LOUNY - II. ČÁST


Oldřichův dub v Peruci by měl být němým svědkem legendárního setkání knížete s krásnou pradlenou

★★★★ - Oldřichův dub, Peruc:

Památný dub letní měří v obvodu kmene 800 cm. V patě stromu je obvod dokonce 1000 centimetrů. Jeho stáří se odhaduje na 1000 let. Podle pověsti se zde setkali kníže Oldřich a Božena, která se pak stala jeho ženou a narodil se jim syn Břetislav I. Jedná se tedy o druhé místo, kam legenda zasouvá toto pověstné setkání. První je Boženina studánka nedaleko odsud uprostřed obce Peruc. V roce 1993 a 1995 byl strom dvakrát zapálen. Velmi to ovlivnilo jeho zdravotní stav. Jeho současná kondice bohužel není příliš uspokojivá. Přesto je strom na seznamu výjimečných stromů UNESCO.

Poloha: 50.3459264N, 13.9628292E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Peruc, Koupaliště (0,6 km)

Vlaková zastávka: Peruc (1,6 km)

GALERIE: OLDŘICHŮV DUB


Perucký zámek po rekonstrukci

★★★★ - Zámek Peruc, Peruc:

Jeden z nejcennějších rokokových objektů v naší zemí. Na místě původní tvrze byl vystavěn renesanční zámek, později upravený v barokním slohu. Současná podoba zámku je výsledkem přestavby v 60. a 70. letech 18. století v duchu rokoka za vlády rodu Ledeburů. Je to trojkřídlý patrový objekt se zajímavými interiéry. Sochařská výzdoba pochází z doby kolem roku 1770. Pamětní síň Emila Filly, která se nachází v jižním křídle, je připomínkou jeho zdejšího pobytu. K zámku přiléhá anglický park. Zajímavostí je, že na sklonku II. světové války byl na zámku uchován knižní fond Univerzitní knihovny v Lipsku. Důvodem byly obavy ze zničení vzácných knih při spojeneckých náletech, které s koncem války hrozily. Knihy se do Lipska vrátily až v roce 1954.

Poloha: 50.3436081N, 13.9628592E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Peruc (275 m)

Vlaková zastávka: Peruc (1,2 km)


GALERIE: ZÁMEK A PARK V PERUCI


Baldachýnová úprava Boženiny studánky je novogotická

★★★ - Boženina studánka, Peruc:

K udržované studánce s přístřeškem se váže pověst o Oldřichovi, který zde údajně potkal Boženu peroucí prádlo. Jenže první dějinná zmínka o vlastní studánce ale pochází až z 80. let 15. století. Bez jakýchkoliv obav můžeme oznámit, že zdejší studánka je a vždy byla velmi silným vodním zdrojem nejen pro zdejší pivovar a výrobu piva, ale i pro celou vesnici, a to zvláště v období sucha. Pramen se podle hydrogeologů dere na povrch z vrstev, které se nacházejí mezi turonskými horninami a cenomanskými pískovci. Dnešní úprava studánky je novogotická se zdobeným pískovcovým ostěním, dřevěným nástavcem s oplechovanou baldachýnovou střechou.

Poloha: 50.3441108N, 13.9624175E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Peruc (325 m)

Vlaková zastávka: Peruc (1,3 km)

GALERIE: BOŽENINA STUDÁNKA


Kostel svatých Petra a Pavla na Peruci

★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Peruc:

Zbudován z opuky v letech 1724-25 stavitelem Petrem Pavlem Columbanim. Jeho velkým přínosem je bohatá vnější i vnitřní výzdoba. Hlavní oltář je obrácen k západu, nikoliv k východu, jak bývá zvykem. Centrem vnitřního vybavení kostela je iluzivní oltář s obrazem svatých Petra a Pavla. Na hlavním průčelí se dvěma nikami můžeme vidět sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého. Kostel obklopuje starý hřbitov s řadou pozoruhodných náhrobků.

Poloha: 50.3433469N, 13.9620358E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Peruc (275 m)

Vlaková zastávka: Peruc (1,2 km)

Starý hřbitov, který najdeme na severní straně kostela svatých Petra a Pavla v Peruci

Židovský hřbitov Hřivčice

★★★ - Židovský hřbitov u Hřivčic, Peruc:

Hřbitov byl založen v první polovině 18. století. V roce 1837 byl rozšířen. Nejstarší náhrobky pocházejí z roku 1759. V lokalitě najdeme zhruba 350 epitafů, mnohé z nich ještě v barokním či klasicistním stylu. Nejčastějšími motivy pískovcových náhrobků jsou symboly hvězd, rukou i liliových květů.

Poloha: 50.3247575N, 13.9209056E

Parkoviště: na kraji obce (1,1 km)

Autobusová zastávka: Vrbno nad Lesy (1,4 km)

Vlaková zastávka: Vrbno nad Lesy (2 km)


GALERIE: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV HŘIVČICE


Z mlhy vystupující vrcholky Českého středohoří při pohledu z Krásné vyhlídky

★★★ - Krásná vyhlídka, Peruc:

Nenapodobitelná je Krásná (Čechova) vyhlídka uprostřed lesa, kde se otevírá pohled na panorama Českého středohoří. Nikdo se nemůže divit, že právě na tomto místě vznikaly krásné obrazy Emila Filly či verše Svatopluka Čecha.

Poloha: 50.3561464N, 13.9713392E

Parkoviště: na komunikaci (cca 1 km)

Autobusová zastávka: Peruc, Koupaliště (2,1 km)

Vlaková zastávka: Peruc (3,2 km)


GALERIE: KRÁSNÁ VYHLÍDKA


Rozhledna Stradonka připomíná strážní věž bývalého keltského oppida

★★★ - Rozhledna Stradonka, Peruc:

Šest metrů vysoká, trámová rozhledna byla postavena v roce 2009. Inspirací pro výslednou podobu se stalo samotné místo, kde dříve bývalo keltské oppidum. Objekt tak připomíná strážní věž keltského opevnění. Po zdolání 8 příček žebříku se naskytne úchvatný výhled na České středohoří.

