tršice:

Tři metry vysoká betonová socha vznikla v roce 2009. Autorem je sochař Michal Olšiak. Žába nebyla vybrána náhodně. Toto zvíře mají Tršice ve znaku a zároveň vyjadřuje poctu bývalému majiteli panství Jiřímu Žabkovi z Limberka.

Poloha: 49.5425128N, 17.4263897E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tršice, náměstí (60 m)

Vlaková zastávka: Prosenice (7,1 km)


Tršický zámek

★★ - Tršický zámek, Tršice:

Původně to bývala gotická tvrz. Změnila se v roce 1532 na renesanční zámek. Později byla sídlem církevní vrchnosti, následně zde řádové sestry pečovaly o těžce postižené děti. Dnes tu sídlí obecní úřad.

Poloha: 49.5437467N, 17.4267008E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tršice, náměstí (170 m)

Vlaková zastávka: Prosenice (7,2 km)


Tršický vodopád

★★ - Tršický vodopád, Tršice:

Uměle zbudovaný vodopád. Přímo nad ním je Tršický zámek. Vodopád dosahuje výšky tří metrů a je dobře přístupný.

Poloha: 49.5439914N, 17.4263242E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tršice, náměstí (170 m)

Vlaková zastávka: Prosenice (7,2 km)


Úkryt rodiny Wolfů

★★ - Pomník židovské rodiny Wolfů, Tršice:

V letech 1942–1945 úkryt židovské rodiny Wolfových z Olomouce. Tvořil ji otec Bertold, matka Růžena, dcera Felicitas a syn Otto. V červnu 1942 místo do transportu odešli do lesního úkrytu. Izraelský Jad Vašem udělil šesti občanům obce Tršice v roce 2000 za pomoc rodině Wolfových titul Spravedlivý mezi národy. Jednalo se o Jaroslava Zdařila, manžele Oherovi a manžele Zbořilovi, kteří získali ocenění in memoriam. Šestou vyznamenanou byla tehdy žijící Ludmila Tichá-Chodilová. Jména šestice zachránců byla následně vyryta do zdi jeruzalémského památníku a v Zahradě spravedlivých v Jeruzalémě byl za každého z nich vysazen nový strom s jejich jménem. V roce 2012 byl na místě lesního úkrytu rodiny slavnostně odhalen památník, který vznikl z veřejné sbírky uspořádané ve Spojených státech. O jeho vznik se postaraly dcery Felicatas.

Poloha: 49.5544558N, 17.4383578E

Parkoviště: na kraji obce Tršice (1,3 km)

Autobusová zastávka: Tršice, Zákřov, Pomník (1,4 km)

Vlaková zastávka: Prosenice (7,8 km)


Zámek ve Velké Bystřici

 - Zámek Velká Bystřice, Velká Bystřice:

Původně stávala na místě tvrz. Následně se změnila na renesanční zámek. Později byl v zámku zřízen pivovar, který fungoval do roku 1945. Dnes se zámek změnil na hotel.

Poloha: 49.5940931N, 17.3580264E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velká Bystřice, radnice (280 m)

Vlaková zastávka: Velká Bystřice – zastávka (0,9 km)


Památný topol černý ve Velké Bystřici

 - Topoly v parku, Velká Bystřice:

Jedná se o jediné dva chráněné Topoly černé v Olomouckém kraji. Najdeme je v bývalém zámeckém parku v záplavovém území. Velkobystřický park se rozrůstá v posledních letech o nové exempláře stromů, které tam jako symbol míru vysazují migranti.

Poloha: 49.5946878N, 17.3543228E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Velká Bystřice, radnice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Velká Bystřice – zastávka (1,1 km)














Kostel svatého Antonína Paduánského v Bukovanech

 - Kostel svatého Antonína Paduánského, Bukovany:

Jeden z nejnovějších kostelů v kraji. Vznikl v roce 1992 za necelé čtyři měsíce. Peníze se získaly z majetku farnosti a od dárců. V interiéru je dřevěný oltář, s levitujícím křížem a třemi církevními sochami.

Poloha: 49.6083542N, 17.3491636E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bukovany (440 m)

Vlaková zastávka: Velká Bystřice - zastávka (2,6 km)


Kostel svatého Jakuba Většího ve Velkém Újezdu

 - Kostel svatého Jakuba Většího, Velký Újezd:

Barokní kostel byl vybudovaný v letech 1749-51. Pod kostelem se nachází krypta s ostatky 21 členů rodu Podstatských – Lichtejnštejnů.

Poloha: 49.5778400N, 17.4833706E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velký Újezd (280 m)

Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (9 km)

Výlet 1: Víkendový výlet k prameni řeky Odry a za tragickými událostmi konce 2. světové války v obci Zákřov (horské kolo)


Start: Velká Bystřice, Městský úřad Velká Bystřice

Cíl: Velká Bystřice, Městský úřad Velká Bystřice

Délka trasy: 47,9 km

Časová náročnost: 3 hodiny 30 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Oblast kolem Velké Bystřice je takovou odloženou výspou okresu Olomouc. Z jedné strany je lokalita obehnána Vojenským újezdem Libavá, což znemožňuje přístup do oblasti. Stěžejním bodem výletu budou čtyři místa. Jedním z nich je obec Tršice, která nabídne na jednom místě tři ze svých zajímavostí. Další dvě klíčové zastávky výletu mají vztah k druhé světové válce a poslední stěžejní bod najdeme přímo ve vojenském újezdu Libavá. Jedná se o pramen řeky Odry. Cesta k němu je pro turisty povolená jen ve svátky a o víkendech, proto si musíme výlet naplánovat na tento čas. Z hlediska výškového profilu překonáme převýšení 497 metrů. Vzácně to vychází tak, že nejnižší místo trasy je hned půl kilometru za startem, a to v okamžiku, kdy budeme překonávat říčku Bystřici ve Velké Bystřici ve výšce 237 metrů nad mořem. Postupným stoupáním se dostaneme uprostřed výletu na nejvyšší bod trasy a tím je pramen řeky Odry ve výšce 650 metrů nad mořem. Od poloviny výletu budeme postupně klesat.

Vhodnost: Výlet nejvíce ocení asi milovníci vojenské a válečné historie. Co se týká náročnosti, zařadili jsme ho na pátý stupínek desetibodové stupnice.


Zastávky:

Velká Bystřice, Zámek Velká Bystřice (0,1 km) – Velká Bystřice, Topoly v parku (0,7 km) – Bukovany, Kostel svatého Antonína Paduánského (2,9 km) - Přáslavice, Rozhledna Božka (8,1 km) – Velký Újezd, Kostel svatého Jakuba Většího (15,6 km) – Vojenský újezd Libavá, Pramen Odry (22,7 km) – Kozlov, Zákřovský Žalov (26,6 km) – Tršice, Pomník židovské rodiny Wolfů (36,4 km) – Tršice, Tršický zámek (38,3 km) – Tršice, Tršický vodopád (38,4 km) – Tršice, Socha žáby (38,5 km)