OLOMOUC - I. ČÁST


Olomouc by se mohla nazývat městem kašen, šest z nich, krásných barokních, se stalo národními kulturními památkami; ještě dál to dotáhl neopakovatelný sloup Nejsvětější Trojice, ten jako nádherné umělecké barokní sousoší o výšce 35 metrů dominuje českému seznamu UNESCO

Pokud by moravští Přemyslovci vymřeli později déle než jejich česká větev, stala by se Olomouc s největší pravděpodobností hlavním městem naší země; pro obě větve se však stalo město Olomouc přímo fatálním – vládnutí českého královského rodu uzavřela v tomto městě v roce 1306 zákeřná královražda


Olomouc (německy Olmütz) je významné, šesté nejlidnatější město České republiky, žije v něm 100 tisíc obyvatel. Jeho význam v minulosti byl však ještě mnohem větší. Dlouhá léta bylo centrem celé Moravy, než na konci 18. století přepustilo titul Brnu, a po Praze byla Olomouc druhé nejvýznamnější město naší země. Do třicetileté války byla Olomouc třetím největším městem České koruny (druhá byla tehdy polská Vratislav).

Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém kopečku byla stavěna ve dvou vlnách

Kde se vůbec název Olomouc vzal? Do dnešních dnů ani jazykovědci ani historici dostatečně neosvětlili; existuje několik verzí, ale žádná není všeobecně uznávaná. Někteří tvrdí, že jde o složeninu praslovanského slova ol, tedy pivo a mýtit, což je hlučet. Podle této verze by se tu po požití piva pěkně hučelo.

Jiní zastávají názor, že se jedná o přivlastňovací příponu, tedy že to tady bylo Olomoucovo. Problém je v tom, že historie žádného Olomouce nezná.

Ať tak či tak poprvé se jméno Olomouc objevuje v Kosmově kronice z roku 1055.

Jasno je ale v mluvnickém rodu města – Olomouc je ženského rodu, i když to někteří slyší jen neradi. V roce 1930 bylo ministerstvem vnitra s přispěním lingvistů potvrzeno, že Olomouc je ženského roku. Můžeme jí ale taky říkat Olmík nebo Olm, jak to rádi činí mladí.

Příkazská kaple svatých Cyrila a Metoděje

První osídlení se podle kamenných nástrojů nalezených v katastru města situuje do doby neolitu zhruba 6 tisíc let před naším letopočtem.

Olomouc je také nejsevernějším místem ve střední Evropě, kam došla noha římského vojáka. V městské části Neředín byly objeveny zbytky římského tábora z období markomanských válek.

Nejstarší české slovanské hradiště vzniká v oblasti dnešních Nových Sadů na konci 7. století. O tři století později je už Olomouc významným centrem moravských Přemyslovců a leží na obchodní stezce mezi Řeznem a Kyjevem.

Přírodní památka Tučapská skalka

V roce 1019 jsou obě přemyslovské země spojeny a hlavním mocenským sídlem země se stává právě Olomouc, kde sídlí Břetislav se svoji ženou Jitkou, kterou unesl ze svinibrodského kláštera. V roce 1063 je v Olomouci obnoveno biskupství a o sedm let později se začíná se stavbou nového kamenného hradu.

V roce 1201 ale vymírá moravská větev Přemyslovců a od té doby spravuje Moravu markrabě; v roce 1306 pak zavražděním krále Václava III. právě v Olomouci vymírá i česká větev Přemyslovců. V roce 1314 je sídlo povýšeno na město a od roku 1422 si může razit vlastní mince.

V následujícím století je v Olomouci založena první moravská a druhá česká univerzita, pak přicházejí ale smutné události.

Mezi lety 1642-1650 je Olomouc ve třicetileté válce okupována švédskými vojsky, přesně sto let poté přitáhnou k hradbám města tentokrát pruští vojáci ve válce o rakouské dědictví. Prusové znovu přitáhnou k Olomouci v roce 1758, ale tentokrát se Olomouc ubrání; Marie Terezie je nadšená, povyšuje 16 měšťanů do šlechtického stavu a uděluje městu titul Královské hlavní město Olomouc. To iniciuje povýšení místního biskupství na arcibiskupství, to se píše rok 1777. Deset let před tím navštíví město Wolfgang Amadeus Mozart, který tu zkomponuje 6. symfonii F-dur.

Varhany v kostele svatého Mořice v Olomouci mají přes 8 tisíc píšťal a jsou největšími ve střední Evropě

Od roku 1829 je Edelmanův palác v Olomouci bydlištěm maršála Radeckého, který byl jmenován velitelem zdejší pevnosti.

V roce 1841 přijíždí do Olomouce první vlak z Vídně a o čtyři roky později odjíždí z města první vlak do Prahy.

7. prosince 1905 vstupuje Olomouc do dějin lékařství. Primář zdejšího očního oddělení Eduard Konrád Zirm uskuteční v tento den první transplantaci na světě. Jedná se o přenesení oční rohovky.

V roce 1995 navštěvuje město papež Jan Pavel II. a o dva roky později se městem prožene nejničivější povodeň v jeho dějinách.

Fort XVII je dnes mí­stem, kde sí­dlí­ muzeum historie olomoucké fortové pevnosti

Město hrálo stěžejní roli v otázce obranné a vojenské. První opevnění zde vznikalo už se založením hradu v 11. století. Jak město rostlo, tak se hradby posouvaly dál od samotného centra. První, kdo dal Olomouci hodnost pevnosti, byl císař Ferdinand III.

Kdo se ale nejvíce zasloužil o rozvoj města jako pevnosti, byla císařovna Marie Terezie, která vydala v roce 1742 rozhodnutí, podle kterého se z města stala bastiónová pevnost. Později se začalo ještě s výstavbou fortů, vznikl kolem města takzvaný fortový věnec, který měl obranu sídla ještě posílit.

Zdejší pevnost zažila ve svých silných zdech slavné návštěvy, ale k vlastnímu boji zde nikdy nedošlo. Slavným vězněm olomoucké pevnosti byl napoleonský generál Gilbert du Motier, markýz de La Fayette. Ve stejné době zde přespával i ruský generál Alexander Suvorov.

Na Olomouc se kladlo silné očekávání v dobách vyhrocených vztahů mezi Rakouskem a Pruskem, proto sem byl povolán maršál Radecký, samotnou pevnost několikrát navštívil císař František Josef I. a dokonce se zde setkal i s ruským carem Mikulášem I. Nicméně ke konfrontaci mezi oběma armádami, kromě několika vystřelených ran, vůbec nedošlo. 9. března 1886 pak císařské nařízení ukončilo trvání olomoucké pevnosti a město mohlo začít zdi bourat a postupně růst.

Zadní část Terezské brány

Centrem obrany státu byla Olomouc až do roku 2013, kdy se odsud odstěhovalo velitelství společných sil české armády.

Olomouc je církevním centrem, sídlí tu v místním arcibiskupství moravská církevní provincie. Město si ale vybrala za své moravské centrum i pravoslavná církev.

V Olomouci najdeme i druhou nejstarší českou univerzitu – Palackého, která byla založena v roce 1573 a také Slovanské gymnázium, které se řadí mezi deset nejprestižnějších středních škol republiky a jedná se o nejstarší nepřetržitě fungující střední školu na Moravě s českým vyučovacím jazykem.

Olomouc je také sídlem jednoho ze dvou Vrchních soudů, který rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajských soudů.

Olomoucké zákoutí starého města

Nezanedbatelný je význam tohoto sídla i v oblasti pořádání festivalů a konferencí. Legendou už se stala mezinárodní květinová výstava Flóra, mezinárodní festival dokumentárních filmů Academia film či Divadelní Flóra, která nabízí nejlepší počiny sezony ze světa divadelního umění. Ve městě zakotvily i mezinárodní festivaly duchovní hudby a varhanní hudby.

Olomouc je po Praze druhou nejcennější městskou památkovou rezervací. O kvalitě stavebních památek svědčí fakt, že sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí byl v roce 2000 zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Národními kulturními památkami se ve městě staly kromě sloupu Nejsvětější Trojice ještě Olomoucký hrad, klášter Hradisko, kostel svatého Mořice, Mariánský sloup, soubor šesti barokních městských kašen a vila Primavesi.

Historicky prvním slavným a významným člověkem, který se narodil v Olomouci byl rozhodně český kníže Spytihněv II., syn Břetislava a Jitky, který začal svůj nedlouhý třicetiletý život právě v Olomouci v roce 1031. V roce 1566 se v Olomouci narodil vůbec jeden z nejznámějších českých malířů, specialista na barokní zátiší – Georg Flegel.

Svět šachových partií by byl rozhodně chudší bez osobnosti Konrada Bayera. Ten se narodil v Olomouci 10. listopadu 1828 a víc než jako aktivní hráč šachů proslul jako nejslavnější skladatel šachových úloh, za což získal řadu ocenění ve světě. Jeho nejslavnějším šachovým problémem je takzvaná Nesmrtelná úloha z roku 1851. Na té se učí zvládat královskou hru i dnešní šachoví velmistři.

Kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou

Jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů Josef Ander se narodil na Svatém Kopečku 5. listopadu 1888; za první republiky společně s ostatními rodinnými příslušníky vedl síť prodejen ASO (Ander a syn Olomouc), což byla jedna z prvních velkých obchodních sítí. V jejich obchodním domě v Brně se v roce 1935 poprvé v českých zemích objevily eskalátory. Ander byl i mecenášem sportu a kultury, dnes je ve městě po něm pojmenován stadion, který nechal postavit. Po roce 1948 mu byl veškerý majetek zabaven a on byl pronásledován, stejně tak to bylo i s jeho původně secesní a pak funkcionalisty přestavěnou vilou na Svatém Kopečku. V roce 1948 z ní byla rodina vyhnána, do budovy byla umístěna mateřská škola a vila téměř zchátrala.

Rodným městem byla Olomouc i pro československého sociálnědemokratického premiéra, který je obviňován z klíčové zrady v roce 1948, Zdeňka Fierlingera (11. července 1891). Synovcem Fierlingera byl český atlet a sportovní novinář Evžen Rošický, který se narodil v Olomouci 15. října 1914. Ve 30. letech vstoupil do KSČ a věnoval se protifašistickému odboji, za což byl společně se svým otcem v červnu 1942 popraven na pražské Kobyliské střelnici.

Na Svatém Kopečku se narodil 14. ledna 1896 i významný český malíř, grafik Karel Svolinský.

16. listopadu 1900 se v Olomouci narodila Alžběta Pospíšilová, pod tímto jménem ji zná málokdo, ale jako nejrychlejší ženu světa Elišku Junkovou každý. Junková byla svého času jediná žena, která porážela na tratích i muže; konec kariéry přišel s rokem 1928, kdy na německém okruhu zemřel její manžel.

Pokoj Eugenie (Medy) Primavesi ve Vile Primavesi v Olomouci

Neznámá je i postava Edgara Georga Ulmera, který se v Olomouci narodil 17. září 1904. V době první republiky odešel zkusit štěstí do Hollywoodu a prosadil se zde jako režisér, scénárista a producent. Jeho filmy jsou dnes kultovními v žánrech noir a horor, v době jeho života se však prosadily hlavně snímky Černá kočka a Objížďka. V Hollywoodu zemřel ve věku 68 let 30. září 1972.

V Olomouci se narodil 7. února 1923 Jiří Pelikán, komunistický funkcionář, který byl kvůli svým postojům v 60. letech perzekuován a přesunut na post velvyslance v Římě, tady požádal o politický azyl a stal se italským politikem. V Římě se ho v roce 1974 pokusila zabít StB fingovaným balíkem s výbušninou. Krátce po revoluci se stal poradcem Václava Havla.

I pro Vlastu Janečkovou se stala Olomouc rodným městem. Žena s datem narození 2. července 1934 byla filmovou a televizní scénáristkou a režisérkou hlavně pohádek. Jejím manželem byl Petr Štěpánek. K jejím nejslavnějším dílům patřila Zlatovláska s Jorgou Kotrbovou v hlavní roli a nebo třináctidílný seriál Kamarádi. Konec života Vlasty Janečkové byl spojen s nevyléčitelným alkoholismem.

5. května 1938 je datum olomouckého narození herečky a zpěvačky a vynikající dabérky Hany Talpové.

Národní kulturní památka Kašna Tritónů v Olomouci

Muž, který dovedl českou fotbalovou reprezentaci k bronzovému místu na mistrovství Evropy v roce 2004 se jmenuje Karel Brückner a narodil se v Olomouci 13. listopadu 1939.

Kdo by neznal vtipy na vědecké téma s kočkou a myší? Jejich autorem byl český přírodovědec a profesor univerzity v Torontu Pavel Kantorek; zemřel v Kanadě 3. srpna 2017.

V Olomouci se 25. února 1943 narodil i dramatik a umělec, pozdější politik a ministr kultury Pavel Dostál. Věčně usměvavý nositel šály kolem krku zemřel na rakovinu slinivky 24. července 2005.

Olomouc dala světu i slavnou sportovní dvojici sourozenců Romanových. Stali se čtyřnásobnými mistry světa a dvojnásobnými mistry Evropy v tancích na ledě. Pavel Roman se narodil 25. ledna 1943 a zemřel při autonehodě v roce 1972; jeho sestra Eva se narodila 27. ledna 1946.

Schody přes Michalský výpad spojují historickou část města a Bezručovy sady

K dalším poválečným rodákům z Olomouce patří písničkář Jaroslav Hutka (21. dubna 1947); bavič Petr Novotný (6. srpna 1947); vrcholný jazzový skladatel a pianista Emil Viklický (23. listopadu 1948); jeden z nejvěhlasnějších českých filmových historiků a autor námětu oscarového filmu Kolja Pavel Taussig (2. července 1949); bývalý český premiér a předseda sociální demokracie a politik se sexy mozkem Jiří Paroubek (21. srpna 1952); herečka a dabérka, v mládí představitelka nespočtu rolí princezen Jarmila Švehlová (11. února 1962); český herec Igor Bareš (15. dubna 1966); bývalý ministr vnitra a jeden z klíčových politiků ODS Ivan Langer (1. ledna 1967); novinářka a televizní moderátorka Daniela Drtinová (1. července 1970); jedna ze čtyř nejkrásnějších Češek historie, topmodelka Veronika Vařeková (19. června 1977) a hokejista Jiří Hudler, vítěz Stanley Cupu (4. ledna 1984).

Nesmíme ale zapomenout na tři velké události, které jsou s tímto městem spojeny. 4. srpna 1306 byl v Olomouci zavražděn český král Václav III., vymřela tak přemyslovská dynastie.

3. května 1469 se nechal v Olomouci korunovat českými a moravskými katolickými stavy za českého krále Matyáš Korvín. K tomuto kroku se stavy uchýlily poté, co ztroskotalo jednání s Jiřím z Poděbrad.

A ještě jednou se stala Olomouc centrem světového dění, a to když 2. prosince 1848 dosedl na rakouský trůn František Josef I. Jeho korunovace se uskutečnila v Olomouci, protože z Vídně habsburský trůn prchl před revolucí, která hlavní město mocnářství ochromila.

Koniklec velkokvětý dosahuje v lokalitě U Strejčkova mlýna svého nejsevernějšího rozšíření

Pokud patříme k těm, kteří vždycky rádi ochutnají, co přináší daná lokalita dobrého, tak věřme, že z Olomouce byly oceněny hodnocením Klasa tyčinky Denuts od firmy Nutrend a pak klasickým olomouckým výrobkem jsou mléčné potraviny z Olmy a čokoládové výrobky firmy Zora Nestlé.

Nedaleko Olomouce je malá obec Majetín. Tady má svůj původ židovské jméno Meitner, Kdekoliv se všude ve světě lidé s tímto jménem objeví, je jasné, že jejich předci pocházejí právě z této obce. jinde ve světě se neobjevuje. Do této velké rodiny tak dnes patří například malíř Jiří Meitner, ale i jaderná fyzička Lise Meitnerová a stejně tak lze v přeneseném významu říci, že chemický prvek s protonovým číslem 109 Meitnerium je odvozené od obce Majetín nedaleko Olomouce.

Nezapomeňme při návštěvě na unikátní vesnickou památkovou rezervaci Příkazy, jen pár kilometrů od Olomouce. Navštívit můžeme i poutní místa – kapli Jana Sarkendera v Olomouci, kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku.

Památník pobytu Římanů v Olomouci

Nejvyššími budovami města Olomouce je BEA Campusse 74 metry výšky a Regionální centrum Olomouckého kraje. To je o tři metry nižší, ale s krásnou vrcholovou vyhlídkou.

Úspěch slaví Olomouc i na poli architektonickém. Celkem čtyřmi Stavbami roku se může toto město pyšnit. První z nich byla v roce 2004 dopravní stavba rychlostní komunikace 35 v úseku Slavonín – Přáslavice. O tři roky později získává cenu za 2. etapu revitalizace Arcidiecézní muzeum. V roce 2010 je Stavbou roku Centrum sportu a zdraví v Olomouci a o čtyři roky později Obchodní centrum Šantovka. V roce 2007 získala olomoucká oblast také nejvyšší národní cenu Grand Prix architektů. Oceněno bylo Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov. Pod stavbou je podepsán ateliér Projektil Architekti.

Znakem Olomouce je modrý štít a na něm červenobílá šachovnicová orlice doprava hledící se zlatými pařáty, korunou, zobákem a rudým jazykem. V rozích štítu jsou písmena SPQO, což znamená latinsky Senatus Populus Que Olomucensis, což v překladu znamená Senát a lid olomoucký.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Olomouc leží na dvou hlavních dálničních tazích. Do města se můžeme dostat po dálnici D 35. V tom případě použijme sjezdy 261, 267, 272 nebo 276. Do Olomouce přijedeme i po dálnici D 46, sjezd 37. Do katastru města nás přivedou i hlavní silnice 35, 46, 55, 570, 448, 635, 446 a 435. Vzdálenosti Olomouce z českých měst: Praha (281 km), Ostrava (99 km), Zlín (65 km), Brno (78 km), Pardubice (136 km).

