JESENÍK


Jeseník je místo s největší koncentraci pramenů na našem území, k pitnému režimu jich na malém prostoru můžete využít více než osmdesát; za věhlasem místní vodoléčby stojí Vincenz Priessnitz; jeho velký přítel a kamarád a pozdější neméně velký konkurent a odpůrce Johann Schroth založil léčebnou tradici v nedalekých Lázních Lipová

Leskem Jeseníku byly vždy korunované hlavy, slavní umělci, největší politici a uznávaní myslitelé, kteří tu léčili svá unavená těla a mysli; odvrácenou tváří města pak byly hořící hranice v 17. století, na kterých smrt v čarodějnických procesech našla více než stovka nevinných lidí


Jeseník (německy Freiwaldau), tedy v překladu Místo bez lesa, je největším městem v české části historického území niského knížectví. Do roku 1947 se město jmenovalo Frývaldov. Žije v něm 11 tisíc obyvatel.

Žofiin pramen v Lázních Jeseník

První zmínka pochází z roku 1267; městem se stává Jeseník velmi záhy, a to už na konci 13. století. Dalším důležitým datem v životě města je rok 1326, kdy je poprvé datována těžba železné rudy v lokalitě města. Hutnictví ale nemá zcela vyhráno; sice na úvod slaví velké úspěchy, když se místní železná ruda vyváží až do Anglie, ale už na konci 14. století ztrácí místní doly dech a dochází k úpadku.

Jenže přichází hutní renesance, a to už v 15. století, znovu se rozšiřují doly na železnou rudu, přibývají doly na zlato a stříbro. Ale už začátkem 16. století přicházejí zdrcující informace – ložiska jsou vyčerpána.

To se nelíbí místnímu panstvu – rodu Fuggerů, který byl celoevropsky působící podnikatelský rod; ztrácejí o Jeseník zájem a znovu ho prodávají vratislavským biskupům. V 17. století už je nejdůležitějším průmyslovým odvětvím Jeseníku textilní plátenictví. Vojska bojujících v třicetileté válce několikrát poškodila Jeseník.

Krápníkový útvar Záclona v Jeskyních na Pomezí

Od roku 1622 se ale začíná psát nejčernější kapitola města. V tomto roce se koná v Jeseníku první čarodějnický proces. Do roku 1684 tu na hranicích uhoří více než 100 obětí. Někdy to jsou celé rodiny i s dětmi, zdejší procesy jsou mnohem horší a brutálnější než ve Velkých Losinách a v Šumperku, přesto je tato část České země nejproslulejší svými hony na čarodějnice.

19. století přináší do města dvě věhlasné továrny. V roce 1822 je založena firma Regenhart a Rayman, která se specializuje na jemné prádlo a stává se jedním z nejsilnějších hráčů v oboru, a to dokonce i v celosvětovém měřítku. V roce 1890 je založena Blühdornova továrna na rukavice.

Totální zlom ve směrování budoucnosti města ale přichází v první části 19. století. Muž jménem Vincenz Priessnitz vybuduje ze zdejšího města lázně světové úrovně, pozve sem největší světové prominenty a zřídí tu v roce 1822 první vodoléčebný ústav na světě. Stává se jím Priessnitzův vlastní rodný domek. Původně je dřevěný, Priessnitz ho však nechává strhnout a staví obrovský zděný dům. Jeho hlavní dominantou jsou dvoje obrovské necky. V jedněch je horká a ve druhých studená voda. A jsou tu ještě lehátka, na které ulehají hosté zabalení do prostěradel. Věhlas vodoléčby je založený jen na nenáročném pohybu, tedy v tomto případě na procházkách do místních Rychlebských hor a na obyčejné vodě, proto byl Priessnitz na jedné straně označován za Bohem a Přírodou milovaného lékaře, druhý tábor o něm hovoří jako o šarlatánovi, který všechno léčí ponořením do vody.

600 metrů dlouhá hradba Obřích skal nabízí řadu míst, na které se dá vystoupit a rozhlédnout do krajiny

Každopádně má však Vincenz Priessnitz dar vizionářství, marketingu, šarmu a tak se mu daří zvát do Jeseníku slavné hosty. Přijíždí spisovatel Nikolaj Vasilijevič Gogol, básník Josef Krasoslav Chmelenský, sochař Ludwig Schwanthaler nebo skladatel Franz Liszt. Lázně Jeseník (dříve Gräfenberk) nabízejí na malém místě více než 80 pramenů; ty jsou často doplňovány pomníky, které jsou vděkem za vyléčení. První takovou stavbu nechal v roce 1836 postavit francouzský baron von Chabot.

Do dějin dělnického hnutí se vpisuje Frývaldov černým datem 25. listopadu 1931. Tehdy tu dochází k největšímu krveprolití v dějinách dělnického hnutí na českém území. Tehdejší Frývaldovský masakr (i když k němu došlo u viaduktu v Dolní Lipové) nasměroval proti sobě na jedné straně propuštěné zaměstnance místních kamenolomů, na straně druhé pak vystresované četnictvo. Výsledkem po střelbě do stávkujících bylo 8 mrtvých a 12 těžce zraněných. Hledat vinu události staré téměř sto let je složité, nicméně jak tehdejší vojenský soud, tak i dnešní historici soudí, že každá ze stran přispěla k výsledku nešťastné události. Díl viny nese hospodářská krize, bída a hlad, které dopadly na dělníky. Část viny leží na samotných dělnících, kteří byli ozbrojení kameny a holemi a četníky zasypali sprškou kamenů, mnohé z nich je zranily, aktivně se do jejich házení zapojovala i zastřelená 14letá dělnice Anna Luxová. Odpovědnost nese i četnictvo, které nepoužilo varovné výstřely do vzduchu; nicméně i mnoho četníků bylo zraněno a obrana obušky dělníky nezastavila. Vinu nese i KSČ, její poslanci Hádek, Babel a senátor Langer na místě neustále štvali dělníky proti četníkům, a to i v okamžiku, kdy se střet vyostřoval. Na druhou stranu nelze prokázal, že událost měla nacionální náboj, jak se často uvádělo a nenávist vůči Němcům v incidentu nehrála žádnou roli.

V Národní přírodní rezervaci Šerák - Keprník vítá všudypřítomný symbol kamzík - tady dokonce ve stříbrné podobě

Po Vítězném únoru se Frývaldovský masakr stal předmětem propagandy a byl zneužit v komunistické mystifikaci. Na místě vyrostl ve stylu monumentálního socialistického realismu pomník Pochodující dělníci sochaře Rudolfa Doležala. Po Mnichovu je Frývaldov připojen k Německu, po válce a odsunu je dosídlen a v roce 1947 přejmenován na Jeseník. Je nejmladším českým okresem, protože jako jediné nové okresní město vzniká od 1. ledna 1996.

Hudební dřevěný altán v Lázních Jeseník

K místním slavným rodákům kromě Vincenze Prissnitze, který se tu narodil 4. října 1799, patřil i dvojnásobný premiér uherský a bán chorvatský Károly Khuen-Héderváry, jenž přispěl největší měrou právě k připojení Chorvatska k uherské říši.

1. května 1927 se tu narodila Věra Sládková, žena která vzpomínky na dětství ve Frývaldově přetavila do novely Poslední vlak z Frývaldova, která se stala základem scénáře slavného seriálu Vlak dětství a naděje.

Jeseník měl svého Priessnitze, sousední Lipová zase Johanna Schrotha. Porovnat život obou mužů je velmi zajímavé. Johann Schroth se narodil 11. února 1798, Vincenz Priessnitz 4. října 1799, oba se seznamují už v triviální škole ve Frývaldově, na začátku jsou přátelé, Schroth se dokonce zamiluje do Priessnitzovy sestry Terezie, ta se ale vdává později za jiného muže. Oba mají zkušenosti s léčením domácích zvířat, Schroth má navíc dovednosti jako vojenský veterinář. Oba sázejí při léčení na vlhké teplo, lázně v Jeseníku vznikají oficiálně v roce 1837, v Lipové o tři roky později. Tím přátelství obou mužů končí, rozhoří se velký spor a vzájemné napadání. 40. a 50. léta 19. století jsou obdobím konkurenčního boje a nenávisti. Priessnitz nelibě nese úspěchy Schrotha. Ten prosazuje střídání suchých dnů půstu a mokrých dnů pití. Nepije se ale voda, nýbrž víno. Priessnitz o něm tvrdí, že je pijan a alkoholik. Schroth naopak očerňuje Priessnitzem prosazované pití studené vody po ránu, odmítá jeho ranní výplachy úst a jeho studené koupele nazývá výplodem chorého mozku. Oba muži k sobě cestu už nikdy v životě nenašli. Priessnitz umírá první ve věku 52 let 28. listopadu 1851, Schroth ho následuje 26. března 1856 ve věku 58 let.

Bludiště v Lázních Jeseník

Další obcí v oblasti je Ostružná, která stojí za zmínku tím, že se zde nacházela jediná továrna na zinkové barvy na území celého Rakouska – Uherska.

V roce 2000 získala budova firmy OMYA Vápenné, závod Pomezí v Lipové – lázních cenu Stavba roku.

Pokud se rozhodneme ochutnat nějakou z místních gastronomických laskominek, rozhodně bychom neměli vynechat osobitý bylinný Jesenický Priessnitz liqueur. Cenami jsou pak ověnčeny ještě vánočka, kmínový a selský chléb ze Selské pekárny v Jeseníku a svatební koláčky z místního Středního odborného učiliště potravinářského.

Znakem města Jeseníku je zlatý štít, který zobrazuje slezskou orlici, hledící na pravou stranu. Orlice je ve vrchní části štítu, ve spodní najdeme zelený trávník, po kterém jde pravým směrem hnědý medvěd.

