JIRKOV


Jirkovské podzemí je unikátní ukázkou chodeb vytesaných do pískovcového podloží; měly sloužit k ochraně před požáry, ale i k uskladnění piva a potravin; část z nich si můžeme projít i dnes

Zámek Červený hrádek nechvalně proslul jako cíl Runcimanovy mise; britský vyjednavač zde vedl rozhovory s německou a českou stranou, Němci na něj působili tak vstřícně, že následně premiéru Chamberlainovi navrhl podpis Mnichovského diktátu


Jirkov (německy Görkau) s 19 000 obyvateli byl založen s největší pravděpodobností na konci 13. století. Hned v prvních letech trvání německé kolonizační vsi se začalo se stavbou gotického kostela. Tehdy bychom nápis Jirkov na mapě hledali marně, protože tu bylo napsáno Borek. Dnes se jedná o část Jirkova.

Symbol města Jirkova - lvice pana Kludského

Další částí je Červený Hrádek, jehož začátky se datují do začátku 15. století. Na Jirkov měli spadeno husité, ale podle legend ho ochránila silná mlha, která padla na krajinu zrovna ve chvíli, kdy tu táhlo vojsko. Kališníci Jirkov nenašli, a tak to odskákal hrad Borek. Z Jirkova udělá město povýšením Ladislav Pohrobek v roce 1455.

V 16. století je jedním z prosperujících měst, které má dvě zvláštnosti. Tou první je síť pivovarských sklepů, která je pod centrem vybudována už v letech 1555-1595 a dodnes slouží veřejnosti a návštěvníkům. Druhou zvláštností je důl Kryštof, který byl otevřen v roce 1554 a byl druhým největším nalezištěm kamence u nás.

Jirkovské historické sklepy

Třicetiletá válka srazila Jirkov na kolena. Město bylo několikrát vypleněno a Červený Hrádek byl přebudován na jednopatrový barokní zámek. Zde se v srpnu 1938 sešel Konrad Ernst Eduard Henlein a Walter Runciman, 1. vikomt Runciman z Doxfordu, což byl britský vyjednavač. Výsledkem byl materiál, který o pár dní později umožnil vznik Mnichovské dohody. Ještě dnes můžeme na zámku Červený Hrádek najít stůl, u kterého Runciman a Henlein jednali.

Zdejší zámecká lesnická školka Blatno se díky lesmistrovi Janu Ignácovi Ehrenwerthovi proslavila po celém světě. Vznikla v roce 1773 a byla první lesnickou školkou v Rakousku-Uhersku. Hlavně se tu ale povedlo vypěstovat druh smrku, díky kterému jsou dnes tři čtvrtiny Kanady porostlé krásnými souvislými lesy.

Romantické prostředí PR Prameniště Chomutovky, konkrétně Červeného rybníka

Ve 20. a 30. letech 20. století se stal vždy na zimu Jirkov centrem světového cirkusu, protože tu našel zimoviště slavný cirkus Kludský. Pochopitelně i Jirkov po skončení II. světové války trpí tím, že z oblasti kvůli odsunu Němců zmizí pracovní síly a rozpadnou se společenskoekonomické vztahy.

Další strašák přichází neslyšně a neviditelně – kvůli klimatickým, ale i geografickým podmínkám se stane Jirkov městem v severních Čechách s absolutně nejhorším životním prostředím. Maximální znečištění je naměřeno v roce 1993, od té doby se situace zlepšuje. Věhlas měl i vývěr železitého pramene, který se stal hlavní zdrojem léčivé síly zdejších lázní a koupelí.

Zajímavé skalní okno můžeme najít na svazích nad obcí Vysoká Pec

S Jirkovem je úzce spjata slavná umělecká rodina Brokoffů. Zakladatelem rodu byl Jan Brokoff, který se sice narodil na Spiši, ale v roce 1685 se objevuje v Klášterci nad Ohří u hraběte Michala Osvalda Thuna. O dva roky později žije a pracuje na Červeném Hrádku, kde z jeho rukou pochází velká část zdejší kamenické výzdoby. Tam přichází se svoji ženou a s ročním synem Michalem Josefem. Po roce působení na Červeném Hrádku přibude do rodiny Ferdinand Maxmilián Brokoff. Oba se později stanou známými umělci.