Autobus: Autobusové spojení do Olomouce je z Olbramovic, Prostějova, Slatinic, Litovle, Tovačova, Kokor, Tršic, Rýmařova, Libavé, Čech pod Kosířem, Přerova, Uničova, Jeseníku, Brna, Dolan, Opavy, Jívové, Prostějova, Rakové u Konic, Štěpánova, Šternberka, Lipníku nad Bečvou, Louček, Příkaz, Hranic na Moravě, Bělkovic-Lašťan, Lutína, Bruntálu, Krnova, Hluboček, Jihlavy, Karlovy Studánky a Malé Morávky. Autobusem se dostaneme i do zahraničí. Přímá spojení existují s Kyjevem, Lvovem, Čerkasy, Šepetivkou, Stebnykem, Dnepropetrovskem, Lutskem, Tachivem, Nadvirnou, Košicemi, Chersonem, Černovcy, Zoločivem, Rakhivem a Drahobyčem.

Vlak: Železniční trať přivádí do Olomouce přímé vlaky z Prahy, Senice na Hané, Havířova, Koutů nad Desnou, Nezamyslic, Bohumína, Přerova, Šumperku, Krnova, Brna, Luhačovic, Hrubé Vody, Drahanovic, Uničova, Ostravy, Střelné, Hanušovic, Prostějova, Moravského Berouna, Hranic na Moravě, Horní Lidče, Chebu, Opavy, Vsetína, Starého Města u Uherského Hradiště, Návsí, Veselí nad Moravou, Břeclavi, Litovle, Františkových Lázní, ale také ze zahraničních měst, a to z Varšavy, Košic, Žiliny, Nitry, Humenného a Krakova.

Pozlacená dělová koule zasazená do dříku sloupu

★★★★★ - Národní kulturní památka Sloup Nejsvětější Trojice, Olomouc (UNESCO):

Rozměry zcela světově unikátní sloup byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví v roce 2000. Vysvěcen byl 9. září 1754 a slavnosti se zúčastnila i císařovna Marie Terezie s manželem Františkem Lotrinským. Pozlacená replika dělové koule připomíná, že sloup byl několikrát zasažen pruskými děly během obléhání roku 1758. Sloup tehdy zachránili olomoučtí občané, kteří v procesí šli žádat pruského generála Jamese Keitha, aby jeho vojáci na sloup nestříleli. Stalo se tak. Po válce byla na památku této události do dříku sloupu vsazena pozlacená replika dělové koule. Vandalský útok neznámého pachatele v noci z 22. na 23. května 2008 znamenal pro sloup poškození dvou pískovcových váz, poškození dvou zlatých plamenů a krádež dalších dvou.

Poloha: 49.5939725N, 17.2503944E

Parkoviště: v přilehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (205 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)

GALERIE: SLOUP, KTERÝ NEMÁ OBDOBY


NKP Neptunova kašna je nejstarší olomouckou barokní kašnou

★★★★★ - Národní kulturní památka Neptunova kašna, Olomouc:

Nejstarší barokní olomoucká kašna; pochází z roku 1683. Jejím autorem byl Michael Mandík, který vytvořil sochu Neptuna a nádrž pak vzešla z dílny Václava Rendla. Neptun drží trojzubec směrem dolů, čímž uklidňuje vody a chrání město. Samotný vládce vod stojí společně se čtveřicí mořských koní, kteří jsou zároveň vodními chrliči, na skalisku.

Poloha: 49.5925419N, 17.2523856E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Okresní soud (380 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)


NKP Herkulova kašna musela ustoupit z původního místa na olomouckém Horním náměstí Sloupu Nejsvětější trojice

★★★★★ - Národní kulturní památka Herkulova kašna, Olomouc:

Jedná se o druhou nejstarší kašnu v Olomouci. Vznikla v roce 1687 a autorem je Michael Mandík. Zobrazuje boj Herkula s hydrou. V levé ruce drží Herkules šachovanou orlici, což je symbol města. Původně stála na místě dnešního sloupu Nejsvětější Trojice, na dnešní místo byla přesunuta v roce 1716.

Poloha: 49.5941686N, 17.2510322E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (240 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,1 km)


NKP Kašna Tritónů v Olomouci

★★★★★ - Národní kulturní památka Kašna Tritonů, Olomouc:

V dějinném pořadí třetí olomoucká kašna, autorem je Václav Render. To byl kamenický žák autora dvou prvních olomouckých kašen Václava Schülera. Render kašnu vytvořil v roce 1709 a inspirací byly podobné kašny známé z italských měst. Sousoší zobrazuje dva vodní muže Tritony a dva delfíny, kteří nesou mušli s chlapcem. Ten má na vodítku vodní psy. Původně stála kašna zhruba 250 metrů blíž samotnému středu města. Přenesena na současné místo byla v roce 1890.

Poloha: 49.5961697N, 17.2576586E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (30 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,6 km)


NKP Caesarova kašna je největší olomouckou barokní kašnou

★★★★★ - Národní kulturní památka Caesarova kašna, Olomouc:

V pořadí čtvrtá a největší městská kašna. Je také umělecky nejpropracovanější. Sousoší zobrazuje císaře Gaia Julia Caesara na vzpínajícím se koni. Postavy pod kopyty jeho koně jsou zosobněním řek Moravy a Dunaje. Dílo vytvořil Jan Jiří Schauberger v roce 1725.

Poloha: 49.5939958N, 17.2521764E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Okresní soud (340 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)


NKP Merkurovu kašnu považují odborníci za umělecky nejhodnotnějších ze souboru olomouckých barokních kašen

★★★★★ - Národní kulturní památka Merkurova kašna, Olomouc:

Kašně dominuje socha Merkura, což je patron obchodníků a ochránce pocestných. Na toto místo bylo zakomponována v roce 1727. O její vznik se postaral Filip Sattler. Je považována za umělecky nejkvalitnější kašnu.

Poloha: 49.5953039N, 17.2498039E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (50 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,1 km)


NKP Jupiterova kašna na Dolním náměstí je nejmladší z šesti olomouckých barokních kašen

★★★★★ - Národní kulturní památka Jupiterova kašna, Olomouc:

Nejmladší z olomouckých barokních kašen. Vznikla v roce 1735 a sochu boha Jupitera se svazkem blesků v ruce a s orlem u nohou vytvořil Filip Sattler. Všimněme si zbytečně předimenzovaného soklu sochy. Je to způsobeno tím, že tu původně stála socha svatého Floriána, kterou vytvořil Václav Render.

Poloha: 49.5918044N, 17.2533242E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Okresní soud (400 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,1 km)


NKP Mariánský sloup je vděkem Olomouckých za přečkání morových ran

★★★★★ - Národní kulturní památka Mariánský sloup, Olomouc:

Vybudován byl v letech 1715-1723 jako vděk Olomouckých za vyhnutí se morovým ranám. Na vrcholu je Panna Marie Immaculata, pod ní pak svatá Pavlína – patronka Olomouce a sedm ochránců proti moru – Svatý Roch, Svatý Karel Boromejský, Svatý František Xaverský, Svatý Šebestián, Svatá Rozálie Limská, Svatá Kateřina Sienská a Svatá Barbora z Nikomédie. Sochu Svatého Šebestiána poškodili při obléhání Prusové, a tak byla vyměněna. Při rekonstrukci v 80. a 90. letech 20. století byl vyměněn tordovaný, tedy zkroucený, hlavní sloup tělesa.

Poloha: 49.5921753N, 17.2528575E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Okresní soud (420 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)


Želva z moderní Arionovy kašny na olomouckém Hořejším náměstí

★★★★★ - Arionova kašna, Olomouc:

Kašna, která přibyla do města až v roce 2002. Inspiraci našel autor Ivan Theimer v antické mytologii v příběhu pěvce Ariona. Toho v mořských vlnách zachránil delfín, který byl očarovaný jeho zpěvem. Kašna je zapuštěna pod úroveň dláždění a je složena ze třech velkých skulptur. Kašna má v podobě želvy přesah i na Horní náměstí.

Poloha: 49.5933856N, 17.2511156E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Okresní soud (270 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (0,9 km)


Detail vnitřní­ho vybavení­ NKP kostela svatého Mořice v Olomouci

★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel svatého Mořice se Svatomořickou věží, Olomouc:

Tento vrcholný gotický kostel je hlavním městským chrámem. Pod chrámem byly nalezeny zbytky románské rotundy z 11. století, ta byla v polovině 13. století přestavena na kostel v románsko-gotickém stylu, který později doplnily ještě nesymetrické věže – severní v roce 1412 a jižní v roce 1403. Pýchou tohoto svatostánku je vrchol gotického sochařství – kopie sousoší Kristus na hoře Olivetské, originál je v Arcidiecézním muzeu. V kostele jsou také největší varhany ve Střední Evropě. Věž měří 46 metrů a má velmi netradiční podobu. Je odsud vidět krásný pohled na město.

