PRAHA 5 - II. ČÁST


Jižní část Smíchovského nádraží a ostrov Císařská louka při pohledu z PP Ctirad

★★★★★ - Přírodní památka Ctirad, Radlice:

Chráněné území tvoří většinou uměle vytvořené geologické odkryvy. V nich je možné nalézt zkameněliny. Konec konců součástí přírodní památky je opuštěný lom Bílá skála. Dnes už z velké části neexistuje, protože v jeho tělese vznikla železniční trať, jednalo se však o první místo, kde Joachim Barrande prozkoumával a nacházel zkameněliny. Nebyl ale první, mnohem dřív je tady hledal i hrabě Šternberk. Povrch památky pokrývají společenstva skal a teplomilných trávníků. V období od července do října zde vykvétá i Hořec brvitý. Každopádně tu na nás čekají snad nejhezčí výhledy na Prahu.

Poloha: 50.0511797N, 14.4043717E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Konvářka (0,5 km)

Železniční zastávka: Praha – Žvahov (0,8 km)


GALERIE: POHLEDY ZE CTIRADU


Pohled z Přírodní rezervace Prokopské údolí - Vysoká

★★★★ - Přírodní rezervace Prokopské údolí, Hlubočepy:

Hluboké zaříznuté údolí na březích Dalejského potoka. Samotné Dalejské údolí leží ale více na západ. Důvodem ochrany je souvislé pokrytí silurskými paleontologickými nálezy. Lokalitu studoval i Joachim Barrande. K úchvatným místům patří skalní jezírko. To začalo vznikat po roce 1874, kdy byly zbourány městské hradby a Praha se začala rozšiřovat. Bylo potřeba hodně vápna. A zdejší skály byly ideální. Těžilo se tu do roku 1905, kdy se po odstřelu začalo plnit dno spodní vodou a tak vzniklo zdejší jezírko.

Poloha: 50.0395711N, 14.3596672E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Klukovice (1,4 km)

Železniční zastávka: Praha – Holyně (2,3 km)

GALERIE: PROKOPSKÉ ÚDOLÍ


Hlubočepské plotny

★★★★ - Skalní útvar Hlubočepské plotny, Hlubočepy:

Mohutné kolmé skály jsou stěny bývalého vápencového lomu. Odsud je jeden z nejkrásnějších pohledů na krajinu, ale i na Pražský Simmering, jak se křížení zdejších železničních tratí říká.

Poloha: 50.0431303N, 14.3911872E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nádraží Hlubočepy (0,8 km)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (0,7 km)


Severozápadní viadukt je součástí Pražského Simmeringu

★★★ - Pražský Simmering, Hlubočepy:

Železnice připomíná slavnou rakousko-štýrskou trať. I tady je smyčka, která se vrací o více než 180 stupňů, a železnice se zakusuje do vápencových skal. Byla postavena v letech 1868-72 a úsek do Hostivic dlouhý 8 kilometrů překonává výškový rozdíl 93 metrů.

Poloha: 50.0442261N, 14.3981664E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žvahov (240 m)

Železniční zastávka: Praha – Žvahov (0,5 km)


V místě Severozápadního viaduktu se kříží dvě železniční tratě, silnice a Dalejský potok

★★ - Severozápadní viadukt, Hlubočepy:

Viadukt postavený na jedné větvi Buštěhradské dráhy. Severozápadní viadukt je označován za Horní a klene se 20 metrů nad silnicí. Má pět oblouků a délku 92 metrů.

Poloha: 50.0415117N, 14.3906239E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nádraží Hlubočepy (280 m)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (320 m)


Jihovýchodní viadukt

★★ - Jihovýchodní viadukt, Hlubočepy:

Větší z hlubočepských viaduktů. Most je dlouhý 115 a vysoký 25 metrů. Velmi složité je křížení dvou železnic nad sebou, cesty pro pěší, místní ulice a Dalejského potoka.

Poloha: 50.0383969N, 14.3963103E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Michnovka (200 m)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (240 m)


Svatoprokopský kříž stojí dnes na skále na extrémně nepřístupném místě

★★ - Památný kříž kostela svatého Prokopa, Jinonice:

Kříž připomíná místo, kde v letech 1711 – 1966 stál kostel svatého Prokopa. Byl na vrcholu skály a protože těžba kamene pokračovala až do 40. let 20. století, kostel se sunul k hraně skály. Z důvodu nebezpečí sesuvu byl v roce 1966 stržen. Lom po obsazení za II. světové války vyvlastnili Němci a vytvořili zde obrovský podzemní objekt. Ten po válce převzala armáda a využívá ho dodnes. Je velmi přísně střežený. Říká se, že podzemí je spojeno tajnými chodbami až s Pražským hradem. To armáda nikdy nepotvrdila, ani nevyvrátila. Od roku 1995 se místní pokouší o obnovu zdejších svatoprokopských poutí.

Poloha: 50.0414117N, 14.3760583E

Parkoviště: na kraji lokality cca 1 km

Autobusová zastávka: Nádraží Hlubočepy (1,4 km)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (1,5 km)


Kostel svatých Filipa a Jakuba na Zlíchově při pohledu z vltavského břehu

★★ - Kostel svatého Filipa a Jakuba, Hlubočepy:

Barokní kostel vznikl na počátku 18. století. Vědci zjistili, že románská kaple s gotickými prvky pochází ale už ze 13. století. Byla zasvěcená svatému Štěpánovi. Kostel je zajímavý tím, že svatostánek je situovaný k severu a má obdélníkovou chrámovou zeď.

Poloha: 50.0474575N, 14.4087664E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Zlíchov (170 m)

Železniční zastávka: Praha – Žvahov (0,8 km)


GALERIE: ZLÍCHOVSKÝ KOSTELÍK


Přírodní památka Železniční zářez

★★ - Přírodní památka Železniční zářez, Hlubočepy:

Výstavba trati odkryla geologické skládání profilu. Místo najdeme mezi Hlubočepskou a Holyňskou ulicí. Z dávných dob tu zůstaly nálezy trilobitů a zkameněliny rostlinného i živočišného původu z devonského období. Roste tu i kriticky ohrožená Kostřava walliská.

Poloha: 50.0387814N, 14.3956314E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Michnovka (140 m)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (260 m)


PP Pod školou

★★ - Přírodní památka Pod školou, Hlubočepy:

Naleziště zkamenělin obdivoval Joachim Barrande. Prim tu hrají hlavonožci, trilobiti a mlží schránky.