Poloha: 50.3723917N, 13.9712914E

Parkoviště: na komunikaci (cca 0,7 km)

Autobusová zastávka: Peruc, Stradonice (1,7 km)

Vlaková zastávka: Pátek (3,4 km)


Analematické sluneční hodiny v blízkosti hradiště Stradonka

★★ - Sluneční hodiny, Peruc:

Nedaleko rozhledny byly v roce 2012 postaveny analematické sluneční hodiny. Ty zhotovil Josef Drdlík. Je autorem návrhu i výrobcem dřevěných hodinových kůlů i podkladové žulové desky.

Poloha: 50.3721533N, 13.9716214E

Parkoviště: na komunikaci (cca 0,7 km)

Autobusová zastávka: Peruc, Stradonice (1,7 km)

Vlaková zastávka: Pátek (3,4 km)


Val, který určuje hranici bývalého hradiště Stradonice

★★ - Hradiště Stradonice, Peruc:

Pravěké hradiště Stradonice je zvláštním typem opevněné lokality z pozdní doby halštatské. Pochází z let 550 – 450 před naším letopočtem. Je pozoruhodné, že opevnění bylo ve své délce budováno několika odlišnými technikami. Na výstavbě se zřejmě podílelo více komunit z okolí. Hradiště nebylo osídleno trvale a sloužilo spíše jako útočiště či místo společenských setkání a rituálních obřadů. Nejviditelnějším pozůstatkem hradiště je val dlouhý 520 m. Přetíná v půloblouku západní konec rozlehlé náhorní planiny. Sleduje ho cesta značená žlutou turistickou značkou a stojí na něm též rozhledna Stradonka. Právě výborný rozhled výhled na střední Poohří, České středohoří i na Krušné hory byl zřejmě důležitým faktorem při výběru místa pro hradiště.

Poloha: 50.3721369N, 13.9712942E

Parkoviště: na komunikaci (cca 0,7 km)

Autobusová zastávka: Peruc, Stradonice (1,7 km)

Vlaková zastávka: Pátek (3,4 km)


GALERIE: HRADIŠTĚ STRADONICE


Chráněný dub Pod Perucí je synem Oldřichova dubu

★★ - Dub pod Perucí, Peruc:

Syn Oldřichova dubu. To je prokázáno genetickou zkouškou. Strom má 23 metrů do výšky. Obvod kmene je 450 centimetrů. V obci Peruc se nachází ještě Oldříšek, což je dub zasazený v zahradě tamní mateřské školy. Vypěstován byl ze žaludu Oldřichova dubu a vysazen byl v roce 2004 u příležitosti tisíciletého výročí údajného setkání knížete Oldřicha s pradlenou Boženou.

Poloha: 50.3460500N, 13.9612761E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Peruc, Koupaliště (440 m)

Vlaková zastávka: Peruc (1,6 km)


Přírodní památka v Hlubokém

★★ - Přírodní památka V Hlubokém, Peruc:

Památka se rozkládá v prudkém zalesněném svahu nad Debeřským potokem. Předmětem ochrany je zachovalý listnatý les s převažujícím dubem a dobře vyvinutým bylinným patrem. Z rostlin tu najdeme například kriticky ohrožený Starček oranžový, Střevíčník pantoflíček, Třemdavu bílou nebo Hvězdnici chlumní.

Poloha: 50.3595864N, 13.9753008E

Parkoviště: na komunikaci (cca 1,5 km)

Autobusová zastávka: Peruc, Koupaliště (2,6 km)

Vlaková zastávka: Pátek (4,1 km)


Zámek Pátek nabízí prohlídky, které seznamují s historii obce

★★ - Zámek Pátek, Peruc:

Původní tvrz nechal v letech 1544–57 Jan z Lobkovic upravit na renesanční zámek. Poslední přestavba v duchu baroka proběhla v roce 1693 za Gundakara z Ditrichštejna. Vznikla tak obdélníková budova s rozeklaným segmentovým štítem. V roce 1710 panství získali strahovští premonstráti, kteří jej vlastnili až do roku 1945. V současnosti jsou k dispozici prázdninové výstavní prohlídky s expozicí dějin obce.

Poloha: 50.3804581N, 13.9362461E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Peruc, Pátek (190 m)

Vlaková zastávka: Pátek (420 m)


Přírodní památka Štola Stradonice

 - Přírodní památka Štola Stradonice, Peruc:

Přírodní památka zahrnuje bývalou štolu vyraženou na úpatí zalesněného kopce. Štola sloužila jako průzkumná pro případné využití žáruvzdorných jílů, je dlouhá 150 metrů a má 4 kratší odbočky. Ve štole hnízdí řada druhů chráněných netopýrů, například Netopýr velký, Netopýr černý nebo Netopýr vousatý.

