TEPLICE



V Teplicích se využívají léčebné prameny už dlouhá staletí; první stopy tu zanechali už Keltové ve 4. století před naším letopočtem; léta byly Teplice nejvýznamnějšími českými lázněmi; při zapadení Pravřídla v roce 1879 se však do čela obliby dostaly Karlovy Vary a Teplice ztrátu už nikdy nesrovnaly


Lázeňské město Teplice mělo druhou nejpočetnější židovskou komunitu v českých zemích; před válkou zde žilo více než šest tisíc lidí, kteří se hlásili k židovskému vyznání; proto tu taky vyrostla jedna z největších synagog světa; její konec přinesl březen 1939, kdy ji nacisté zcela vypálili

Teplice (německy Teplitz, dříve Teplitz-Schönau) se v letech 1945-6 jmenovaly Teplice – Šanov a tento název občas přežívá i v dnešní době. Dnes tu ve statutárním městě žije 50 tisíc obyvatel. Teplice patřily vždy mezi nejhonosnější česká města; žily bohatým kulturním a společenským životem, o což se z velké části zasloužily i místní lázně.



Architektonicky patřily mezi nejnákladnější sídla českých zemí, proto se jím říkalo Malá Paříž. To ale platilo pouze do konce II. světové války. V době poúnorové se na tváři Teplic objevil nejeden šrám, který se dnes město snaží odstraňovat, ale návrat k bývalému věhlasu a slávě je složitý.


První důkazy o pobytu lidí jsou situovány na svahy Doubravské hory, kde byly nalezeny pazourkové čepele lovců a sběračů pocházející z let 40 000 – 10 000 před naším letopočtem. Od roku 5000 př. n. l. je oblast Teplic už trvale obydlena. Své stopy v dlouhé historii tu nechali lidé únětické a lužické kultury, ale i Keltové. Ti se zde usadili zhruba ve 4. století před naším letopočtem. A už v té době využívali zdroje minerálních vod. Nechali po sobě nejlepší důkaz, který byl objeven v roce 1879 v době, kdy prudce poklesla hladina zdejšího léčebného Pravřídla. Při jeho obnově a vytahování na povrch byly v hlavním rezervoáru nalezeny keltské mince, ale také římské mince spadající do počátku našeho století. Nálezem mincí dostala pořádně na frak teorie spřádaná Václavem Hájkem z Libočan v jeho kronice, kde uvádí, že termální prameny byly objeveny pasáčkem vepřů Kolostůjem v roce 762.


Novodobé osídlení a historii lze začít u data 1160, kdy královna Judita, manželka Vladislava II., zakládá klášter benediktinek. Královna Judita, i když zemřela v německém Durynsku, je v teplickém klášteře pochována. V té době už procházela Teplicemi důležitá obchodní stezka do Saska. Klášter ale dlouho město nezdobil, protože padl důsledkem husitského běsnění po bitvě v roce 1426 u Ústí nad Labem.


Posledním českým majitelem zdejšího panství byl Vilém Vchynský ze Vchynic, který byl zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna v únoru 1634 v Chebu. Od té doby vládl ve městě šlechtický rod Clary-Aldringen.



Hodně utrpělo město ve třicetileté válce, kdy zemřelo při nájezdech armád mnoho obyvatel. To byl pokyn pro osídlení města německými kolonisty, kteří převažovali v místní populaci až do roku 1945, kdy začal jejich odsun.


V roce 1680 se objevili v Teplicích první oficiální lázeňští hosté. Léčebné procedury tu tedy byly veřejnosti otevřeny nejdřív ze všech českých lázeňských měst.


Teplice se pustily v 18. století do masivního rozvoje průmyslu, který šel ruku v ruce s dalším rozvojem lázeňství. Město se stalo synonymem velmi kvalitní a oblíbené výroby punčoch. 1. června 1793 ale rozvoj města zastavil obrovský požár, při kterém velká část ještě dřevěného města lehla popelem. Město se začalo znovu rodit v klasicistním stylu.


Naprosto neopakovatelnou událost zažily Teplice 23. července 1812, kdy se v místní Zámecké zahradě setkali jen jedinkrát ve svých životech dva velikáni tehdejšího světa – Ludwig van Beethoven a Johann Wolfgang Goethe. Navíc oba tu při procházce potkali ještě vládnoucí rakouskou císařovnu Marií Ludoviku Beatrix z Modeny. Zajímavé bylo, jak k setkání každý z nich přistupoval. Zatímco tehdy 62letý Goethe se už z dálky klaněl, 42letý Beethoven prošel hrdě středem bez pozdravu.


Další důležité setkání se v Teplicích událo hned rok poté, co zde tehdejší vládci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu, která spojovala jejich síly proti Napoleonovi.



Historii Teplic nelze oddělit od historie tehdejších lázní. Už lékař Paracelsus zařadil Teplice mezi deset evropských nejvýznamnějších lázní.

Dvakrát ale mělo místní lázeňství namále. Poprvé po požáru v roce 1793, kdy se v popel proměnilo více než dvě stě budov, kompletní lázeňské centrum a budovy pramenů.

Dne 13. února 1879 o šesté hodině ranní proběhla městem zpráva, že Pravřídlo přestalo vyvěrat. Důvod byl jasný: na dole Döllinger u Duchcova došlo šedesát hodin předtím k vodnímu průvalu, při kterém byla šachta zatopena a 25 horníků zahynulo. Průval narušil rovnováhu spodní vody a způsobil pokles hladiny teplických pramenů o 26 metrů. Vypukla panika: lidé začali vybírat vklady ve spořitelně a zdálo se, že s lázněmi je konec. Do Teplic přijeli přední báňští odborníci a geologové a řídili práce na záchranu pramenů. Jejich znovu-nalezení 3. března pomohla vrtací věž americké firmy, katastrofa byla odvrácena.

Město to ale stálo pošramocenou pověst, Karlovy Vary a Mariánské Lázně využily příležitost a získaly teplickou klientelu pro sebe. Od té doby se prameny čerpají uměle a hlavně – teplické lázně už nikdy nedosáhly proslulosti z dob, kdy sem přijížděla smetánka celé Evropy.


I tak ale mohl seznam hostů narůstat. Jedním z prvních, a to ještě před oficiálním začátkem lázeňské historie, byl Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který skončil vyhozen z okna při pražské defenestraci v roce 1618. Léčil se tu i jezuita Bohuslav Balbín, řada korunovaných hlav - například ruský car Petr Veliký, císaři Josef II. a Leopold II. nebo pruský král Fridrich Vilém III. a švédský král Gustav IV. Své zdraví zde obnovovali například Fryderik Chopin, Robert Schumann, Franz Schubert, Richard Wagner, Carl Maria von Weber, Hans Christian Andersen, Henryk Sienkiewicz, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Karel Havlíček Borovský nebo František Ladislav Čelakovský.