Poloha: 50.0396783N, 14.3996683E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Michnovka (280 m)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (0,7 km)


Místo, kde dřív stávalo hradiště Děvín, dnes překrývají jen teplomilné trávníky

★★ - Hradiště Děvín, Hlubočepy:

Místo nad levým břehem Vltavy. Stál tu hrad založený ve 14. století Štěpánem z Tetína. Už na začátku 15. století byl považován za pustý. Od počátku 16. století slouží Děvín jako cvičný cíl pro testování pražských děl. Po 2. světové válce se v lokalitě těžil kámen.

Poloha: 50.0469611N, 14.4011706E

Parkoviště: na Zlíchově cca 500 metrů

Autobusová zastávka: Prosluněná (0,6 km)

Železniční zastávka: Praha – Žvahov (420 m)


GALERIE: KOUZLO DĚVÍNA


Věžový vodojem na Děvíně nabíral vodu až z Jesenice a měl za úkol zásobovat tekutinou celé Jihozápadní město

 - Vodárenská věž Děvín, Radlice:

Areál postavený v roce 1976. Určen byl pro zásobování Jihozápadního města vodou. Součástí zařízení je přečerpávací stanice, která je napájena potrubím z Jesenice. Stavbu projektoval Karel Hubáček a výška je 50 metrů. Dnes už bohužel zaniká vrch budovy, který je vyveden v bílé barvě a tvoří písmeno H jako odkaz na příjmení tvůrce.

Poloha: 50.0526197N, 14.3993708E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nad Konvářkou (150 m)

Železniční zastávka: Praha – Žvahov (1 km)


Přírodní památka Pod Žvahovem

 - Přírodní památka Pod Žvahovem, Hlubočepy:

Známé naleziště zkamenělin. Jsou zde trilobiti, koráli nebo trny rybovitých obratlovců. Další cennou položkou jsou teplomilné louky, které se chlubí Kostřavou sivou či Kostřavou waliskou. Nejvzácnějšími rostlinami lokality jsou na vápencovém podloží Česnek horský a Rozchodník bílý.

Poloha: 50.0437922N, 14.4062022E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Hlubočepy (190 m)

Železniční zastávka: Praha – Žvahov (0,8 km)


GALERIE: PROKOPSKÉ ÚDOLÍ

Výlet 4: Cesta Prokopským údolím a po Děvínském hřbetu za výhledy po okolí (pěší)


Start: Praha-Hlubočepy, Stanice MHD Zlíchov

Cíl: Praha-Hlubočepy, Stanice MHD Zlíchov

Délka trasy: 12,6 km

Časová náročnost: 4:00 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet vede jedním z nejkrásnějších pražských prostředí. Úžasné na něm je to, že si nejprve můžeme krajinu prohlédnout z náhorní plošiny Děvín a podruhé při cestě v údolí. Výlet je hlavně pro milovníky přírody, zkamenělin a krásných výhledů. Celkové převýšení je 270 metrů. Nejvyšší kóta je ve výšce 330 metrů nad mořem a je na děvínské plošině. Nejnižší místo – 194 metrů nad mořem je v lokalitě Přírodní památky Pod Žvahovem.

Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie. Zařazen je do třetí výkonnostní kategorie.


Zastávky:

Praha-Hlubočepy, Kostel svatých Filipa a Jakuba (0,1 km) – Praha-Radlice, Vodárenská věž Děvín (1,7 km) – Praha-Radlice, Přírodní památka Ctirad (2,2 km) – Praha-Hlubočepy, Hradiště Děvín (2,9 km) – Praha-Jinonice, Hradiště Butovice (7,3 km) – Praha- Hlubočepy, Přírodní rezervace Prokopské údolí (7,9 km) – Praha-Jinonice, Pamětní kříž kostela svatého Prokopa (9,1 km) – Praha-Hlubočepy, Jezírko v Prokopském údolí (9,9 km) – Praha-Hlubočepy, Skalní útvar Hlubočepské plotny (10,5 km) – Praha-Hlubočepy, Pražský Simmering (10,7 km) – Praha-Hlubočepy, Severozápadní viadukt (10,9 km) – Praha-Hlubočepy, Přírodní památka Železniční zářez (11,4 km) – Praha-Hlubočepy, Jihovýchodní viadukt (11,5 km) – Praha-Hlubočepy, Přírodní památka Pod školou (11,9 km) – Praha-Hlubočepy, Přírodní památka Pod Žvahovem (12,5 km)

Svahy hory Homolka ve stejnojmenné přírodní rezervaci

★★★★ - Přírodní rezervace Homolka, Velká Chuchle:

Skalní výchoz a bývalý vápencový lom nabízí krásné místo. Je zde možné nalézt zkameněliny mlžů, trilobitů, graptolitů, různorepů a trilobitů. Na skalnatých trávnících je k vidění řada vzácných a chráněných druhů rostlin. Na straně přikloněné k Velké Chuchli se nachází pověstný Žákův lom. Jedná se o místo s jednou z největších koncentrací zkamenělin, a to i ve světovém měřítku.

Poloha: 50.0156744N, 14.3768925E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velká Chuchle (0,7 km)

Železniční zastávka: Praha – Velká Chuchle (1,9 km)

V lomu Vápenice na Homolce najdeme speciálně vyznačený mezinárodní stratotyp mezi vrstvami prag a lochkov

GALERIE: KOPEC HOMOLKA

GALERIE: ŽÁKŮV LOM


Kde hledat na této skále zkameněliny je jasné - graptoliti tvoří stříbrné pásky na skále v NPP Barrandovské skály

★★★ - Národní přírodní památka Barrandovské skály, Hlubočepy:

Zkameněliny mechovek, korálů, ramenonožců, lilijic nebo trilobitů. Nejcennějším botanickým obyvatelem je vzácná a mimořádně se vyskytující Srsnatka karpatská. Součástí NPP je i Barrandova skála. Přírodní výtvor znají všichni, kteří jezdí do Prahy od jihu. Skála vykukuje do těsné blízkosti silnice a ukazuje vrásami a zkroucenými vrstvami dějiny devonu. Jedná se o jedno z nejdéle chráněných přírodních míst, a to od roku 1884. V nejjižnější části Barrandovské skály, v takzvaném lomu Vyskočilka, se vyskytuje světový unikát. Je tu možné vidět miskovou odlučnost nerostu diabazu. Ten se odlučuje v miskové podobě a kamenné útvary připomínají květy růží. Proto se jim říká Diabazové růžičky nebo Chuchelské růže. Lom Vyskočilka hraničí s prvními domy v Malé Chuchli a na světě nenajdeme větší koncentraci těchto unikátních mineralogických úkazů.