Poloha: 50.3701836N, 13.9668206E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Peruc, Stradonice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Pátek (2,6 km)


GALERIE: POZDRAVY Z PERUCE

Výlet 4: Kolem Peruce, kde kráčela historie, kníže Oldřich jezdil na koni a Božena prala u studánky prádlo (pěší)


Start: Peruc, Turistický rozcestník Peruc – železniční stanice

Cíl: Peruc, Turistický rozcestník Peruc – železniční stanice

Délka trasy: 25,2 km

Časová náročnost: 7:25 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Kolem Peruce kráčela česká státnost a historie; zda skutečná anebo jen smyšlená – to by měli posoudit historici a letopisci. Jenže ruku na srdce, to nás při tomto výletě rozhodně nebude zajímat. My tu otevřeme mnoho krásných míst, která jsou tak umně za dlouhá staletí vpletena do sítí lidových legend a pověstí, že i když budeme pesimisty, tak zdejším pověstem uvěříme. Navíc kolem Peruce najdeme nádherný geologický zlom, který umožňuje krásné výhledy na České středohoří. A o to se přeci nenecháme ošidit. Nejníže budeme na břehu řeky Ohře v obci Pátek u místního zámku. Mluvíme o nadmořské výšce 168 metrů. Nejvýše naopak vystoupáme na kótu 361, což je lokalita v blízkosti naší poslední zastávky – židovského hřbitova.

Vhodnost: Zpočátku vede naše cesta houpavě směrem dolů. U zámku v Pátku se odrazíme ode dna a pomalu budeme stoupat vzhůru. Poslední kilometry půjdeme po rovině. Výlet má převýšení 306 metrů, ale poměrně značnou délku. I proto je zařazen na čtvrtém stupni náročnosti.


Zastávky:

Peruc, Kostel svatých Petra a Pavla (1,2 km) – Peruc, Zámek Peruc (1,25 km) – Peruc, Boženina studánka (1,4 km) – Peruc, Dub pod Perucí (1,7 km) – Peruc, Oldřichův dub (1,9 km) – Peruc, Krásná vyhlídka (3,6 km) – Peruc, Přírodní památka V Hlubokém (3,9 km) – Peruc, Hradiště Stradonice (6,6 km) – Peruc, Sluneční hodiny Stradonky (6,6 km) – Peruc, Rozhledna Stradonka (6,7 km) – Peruc, Zámek v Pátku (10,7 km) – Peruc, Přírodní památka Štola Stradonice (13,3 km) – Peruc, Studánka V Lázních (15,5 km) – Peruc, Židovský hřbitov u Hřivčic (21,2 km)

Tobiášův vrch patří k nejkrásnějším kopcům Českého středohoří

★★★★★ - Přírodní památka Tobiášův vrch, Kozly:

Každý svah je jiný. Nejvíce se to projevuje v jarním období. Jižní a východní svah kopce na jaře pokrývají květu Hlaváčku jarního nebo Modřence tenkokvětého. Na západním svahu zcela dominují květy Koniklece otevřeného. Severní svah si pak oblíbily květy Prvosenky jarní a Violky lesní. Zajímavá na 354 metrů vysokém kopci je sprašová návěj, která dělá jeho vizuální podobu naprosto neopakovatelnou. K obnově chráněných rostlin v lokalitě přispělo řízené vypalování lokality v 90. letech.

Poloha: 50.4572031N, 13.7748847E

Parkoviště: u nedalekého hřbitova

Autobusová zastávka: Kozly (1 km)

Vlaková zastávka: Bělušice (1,4 km)


Vrch Číčov v Českém středohoří

★★★★★ - Přírodní rezervace a vyhlídkové místo Číčov, Libčeves:

Lokalita je významná existencí dokonale vyvinuté stepní vegetace. Jedná se o koniklecovou step, kde se hojně vyskytuje Koniklec luční český. Dále tu roste Kozinec dánský, Divizna fialová, Pryšec chvojka, Rozrazil rozprostřený nebo Mateřídouška časná pravá. V puklinách ve stěnách se dají nalézt drobné čiré krystalky aragonitu. Tento kámen při troše štěstí najdeme i na polích v těsné blízkosti Číčova. Z lokality z výšky 477 metrů nad mořem je nádherný výhled do okolí.

Poloha: 50.4609319N, 13.8018206E

Parkoviště: v obci Hořenec

Autobusová zastávka: Libčeves, Hořenec, Rozcestí (1,3 km)

Vlaková zastávka: Bělušice (3,1 km)


GALERIE: VRCH ČÍČOV


Srdov s výškou 482 metrů nad mořem

★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Srdov, Libčeves:

Srdov je výrazný čedičový vrch. Tvoří trojici téměř spojených výrazných vrchů Oblík – Srdov – Brník. Jedná se o evropsky významnou lokalitu chráněných živočišných a rostlinných druhů. Jedno z nejcennějších v republice je zdejší kavylové společenství.

Poloha: 50.4172975N, 13.8206869E

Parkoviště: v obci Mnichov

Autobusová zastávka: Libčeves, Mnichov (1,5 km)

Vlaková zastávka: Libčeves (6,6 km)


Pohled ze Srdova na Brník; místním těmto dvěma kopcům říkají Dědek a Bába

★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Brník, Libčeves:

Brník je zdaleka patrný vrch z čediče. Na tomto kopci, ale i na sousedním Srdově a Oblíku se dodnes zachovalo rozdělení na původní struktury zemědělské krajiny. Tu tvoří původní menší pozemky oddělené valy z naskládaných kamenů, kterým se odborně říká snosy či agrární valy. Tyto snosy vytvářely zemědělci tím, že z vlastních polí odnášeli kameny na kraj pole při orbě. Časem se tyto snosy staly domovem pro nízké formy křovin a dřevin a jsou unikátním mikroklimatem ve zdejší krajině. Vypozorovat se tu dá celkem 72 kilometrů liniových prvků kamenných snosů.

Poloha: 50.4196083N, 13.8239994E

Parkoviště: v obci Mnichov

Autobusová zastávka: Libčeves, Charvatce (1,5 km)

Vlaková zastávka: Libčeves (6,4 km)


GALERIE: VRCHY SRDOV - BRNÍK


Na vrchol Dlouhá v Českém středohoří musíte vyšplhat do výšky 483 metrů

★★★★ - Vrch Dlouhá s vyhlídkovým místem, Libčeves:

Název získal kopec podle velmi nezvyklého 400 metrů dlouhého čedičového hřbetu. To je mezi kopečky Českého středohoří výjimka. Dlouhá leží v trojúhelníku mezi obcemi Kozly, Sinutec a Jablonec. Vrch je zalesněný ze severní a východní strany. Z jižní a západní je holý, porostlý trávou a září na něm teplomilné květiny stepního charakteru.

