VEJPRTY



Vejprtské svahy vydaly koruně české a šlechtickým rodům v historii celkem jedenáct a půl tuny stříbra; dnes je místo vyhledávané hlavně kvůli achátům a ametystům


Když ve Vejprtech pozvolna umírala těžební činnost, našli si místní obyvatelé novou obživu; začali se věnovat puškařství a z Vejprt udělali druhé nejdůležitější zbrojní místo v celé republice – Vejprty se staly domovem pro pušky Mannlicher


Vejprty (německy Weipert) jsou městem na státní hranici s 2 900 obyvateli. S německou obcí Bärenstein tvoří Vejprty jeden celek, který je rozdělen hraničním potokem Polava. Od 16. století se objevuje název obce v různých podobách: Weyberth, Waippert, zum Weyperth, Weypert, Weipert, Weipert, Vejprty.

Zákoutí na Jelení hoře s pohledem na vodní nádrž Přísečnici

K prvnímu osídlení dochází na přelomu 12. a 13. století, kdy se tu poprvé rozvíjí hornictví. Přísný dohled nad celou oblastí má česká koruna, císař Karel IV. pak v roce 1351 předává oblast pod správu Fridricha a Bernarda ze Šumburka. Největší rozvoj, a to včetně hornictví, nastává po roce 1533, kdy jej dostávají do správy Šlikové, kteří jsou velkými znalci v otázce hornictví. Toho si všimne císař Ferdinand I., kterému dojde, že Šlikové na Vejprtech příliš bohatnou, a tak jim je pro jistotu v roce 1545 zase zabaví.


V roce 1550 bouře náhodně odkryje metalickou žílu, která se stává velkým zdrojem pro další léta. Tato žíla zásobuje vrchnost stříbrem, kobaltem a galenitem. O dvacet let později prudký přívalový déšť odkryje další žílu, ze které je později vytěžena téměř tuna a čtvrt stříbra.


Vejprty jsou v té době jedním z nejodbojnějších hornických měst; horníci si stěžují, že na bohatství profitují hlavně Lobkowiczové, kteří mezitím kraj získali do správy, nikoliv obyvatelé, a tak si stěžují u císaře Rudolfa II. Ten osvobozuje horníky od roboty, další výhody pak uděluje císař Matyáš, a to včetně povýšení na město.


Po bitvě na Bílé hoře dochází k útlumu hornictví, protože většina z horníků byli vyznavači reformace, a tak se museli odstěhovat. Některým stačí k opuštění české země jen přestěhování o patnáct metrů. Postaví chalupu znovu za hraničním potokem v Německu, kde Češi založili osadu Bärenstein. Vejprtské hornictví má už ale na kahánku a zpívá labutí píseň; odborníci se ještě mnohokrát pokusí o obnovu, ale nikdy nepůjde o výnosnou těžbu. Přesto odborníci spočítali, že do dnešního dne se z vejprtských svahů vytěžilo zhruba 11,5 tuny čistého stříbra.

Pomník vejprtského lékaře Franze Illnera

Je logické, že po úpadku důlní činnosti bylo potřeba nastartovat jiné obory lidské činnosti. A tak se ve Vejprtech rozjela výroba prýmků, krajek, ale hlavně puškařství. Vejprty se dokonce po Praze staly v tomto oboru druhým nejvýznamnějším centrem. Byla tu zřízena Státní zkušebna na výrobu ručnic. A odběr ve válečných dobách byl obrovský – ročně jich místní vyrobili až tři tisícovky. Ještě na konci 19. století zaměstnávala výroba pušek Mannlicher 500 obyvatel města.


Nepříznivý dopad měla I. světová válka. Vejprty spadaly k chomutovskému 92. pěšímu pluku, který byl doslova zdecimován hned na začátku války na srbské frontě. Zkraje války zemřelo na frontě 433 vejprtských mužů.