Poloha: 50.0281078N, 14.3938908E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Malá Chuchle (460 m)

Železniční zastávka: Praha – Velká Chuchle (2,5 km)

Nápis vyvedený na NPP Barrandovské skály je pozlacen pravým zlatem

GALERIE: BARRANDOVSKÉ SKÁLY

GALERIE: CHUCHELSKÉ RŮŽE


Z vyhlídky od kostela svatého Jana Nepomuckého ve Velké Chuchli vidíte velmi dobře i místní dostihové závodiště

★★★ - Kostel svatého Jana Nepomuckého, Velká Chuchle:

Zdaleka viditelná budova vyčnívá z půlky svahu mezi Malou a Velkou Chuchlí. Vznikla v roce 1729 a o 120 let později byla obnovena. V kostele se nachází řada zajímavých barokních soch. Místo s nádherným výhledem na pravý břeh Vltavy od Pankráce po Zbraslav.

Poloha: 50.0177431N, 14.3872781E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Kazínská (0,9 km)

Železniční zastávka: Praha – Velká Chuchle (1,4 km)


GALERIE: CHUCHELSKÝ KOSTEL


Přírodní rezervace Slavičí údolí

★★★ - Přírodní rezervace Slavičí údolí, Lochkov:

Klidová a příjemná rezervace. Osu tvoří Skalní potok. Nejcennější jsou malebné louky nacházející se ve střední izolované části. Jsou domovem vzácných rostlin jako je Jetel válcový, Violka divotvorná a Pěchava vápnomilná.

Poloha: 49.9961178N, 14.3573767E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Safírová (1,2 km)

Železniční zastávka: Praha – Radotín (2,2 km)


Mariánský pramen ve Velké Chuchli je jeden z nejvydatnějších pramenů v metropoli - produkuje 2,8 l kyselky za vteřinu

★★★ - Mariánský pramen, Malá Chuchle:

Veřejně přístupný vývěr je na jiném, než historickém místě. Původně vyvěral zhruba 50 metrů od Kaple Panny Marie, kde po rekonstrukci vyrostla nepřístupná zděná vodárna.

Poloha: 50.0254567N, 14.3881203E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Malá Chuchle (0,7 km)

Železniční zastávka: Praha – Velká Chuchle (2,7 km)

GALERIE: CHUCHELSKÉ LÁZNĚ


Technická památka Pacoldova vápenka

★★★ - Pacoldova vápenka, Velká Chuchle:

Neprávem podceňovaná technická stavba. Vápenka byla postavena v druhé polovině 19. století podle návrhu profesora pražské techniky Jiřího Pacolda. Inovátorství stavby zjednodušilo práci s vápencem. Vápenku tvoří vedle sebe dvě dvojité šachtové pece, které se plní shora. Objekt byl v provozu do začátku 2. světové války a od té doby chátral. Rekonstrukcí prošel na začátku tisíciletí za přispění Pacoldových potomků.

Poloha: 50.0144614N, 14.3712706E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velká Chuchle (0,8 km)

Železniční zastávka: Praha – Velká Chuchle (2 km)


Barrandovské Terasy procházejí náročnou rekonstrukcí

★★ - Terasy Barrandov, Hlubočepy:

Zdejší restaurace vyrostla v roce 1927. Trilobit bar a Francouzská restaurace patřily k tomu nejlepšímu, co nabízela československá gastronomie té doby. Restaurace získala inspiraci v pavilonu Cliff House v americkém San Franciscu. V Trilobit baru byl noční život v nejpikantnějších podobách. K poslechu i tanci hrál Orchestr R. A. Dvorského. Za války sloužila věž jako pozorovací místo wermachtu pro sledování náletů na Prahu. Duchovním otcem lokality byl Václav Havel, otec bývalého prezidenta České republiky. V současné době jde o nepřístupný objekt procházející nákladnou rekonstrukcí.

Poloha: 50.0375628N, 14.4024097E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Terasy (320 m)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (1,6 km)


Přírodní rezervace Chuchelský háj

★★ - Přírodní rezervace Chuchelské háje, Malá Chuchle:

Jeden z cílů výletů Pražanů v době první republiky. Skalní podloží je velmi pestré a je tvořeno břidlicemi, vápenci, pískovci, křemenci a diabasy. Tyto diabasové skály pod kostelem svatého Jana Nepomuckého jsou unikátní. Je to jediné místo v Česku, kde roste Kosatec bezlistý český. Oblast zdejšího lesa je svázána s řadou vzácných hub, například Hřib královský, Hřib přívěskatý, Hřib pružný nebo Muchomůrka ježatohlavatá.

Poloha: 50.0208444N, 14.3868742E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Kazínská (1,2 km)

Železniční zastávka: Praha – Velká Chuchle (1,8 km


Kostel Všech Svatých ve Slivenci

★★ - Kostel všech Svatých, Slivenec:

Gotická jednolodní stavba s trojboce uzavřeným kněžištěm a hranolovou věží. Stavební úpravy pobíhaly v roce 1693 a v roce 1889 podle návrhu architekta Antonína Barvitia. V původních oknech pod gotickou žebrovou klenbou jsou kopie vitráží z 2. poloviny 14. století. Originály jsou uloženy v Uměleckoprůmyslovém muzeu.

Poloha: 50.0195431N, 14.3544639E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slivenec (140 m)

Železniční zastávka: Praha – Holyně (2,3 km)










Interiér raně gotického kostela Všech svatých ve Slivenci

Filmové ateliéry Barrandov

★★ - Filmové ateliéry Barrandov, Hlubočepy:

Stavba začala v roce 1931 pod vedením architekta Maxe Urbana. 25. ledna 1933 se zde natáčel první film Vražda v Ostrovní ulici. Upoutá hlavní kancelářská funkcionalistická budova s věží, která byla vodojemem. Dnes je tu deset ateliéru. Jeden z nich patří k největším v Evropě.

Poloha: 50.0306025N, 14.3911658E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Filmové ateliéry (30 m)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (1,7 km)

Pamětní deska připomíná, kdy byla česká továrna na sny založena

Z vyhlídky od kostela svatého Jana Nepomuckého ve Velké Chuchli vidíte velmi dobře i místní dostihové závodiště

 - Přírodní památka Nad Závodištěm, Velká Chuchle:

Území vzniklo složitými tektonickými procesy, které se projevily ve zlomech. Přirozená vegetace byla díky pastvinám potlačena trnovníkem akátem, postupně ale dochází k jeho nahrazení charakterističtějšími druhy - dub, habr, javor, lípa nebo borovice.

