KOSTELEC NA HANÉ


Blízko Kostelce na Hané leží největší germánské pohřebiště na území našeho státu; v jednom z 467 mělkých hrobů byla nalezena i vzácná mince Probův denár

V těchto místech začíná otevírat svou náruč jedna z nejúrodnějších oblastí naší země – Hornomoravský úval; stejně daleko z Kostelce na Hané je ale i do nádherné Drahanské vrchoviny


V Kostelci na Hané (německy Kosteletz in der Hanna) dnes žije celkem 2900 obyvatel; i s tímto poměrně nízkým počtem obyvatel se jedná o druhé největší město okresu Prostějov.

Větrný mlýn v Přemyslovicích v záplavě květů

Samotné město prošlo v průběhu historie zajímavým vývojem názvu; nejprve šlo o stručný název Kostelec, který se později změnil na překošatělé jméno Kostelec nad řekou Romží blíže města Prostějov; následoval umírněný název Kostelec u Prostějova, aby v roce 1918 definitivně vyhrál Kostelec na Hané.

Západně od města končí poslední nízké kopečky Drahanské vrchoviny; důstojným ochráncem na severní hranici města je Velký Kosíř a na jihu, jihovýchodě a východě vyjedeme z Kostelce přímo do náruče otvírajícího se Hornomoravského úvalu. Za osu celé oblasti lze ale brát řeku Romži.

Oblast byla kvůli dobrým a velmi vhodným geografickým a klimatickým podmínkám vyhledávanou lokalitou v době téměř celého pravěku. Důkazy o tom podává řada zbytků hliněných nádob, nástrojů, ale i kosti zvířat, které se tu našly. Nejvýznamnějšími objevy, které objasňují historii Kostelce, jsou ale nálezy dvou pohřebišť. První patřilo lidem kultury lužické a druhé je pohřebiště z doby germánské. To je také největším pohřebištěm svého druhu v České republice. Stále však sebou lokalita nese jednu důležitou neznámou. Vědci potvrdili, že germánské pohřebiště pochází z 1. poloviny 3. století, zatím ale k němu nebylo nalezeno sídliště, kde by lidé zde pohřbení žili běžný život. Kostelecké germánské pohřebiště obsahuje 467 mělkých hrobů. V nich se našly železné i bronzové přezky, sponky, železné nože, skleněné korálky, ale hlavně mince Probův denár, která pochází z let 276-282 našeho letopočtu.

Budova oranžerie v Čechách pod Kosířem

První písemný záznam o Kostelci na Hané je datován rokem 1131. Na konci 13. století vládl kraji levoboček krále Přemysla Otakara II. Mikuláš, vévoda opavský. Pak se v rychlém sledu dostává oblast do majetku Jana Lucemburského, ale i pánů z Kravař. Následně je město 35 let majetkem pánů z Kunštátu, aby se následně stalo součástí panství Pernštejnů.

Za jejich 105 let dlouhé vlády dochází k největšímu rozvoji a zvýšení životní úrovně. V Kostelci je položen základ pěti cechů, které budou dlouhou dobu tvořit osu hospodářského vývoje. Šlo o cechy řeznický, tkalcovský, krejčovský, ševcovský a kovářský. V roce 1595 se majiteli stávají Lichtenštejni, kteří zde vládnou do roku 1848.

O hodně dřív než historie ukončí patrimoniální jho Lichtenštejnů, do kterého je Kostelec uvržen, ztratí město velkou část svých výhod a priveligií. Je to trest za povstání proti císaři a Kostelec kvůli tomu musí oželet pivovar, sladovny, Bezděkovský dvůr a všechny městské výhody. Obyvatelstvo je rázem zahnáno do náručí hladové bídy. Kostelec v té době padá z kategorie město do kolonky poddanská obec s otrockými nevolníky.

Zámek Laškov

V roce 1839 a znovu pak v roce 1867 zpustoší město dva silné požáry.

Do krásného data 31. prosince 1899 se v Kostelci narodil podnikatel, obchodník a průmyslník Jan Nehera, který založil jedno z největších oděvních impérií v naší zemi. Zemřel v roce 1958 v Maroku.