Balneopark pracuje s metodami Vincenze Priessnitze

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Jeseník leží na křižovatce hlavních silnic číslo 44 a 60. Vzdálenosti Jeseníka z českých měst: Praha (247 km), Olomouc (106 km), Ostrava (123 km), Zlín (173 km), Brno (181 km), Pardubice (135 km).

Autobus: Autobusové spojení do Jeseníku je z Prahy, Žulové, Bílé Vody, Zlatých Hor, Šumperka, Bělé pod Pradědem, Ostravy, Olomouce, Hradce – Nové Vsi, Vidnavy a Brna. Vlak: Železniční trať přivádí do Jeseníku vlaky ze Zábřehu na Moravě, Krnova, Brna, Olomouce, Šumperku, Lipové Lázní, Zlatých Hor a Ostružné.

Priessnitzovo sanatorium kraluje lázeňskému městu

★★★★ - Priesnitzovo sanatorium, Jeseník:

Dominantní budova celých lázní. Tato stavba inspirovaná barokní načančanostní zámků vznikla v letech 1908-10 a už v roce 1928-9 prošla mírnou stavební úpravou. Za návrhem stál architekt Leopold Bauer. Od budovy se rozlévá krásný pohled do údolí Jeseníků a je to jeden z nejkrásnějších pohledů, který může na lázeňské hosty čekat. V neděli 25. května 1997 došlo v sanatoriu k sebevražednému útoku trhavinou jednoho z tradičních hostů lázní. Šlo o zaměstnance VCHZ Synthesia Semtín. Při útoku zemřel, 15 lidí bylo zraněno, Priessnitzovo sanatorium bylo vážně poškozeno až do pátého patra.

Poloha: 50.2410372N, 17.1897478E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (30 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (20 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,2 km)


GALERIE: PRIESSNITZOVO SANATORIUM


Priessnitzova hrobka - místo odpočinku zakladatele zdejších lázní

★★★★ - Priessnitzova hrobka, Jeseník:

Vincenc Priessnitz umírá 28. listopadu 1851. Se stavbou hrobky bylo ale započato až v roce 1853 a ve stejném roce je do ní umístěno exhumované tělo zakladatele lázní. O rok později je po jeho boku umístěna i jeho žena. Mauzoleum je v novogotickém stylu z neomítnutého kamenného zdiva.

Poloha: 50.2388531N, 17.1913733E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (450 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (420 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,2 km)


Rodný dům Vincenze Priessnitze

★★★★ - Rodný dům Vincenze Priessnitze, Jeseník:

Jedná se o dům v blízkosti lázeňských schodů. Dnes je zde umístěno Priessnitzovo muzeum. Nejzajímavějším exponátem je bezesporu model lázní z 19. století.

Poloha: 50.2404056N, 17.1875458E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (200 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Petr Bezruč (110 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,9 km)


Jitřní pramen v Lázních Jeseník

★★★★ - Jitřní pramen, Česká Ves:

Jeden z mála pramenů, který se vyznačuje i nízkou radioaktivitou. Původně se jmenoval Böhmische Quelle. Po 1945 se nemohl přejmenovat jednoduše na Český pramen, ale vznikl pramen Jitřní. Popud k jeho vybudování dali hrabě Karel Nostic s manželkou, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou a hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští. Kdysi tu existoval i přístřešek, kde zemědělci prodávali místním lázeňským hostům své přebytky, a tak se tu kromě radioaktivní vody mohli hosté napít i čerstvě nadojeného mléka. Po velkých deštích v roce 1961 byl pramen podemlet, zbořen a znovu postaven.

Poloha: 50.2494511N, 17.1793006E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,6 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,7 km)


Český pramen v Jeseníku

★★★★ - Český pomník a pramen, Jeseník:

Za vznikem tohoto pomníku stojí zeď slavného muže Johann Ripper. Architektem pomníku byl s největší pravděpodobností Antonín Wiehl. Socha Hygie na jejím vrcholu, což je řecká bohyně zdraví a čistoty, je od Josefa Václava Myslbeka.

Poloha: 50.2396906N, 17.1908583E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (410 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (380 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,2 km)



















Pohled na horský hřbet z Ripperovy promenády ve městě Jeseník

★★★ - Ripperova promenáda, Jeseník:

Je centrálním místem k procházkám lázeňských hostů. Je dlouhá téměř 1200 metrů. Je pojmenovaná po Johannu Ripperovi, což byl zeť zakladatele lázní Vincenta Priessnitze a který po jeho smrti převzal vedení.

Poloha: 50.2404703N, 17.1895528E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (130 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (120 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,1 km)


Rumunský pramen v Lázních Jeseník

★★★ - Rumunský pramen, Jeseník:

Jeden z nejkrásnějších místních pramenů. Byl postaven ze slavného supíkovického mramoru. Dal jej postavit rumunský král Karol I., jako projev vděku, když se tu v roce 1888 léčil.

Poloha: 50.2494875N, 17.1854697E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,3 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,2 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,5 km)


Vilémův a Smrkový pramen v Lázních Jeseník

★★★ - Smrkový a Vilémův pramen, Česká Ves:

Byly vybudovány v první polovině 19. století. První nese název podle zdejšího převažujícího stromu, druhý pak na památku korunovace Viléma II. na pruského krále. I tady řádila dřívější moc, která v 50. letech přejmenovala místo na Pramen partyzánů. Představa, jak se bojovníci s lázeňskými kelímky zotavují z válečných zranění je ale víc než komická.

Poloha: 50.2506864N, 17.1833347E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,6 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,7 km)


Bezručův pramen v Lázních Jeseník

★★★ - Bezručův pramen, Jeseník:

Místo, kde úspěšně pracovali nomenklaturní komunističtí zahlazovači nežádoucích stop. Básnický bard černé Ostravy, který popisoval s velkou radostí vykašlávání briket, nemá s tímto pramenem vůbec nic společného. Pramen se dřív jmenoval Pruský, protože se něj skládali pruští občané, to ale bylo pochopitelně nepřístojné a omezenost v duševní invenci těch, kteří prameny přejmenovávali mu dala jméno po člověku, který v Jeseníku ani nebyl. Nic to ale nemění na tom, že z něj teče velmi chutná voda.

Poloha: 50.2485856N, 17.1896756E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,2 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,1 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,2 km)


Pramen Anna v Lázních Jeseník

★★★ - Pramen Anna (Gyula), Jeseník:

Jeden z nejoblíbenějších místních pramenů. Má svoji historii. V roce 1871 do Jeseníku přijel léčit zranění po pádu z koně maďarský šlechtic Guyla von Beothe z Budapešti a vzal s sebou i svoji sestru Annu, která se léčila z prodělané malárie. Maďarský šlechtic ale léčbu nedokončil, odjel na pohřeb svého otce do maďarského sídelního města a tam po pár dnech zemřel. Jeho sestra nechala na jeho památku zbudovat výchoz tohoto pramene z lomového kamene. Jinak se jedná o jeden z nejchutnějších místních pramenů.

Poloha: 50.2488994N, 17.1897989E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,2 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,1 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,2 km)







Slovanský pramen, Lázně Jeseník

★★★ - Slovanský pramen, Jeseník:

Paradox je, že místní Slovanský pramen se opravoval za peníze německého dobrovolného spolku. Je to jeden z nejbližších pramenů k lázeňským domům, a proto si tady určitě vystojíme frontu na to, abychom mohli naplnit svoje nápojové kelímky. Po rekonstrukci byl nádherně opraven s plastikou rukou na napití.

Poloha: 50.2449344N, 17.1895011E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (0,5 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (390 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,7 km)












Domácí pramen v Jeseníku

★★★ - Domácí pramen, Jeseník:

Patří k nejstarším místním pramenům. Navrtán byl už v roce 1843. V roce 2011 byl pak obnoven. Voda je k němu přiváděna vodovodním řádem, který rozvádí pramen po domě. Zvenčí na fasádě ho zdobí velmi zajímavý vývod.

Poloha: 50.2408775N, 17.1873581E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (150 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Petr Bezruč (60 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,9 km)


Géniův pramen

★★★ - Géniův pramen, Jeseník:

První pramen, kterého si po příjezdu do lázní všimneme. Leží u příjezdové cesty po pravé straně.

Poloha: 50.2404056N, 17.1875458E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, bytovky (150 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,2 km)


Mramorová lavice v Lázních Jeseník

★★★ - Mramorová lavice, Jeseník:

Monumentální dílo velkého rozměru vytvořil na začátku I. světové války Engelbert Kaps, rodák a sochař z Jeseníku. Reliéf zobrazuje Návrat starých Germánů z lovu na medvěda. V roce 2010 po vandalských útocích prošla lavice rekonstrukcí a bylo pro ní nalezeno zcela jiné vhodnější místo.

Poloha: 50.2415047N, 17.1827886E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (0,7 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (0,6 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,9 km)


Maďarský pomník v Lázních Jeseník

★★★ - Maďarský pomník, Jeseník:

Nese podobu lva. Váže se k němu legenda, že kdo mu sáhne na ocas, určitě bude mít štěstí a vrátí se do Lázní Jeseník. Je to také nejstarší zdejší drobná stavba. Vznikla už v roce 1840 jako poděkování maďarských hostů, které při výstavbě zastupoval hrabě Jánosz Erdödy.

Poloha: 50.2373658N, 17.1950547E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (430 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (400 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,8 km)


Polský pomník v Lázních Jeseník

★★★ - Polský pomník, Jeseník:

O svoji vděčnost se za léčení podělili i Poláci. Ti nechali v roce 1890 vystavět pomník z mramoru s orlicí na vrcholu.

Poloha: 50.2379056N, 17.1913986E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (0,5 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (0,5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (2 km)


Pomník čarodějných procesů v Lázních Jeseník

★★★ - Pomník obětem čarodějnických procesů, Jeseník:

Zdejší procesy byly mnohem brutálnější, než ty losinsko-šumperské. A přitom se o nich ví mnohem méně. Přesně na tomto místě, kde byl po 2. světové válce vztyčen pomník hořely po šedesát let hranice, kde byly upalovány celé rodiny i s dětmi.