Ve Vejprtech neplatí ani důležitá data československé historie – mají jinou podobu. V roce 1918 se město stalo součástí provincie Německé Čechy a dokonce sem byla ze žatecké banky převezena část státního pokladu, která měla být přepravena do Německa. Dál se tento poklad posunul do Lipska, odkud byl převezen do Vídně, aby se po dlouhé době vrátil zpět do Prahy.


Ve Vejprtech se v době existence provincie Německé Čechy tiskly vlastní peníze, nezávislé na rakousko-uherských, německých nebo českých. Vejprty se staly součástí československého státu až 17. ledna 1919, kdy do města vstoupila naše armáda.

Vyhlídka na vrcholu Velkého Špičáku směrem k přehradní nádrži Přísečnice

Stejná situace platila v roce 1938, kdy bylo město obsazeno Němci ještě před Mnichovem, a to 25. září 1938, kdy příslušníci sudotoněmecké strany vyhodili do vzduchu železniční trať, nechali vykolejit vlak a obsadili město.


Dávnou slávu Vejprt se už nikdy nepodařilo vzkřísit a dnes působí jako pohádka, že ve městě v roce 1930 žilo téměř 12 tisíc lidí. Dnešní počet obyvatel odpovídá počtu obyvatel z poloviny 18. století.


Oblast je velmi přitažlivá pro milovníky a sběratele minerálů. V lesích na východ od Černého Potoka lze na starých haldách a pinkách najít ukázky křišťálu, ametystu, achátu, fluoritu a barytu.


Ve Vejprtech se narodil 10. září 1897 německý Čech Wilhelm Josef Dick, což byl historicky první mistr světa ve skocích na lyžích. Na mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 1925 v Jánských Lázních získal na velkém můstku zlatou medaili, kterou ještě o dva roky později v italské Cortině d´Ampezzo podpořil medailí stříbrnou. Jak daleko skočil v Jánských Lázních se neví, v Itálii měly jeho skoky hodnotu 50 a 48,5 metrů. Po odsunu po druhé světové válce se přestěhoval do Garmisch-Partenkirchenu a odsud v roce 1952 do Wermelskirchenu v Severním Porýní-Vestfálsku, kde v roce 1980 zemřel.

Krušnohorské svahy z Jelení hory

Lokalita kolem dnešní vodní nádrže Přísečnice byla v roce 1641 dějištěm jedné z menších bitev třicetileté války. Střetla se tu ustupující švédská vojska generála Johana Banéra s císařskými vojsky. K bitvě došlo 27. března 1641 a pro generála švédského vojska to byla poslední bitva v jeho kariéře, zakončil ji úspěšně.


Znak Vejprt je velmi složitý. Jedná se o vodorovně dělený štít, kde v horním modrém poli kráčejí dva horníci v černých kabátcích, flecích a botách. Mají stříbrné nohavice a zelené čepice. Horníci nesou na dřevěné tyči přirozené barvy zlatý vinný hrozen se dvěma zelenými listy. Spodní část štítu je stříbrná; zobrazuje na zeleném trávníku kose vpravo zpola vyvrácenou jedli, pod kterou se nachází stříbrný valoun, vše v přirozených barvách. Ze štítu vyrůstá stříbrná přilbice s modro-stříbrnou točenicí a modro-stříbrnými přikrývadly ozdobená zlatočerveným hledím a zlatým náhrdelníkem s medailonem. Z přilbice jako klenot vyrůstá horník s plnovousem v černém kabátci přepásaném páskem přirozené barvy se zlatou sponou, stříbrnou košilí, zelenou čepicí se zlatými hornickými znaky, který v polozdvižených rukách drží hornické nástroje; vpravo mlátek a vlevo špičák. Nástroje jsou stříbrné na zlatých topůrkách.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Ve Vejprtech se potkávají silnice 224 a 219. Vzdálenosti Vejprt z českých měst: Praha (129 km), Ústí nad Labem (99 km), Karlovy Vary (43 km), Plzeň (116 km), Liberec (183 km).