Ačkoliv ve světě existuje množství různých vodních zdrojů s léčivým potenciálem, není známa lokalita, která by byla ve světě s Teplicemi srovnatelná. Ani v české kotlině nejsou teplickým ostatní lázně ani vzdáleně podobné. Zdejší voda má zvýšený výskyt fluoridů a kyseliny meta-křemičité. Starý Horský pramen navíc obsahuje i radioaktivní látky. Od roku 1978 se využívá k léčebným účelům voda z jediného vrtu, který je hluboký 972 metrů a má teplotu 45,8° Celsia.

Jenže i dnes se potýkají teplické lázně s problémy. Před časem se po více než 120 letech těžaři rozhodli, že přestanou odčerpávat spodní vodu. To by mělo za následek nejen ztrátu a znehodnocení zdejších pramenů, ale i zaplavení městských domů vodou. Nakonec se vedení města a lázní domluvilo s představiteli ministerstva zdravotnictví a průmyslu na dalším čerpávání spodní vody.


Teplice byly spojeny s druhou nejstarší komunitou Židů v našich zemí, poprvé byla zmiňována už v roce 1414 a starší je už jenom ta pražská. Židovské ghetto disponovalo Starou synagogou, hřbitovem, náboženskou školou, mikví, košer masnými krámy, sirotčincem a chudobincem. V druhé polovině 19. století zde proto Židé vybudovali novou synagogu, která patřila k největším na světě. Bohužel v předvečer II. světové války byla nacisty vypálena. V roce 1938 se počet židovských obyvatel ve městě pohyboval kolem šesti tisíc. Teplice měly také jednu z prvních tramvajových tratí v našich zemích. Linka mezi Teplicemi a Dubím byla zprovozněna už v roce 1895. Ve městě se narodil 9. ledna 1839 známý paleontolog Gustav Karl Laube a také polárník Julius von Payer (2. září 1841). Zapomenutou postavou, která se v Teplicích 29. března 1903 narodila, byl Paul Kohner. Jednalo se o židovského filmového producenta a agenta, který v Hollywoodu zastupoval takové hvězdy jako Marlene Dietrich, Gretu Garbo, Ingmara Bergmana, Liv Ullmann, Ericha von Stroheima, Henryho Fondu nebo Lanu Turner. Zemřel v Los Angeles v roce 1984. Jeho vnuci jsou autory poněkud plytké, ale oblíbené filmové série Prci, prci, prcičky. V 60. letech se narodili v Teplicích členové skupiny Kabát včetně frontmana Josefa Vojtka (21. června 1965) a Teplice jsou rodným městem moderátora a starosty Vladimíra Kořena (30. prosince 1973) a modelky Veroniky Kopřivové (22. března 1991). Znakem Teplic je modrý štít, ve kterém je na zlaté míse en face hlava svatého Jana Křtitele v přirozených barvách.


Zámek Teplice

★★★★★ - Zámek Teplice, Teplice:

Zámecký komplex prošel složitým stavebním vývojem. Na začátku byl ženský klášter benediktinek, který založila v polovině 12. století královna Judita Durynská. Moc dlouho nevydržel; už v roce 1278 ho vyplenilo společně braniborské, durynské a míšeňské vojsko, které se vracelo z bitvy na Moravském poli. V roce 1421 ho zpustošili husité a pak se do něj znovu pustilo míšeňské vojsko; což byla definitivní tečka. Majitelkou zbořeniny se stala královna Johana z Rožmitálu, která ho nechala přestavět na hrad. Po ní se majitelé dost výrazně střídali, za zmínku ale stojí až podkomoří Volf z Vřesovic, který zahájil přestavbu hradu na zámek. Výraznějšími majiteli byla pak členové rodu Clary-Aldrigen, kteří pozvali na zámek třeba Goetha, Beethovena, Chopina či Casanovu. V roce 1835 se tu zastavila dokonce trojice slavných panovníků – pruský král Fridrich Vilém III., ruský car Mikuláš I. a rakouský císař Ferdinand I. Ti se tu setkali, aby byli přítomni slavnostnímu odhalení památníku bitvy u Chlumce. Rodu patřil zámek až do roku 1945.

Poloha: 50.6373181N, 13.8257267E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, VOC Galerie (450 m)

Vlaková zastávka: Teplice zámecká zahrada (1,2 km)



GALERIE: ZÁMEK TEPLICE A JEHO OKOLÍ
























★★★★ - Pravřídlo, Teplice:

Nejsilnější a nejstarší léčebný pramen. Tryská z boku lázeňské budovy z chrliče, který má podobu kančí hlavy. Když se v roce 1879 znovu zprovozňoval tento výstup pramene, nalezli dělníci v pramenné šachtě keltské mince a dokonce i římské peníze z doby prvního století našeho letopočtu. To svědčí o známosti léčebných pramenů už v daleké minulosti. K zoufalému hledání Pravřídla v roce 1879 došlo po lázeňské tragédii, při které prameny zapadly po důlním neštěstí. Kronikář Václav Hájek z Libočan píše, že prameny byly objeveny v roce 762, kdy vepři pasáčka Kolostuje byli po návratu z pastvy opařeni, a tak pasáček pátral po původu zranění vepřů a našel 46°C teplý pramen. Nálezy keltských a římských mincí ovšem jako obvykle Václava Hájka z Libočan usvědčily z klamání veřejnosti, protože prameny byly známy dlouhá staletí před prasochovatelem Kolostujem.

Poloha: 50.6378417N, 13.8274675E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, OC Galerie (320 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1,1 km)


Základy románské baziliky Panny Marie, Teplice

★★★★ - Základy románské baziliky Panny Marie, Teplice:

Nejstarší část zámku i Teplic. Dochovala se pouze veřejnosti přístupná krypta. Bazilika byla součástí kláštera, který založila Judita Durynská u teplých pramenů. Dnes už neexistující bazilika Panny Marie je přesnou zrcadlově obrácenou kopii pražského kostela svatého Jiří, který patřil prvnímu českému ženskému benediktinskému klášteru; klášter v Teplicích byl v pořadí druhým.