Poloha: 50.4528636N, 13.7958808E

Parkoviště: v obci Sinutec

Autobusová zastávka: Kozly (1,1 km)

Vlaková zastávka: Bělušice (2,4 km)


GALERIE: VRCH DLOUHÁ


Vrch Vraník má jedny z nejprudších svahů z kopců Českého středohoří

★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Vraník, Libčeves:

Vraník dosahuje výšky 483 metrů nad mořem. Nabízí nádherný výhled na další vrcholy Českého středohoří. Najdeme ho severně od obce Libčeves. Jedná se o dvojvrchol. Druhý levý bezejmenný vrch je zhruba o 35 metrů nižší.

Poloha: 50.4691831N, 13.8263931E

Parkoviště: na kraji komunikace

Autobusová zastávka: Libčeves, Hořenec, Rozcestí (1,8 km)

Vlaková zastávka: Libčeves (2,8 km)


GALERIE: VRCH VRANÍK


Kamýk je využíván k pastvě

★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Kamýk, Libčeves:

Kamýk je travnatý kopec zvedající se nad vesničkou Všechlapy. Jedná se o typický kuželovitý vrch sopečného původu. Ten je ale nezvykle na vrchu doplněn kamennými výchozy, kde můžete sledovat sloupcovou odlučnost čediče. Na slunných stráních rostou teplomilné stepní rostliny. Výška vrchu Kamýk dosahuje 437 metrů nad mořem.

Poloha: 50.4620189N, 13.8386669E

Parkoviště: v obci Všechlapy

Autobusová zastávka: Libčeves (1,5 km)

Vlaková zastávka: Libčeves (2 km)


GALERIE: VRCH KAMÝK


V popředí kopec Křížové vršky a za ním vykukuje Malý vrch

★★★★ - Vyhlídkové místo Křížové vršky, Libčeves:

Jedná se o kopec Českého středohoří s výškou 386 metrů nad mořem. Leží v linii Oblík – Srdov – Brník a tvoří dvojvrší s Malým vrchem. I když ho okolní kopce zastiňují svoji výškou patří k nádherným kopečkům svým tvarem, ale i výhledem z vrcholu.

Poloha: 50.4293661N, 13.8232453E

Parkoviště: v obci Charvatce

Autobusová zastávka: Libčeves, Charvatce (1,7 km)

Vlaková zastávka: Libčeves (4 km)


GALERIE: KŘÍŽOVÉ VRŠKY


Z Malého vrchu s výškou 375 metrů sledujeme ostatní kopce jako na dlani

★★★★ - Vyhlídkové místo Malý vrch, Libčeves:

Nižší bratr sousedního Křížového vršku. Jeho výška je 375 metrů nad mořem. Travnatý vrchol je porostlý stepní vegetací s teplomilnými rostlinami.

Poloha: 50.4319511N, 13.8251164E

Parkoviště: v obci Charvatce

Autobusová zastávka: Libčeves, Charvatce (2,1 km)

Vlaková zastávka: Libčeves (3,6 km)


GALERIE: MALÝ VRCH


Pozdně podzimní zákoutí viděné z vršku Šibeník v Českém středohoří

★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Šibeník, Libčeves:

Nejmenší ze skupiny krásných kopečků pod Oblíkem. Jeho vrchol je ve výšce 344 metrů nad mořem. Jeho poznávacím znamením je skutečnost, že se na jeho vrcholu objevují sporadicky stromy.

Poloha: 50.4347478N, 13.8292908E

Parkoviště: v obci Charvatce

Autobusová zastávka: Libčeves, Charvatce (2,6 km)

Vlaková zastávka: Libčeves (3,1 km)


GALERIE: VRCH ŠIBENÍK


Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Libčevsi

★★★★ - Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, Libčeves:

Jedná se o jednu z nejcennějších památek románského stavitelství u nás. Zdejší věž a kostelní loď stála v Libčevsi už v roce 1220. Dnes prochází kostel nákladnou opravou.

Poloha: 50.4522150N, 13.8377003E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libčeves (130 m)

Vlaková zastávka: Libčeves (0,8 km)


Nenápadný vrcholek Mlýnského vrchu nabízí krásný výhled na obec Libčeves

★★★ - Mlýnský vrch, Libčeves:

Mlýnský vrch nabízí hezký výhled na Libčeves. Vrchol se nachází ve výšce 336 metrů nad mořem. Najdeme ho u cesty mezi Libčevsí a Mnichovským Týncem.

Poloha: 50.4296886N, 13.8796878E

Parkoviště: nedaleko v obci

Autobusová zastávka: Třtěno (1,1 km)

Železniční zastávka: Židovice (4,1 km)


Kaple svatého Víta v Sinutci

★★ - Kaple svatého Víta v Sinutci, Libčeves:

Barokní kaple byla zbudována kolem roku 1700. Jde o obdélnou stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem. Západní průčelí je zdůrazněno volutovým štítem a výklenky po obou stranách vstupního portálu. Střechu pak zdobí sanktusová věžička. Roku 2009 se zchátralé kaple ujal Spolek za záchranu kaple svatého Víta a započal s rekonstrukcí. U kaple je i památná lípa a 75 metrů vpravo v remízku je studánka se zázračnou vodou.