V Kostelci na Hané prožívá poslední léta svého dlouhého a plodného života spisovatel Petr Bezruč.

Nedaleká obec Přemyslovice patří mezi nejstarší obce republiky. Byla založena kolem roku 1250 a pojmenována byla po zástupcích české vládnoucí dynastie. Jenže o víc než půl století později olomoucká vražda ukončí trvání této vládnoucí dynastie. Obec Přemyslovice je tak jedinou názvoslovnou vzpomínkou na český královský rod na Moravě.

Národní přírodní památka Růžičkův lom

Čechy pod Kosířem jsou krásným místem plné oslnivé historie. 15. května 1752 se zde narodil osobní lékař císaře Leopolda II. Jan Nepomuk Hunčovský. Tento zakladatel moderní chirurgie zemřel ve svých 45 letech trochu nepatřičně, a to na sepsi organismu. Stalo se tak po chirurgickém zákroku, kdy si poranil prsty. I přes rychlou pomoc se ale nad zákeřnou sepsí vyhrát nepodařilo.

Ve stejné obci se narodil 3. ledna 1860 šlechtic, dendrolog a poslední ministr zemědělství Předlitavska Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Pokud vám toto jméno něco říká, tak věřte, že jen díky němu máme na kraji hlavního města tak unikátní lokalitu jako je Průhonický park.

Znakem města Kostelec na Hané je červený štít. V něm na stříbrném soklu stojí stříbrné kvádrované průčelí kostela s prázdnou branou, dvěma černými obloukovými okny a třemi stříbrnými věžemi. Prostřední věž je nejvyšší, každá z věží má černé obloukové okno a modrou stanovou střechu zakončenou zlatým latinským křížem.

Kaple svatého Antonína Paduánského Laškov

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Kostelec na Hané leží na silnici 366. Vzdálenosti Kostelce na Hané z českých měst: Praha (270 km), Olomouc (20 km), Ostrava (114 km), Zlín (75 km), Brno (70 km), Pardubice (130 km).

Autobus: Autobusové spojení do Kostelce na Hané je z Prostějova, Čech pod Kosířem, Kladek, Bohuslavic, Konic, Horního Štěpánova a Ptení.

Vlak: Železniční trať přivádí do Kostelce na Hané vlaky z Prostějova, Dzbelu, Červenky, Moravské Třebové a Senic na Hané.

Národní přírodní památka Státní lom, dnes je vedena pod souhrnným označením Národní přírodní památka Kosířské lomy

★★★★★ - Národní přírodní památka Státní lom, Čelechovice na Hané:

Dnes už je lokalita součástí většího pásu Národní přírodní památky Kosířské lomy. Důvodem mimořádné ochrany je paleontologické naleziště devonských fosilií. Samotná lokalita je nevelká a týká se západní stěny opuštěného vápencového lomu. V západní stěně lomu se vyskytuje několik málo metrů mocné červené korálové vrstvy.

Poloha: 49.5311381N, 17.0848883E

Parkoviště: na kraji přírodního parku (0,9 km)

Autobusová zastávka: Čelechovice na Hané (1,9 km)

Vlaková zastávka: Čelechovice na Hané (2,3 km)


Národní přírodní památka Růžičkův lom

★★★★★ - Národní přírodní památka Růžičkův lom, Čelechovice na Hané:

Extrémně bohatá lokalita na fosílie prvohorní mořské fauny. I toto byla dřív samostatná národní přírodní památka – dnes je součástí širšího pásu Národní přírodní památky Kosířské lomy. Kromě toho se tu dají najít i velmi zajímavé rostlinní zástupci, a to hlavně z teplomilných druhů.