Poloha: 49.5951572N, 17.2512722E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (120 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,2 km)


GALERIE: IMPOZANTNÍ CHRÁM


NKP Vila Primavesi v Olomouci

★★★★★ - Národní kulturní památka Vila Primavesi, Olomouc:

Jedna z nejcennějších evropských secesních budov. V neopakovatelném projektu se zde spojuje vliv vídeňské a anglické secese s pražským barokem. Vídeňští architekti Franz von Krauss a Josef Tölk ji postavili v letech 1905-6 pro bankéřskou rodinu Primavesi. Ti byli velkými mecenáši a znali se s vrcholnými umělci své doby, a tak vybavení vily zdobili originální obrazy Gustava Klimta nebo sochaře Antona Hanaka. Vybavení vily pocházelo z dílen Weiner Werkstätte a patřilo k naprostým vrcholům secesního užitného umění. V roce 1922 ale rodina Primavesi přechází do Vídně a vilu prodává Františku Koutnému z Litovle, který zde zřizuje sanatorium. Už tehdy dochází k drobným devastacím vnitřního vybavení, to se ještě umocní s novým majitelem – dalším lékařem Robertem Pospíšilem. Po komunistickém puči je vila znárodněna, je zde zřízeno OÚNZ a devastace pokračuje. Po revoluci se vrací v restituci dědicům Roberta Pospíšila, ale ani ti nejsou schopni stavbu zachránit. Teprve na přelomu 20. a 21. století dochází k blahodárné rekonstrukci, k návratu původního inventáře a rekonstrukci fasády.

Poloha: 49.5940917N, 17.2551936E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (290 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,2 km)


GALERIE: MIX VÍDEŇSKÉ A ANGLICKÉ SECESE


Olomoucká radnice s radniční věží

★★★★★ - Radnice s radniční věží, Olomouc:

Jedna z nejstarších radnice v České republice. Svolení s výstavbou obecního domu totiž udělil už v roce 1261 Přemysl Otakar I a vlastní stavbu radnice pak povolil moravský markrabě Jošt Lucemburský v roce 1378 a ve stejném roce byl položen i základní kámen. Jenže radnice byla dřevěná a brzy vyhořela. Už v roce 1420 však na místě stála radnice kamenná a už tehdy byl na ní orloj. Definitivně byla stavba uzavřena v roce 1443, ale už po 31 letech dochází k velké přestavbě a rozšíření. Je postaveno druhé patro a vybudován velký gotický sál. V roce 1488 je dokončena kaple svatého Jeronýma. Následovaly další přestavby v duchu manýrismu, renesance a baroka. Radnici velmi zasáhly boje na konci II. světové války. Radnice se pyšní 75 metrů vysokou věží, která původně sloužila jako strážní místo. Do této výšky se ale dostala až při přestavbě na začátku 17. století. Dnes je možné na ní vystoupat v rámci prohlídky. Na jižním nároží radnice jsou také unikátní dvojité sluneční hodiny, které se na budovu vrátily po rekonstrukci v roce 2020.

Poloha: 49.5940194N, 17.2514742E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: U Svatého Mořice (280 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)


Olomoucký orloj

★★★★ - Olomoucký orloj, Orloj:

Druhý nejstarší orloj v naší zemi. Podle legendy a nepodložených informací pochází už z roku 1420. Písemný doklad jeho existence je však až z roku 1519. Jeho podoba byla velmi vážně poškozena na konci II. světové války. Odborníci usoudily, že jeho podoba už je neopravitelná, a tak byl požádán malíř a sochař Karel Svolínský, aby udělal jeho moderní podobu. Vzniklo tak dílo socialisticky realistické, které je dnes už unikátem. Na orloji totiž uvidíte, jak chemika, dělníka, tak i zemědělce.

Poloha: 49.5940064N, 17.2514211E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: U Svatého Mořice (280 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)


Edelmannův palác na olomouckém Horním náměstí

★★★★ - Edelmannův palác, Olomouc:

Renesanční palác, který si nechal postavit měšťan Václav Edelmann v letech 1572-1586. Na fasádě najdeme rodinný znak Edelmannů a také pamětní desku, která upozorňuje na přítomnost polního maršála Jana Josefa Václava Radeckého od roku 1816 v tomto domě.

Poloha: 49.5943994N, 17.2508339E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (210 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,1 km)


Červený kostel v Olomouci vychází stavebně ze severoněmeckých gotických tradic

★★★ - Červený kostel, Olomouc:

Kostel vycházející ze severoněmeckých gotických tradic se měl stát chloubou Olomouce. Místo kostela bylo přesně dané; tvůrce olomouckého urbanismu architekt Camillo Sitte chtěl dnešní třídu Svobody pojmout jako okružní hlavní třídu města, kde měly stát nejvýznamnější stavby té doby. Proto tu měl stát Červený kostel podle projektu Franze Böhma. Kostel byl vysvěcen v roce 1902; od roku 1919 sloužil německým evangelíkům, po druhé světové válce zase českým evangelíkům. Od roku 1959 přestal sloužit věřícím. Od té doby až dodnes slouží jako sklad univerzitní knihovny. Z vnitřního vybavení se zachovala jen dřevěná kazatelna. Varhany byly převezeny do kostela v Chudobíně, řezbářsky mistrovské lavice byly rozřezány a spáleny.

Poloha: 49.5934767N, 17.2472169E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Hrdinů (80 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,6 km)


Vlevo je významná gotická malba z roku 1456 nazvaná Kapistránova účast na obraně Bělehradu v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie

★★★ - Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Olomouc:

Kostel je součástí dominikánského kláštera. Za jeho výstavbou ale stáli v 15. století františkáni, respektive jejich odnož bernardini. Zajímavostí bylo, že byl kostel vybudován mimo městské hradby a do města byl zahrnut až při rozšiřování hradeb. Ke konci 19. století se vnitřní vybavení vrátilo do gotického stylu. O sto let později se všechny regotizační úpravy zase odstraňovaly. Krov tohoto kostela patří mezi pět nejstarších krovů v České republice.

Poloha: 49.5965453N, 17.2503122E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sokolská (200 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,9 km)


Bronzový model Olomouce na Horním náměstí

★★★ - Bronzový model Olomouce, Olomouc:

Na Horním náměstí se nemusíte dívat na město jenom z výšky radniční věže. Je tu i zmenšený model města v měřítku 1:400. Ten zobrazuje už i neexistující budovy v historickém centru hanácké metropole.

Poloha: 49.5942292N, 17.2513433E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)


Terezská brána byla součástí městského opevnění; jméno dostala při návštěvě císařovny Marie Terezie v Olomouci v roce 1754

★★ - Terezská brána, Olomouc:

Nejmohutnější ze všech bran olomoucké fortifikační pevnosti. A jediná, která se do dnešního dne dochovala. Byla největší, protože směřovala do Brna a do hlavního města Vídně. Byla postavena podle návrhu stavitele Pierra Bechade de Rochepine a název získala po Marii Terezii, na jejíž počest byla pojmenována při její návštěvě v roce 1754.

Poloha: 49.5910414N, 17.2505039E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Okresní soud (80 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (0,8 km)


Kapucínská stavba kostela Zvěstování Páně v Olomouci

★★ - Kostel Zvěstování Páně, Olomouc:

Typický styl kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem a jednolodní kostelní budovou bez věže. První podoba kostelu vznikla ještě za městskými hradbami s názvem Kostel Zvěstování Panny Marie. Po zničení kostela švédským vojskem začali stavět kapucíni už za hradbami města a ke slavnostnímu vysvěcení došlo v roce 1661.

Poloha: 49.5917139N, 17.2542108E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tržnice (400 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1 km)


Jedna z nejokázalejších olomouckých církevních staveb - Husův sbor připomíná spíše antický chrám

★★ - Husův sbor, Olomouc:

Monumentální kostel připomíná spíše antický chrám. Vyprojektoval ho Hubert Aust a postaven byl v letech 1925-6. Vevnitř je strohý, přesto jeho monumentalita prosákla i do vnitřních prostor. V době II. světové války byl svatostánek doplněn ještě podzemním kolumbáriem, které bylo postaveno ve stejném stylu. Stěny kolumbária jsou z červeného mramoru a slovenského travertinu.