Kalek je malá hraniční osada, která je v mnoha ohledech výjimečná. V 18. století zde došlo k velkému rozvoji zpracování železa a rudy. Vyrostly zde železárny, které první dvě desetiletí dokázaly držet krok i s konkurencí na Kladně a v Ostravě. Později zde vyrostla věhlasná továrna na smaltované nádobí, která vyráběla věci do kuchyně až do I. světové války.

Znakem města Jirkova je modrý štít a v něm stříbrná kvádrovaná hradba prolomená černou bránou s polospuštěnou červenou mříží se železnými hroty a otevřenými modrými vraty se železnými závěsy se stříbrnými hřeby. Nad hradbou najdeme stříbrný štítek s kosmým zlatým břevnem se třemi kosmo položenými červenými srdci. Na štítě je kolčí helm s červenostříbrnou točenicí a překrývadly. Vpravo je červenostříbrné a vlevo modrozlaté. Klenotem je stříbrné křídlo s černým jetelovým trojlistem.

Kostel svatého Jiljí v Jirkově

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Jirkov najdeme na hlavní silnici číslo 13. Na tuto silnici ústí na hranici katastru města ještě silnice 251. Vzdálenosti Jirkova z českých měst: Praha (107 km), Ústí nad Labem (60 km), Karlovy Vary (60 km), Plzeň (113 km), Liberec (155 km).

Autobus: Autobusové spojení do Jirkova je s Chomutovem, Vysokou Pecí, Prahou, Kadaní, Boleboří a Litvínovem.

Vlak: Železnice má v Jirkově dvě zastoupení. Na stanici Jirkov-zastávka se dostaneme z Kadaně-Prunéřova, Blatna u Jesenice, Děčína, Chebu, Ústí nad Labem, Mostu, Plzně a Teplic. Do stanice Jirkov přijíždějí vlaky ze Žatce, Rakovníka, Lužné u Rakovníka a Kadaně.

Kočičí skála

★★★★★ - Vyhlídka Kočičí skály, Boleboř:

Skála nabízí rozhled i vyžití pro horolezce. Na vrchol se dostaneme po odtesaných kamenných stupních. Z výšky uvidíme údolí potoka Lužec, Krušné hory, Chomutovsko, ale i Doupovské hory.

Poloha: 50.5491353N, 13.4235539E

Parkoviště: v obci Pyšná (cca 1 km)

Autobusová zastávka: Boleboř (3,5 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (8,2 km


GALERIE: KOČIČÍ SKÁLY


Lokalita Na Vypáleném, která je součástí NPR Novodomské rašeliniště

★★★★ - Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, Kalek:

Společenství rašelinných smrčin, březin a vrchovišť na vrcholcích Krušných hor. Největší hloubka rašeliny dosahuje 7 metrů. Lokalita je známa zvýšeným výskytem mravenčích druhů. Jedná se o jediné místo výskytu Mravence hranatého v okrese Chomutov. Nepřehlédněme dva vzácné stromy, které podléhají přísné kontrole – Břízu trpasličí a Borovici pyrenejskou blatku.

Poloha: 50.5656997N, 13.2660214E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kalek, Načetín (2,2 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (18,2 km)


Helenčiny vodopády patří do kategorie strukturně-tektonických, které vznikly na ortorule

★★★★ - Helenčiny vodopády, Boleboř:

Romantické místo jako z pohádky. Najdeme je na potoce Lužec, zhruba 2 km severně od obce Svahová. Vodopád má zhruba 4 metry, ale pod ním se navíc nachází další velké množství menších peřejí. Přirozený průměrný průtok vodopádem je uměle zvýšen z 60 litrů na zhruba 100 litrů za sekundu. Způsobil to umělý kanál přivádějící část vod z Kachního potoka a z rybníka V Díře.