Poloha: 49.5282339N, 17.0852100E

Parkoviště: na kraji přírodního parku (0,7 km)

Autobusová zastávka: Čelechovice na Hané (1,7 km)

Vlaková zastávka: Čelechovice na Hané (2,1 km)


Národní přírodní památka Kosířské lomy

★★★★★ - Národní přírodní památka Kosířské lomy, Slatinky:

Jedná se o čtyři samostatné lomy s vápencovým podložím. Nejvyšší památková ochrana je poskytována z důvodu extrémně četného naleziště prvohorní fauny a vzácných rostlin, které jsou vázány na vápencové podloží. Své místo tu mají kriticky ohrožené rostliny Koniklec velkokvětý a Lněnka Dolinerova. Stejně tak je výjimečný i biotop motýla Přástevníka kostivalového.

Poloha: 49.5317719N, 17.0861542E

Parkoviště: na kraji přírodního parku (1 km)

Autobusová zastávka: Čelechovice na Hané (2 km)

Vlaková zastávka: Čelechovice na Hané (2,4 km)


Rozhledna Velký Kosíř

★★★★★ - Rozhledna Velký Kosíř, Slatinky:

Dřevěná rozhledna ve tvaru komolého kužele vznikla v roce 2013. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 25 metrů, je potřeba vystoupat 158 metrů na vrch rozhledny. Vidět je Drahanská vrchovina, Haná nebo Nízký Jeseník.

Poloha: 49.5489747N, 17.0616281E

Parkoviště: na hranici přírodního parku (1,5 km)

Autobusová zastávka: Drahanovice, Lhota pod Kosířem (2,5 km)

Vlaková zastávka: Slatinice (5,3 km)


Zámek Čechy pod Kosířem

★★★★★ - Zámek Čechy pod Kosířem, Čechy pod Kosířem:

Poprvé se historicky hovoří o místní šlechtické stavbě už ve 14. století. Zámek, stejně jako celá lokalita, je spojena s portugalským rodem Silva Tarouca. Častým hostem zde byl malíř Josef Mánes a právě na Hané vznikla řada jeho slavných obrazů. S jeho díly se setkáme i v zámecké expozici. Kromě toho zde můžeme spatřit expozici věnovanou filmům Zdeňka a Jana Svěrákových nebo expozici historických kol. Samotná budova zámku je Přírodní památkou Čechy pod Kosířem, protože střechu obývá kriticky ohrožený druh netopýrů Vrápenec malý.

Poloha: 49.5496031N, 17.0369800E

Parkoviště: v obci na odstavném parkovišti

Autobusová zastávka: Čechy pod Kosířem, sokolovna (375 m)

Vlaková zastávka: Kostelec na Hané (5,9 km)


Zákoutí zámeckého parku Čechy pod Kosířem

★★★★★ - Zámecký park, Čechy pod Kosířem:

Jeden z nejpůvabnějších anglických parků na Moravě. Jeho velikost je přes dvacet hektarů a současná podobě vznikala od třicátých do sedmdesátých let 19. století. Zásluhu na podobě parku má zdejší portugalský šlechtický rod Silva Tarouca. Za jejich vlády se v parku objevil nejen Mánesův pavilon, rozhledna Červená věž nebo dodnes existující jezírka. V parku se můžeme potěšit také řadou vzácných stromů nebo oranžerií.

Poloha: 49.5481533N, 17.0379175E

Parkoviště: v obci na odstavném parkovišti

Autobusová zastávka: Čechy pod Kosířem, sokolovna (0,7 km)

Vlaková zastávka: Kostelec na Hané (6,2 km)


GALERIE: ZÁMECKÝ PARK


Rozhledna Červená věž v Čechách pod Kosířem

★★★★ - Rozhledna Červená věž, Čechy pod Kosířem:

Je vystavěna v duchu tehdy módního romantismu. Vznikla ve 40. letech 19. století a kdo určoval její podobu byl hrabě Ervín Silva Tarouca. Novogotická osmiboká stavba je vysoká 15 metrů.