Poloha: 49.5978247N, 17.2470733E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sokolská (260 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,8 km)


Malá (Delfínova) kašna v Olomouci

★★ - Delfínova kašna (Malá), Olomouc:

Vytvořil ji v roce 1725 sochař Filip Sattler. Bohužel se do dnešních dnů nedochoval původní chrlič, což byla socha dítěte s delfínem. Nahradila ho proto lví hlava. Na místo ke kostelu Neposkvrněného početí Panny Marie se kašna přesunula po rekonstrukci v roce 2005

Poloha: 49.5964003N, 17.2505508E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sokolská (200 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,9 km)


Nejcennější částí kostela svaté Kateřiny v Olomouci je vstupní portál, který byl vybudován před husitskými válkami

 - Kostel svaté Kateřiny, Olomouc:

Kostel je součástí areálu kláštera dominikánek. Ten po josefínském omezení náboženských řádů získaly Voršilky. Nejvýznamnější na celém kostele je vrcholně gotický portál, který vznikl krátce před husitskými válkami, které vážně poškodily celý kostel.

Poloha: 49.5904772N, 17.2539519E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tržnice (200 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (0,8 km)

Výlet 1: Nejcennější památky a zajímavá místa historického centra Olomouce – západní část (pěší)


Start: Olomouc, Informační centrum města Olomouc – Horní náměstí

Cíl: Olomouc, Národní kulturní památka Kašna Tritonů

Délka trasy: 3,9 km

Časová náročnost: 1 hodina 5 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Čisté projití trasy tohoto výletu skutečně zvládnete takto rychle, ale při zastavení u každé lokality se nám bude čas zvláště prodlužovat. Procházka západní částí historického centra Olomouce nám nabízí hlavně seznámení se nejen s barokními kašnami, které se staly národními kulturními památkami, stejně jako dva slavné mariánské smlouvy. Ten Nejsvatější Trojice to dokonce dotáhl do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Nejvyšším bodem výletu je 232 metrů nad mořem, když půjdeme kolem Vila Primavesi. Nejníž jsme pak ve výšce 213 metrů nad mořem v místě Terezské brány. Celkově vyšplháte 19 metrů a sestoupíte 7 metrů.

Vhodnost: Není co dodat – výlet je opravdu pro každého. Nejnižší bod náročnosti.


Zastávky:

Olomouc, Orloj (0,05 km) – Olomouc, Radnice a radniční věž (0,1 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Caesarova kašna (0,15 km) – Olomouc, Arionova kašna (0,2 km) – Olomouc, Památka UNESCO a Národní kulturní památka Sloup Nejsvětější Trojice (0,3 km) – Olomouc, Edelmannův palác (0,4 km) - Olomouc, Národní kulturní památka Herkulova kašna (0,45 km) – Olomouc, Bronzový model Olomouce (0,5 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Kostel svatého Mořice se Svatomořickou věží (0,6 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Merkurova kašna (0,7 km) – Olomouc, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (0,9 km) – Olomouc, Delfínova kašna (0,9 km) – Olomouc, Husův sbor (1,3 km) – Olomouc, Červený kostel (1,9 km) – Olomouc, Terezská brána (2,3 km) – Olomouc, Kostel svaté Kateřiny (2,6 km) - Olomouc, Kostel Zvěstování Páně (2,9 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Jupiterova kašna (3 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Mariánský sloup (3,1 km) - Olomouc, Národní kulturní památka Neptunova kašna (3,2 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Vila Primavesi (3,4 km) - Olomouc, Národní kulturní památka Kašna Tritonů (3,9 km)

Lokalitě Olomouckého hradu jasně dominuje katedrála svatého Václava s nejvyšší moravskou kostelní věží a druhou nejvyšší věží v České republice

★★★★★ - Národní kulturní památka Olomoucký hrad, Olomouc (památka Evropského dědictví):

Jedna z historicky nejcennějších lokalit České republiky. Nachází se na Václavském či Dómském pahorku. V místě byl roku 1306 zavražděn český král Václav III. Mnohokrát tato lokalita vstoupila do historie a ovlivňovala české dějiny.

Poloha: 49.5980867N, 17.2624653E

Parkoviště: v přílehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Dómu (350 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,4 km)


Interiér katedrály svatého Václava v Olomouci je vyveden ve světlejších barvách; důsledek novogotické přestavby z 19. století

★★★★★ - Katedrála svatého Václava (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Sídelní katedrála olomoucké arcidiecéze. Původně tu stála románská bazilika, která byla vysvěcena roku 1131 Jindřichem Zdíkem, což byl syn kronikáře Kosmy. Základní kámen byl položen knížetem Svatoplukem Olomouckým už v roce 1107. Velkou stavební změnu zažila katedrála po roce 1803. Tehdy do ní uhodil blesk a zapálil tři její průčelní věže. Místo nich pak byla vybudována věž jediná, která stojí na základě říms shořelých věží. Na konci 19. století prošla stavba náročnou neogotickou úpravou. Hlavní věž katedrály dosahuje výšky 100,65 metrů a je druhou nejvyšší kostelní věží v naší zemi a nejvyšší moravskou věží. V katedrále je také největší moravský a druhý největší zvon v České republice, který se jmenuje svatý Václav. Uvnitř dómu najdeme mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. V kryptě jsou uloženy ostatky místních biskupů a arcibiskupů, ale je tu uloženo i srdce rakouského arcivévody Rudolfa Jana Habsburského. Celý kostel je vyzdoben freskami Jana Kryštofa Handkeho. Součástí katedrály jsou i čtyři vnitřní kaple. V Kapli svatého Jana Křtitele odpočívají ostatky posledních tří kardinálů. Loretánská kapla pochází ze 14. století a najdeme zde sochu černé Madonny z italské Lorety. Za zmínku stojí i zlatem a stříbrem vykládaný svatostánek. Kaple svatého Stanislava je jednou ze stěžejních staveb české renesance. Vrcholným uměleckým předmětem je portál s tepanou bronzovou mříží a plastickou výzdobou, která vznikla pod rukama norimberských mistrů na konci 16. století. Poslední chórová kaple svatých Cyrila a Metoděje se pyšní třemi cennými předměty. První z nich je oltář z italského mramoru, druhou kamenný gotický reliéf Panny Marie Ochranitelky, který pochází ze zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. A ještě pískovcové sochy svatých Petra a Pavla, které pocházejí z druhé poloviny 15. století a byly v původním biskupském kostele sv. Petra na Předhradí.

Poloha: 49.5977494N, 17.2626906E

Parkoviště: v přilehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Dómu (320 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,4 km)

GALERIE: CENTRUM MORAVSKÉHO URČENÍ


Vstupní schodiště Arcibiskupského paláce

★★★★★ - Arcibiskupský palác, Olomouc (památka Evropského dědictví):

Nejrozsáhlejší budova v Olomouci. Je sídlem arcibiskupa, ten v něm ale už nebydlí. Nebýt totální devastace ze strany švédských vojsk, asi by těžko vyrostla tato barokní perla. Červený kohout budově škodil po třicetileté válce ještě dvakrát, velký požár zažil palác v letech 1661 a 1904. Teprve v roce 2011 byl otevřen veřejnosti. Jedná se o budovu, kterou procházely nejen české dějiny. Navštívila ho Marie Terezie, která v roce 1777 povýšila místní biskupství na arcibiskupství. 2. prosince 1848 zde abdikoval Ferdinand V. Dobrotivý a na trůn dosedl František Josef I. Stalo se tak v Trůnním či Audienčním sále. Ve Vídni tehdy nebylo bezpečno, probíhala tam revoluce, a tak se celý dvůr přesunul do Olomouce. Paradoxem je, že trůn, který najdete v Trůnním sále není ten, na kterém seděl až do května 1849 František Josef I., ale jedná se o trůn dovezený ze zámku Jánský vrch. Trůn Františka Josefa I. dnes uvidíte při prohlídce v Červeném salónku. Už o dva roky později zde byla podepsána takzvaná Olomoucká punktace, což byla mírová dohoda mezi Pruskem, Ruskem a Rakouskem. V roce 1947 zde v Zeleném salonku přespal prezident Eduard Beneš, když se zúčastnil obnovení místní Univerzity Palackého. V roce 1995 palác navštívil papež Jan Pavel II. a prezident Václav Havel u příležitosti svatořečení Jana Sarkandera. Naprosto nejhonosnějším sálem celého objektu je Slavnostní dvorana, která okouzlí svoji výzdobou každého návštěvníka. V Červeném salonku přespávala při své návštěvě Olomouce Marie Terezie s manželem Františkem Lotrinským. A také se tu sešel císař František II. s ruským carem Alexandrem I., aby projednali strategii proti Napoleonovi před bitvou u Slavkova.