Poloha: 50.5619978N, 13.4117425E

Parkoviště: na kraji komunikace (cca 0,5 km)

Autobusová zastávka: Hora Svaté Kateřiny, Malý Háj, Lesná, Rozcestí (2,6 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (9,7 km)


GALERIE: HELENČINY VODOPÁDY


Malebné prostředí Červeného rybníka, který je součástí PR Prameniště Chomutovky

★★★★ - Přírodní rezervace Prameniště Chomutovky, Kalek:

Obrovská rozvodná rašelinná plocha. Zdejší rašeliniště o šířce 11 metrů patří k nejhlubším ve střední Evropě. Extrémně vzácným obyvatelem je rostlina Zdrojovka hladkosemenná potoční, která se vyskytuje jen na dvou místech v naší zemi.

Poloha: 50.5688622N, 13.2731828E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kalek, Načetín (1,6 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (18,4 km)


Přímo na vrchol Eduardovy skály nevede žádná značená stezka, rozhodně ho ale nepřehlédnete

★★★★ - Eduardova skála, Boleboř:

Horolezci mají Eduardovu skálu v oblibě. Nahoru se však dostaneme i bez lan. Pohled se otevírá kromě východu na všechny strany.

Poloha: 50.5822222N, 13.4280556E

Parkoviště: u autobusové zastávky (1 km)

Autobusová zastávka: Hora Svaté Kateřiny, Malý Háj, Lesná, Rozcestí (1 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (12 km)


GALERIE: EDUARDOVA SKÁLA


Ve štítě poutního kostela Navštívení Panny Marie v Květnově je umístěna socha Panny Marie Květnovské

★★★ - Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Květnově, Blatno:

Poutní místo nazývané Perla Krušnohoří. V dobách největší slávy navštěvovalo poutní místo více než dvacet tisíc poutníků z obou stran Krušných hor. Kaple stála na místě už v polovině 16. století. Dnešní podoba pochází z roku 1674, oltář pak vznikl okolo roku 1700. Cílem poutníků je zdejší pozdně gotická soška Panny Marie, kterou můžete najít na hlavním oltáři. K její historii se váže pověst, která zároveň vysvětluje vznik kostela zcela mimo obec na mírném návrší severovýchodně od Květnova. Podle legendy zde v tomto místě pasáček ovcí proklínal neposlušné stádo ovcí, které se mu rozebíhalo. Jenže za klení ho napomenula Panna Marie, jejíž sošku uviděl v křoví. Pasáček ji proto přinesl do vsi a místní se rozhodli, že Panně Marii vystaví kapli. Navezený stavební materiál se ale vždy sám od sebe přesunul na místo původního nálezu sošky, a tak se místní rozhodli postavit kapli tady.

Poloha: 50.5204047N, 13.3751881E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Blatno, Květnov, Rozcestí (1,3 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (6,9 km)


Na Číhadle se odjakživa scházeli Češi a Němci

★★★ - Čihadlo, Kalek:

Velmi oblíbený vyhlídkový vrchol. Nachází se téměř na českoněmecké hranici. Dosahuje výšky 842 metrů a oblíbili si ho hlavně Němci, kteří ho nazývají Steinel.

Poloha: 50.5875572N, 13.2720469E

Parkoviště: v obci Načetín (cca 2 km)

Autobusová zastávka: Kalek, Načetín (2,2 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (19 km)


Kostel svatého Václava v Kaleku je jeden z nejvýstavnějších kostelů Krušných hor

★★★ - Kostel svatého Václava, Kalek:

Kostel je krásnou dominantou zdejšího kraje. Kostel byl založen v roce 1702 v barokním stylu Ferdinandem Maxmiliánem Hrzánem z Harasova. V 70. letech minulého století došlo k propadnutí stropu a následných dvacet let kostel chátral a hrozilo mu dokonce zřícení. Kalek byl možná nejněmečtější obcí České republiky. Svědčí o tom například zdejší hřbitov, kde jen stěží ještě dnes najdete český nápis.

Poloha: 50.5760950N, 13.3262903E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kalek (1,1 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (15 km)


Skály, voda a les tvoří základní vazbu Načetínského údolí

★★★ - Načetínské údolí, Kalek:

Romantické údolí o délce 15 kilometrů. Tvoří ho Načetínský potok, který je hraniční čárou mezi Českem a Německem. Místo je oblíbené pro výlety a procházky. Když budeme pozorní, všimneme si zbytků bývalých technických staveb. Patrné jsou zbytky náhonu vpravo od cesty, který přiváděl vodu ke Žluté pile. Vlevo od cesty naopak můžeme spatřit krátkou štolu, která sloužila ke kutání železné rudy. Dále se pak zpracovávala v nedaleké Gabrielině Huti. A samozřejmě že se nedají přehlédnout zbytky obytných budov.