Poloha: 49.5484042N, 17.0369303E

Parkoviště: v obci na odstavném parkovišti

Autobusová zastávka: Čechy pod Kosířem, sokolovna (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kostelec na Hané (6 km)









Přírodní památka Pod Zápovědským kopcem

★★ - Přírodní památka Pod zápovědským kopcem, Kostelec na Hané:

Jedná se o unikátní lužní les v okolí meandrující řeky Romže. Vyskytuje se tu vzácný malý zpěvný pták z čeledi moudivláčkovitých Moudivláček lužní. Rozeznat ho můžeme podle tichého jednoduchého popěvku s vysokými trylky, které zní jako „síííh“. Jeho hnízdo naleznete na převislých větvích stromů.

Poloha: 49.4971867N, 17.0634733E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kostelec na Hané, železniční stanice (1,6 km)

Vlaková zastávka: Kostelec na Hané (1,4 km)


Kostel Narození Panny Marie ve Stařechovicích

★★ - Kostel Narození Panny Marie, Stařechovice:

První zmínka pochází z roku 1397. Vnitřek kostela však ukrývá románskou křtitelnici z počátku 13. století, která je nejstarší evidovanou kulturní památkou na Prostějovsku. Poloha: 49.5322942N, 17.0536458E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Stařechovice (70 m)

Vlaková zastávka: Kostelec na Hané (3,2 km)


Dračí jeskyně u zámku v Čechách pod Kosířem

 - Dračí jeskyně, Čechy pod Kosířem:

Jedná se o umělou jeskyni. Dračí se jí říká proto, že před vchodem do jeskyně je vytvořena skulptura draka. Jeskyni najdete v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem. Jeskyně je v těsné blízkosti místního jezírka.

Poloha: 49.5538981N, 16.9618567E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přemyslovice, pošta (0,8 km)

Vlaková zastávka: Strážisko (3,5 km)


Detail Přírodní rezervace Andělova zmola

 - Přírodní rezervace Andělova zmola, Čechy pod Kosířem:

Najdeme ji na jihozápadním svahu Velkého Kosíře. Lokalita je nejsevernějším moravským místem výskytu Dubu šipáku. Zdejší bylinné patro není příliš významné.

Poloha: 49.5416792N, 17.0551264E

Parkoviště: v obci Stařechovice (0,8 km)

Autobusová zastávka: Stařechovice (1,1 km)

Vlaková zastávka: Kostelec na Hané (4,3 km)


Pomník Františka Palackého u Košířských lomů

 - Pomník Františka Palackého, Čelechovice na Hané:

Pomník vznikl při příležitosti 100. výročí narození slavného Čecha. Pomník byl odhalen v roce 1898. Za druhé světové války měl být zničen, ale neštěstí unikl svému osudu a po válce byl znovu obnoven.

Poloha: 49.5310578N, 17.0840942E

Parkoviště: na kraji přírodního parku (0,9 km)

Autobusová zastávka: Čelechovice na Hané (1,9 km)

Vlaková zastávka: Čelechovice na Hané (2,3 km)










Výlet 1: Přírodním parkem Velký Kosíř přes okouzlující lomy, kde se mapuje historie naší planety, rozhlednu Velký Kosíř a zámecký areál v Čechách pod Kosířem (pěší)


Start: Kostelec na Hané, železniční stanice Kostelec na Hané

Cíl: Kostelec na Hané, železniční stanice Kostelec na Hané

Délka trasy: 23,6 km

Časová náročnost: 6:45 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je určen hlavně pro milovníky krásných scenérií, které Přírodní park Velký Kosíř nabízí. Právě jeho lokalitou a nejbližším okolím je vedena trasa. V exponovaných lokalitách, a to na zámku v Čechách pod Kosířem a na rozhledně Velký Kosíř musíte počítat s výskytem většího počtu turistů, a to zvláště za jasných, teplých slunečných dnů. Vhodnost: Výlet je sice delší, ale kromě výstupu na vrch Velký Kosíř se pohybuje téměř po rovině úrodné Hané. Převýšení je proto na téměř čtyřiadvacetikilometrové trase jen 282 metrů. Nejvyšším bodem je právě Velký Kosíř, který má nadmořskou výšku 442 metrů. Nejníže budete u řeky Romže, kde budeme ve výšce 232 metrů. Kvůli nenáročnosti terénu je delší výlet hodnocen třetím stupněm náročnosti z deseti.