Poloha: 49.5957278N, 17.2608881E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (130 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (1,5 km)


GALERIE: PÝCHA OLOMOUCKÉ ARCIDIECÉZE


Nejstarší část NKP Olomoucký hrad - Biskupský (Zdíkův) palác; budova nese ukázkové prvky románského slohu; bohužel je katedrálou velmi zastíněna

★★★★★ - Zdíkův (Přemyslovský nebo Biskupský) palác (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Jde o jediný románský palác ve střední Evropě. Založen byl ve 30. letech 12. století a nechal jej postavit olomoucký biskup Jindřich Zdík. Dnes už zbylo jen torzo. Budova je velmi ovlivněna cizími stavebními vlivy, zvláště německými a italskými. Architektonicky palác připomíná porýnskou falc. Zachovaly se zbytky románského paláce se sdruženými okny, můžeme obdivovat gotickou křížovou chodbu s nástěnnými malbami a gotickou kapli sv. Jana Křtitele s freskami. Poslední zachovanou součástí paláce je rajský dvůr se studnou. Zdíkův palác byl vlastně společným obydlím olomoucké kapituly, to znamená hlavních představitelů olomoucké diecéze. Svůj význam ztratila, když si každý z hodnostářů založil vlastní sídlo. V tu dobu byla do paláce přesunuta katedrální škola. Žáci byli ale zlobiví a do stěn ryli svými písatky nápisy – tvořili předchůdce dnešních graffitti.

Poloha: 49.5977494N, 17.2626906E

Parkoviště: v přilehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Dómu (320 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,4 km)


V Kapitulním děkanství byl Václav III. zavražděn; přestavbou v 19. století vznikla Krvavá pavlač; v době vraždy šlo ale o uzavřenou místnost

★★★★★ - Kapitulní děkanství (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Místo vraždy posledního českého Přemyslovce, krále Václava III. Ten byl zavražděn 4. srpna 1306. V 16. století dochází k velké renesanční přestavbě a když o něco později definitivně Olomoucký hrad ztrácí svůj vedoucí historický význam v dějinách českého státu spojují se tři samostatné části do jediného stavebního celku. Budova je pak upravována barokně a v 19. století je postavena takzvaná Krvavá pavlač, na kterou je umístěna pamětní deska připomínající vraždu českého krále. Tato budova stála za smrtí jednoho velkého člověka, zachránila ale život druhému. Zde byl v roce 1767 ubytován půl roku Wolfgang Amadeus Mozart, když se při útěku ze Salzburgu nakazil černými neštovicemi. Bylo mu tehdy jedenáct a v budově ho nechal a lékařské služby mu poskytl tehdejší vikář Leopold Podstatský. V budově je dnes Arcidiecézní muzeum.

Poloha: 49.5982075N, 17.2617892E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)

Mozart vděčí budově za záchranu života; v roce 1767 ho vikář Leopold Podstatský léčil půl roku z černých nešťovic

Nejstarší moravská kupolovitá stavba - kostel svatého Michala v Olomouci - při pohledu z Univerzitní ulice

★★★★ - Kostel svatého Michala, Olomouc:

Jedná se o nejstarší kopulovou stavbu na Moravě. Zasloužil se o ní při barokní přestavbě v roce 1707 Giovanni Pietro Tencalla, který postavil i baziliku na nedalekém Svatém kopečku. Původní kostel tu stál ale už od 13. století. Kostel byl součástí dominikánského kláštera Součástí kostela jsou i další dvě kaple.

Poloha: 49.5938167N, 17.2543233E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (340 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)

GALERIE: KOSTEL SVATÉHO MICHALA


Při pohledu z parku pod hradbami je dobře patrná kaple svaté Barbory a Zdíkovský palác

★★★★ - Kaple svaté Barbory (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Barokní kaple vznikla v nejvyšším patře románské okrouhlé věže. Původně šlo o samostatnou věž, která stála už v polovině 12. století. V době renesance byla součástí Kapitulního děkanství. V době baroka byla věž rozdělena do tří pater, z nichž jedno je podzemní. V tom nejvyšším byla zřízena prelátská kaple s bohatou výzdobou a krásnými malbami.

Poloha: 49.5982761N, 17.2622025E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)


Nejdůležitější relikvií uloženou v kostele svaté Anny v Olomouci je paže této světice

★★★★ - Kostel svaté Anny (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Jednolodní manýristická budova s gotickým jádrem. Pochází z roku 1268; s termínem Kostel či Kaple svaté Anny se setkáváme ale až po roce 1349, protože do té doby byla budova přestavována a upravována, aby byla vhodným místem pro relikvii paže svaté Anny. Nejvýznamnější je manýristická přestavba z doby mezi vrcholnou renesancí a počínajícím barokem. Na konci 19. století byla sousední katedrála svatého Václava přestavována v neogotickém stylu a muselo dojít ke zkrácení kostela o jedno vnitřní pole.

Poloha: 49.5981289N, 17.2621244E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)


Kaple svatého Jana Sarkandera

★★★★ - Kaple svatého Jana Sarkandera, Olomouc:

Novobarokní stavba, která vznikla na místě bývalé mučírny, kde zemřel v roce 1620 svatý Jan Sarkander. Tato postava moravského katolické kněze stále ještě dokáže rozpoutat vášně mezi českými katolíky a protestanty. Sarkandera blahořečil v roce 1860 papež Pius IX, svatořečil ho pak v roce 1995 Jan Pavel II. Dodnes se uvnitř kaple zachovaly mučící nástroje, kterými byl Sarkander před smrtí mučen. Vidět je můžeme ve skleněné vitríně.

Poloha: 49.5945611N, 17.2543556E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (260 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)

GALERIE: POUTNÍ MÍSTO HLAVNÍ MORAVSKÉ CÍRKEVNÍ OSOBY


Kaple Panny Marie Ochranitelky byla postavena proto, aby byl do ní umístěn unikátní gotický reliéf ze zbořeného kostela Panny Marie na Předhradí

★★★ - Kaple Panny Marie Ochranitelky (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Drobná neorománská stavba pochází z roku 1860 a je součástí Olomouckého hradu. Postavil ji architekt Franz Kottas pro sádrovou kopii nejcennějšího olomouckého gotického reliéfu, který se nacházel nad vchodem do věže kostela Panny Marie na Předhradí. Tento významný kostel stával asi 400 metrů od olomouckého hradu a byl jednou z dominant města. Byl v něm původně pochován i Jan Sarkander. V roce 1758 byl ale kostel zrušen a dál se užíval jako skladiště, dokud nebyla zbořena v roce 1802 věž a o 37 let později celý kostel. Na jeho místě dnes stojí knihovna města Olomouce. Před tímto kostelem stával i velkolepý mariánský sloup, který byl převezen a dodnes stojí v obci Hůzová v olomouckém okrese. Nejcennější předmět zrušeného kostela – gotický reliéf Panny Marie Ochranitelky byl pak umístěn právě do této kaple na olomouckém hradě. Zde byly původně i dvě pískovcové sochy svatých Petra a Pavla, které se nacházely v dalším zbořeném kostele - svatého Petra na Předhradí. Dnes o jejich bývalé přítomnosti vypovídají jen prázdné výklenky. Při rekonstrukci v roce 1974 byly originály umístěny do katedrály svatého Václava.

Poloha: 49.5975225N, 17.2609942E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (110 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)

Kopie vzácného a výjimečného gotického reliéfu Panny Marie Ochranitelky; mistrovské dílo svého stylu

Interiér olomouckého Kostela Panny Marie Sněžné

★★★ - Kostel Panny Marie Sněžné, Olomouc:

Stavba byla dokončena v roce 1719 jako součást tehdejšího minoritského kláštera. Významný malíř, po kterém najdeme v Olomouci řadu památek, Jan Kryštof Handke věnoval výzdobě tohoto kostela dlouhých 24 let. Patenty císaře Josefa II. ale zdejší klášter zrušily a samotný kostel pak začal sloužit věřícím znovu až v roce 1910.

Poloha: 49.5955106N, 17.2564033E

Parkoviště: v místě Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (0,6 km)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,5 km)


GALERIE: KOSTEL PANNY MARIE SNĚZNÉ


Dům U Zlaté Štiky v Olomouci

★★ - Dům U Zlaté Štiky, Olomouc:

Dům má gotické sklepení, renesanční přízemí a barokní fasádu. Jeho zajímavostí ale je, že tu v době olomouckého působení žil hudební skladatel Gustav Mahler. Tehdy spolupracoval s místním divadlem.

Poloha: 49.5941244N, 17.2528722E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (280 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)


Chrám svatého Gorazda v Olomouci je katedrálním chrámem celé olomoucko-brněnské eparchie

★★ Chrám svatého Gorazda, Olomouc:

Jeden z nejzajímavějších pravoslavných chrámů v České republice. Kostel vychází ze slohu byzantizující architektury ruské provenience. Stavba je velmi členitá, ale překvapivě symetrická. Vrcholí osmibokou věží, na které je posazena zlacená báň s křížem. Návrh vzešel od ukrajinského návrháře žijícího v Čechách Vsevoloda Kolomackého. Lepší datum k vysvěcení si ale budova nemohla přát. Byla dána do užívání 29. května 1939, krátce poté co zemi obsadili Němci, už v roce 1942 byl chrám zavřen a sloužil jako skladiště. V roce 1950 se mu ale vrátila dřívější sláva, protože se stal katedrálním chrámem olomoucko-brněnské eparchie.