Poloha: 50.6127075N, 13.3387039E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Kalek (5,4 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (17,8 km)


Když si jdou andělé po krku, socha u Boleboře

★★ - Socha andělů, Boleboř:

Andělé si jdou po krku. Tak se jmenuje umělecké dílo, které zaujme při příjezdu do Boleboře. Vytesal ho rodák umělec Jiří Němec. Skulptura zachycuje odvěký souboj Dobra a Zla. Tentokrát se dva andělé perou na jedenáctimetrovém dřevěném sloupu. Poloha: 50.5322475N, 13.4180036E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Boleboř, Orasín, Rozcestí (360 m)

Vlaková zastávka: Jirkov (5,1 km)


Koruna vodní nádrže Kamenička

★★ - Vodní nádrž Kamenička, Blatno:

Přehrada vybudovaná na začátku 20. století. Zásobovala Chomutov a okolní města a obce pitnou vodou. Stejnému důvodu slouží i dnes, proto je přístup k vodní hladině ale i k hrázi zakázán. Přesto se dá obdivovat krásné gotické ztvárnění místní hráze. Zajímavostí bylo, že na Kameničce vůbec neměla přehrada vzniknout. Na konci 19. století se Chomutov potýkal s opravdu velkou krizí v souvislostí s pitnou vodou, a tak byla ustavena městskou radou komise, která měla prozkoumat možnost výstavby údolní přehradní nádrže císaře Františka Josefa I. Původně měla stát přehrada na Chomutovce, ale nedostatečný průtok vody ji nakonec přesunul na Kameničku.

Poloha: 50.5119969N, 13.3304286E

Parkoviště: v lokalitě

Autobusová zastávka: Blatno (3,6 km)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (9,7 km)


★★ - Socha svatého Donáta, Boleboř: (bez fotografie)

Světec chrání před nepřízní počasí. Není už v Čechách moc vesnic, kde by zůstal zachován u silnice či cesty svatý Donát. Ten chránil obec před nepřízní počasí. Tento z Boleboře pochází z roku 1744.

Poloha: 50.5332958N, 13.4166289E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Boleboř, Orasín, Rozcestí (480 m)

Vlaková zastávka: Jirkov (5,9 km)


PR Buky a javory v Gabrielce je součástí Telčského údolí

★★ - Přírodní rezervace Buky a javory v Gabrielce, Kalek:

Rezervace leží na spojení Načetínského a Telčského údolí. Najdeme tu staré bukové porosty, které jsou smíšené s obzvlášť cennými populacemi javoru klenu. Stáří těchto téměř původních lesů se odhaduje na zhruba 200 let. V blízkosti jsou zbytky původní osady Gabrielina Huť, a to včetně bývalé přehradní nádrže, která sloužila jako zdroj vody pro místní železárny a hutě.

Poloha: 50.6043050N, 13.3528114E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Kalek (4,4 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (16,4 km)


Kostel svatého Mikuláše v Boleboři patří k nejmladším v ústeckém kraji; vznikl v poslední dekádě minulého tisíciletí

 - Kostel svatého Mikuláše, Boleboř:

Kostela se Boleboř dočkala až v roce 1993. Ten původní vyhořel 27. října 1947 a na jeho opravu nebyly peníze, a tak byly trosky v roce 1959 strženy. Po revoluci založili původní němečtí obyvatelé sbírku a z ní byl nový kostel pořízen. Vysvěcen byl 23. srpna 1993 litoměřickým biskupem Josefem Kouklem. Ve zvonici je zavěšen zvon ze sousední obce Orasín.