Poloha: 50.2300019N, 17.1900456E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, železniční stanice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (0,8 km)


Pražský pramen v Lázních Jeseník

★★ - Pražský pramen, Jeseník:

Jeden z krásně zarostlých a skrytých pramenů v lesní houštině. Vydatnost se pohybuje kolem 8 litrů za minutu. Teplota se pohybuje kolem 11° Celsia.

Poloha: 50.2443678N, 17.1922236E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (0,6 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (0,5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,8 km)


★★ - Prameny Adéla, Flora, Adolf, Jeseník: (bez fotografie)

Jedná se o tři výchozy jediného vodního zdroje. Ten je napájen nad lokalitou v místním mokřadu a zdrojišti. Nejvydatnější z těchto pramenů je Adéla. Jedná se o krásné klidové místo.

Poloha: 50.2495236N, 17.1922128E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,3 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,2 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,5 km)


Müller Quelle

★★ - Müller Quelle, Jeseník:

Jedná se o jeden z nejchladnějších místních pramenů. Má teplotu jen 9,7° Celsia. Vyznačuje se i malou vydatností, takže za sucha bývá zcela bez vody.

Poloha: 50.2469269N, 17.1779983E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,2 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,1 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,4 km)


Drahuščin pramen

★★ - Drahuščin pramen, Jeseník:

I když leží jen v těsné blízkosti Müller Quelle, zhruba o pět metrů dál, je o dva stupně teplejší. Což svědčí o tom, že je napájen jiným zdrojem. Vystaven byl v roce 1853.

Poloha: 50.2467106N, 17.1779272E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,2 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,1 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,4 km)


Polský pramen

★★ - Polský pramen, Jeseník:

Z původního polského pramene zbyla už jen bílá deska s polským nápisem. Všechno ostatní je už nové, rekonstruované. Podle nápisu zjistíme, že původně byl vystavěn v roce 1869. Původně zdobil pramen obrázek Panny Marie Čenstochovské. Ten však nechali komunisté v roce 1961 z pomníku odtesat.

Poloha: 50.2470164N, 17.1751994E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,3 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,2 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,5 km)


Mariin pramen

★★ - Mariin pramen, Jeseník:

Velice kouzelný a poetický pramen. Pramen nechal postavit německý šlechtic Augustin von Niemann z Porýní na počest Marie Buschové, manželky pruského velvyslance v Římě, která se tu léčila. Vyvěradlo zdobí reliéf Panny Marie.

Poloha: 50.2461486N, 17.1770556E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,2 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,1 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,4 km)


Žofiin pramen v Lázních Jeseník

★★ - Žofiin pramen, Jeseník:

Tento pramen je pojmenován po dceři zakladatele lázní. Bohužel dnes z něj voda příliš neteče, i když stojí v těsné blízkosti aktivního Slovanského pramene.

Poloha: 50.2449550N, 17.1892972E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (0,5 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (380 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,7 km)


★★ - Guylova kaskáda, Jeseník: (bez fotografie)

Místo, kde stékají z místních svahů vodní potůčky. Je zde možné provádět koupel končetin ve velmi chladné vodě. Místo doplňuje krásný altán s výhledem na okolní kopce. Nově zbudovaný dendrofon vám ukáže, jak znějí různé druhy dřev.

Poloha: 50.2488731N, 17.1894500E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,3 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,2 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,3 km)


Replika Priessnitzovy sprchy v Lázních Jeseník

★★ Replika Priesnitzovy sprchy, Jeseník:

Přesná napodobenina toho, jak původní sprcha vypadala. Podle Viktora Priessnitze stačilo se jen svléknout a nechat se omývat přesně stanovenou dobu studenou vodou, která rozproudila váš krevní oběh. Pokud máme na to chuť a náladu, určitě nás to po výletě po řádně osvěží.

Poloha: 50.2434692N, 17.1895683E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (400 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (280 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,5 km)

Replika Priessnitzovy sprchy u Diamantového pramene
Priessnitzova sprcha
Přírodní sprcha v Lázních Jeseník

★★ - Priesnitzova přírodní sprcha, Jeseník:

Jedná se o dostavěnou a částečně zrekonstruovanou původní Priessnitzovu sprchu. Takových bylo na svazích nad městem celkem třicet. Tato byla vyloženě mužská a z místních informačních cedulí si dozvíte, jak ji správně používat.

Poloha: 50.2495511N, 17.1924917E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,3 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,2 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,5 km)













Hydropatické skály

★★ - Hydropatické skály, Jeseník:

Jedná se o malou skalku, která je upravena jako odpočinkové místo. Byl zde umístěn děkovný nápis Vincenzovi Priessnitzovi.

Poloha: 50.2462956N, 17.1826908E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,3 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,2 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,5 km)


Enhuberův náhrobek

★★ - Enhuberův náhrobek, Jeseník:

Zajímavé architektonické dílo. Vzniklo na místě hrobu majora c. k. Rakouské armády Friedricha Edelmanna von Enhubera. Má tvar ulomeného sloupu s německým nápisem.

Poloha: 50.2459114N, 17.1808028E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,2 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,1 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,3 km)


Nassauský kámen

 - Nassauský kámen, Jeseník:

Nassauský kámen je základním kamenem Nassauské stezky. Tu nechal zbudovat v letech 1871-1872 vévoda Adolf z Nassau.

Poloha: 50.2472378N, 17.1750547E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,4 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,3 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,6 km)


Terezina skála

 - Terezina skála, Lipová - lázně:

Odpočinkový skalní útvar. Dokresluje krásu místní lokality. Méně časté výletní místo lázeňských hostů.

Poloha: 50.2483547N, 17.1723456E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,8 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,7 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (4 km)


Wilhelmovy kameny na Nassauské stezce

 - Wilhelmovy kameny, Lipová - lázně:

Mezi kopci Jeseníků se zde otvíral původním návštěvníkům poměřně široký výhled do okolí. Jinak se jedná o výchoz skal s upraveným okolím.

Poloha: 50.2483267N, 17.1710219E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,9 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,8 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (4,1 km)


 -Adéliny skály, Lipová - lázně: (bez fotografie)

Další lesní zákoutí v řadě. I toto místo slouží jako odpočinková zóna pro lázeňské hosty.

Poloha: 50.2485292N, 17.1705433E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,9 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,8 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (4,1 km)


Historická meteostanice v centru Jeseníku

 - Historická meteostanice, Jeseník:

Radila místním návštěvníkům, jak se mají oblékat. Meteostanice byla pomůckou, co si vzít na lázeňskou procházku a dochovala se v původním stavu.

Poloha: 50.2407728N, 17.1884042E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (150 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (130 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,9 km)

















Gilbertovo odpočívadlo

 - Gilbertovo odpočívadlo, Jeseník:

Kamenné odpočívadlo s nápisem Buď trpělivý. Dříve v těchto místech byly i dva prameny, které stavby v okolí pohltily. Jednalo se o Gilbertův pramen a pramen Glück auf.

Poloha: 50.2290475N, 17.1896808E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, železniční stanice (0,6 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (0,5 km)


Lípa na kolonádě v Lázních Jeseník

 - Lípa na kolonádě, Jeseník:

Bezesporu největší strom Ripperovy kolonády. Má v obvodu kmene 645 centimetrů. Na procházce kolonádou narazíte celkem na 260 stromů, ale tato lípa je každopádně největší. Obvod jejího kmene ji dokonce dosadil na třetí místo v tabulce největších stromů okresu.

Poloha: 50.2394761N, 17.1915464E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (330 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (300 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,9 km)








Čarovný smrk v Lázních Jeseník

 - Čarovný smrk, Jeseník:

Tento strom je výjimečný, ne svým vzrůstem, ale tím, že jeho špičku tvoří čarovějník. Dodnes se odborníci přou, jak tento útvar, který se vyznačuje jinými jehlicemi, jiným růstem, jinou hustotou vzniká. Někteří tvrdí, že jde vlastně o rakovinu stromu, jiní přičítají změny úderu blesku, každopádně se jedná o výjimečný úkaz. Strom najdeme kousek od sanatoria Priessnitz.

Poloha: 50.2422650N, 17.1910853E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (105 m)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (190 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,5 km)










Výlet 1: Po stopách Vincenze Priessnitze a za neskonalým bohatstvím Lázní Jeseník (pěší)


Start: Lázně Jeseník, Turistický rozcestník lázně Jeseník – konečná, bus

Cíl: Lázně Jeseník, Turistický rozcestník Lázně Jeseník – konečná, bus

Délka trasy: 13,2 km

Časová náročnost: 5:05 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Procházka je vedena po nejzajímavějších místech lázeňského města Jeseník. Nejvyšším bodem celého výletu je 780 metrů nad mořem, kam se dostanete u Jitřního pramene. Nejníže budete naopak ve výšce 455 metrů nad mořem u železničního přejezdu před poslední etapou. Celkově převýšení je 477 metrů.

Vhodnost: Výlet je přenádherný, nabízí množství zajímavých okouzlujících, ale i intimních míst, kde bude cítit sounáležitost s přírodou. Výlet je velmi členitý, je na něm spousta zastávek a jelikož je vlastně pořád tvořen kolem centrální budovy Priessnitzova sanatoria, je možné ho kdykoliv přerušit, zkrátit či rozdělit. Je rozhodně vhodný pro všechny. V určitých pasážích, zvláště v úvodu je ale složitější terén. Při cestě zpět lze použít i poměrně frekventované hromadné dopravy. Variabilitě se meze nekladou. Výlet je zařazen na čtvrtém stupni náročnosti.