Zastávky:

Čelechovice na Hané, Národní přírodní památka Růžičkův lom (4,2 km) – Čelechovice na Hané, Národní přírodní památka Státní lom (4,8 km) – Slatinky, Národní přírodní památka Kosířské lomy (5 km) – Čelechovice na Hané, Pomník Františka Palackého (5,4 km) – Slatinky, Rozhledna Velký Kosíř (8,2 km) – Čechy pod Kosířem, zámek Čechy pod Kosířem a Přírodní památka Čechy pod Kosířem (10,5 km) – Čechy pod Kosířem, zámecký park (10,6 km) – Čechy pod Kosířem, Dračí jeskyně (10,8 km) – Čechy pod Kosířem, rozhledna Červená věž (11,2 km) – Čechy pod Kosířem, Mánesův pavilon (11,4 km) – Čechy pod Kosířem, Oranžerie (11,6 km) – Čechy pod Kosířem, Přírodní rezervace Andělova zmola (13,3 km) – Stařechovice, Kostel Narození Panny Marie (14,5 km) – Kostelec na Hané, Přírodní památka Pod Zápovědským kopcem (20 km)

Větrný mlýn v Přemyslovicích

★★★★ - Větrný mlýn, Přemyslovice:

Stavba má devět metrů v průměru a na výšku přesahuje 11 metrů. Ve mlýně se mlelo až do roku 1945, pak začal mlýn pustnout. V roce 1956 se uskutečnila jeho rekonstrukce. Tento mlýn je jedním z mála v celé České republice, který neprošel žádnými stavebními úpravami, takže včetně vnitřního zařízení se zachoval v původní podobě. Jehlanovitá střecha je kryta šindelem a sedí na kolejnicích, na kterých se dá natáčet po směru větru. Současný majitel – mlynář Pavel Hajkr – se tu snaží vybudovat privátní muzeum.

Poloha: 49.5538981N, 16.9618567E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přemyslovice, pošta (0,8 km)

Vlaková zastávka: Strážisko (3,5 km)


Kaple svatého Antonína Paduánského v Laškově

★★★ - Kaple svatého Antonína Paduánského, Laškov:

Stavba byla zbudována v letech 1682-6. Nechal ji vystavět Marek František Lubetič a původní záměr byl, aby sloužila jako rodinné mauzoleum. Od josefínských reforem ale chátrala. Úpravy se dočkala až v 50. letech 20. století podle plánů Klaudia Madlmayera. V blízkosti je krásné výhledové místo do krajiny.

Poloha: 49.5936383N, 16.9826492E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Laškov, Krakovec (0,8 km)

Vlaková zastávka: Náměšť na Hané (8 km)


Zámek Přemyslovice

★★ - Zámek Přemyslovice, Přemyslovice:

Velmi zvláštní stavba se vypíná nad Přemyslovicemi. V roce 1825 ji nechal postavit Karel Příza jako tak zvaný Emercin letohrádek. Tehdy se ale jednalo o poznání menší stavbu. V roce 1881 stavbu zakoupil brněnský továrník Edmund Bochner, který ji nechal novogoticky přestavit v britském stylu. Jedná se o trojkřídlou stavbu se dvěma hranolovitými věžemi. Budova působí jako středověký hrad; je smůla, že není v současnosti přístupná veřejnosti.

Poloha: 49.5540094N, 16.9480378E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přemyslovice, obchod (0,6 km)

Vlaková zastávka: Strážisko (3 km)


Zámek v Laškově

★★ - Zámek Laškov, Laškov:

Na místě stávala tvrz, která byla datována až do 14. století. V roce 1693 se uskutečnila barokní úprava a budova začala sloužit augustiniánům jako letní rezidence. Následně kupuje v roce 1825 nemovitost František Jan Kollarz. V roce 1887 přebývá na zámku František Josef I., což připomíná i pamětní deska na nádvoří zámku. Dnes budova slouží potřebám obce a otevřená veřejnosti je jen příležitostně.