Poloha: 49.5907731N, 17.2774453E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hlavní nádraží (160 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (320 m)


Židovská brána přiléhající ke Kapli Božího těla v Olomouci

★★ - Kaple Božího těla, Olomouc:

Vyrostla na místě bývalé židovské synagogy. Od roku 1566 ji spravovali jezuité, kteří zde založili i univerzitu. Za její krásou stojí barokní přestavba ze 17. století. Strop kaple pokrývá freska Jana Kryštofa Handkeho, která zobrazuje vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary v roce 1241. Dnes se zde konají koncerty a svatební obřady.

Poloha: 49.5952422N, 17.2556536E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (150 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,4 km)


Budova Regionálního centra v Olomouci

★★ - Vyhlídka z budovy Regionálního centra, Olomouc:

V těsné blízkosti olomouckého hlavního nádraží vyrostlo v roce 2003 osmnáctiposchoďové Regionální centrum. To nabízí pomocnou ruku firmám, aby se prosadili na jiných odbytištích. Návštěvníkům nabízí budova z vyhlídky v 18. patře zajímavý výhled na celé město Olomouc i na okolní obce. Před budovou najdeme hrající fontánu, která každou hodinu hraje jednu z velkých melodií vážné muziky a k tomu se pohybují vodní sloupce.

Poloha: 49.5907731N, 17.2774453E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hlavní nádraží (160 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (320 m)


GALERIE: OLOMOUC Z VÝŠKY


Bronzový model Hradské brány

 - Bronzový model Hradské brány, Olomouc:

Najdeme ho na malém náměstíčku, které vzniklo na křižovatce ulic 1. máje a Komenského. Hradská brána byla součástí Olomouckého hradu až do roku 1876. Byla zbořena, protože bránila dalšímu rozvoji města.

Poloha: 49.5969228N, 17.2624464E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (50 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (1,3 km)


Budova bývalé dobytčí tržnice v Olomouci

 - Budova bývalé dobytčí tržnice, Olomouc:

Technická památka z konce 19. století. Rozlehlá aukční hala zprostředkovávala obchodování se skotem z celé oblasti Hané. Dnes budova, ze které zůstaly neporušeny jen historizující prvky na fasádě a obloukové zastřešení, slouží jako obchodní dům.

Poloha: 49.5991214N, 17.2735561E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Na Špici (70 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (0,9 km)


Detail evangelického kostela v Olomouci

 - Evangelický kostel, Olomouc:

Najdeme ho v Blahoslavově ulici. O jeho projekt se zasloužil jeden z nejvýznamnějších architektů evangelických kostelů v České republice Otto Kuhlmann z Charlottenburgu. Kostel měl být vysvěcen v roce 1915, k 500. výročí Husovy smrti. Události I. světové války ale stavbu zastavily, a ta se pak dostala do nepříjemné situace, když na pozastavené stavbě začalo hnít dřevěné lešení. Slavnostní posvěcení stavby se tak přesunulo až na 4. červenec 1920. V roce 1988 se uskutečnila velmi zajímavá, střídmá, ale přesto efektní přestavba vnitřních prostor.

Poloha: 49.5967100N, 17.2670264E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žižkovo náměstí (240 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (1 km)

Výlet 2: Nejcennější památky a zajímavá místa historického centra Olomouce – východní část (pěší)


Start: Olomouc, Informační centrum města Olomouc – Horní náměstí

Cíl: Olomouc, Vyhlídka z 18. patra budovy Regionálního centra

Délka trasy: 4,1 km

Časová náročnost: 1 hodina 10 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet představuje jednu polovinu nejzajímavějších památek, které najdeme v krajském městě Olomouc. Čas, který spojuje projití všech nabízených lokalit, je krátký. Trasa se dá projít skutečně za hodinu a půl, pokud ale poctivě všechny lokality navštívíte, připravte se na to, že se bude jednat o celodenní výlet. Během výletu vyšplháte jen 13 metrů nahoru a 23 metrů dolů. Nejvyšší bod výletu je 232 metrů nad mořem, a to je lokalita kostela svatého Michala. Přechod řeky Moravy ve výšce 209 metrů nad mořem je nejnižším bodem.

Vhodnost: Výlet zaujme podle mého názoru všechny věkové kategorie a také pro všechny věkové kategorie je připraven. Je na nejnižším stupni náročnosti.


Zastávky:

Olomouc, Dům U Zlaté štiky (0,2 km) – Olomouc, Kaple svatého Jana Sarkandera (0,3 km) – Olomouc, Kostel svatého Michala (0,4 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Vila Primavesi (0,5 km) – Olomouc, Kaple Božího těla (0,6 km) – Olomouc, Kostel Panny Marie Sněžné (0,7 km) – Olomouc, Arcibiskupský palác (1,2 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Olomoucký hrad (1,4 km) - Olomouc, Kaple Panny Marie Opatrovnice (1,6 km) – Olomouc, Kapitulní děkanství (Arcidiecézní muzeum) (1,6 km) – Olomouc, Kaple svaté Barbory (1,7 km) – Olomouc, Kostel svaté Anny (1,8 km) – Olomouc, Katedrála svatého Václava (1,9 km) – Olomouc, Zdíkův (Přemyslovský nebo Biskupský) palác (2 km) – Olomouc, Bronzový model Hradské brány (2,2 km) – Olomouc, Evangelický kostel (2,4 km) – Olomouc, Chrám svatého Gorazda (2,5 km) – Olomouc, Bývalá budova dobytčí tržnice (2,9 km) – Olomouc, Vyhlídka z Regionálního centra (4,1 km)

Křehká krása Parkánových zahrad v Olomouci

★★★★ - Parkánové (hradební) zahrady, Olomouc:

Pýcha historického jádra Olomouce. Vznikly na Petrském návrší na městských hradbách. Jedná se o terasovité zahrady, které byly původně privátními zahradami kanovnických rezidencí a minoritského kláštera.

Poloha: 49.5943722N, 17.2604606E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (340 m)

Vlaková zastávka: Olomouc, Hlavní nádraží (1,6 km)


GALERIE: TERASOVITÉ ZAHRADY


Rosárium Botanické zahrady Olomouc

★★★ - Botanická zahrada, Olomouc:

Zabírá téměř 8 hektarů a klikatí se podél Mlýnského potoka pod hradbami. Její součástí je i alpinium, které je umístěné přímo na pevnostním valu. Unikátem je pak rozárium s několika stovkami odrůd růží z celého světa. Slabozrací či slepí návštěvníci ocení i smyslovou zahradu pro nevidomé.

Poloha: 49.5933414N, 17.2591794E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: 17. listopadu (0,5 km)

Vlaková zastávka: Olomouc, Smetanovy sady (1,4 km)


Olomoucké hradby pohledem z Bezručových sadů

★★★ - Bezručovy sady, Olomouc:

Jedná se o nejmladší z olomouckých parků, pojatý v anglickém romantickém stylu. Vznikl pod hradbami historického jádra, právě hradby a skály mu dodávají na romantice. Definitivní podobu získal až v roce 1949, kdy byly zrušeny seminární zahrady patřící ke kostelu svatého Michala a byly začleněny do jednoho velkého sadu. Součástí parku je i dřevěná zvonička ze začátku 20. století, která byla přenesena do Olomouce z Pavloviček. Zajímavou stavbou je i litinový hudební altán. V parku najdeme také čtyři barokní sochy Herkulů a pomník Petra Bezruče.

Poloha: 49.5946722N, 17.2572522E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (0,6 km)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,2 km)

Trs violek vonných

Největší olomoucký strom - Rudolfův dub

★★★ - Rudolfův dub, Olomouc:

Největší olomoucký strom. Najdeme ho ve Smetanových sadech a jeho stáří je odhadováno na 250 let. Obvod kmene má 662 centimetrů a výška 29 metrů. Jméno získal strom po zakladateli zdejšího parku – arcibiskupovi Rudolfu Janu Habsburském.

Poloha: 49.5891294N, 17.2484733E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Výstaviště Flora (270 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (460 m)

Olomoucký strom III. milénia najdeme ve Smetanových sadech

Sousoší Bedřicha Smetany ve Smetanových sadech

★★ - Památník Bedřicha Smetany, Olomouc:

Velmi zajímavá pískovcová skulptura, kterou vytvořil sochař Rudolf Březa a architekt Josef Štěpánek. Kromě samotného autora jsou tu i další postavy, které alegoricky zpodobňují jeho nejslavnější díla. Pomník vznikl už v roce 1925, na toto místo do Smetanových sadů byl přesunut v roce 1967.

Poloha: 49.5868053N, 17.2538097E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Smetanovy Sady (130 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (270 m)






Když vykvetou sněženky je se zimou už pro tentokrát skutečně amen

Vila na sile manželů Králíkových v Olomouci

★★ - Vila na sile manželů Králíkových, Olomouc:

Extravagantní dům vznikl v letech 2005-2007. Na střeše nevyužívaného olomouckého sila vyrostla vila jak z říše fantazie. Autory unikátního projektu jsou Tomáš Pejpek a Szymon Rozwalka. Jisté je, že v tomto domě nemusíte mít strach, že vám někdo kouká do okna.