Poloha: 50.6373389N, 13.8270408E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Valy (340 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1,4 km)


Kašna Glaverbel, Teplice

★★★★ - Kašna Glaverbel, Teplice:

Nejvíce high-tech kašna v celém Česku. Nachází se na kraji zámecké zahrady. Z kruhového bazénu vystupují soustředné vrstvené kruhy skla, z jejichž středu vyrůstá krychlová ocelová plastika. Skleněné kruhy nejsou kompaktní a odhalují vnitřek; máte dojem, že koukáte do útrob obrovského Terminátora.

Poloha: 50.6363825N, 13.8221903E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Zámecká zahrada (130 m)

Vlaková zastávka: Teplice zámecká zahrada (0,8 km)


Sady Čs. armády, Teplice

★★★★ - Sady Čs. armády, Teplice:

Centrální lázeňský park v Teplicích. Příjemné vycházkové místo s krásně upravenými záhony a možností relaxace. Hlavní část parku je situována proti budově Kamenných lázní. V parku najdeme i Šanovskou mušli, což je moderní koncertní lázeňské místo. Nepřehlédneme ani zajímavý pomník Julia Payera, což byl místní rodák, horolezec, polárník, kartograf a malíř. Dodnes jeho jméno nese Payerův ostrov v Zemi Františka Josefa. Po svém rodném městě pak pojmenoval Teplický záliv a Šanovský ostrov. Autorem pomníku je sochař Jan Koblasa. V ulici U Hadích lázní, která park lemuje, pak na hotelu Payer najdeme pamětní desku Julia Payera; jedná se o jeho rodný dům. Historickou dominantou je pak takzvaná Koňská kašna.

Poloha: 50.6414339N, 13.8390236E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Kamenné lázně (120 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,9 km)


pomník Julia Payera

Kaple svatého Karla Boromejského

★★★★ - Kaple svatého Karla Boromejského v bývalém klášteře kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, Teplice:

Nejkrásnější ukázka beuronského umění v Čechách. Klášter i s kaplí byl postaven v roce 1865. Výmalba se uskutečnila až v letech 1888-9, kdy se o to postarali benediktinští mniši z opatství v Beuronu. Na začátku 50. let byly odsud vyhnány řádové sestry a klášter začal sloužit jako škola. Z kaple s úžasnými malbami se stal sklad zeleniny obchodního domu Prior. V roce 1995 budovu zakoupilo teplické gymnázium a následně začala postupná rekonstrukce. V současné době se v kapli pořádají výstavy a koncerty. Škola umožňuje prohlídky, zpravidla v rámci Noci kostelů.


Poloha: 50.6370600N, 13.8215103E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Zámecká zahrada (60 m)

Vlaková zastávka: Teplice zámecká zahrada (0,9 km)


Zámecký park, Teplice

★★★★ - Zámecký park, Teplice:

400 let starý park by mohl vyprávět. Dnes je oblíbeným cílem procházek lázeňských hostů i místních. Z počátku to byl park ve francouzském stylu, později byl předělán do anglické podoby. Park je plný nádherných vzrostlých starých stromů, kterým vévodí Teplický dub. V Zámecké zahradě najdeme i místo, kde se jedinkrát za svůj život potkali Ludwig van Beethoven a Johann Wolfgang Goethe. Navíc tu při společné procházce v roce 1812 potkali tehdejší císařovnu Marií Ludoviku Beatrix z Modeny. Krásnou stavbou zahrady je Labutí domek, kryté přístaviště jezerních loděk. Za zmínku stojí Apollónův chrámek, což je empírový pavilon z přelomu 18. a 19. století. Má podobu antického chrámu se sloupy s jonskými hlavicemi.

Poloha: 50.6349228N, 13.8214031E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Zámecká zahrada (360 m)

Vlaková zastávka: Teplice zámecká zahrada (0,7 km)



GALERIE: ZÁMECKÝ PARK TEPLICE


VIDEO: VODOTRYSK V ZÁMECKÉM PARKU




★★★ - Fontána pampeliška,Teplice:

Kovové trysky fontány evokují odkvétající pampelišku. Vyrostla u zadního traktu Císařských lázní v místech, kde na začátku minulého století stála vnější dřevěná kolonáda slavného lázeňského domu. V blízkosti najdeme kovovou sochu Apollóna, další z drobných stavebních památek Teplic.

Poloha: 50.6393131N, 13.8299619E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Císařské lázně (90 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1 km)



★★★ - Kostel svatého Jana Křtitele, Teplice:

Budova byla postavena v doznívající renesanci. Brzy však získala barokní podobu. Nejcennější jsou obrazy od neznámého Teplického mistra, P. Brandla nebo V. V. Reinera. Kolem kostela byl dřív hřbitov, který byl zrušen a zůstaly ve zdech zapuštěné nejcennější náhrobky. Kostel je nádhernou protiváhou Mariánského sloupu, který stojí na opačném konci Zámeckého náměstí. Ten vznikl podle návrhu Matyáše Bernarda Brauna.

Poloha: 50.6377064N, 13.8273681E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, VOC Galerie (300 m)

Vlaková zastávka: Teplice zámecká zahrada (1,1 km)



★★★ - Havlíčkovy sady, Teplice:

V dobách dávných tu byl místo parku hřbitov. Ten obklopoval stále stojící kapli Nalezení svatého Kříže. V Havlíčkových sadech objevíme i empírovou kašnu – osmibokou nádrž. Pilíř s tryskající vodou je vyveden v podobě stylizovaného květu. Součástí parku je i busta německého básníka Seumeho a pomník rudoarmějce.

Poloha: 50.6405058N, 13.8343244E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Císařské lázně (360 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,8 km)



★★★ - Fontána Mírové náměstí, Teplice: Moderní a atypická kašna nového věku. Vzala na sebe podobu průhledné umělohmotné trubice, kterou tryská do výše voda, aby následně přepadávala do malého bazénku. Vodní dílo je ukryto pod sklo-ocelovou kopulí. Stavba vznikla v roce 2002 a navazuje na ocelovou kolonádu, která vede kolem kašny. Původně stál na tomto místě meteorologický sloupek, který lázeňským hostům radil s počasím.

Poloha: 50.6390447N, 13.8255603E Parkování: v místě Autobusová zastávka: Teplice, Obchodní centrum Galerie (60 m) Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1 km)


★★★ - Hadí lázně, Teplice: (bez fotografie) Nádherná klasicistní budova. Původně sloužila jako správa velkostatku Šanov. Její hlavní průčelí je situováno do místního parku. Ve středové části najdeme portikus, kde je 8 korintských sloupů. Později byla využívána k lázeňským účelům, dnes je bez využití.