Poloha: 50.5402903N, 13.4143956E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Boleboř (70 m)

Vlaková zastávka: Jirkov (6,8 km)

Výlet 1: Zatěžkávací zkouška přes skalní vyhlídky kolem Kalku (horské kolo)


Start: Boleboř, Turistický rozcestník Boleboř - bus

Cíl: Boleboř, Turistický rozcestník Boleboř - bus

Délka trasy: 57,5 km

Časová náročnost: 4:50 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je veden často velmi panenskou přírodou Krušných hor. Čeká na nás několik zajímavých přírodních scenérií, ale také i několik zajímavých a neotřelých lidských výtvorů. Předem upozorňujeme, že v některých úsecích se budeme muset bez kola obejít, ale jen na pár chvil, než vylezeme poslední metry na skálu, abychom se podívali do kraje. Hned o začátku půjde o poměrně strmé stoupání, které vrcholí v blízkosti obce Svahová u Helenčiných vodopádů. Pak nepatrně sjedeme dolů, abychom vyšplhali ve druhém stoupání na Eduardovu skálu ve výšce 902 metrů nad mořem, což je i nejvyšší bod výletu. Pak pojedeme poměrně ostrým sešupem dolů až do Načetínského údolí. Odtud budeme zase stoupat, ale už ne tak strmě k dalším vrcholům, kterými jsou Čihadlo a Jelení vrch. Tam se cesta zlomí a až do konce už půjde jen o klesání. Nejnižšího bodu pak dosáhneme ve výšce 541 metrů krátce před cílem. Celkové převýšení je 1169 metrů. Vhodnost: Výlet je zařazen na desátém stupni náročnosti a je nutné apelovat na zvážení naší výkonnosti. Výlet by měl být jen pro opravdu trénované. Dávejme také pozor na Body záchrany, které budeme míjet. Nikdy nevíme, kdy je my či někdo ostatní bude potřebovat.

Zastávky:

Boleboř, Socha svatého Donáta (0,4 km) – Boleboř, Socha andělů (0,5 km) – Boleboř, Kostel svatého Mikuláše (1,4 km) – Boleboř, Helenčiny vodopády (5,5 km) – Boleboř, Vyhlídka Kočičí skály (7,5 km) – Boleboř, Eduardova skála (12,9 km) – Kalek, Přírodní rezervace Buky a javory v Gabrielce (20,9 km) – Kalek, Načetínské údolí (22,7 km) – Kalek, Kostel svatého Václava (29,3 km) – Kalek, Vrch Čihadlo (34,4 km) – Kalek, Přírodní rezervace Prameniště Chomutovky (37,6 km) – Kalek, Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště (40,1 km) – Blatno, Vodní nádrž Kamenička (48,1 km) – Blatno, Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Květnově (53 km)

Za vznik historických sklepů v Jirkově může velký oheň města; pro příště měly chránit sklepy důležité listiny i majetek obyvatel

★★★★ - Městské historické sklepy, Jirkov:

Sloužili jako ochrana před požárem. Po velkém ohni v roce 1555 je nechal vybudovat tehdejší majitel panství Kryštof z Karlovic. Do sklepení v pískovci se ukládaly důležité listiny, potraviny a drahé zboží, aby se zabránilo jejich zničení v ohni. Později sloužily sklepy pro pivovarnické účely. Dnes je možné si je v letní sezoně prohlédnout.

Poloha: 50.4997564N, 13.4466717E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jirkov, Dvořákova (320 m)

Vlaková zastávka: Jirkov (0,9 km)


GALERIE: HISTORICKÉ SKLEPY V JIRKOVĚ


Zámek Červený Hrádek dnes slouží hlavně jako wellness centrum

★★★★ - Zámek Červený Hrádek, Jirkov:

Raně barokní zámek vyrostl na místě dřívějšího hradu Borek. Ten byl vybudován těsně před vypuknutím husitských válek. Důležitým zlomem pro dějiny této stavby je pak vlastnictví Bohuslava Felixe Hasištejnského, který nechal stavbu změnit na renesanční zámek. Psal se rok 1579. Barokní stavba vznikla v roce 1655 a stál za ní Jan Adam Hrzán. Posledním vládnoucím rodem v těchto zámeckých zdech byl rod Hohenlohů. Právě Max Egon Hohenlohe, poslední držitel zámku, udržoval styky se Sudetoněmeckou stranou a sjednal v roce 1938 na Červeném Hrádku setkání anglického vyjednavače Waltera Runcimana s představiteli Sudetoněmecké strany před tragickou Mnichovskou dohodou. Zámek dnes slouží jako wellness hotel, ale je možné si zde projít i prohlídkovou trasu po nejkrásnějších místnostech.