Autobus: Autobusové spojení do Vejprt je z Kadaně, Božího Daru, Chomutova a Annaberg-Bucholzu.

Vlak: Železnice do Vejprt existuje ve formě kolejí, ale vlaky tu nejezdí. Pro České dráhy nejsou rentabilní.

V zapadajícím se slunci lesknoucí se přehrada Přísečnice pohledem z Jelení hory

★★★★★ - Jelení hora, Kryštofovy Hamry:

993 metrů vysoký nefelinitový kopec je nejvyšší horou Přísečnické hornatiny. Kopec vznikl proniknutím magmatu na povrch. Pokud budete na vrcholu hodně pozorní, tak si všimnete, že vrchol Jelení hory se naprosto kryje s linii Malého, Středního a Velkého Špičáku. To dokazuje domněnku, že právě tudy je tažen tektonický zlom.

Poloha: 50.4902886N, 13.1585742E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Přísečnická přehrada (3,3 km)

Autobusová zastávka: Kryštofovy Hamry, Přehrada (3,4 km)

Železniční zastávka: Klášterec nad Ohří (18,5 km)


GALERIE: JELENÍ HORA


Vrchol Velkého Špičáku

★★★★★ - Vyhlídkové místo Velký Špičák, Kryštofovy Hamry:

Jedna z nejkrásnějších vyhlídek ve střední části Krušných hor. Neovulkanický kopec o výšce 965 metrů zcela dominuje místnímu kraji a jeho postavení umocňuje ještě vztyčený dřevěný kříž na vrcholu. Široký výhled nabízí pohled jak na německou, tak i českou stranu Krušných hor.

Poloha: 50.4605767N, 13.0860658E

Parkoviště: na komunikaci (0,8 km)

Autobusová zastávka: Kovářská, Dlouhá (3,2 km)

Železniční zastávka: Perštejn (14,8 km)


GALERIE: VELKÝ ŠPIČÁK



Karlův pramen

★★ - Karlův pramen, Kryštofovy Hamry:

Jeden z nejkrásnějších krušnohorských pramenů. Najdeme ho nedaleko přehrady Přísečnice. Zdejší odpočívadlo bylo vybudováno na památku krušnohorských lesníků, kteří se zasloužili o obnovu porostů na hřebenech Krušných hor.

Poloha: 50.4827994N, 13.1467000E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Přísečnická přehrada (2,2 km)

Autobusová zastávka: Kryštofovy Hamry, Přehrada (2,4 km)

Železniční zastávka: Klášterec nad Ohří (17 km)


Hladina vodní nádrže Přísečnice

★★ - Vodní nádrž Přísečnice, Kryštofovy Hamry:

Nádrž postavená v letech 1969-79 je zdrojem pitné vody pro hnědouhelnou oblast. Do okolí přehrady je vstup zakázán, protože jde o ochranu vodního zdroje. Poblíž hráze stojí realistické dílo Křídla racků, které povzbuzuje místní krajinu. V největší hloubce dosahuje vodní dílo hloubky 58 metrů; hráz má výšku 50,3 metrů a délku v koruně 469,7 metrů. Voda odtéká do Německa a samotná nádrž je zásobárnou pitné vody pro okresy Most, Teplice, Louny a Chomutov.

Poloha: 50.4807978N, 13.1263153E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kryštofovy Hamry, Přehrada (100 m)

Železniční zastávka: Klášterec nad Ohří (11,9 km)

Jelení hora hlídá hladinu vodní nádrže Přísečnice

Hubertova skála

★★ - Hubertova skála, Vejprty:

Skála v blízkosti hraniční říčky Polava. V roce 1932 byla na zdejší skálu umístěna pamětní deska, která připomínala 25. výročí vzniku mysliveckého spolku, desku ale v roce 2010 někdo ukradl. Je to krásné odpočinkové místo v srdci krušnohorské přírody a lesů. V blízkosti najdeme i památník krušnohorského písničkáře Antona Günthera a MUDr. Illnera, tamního vejprtského lékaře.