Poloha: 50.6413969N, 13.8403822E Parkování: v místě Autobusová zastávka: Teplice, Nové lázně (70 m) Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1 km)



★★★ - Vyhlídková věz obchodní akademie, Teplice:

Nepřehlédnutelná stavba pochází z let 1894-5. Původně šlo o budovu gymnázia, dnes zde sídlí obchodní akademie. Výšina byla nazývána Mont de Ligne (Řádková hora) a 45 metrů vysoká věž místní školy ční jako přirozená dominanta lázeňského města. Bohužel věž je otevřena jen příležitostně, a tak si výhled z ní vychutnáte opravdu s velkou dávkou štěstí.

Poloha: 50.6399822N, 13.8352900E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Císařské lázně (400 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1 km)



★★★ - Pravoslavný chrám – Kaple svatého Kříže, Teplice:

Jedna z prvních staveb romantického slohu v Čechách. Kostel vznikl už v polovině 16. století jako kaple pro majitele panství a návštěvníky lázní. Na stavbu byly použity kameny ze zničené baziliky Panny Marie, která stála nedaleko. Přestavba na přelomu 18. a 19. století dala budově romantickou podobu, šlo o jeden z prvních projevů romantismu v Čechách. V 50. let 20. století se zde začaly sloužit pravoslavné mše. Od roku 2016 jsou v kostele vystaveny ostatky svatého Klára. To byl kněz a poustevník od opatství Marmoutier, patron lázeňství a svátosti manželství.

Poloha: 50.6375225N, 13.8263703E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, VOC Galerie (260 m)

Vlaková zastávka: Teplice zámecká zahrada (1,2 km)



★★★ - Zřícenina hrádku Škvárovník, Teplice:

Naprosto výjimečná stavba, která nemá v Čechách obdobu. Vznikla počátkem 19. století. Zřícenina romantického hrádku byla postavena zednickým mistrem Franzem Jerkem.

Poloha: 50.6360775N, 13.8319761E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Valy (490 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1,4 km)



★★★ - Ptačí schody, Teplice:

Malebné barokní schodiště. Původně spojovalo nádvoří zámku a zeleninové a bylinkové záhony v zahradě. Dnes se jedná o často fotografované místo lázeňského města.

Poloha: 50.6372161N, 13.8275078E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Valy (290 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1,4 km)



★★★ - Koňská kašna, Teplice:

Kašna je inspirována benátským stylem. Pro Teplice ji zakoupil majitel panství Carlos Clary-Aldringen v roce 1910. K jejímu osazení ale došlo až v roce 1948 na místo původního lázeňského altánu. Kašna je třípatrová, zobrazuje vzpínající se koně, lví hlavy a putti. Vrchol tvoří vzpínající se had, symbol Aeskulapa, antického boha lékařství.

Poloha: 50.6412750N, 13.8388761E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Kamenné lázně (120 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,9 km)



★★★ - Rozhledna Letná, Teplice:

Restaurace s rozhlednou byla vybudována v roce 1877. Iniciativu k vybudování dal Horský spolek. Vyhlídka je ve výšce 25 metrů a můžete vidět Krušné hory, České středohoří, Teplice. Můžete se setkat i s názvem rozhledny Stráž Františka Josefa I.

Poloha: 50.6372122N, 13.8336069E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Pražská (0,8 km)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1,4 km)



★★ - Památník židovské synagogy, Teplice:

Údajně nebylo hezčí synagogy. Stávala na rohu ulic Chelčického a Lipová. Židé měli v Teplicích vždy silné zastoupení. Proto zde byla roku 1882 otevřena úctyhodná synagoga s téměř 1400 místy, což z ní dělalo největší židovský kostel na území Čech, dokud ji nepředběhla synagoga v Plzni. Měla výjimečných 41 metrů do výšky, což z ní činilo do daleka viditelnou stavbu a nejvyšší židovskou stavbu v zemi. Padla za oběť nacistickému běsnění v noci ze 14. na 15. března 1939. Památník na místě, kde se nacházela, vyrostl v roce 1995.

Poloha: 50.6408258N, 13.8326936E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Císařské lázně (260 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,9 km)



★★ - Fontána Rozárium, Teplice:

Náhrada za původní kašnu. V Lázeňském sadu na půlkruhové kolonádě před Krušnohorským divadlem stála první fontána už v roce 1830. Ta ale byla zděná a nesla antické motivy. Dnešní podoba kašny odkazující se na záhony růží je z nerezu a pracuje s nerezovým loubím, po kterém se v létě pnou květy růží.

Poloha: 50.6394892N, 13.8279356E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Divadlo (110 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,9 km)



★★ - Fontána Mokré tričko, Teplice: Najdeme ji na hraně Lázeňského sadu a městské zástavby. Ze země z nerezových hnízd tryská uprostřed dlažby 16 proudů vody, které ochlazují lázeňské klima. Fontánu najdeme mezi Krušnohorským divadlem a domem kultury. Lokalitu doplňují krásné sakury a moderní lázeňská kolonáda.

Poloha: 50.6397581N, 13.8270383E Parkování: v místě Autobusová zastávka: Teplice, Divadlo (200 m) Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,9 km)


★★ - Skleněná fontána, Teplice: (bez fotografie) Teplice jsou městem fontán a kašen. Jedna z posledních vyrostla na Laubeho náměstí před budovou Císařských lázní. Skleněná fontána je opravdu z velké části z tvrzeného skla; stojí před budovou, která byla pojmenována na počest návštěvy císaře Františka Josefa I. v Teplicích.

Poloha: 50.6392225N, 13.8310789E Parkování: v místě Autobusová zastávka: Teplice, Císařské lázně (50 m) Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1 km)


★★ - Porcelánová fontána, Teplice: (bez fotografie) Stojí na místě bývalé pískovcové fontány Florida. Vznikla 8. srpna 2018 a městu jí věnovalo sousední město Dubí, kde ve slavné porcelánce na cibulák tato fontána vznikla. Autorem stavby ze 160 kilogramů porcelánu je akademický sochař Jiří Kožíšek.