Zastávky:

Jeseník, Replika Priessnitzovy sprchy (0,3 km) – Jeseník, Pražský pramen (0,5 km) – Jeseník, Prameny Adéla, Flora, Adolf (1,2 km) – Jeseník, Priessnitzova lesní sprcha (1,25 km) – Jeseník, Pramen Anna (Guyla) (1,5 km) – Jeseník, Bezručův pramen (1,55 km) – Jeseník, Guylova kaskáda (1,6 km) – Česká Ves, Rumunský pramen (1,9 km) – Jeseník, Smrkový a Vilémův pramen (2,1 km) – Česká Ves, Jitřní pramen (2,7 km) – Jeseník, Hydropatické skály (3,1 km) – Jeseník, Enhuberův náhrobek (3,4 km) – Jeseník, Müller Quelle (3,6 km) – Jeseník, Drahuščin pramen (3,8 km) – Jeseník, Nassauský kámen (4 km) – Jeseník, Polský pramen (4,1 km) – Lipová – lázně, Martino odpočívadlo (4,4 km) – Lipová – lázně, Terezina skála (4,5 km) – Lipová – lázně, Wilhelmovy kameny (4,6 km) – Lipová – lázně, Adéliny skály (4,7 km) – Jeseník, Mariin pramen (5,4 km) – Jeseník, Josefův pramen (5,6 km) – Jeseník, Mramorová lavice (6,2 km) – Jeseník, Slovanský pramen (6,9 km) – Jeseník, Žofiin pramen (7 km) – Jeseník, Čarovný smrk (7,5 km) – Jeseník, Priessnitzovo sanatorium (7,8 km) – Jeseník, Lípa na kolonádě (8 km) – Jeseník, Maďarský pomník (8,4 km) – Jeseník, Polský pomník (8,8 km) – Jeseník, Priessnitzova hrobka (9 km) – Jeseník, Ripperova promenáda (9,1 km) - Jeseník, Český pomník (9,2 km) – Jeseník, Fontána pod sanatoriem Priessnitz (9,3 km) – Jeseník, Historická meteostanice (9,4 km) – Jeseník, Domácí pramen (9,5 km) – Jeseník, Rodný dům Vincenta Priessnitze (9,6 km) – Jeseník, Géniův pramen (10,2 km) – Jeseník, Pomník obětem čarodějnických procesů (10,8 km) – Jeseník, Gilbertovo odpočívadlo (11 km)

Priessnitzův pramen hrál v životě zakladatele lázní zvláštní úlohu

★★★ - Priessnitzův pramen, Česká Ves:

Za pyramidou z kamene stojí sám Vincenc Priessnitz. Kamenná stavba připomíná 200. výročí rodinné tragédie. Tlak vody je značně kolísavý, jinak má voda vynikající kvalitu.

Poloha: 50.2512819N, 17.1751658E

Parkoviště: na centrálním lázeňském parkovišti (2 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,9 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (4,1 km)


Čeňkův pramen

★★★ - Čeňkův pramen, Česká Ves:

Trošku oříšek z hlediska dějin lázní. Původně se jmenoval Vincentův pramen, nebyl ale pojmenován po zakladateli lázní, ale po jeho synovi. Tento pramen také Vincenc Priessnitz v červenci 1847 na počest svého syna postavil. V době svého vzniku byl mnohem vydatnější než dnes a měl údajně jednu z nejlahodnějších vod ze všech pramenů. V roce 1945 došlo k počeštění jména Vincenc na Čeněk.

Poloha: 50.2571128N, 17.1755522E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (2,6 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (2,5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (4,7 km)


Večerní pramen

★★★ - Večerní pramen, Česká Ves:

Byl založen v roce 1846 pod názvem Altmanns Freude. Později byl přejmenován na Hossanův pramen, a to po lékaři zdejších lázní, ale ani to dlouho nevydrželo. Má půlkruhový tvar a vybízí k příjemném odpočinku.

Poloha: 50.2516386N, 17.1799725E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (1,8 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (1,7 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,9 km)









Pohled z vyhlídky Medvědí kámen

★★★ - Vyhlídka Medvědí kámen, Vápenná:

Zajímavá vyhlídka do údolí se nachází v místech, kde byl údajně zastřelen poslední medvěd v Jeseníkách. Dnes tu narazíme na turisty, se kterými se možná budeme muset poprat o vyhlídku, ze které uvidíme na hřeben Rychlebských hor, Žulovou, Vápennou, a Hrubý Jeseník.

Poloha: 50.2589583N, 17.1548242E

Parkoviště: u komunikace (2,4 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (3 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (3,1 km)


Thyllova vyhlídka

★★★ - Thyllova vyhlídka, Vápenná:

Najdeme ji jen pár metrů od vyhlídky Medvědí kámen. A je o pár nadmořských metrů výš. Je do ní vyryt nápis Tyll Aussicht. Je zde krásný výhled na Rychleby, Žulovou či Vápenou.

Poloha: 50.2564953N, 17.1490306E

Parkoviště: u komunikace (2,4 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (3 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (3,1 km)


Sourozenecký pramen
Socha Permoníka u Sourozeneckého pramene

★★★ - Sourozenecký pramen, Česká Ves:

Historii tohoto pramene spojuje dojemný příběh. Když Vincenc Priessnitz zemřel, jeho děti se rozhodli, že postaví na jeho počest tento pramen. Úmyslně ho pojali bez jediné pamětní desky. Chtěli aby jeho podoba připomínala ledabyle poskládané kameny, z kterých vyvěrá chutná voda.

Poloha: 50.2514808N, 17.1668619E

Parkoviště: na centrálním lázeňském parkovišti (2,7 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (2,6 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (4,8 km)







★★★ - Pramen Svornosti (Svatební pramen), Česká Ves: (bez fotografie)

Podle návštěvníků lázní se jedná o nejkrásnější a nejmalebnější pramen. Leží totiž u malého jezírka v krásném zákoutí, ukrytý hlavním cestám. Po II. světové válce byl přejmenován na Svatební pramen.

Poloha: 50.2587800N, 17.1641797E

Parkoviště: u komunikace (3,8 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (4,6 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (4,5 km)


Zlatý pramen

★★ - Zlatý Pramen, Česká Ves:

Tomuto prameni se také říká Slovenský. Stojí na mýtině a před opravou z něj neteklo příliš mnoho vody. Po opravách v posledních letech už se valí alespoň dva litry za minutu. Voda je velmi chutná.

Poloha: 50.2537414N, 17.1632783E

Parkoviště: na centrálním lázeňském parkovišti (3,1 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (3 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (5,3 km)


Pramen Sjednocení (Louisin pramen)

★★ - Pramen Sjednocení (Louisin pramen), Česká Ves:

Věžovitá půlkruhová stavba z kamene kryje Pramen Sjednocení. Je to jediný pramen, který od roku 1845 nezměnil podobu. Tehdy tu byl hrabě Nostic s manželkou i dcerou Louisou a hrabě Augustin Niemann se do ní zamiloval. Nechal ji postavit pramen Louisa, který ovšem soudruzi po převratu nazvali Pramen Sjednocení.

Poloha: 50.2568144N, 17.1610575E

Parkoviště: na centrálním lázeňském parkovišti (3,5 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (3,4 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (4,3 km)


Vídeňský pramen

★★ - Vídeňský pramen, Česká Ves:

Byl jedním z prvních pramenů, který se v lokalitě objevil. Datum jeho vzniku je v roce 1840. Je z lomového kamene s polokoulí nahoře, několikrát měnil v průběhu své doby podobu i jméno. Pod pramenem se nachází odtoková drážka z kvalitního mramoru.

Poloha: 50.2581347N, 17.1591586E

Parkoviště: na centrálním lázeňském parkovišti (3,7 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (3,6 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (4,1 km)







Schindlerův pramen

★★ - Schindlerův pramen, Česká Ves:

V roce 1863 byl tento pramen pojmenován po jednom z ředitelů místních lázní – Josefu Schindlerovi. Ani to se v 50. letech nelíbilo, a tak v té době bychom tu našli nápis Slezský pramen.

Poloha: 50.2589583N, 17.1548242E

Parkoviště: na centrálním lázeňském parkovišti (4 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (3,9 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (3,8 km)


Pramen Pokroku

★★ - Pramen Pokroku, Česká Ves:

Pramen, který vznikl v roce 1848. V jeho ideálech i v revolučním kvasu se odráží i název tohoto pramene. Ten čeká na rekonstrukci, i když bude složitá, protože mokřina, z nichž čerpal vodu pomalu vysychá.

Poloha: 50.2632519N, 17.1637075E

Parkoviště: u komunikace (3,9 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (4,7 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (4,6 km)


Myslivecký pramen

★★ - Myslivecký pramen, Stará Červená Voda:

Pramen, který vznikl už v roce 1840. Jedná se bezesporu o nejukrytější místní pramen. Najdeme ho na malé mýtině, která je ale hodně zarostlá. Jeho teplota je pouhé 4,4° Celsia a je nejsevernějším „jesenickým pramenem“.

Poloha: 50.2631969N, 17.1600597E

Parkoviště: u komunikace (4,7 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (5,5 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (5,4 km)


★★ - Pramen přátelství, Česká Ves: (bez fotografie)

Původně měl Pramen přátelství půlkruhový tvar, pak ho poškodili vandalové. Dnes po rekonstrukci, kterou prošel pomník i pramen, se lokalita zase k půlkruhové stavbě vrátila. Jedná se o velmi vydatný pramen značně chladné vody, vypouští skoro 24 litrů za minutu.

Poloha: 50.2598428N, 17.1594806E

Parkoviště: u komunikace (3,4 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (4,2 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (4,1 km)


Finský pramen

★★ - Finský pramen, Česká Ves:

O jeho vznik se zasadili finští občané a lékař F. Lindenberg. Původně byl opatřen mramorovou deskou s nápisem Suomen Lahde a Finnishe Quelle. Založen byl v roce 1845.

Poloha: 50.2611464N, 17.1695656E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (3,2 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (3,1 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (5,3 km)









Stezka mezi Mecklenburským a Finským pramenem
Mecklenburský pramen

★★ - Mecklenburský pramen, Česká Ves:

Jeho druhé jméno je Severní pramen. Z chrliče v podobě lví hlavy tryská chutná voda. Romantické a tajemné prostředí v lesním zátiší.