Poloha: 50.4452328N, 13.7914828E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kozly (1,6 km)

Vlaková zastávka: Bělušice (2,7 km)

Památná lípa u kaple svatého Víta v Sinutci

Z renesančního zámku v Libčevsi zbyla jen zřícenina

★★ - Zřícenina Zámku Libčeves, Libčeves:

Roku 1607 byla původní středověká tvrz z konce 13. století přestavěna na renesanční zámek. Do 2. světové války v zámku sídlila správa velkostatku. Po válce začal postupně chátrat. Dnes se dochovaly pouze pozůstatky zhrouceného zdiva a krovů.

Poloha: 50.4498894N, 13.8370756E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libčeves (0,8 km)

Vlaková zastávka: Libčeves (0,7 km)

Výlet 5: Extranáročná výzva pro všechny milovníky výhledů z Českého středohoří aneb 11 vrcholů za jediný den (pěší)


Start: Libčeves, Železniční stanice Libčeves

Cíl: Libčeves, Železniční stanice Libčeves

Délka trasy: 26,9 km

Časová náročnost: 8:55 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Jedná se skutečně o výlet určený pro milovníky Českého středohoří. Během jednoho dne vystoupáme postupně na těchto jedenáct vrcholů. Tady jsou srovnané podle výšky: Dlouhá (483 metrů), Vraník (483 metrů), Srdov (482 metrů), Číčov (477 metrů), Brník (471 metrů), Kamýk (437 metrů), Křížové vršky (386 metrů), Malý vrch (375 metrů), Tobiášův vrch (354 metrů), Šibeník (344 metrů), Mlýnský vrch (336 metrů). Nejvyšším vrcholem výletu je 483 metrů nad mořem, což jsou výšky jak Vraníku, tak vrchu Dlouhá. Nejnižší bod leží 254 metrů nad mořem krátce před naším příchodem do Mnichovského Týnce. Vystoupat na jedenáct krásných vrcholů na jednom místě to zvládne skutečně jen opravdový milovník tohoto kraje.

Vhodnost: Celkové převýšení je 880 metrů. Navíc je výlet skutečně dlouhý, proto je zařazen na desátém posledním stupni náročnosti. A několik důležitých rad: Mapy v tomto případě neukazují všechny cesty, které lze využít. V případě výstupu na vrch Dlouhá doporučujeme 600 metrů za kaplí v Sinutci odbočit ze silnice doprava. Tam je naznačená cesta na konci pole. Po ní spolehlivě vyjdeme nahoru, i když ji mapa neukazuje. Druhá rada se týká cesty z Číčova na Vraník. Tady sejděme na hlavní silnici číslo 15 a jděme směrem k Libčevsi. Po čase bude ostrá zatáčka doleva na Měrunice, kde zahneme doleva na cyklistickou stezku. Doprava pak sejdeme na polní cestu, kterou mapa nezobrazuje a půjdeme v přímém směru až vrch Vraník. Poslední rada se týká cesty z Vraníku na Kamýk. Sejdeme z Vraníku a podél remízku vlevo půjdeme kam až to bude možné. Tato cesta po okraji pole dojdeme až ke Kamýku a tam už po místních pastvinách vyjdeme nahoru.


Zastávky:

Libčeves, Mlýnský vrch (2 km) – Libčeves, Vrch Srdov (7,6 km) – Libčeves, Vrch Brník (8 km) – Libčeves, Křížové vršky (9,5 km) – Libčeves, Malý vrch (9,8 km) – Libčeves, Vrch Šibeník (10,4 km) – Libčeves, Kaple svatého Víta v Sinutci (11 km) – Libčeves, Vrch Dlouhá (12 km) – Kozly, Přírodní památka Tobiášův vrch (13,8 km) – Libčeves, Přírodní rezervace Číčov (16,5 km) – Libčeves, Vrch Vraník (19,6 km) – Libčeves, Vrch Kamýk (22,5 km) – Libčeves, Kostel Stěstí svatého Jana Křtitele (24 km) – Libčeves, Zřícenina zámku Libčeves (25 km)

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie se stavebně přimknutým klášterem Ročov

★★★ - Augustiniánský klášter Dolní Ročov, Ročov:

Klášter založil v roce 1373 založit Albrecht z Kolovrat. Od počátku fungování konventu je doloženo vaření piva přímo v klášteře. Klášter byl zrušen v roce 1950, přeměněn na věznici a poté na kasárna. V letech 1961 až 1995 zde sídlila dětská psychiatrická léčebna. Poté byl areál vrácen řádu augustiniánů a v současné době je zde sklad humanitární pomoci Charity Praha. Cenností kláštera je zvon ze 16. století. V interiéru kláštera, který se ale otevírá výjimečně, jsou malované klenby.

Poloha: 50.2483086N, 13.7794878E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ročov (0,9 km)

Vlaková zastávka: Solopysky (3 km)


Předmětem uctívání v augustiniánském klášteře v Dolním Ročově je gotická socha Panny Marie Področovské

★★★ - Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově, Ročov:

Jde o bývalý klášterní augustiniánský kostel zbudovaný v letech 1746-50 v barokním slohu. Autorem stavby je slavný sochař Kilián Ignác Dientzenhofer. Jednolodní obdélná stavba má dvě průčelní věže. Symbolem kostela a předmětem poutního zbožňování je Področovská Panna Maria – milostná gotická madona umístěná ve skleněné vitríně na hlavním oltáři. V 18. a 19. století byly poutě do Ročova věhlasné a zúčastnily se jich tisíce lidí.

Poloha: 50.2484761N, 13.7795172E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ročov (0,7 km)

Vlaková zastávka: Solopysky (2,9 km)


GALERIE: ROČOVSKÝ KLÁŠTER


Cesta na hraně opukového lomu v NPR Malý a Velký štít

★★★ - Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít, Vinařice:

Předmětem ochrany jsou opukové stráně. Na nich najdeme ohrožené rostliny. Konkrétně se jedná o Medvědici lékařskou, Zimostrázek alpský nebo Chrpu chlumní. Národní přírodní rezervace je rozdělena na dvě samostatné a oddělené části.