Poloha: 50.6407244N, 13.8275225E Parkování: v místě Autobusová zastávka: Teplice, Divadlo (240 m) Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,7 km)



★★Kostel svatého Bartoloměje, Teplice:

Luteránský kostel patří k nejzajímavějším kostelů Česka. Byl vybudován v letech 1861-1884. Výstavbu podporoval i saský král Bedřich Vilém IV. O dvacet let později přibyla vysoká hranolová zeď, která je dominantou města. Po válce byl kostel převeden na Československou církev husitskou, v roce 1965 do majetku města. Po revoluci byl odsvěcený kostel prodán soukromníkovi, který zde udělal diskotéku a restauraci. Nakonec skončil v rukou developera. Dnes je zavřený, oplocený a nefunkční.

Poloha: 50.6418603N, 13.8305172E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Hotel de Saxe (310 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,6 km)



★★Socha ležícího koně, Teplice:

Kůň jak jste ho ještě neviděli. Údajně nikdy nebyla na světě vytvořena koňská socha v této podobě. S nápadem přišel v letech 1989-94 sochař Stanislav Hanzlík. Podle něj má plastika představovat hravost, sílu, vitalitu.

Poloha: 50.6417961N, 13.8380808E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Zeyerovo náměstí (80 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,8 km)



★★ Kolostujova kašna, Teplice:

Nesprávný název, který se ale objevil i na samotné kašně. Pravé jméno je Jubilejní. Byla totiž vztyčena v roce 1862 u příležitosti 1100. výročí objevení teplických pramenů. Stavba nese románské prvky a voda vytéká z chrličů, které mají podobu prasátek. Kašna není ale úplná. Na vrcholu stávala antická nymfa pramenů, z jejíž amfory tryskala voda.

Poloha: 50.6396214N, 13.8291008E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Divadlo (90 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1 km)



★★ Kostel svaté Alžběty Uherské, Teplice:

Novogotický kostel vznikl v letech 1864-1877. A to podle návrhu Heinricha Ferstela z Vídně. Stavba však nebyla jednoduchá, kostel vznikal dlouhých čtrnáct let. Finance pocházely ze sbírek, a ty byly v době prusko-rakouské války zastaveny; navíc v rozestavěném chrámu byly za války ubytováni vojáci. Věž byla dostavena ještě o jedenáct let později. Před kostelem najdeme sochu českého světce Jana Nepomuckého.

Poloha: 50.6424947N, 13.8378247E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Zeyerovo náměstí (70 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,8 km)



★★Zahradní a plesový dům, Teplice:

František Karel Clary-Aldrigen chtěl v roce 1732 posloužit lázeňským hostům. Měli tu trávit volný čas a užívat si lázeňského klimatu. Strop sálu zdobí krásné fresky. Dlouhá léta v domě sídlila Severočeská filharmonie; dnes je tu kasino.

Poloha: 50.6367400N, 13.8241494E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Zámecká zahrada (270 m)

Vlaková zastávka: Teplice zámecká zahrada (0,9 km)



★★Kolostujovy věžičky, Teplice:

Zavádějící název pro stavbu se jménem Radslavovy věžičky. Název je podle majitele teplického panství Radslava Vchynského. Šlo o lusthaus postavený na konci zámecké zahrady. Archeologové dokázali, že budova vznikla na místě mnohem starší románské stavby.

Poloha: 50.6373964N, 13.8274150E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Valy (360 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1,4 km)



Kašna Hlavy, Teplice:

Znouzectnost teplického náměstí. Kašna zakryla ve 30. letech 20. století velký výškový rozdíl, který byl mezi náměstím a radnicí. Vznikly tak dvě vodní vany s několika chrliči ve tvaru lidských hlav. Vany odděluje schodiště vedoucí k magistrátu, které je stylizované do památníku obětem komunismu.

Poloha: 50.6411200N, 13.8238772E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Benešovo náměstí (240 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,7 km)



Kašna se sochou Imaculaty, Teplice:

Čtyřboká empírová kašna z počátku 19. století. Stojí na náměstí Svobody jako předsunutá ruka místní radnice. Ovšem socha na vrcholu kašny je mnohem staršího data a pochází z kláštera v Bohosudově. I v těchto místech stála původně jiná fontána. V roce 1793 ji ale zničil oheň.

Poloha: 50.6409175N, 13.8239550E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Benešovo náměstí (240 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,7 km)



Fontána Hynie, Teplice:

Vznikla při přestavbě lázeňského centra v roce 2001. Stojí uprostřed kruhového objezdu a je logickým uzavřením skleněné kolonády, která propojuje obchodní centrum s domem kultury a Krušnohorským divadlem. Autorem je teplický výtvarník Milan Žofka. Název získala podle vrtu Hynie, který je společně s Pravřídlem základem léčebné síly teplických lázní.

Poloha: 50.6400861N, 13.8245572E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Obchodní centrum Galerie (100 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (0,8 km)



Výlet 1: Za prameny, fontánami, kašnami a centrálními parky lázeňského města Teplice (pěší)


Start: Teplice, Turistický rozcestník Teplice – železniční stanice

Cíl: Teplice, Turistický rozcestník Teplice – železniční stanice

Délka trasy: 9,9 km

Časová náročnost: 2 hodiny 55 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Teplice jsou městem, které i dnes leží v ekologicky postiženém regionu, přesto za poslední léta udělali velký pokrok dopředu, co se týká vzhledu. Je to lázeňské centrum s velkou tradicí lázeňství, což se projevuje v Teplicích na každém kroku. My se při výletu zaměříme na lázeňské památky, ale i na kašny a fontány, kterými toto město překypuje. Celkově během výletu překonáte převýšení 93 metrů. Nejnižší bod – 205 metrů nad mořem se nachází v blízkosti Vojenského lázeňského ústavu; bod nejvyšší – 264 metrů je u rozhledny Letná.

Vhodnost: Výlet je klidový odpočinkový. Jedná se o typicky městskou procházku, která není ani moc dlouhá. Na škále desetistupňové náročnosti má číslo jedna.