Poloha: 50.0040914N, 14.3821711E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mrkosova (410 m)

Železniční zastávka: Praha – Velká Chuchle (1,8 km)


Barrandovský most

 - Barrandovský most, Hlubočepy:

Nejvytíženější česká komunikace. Denně po něm přejede 150 tisíc vozidel. Most podle návrhu architekta Karla Filsaka vznikal deset let mezi roky 1978-88 a nesl původně jméno Most Antonína Zápotockého. V Praze jsou dva šikmé mosty a Barrandovský je jedním z nich. Tím druhým je železniční most v Holešovicích. Most svírá s řekou úhel 53°. Tato brutalistická stavba stále ještě není dostavěna. Dodnes neexistuje odbočení z ulice K Barrandovu na Strakonickou výpadovku a obráceně. Ještě nedávno se hovořilo o možné dostavbě, dnes se o tom pochybuje. První pontonový most tu byl už v 18. století. Po I. světová válce bylo jasné, že tu most vyroste a tehdejší návrhy byly odvážné. Počítalo se s mostem dvoupatrovým nebo doplněným tunely či mohutnými mimoúrovňovými kříženími.

Poloha: 50.0389575N, 14.4071633E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Hlubočepy (120 m)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (2,1 km)


Most Inteligence by mohl být nejdelším dvoukolejným železničním mostem Evropy, kdyby tam někdo tu druhou kolej dal

 - Branický železniční most (Most Inteligence), Malá Chuchle:

Most se spoustou nepochopitelných zvláštností. Byl budován v letech 1949-1955. Do provozu pro železniční dopravu byl dán až 30. května 1964, kdy byl dostavěn železniční obchvat kolem Prahy. Do té doby sloužil jako zkušebna různých typů lokomotiv a vagonů. Další zajímavostí je skutečnost, že oficiálně pojmenován byl až v roce 1969. Po mostě vede cesta pro pěší, je ale poměrně netradičně umístěna doprostřed mezi koleje. Jenže druhá kolej tu prostě chybí a nikdy tady umístěna nebyla. Jen v dobách technických zkoušek lokomotiv, před zahájením oficiálního provozu byla z mostu snesena. Podobný problém existuje i s následným Chuchelským tunelem, který na levém břehu Vltavy na most navazuje. I ten je jednokolejný, ačkoliv se zdá, že by v něm mohly být koleje dvě. Tady se při proražení zjistilo, že skála nemá takovou pevnost, aby větší tunel unesla. Nicméně kdyby tu byla položená druhá kolej, jednalo by se o nejdelší dvoukolejný železniční železobetonový most v Evropě. Má délku 910 metrů. A poznámka na závěr. Mnoho lidí mu neřekne jinak než Most Inteligence. Přezdívka vychází z toho, že na výstavbu mostu v 50. letech byla úmyslně umísťována inteligence, na staveništi byla spousta lékařů, právníků a vědců.

Poloha: 50.0268592N, 14.3973494E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Malá Chuchle (150 m)

Železniční zastávka: Praha – Bráník (90 m)


Bývalého bazénu pod Terasami Barrandov se rekonstrukce zatím netýká, má jiného majitele

 - Bývalé koupaliště pod Barrandovem, Hlubočepy:

Nevhodně postavený bazén. Pod Barrandovskými terasami vyrostl bazén později než Terasy, v roce 1930. Autorem byl architekt Vladimír Grégr. Ke koupališti se chodilo po schodech od restaurace a vedle bazénu bylo brouzdaliště, 10 tenisových kurtů, loděnice, basketbalové a volejbalové hřiště. Koupaliště bylo mezi skalami, takže na návštěvníky dopadalo jen málo slunce, a to byla jeho hlavní nevýhoda. Uzavřeno bylo v roce 1955.

Poloha: 50.0369425N, 14.4025169E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Terasy (1,1 km)

Železniční zastávka: Praha – Hlubočepy (1,7 km)


GALERIE: BARRANDOVSKÉ POSTŘEHY

Výlet 5: Exkurze do světa stříbrného plátna, legend, věhlasné společnosti, krásných vil a rychlých koňů (pěší)


Start: Praha-Hlubočepy, Stanice MHD Filmové ateliéry

Cíl: Praha-Lochkov, Stanice MHD Safírová

Délka trasy: 17,7 km

Časová náročnost: 5:35 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet se zaměřuje nejen na stavební, přírodní, ale i společenské památky. Na ně narazíme hlavně v první části na Barrandově. Nutno poznamenat, že výlet je delší a náročnější je i převýšení. Celkově vystoupáme 394 metrů, sestupovat budeme 485 metrů. Nejvyšší bod ve výšce 348 metrů nad mořem čeká na cestě mezi Slivencem a Lochkovem. Nejníže, a to ve výšce 191 metrů nad mořem, budeme nedaleko turistického rozcestníku Malá Chuchle – rozcestí. Další nevýhodou je, že v závěrečné části je výlet veden po silnicích, kde ale není výrazná hustota provozu. V závěru se také nechodí po značených cestách, takže je nutné dbát opatrnosti a doporučujeme mapové aplikace.

Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie, které zváží dobře svůj momentální stav. Nechceme ale předem strašit, každý kdo je zvyklý trochu chodit, nebude mít problémy. S ohledem ke všem okolnostem jsme výlet zařadili na pátý náročnostní stupeň z deseti.


Zastávky:

Praha-Hlubočepy, Filmové ateliéry Barrandov (0,1 km) – Praha-Hlubočepy, Městská památková zóna Barrandov (0,6 km) – Praha-Hlubočepy, Barrandovské terasy (1,6 km) – Praha-Hlubočepy, Barrandovský most (1,6 km) – Praha-Hlubočepy, Bývalé koupaliště pod Barrandovem (3 km) – Praha-Hlubočepy, Národní přírodní památka Barrandovské skály (3,2 km) – Praha-Malá Chuchle, Železniční Bránický most (4,3 km) – Praha-Malá Chuchle, Mariánský pramen (5 km) - Praha-Malá Chuchle, Přírodní rezervace Chuchelské háje (5,1 km) – Praha-Velká Chuchle, Kostel svatého Jana Nepomuckého (6,5 km) – Praha-Velká Chuchle, Přírodní památka Homolka (7,7 km) – Praha-Velká Chuchle, Pacoldova vápenka -(8,9 km) – Praha-Slivenec, Kostel Všech svatých (10,4 km) – Praha-Velká Chuchle, Přírodní památka Nad Závodištěm (14,2 km) – Praha-Lochkov, Přírodní rezervace Slavičí údolí (16,6 km)

Pegasové Davida Černého symbolizují sílu a krásu, která byla pro letecké stroje Waltrovky typická

★★★★ - Sousoší Pegasové, Jinonice:

Jedna ze zajímavých ukázek moderní architektury. Sousoší navrhl David Černý a v roce 2017 ho vytvořil jako odkaz na bývalou továrnu na letecké motory, která tady stávala. Areál bývalých Waltrových závodů je jedním z nejkrásnějších moderních míst v Praze.