Poloha: 49.5874619N, 17.2555050E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Olomouc, Tržnice, plocha (120 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy Sady (300 m)


Litovelská branka na kraji Čechových sadů

★★ - Čechovy sady, Olomouc:

Vznikly jako stromořadí ve 30. letech 19. století. Prusko-rakouská válka alej zničila, a tak tu v roce 1882 vznikl na stejném místě krajinářský park podle návrhu Maxe Machánka. Součástí je plastika Boženy Němcové, pomník Rudé armády, ale i Litovelská branka, která tvoří vstup do parku a na místo byla přesunuta z dnešního náměstí Hrdinů v roce 1898. Poloha: 49.5928900N, 17.2448658E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Náměstí hrdinů (250 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (0,7 km)

Ladoňky, které vyrazily ze zeleného trávníku a nemohly se dočkat jara

V Jihoslovanském mauzoleu jsou uloženy ostatky 1188 vojáků ze zemí dnes již neexistující Jugoslávie, kteří zemřeli v první světové válce

★★ - Jihoslovanské mauzoleum, Olomouc:

Nejdominantnější budova Bezručových sadů postavená ve stylu neoklasicismu připomínající antický chrám. Uvnitř jsou uloženy ostatky zhruba 1200 jugoslávských vojáků, kteří padli v I. světové válce na československém území nebo zemřeli ve vojenské nemocnici v Olomouci. Památník byl postaven v roce 1926. Podobné stavby vznikly i v Jindřichovicích na Sokolovsku, v Praze a v Trenčíně. Budova byla předmětem sporu, protože v době socialismu byla vlastníkem Federativní republika Jugoslávie. S jejím zánikem byly nejasné vlastnické podmínky, a tak v roce 2015 rozhodl soud o tom, že budova přejde do vlastnictví města, které pak provedlo výraznou rekonstrukci. Uvnitř se nachází přístupná kostnice.

Poloha: 49.5946750N, 17.2566903E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (0,5 km)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)


Budova Oranžerie stávala kdysi ve Velké Bystřici, do Olomouce byla převezena v 19. století

★★ - Oranžerie, Olomouc:

Budova oranžerie stávala původně v nedalekém městě Velká Bystřice. Do Olomouce byla převezena v roce 1886. Sbírka exotických rostlin v ní byla k vidění až do roku 1927. Jako typická ukázka historizující zahradní architektury byla vyhlášení kulturní památkou; po rekonstrukci je využívána jako společenský a výstavní prostor. Nedaleko odsud najdete i zajímavou litinovou budovu hudebního pavilonu.

Poloha: 49.5870033N, 17.2514828E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Smetanovy Sady (300 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (440 m)

Krokusy a prvosenky v jarní kompozici

Památník Rudé armády v Čechových sadech v Olomouci

★★ - Památník Rudé Armády, Olomouc:

První dílo socialistického realismu v Československu. Pomník byl odhalen 15. července 1945, tedy 68 dní po konci války. Autorem je Jaroslav Kovář mladší. Architekt se nechal inspirovat barokním sloupem Nejsvětější Trojice na olomouckém Horním náměstí. Na vrchol však posadil rudou pěticípou hvězdu, která v dřívějších dobách svítila rudým neonem. Původně bylo plánováno, že pomník bude umístěn na třídě Svobody v místě, kde stojí Červený kostel. V Olomouci najdeme tento pomník ještě jednou. Ve zmenšeném měřítku na něj narazíme v okrajové části Olomouce v Chomoutově.

Poloha: 49.5907039N, 17.2468681E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Výstaviště Flora (200 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (0,5 km)

Čemeřice se rády protáhnou už v lednu závějí sněhu

Vila Otto Zweiga

★★ - Vila Otto Zweiga, Olomouc:

Učebnice pozdního architektonického historismu. Původně patřil pozemek manželům Konstandtovým, kteří si zde chtěli v roce 1919 nechat postavit vilu, která měla nést antické prvky a na které měl spolupracovat slavný architekt Adolf Loos. Jenže ani po devíti letech jednání se se stavbou nepokročilo, a tak v roce 1928 prodali pozemek židovskému sladovníkovi Ottovi Zweigovi. Ten požádal o výstavbu vídeňského architekta Franze Kuhna a v roce 1931 se do vily Zweigovi stěhovali. Konec příběhu je smutný. 15. května 1942 zabírá vilu Hitlerjugend, v červenci stejného roku jsou manželé Zweigovi transportováni do Terezína a jejich cesta pokračuje 15. října 1942 do polské Treblinky. Tady oba umírají.

Poloha: 49.5925500N, 17.2459817E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Hrdinů (220 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,6 km)


Korunní pevnůstka byla vlastně mezibodem při obraně města mezi městskými hradbami a forty, které ležely za hranicemi města

★★ - Korunní pevnůstka, Olomouc:

Jednalo se o bastiónovou pevnost, která byla dokončena v roce 1756. V areálu se dochovala barokní prachárna, dělostřelecké sklady a torzo empírové strážnice, která lehla popelem. Dnes je areál upraven na společenské a kulturní prostory.

Poloha: 49.5924864N, 17.2582581E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Envelopa (0,6 km)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1 km)

Kontrast barokní a moderní podoby města - to je souboj staré prachárny a nového společenského centra v Olomouci

Litinový hudební pavilon ve Smetanových sadech a nové umění v podobě železné sochy Stvůra - to je podoba Smetanových sadů

★★ - Smetanovy sady, Olomouc:

Osou tohoto parku je 700 metrů dlouhé Rudolfovo stromořadí. Jde o přísně seřezané lípy a jírovce, které tvoří základ nejstaršího parku v Olomouci, který byl založen v roce 1820. Najdete tu však ale i malebnou magnóliovou zahradu.

Poloha: 49.5885000N, 17.2498789E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Smetanovy Sady (480 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (0,6 km)

Odhodlaný strážce fontány ve Smetanových sadech

Metasekvoj tisovcovitá v Myslbekově ulici

 - Metasekvoje na Nových sadech, Olomouc:

Jeden z největších exemplářů svého druhu u nás. Metasekvoje měří do výšky 25,5 metrů a obvod jejího kmene je 320 centimetrů. Najdeme ji v Myslbekově ulici.

Poloha: 49.5850606N, 17.2526831E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Smetanovy sady (30 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy Sady (200 m)


Michalský výpad v Olomouci je hranolová strážní věž pocházející z 18. století

 - Michalský výpad, Olomouc:

Jedná se o strážní hranolovou věž z 18. století, která seděla na místních hradbách. Schodiště, které věží prochází slouží dnes jako spojnice mezi historickou částí města a Bezručovými sady.

Poloha: 49.5938100N, 17.2555303E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (360 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,2 km)

Petrklíče nebo chcete-li prvosenky jsou skutečně jedněmi z prvních poslů jara

Výlet 3: Odpočinková procházka po zelených olomouckých parcích (pěší)


Start: Olomouc, tramvajová zastávka Žižkovo náměstí

Cíl: Olomouc, tramvajová zastávka Palackého

Délka trasy: 6 km

Časová náročnost: 1 hodina 45 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nás seznamuje se třemi hlavními olomouckými parky, které mají velmi zajímavou historii, různé provedení a styly a spoustu zajímavých památek a pomníků. Jedná se o rovinatou trasu, při které vystoupáte jen 43 metrů do výšky a sestoupáte 39 metrů. Nejvyšším bodem je 225 metrů nad mořem, tedy lokalita, strážní věže Michelský výpad. Nejníže jen 210 metrů nad mořem pak budeme v Rozáriu.

Vhodnost: Naprosto nenáročná odpočinková procházka, vynikající a vhodná i pro rodiny s malými dětmi. Nejnižší první stupeň náročnosti.


Zastávky:

Olomouc, Bezručovy sady (0,3 km) – Olomouc, Parkánové zahrady (0,5 km) – Olomouc, Jihoslovanské mauzoleum (0,9 km) – Olomouc, Michalský výpad (1,1 km) – Olomouc, Zahrada smyslů (1,4 km) – Olomouc, Rozárium (2 km) – Olomouc, Korunní pevnůstka (2,7 km) – Olomouc, Vila na sile manželů Králíkových (3,5 km) – Olomouc, Metasekvoje na Nových Sadech (3,9 km) – Olomouc, Smetanovy sady (4,2 km) – Olomouc, Památník Bedřicha Smetany (4,2 km) – Olomouc, Historická budova oranžerie (4,4 km) – Olomouc, Hudební pavilon (4,5 km) – Olomouc, Rudolfův dub (4,8 km) – Olomouc, Čechovy sady (5,1 km) – Olomouc, Památník Rudé armády (5,2 km) – Olomouc, Vila Otto Zweiga (5,4 km) – Olomouc, Pomník Boženy Němcové (5,6 km) – Olomouc, Litovelská branka (5,8 km)


otevřít pokračování OLOMOUC - II. ČÁST