Poloha: 50.2606519N, 17.1704025E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (3,1 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (3 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (5,2 km)


Štýrský pramen

★★ - Štýrský pramen, Česká Ves:

Jeden z nejchutnějších místních pramenů. Romantické zákoutí, které je jako stvořené pro odpočinek. Místo má za sebou rekonstrukci, která prameni rozhodně prospěla.

Poloha: 50.2635469N, 17.1671194E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (3,5 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (3,4 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (5,6 km)


Diamantový pramen
U Diamantového pramene najdeme sochu Rusalky

★★ - Diamantový pramen, Česká Ves:

Prošel renovací už v roce 1910. V 80. letech ho ale silně poškodily polomy. Nachází se v těžko přístupném močálovitém místě. V blízkosti najdeme i nově instalovanou sochu Rusalky a hlavně další z replik bývalých Priessnitzových sprch.

Poloha: 50.2546708N, 17.1751017E

Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (2,4 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (2,3 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (4,5 km)









★★ - Německý pramen, Česká Ves: (bez fotografie)

Tento pramen zakládal Vincenc Priessnitz jako poslední. Byl postaven v roce 1848. Po roce 1945 se o Německý pramen z politických důvodů příliš nestaralo, začal chátrat. Pramen zachránilo až hnutí Brontosaurus.

Poloha: 50.2600211N, 17.1552747E

Parkoviště: u komunikace (3,1 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (3,9 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (3,8 km)


★★ - Pramen Tůňka, Česká Ves: (bez fotografie)

Jeho dnešní podoba pochází z roku 1985. Je věnován postavě vídeňského lékaře Dr. Ferra. Její poslední oprava se uskutečnila v roce 2004, od té doby je pramen poměrně vydatný s kvalitní vodou.

Poloha: 50.2545783N, 17.1633642E

Parkoviště: na centrálním lázeňském parkovišti (3,1 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (3 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (5,3 km)


Pramen Šárka

★★ - Pramen Šárka, Česká Ves:

Pramen u kterého byla další z pověstných Priessnitzových sprch, tentokrát ženská. Pramen Šárka často kontaminuje voda, která kvůli polomům stéká po svahu Studničního vrchu.

Poloha: 50.2521228N, 17.1644264E

Parkoviště: na centrálním lázeňském parkovišti (2,9 km)

Autobusová zastávka: Jeseník, Lázně, Priessnitz (2,8 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (5 km)


★★ - Pramen Dobré naděje, Česká Ves: (bez fotografie)

Další z pramenů z roku 1848. Je zde původní mramorová deska, kamenná zídka už ale pomalu prorůstá trávou. Voda je velmi chutná.

Poloha: 50.2631969N, 17.1600597E

Parkoviště: u komunikace (3,8 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (4,6 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (4,5 km)


Stará vyhlídka Sokolí vrch
Nová vyhlídka Sokolí vrch

 - Vyhlídka Sokolí vrch, Stará Červená Voda:

Vrchol se nachází ve výšce 967 metrů nad mořem. První rozhledna zde vyrostla už údajně v roce 1870; vydržela 20 let. V roce 1890 zde vyrostla druhá dřevěná rozhledna, která nabízela výhledy až do konce 30. let 20. století. Na Sokolím vrchu najdeme dvě vyhlídky – ta původní už pomalu začíná zarůstat, zatímco ta západnější je stále ještě otevřená. Výhled je hlavně na polskou stranu.

Poloha: 50.2686833N, 17.1667975E

Parkoviště: u komunikace (4,6 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (5,4 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (5,3 km)


 - Ripperův kámen, Česká Ves: (bez fotografie)

Nápis připomíná zetě slavného zakladatele místních lázní. I on se snažil o velký rozvoj turistické lokality, založil zde Moravsko-slezský sudetský horský spolek.

Poloha: 50.2635328N, 17.1656172E

Parkoviště: u komunikace (4 km)

Autobusová zastávka: Lipová – Lázně, Jeskyně, železniční stanice (4,8 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (4,7 km)

Výlet 2: Za dalším bohatstvím jesenických pramenů po stezce s názvem Živá voda (pěší)


Start: Lázně Jeseník, Turistický rozcestník Lázně Jeseník – konečná, bus

Cíl: Lázně Jeseník, Turistický rozcestník Lázně Jeseník – konečná, bus

Délka trasy: 13,1 km

Časová náročnost: 5 hodin 10 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: I tento výlet mapuje prameny v okolí lázeňského města Jeseník. A to i přesto, že ani jeden z dnešních pramenů se už nenachází v katastru města. Kromě toho nabízíme i několik zajímavých pohledů na okolní svahy ze zajímavých vyhlídek. Nejvyšším bodem je samotný Sokolí vrch, kde budeme ve výšce 968 metrů nad mořem. Nejnižším bodem je start i cíl ve výšce 622 metrů nad mořem. Celkově překonáme 483 metrů.

Vhodnost: Výlet je v maximálním spojení s přírodou. Protože budeme procházet prameny, které jsou vzdálenější od středu lázní, nenarazíme tu už na tolik lidí. Páteří nám bude Naučná stezka Živé vody, která je v místním značení vedená jako modrá stezka s vločkou. Nejsložitější je výstup k prvnímu prameni, kdy jdeme stále do kopce, pak už se pohybujeme v relativně rovném prostředí s malými výškovými výkyvy. Výlet je zařazen na čtvrtém stupni desetibodové náročnostní stupnice.

Zastávky:

Česká Ves, Jitřní pramen (1,4 km) – Česká Ves, Priessnitzův pramen (1,9 km) – Česká Ves, Sourozenecký pramen (2,5 km) – Česká Ves, Pramen Šárka (2,8 km) – Česká Ves, Pramen Tůňka (3,1 km) – Česká Ves, Zlatý (Slovenský) pramen (3,7 km) – Česká Ves, Pramen Sjednocení (4 km) – Česká Ves, Vídeňský pramen (4,3 km) – Česká Ves, Schindlerův seznam (4,6 km) – Vápenná, Vyhlídka Medvědí kámen (5,3 km) – Vápenná, Thyllova vyhlídka (5,35 km) – Česká Ves, Německý pramen (6 km) – Česká Ves, Pramen Přátelství (6,3 km) – Česká Ves, Pramen Svornosti (Svatební pramen) (6,7 km) – Česká Ves, Pramen Pokroku (7,3 km) – Česká Ves, Pramen Dobré Naděje (7,5 km) – Stará Červená Voda, Myslivecký pramen (8,3 km) – Stará Červená Voda, Vyhlídky na Sokolím vrchu (8,6 km) – Česká Ves, Ripperův kámen (9,3 km) – Česká Ves, Štýrský pramen (9,4 km) – Česká Ves, Finský pramen (9,7 km) – Česká Ves, Meklenburský pramen (9,8 km) – Česká Ves, Čeňkův pramen (10,4 km) – Česká Ves, Diamantový pramen s Priessnitzovou sprchou (10,8 km) – Česká Ves, Večerní pramen (11,4 km)

Čertovy kameny

★★★★ - Čertovy kameny, Česká Ves:

Skalní výchoz je vysoký 40 metrů a na délku má 100 metrů. Je tvořený pegmatitem, využívají ho horolezci, ale s velkou radostí se dívají odsud i turisté.

Poloha: 50.2455283N, 17.2361983E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Česká Ves, Obecní úřad (2,3 km)

Vlaková zastávka: Česká Ves (2,6 km)

Pohled z Čertových kamenů na město Jeseník

Rozhledna Zlatý Chlum

★★★★ - Rozhledna Zlatý Chlum, Česká Ves:

Rozhledna byla zpřístupněna už v roce 1899. Je vysoká 26 metrů a nabízí velký kruhový výhled. Na jedné straně vidíme Jesenické vrcholy, západně pak spatříme hřeben Rychlebských hor a Kralického Sněžníku. Při pohledu na sever dohlédneme až k Otmuchowskému jezeru.

Poloha: 50.2382142N, 17.2377219E

Parkoviště: pod kopcem (1 km)

Autobusová zastávka: Česká Ves, Obecní úřad (3,1 km)

Vlaková zastávka: Česká Ves (3,5 km)







GALERIE: POHLEDY OD ZLATÉHO CHLUMU


Vodní tvrz v Jeseníku sloužila jako sídlo vratislavských biskupů

★★★★ - Vodní tvrz Jeseník, Jeseník:

Tvrz vznikla už v polovině 13. století z popudu vratislavských biskupů. Konec konců ti ji drželi až do roku 1945. Tvrz odolala nájezdu Švédů za třicetileté války a přežila i velký požár v roce 1727. Dnes v ní sídlí místní muzeum. Před vodní tvrzí najdeme také více než dvoutunový bludný balvan, který sem zanesl ledovec z jihovýchodního Švédska.

Poloha: 50.2297308N, 17.2069342E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (0,5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,1 km)


GALERIE: VODNÍ TVRZ


Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jeseníku

★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jeseník:

Jeho poslední přestavba ho zabalila do novorenesančního hávu. Jde o hlavní jesenický kostel, který se může pyšnit jednou zajímavostí. Tou je umrlčí komora neboli márnice, která byla zbudována v roce 1799. Z ní je natažen až ke kostelníkově domu provázek se zvonkem, na ten mohli zvonit „umrlci“ o pomoc pro případ, že byli předčasně prohlášeni za mrtvé a přišli k sobě.