Zastávky:

Teplice, Kašna v parku Milady Horákové (0,1 km) – Teplice, Kostel svaté Alžběty Uherské (0,8 km) – Teplice, Socha ležícího koně (1 km) – Teplice, Vojenský lázeňský ústav (1,15 km) – Teplice, Nové lázně (1,2 km) - Teplice, Hadí lázně (1,35 km) – Teplice, Sady československé armády (1,4 km) – Teplice, Koňská kašna (1,5 km) – Teplice, Kamenné lázně (1,6 km) – Teplice, Pomník Julia Payera (1,7 km) – Teplice, Empírová kašna (1,9 km) – Teplice, Havlíčkovy sady (2 km) – Teplice, Vyhlídková věž obchodní akademie (2,2 km) – Teplice, Památník židovské synagogy (2,4 km) – Teplice, Kostel svatého Bartoloměje (2,6 km) – Teplice, Porcelánová fontána (3 km) – Teplice, Krušnohorské divadlo (3,1 km) – Teplice, Fontána Mokré tričko (3,2 km) – Teplice, Kolonáda (3,3 km) – Teplice, Fontána Hynie (3,35 km) – Teplice, Fontána Mírové náměstí a Ocelová kolonáda (3,6 km) – Teplice, Fontána Rozárium (3,8 km) – Teplice, Fontána Ledvinky (3,9 km) - Teplice, Kolostujova kašna (4,1 km) – Teplice, Busta Johanna Gottfrieda Semueho (4,2 km) – Teplice, Kaple Nalezení svatého Kříže (Seumeho kaple) (4,4 km) – Teplice, Fontána Pampeliška (4,45 km) – Teplice, Císařské lázně (4,5 km) – Teplice, Sadové lázně (4,6 km) – Teplice, Skleněná fontána (4,7 km) – Teplice, Rozhledna Letná (5,2 km) – Teplice, Zřícenina hrádku Škvárovník (5,4 km) – Teplice, Apollonův chrámek (6,2 km) – Teplice, Ptačí napajedlo (6,8 km) – Teplice, Ptačí schody (6,85 km) – Teplice, Základy románské baziliky (6,9 km) -  Teplice, Kolostujovy věžičky (6,9 km) – Teplice, Socha Wolfganga Amadea Mozarta (6,95 km) – Teplice, Pravřídlo (7 km) – Teplice, Lázeňský dům Beethoven (7,2 km) – Teplice, Kostel svatého Jana Křtitele (7,4 km) – Teplice, Pravoslavný chrám – Kaple svatého Kříže (7,45 km) – Teplice, Zámek Teplice (7,5 km) – Teplice, Morový sloup (7,6 km) – Teplice, Zahradní a plesový dům (7,8 km) – Teplice, Altán u zahradního domu (7,9 km) – Teplice, Místo legendárního setkání (7,95 km) – Teplice, Zámecká zahrada (8 km) – Teplice, Labutí domek (8,1 km) – Teplice, Kašna Glaverbel (8,4 km) – Teplice, Kaple svatého Karla Boromejského v bývalém klášteře kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (8,5 km) – Teplice, Kašna se sochou Imaculaty (9 km) – Teplice, Kašna Hlavy (9,1 km) – Teplice, Budova radnice (9,15 km) – Teplice, Fontána Benešovo náměstí (9,3 km)



★★★★ Hrad Doubravka, Teplice:

S výstavbou začal vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic Jan Illburk z Vřesovic. Dělo se tak se svolením krále Vladislava Jagellonského. V roce 1483 byla stavba hotova. V roce 1626 vypukl na hradě požár, ale to byla jen předzvěst dalšího utrpení, které hrad musel přežít v době třicetileté války. Po válce byl na návrh litoměřického hejtmana hrad zbořen, aby už nikdy nelákal pozornost vojsk. Na konci 19. století nechal repliku hradu vybudovat pro lázeňské hosty Edmund Clary-Aldringen. V hradbách hradu je zabudovaný bunkr vystavený před druhou světovou válkou.

Poloha: 50.6383161N, 13.8600575E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Hrad Doubravka (1 km)

Vlaková zastávka: Bystřany v Čechách (2,9 km)




★★★ Rozhledna Doubravka, Teplice:

Lokalita bývalého hradu Doubravka přežila i třicetiletou válku. Našli si k ní cestu v 19. století lázeňští hosté z Teplic, a tak zde byla v roce 1855 zřízena první malá restaurace. V roce 1884 přijíždí na pozvání majitele města Edmunda Clary-Aldringena architekt Bedřich Ohmann a provádí přestavbu, která zvětšuje restauraci a z věže dělá rozhlednu. V roce 1896 ale restaurace vyhoří. Rozhledna je otevřená jen sporadicky, ale stejný výhled nabízí i zřícenina zdejšího hradu.

Poloha: 50.6388053N, 13.8602319E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Hrad Doubravka (1 km)

Vlaková zastávka: Bystřany v Čechách (2,9 km)


Přírodní památka Doubravka, Teplice

★★★ Přírodní památka Doubravka, Teplice:

Jedná se o znělcový vrch na okraji města. Je velmi podobný s nedalekou Bořní. I tady pronikl do jílovitého podloží a slínovců neovulkanický kužel. Na rozdíl od Bořně, ale nedošlo k jeho preparaci, a tak se nadále skrývají neovulkanické horniny uvnitř. Přírodní ochrana spočívá v existenci evropsky velmi významné lokality vzácného brouka Páchníka hnědého. Místo je i velmi významnou houbařskou lokalitou, ale bez použití košíku, protože místní houby jsou vzácné. Jde například o Kukmáka dřevního, který byl u nás popsán poprvé v roce 1984. Ještě později v roce 2007 byl popsán právě na tomto místě úplně nový druh Hřib Markův; o dva roky později byl ještě jeho výskyt popsán v Maďarsku. Najít zde ale můžeme i Lanýže letního a Šťavnatku dvoubarvou.

Poloha: 50.6385344N, 13.8597692E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Hrad Doubravka (1 km)

Vlaková zastávka: Bystřany v Čechách (2,9 km)


GALERIE: ZÁMEK TEPLICE A JEHO OKOLÍ


Pomník Hanse Kudlicha, Teplice

★★★ Pomník Hanse Kudlicha, Teplice:

Hans Kudlich pro lidi staré Evropy udělal víc než kdokoliv jiný. Inicioval zrušení roboty. Proto se vděční obyvatelé Teplic a sousedních obcí dohodli, že ke 40. výročí této události odhalí pomník Hansi Kudlichoví. Každá z obcí tehdejších okresů Duchcov, Bílina a Teplice přivezla na místo kámen, na kterém byl vyryt německý název obce. Z těchto kamenů pak vznikla základna samotného pomníku. Slavnostního odhalení 8. září 1888 se zúčastnil i sám Hans Kudlich se svým synem. Byla to tehdy velkolepá akce vděčnosti tomuto muži. Kudlich přijel na hlavní nádraží vlakem z Karlových Varů. Na nádraží ho přišel přivítat dav 25 tisíc lidí. Městem projížděl Kudlich v kočáře, všude stály vděčné špalíry lidí, šlehaly ohňostroje, létaly rakety, na okolních kopcích planuly ohně. Původně mělo být kamenů zhruba 150, evidováno jich však bylo v listině jen 136, dodnes se jich dochovalo jen 114. Z těchto kamenů pak vystupuje 5,7 metrů vysoký obelisk vážící 10 tun. Dnes má pomník jinou podobu, než v době svého vzniku; působí dnes mnohem mohutněji, za což mohou přestavby v roce 1988. Právě v 80. letech bylo rozhodnuto, že na místě pomníku vyroste vodojem, což se také stalo. Pomník byl demontován a uložen do skladu. Vzbouřili se ale lidé a na jejich popud byla v revolučním čase uvalena na pomník památková ochrana. Došlo tak k jeho znovusložení a postavení o kousek dál. Z místa je hezký výhled do okolí..