Poloha: 50.5124567N, 13.4439631E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jirkov, Červený Hrádek (0,5 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (2,6 km)


GALERIE: ZÁMECKÝ AREÁL ČERVENÝ HRÁDEK


Jezeří z Národní přírodní rezervace Jezerka pohledem z Tereziny vyhlídky

★★★ - Terezina vyhlídka, Vysoká Pec:

Nevšední pohled do údolí i na Jezerku. Nabízí ho místo, kde najdeme pár kamenných schodů a zbytek podezdívky. Původně na tomto místě stával dřevěný altán. Vidět je na zámek Jezeří, lom ČSA a vrcholky Českého středohoří.

Poloha: 50.5418172N, 13.4744164E

Parkoviště: v obci Vysoká Pec (cca 2,7 km)

Autobusová zastávka: Vysoká Pec (3,7 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (7,5 km)


GALERIE: TEREZINA VYHLÍDKA


Unikátní skalní brána nad Terezinou vyhlídkou

★★★ - Skalní brána, Vysoká Pec:

Přirozené skalní okno. Najdete ho na příkrém svahu hory Jedlová kousek za Terezinou vyhlídkou. Jeho rozměry jsou 5 x 2 metry. Přes rulové okno budeme mít nádherný výhled na Národní přírodní rezervaci Jezerka.

Poloha: 50.5429156N, 13.4720944E

Parkoviště: v obci Vysoká Pec (cca 2,9 km)

Autobusová zastávka: Vysoká Pec (4 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (7,8 km)


Strom opředený legendami - Žeberská lípa

★★★ - Žeberská lípa, Vysoká Pec:

Jeden z nejzvláštnějších českých stromů. Stáří se odhaduje na 900 let. Obvod kmene je ale neměřitelný, protože Žeberská lípa má hodně zvláštní růst, který spíše vypadá, že strom leží. Přesto se uvádí obvod kmene téměř 800 centimetrů a výška zhruba 5 metrů. Žeberská lípa je také jedním z posledních pozůstatků původního lipodubového pralesa, který zde v minulosti byl. Proto se odebírají z lípy semena, které slouží jako genofond pro další výzkum. I přes velice nezvyklý habitus stromu, je Žeberská lípa na druhém místě stromového žebříčku v okrese Chomutov.

Poloha: 50.5407539N, 13.4805689E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Vysoká Pec (2,8 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (6,4 km)


Kostel svatého Jiljí v Jirkově

★★★ - Kostel svatého Jiljí, Jirkov:

Základ tvoří zbytky obranného kostelíku postaveného už před rokem 1300. Dnešní podoba pochází z druhé poloviny 16. století. V roce 1538 byla ke kostelu přistavena ještě Červenohrádecká kaple s náhrobními deskami rodiny Rottenhannových. Součástí kostela je i věž ze 16. století, která slouží jako rozhledna. Před kostelem se pak nachází morový sloup s Pietou, jejjímž autorem je Jan Brokoff. Sloup nechal v roce 1695 postavit jirkovský měšťan Matěj Seeman jako dík za přežití morové nákazy.

Poloha: 50.4985822N, 13.4476986E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jirkov, autobusové nádraží (250 m)

Vlaková zastávka: Jirkov (0,7 km)


Kludského vila v Jirkově

★★ - Kludského vila, Jirkov:

Vilu zakoupila v roce 1920 rodina Kludských a zřídila zde zimoviště světoznámého cirkusu. V roce 1950 byla ale vila státem vyvlastněna. Později zde bylo vojenské velitelství, škola, dětský domov a dnes slouží jako místní knihovna.

Poloha: 50.5009831N, 13.4399925E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jirkov, Horník (180 m)

Vlaková zastávka: Jirkov (1,4 km)


Památný strom Hlošina úzkolistá u Olejomlýnského parku v Jirkově

★★ - Hlošina u Olejomlýnského parku, Jirkov:

Výjimečný exemplář tohoto druhu. Hlošina úzkolistá nebývá běžně vyhlašována památným stromem. Hlošinu najdeme v Palackého ulici, má 12 metrů do výšky a obvod kmene 237 centimetrů. Bohužel je za plotem na soukromém pozemku.