Poloha: 50.2299781N, 17.2061978E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (0,5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (1 km)

Reliéf nad vstupem do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jeseníku

Priessnitzův pomník

★★★ - Sousoší Vincence Priesnitze, Jeseník:

Na počátku 20. století vznikla myšlenka uctít Vincence Priessnitze sousoším. Vznikla veřejná soutěž, kterou vyhrál Josef Obeth. A hned se začalo stavět. Šířka sousoší je 10 metrů, hloubka 6 metrů a všechny postavy jsou mramorové, vznikaly v Tyrolsku; spodní podstavec byl pak vytesán ze supíkovického mramoru. Priessnitzův pomník byl odhalen 25. července 1909 a byl označován za nejlepší pomník v celém rakouském Slezsku. Dnes se na něj odborníci dívají trochu jinak. Postava Priessnitze je umělecky nejslabší a dnes se chápe celý pomník jako kvalitní dílo s přehnaným až nesmyslným uctíváním.

Poloha: 50.2293681N, 17.2130481E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (0,6 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,7 km)


Neuburský pramen v Lázních Jeseník

★★★ - Neuburský pramen, Jeseník:

Pramen, který se v historii přejmenovával a ještě navíc cestoval. Jako Neuburský se jmenuje až od roku 2010, kdy byl tak přejmenován v rámci spolupráce města Jeseník s rakouským Neuburg an der Donnau. Před tím se jmenoval U Lva, což ale nebyl původní název, ale lidé si ho tak pojmenovali podle reliéfu lva jako chrliče. Původně stál tento pramen dokonce na jesenickém náměstí, později se ale vytvořil nový vývěr a kamenný pomník byl přesunut sem. Jedná se o nejteplejší jesenický pramen, který dosahuje teploty až 17° Celsia.

Poloha: 50.2288767N, 17.2109897E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (0,5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,6 km)




Alžbětin pramen II

★★★ - Alžbětin pramen II, Jeseník:

Pramen je dedikován císařovně Sisi, která založila místní nemocnici. Pomník nad pramenem patří vůbec k nejhezčím, které se dají na Jesenicku najít. Má šedivou barvu, porostlý je kapradím a podle místních je naprosto úžasný pro přípravu zrnkové kávy.

Poloha: 50.2305892N, 17.2131353E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (0,8 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,7 km)







Pramen Skalka

★★★ - Pramen Skalka, Jeseník:

Původní název byl Rumpel-Quelle. Dostal ho podle firmy, která místní pomník postavila. Později se ale vzhledem ke skalce, kde se pramen nachází, spontánně lidmi přejmenoval. Má teplotu 15° Celsia. Ani tento pramen neušel pozornosti zlodějíčků. Zmizela jedna deska s názvem a lví hlava bohužel už také není původní.

Poloha: 50.2296117N, 17.2139494E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (0,8 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,8 km)


Anglický pramen

★★★ - Anglický pramen, Jeseník:

Za jeho vznikem stála anglická pacientka Matylda Deshwodtová. Ta uspořádala mezi Angličany, co se tu léčili, sbírku. Pomník byl vztyčen v roce 1848. Odsud také začíná křížová cesta, která vede až na Křížový vrch.

Poloha: 50.2291722N, 17.2156661E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (0,9 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (2 km)


Vila Ernsta Regenharta v Lázních Jeseník

★★★ - Vila Ernsta Regenharta, Jeseník:

Neobarokní vila, která patří mezi perly architektury v Jeseníku. Nemovitost patřila Ernstu Regenhartovi, který byl spolumajitelem textilní firmy Regenhart und Raymann a byla postavena podle návrhu architektů bratří Mayerederů. Dnes v ní sídlí luxusní lázeňské sanatorium.

Poloha: 50.2307844N, 17.2101314E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (0,8 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,5 km)


Výletní restaurace na Křížovém vrchu v Jeseníku

★★★ - Křížový vrch s Priessnitzovou vyhlídkou, Jeseník:

Křížový vrch je dominantou krajiny východně od Jeseníku. Má nadmořskou výšku 689 metrů nad mořem. Už od začátku léčitelství se stal Křížový vrch poutním místem pro návštěvníky lázní. Na vrcholu je vyhlídka pojmenovaná po zakladateli místních lázní.

Poloha: 50.2265269N, 17.2244261E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (1,6 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,7 km)

Z Priessnitzovy vyhlídky na Křížovém vrchu vidíme celé město Jeseník jako na dlani

Pramen Marie Gaudalupské

★★ - Pramen Marie Gaudalupské, Jeseník:

Jediný pramen, který má informační ceduli z černého mramoru. Druhý název pramene je Mexický. Na jeho výstavbu se skládali občané Mexika. V posledních letech bojuje s nedostatkem vody.

Poloha: 50.2300750N, 17.2326472E

Parkoviště: na Křížovém vrchu

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (2,2 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,1 km)


Turistický pramen značí červenobílý kosočtverec na jeho vrchu; jde o původní turistické značení v Jeseníkách

★★ - Turistický pramen, Jeseník:

Symbolizuje ho velká turistická značka vytvořená na pomníku z kamení. Vydatnost pramene není ale velká.

Poloha: 50.2314950N, 17.2303861E

Parkoviště: na Křížovém vrchu

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (2,4 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (3,6 km)


Zapomenutý pramen

★★ - Zapomenutý pramen, Česká Ves:

Pro tento pramen nemůže být příhodnější název. Protože je opravdu ten nejvzdálenější, tak se na něj v průběhu let jaksi zapomnělo. Bylo i velmi obtížné ho najít. To vše změnili v roce 2015 mladí hasiči z nedaleké České Vsi, kteří ho opravili, zrekonstruovali a znovuzpřístupnili. Změnili mu ale i jméno, původně se jmenoval Stöhrův.

Poloha: 50.2441014N, 17.2303189E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Česká Ves, Obecní úřad (1,3 km)

Vlaková zastávka: Česká Ves (1,7 km)


★★ - Trojpramen, Česká Ves: (bez fotografie)

Důkaz toho, že nové prameny vznikají i v dnešní době. Jedná se o nově postavený pramen, který vznikl teprve v roce 2008 zásluhou Lesů České republiky. Je zajímavě technicky vyřešen, nabízí zajímavé místo k odpočinku a příjemnou vodu.

Poloha: 50.2361178N, 17.2265733E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Česká Ves, most (1,9 km)

Vlaková zastávka: Česká Ves (2,5 km)


Evangelický kostel v Jeseníku

 - Evangelický kostel, Jeseník:

Stavba začala vznikat v roce 1881. Zajímavé je, že na její vznik přispěla i sama holandská princezna Marianna Oranžská, která na stavbu věnovala 10 tisíc guldenů. Tedy třetinu celého nákladu.

Poloha: 50.2346811N, 17.2078706E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, sídliště (380 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,5 km)









Vnitřní podoba evangelického kostela v Jeseníku

Z křížové cesty v Jeseníku se otevírají nádherné pohledy na samotné město

 - Křížová cesta na Křížový vrch, Jeseník:

Křížová cesta tu vznikla ještě před tím, než byly zdejší stráně zalesněné. A znovu křížová cesta vznikala jako vděk jesenických pacientů. Finančně na ní přispěli šlechtici z Polska, Anglie, Uher, Německa, ale i z Ameriky. Křížová cesta se začala stavět v roce 1845 a posvěcena byla v roce 1861. Komunisté ale křížovou cestu zrušili a udělali místo ní bobovou dráhu. Dnes cestu znovu tvoří čtrnáct dřevěných křížů s kapličkou s pašijovým obrázkem.

Poloha: 50.2264686N, 17.2233544E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (1,8 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,8 km)


Kostel svaté Anny na Křížovém vrchu v Jeseníku

 - Kostel svaté Anny, Jeseník:

Tvoří přirozenou dominantu celého Křížového vrchu. Původně zde byla skromná dřevěná stavba ze 17. století. Tu vystřídal kostel postavený v roce 1847.

Poloha: 50.2260153N, 17.2248136E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (1,6 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (2,7 km)

Interiér kostela svaté Anny na Křížovém vrchu v Jeseníku

Ovčí most v Jeseníku
Pohled přes litinovou lampu na Ovčím mostě

 - Ovčí most, Jeseník:

Název je trochu zavádějící. Vztahuje se totiž k původnímu mostu, který tu byl ještě před tímto. Ten byl dřevěný a sloužil k přechodu říčky Bělé. Biskupský pastevec po něm vyháněl fláternické ovce na pastvu na Zlatý Chlum. Současný most je technickou památkou, protože se jedná o první nýtovaný most na Jesenicku. V posledních letech prošel úpravou, která dodržela jeho původní podobu. Skutečně byly boční chodníky dřevěné, jen elektrické osvětlení nahradilo to původní plynové a na mostovce nebyl asfalt, ale dříve to byl jen uválcovaný štěrk.

Poloha: 50.2318364N, 17.2073283E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jeseník, autobusové nádraží (0,7 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (1,2 km)

Výlet 3: Zaměřeno na historii Jeseníku, Křížový vrch, rozhlednu Zlatý Chlum, košíky plné hub a na naleziště almandinu (pěší)


Start: Jeseník, Turistické informační centrum

Cíl: Jeseník, Turistické informační centrum

Délka trasy: 12,5 km

Časová náročnost: 5 hodin 20 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Tento další výlet městem Jeseník se vyhýbá vlastnímu lázeňskému areálu, přesto se nemůže vyhnout místním pramenům, které jsou doslova rozesety po celém okolí. Cesta povede na Křížový vrch, který se už v dřívějších letech stal poutním areálem mnoha lázeňských hostů. Kromě úžasné vody, nezapomeňme na košík na houby, protože budeme procházet pověstnou mykologickou lokalitou a také sáček na granáty, najdeme totiž nejvýznamnější lokalitu nálezu granátu almandinu. Celkové převýšení je 537 metrů. Nejnižší bod je při přechodu Ovčího mostu ve výšce 430 metrů nad mořem, nejvyšší bod je pak u rozhledny Zlatý Chlum ve výšce 877 metrů nad mořem.

Vhodnost: Krásný přírodní výlet, lze ho charakterizovat jako středně náročný s pozvolným stoupáním na Křížový vrch a k rozhledně Zlatý Chlum. Zařazen je přesně v polovině náročnostní škály, tedy na bodě pět.