Poloha: 50.0563219N, 14.3726372E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nádraží Jinonice (420 m)

Železniční zastávka: Praha – Jinonice (360 m)


Úžasná instalace výtvarníka Davida Černého se jmenuje Trifot a je před Czech Photo Center na Nových Butovicích

★★★ - Trifot, Stodůlky:

Zajímavá soudobá výzdoba města. Autorem dvanáctimetrové sochy je David Černý. Skulptura je nerezová a představuje oživlé kráčející monstrum. Hlavu má složenou z fotoaparátů, nohy ze stativů. V očních bulvách jsou snímací technologie, které promítají procházející osoby na velkoplošné obrazovky.

Poloha: 50.0505928N, 14.3494267E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nové Butovice (200 m)

Železniční zastávka: Praha - Jinonice (1,8 km)

Centrum Cyberdog je zcela robotizované a i u baru vás bude obsluhovat a nalévat vám robot

GALERIE: MODERNÍ VÝSTAVBA


Výhled na klidovou vilovou část Košíř z PP Skalka

★★★ - Přírodní památka Skalka, Smíchov:

Nejcennější jsou vrcholové partie západního lomu. Na plochách křemenců se objevují unikátní fosilní stopy. Jde asi o pět milimetrů velké jamky, které postupují do nitra kamenné lavice jako rourky. To jsou pozůstatky činnosti mořských červů. Jinak se jedná o nádherné výhledové odpočinkové místo s pohledem na Košíře a Smíchov.

Poloha: 50.0713269N, 14.3648358E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Kotlářka (450 m)

Železniční zastávka: Praha – Cibulka (1,1 km)


GALERIE: VÝHLED ZE SKALKY


Jezírko je první věcí, na kterou návštěvníci parku Na Cibulce narazí

★★★ - Park Cibulka, Košíře

Rozsáhlý krajinářský park vznikl v roce 1815. Nahradil původní hospodářský dvůr. Rozloha je 66 hektarů a jeho součástí je například rozhledna, čínský pavilon, poustevna nebo unikátní Dub na Cibulce. Park získal jméno po rodu Cibulkovských z Veleslavína, který zde už v 15. století vlastnil vinice. Ještě dřív byl majitelem Jindřich Náze, písař královské kuchyně Karla IV. Nejznámějším majitelem byl pasovský biskup Leopold Thun-Hohenstein, který byl církví zapovězen a Cibulku koupil v roce 1815. Jemu vděčíme za přeměnu Cibulky v anglický park a za výstavbu řady malých staveb a soch v areálu.

Poloha: 50.0656694N, 14.3548783E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: U Lesíka (0,5 km)

Železniční zastávka: Praha – Cibulka (0,8 km)


Vyhlídková věž Na Cibulce pochází z počátku 19. století a je nejstarší pražskou rozhlednou

★★ - Vyhlídková věž Cibulka, Košíře:

Celoročně přístupná věž. Kamenná rozhledna vysoká 13 metrů s dalšími romantickými prvky zdobí park Na Cibulce. Nahoru vede 76 schodů. Výhled na Motol, Řepy a Strahov.

Poloha: 50.0647053N, 14.3559297E

Parkoviště: na kraji lokality cca 250 metrů

Autobusová zastávka: U Lesíka (310 m)

Železniční zastávka: Praha – Cibulka (0,6 km)


Poustevna je nejzachovalejší romantickou budovou v Parku Na Cibulce

★★ - Poustevna, Košíře:

Je přesnou kopií stavby v saském Meiningenu. Sloužila jako okrasný prvek parku. Uvnitř byly k vidění dvě dřevěné postavičky. Po sešlápnutí prahu se daly do pohybu.

Poloha: 50.0643747N, 14.3533975E

Parkoviště: na kraji lokality cca 350 metrů

Autobusová zastávka: U Lesíka (0,7 km)

Železniční zastávka: Praha – Cibulka (0,9 km)


Čínskému pavilonu v parku Na Cibulce šlo v posledních letech opravdu o přežití, dnes je opraven a je chloubou lokality

★★ - Čínský pavilon, Košíře:

Historická budova v parku Cibulka. Nechal jí vybudovat vypovězený pasovský biskup Leopold Thun-Hohenstein, když si Cibulku vybral za nové působiště. V dřívějších dobách byl pavilon doplněn mnoha čínskými sochami. Před pár lety byl v havarijním stavu, v současnosti je opraven a září do daleka. Čínský pavilon a budova usedlosti Cibulka jsou jedinými objekty v parku, které nemají jako vlastníka Hlavní město Praha.

Poloha: 50.0669919N, 14.3544919E

Parkoviště: na kraji lokality cca 300 metrů

Tramvajová zastávka: Poštovka (300 m)

Železniční zastávka: Praha – Cibulka (0,8 km)

GALERIE: PARK NA CIBULCE


Technická zajímavost Tubus metra B zajišťující nadzemní spojení mezi stanicemi Hůrka a Lužiny

★★ - Tubus metra linky B, Stodůlky:

Most metra mezi stanicemi Hůrka a Lužiny má podobu uzavřeného kovového dvoukolejného tubusu. Navrhl ho architekt Václav Kraus. Byl uveden do provozu 11. listopadu 1994. Délka je 375 metrů, nejvyšší výška nad terénem 17 metrů. Zajímavostí jsou postupně se zvětšující okna, která zabraňují oslňování strojvedoucích při vjíždění metra do tunelu. I když se jedná o technokratické doplnění prostředí, vzájemnost a přitažlivost z tohoto netradičního spojení tubusu a parku vychází.

Poloha: 50.0468331N, 14.3362006E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Archeologická (420 m)

Železniční zastávka: Praha - Stodůlky (2,4 km)


GALERIE: TUBUS METRA


PP Vidoule je stolovou horou s pískovcovými skalami a jeskyněmi, kde do roku 1948 žila městská chudina

★★ - Přírodní památka Vidoule, Jinonice:

Nevýrazná stolová hora západní Prahy. Ještě v 17. století byly na úpatí pohřbívány oběti moru. Samotný vrch Vidoule není přírodní památkou. Tou jsou tři oddělené části s opukovými vrstvami na úbočí. Do roku 1948 byly v těchto místech jeskyně, kde bydlela místní chudina. V opukových vrstvách se nachází řada výchozů se zkamenělinami.