Poloha: 50.2483642N, 13.8410019E

Parkoviště: na kraji komunikace

Autobusová zastávka: Milý, Bor (2,5 km)

Vlaková zastávka: Solopysky (10,3 km)

Výjimečné strmé opukové stráně spadají pod Národní přírodní rezervaci Malý a Velký štít

Buk v Budlíně má obvod kmene 390 centimetrů a dosahuje výšky 25 metrů

★★★ - Buk v Budlíně, Žerotín:

Jeden z nejkrásnějších buků severních Čech. Nedorostl zatím ještě unikátních rozměrů, ale díky tomu, že měl kolem sebe hodně místa, získal velmi majestátný habitus. 150letý strom je vysoký 25 metrů a má obvod kmene má 390 centimetrů. Nejdeme ho na lesní cestě v blízkosti Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít.

Poloha: 50.2468803N, 13.8459456E

Parkoviště: na kraji komunikace

Autobusová zastávka: Milý, Bor (2,1 km)

Vlaková zastávka: Solopysky (10,3 km)


GALERIE: LES V BUDLÍNĚ


Pohled na areál tvrze Divice

★★ - Tvrz Divice, Vinařice:

Tvrz pochází ze 14. století. Výraznou dominantu tvoří hranolovitá věž obklopená hospodářským dvorem. Na některých místech jsou dodnes zachovány zbytky sgrafitové výzdoby, nástěnné malby nebo klenuté stropy. Z hospodářského vybavení byla zachována i unikátní sušárna chmele z 19. století. Objekt je v soukromém vlastnictví a není tedy veřejnosti přístupný.

Poloha: 50.2770075N, 13.8158936E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Vinařice, Divice (380 m)

Vlaková zastávka: Solopysky (7,6 km)

Hranolová věž tvrze Divice pochází z 15. století

Kostel Narození Panny Marie v Ročově stojí na místě bývalé obrovské barokní katedrály

★★ - Kostel Narození Panny Marie, Ročov:

Obrovská katedrála tu stála dvě století. Původní stavbou byl ale kostel, který vznikl v roce 1352. Ten byl ale zcela zničen při požáru a následně přestavěn na barokní katedrálu v roce 1674. O 201 let později musela být katedrála kvůli špatnému stavu zbourána. Současný kostel v novogotickém stylu byl vystaven v letech 1876-1883 vystavěn kostel v novogotickém stylu, tak jak se nám dochoval dodnes.

Poloha: 50.2523294N, 13.7735442E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ročov (50 m)

Vlaková zastávka: Solopysky (2,2 km)


Studánka Čertovka s velmi čistou vodou

★★ - Studánka Čertovka, Vinařice:

Jedná se o studánku s jednou z nejčistších vod v České republice. Najdeme ji na konci zelené turistické stezky v Přírodní parku Džbán.

Poloha: 50.2594511N, 13.8441853E

Parkoviště: na kraji komunikace

Autobusová zastávka: Vinařice (2 km)

Vlaková zastávka: Solopysky (9,1 km)


GALERIE: PŘÍRODNÍ PARK DŽBÁN


Lípa u svatého Vojtěcha v Ročově

 - Lípa u svatého Vojtěcha, Ročov:

Jeden z místních památných stromů. Dosahuje výšky 28 metrů a obvod kmene se blíží 550 centimetrů.

Poloha: 50.2550986N, 13.7748700E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ročov (410 m)

Vlaková zastávka: Solopysky (2,2 km)


Lípa na návsi v Ročově

 - Lípa na návsi, Ročov:

Lípa není příliš vysoká. Dosahuje jen 15 metrů výšky. Obvod kmene ale dosahuje téměř 550 centimetrů.

Poloha: 50.2538050N, 13.7738242E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ročov (190 m)

Vlaková zastávka: Solopysky (2,1 km)


Ročovský pramen

 - Ročovský pramen, Ročov:

Ročovský pramen se nachází pod kostelem v Ročově. Pramen je zachycen široce hloubenou studnou, do které jsou zapuštěna čerpadla. Nad zděným průčelím stojí pumpa. Přepad vody vytéká trubkou v opěrné zdi pod pramenem. Díky své klíčové poloze pod návsí hrál zřejmě historicky významnou roli pro zásobování Ročova vodou.

Poloha: 50.2513597N, 13.7738261E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ročov (160 m)

Vlaková zastávka: Solopysky (2,3 km)

Výlet 6: Procházka kolem Ročovského kláštera a po opukových stráních Malého a Velkého štítu (pěší)


Start: Ročov, Autobusová stanice Ročov

Cíl: Ročov, Autobusová stanice Ročov

Délka trasy: 20,9 km

Časová náročnost: 6:25 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Okolí Ročova je jeden z nejzajímavějších koutů jižního Lounska. V terénní proláklině se tu nachází pověstný klášter, který měl dřív obrovskou moc. Dnes však z něj zůstal jen zbytek, který rozhodně stojí i dnes za vidění. Nejvýše se při výletu dostaneme do výšky 471 metrů nad mořem, což je výška náhorní plošiny nad národní přírodní rezervací Malý a Velký štít. Nejnižším bodem je 288 metrů nad mořem, na který narazíme u obce Vinařice.

Vhodnost: Celkové převýšení je 438 metrů. Výlet zvládnou všichni, kteří se chtějí vydat do hezké a příjemné přírody.