Zastávky:

Jeseník, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (0,1 km) – Jeseník, Vodní tvrz (0,2 km) – Jeseník, Ovčí most (0,5 km) – Jeseník, Vila Ernsta Regenharta (0,8 km) – Jeseník, Alžbětin pramen II (1,1 km) – Jeseník, Neuburský pramen (1,5 km) – Jeseník, Sousoší Vincence Priessnitze (1,7 km) – Jeseník, Pramen Skalka (1,8 km) – Jeseník, Anglický pramen (1,9 km) – Jeseník, Křížová cesta na Křížový vrch (3,5 km) – Jeseník, Křížový vrch (3,55 km) – Jeseník, Priessnitzova vyhlídka (3,6 km) – Jeseník, kostel svaté Anny (3,7 km) – Jeseník, pramen Marie Guadalupské (4,5 km) – Jeseník, Turistický pramen (5 km) – Česká Ves, Rozhledna Zlatý Chlum (6,3 km) – Česká Ves, Čertovy kameny (7,5 km) – Česká Ves, Zapomenutý pramen (8,7 km) – Česká Ves, Trojpramen (10 km) – Jeseník, Evangelický kostel (12 km)


Pohled na sanatorium Priessnitz z Heckelových skal

★★★ - Heckelovy skály, Česká Ves:

Skály na kraji lesa, které nabízejí snad nejlepší pohled na lázeňské centrum Jeseník. Vyhlídka je zajištěna zábradlím. Jméno lokalita získala po majitele nedalekého Lesního dvora.

Poloha: 50.2533483N, 17.1917703E

Parkoviště: v obci (2,7 km)

Autobusová zastávka: Česká Ves, Obecní úřad (3,1 km)

Vlaková zastávka: Česká Ves (2,7 km)

Heckelovy skály

Kostel svatého Josefa v České Vsi

★★ - Kostel svatého Josefa, Česká Ves:

Tvarově velmi zajímavý kostel, který byl postaven až v roce 1928. Finančně se na něj složili místní katolíci. Vnitřní vybavení pochází ze staré kaple svatého Dominika. V blízkosti stoji morový sloup známý jako Královna nebes z České Vsi a dojemný památník obětem I. světové války.

Poloha: 50.2522361N, 17.2235411E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Česká Ves, Obecní úřad (130 m)

Vlaková zastávka: Česká Ves (0,8 km)







Sousoší na vrcholu mariánského sloupu známé pod názvem Královna nebes z České Vsi

Johann Peter Quelle

★★ - Johann Peter Quelle, Česká Ves:

Jeden z méně navštěvovaných jesenických pramenů. I když prošel ve 30. letech 20. století rekonstrukcí, vyžádal by si větší péči, přesto je místní voda velmi dobrá.

Poloha: 50.2542578N, 17.2007450E

Parkoviště: v obci (1,9 km)

Autobusová zastávka: Česká Ves, Obecní úřad (2,3 km)

Vlaková zastávka: Česká Ves (1,9 km)


Heckelův pramen

★★ - Heckelův pramen, Česká Ves:

Upravený pramen s příjemným posezením. Prošel rekonstrukcí v roce 2015.

Poloha: 50.2522361N, 17.2235411E

Parkoviště: v obci (0,9 km)

Autobusová zastávka: Česká Ves, Obecní úřad (1,3 km)

Vlaková zastávka: Česká Ves (0,9 km)


Tisová skalka

★★ - Tisová skalka, Česká Ves:

Tisová skalka je takzvané severní vyhlídkové místo na Krajníku. Je odsud krásný výhled z upraveného vyvýšeného skalního výchozu. Zajímavostí jsou místní zákopy, které vznikaly ke konci II. světové války.

Poloha: 50.2590353N, 17.2060394E

Parkoviště: v obci (1,6 km)

Autobusová zastávka: Česká Ves, Obecní úřad (2 km)

Vlaková zastávka: Česká Ves (1,6 km)

Výlet 4: Procházka s krásnými vyhlídkami kolem hory Krajník a Jehlan s nalezištěm nádherných drúz křišťálu (pěší)


Start: Česká Ves, Turistický rozcestník Česká Ves – škola, bus

Cíl: Česká Ves, Turistický rozcestník Česká Ves – škola, bus

Délka trasy: 11,3 km

Časová náročnost: 4 hodin 40 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Nejnižším bodem výletu je start i cíl, který leží ve výšce 406 metrů nad mořem. Nejvyšší bod pak nalezneme 876 metrů nad mořem a jedná se o vrch Jehlan. Ten leží zhruba v polovině cesty, a tak první část lze charakterizovat jako nepřetržité mírné stoupání, zatímco druhou část jako stejné mírné klesání. Celkové převýšení je 511 metrů. Devizou výletu je množství vyhlídek, které nám svahy při cestě nabízejí. Prozkoumáme tak kompletně údolí řeky Bělé.

Vhodnost: Na desetistupňové škále lze tento výlet označit náročností na bodu pět.


Zastávky:

Česká Ves, Kostel svatého Josefa (0,4 km) – Česká Ves, Heckelův pramen (1,9 km) – Česká Ves, Tisová skalka s vyhlídkou (2,6 km) – Česká Ves, vyhlídka na Krajníku (2,9 km) – Česká Ves, Johann Peter Quelle (3,5 km) – Česká Ves, Heckelovy skály a vyhlídka (4,5 km) – Česká Ves, Vrch Jehlan, zbytky Schindlerovy chaty a naleziště křišťálu (5,2 km) – Česká Ves, Večerní pramen (6,2 km) – Česká Ves, Smrkový a Vilémův pramen (6,9 km)´- Jeseník, Rumunský pramen (6,9 km) – Jeseník, Guylova kaskáda (7,5 km) – Jeseník, Pramen Anna (Gyula) (7,55 km) – Jeseník, Bezručův pramen (7,6 km) – Jeseník, Prameny Adéla, Flora a Adolf (7,8 km) – Jeseník, Priessnitzova lesní sprcha (7,85 km)

Útvar nazvaný Průhledná záclona v Národní přírodní památce Jeskyně Na Pomezí

★★★★★ - Národní přírodní památka Jeskyně na Pomezí, Lipová – lázně:

Krasové procesy, které tu stojí za místními překrásnými jeskyněmi začaly už ve třetihorách. Zdejší jeskyně mají dvě základní vrstvy. Ta vrchní vznikala průsakem vody z povrchu, druhou spodní modeloval zdejší vodní tok. Je zde velmi bohatá krápníková výzdoba – k těm nejzajímavějším krápníkovým útvarům patří například Smuteční vrba u sintrového jezírka, Šikmá věž v Pise, Indická pagoda, Sloní ucho, Spící sova nebo Eskymák v kajaku. Věhlas si však získaly dva útvary – první z nich je symbolem zdejších jeskyni a jmenuje se Zkamenělé srdce. Protože už po něm voda nestéká, umožní průvodci si na něj sáhnout, a tak se nám může splnit přání. Druhým nejznámějším útvarem je Zkamenělý pes, který vznikl na úlomku dřeva, které bylo kdysi splaveno do jeskyně. Lokalita je tvořena i dalšími nepřístupnými jeskyněmi – Rasovna, Nová, Liščí a Netopýří, celá lokalita je pak národní přírodní památkou, která se vyznačuje výskytem devíti druhů netopýrů, kteří zde v hojném množství přezimují.

Poloha: 50.2457719N, 17.1381783E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lipová lázně, jeskyně, železniční stanice (400 m)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (0,5 km)


GALERIE: JESKYNĚ NA POMEZÍ


Ukázka typického biotopu v lokalitě Přírodní památky Rašeliniště na Smrku

★★★★ - Přírodní památka Rašeliniště na Smrku, Lipová – lázně:

Jedná se o nejvyšší vrch Rychlebských hor. Přírodní památka je zřízena kvůli vrchovištnímu rašeliništi, které patří k velmi vyhledávaným místům, a to i kvůli zajímavé vyhlídce Brousek.

Poloha: 50.2307464N, 17.0328492E

Parkoviště: v obci Horní Lipová (4 km)

Autobusová zastávka: Lipová lázně, konečná (4,5 km)

Vlaková zastávka: Horní Lipová (4,5 km)


GALERIE: RAŠELINIŠTĚ NA SMRKU


Výstup na vrchol Obřích skal

★★★★ - Obří skály, Lipová – lázně:

Zhruba 600 metrů dlouhá skalní hradba dominuje krajině. Její výška se pohybuje od deseti do šestnácti metrů. Hradba je tvořena staurolitickými svory. Jak zvětrávají se můžete přesvědčit při pohledu zblízka. Spatříte tu různé pokličky, žlaby nebo okna. Když na jakýkoliv vrchol vystoupíte, ucítíte osvobozující pocit z volnosti a z krásné jesenické přírody. Obří skály jsou také známým místem, kde se velice hojně ojevuje staurolit, což je nádherný minerál vytvářející v přírodě nezvyklé křížové prorostlice. Proto byl dřív hojně vyhledáván, připomíná totiž kamenné kříže. Na Obřích skalách jsou jich tisíce. Jen je obtížné je vytesat z místních skalních velikánů.

Poloha: 50.1845775N, 17.0356614E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ostružná (0,8 km)

Vlaková zastávka: Ostružná (0,9 km)


GALERIE: OBŘÍ SKÁLY NAD LIPOVOU


Přírodní památka Louka na Miroslavi rozkvete na přelomu jara a léta tisícovkami květů chráněného Mečíku střechovitého

★★★★ - Přírodní památka Louka Na Miroslavi, Lipová - lázně:

Naprosto unikátní podmáčená louka. V posledních letech ji začali ochranáři kosit, zvýšili tak počet extrémně chráněných a ohrožených Mečíku střechovitých z původních 280 na současných téměř sedm tisíc. Když v červnu nebo červenci uvidíme tu záplavu ruděfialových květů jedná se o největší odměnu, kterou jsme mohli za tento výlet dostat. A to ještě nemluvíme o dalších orchidejích – Prstnatci májovém, Prstnatci Fuchsově, Vemeníku dvoulistém nebo Bradáčku vejčitém.