Poloha: 50.6207406N, 13.8219367E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Nová Ves (0,6 km)

Vlaková zastávka: Teplice zámecká zahrada (2,7 km)


Přírodní památka Kateřina – mokřad, Modlany

★★★ Přírodní památka Kateřina – mokřad, Modlany:

Lokalita je významným místem evropského rozměru, co se týká výskytu obojživelníků. Patří mezi ně Skokan štíhlý, Čolek obecný, Čolek velký, Kuňka obecná, Skokan střehotavý nebo Blatnice skvrnitá.

Poloha: 50.6571019N, 13.9012417E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Modlany (0,7 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4 km)


Památník napoleonské války, Teplice

★★ Památník napoleonské války, Teplice:

Kámen se zde objevil v roce 1913. A to u příležitosti 100. výročí bitvy u Chlumce. Přesně na tomto místě sledovali dění na válečném poli pruský král Bedřich Vilém III. a ruský car Alexandr. Vzdálenost odtud na bojové pole bitvy byla vzdušnou čarou 9 kilometrů.

Poloha: 50.6418806N, 13.8599422E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Hrad Doubravka (170 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (2,4 km)


Židovský hřbitov Sobědruhy, Teplice

★★ Židovský hřbitov Sobědruhy, Teplice:

I když došlo k jeho velké devastaci v období komunismu, je považován za jeden z nejcennějších židovských hřbitovů u nás. Pochází z roku 1669 a už z té doby se zde nacházejí náhrobky. Do poloviny 18. století fungoval i jako spádový židovský hřbitov dokonce i pro německé Drážďany. Dnes tu najdeme zhruba 200 náhrobních kamenů.

Poloha: 50.6596764N, 13.8510064E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Sobědruhy, náměstí (250 m)

Vlaková zastávka: Proboštov (1,1 km)


Goethův pomník, Teplice

★★ Goethův pomník, Teplice:

Jedna z drobných památek na velikána, který se v oblasti Českého středohoří pohyboval velmi často. Velikán navštívil Teplice celkem třikrát v roce 1810,1812 a 1813. Na místě je skupina upravených kamenných valounů, na nejvyšším z nich je umístěn reliéf Johanna Wolfganga Goetheho.

Poloha: 50.6472489N, 13.8392706E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Plavecká hala (420 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1,1 km)


Kostel Nejsvětější srdce Ježíšovo (Červený Kostel), Teplice

★★ Kostel Nejsvětější srdce Ježíšovo (Červený Kostel), Teplice:

Návrh vytvořil teplický architekt Gustav Jirsch. Vznikl v městské části Trnovany v roce 1909 v neogotickém stylu a druhý název dostal podle barvy obkladu z keramiky. Celková stavba stála 203 tisíc rakouských korun. Vnitřní nástěnné malby vytvořil malíř Alfred Böhm.

Poloha: 50.6514767N, 13.8400189E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Trnovany, Červený kostel (70 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (1 km)


Poutní místo Kostel svatého Valentina, Novosedlice

★★ Poutní místo Kostel svatého Valentina, Novosedlice:

Jediný kostel, který je věnován ochránci zamilovaných v litoměřické diecézi. Tento kostel je také jedním z poutních míst katolické církve. Centrem zbožnění je obraz a ostatky svatého Valentina. Problémem je statika kostela, protože ten v posledních letech praská.

Poloha: 50.6583297N, 13.8220011E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Novosedlice, pošta (90 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (2,2 km)



Secesní vodárna, Teplice

★ Secesní vodárna, Teplice:

Malá technická památka v oblasti Hudcovské výšiny. Jedná se o vodárnu postavenou v roce 1906, která je zdobená secesní fasádou a ukončená pultovou střechou se čtyřmi pilastry v nárožích.

Poloha: 50.6347956N, 13.7797817E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, Hudcov, Výšina (60 m)

Vlaková zastávka: Řetenice (2,2 km)


Lesopark Luisina skála, Novosedlice

★ Lesopark Luisina skála, Novosedlice:

Jméno získala po pruské kněžně Luise Radzvillové z pruského rodu Hohenzollernů. Konávaly se zde koncerty a byla tu růžová zahrada. Později došlo k vybudování Švýcarského mlýna a místo si oblíbili lázeňští hosté. Později park zpustl; dnes se o něj stará obec a snaží se tu na hrázi bývalého a vysychajícího rybníka zřídit alej starých odrůd jabloní. O odrůdách se dočtete na naučných tabulích, které jsou osázeny QR kódy.

Poloha: 50.6617483N, 13.8178958E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Novosedlice, Bystřická (230 m)

Vlaková zastávka: Teplice v Čechách (2,7 km)


★ Památník obětem na dolu Kateřina, Modlany:

K neštěstí došlo 3. ledna 1963. Tehdy vznikl důlní požár; samotný důl Kateřina byl už velmi starý, rozlehlý a počítalo se s tím, že během dvou let dojde k jeho uzavření. Rozsáhlé stařiny vytvářely výrazné nebezpečí zápar; za rok jich tu vzniklo až 800. V osudný den vznikl požár na chodbě číslo 105 a velmi rychle se rozšířil; navíc nebyli k dispozici záchranáři, požární potrubí bylo rozpojeno a průtok vody byl uzavřen. O život proto přišlo patnáct horníků.

Poloha: 50.6517089N, 13.8962219E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Modlany (60 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3,6 km)



Výlet 2: Pestrý výlet okolo Teplic zaměřený na dvě výhledová místa (horské kolo)

Start: Teplice, Turistický rozcestník Teplice – železniční stanice

Cíl: Teplice, Turistický rozcestník Teplice – železniční stanice

Délka trasy: 32,1 km

Časová náročnost: 2 hodiny 30 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nás provede po bezprostředním okolí města Teplice. V podstatě na kole objedeme okresní město kolem dokola. Celkové převýšení výletu je 499 metrů. Nevýhodou výletu jsou poměrně tři velmi ostrá stoupání a klesání. První přichází u pomníku Hanse Kudlicha, kde vystoupáme do výšky 375 metrů. Pak následuje prudký sestup, následuje hned druhé stoupání, které je na Doubravskou horu, což je i nejvyšší bod výletu ve výšce 394 metrů nad mořem. Pak se snížíme na 192 metrů nad mořem, což je výška u nádrže Modlany. To je také nejnižší bod výletu.