Poloha: 50.0607028N, 14.3584550E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Naskové (0,6 km)

Železniční zastávka: Praha – Cibulka (0,8 km)


Jižní část Přírodní památky Kalvárie v Motole, na které najdeme místo s pamětním křížem a dalekým výhledem

★★ - Přírodní památka Kalvárie v Motole, Motol:

Dvě navzájem oddělené lokality. První tvoří lesopark a leží severně od Plzeňské ulice. Zajímavější je jižní část, které dominuje skalnatý výběžek. Na něm se nachází kříž z roku 1721. Na místě využívaném jako pastvina se vyskytují vzácné trávy a rostliny. Z místa je výhled západním a severním směrem, třeba na největší nemocnici v České republice.

Poloha: 50.0661603N, 14.3289011E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Krematorium Motol (320 m)

Železniční zastávka: Praha – Stodůlky (1,9 km)

Obě části Přírodní památky Kalvárie v Motole od sebe odděluje pás Plzeňské třídy
Socha Dohasínající krása od Vilíma Amorta v areálu krematoria v Motole
Budova Krematoria Motol
Budova největší české nemocnice - Motol při pohledu z Motolské kalvárie

Funkcionalistická věž kostela svatého Jana Nepomuckého v Košířích je přímo učebnicová ukázka tohoto stavebního stylu
Věž kostela je dílem architekta Jaroslava Čermáka

★★ - Kostel svatého Jana Nepomuckého, Košíře:

Funkcionalistický kostel uprostřed Košíř. Snahy o postavení se objevily ve 20. letech, hledání ideálního prostoru stavbu prodloužilo. Byl nalezen až na začátku 2. světové války, a tak se stavba podle projektu Jaroslava Čermáka světila 17. května 1942. Korunou chrámu je 55 metrů vysoká věž.

Poloha: 50.0689203N, 14.3660897E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Schodová (320 m)

Železniční zastávka: Praha – Cibulka (0,8 km)

















I zákoutí před stodůleckou farou je součástí Vesnické památkové rezervaci ve Stodůlkách

  - Vesnická památková rezervace Stodůlky, Stodůlky:

Vesnická rezervace neexistující vesnice. Je v místech, kde byla zaniklá obec Stodůlky. Jde o cenný příklad lidové architektury. Dominantní je kostel svatého Jakuba Staršího.

Poloha: 50.0487400N, 14.3130692E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kovářova – KD Mlejn (420 m)

Železniční zastávka: Praha - Řeporyje (2,5 km)

Kostel svatého Jakuba Staršího ve Stodůlkách byl vystaven v letech 1901-3 na místě bývalého románského kostela
Interiér kostela svatého Jakuba Staršího ve Stodůlkách
Vtipné pozvánky do kostela rozvěšené po Stodůlkách

Motolský ordovik je místem s největší koncentrací zkamenělin; je nejmenší pražskou přírodní památkou a vznikl při ražení Buštěhradské dráhy

★★ - Přírodní památka Motolský ordovik, Motol:

Nejmenší chráněné území v Praze. Místo vzniklo při budování místní železnice. Byl totiž odkryt geologický profil, na kterém je obrovské naleziště trilobitů a hyolitů.

Poloha: 50.0623208N, 14.3313364E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ordovická (0,5 km)

Železniční zastávka: Praha – Stodůlky (1,7 km)


Novodobý kostel svatého Prokopa se snaží navázat na tradici stejnojmenného kostela, který stál v Prokopském údolí

★★ - Kostel svatého Prokopa, Stodůlky:

Ekumenický kostel a společenské centrum z roku 2001. Vzniklo podle projektu architekta Zdeňka Jirana. Loď kostela má půdorys elipsy.

Poloha: 50.0498781N, 14.3452344E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Poliklinika Lípa (460 m)

Železniční zastávka: Praha - Stodůlky (2,1 km)


Zámek v Motole

 - Zámek Motol, Motol:

Původně šlo o barokní stavbu. Byl postaven v letech 1686-9 podle návrhu J. A. Canavalleho. Dnešní podobu získal v druhé polovině 19. století. Dnes zde sídlí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Poloha: 50.0683492N, 14.3307597E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Motol (480 m)

Železniční zastávka: Praha – Stodůlky (2 km)


Dělnická osada Buďánka je dnes vesnickou památkovou rezervací a místní nadšenci bojují o její záchranu

 - Vesnická památková rezervace Osada Buďánka, Smíchov:

Bývalá dělnická osada. Byla vyhlášena vesnickou památkovou rezervací roku 1991. Jde o soubor terasovitě uspořádaných domků dělníků z blízkého pískovcového lomu. Domy jsou ve špatném stavu, místní lidé je snaží opravit a zachránit.

Poloha: 50.0703358N, 14.3691825E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Kavalírka (150 m)

Železniční zastávka: Praha – Cibulka (1 km)


GALERIE: ZAJÍMAVOSTI

Výlet 6: Přírodním parkem Košíře-Motol za prohlídkou nejnovější, ale i historicky cenné zástavby Stodůlek (pěší)


Start: Praha-Smíchov, Stanice MHD Kotlářka

Cíl: Praha-Jinonice, Stanice metra Jinonice

Délka trasy: 17,8 km

Časová náročnost: 5 hodin 30 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Téměř okružní výlet má dvě hlavní témata – jedním je Přírodní park Košíře-Motol, kde najdeme řadu přírodních zajímavostí. Druhou lokalitou jsou Stodůlky, kde budeme zkoumat kontrast mezi jejich starou částí, která je Vesnickou památkovou rezervací a novou částí, která se pyšní jednou z nejmodernějších pražských architektur. Nejvyšší bod najdeme při cestě na Vidouli. Jde o kótu 371 metru nad mořem. Naopak nejníže budeme ve výšce 231 metrů nad mořem v blízkosti osady Buďánka. Celkové převýšení dosahuje 378 metrů.

Vhodnost: Výlet považujme za celodenní, pokud ho dostatečně nezkrátíme. Na městskou zástavbu se skutečně jedná o poněkud dlouhou trasu, kterou si předem zvažte. I proto je výlet zařazen na čtvrtém stupni náročnosti z deseti.