Poloha: 50.4960822N, 13.4431875E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jirkov, Palackého (160 m)

Vlaková zastávka: Jirkov (0,7 km)


Lovecký altánek na Červeném Hrádku

★★ - Lovecký altánek v oboře Červený Hrádek, Jirkov:

Stavba, o kterou se zasloužil rod Hohenlohe. Sloužil jako ubytovací místo pro hosty rodiny. Najdeme ho v oboře, dnes je ale altánek nevyužitý a pozvolna chátrá.

Poloha: 50.5151267N, 13.4425353E

Parkoviště: na parkovišti u zámku (cca 400 m)

Autobusová zastávka: Jirkov, Červený Hrádek (0,8 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (2,8 km)


★★ - Dub u Červeného Hrádku, Jirkov: (bez fotografie)

Najdeme ho v porostu u Nivského potoka. Dub letní stojí jižně od minigolfového hřiště, obvod kmene má 513 centimetrů a výšku 24 metrů. O něco severněji na opačném konci minigolfového hřiště a na opačném břehu potoka pak stojí druhý menší chráněný dub – Dub u Nivského potoka. Dub u Červeného Hrádku uzavírá Top Ten nejširších stromů v chomutovském okrese.

Poloha: 50.5116842N, 13.4590958E

Parkoviště: na místě

Autobusová zastávka: Jirkov, Školky (0,6 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (2,6 km)


Rozhledna Maják ve Strupčicích

★★ - Rozhledna Maják, Strupčice:

Vyrostla na bývalé důlní výsypce v roce 2012 v rekordním čase 10 dnů. Vysoká je 7,5 metrů, vyhlídková plošina je zhruba 5 metrů nad zemí. Vidíme zde velkodůl Vršany, elektrárnu Komořany, města Most, Chomutov, Jirkov, ale i České středohoří a Krušné hory. Poloha: 50.4778564N, 13.5431294E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Strupčice (1,5 km)

Vlaková zastávka: Jirkov, zastávka (8,3 km)


Rozhledna Maják ve Strupčicích

★★ - Rozhledna Maják, Strupčice:

Vyrostla na bývalé důlní výsypce v roce 2012 v rekordním čase 10 dnů. Vysoká je 7,5 metrů, vyhlídková plošina je zhruba 5 metrů nad zemí. Vidíme zde velkodůl Vršany, elektrárnu Komořany, města Most, Chomutov, Jirkov, ale i České středohoří a Krušné hory. Poloha: 50.4778564N, 13.5431294E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Strupčice (1,5 km)

Vlaková zastávka: Jirkov, zastávka (8,3 km)


Kostel sv. Václava ve Strupčicích prochází rekonstrukcí

 - Kostel svatého Václava, Strupčice:

Základy pocházejí už z poloviny 14. století. Později byl přestavěn jak renesančně, tak i barokně. Konec kostela měl přijít s posledními lety 20. století, kdy měl být zbourán a ustoupit těžbě hnědého uhlí. Sametová revoluce však jak kostel, tak i obec zachránila. Později byly do Strupčic svezeny sochy z depozitáře ze zaniklých krušnohorských obcí. Za zmínku určitě stojí Prunéřovská madona, která stojí přímo před vchodem do kostela. Před svatostánkem také najdeme sochu Piety přenesenou z Mlžan a sochu Jana Nepomuckého z Tušimic. Poloha: 50.4709856N, 13.5332956E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Strupčice, Škola (240 m)

Vlaková zastávka: Jirkov, zastávka (7,5 km)


Prunéřovská madona před kostelem ve Strupčicích
Socha Piety ve Strupčicích zachráněná z bývalých Mlžan
Hrobka rodu Hohenlohe na Červeném Hrádku

 - Hrobka rodu Hohenlohe, Jirkov:

Nenápadná funerální stavba v blízkosti Zámeckého rybníka. Nechala ji postavit hraběnka Marie Gabriella Trauttmansdorf-Weinsberg v roce 1867. Slavnostně do ní uložila ostatky svého muže Ludwiga Hohenlohe-Langenburga, který zemřel rok před tím. Dnes je hrobka uzamčena a chátrá.