Poloha: 50.5085261N, 13.0330689E

Parkoviště: v části Nouzov (0,5 km)

Autobusová zastávka: Vejprty, Přísečnická (2,1 km)

Železniční zastávka: Perštejn (23,3 km)


Kašna na náměstí TGM ve Vejprtech

★★ - Kašna na náměstí TGM, Vejprty:

Jedná se o novodobé dílo, ale zcela dominující místnímu náměstí. Vybudována byla v roce 2008. Jedná se o kruhovitou stavbu o pěti patrech. Tři patra z toho slouží jako vodní divadlo, jde o přepad a dvě formy tryskajících fontán. Zážitek umocňují podvodní reflektory a světelné kabely.

Poloha: 50.4951456N, 13.0326028E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Vejprty, autobusové nádraží (480 m)

Železniční zastávka: Perštejn (21,7 km)


Interiér kostela Všech svatých ve Vejprtech

★★ - Kostel Všech Svatých, Vejprty:

Kostel vyrostl na místě bývalého hrázděného kostela. Tento byl vystaven v letech 1783-86 ve zcela barokní podobě jako hlavní chrám této části Krušných hor. Jednolodní stavba s krásným vnitřním vybavením má věž vysokou 53 metrů.

Poloha: 50.4947225N, 13.0298347E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Vejprty, autobusové nádraží (480 m)

Železniční zastávka: Perštejn (21,5 km)


Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova ve Vejprtech

 - Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, Vejprty:

Druhý nejvýstavnější kostel města. Vystavěn byl v novogotickém stole mezi lety 1895-99. Kámen se lámal na vrchu Strážce, což bylo se svolením místního hraběte Buquoye. Novogotická loď je deset metrů široká a dvacet pět metrů dlouhá.

Poloha: 50.4653925N, 13.0245347E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Vejprty, Nové Zvolání, KOVO (0,8 km)

Železniční zastávka: Perštejn (18,2 km)


















Výlet 1: Projížďka po ametystových a achátových polích v okolí Vejprt a vodní nádrže Přísečnice (horské kolo)


Start: Vejprty, turistický rozcestník Vejprty - náměstí

Cíl: Vejprty, turistický rozcestník Vejprty - náměstí

Délka trasy: 39,9 km

Časová náročnost: 3 hodiny 30 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je určen pro milovníky krušnohorské přírody, kteří se rádi kochají krásami krajiny. Pro ně jsou připraveny dvě vyhlídky. První z nich je Velký Špičák, kde závěrečné metry k samotné vyhlídce budete asi muset zvládnout bez kola; ještě větší výzvou je pak cesta na Jelení horu. Tyto dva kopce velmi ztěžují projížďku pro necvičené cykloturisty. Nejnižším místem s nadmořskou výškou 690 metrů je samotná lokalita Hubertovy skály, nejvýše se dostaneme na Jelení hoře, kde budeme ve výšce 993 metrů nad mořem. Celkové převýšení výletu je 841 metrů. Zároveň je při výletě myšleno na milovníky mineralogie, pro které je oblast kolem Vejprt zemí zaslíbenou. Pro ně jsou připraveny různé tipy popsané níž na této stránce v modrých boxech.

Vhodnost: Výlet je velmi variabilní, přesto ho lze doporučit v základní verzi jen cvičeným a trénovaným cyklistům.

Zastávky:

Vejprty, Kašna na náměstí TGM (0,1 km) – Vejprty, Kostel Všech Svatých (0,4 km) – Vejprty, Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova (4,1 km) – Kryštofovy Hamry, Vyhlídkové místo Velký Špičák (12,8 km) – Kryštofovy Hamry, Karlův pramen (22,1 km) – Kryštofovy Hamry, Jelení hora (25,2 km) – Kryštofovy Hamry, Vodní nádrž Přísečnice (28,4 km) – Vejprty, Hubertova skála (38 km)


31 zobrazení