Zastávky:

Ročov, Lípa na návsi (0,2 km) – Ročov, Lípa u svatého Vojtěcha (0,4 km) – Ročov, kostel Narození Panny Marie (0,9 km) – Ročov – Kostel Nanebevzetí Panny Marie (1,5 km) – Ročov, Klášter Nanebevzetí Panny Marie (1,8 km) – Vinařice, Tvrz Divice (6,7 km) – Vinařice, Studánka Čertovka (10,1 km) – Vinařice, Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít (11,7 km) – Žerotín, Buk v Budlíně (12,8 km)


Zámek Nový hrad v Jimlíně dominuje celému okolí

★★★ - Zámek Nový Hrad, Jimlín:

Dominanta širokého okolí, kterou tvoří komplex obytných a hospodářských budov se třemi nádvořími. Založen byl už v 15. století rodem Kolovratů. Posledními majiteli byli Schwarzenbergové, kteří jej drželi až do roku 1945.

Poloha: 50.3195753N, 13.7499236E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jimlín (0,6 km)

Vlaková zastávka: Jimlín (1,2 km)

Vstup do zámku Nový hrad v Jimlíně

Sloup Nejsvětější Trojice v Cítolibech

★★★ - Sloup Nejsvětější Trojice, Cítoliby:

Sousoší pochází z roku 1725. Na trojúhelníkovém půdorysu jsou tři samostatné podstavce spojené oblouky, uprostřed je trojhranný obelisk. Na každém podstavci sedí socha. Sloup je památkově chráněn. Sloup pochází z dílny Matyáše Brauna.

Poloha: 50.3308936N, 13.8127244E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (110 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,4 km)


Původně gotický kostel svatého Jakuba v Cítolibech

★★★ - Kostel svatého Jakuba, Cítoliby:

Původně gotická stavba pochází ze 14. století. V 18. století byl kostel barokně přestavěn. V interiéru se také nachází hlavní oltář se sochařskou výzdobou od Matyáše Brauna z let 1718-19. U kostela jsou dvě sochy Matyáše Brauna. Jde o sochy Mládí a Času. Obě jsou však pouze kopie; originály najdeme v kostele svatého Petra v Lounech.

Poloha: 50.3309233N, 13.8138222E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (200 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,3 km)


Sochy svatých Jana a Pavla v Cítolibech

★★ - Sochy svatých Petra a Pavla, Cítoliby:

Obě sochy jsou umístěny na masivním soklu s reliéfem erbu. Oděny jsou do šatů římských vojáků. Sochy jsou památkově chráněny a byly sem přemístěny z Líčkova.

Poloha: 50.3308072N, 13.8139997E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (210 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,3 km)


Socha svatého Prokopa v Cítolibech

★★ - Socha svatého Prokopa, Cítoliby:

Barokní pískovcová socha pochází z 18. století z dílny Matyáše Brauna. Socha zachycuje svatého muže, který spoutal ďábla a má ho na řetěze.

Poloha: 50.3320553N, 13.8126936E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (230 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,3 km)










★★ - Vernerův mlýn, Louny: (bez fotografie)

Najdeme ho na Smolnickém potoku mezi obcemi Brloh a Cítoliby. Vodní mlýn byl vystavěn v první polovině 17. století a vystřídala se tu řada významných mlynářských rodů – Kopřivů, Haberzettlů, Sochorů a Vernerů. Mlýn byl zrekonstruován a v současné době je v létě či mimo sezónu na vyžádání přístupný. Návštěvník se může seznámit s unikátně dochovaným dobovým vybavením.

Poloha: 50.3235208N, 13.8244281E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Louny, Brloh (0,6 km)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (4,2 km)


Vila Antonína Wiehla ve Smolnici

★★ - Vila Antonína Wiehla, Smolnice:

Novorenesanční vila pochází z roku 1898. Postavil si ji pro sebe podle vlastního návrhu architekt Antonín Wiehl. Po výtvarné stránce vilu vyzdobili Mikoláš Aleš nebo Josef Václav Myslbek. Dvoupatrová stavba obdélného půdorysu má oproti jiným novorenesančním vilám střídmou a decentní fasádu. Je ozdobena sgrafitovým obrazem svatého Václava a zapuštěnými čtyřmi velkými keramickými medailony s antickými motivy připomínající archeologické nálezy. Na vile si lze povšimnout také prvků lidové architektury, ke kterým lze počítat například použití dřeva u konstrukčních prvků zejména u balkonů. Po smrti architekta prodala vilu jeho manželka v roce 1929 rodině Čapků, která ji vlastní dodnes. I když je vila památkově chráněná a je naprosto ojedinělým architektonickým počinem českých vesnic, na kterém spolupracovali nejlepší umělci své doby, její stav je neutěšený.

Poloha: 50.3062214N, 13.8470467E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Smolnice (420 m)

Vlaková zastávka: Vrbno nad Lesy (5,8 km)


Sloup Nejsvětější Trojice v Cítolibech

 - Sloup Nejsvětější Trojice, Cítoliby:

Barokní sloup pochází z roku 1680. Na čtverhranném podstavci je umístěn válcový dřík s korintskou hlavicí a figurami Nejsvětější Trojice.

Poloha: 50.3316600N, 13.8126283E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (170 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,3 km)













Socha svatého Linharta v Cítolibech

 - Socha svatého Linharta, Cítoliby:

Barokní pískovcová socha pochází z 18. století z dílny Matyáše Brauna. Je jednou z mnoha sochařských ozdob náměstí v Cítolibech.

Poloha: 50.3316928N, 13.8120311E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (220 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,3 km)













Socha svaté Barbory v Cítolibech

 - Socha svaté Barbory, Cítoliby:

Barokní pískovcová socha pochází z 18. století. Svatá Barbora stojí na jednoduchém soklu a je oděna do dlouhého šatu.