Vhodnost: Kvůli náročnějšímu stoupání a klesán zařazujeme tuto cestu na páté místo desetibodové stupnice náročnosti. 

Zastávky:

Teplice, Secesní vodárna (4 km) – Teplice, Pomník Hanse Kudlicha (8,9 km) – Teplice, Vyhlídka Písečný vrch (13,7 km) – Teplice, Přírodní památka Doubravka (15 km) – Teplice, Hrad Doubravka (15,4 km) – Teplice, Rozhledna Doubravka (15,6 km) – Teplice, Památník napoleonské války (16,5 km) – Modlany, Památník obětí na dolu Kateřina (19,9 km) – Modlany, Přírodní památka Kateřina – mokřad (20,6 km) – Teplice, Židovský hřbitov Sobědruhy (25,2 km) – Novosedlice, Kostel svatého Valentina (27,6 km) - Novosedlice, Lesopark Luisina skála a Alej ovocných stromů (28,1 km) –Teplice, Kostel Nejsvětější srdce Ježíšovo (Červený kostel) (30,3 km) – Teplice, Goethův pomník (30,9 km)


★★★★ Pozůstatky hradu Paradies, Rtyně nad Bílinou:

Po hradu na Chotyni zbyly jen terénní nerovnosti. První zmínka pochází z roku 1402; založení ani zánik však není přesně datováno. Odpovědi by mohl dát jen archeologický průzkum, který zatím nebyl proveden. Nicméně důvod pro návštěvu se nachází v nádherném výhledu z kopce Chotyně. Místo nejlepšího rozhledu ukazuje vztyčený dřevěný kříž. Zvlášť okouzlující je pohled na královnu Středohoří – Milešovku.

Poloha: 50.5970414N, 13.9129281E

Parkování: na silnici (450 m)

Autobusová zastávka: Rtyně nad Bílinou (0,6 km)

Vlaková zastávka: Rtyně nad Bílínou (0,8 km)


GALERIE: VRCH CHOTYNĚ A HRAD PARADIES



★★★ Přírodní rezervace Malhostický rybník, Rtyně nad Bílinou:

Jedna z nejvýznamnějších přírodních lokalit, která se nachází v severních Čechách. Důvodem ochrany je výskyt celkem 50 druhů ohrožených ptáků. Šest z nich je ohrožených kriticky. Můžete tu tak spatřit třeba kriticky ohrožené: Ostralku štíhlou, Luňáka červeného, Orla mořského, Rybáka černého, Morčáka velkého a Bukáčka malého.

Poloha: 50.6091589N, 13.9208942E

Parkování: na silnici (0,6 km)

Autobusová zastávka: Malhostice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Rtyně nad Bílinou (1,4 km)


GALERIE: PŘÍRODNÍ REZERVACE MALHOSTICKÝ RYBNÍK


★★★ Cesta přátelství v Bílce, Bořislav:

V okolí obce Bílka byl v roce 2002 rozmístěn soubor čtrnácti soch. Jejími autory jsou čeští nebo němečtí sochaři. Sochy vznikly v návaznosti na vybudování moderní kaple svatého Václava na bílecké návsi o dva roky dříve. Sochy jsou podél třech cest, které vedou z obce.

Poloha: 50.5683511N, 13.9317303E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Bořislav (1,3 km)

Vlaková zastávka: Bořislav (2,3 km)


GALERIE: CESTA PŘÁTELSTVÍ V BÍLCE


VIDEO: CESTA PŘÁTELSTVÍ V BÍLCE


★★★ Sousoší Piety, Rtyně nad Bílinou:

Zajímavá barokní pískovcová socha. Je vysoká přes čtyři metry a stojí na hranolovém soklu u silnice. Zobrazuje sedící Madonu s Kristovým tělem na klíně. Dnes je na místě jen kopie, protože v roce 1998 sochu vandalové shodili a rozlomili na dvě části.

Poloha: 50.6150583N, 13.9113456E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Malhostice (1,4 km)

Vlaková zastávka: Rtyně nad Bílínou (1,8 km)


GALERIE: SOCHA PIETY U RTYNĚ NAD BÍLINOU

Výlet 3: Krajinou na úpatí Milešovky po cestách plných umění a šumění vzácných ptačích křídel (pěší)

Start: Bořislav, Turistický rozcestník Bořislav – železniční stanice

Cíl: Bořislav, Turistický rozcestník Bořislav – železniční stanice

Délka trasy: 19,2 km

Časová náročnost: 6 hodin 15 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nás dovede až na severní úpatí hory Milešovky s nezapomenutelnými výhledy na okolní kopce a lidská sídla. Navštívíme jednu z nejucelenějších přírodních sochařských expozic. Celkové výškové převýšení je 499 metrů a nejníže budeme ve výšce 161 metrů nad mořem, a to u Malhostického rybníku. Nejvýše budeme ve výšce 528 metrů nad mořem u sochařského zastavení číslo 14 Zvláštnosti.

Vhodnost: Co se týká náročnosti, zařazujeme tento výlet do páté kategorie obtížnosti.

Zastávky:

Rtyně nad Bílinou, Přírodní rezervace Malhostický rybník (4.3 km) – Rtyně nad Bílinou, Sousoší Piety (6,5 km) – Rtyně nad Bílinou, Pozůstatky hradu Paradies (8,5 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 10: Přestávka na pouti (14,6 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 9: Dům na cestě do ráje (14,8 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 8: Tančící anděl (15,1 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 7: Poutník (15,3 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 6: Twist and Shout (15,35 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 5: Větrný objekt (15,5 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 4: Pieta (15,6 km) – Bořislav, Kaple svatého Václava (15,8 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 11: Bez názvu (15,9 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 12: Cesta (16 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 13: Volání hory (16,1 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 14: Zvláštnosti (16,2 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 3: Kresba rostliny Tamar (16,9 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 2: Pocta Raineru Mariovi Rilkemu (17,1 km) - Bořislav, Cesta přátelství – zastavení číslo 1: Kampanella (17,2 km)



49 zobrazení