Zastávky:

Praha-Smíchov, Přírodní památka Skalka (1,4 km) – Praha-Smíchov, Vesnická památková rezervace Buďánka (2,4 km) – Praha-Košíře, Kostel svatého Jana Nepomuckého 2,7 km) – Praha-Košíře, Park Cibulka (3,7 km) – Praha-Košíře, Vyhlídková věž Cibulka (3,8 km) – Praha-Košíře, Poustevna (4,2 km) – Praha-Košíře, Čínský pavilon (4,8 km) – Praha-Motol, Zámek Motol (6,7 km) – Praha-Motol, Vyhlídka v Přírodní památce Kalvárie v Motole (7,6 km) – Praha-Motol, Přírodní památka Motolský ordovik (8,1 km) – Praha-Stodůlky, Vesnická památková rezervace Stodůlky (10,9 km), Praha-Stodůlky, Tubus metra B (12,7 km) – Praha-Stodůlky, Kostel svatého Prokopa (13,6 km) – Praha-Stodůlky, Trifot (14 km) – Praha-Jinonice, Přírodní památka Vidoule (15,6 km) – Praha-Jinonice, Sousoší Pegasové (17,6 km)

Národní přírodní památka Černá rokle

★★★★★ - Národní přírodní památka Černé rokle, Radotín:

Jedno z nejkrásnějších míst na levém břehu Vltavy. Lokalita byla ovlivněna těžbou vápence na přelomu 18. a 19. století. Původně byly stráně holé, dnes postupně zarůstají nálety. Můžeme tu spatřit řadu vzácných orchidejí, ale i motýlů. Z vrchních partií jsou nádherné výhledy do okolí.

Poloha: 49.9899342N, 14.3385394E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: V sudech (400 m)

Železniční zastávka: Praha – Radotín (3,3 km)


Vrchol NPP Lochkovský profil

★★★★ - Národní přírodní památka Lochkovský profil, Radotín:

Nabízen je nádherný výhled, ale také skalní výchozy s nalezišti zkamenělin. Skalnaté svahy byly v minulosti využívány k pastvě, pak byly osázeny nevhodnými trnovníky akáty a borovicemi černými. Na nezalesněných plochách se rozšířily suchomilné traviny. Brzy zjara zde vykvétá Koniklec luční. V oblasti žije celá řada vzácných teplomilných živočichů. Dominují stepní plži, ploštice, lovčice, dále motýly, pavouci nebo na skalách hnízdící Výr velký a Poštolka obecná. Trochu problematičtější je přístup do lokality, ale ti co chtějí zažít něco extra, podstoupí i náročný a ostrý výstup vzhůru do kopce.

Poloha: 49.9988269N, 14.3345592E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Lomy (300 m)

Železniční zastávka: Praha – Radotín (3,5 km)

GALERIE: LOCHKOVSKÝ PROFIL


Kostel svatých Jana a Pavla je spolu s hřbitovem to jediné co zbylo z obce Krteň

★★★★ - Kostel svatých Jana a Pavla, Třebonice:

Spolu se hřbitovem jediná věc, která zbyla po obci Krteň. Ta vznikla v 15. století a zanikla po třicetileté válce. Kostel je pozdně románský s pravoúhlým presbytariářem. Poslední úprava v roce 1890 vtiskla pseudorománský styl. S okolní krajinou a starou Krteňskou cestou tvoří kompozice neuvěřitelnou sílu a vy z místa nebudete chtít odejít. Poloha: 50.0418817N, 14.2919494E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebonice (1,1 km)

Železniční zastávka: Praha - Řeporyje (2,6 km)


GALERIE: VZPOMÍNKA NA KRTEŇ

GALERIE: STARÁ CESTA KRTEŇ


V Přírodní rezervaci Staňkovka najdeme dubový les, který vyrůstá netradičně z břidlice

★★★ - Přírodní rezervace Staňkovka, Radotín:

Rezervace na zalesněném levém svahu údolí Berounky. Nejedná se o vápencovou, ale o břidlicovou lokalitu. Proto se tu objevuje rostlinstvo, které nemá rádo vápník. Z lokality je okouzlující výhled do údolí, kvůli kterému stojí místo navštívit. V poslední době se zde vyskytuje zhruba patnáctičlenné stádo muflonů.

Poloha: 49.9746467N, 14.3347508E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Vojetínská (1,3 km)

Železniční zastávka: Praha – Radotín (2,7 km)


V těchto místech vstupuje Radotínský potok do prostoru stejnojmenné přírodní rezervace

★★★ - Přírodní rezervace Radotínské údolí, Zadní Kopanina:

Prostředí s krasovým územím a společenstvími stepí a lesostepí. Žije tu na 600 druhů vyšších rostlin. Potkáte Lilii zlatohlavou či Okrotici bílou. Prudké svahy nad údolím hostí spousty vzácných rostlin. Za nejvzácnější jsou považovány Včelník rakouský a Lněnka bavorská. Zvláštností je lesík tvořený smrky omorika, což je v naší zemi nepůvodní stromový druh zavlečený z Balkánu.

Poloha: 49.9979089N, 14.3119294E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Maškův mlýn (0,6 km)

Železniční zastávka: Praha – Radotín (5 km)


GALERIE: RADTÍNSKÉ ÚDOLÍ


Národní přírodní památka Cikánka I

★★★ - Národní přírodní památka Cikánka I, Radotín:

Protáhlý vápencový hřbet se stepním porostem. V trávníku převládá především Kavyl Ivanův, který díky dlouhé chlupaté osině vlající ve větru připomíná vlnící se moře. Dále zde roste Kostřava walliská žlábkatá, Lipnice úzkolistá a Bojínek tuhý. Z živočichů tu žije početná řada motýlů, mezi nimi kriticky ohrožení Soumračník žlutoskvrnný, Modrásek východní, Okáč metlicový nebo Ostruháček kapinicový.

Poloha: 50.0034356N, 14.3263369E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Lomy (0,7 km)

Železniční zastávka: Praha – Radotín (4,2 km)


Přírodní památka Cikánka II

★★ - Přírodní památka Cikánka II, Radotín:

Přírodní památka je součástí činných lomů. Cikánka II je opěrným stratotypem stupňů lochkov - prag (spodní devon) a zároveň významným nalezištěm zkamenělin. Povrch je pokrytý převážně travnatou stepí lemovanou keři.