Poloha: 50.3312914N, 13.8120931E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (160 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,4 km)

















Zámek v Cítolibech

 - Zámek Cítoliby, Cítoliby:

Dnešní podoba zámku je výsledkem raně barokní přestavby v roce 1731. Je to patrová trojkřídlá budova, jejíž nádvoří lemují arkády. V přízemí jižního traktu se nacházejí klenuté místnosti se štukovou výzdobou stropu, v prvním patře zrcadlový sál. V současnosti jsou prostory využity k bydlení nebo jako sklady. Zámek není veřejnosti přístupný.

Poloha: 50.3308547N, 13.8118897E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (75 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,4 km)


Budova bývalé Cítolibské skladatelské školy v Cítolibech

 - Bývalá Cítolibská skladatelská škola, Cítoliby:

Ta byla založena v 18. století. Jednou z osob, které ji založily, byl Václav Jan Kopřiva, který ve škole působil jako učitel. Významnými představiteli byli také Karel Blažej Kopřiva, Jan Nepomuk Vent či Jan Adam Gallina. Na domě je pamětní deska otce a syna Kopřivů. Václav Kopřiva (1708-1789) byl barokní skladatel, který založil v Cítolibech skladatelskou školu. Jeho syn Karel Blažej Kopřiva (1756-1785) byl významným varhanním virtuózem, skládal duchovní hudbu a napsal několik symfonií.

Poloha: 50.3303322N, 13.8124267E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (20 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,4 km)

Pamětní deska otce a syna Kopřivových v Cítolibech

Barokní vodárna v Cítolibech pochází z 18. století

 - Barokní vodárna, Citoliby:

Budova vznikla kolem roku 1717. Svému účelu přestala sloužit ve 20. letech 20. století. Vodárenská věž je hranolová stavba se čtyřmi podlažími. Technologické vybavení se nedochovalo.

Poloha: 50.3317158N, 13.8140075E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (240 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,2 km)


Pamětní deska Josefa Mockera

 - Pamětní deska Josefa Mockera, Cítoliby:

Roku 1835 se v Cítolibech narodil významný český architekt Josef Mocker. Ten se podílel na stavbě věže katedrály svatého Štěpána ve Vídni nebo na dostavbě chrámu svatého Víta v Praze. Byl představitelem purismu při restaurování památek. Upravil například hrady Karlštejn, Křivoklát a Konopiště a kostely v Kutné Hoře, Plzni, Prachaticích a Rakovníku a Prašnou bránu v Praze. Restauroval také několik památek na Lounsku a postavil kostel svaté Ludmily na pražských Vinohradech.

Poloha: 50.3322764N, 13.8133897E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cítoliby, Škola (290 m)

Vlaková zastávka: Chlumčany u Loun (3,2 km)


GALERIE: CÍTOLIBSKÁ ROMANCE


Jedna z možností, kde se měl kníže Oldřich setkat s Boženou je i tady, u brodu v Opočně u Loun

 - Brod Oldřicha a Boženy, Opočno:

Podle některých odborníků se právě kníže Oldřich setkal s Boženou tady. Nikoliv tedy na Peruci, jak se dříve uvádělo. Ani jedna z variant se však nedokázala prokázat. Ať tak či tak na vrcholku za řekou Hasinou je ale každopádně Slovanské hradiště Opočno. Objevila ho v letech 1976-7 archeoložka Ivana Pleinarová. Na místě bylo zjištěno halštatské i slovanské osídlení a keramika z té doby.

Poloha: 50.3102539N, 13.7367353E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Opočno, Hostinec (260 m)

Vlaková zastávka: Opočno u Loun (370 m)

Výlet 7: Cítolibský okruh po unikátní návsi s barokními památkami a procházka k zámku Nový hrad (pěší)


Start: Cítoliby, Turistický rozcestník Cítoliby

Cíl: Cítoliby, Turistický rozcestník Cítoliby

Délka trasy: 22,9 km

Časová náročnost: 6:30 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Unikát Cítolib, malé obce jižně od Loun se skrývá v tom, že dnes jen stěží doceníme její neuvěřitelný věhlas, jaký měla v barokní době. O tom nám podává důkaz naprosto neopakovatelná barokní umělecká výzdoba tamní návsi. Nikde jinde nenajdeme v České republice náves s tolika uměleckými barokními skvosty. Výškové rozmezí je od 339 metrů nad mořem – lokalita blízko obce Brodec až po 229 metrů nad mořem, což je místo přechodu Smolnického potoka.

Vhodnost: Celkové převýšení je 262 metrů. Na cestě se nacházejí dvě ostřejší stoupání, jinak je výlet veden poklidným kývavým tempem. Výlet je zařazen ve třetím náročnostním stupni.


Zastávky:

Cítoliby, Socha svaté Barbory (0,3 km) – Cítoliby, Socha svatého Linharta (0,4 km) – Cítoliby, Sloup Nejsvětější trojice (0,45 km) – Cítoliby, Socha svatého Prokopa (0,5 km) – Cítoliby, Pamětní deska Josefa Mockera (0,55 km) – Cítoliby, Barokní vodárna (0,65 km) – Cítoliby, Socha svatých Petra a Pavla (0,8 km) – Cítoliby, Kostel svatého Jakuba (0,85 km) – Cítoliby, Kostel Nejsvětější Trojice (0,9 km) – Cítoliby, Zámek Cítoliby (0,95 km) – Cítoliby, Bývalá Cítolibská skladatelská škola (1 km) – Louny, Vernerův mlýn (2,5 km) – Smolnice, Vila Antonína Wiehla (5,7 km) – Opočno, Brod Oldřicha a Boženy (15,5 km) – Jimlín, Zámek Nový hrad (17,4 km)

otevřít pokračování LOUNY - III. ČÁST

0 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

TEREZÍN