Poloha: 50.5103864N, 13.4435794E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jirkov, Červený Hrádek (0,8 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (2,5 km)


 - Hlubinný důl Běta, Strupčice: (bez fotografie)

Tady se těžilo v roce 1922-7 hnědé uhlí. Na jižní straně se nachází halda volně přístupná po polní cestě. Lze tu najít velmi snadno fosilie třetihorních dřevin. Jde o zkamenělé části kmenů a větví.

Poloha: 50.4800694N, 13.5032725E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Strupčice, Okořín (0,9 km)

Vlaková zastávka: Jirkov, zastávka (4,8 km)


 - Vodní nádrž Jirkov: (bez fotografie)

Nádrž vodou napájí řeka Bílina a potok Malá Voda. Přehrada plní všechny funkce – slouží jako zásobárna pitné vody; jako zdroj vody pro jirkovskou elektrárnu i jako ochrana před povodněmi. Přehrada byla postavena v letech 1960-65.

Poloha: 50.5092206N, 13.4090422E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jirkov, Na Borku (2,4 km)

Vlaková zastávka: Jirkov (3,8 km)


 - Dieterova štola, Blatno: (bez fotografie)

Velmi zajímavá technická stavba. Byla vybudována v letech 1899-1904. Spojuje potok Kameničku a řeku Chomutovku. V té době byla prokopána štola o délce 1200 metrů a šířce od 120 do 180 centimetrů. Na své délce překonává štola výškový rozdíl téměř 100 metrů. Důvodem výstavby byla skutečnost, že už v té době byla vybudována na Kameničce stejnojmenná vodní nádrž. Ta sloužila jako zásobárna pitné vody, jenže záplavy přinášející špinavou vodu z krušnohorských rašelinišť ji často znečišťovaly. Proto bylo rozhodnuto o vybudování Dieterovy štoly, která špinavou vodu převáděla do řeky Chomutovky.

Poloha: 50.5287153N, 13.2879658E

Parkoviště: v obci Hora Svatého Šebestiána (4,3 km)

Autobusová zastávka: Hora Svatého Šebestiána (4,7 km)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (13,1 km)

Výlet 2: Lehká procházka z Jirkova do Červeného Hrádku a zpět (pěší)


Start: Jirkov, Turistický rozcestník Jirkov - bus

Cíl: Jirkov, Turistický rozcestník Jirkov - bus

Délka trasy: 8 km

Časová náročnost: 2:25 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Jirkov a Červený Hrádek tvoří sousídlí a na mapě ani nepoznáte, kde jedno sídlo končí a kde začíná druhé. Ve větším Jirkově bychom se měli zaměřit na zdejší specialitu, a tou jsou místní historické sklepy. Doporučujeme zjistit si předem otevírací dobu, protože ta je trochu rozvolněná. V Červeném Hrádku se pochopitelně budeme nejvíce těšit na místní barokní zámek a zahradu. Nejnižší bod se nachází ve výšce 299 metrů a jedná se o přechod Bíliny v Jirkově; nejvýše budeme 389 metrů nad mořem těsně před zámkem Červený Hrádek. Celkové převýšení výletu je jen 123 metrů.

Vhodnost: Úmyslně jsme tento výlet nazvali procházkou, protože to přesně vystihuje její nenáročnost. Jasné zařazení do nejnižšího stupně náročnosti s tím, že cestu by měl zvládnout opravdu každý.

Zastávky:

Jirkov, Městské historické sklepy (0,3 km) – Jirkov, Kostel svatého Jiljí (0,5 km) – Jirkov, Hlošina u Olejomlýnského parku (1,1 km) – Jirkov, Kludského vila (2 km) – Jirkov, Hrobka rodu Hohenlohe na Červeném Hrádku (3,7 km) – Jirkov, Zámek Červený Hrádek (4,3 km) – Jirkov, Lovecký altán v oboře Červený Hrádek (4,7 km) – Jirkov, Jasan u cesty (5,4 km) – Jirkov, Dub U Červeného Hrádku (6,2 km)