Poloha: 49.5840269N, 17.0009594E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Laškov, čekárna (210 m)

Vlaková zastávka: Náměšť na Hané (6,5 km)


Zámek v Krakovci

 - Zámek Krakovec, Laškov:

Jedná se o mohutnou čtyřkřídlou budovu kolem čtvercového nádvoří. V budově jsou zachovány původní renesanční klenby. Dnes je budova využívána jako dětské rekreační zařízení.

Poloha: 49.5977831N, 16.9889792E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Laškov, Krakovec (120 m)

Vlaková zastávka: Náměšť na Hané (7,4 km)

Výlet 2: Procházka Rakovským údolím mezi Zábřežskou a Drahanskou vrchovinou (pěší)


Start: Strážisko, Turistický rozcestník Strážisko – železniční stanice

Cíl: Strážisko, Turistický rozcestník Strážisko – železniční stanice

Délka trasy: 25,7 km

Časová náročnost: 7:45 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je situován do oblasti, kde vrchovina na pomezí Čech a Moravy pomalu ztrácí na intenzitě svých kopečků, které se postupně obrušují směrem k rovinám Hornomoravského úvalu. Při cestě narazíme na řadu zajímavých a neotřelých budov. Výhodou je nezatíženost turistickým ruchem a skutečný klid na trase.

Vhodnost: Výlet se pohybuje na prostředním pátém stupni náročnosti. Na cestě nás čeká převýšení 482 metrů. Nejvyšším bodem je lokalita s nadmořskou výškou 485 metrů nad mořem. Jedná se o místo pod vrchem Kozákov kousek za Strážiskem. Na nejnižším bodě budeme ve výšce 292 metrů nad mořem, a to při přechodu řeky Šumice za Laškovem.


Zastávky:

Strážisko, Vila Ladislava Peška (0,1 km) – Strážisko, Vila Otto Wichterleho (0,7 km) – Laškov, Rakovské údolí (8,5 km) – Laškov, Kaple svatého Antonína Paduánského (12,8 km) – Laškov, Zámek Krakovec (13,5 km) - Laškov, Zámek Laškov (15,7 km) – Přemyslovice, Větrný mlýn (21,3 km) – Přemyslovice, Zámek Přemyslovice (22,5 km) – Strážisko, Zaniklý hrad Grünberk, křížová cesta, lurdská jeskyně a kostel Svatých Andělů Strážců (25,3 km)

Tři sády

 - Tři sády, Slatinky:

Jedná se o místo, kde se scházejí tři panství. Symbolizují to sády – hraniční kameny se znaky dotčených šlechtických rodů – tedy Lichtenštejnů, Kinských a Silva Tarouců. Poloha: 49.5564294N, 17.0637308E

Parkoviště: na hranici přírodního parku (1,2 km)

Autobusová zastávka: Drahanovice, Lhota pod Kosířem (1,8 km)

Vlaková zastávka: Slatinice (4,3 km)


Lípy u svatého obrázku v Bílovicích - Lutotíně

 - Lípy u svatého obrázku, Bílovice – Lutotín:

Krásný krajinotvorný prvek. Dvě mohutné Lípy srdčité se nacházejí na polní cestě. Je zde krásné místo na odpočinutí a k rozhlédnutí po krajině.

Poloha: 49.5416792N, 17.0551264E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zdětín (2,2 km)

Vlaková zastávka: Zdětín u Prostějova (2,2 km)


Pozorovatelna zvěře v Přemyslovicích

 - Pozorovatelny zvěře, Přemyslovice:

Kolem takzvaného Zámečku se nachází řada obor. A také řada dřevěných pozorovatelen. Celkem šest staveb bylo pořízeno v roce 2015 a dávají možnost pozorovat zdejší zvěř z bezpečné vzdálenosti a z pohodlí.

Poloha: 49.5394328N, 16.9719847E

Parkoviště: na parkovišti (300 m)

Autobusová zastávka: Přemyslovice, obchod (2,3 km)

Vlaková zastávka: Zdětín u Prostějova (2,6 km)