Poloha: 50.0009625N, 14.3260406E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Cikánka (0,9 km)

Železniční zastávka: Praha – Radotín (4,6 km)


GALERIE: CIKÁNKA I a II


Přírodní památka Radotínské skály

★★ - Přírodní památka Radotínské skály, Radotín:

Významná geologická lokalita nad údolní komunikací. Stejně jako v ostatních blízkých lokalitách i tady se dají najít mnohé druhy zkamenělin. Z vyhlídkového místa se naskytnou dva netradiční, ale velmi zajímavé pohledy. Budeme mít jako na dlani pohled do nitra radotínské cementárny, stejně jako na Lochkovský most, po kterém je veden Pražský okruh. Část památky tvoří náhorní plošiny se vzácnými vápnomilnými květinami.

Poloha: 49.9938281N, 14.3463300E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Safírová (1,7 km)

Železniční zastávka: Praha – Radotín (2,7 km)


GALERIE: RADOTÍNSKÉ SKÁLY


Slunce vychází za památnou Olší lepkavou v Sobíně

★★ - Olše v Sobíně, Sobín:

Strom jako jediný přežil kolektivizaci 50. let. Olše na Sobíně byla vyhlášena za památnou z podnětu místních občanů a vyhlášení je připomínkou tradičního krajinářského využití. Obvod kmene činí 282 centimetrů, výška 13,5 metrů, stáří se odhaduje na 100 let.

Poloha: 50.0624167N, 14.2631347E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Blatnická (0,5 km)

Železniční zastávka: Hostivice - Sadová (1,7 km)


Největší pražská lípy - Rodová lípa v Chabech

 - Rodová lípa srdčitá v Chabech, Třebenice:

Největší a nejstarší pražská lípa. Jedná se o starý rodový strom. Stáří se odhaduje na 260 let. Strom dorostl do výšky 23 metrů a obvod kmene se blíží 700 centimetrů. Dnes je součástí soukromého pozemku, který byl poplužním dvorem. Stojí za zdí, takže si jí nemůžete celou prohlédnout.

Poloha: 50.0463547N, 14.2955164E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Obchodní centrum Zličín (0,5 km)

Železniční zastávka: Praha – Zličín (2,9 km)
















Kamenný stůl Bel v Krteni podle odborníků stojí přesně na místě, kudy procházela energetická linie spojující Pražský hrad s hradem Karlštejn

 - Kamenný stůl Bel, Třebonice:

Nachází se v zaniklé vsi Krteň. Kamenný stůl byl instalován v roce 2010. Je sestaven z prvohorní břidlice po vzoru megalitických staveb dávných civilizací. Místo není náhodné, vyskytuje se tu totiž významná energetická linie spojující Pražský hrad s Karlštejnem.

Poloha: 50.0424658N, 14.2917231E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebonice (1,1 km)

Železniční zastávka: Praha - Řeporyje (2,6 km)

Výlet 7: V sedlech pražskou částí Českého krasu a Radotínským údolím (horské kolo)


Start: Praha-Sobín, Stanice MHD Blanická

Cíl: Praha-Zadní Kopanina, Přírodní rezervace Radotínské údolí

Délka trasy: 39,1 km

Časová náročnost: 3:05 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Cyklistický výlet je určen opravdu jen pro horská kola a jeho cesta je z velké části vedena přes krasové oblasti pražské části Českého krasu. Celkové převýšení je 602 metrů a nejvyšším bodem je 393 metrů nad mořem. Toto místo najdeme u podjezdu dálnice D5, takzvané Rozvadovské spojky u Chabů. Nejníže na kótě 201 metrů budeme v Radotíně.

Vhodnost: Výlet není vhodný pro úplné začátečníky. Není extrémně dlouhý, ale má tři poměrně náročné výstupy. To vše ho zařazuje na šestý stupeň náročnosti.


Zastávky:

Praha-Sobín, Památný strom Olše v Sobíně (0,8 km) – Praha-Třebonice, Památná Lípa v Chabech (5,2 km) – Praha-Třebonice, Kamenný stůl Bel (7,4 km) – Praha-Třebonice, Kostel svatých Jana a Pavla (7,5 km) – Praha-Řeporyje, Kostel svatých Petra a Pavla (10 km) – Praha-Radotín, Národní přírodní památka Cikánka II (15,5 km) – Praha-Radotín, Přírodní památka Cikánka I (17,5 km) – Praha-Radotín, Národní přírodní památka Lochkovský profil (18,6 km) – Praha-Radotín, Přírodní památka Radotínské skály (21,4 km) – Praha-Radotín, Přírodní rezervace Staňkovka (28 km) – Praha-Radotín, Národní přírodní památka Černé rokle (32,3 km) – Zadní Kopanina, Přírodní rezervace Radotínské údolí (39,1 km)

Výlet 8: Centrálním parkem kolem Stodůleckého a Nepomuckého rybníka (vozíčkáři)


Start: Praha-Jinonice, Turistický rozcestník Jeremiášova - bus

Cíl: Praha-Jinonice, Turistický rozcestník Jeremiášova - bus

Délka trasy: 5,9 km

Časová náročnost: 4 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Okružní výlet je celý veden po vozíčkářské trase, nemusíme mít obavy o jeho přístupnost. Trasa překonává na celé trati výškový rozdíl 40 metrů. Trasa je přístupná z autobusové zastávky Ovčí hájek, kde je start i cíl. Dále se můžeme k trase připojit z autobusových zastávek Kovářova – KD Mlejn (autobus 174 a 137) a Hůrka (autobus 168) a ze stanic metra Lužiny, Luka a Hůrka. Výlet nabízí příjemné odpočinutí v lokalitě Centrálního parku, ale vede i kolem kostela, úřadu práce, úřadu městské části 13, polikliniky, kulturního domu a pošty.

Vhodnost: Výlet je určen pro vozíčkáře a pro ně je také naprosto zvládnutelný.


Zastávky:

Praha-Jinonice, Vyhlídkové místo na Asuán (0,1 km) – Praha-Stodůlky, Kamenné skulptury (0,8 km) – Praha-Stodůlky, Nepomucký rybník (0,9 km) – Praha-Stodůlky, Tubus metra B (1,1 km) – Praha-Stodůlky, Keltský stromový kalendář (1,3 km) – Praha-Stodůlky, Stodůlecký rybník (1,6 km) – Praha-Stodůlky, hřiště minigolfu (2,4 km) – Praha-Stodůlky, Stodůlecký rybník (3,1 km) – Praha-Stodůlky, Nepomucký rybník (3,9 km) – Praha-Stodůlky, sousoší Táta a Máma (4,1 km) – Praha-Stodůlky, Kostel svatého Prokopa (4,8 km)


0 zobrazení