Poloha: 50.2172131N, 17.1307553E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lipová lázně, rozcestí k železniční stanici (1,4 km)

Vlaková zastávka: Lipová – lázně (1,7 km)


Důvodem ochrany Přírodní rezervace Stráž - Skalka je hlavně orchidejová louka s výskytem Prstnatce bezového

★★★ - Přírodní rezervace Stráž – Skalka, Ostružná:

Rezervace byla vyhlášená teprve v roce 2013. Jejím obrovským přínosem jsou louky s chráněnými a ohroženými druhy rostlin, kterým dominuje orchidej Prstnatec bezový. Část přírodní rezervace zaplňují také vápencové skalky.

Poloha: 50.1845775N, 17.0356614E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ostružná (0,8 km)

Vlaková zastávka: Ostružná (0,9 km)


Pomezní pramen má velmi lahodnou a svěží chuť

★★ - Pomezní pramen, Lipová – lázně:

Velice vydatný pramen s velmi dobrou vodou. Najdeme ho v blízkosti známých jeskyní. Voda vyvěrá ve zděném přístřešku.

Poloha: 50.2403392N, 17.1398225E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lipová lázně, jeskyně, železniční stanice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (0,5 km)









Bernské odpočívadlo

★★ - Švýcarský pramen – Bernské odpočívadlo, Lipová – lázně:

Jedná se o hezké odpočívadlo s vývěrem vody. Správný název je Bernské odpočívadlo, ale voda neodpovídá velmi přísné švýcarské normě, tak delegace ze Švýcarska, která je partnerem zdejšího města usoudila, že by se tomu nemělo říkat pramen.

Poloha: 50.2408011N, 17.1653008E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lipová lázně, jeskyně, železniční stanice (1,7 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (1,9 km)


★★ - Březový pramen, Lipová – lázně: (bez fotografie)

Původním záměrem bylo, aby značené cesty z jesenických lázní končily až zde u Březového pramene. To se ale v roce 1910 při velké rekonstrukci cest nestalo. A tak je tu dnes jen vývěr vody, který je situován v krásném prostředí.

Poloha: 50.2437414N, 17.1647000E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lipová lázně, jeskyně, železniční stanice (2,2 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně jeskyně (2 km)


Pramen císaře Josefa II. v Lipové

★★ - Pramen císaře Josefa II., Lipová – lázně:

Studánka byla zbudována v roce 1911. Už tehdy to bylo ale poutní místo. Podle dochovaných písemných zdrojů se totiž z této studánky napil při své cestě krajem sám císař Josef II. Psal se tehdy den 1. září 1779.

Poloha: 50.2245669N, 17.0933747E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lipová lázně, rekreační středisko Sigma (180 m)

Vlaková zastávka: Horní Lipová (0,8 km

Výlet 5: Extrémní projížďka okolím lázeňského města Lipová (horské kolo)


Start: Lipová Lázně, Turistický rozcestník Lipová Lázně – bus

Cíl: Lipová Lázně, Turistický rozcestník Lipová Lázně – bus

Délka trasy: 44,1 km

Časová náročnost: 4 hodin 10 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je zaměřen hlavně na přírodní zajímavosti, kde je středobodem obec Lipová. Nejvyšší bod naší cesty je ve výšce 1125 metrů, což je lokalita vrchu Smrk. Nejníže naopak budeme krátce po startu v obci Lipová – lázně, a to ve výšce 488 metrů nad mořem. Celkově je převýšení rekordních 1348 metrů. Přímo smrtelné je stoupání z kraje obce Lipová na vrch Smrk, kde na délce čtyř kilometrů překonáme převýšení větší než 580 metrů. Po celé délce máme tedy téměř 14% stoupání.

Vhodnost: Předcházející údaje činí z tohoto výletu jeden z nejnáročnějších, jaké můžeme v České republice sestavit. Proto ho považujme za extrémně silnou výzvu připravenou jen pro připravené sportovce. Kategorie deset plus.


Zastávky:

Lipová – lázně, Pomezní pramen (2 km) – Lipová – lázně, Švýcarský pramen (4,4 km) – Lipová – lázně, Březový pramen (4,8 km) – Lipová – lázně, Národní přírodní památka Jeskyně Na Pomezí (7,4 km) – Lipová – lázně, Pramen císaře Josefa II. (14,5 km) – Lipová – lázně, Přírodní památka Rašeliniště na Smrku (23,2 km) – Ostružná, Přírodní rezervace Stráž – Skalka (30,4 km) – Lipová – lázně, Obří skály (36,3 km) – Lipová – lázně, Přírodní památka Louka na Miroslavi (41,8 km)

Mohutnost kamenného moře v PR Borek u Domašova nejvíce oceníte při pohledu z dálky

★★★ - Přírodní rezervace Borek u Domašova, Bělá pod Pradědem:

Důvodem ochrany je místní kamenné moře z křemence. Okolí doprovází původní starý borový les o věku 200 let. Zajímavé tu jsou exempláře Smrku ztepilého, který se tu přizpůsobil prostředí tak, že roste v plazivé formě. Místo je známé i velmi kvalitními zkamenělinami, které se nacházejí v kamenech ve zdejším kamenném moři. Svoji kvalitou a množstvím nemají v Evropě obdoby a srovnatelné místo nálezu lze najít až v daleké Severní Americe. Dalšími zajímavostmi lokality je vzácný brouk Roháček jedlový, který se objevuje pouze na třech místech v naší zemi. Když budete tišší a budete klidně našlapovat, můžete v lokalitě najít i naší největší kočkovitou šelmu Rysa ostrovida, který má právě tady hojné místo výskytu.

Poloha: 50.1451456N, 17.2217292E

Parkoviště: u silnice 450 (1,3 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Domašov, hájenka (1,5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (13,1 km)


Na Kamzičí skále

★★ - Kamzičí skála, Bělá pod Pradědem:

Tento skalní útvar se nachází v těsné blízkosti cyklostezky. Vystoupat se dá až na vlastní skálu, ze které je krásný výhled do údolí Jeseníků.

Poloha: 50.1482244N, 17.2350147E

Parkoviště: u silnice 450 (4,2 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Eduard, bus (4,6 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (13,4 km)


Pramen Zaječího potoka

 - Pramen Zaječího potoka, Bělá pod Pradědem:

Vkusně udělaný výtok Zaječího potoka z hloubi hor. Zároveň je to i turistický přístřešek. S vodou se ale musí počítat jen ve vlhčích letech, jinak pramen vysychá.

Poloha: 50.1485842N, 17.2360167E

Parkoviště: u silnice 450 (4,2 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Eduard, bus (4,6 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (13,4 km)


Lesní hřbitov Borek

 - Lesní hřbitov Borek, Bělá pod Pradědem:

Nachází se v blízkosti bývalého zajateckého pracovního tábora v údolí Zaječího potoka. Kapacita střediska byla až 100 osob. Ty si na práci vyžádala lesní správa v Domašově od říšské vojenské správy, protože na práci v lese chyběla pracovní síla. Zima roku 1941/42 byla obzvlášť krutá a na následky onemocnění skvrnitým tyfem zemřelo 16 sovětských zajatců, kteří byli pochováni na různých místech v lese. Lesní hřbitov je jen symbolickým místem jejich odpočinku.

Poloha: 50.1449600N, 17.2153436E

Parkoviště: na kraji obce

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Domašov, Obecní úřad (0,9 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (8,8 km)


Lípa U Machaly

 - Lípa u Machaly, Bělá pod Pradědem:

Stáří lípy odhadují odborníci na 300 let. Strom je vysoký 32 metrů a má obvod kmene 637 centimetrů. Je čtvrtým největším stromem v okrese Jeseník.

Poloha: 50.1488072N, 17.2041103E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Domašov, hájenka (25 m)

Vlaková zastávka: Jeseník (11,5 km)


Seifertova kaplička

 - Seifertova kaplička, Bělá pod Pradědem:

Malá stavba spojená s dojemným lidským příběhem. Kapličku nechali vystavět manželé Wilhelm a Emma Seifertovi jako poděkování za to, že po smrti třech prvních dětí další přežil a že se sedlák Seifert dokázal zotavit z velmi těžkého úrazu. Komunistický režim kapličce ale příliš nepřál, a tak musela být na začátku století zbořena a v roce 2002 vystavěna její replika.

Poloha: 50.1781975N, 17.2106342E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Domašov, Obecní úřad (0,9 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (8,8 km)


Kalafatičova plotna

 - Kalafatičova plotna, Bělá pod Pradědem:

Velmi zajímavý skalní útvar. Vznikl v místě bývalého kamenolomu. Jedná se o 15 metrů vysokou skalní plotnu, která je prudce skloněná. Využívají ji k nácviku lezení horolezci. Ti co si v tom nelibují, mohou odpočívat pod ní na místě pro odpočinek.

Poloha: 50.1786275N, 17.2112511E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Domašov, Obecní úřad (0,9 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (8,8 km)

Výlet 6: Emotivní výlet Chráněnou krajinnou oblastní Jeseníky (horské kolo)


Start: Bělá pod Pradědem, Turistický rozcestník Bělá pod Pradědem – obecní úřad, bus

Cíl: Bělá pod Pradědem, Turistický rozcestník Bělá pod Pradědem – obecní úřad, bus

Délka trasy: 22,9 km

Časová náročnost: 2 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Cyklovýlet je vedený samým srdcem Jeseníků. Přesto je až nepochopitelně jednoduchý a snadný. Celkové převýšení je 608 metrů. Nejnižším bodem je start a cíl, což je ve výšce 508 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je 1047 metrů nad mořem. Tam se dostaneme při cestě k cyklorozcestníku Spojená cesta. Výlet je vlastně jízdou po naprosté rovině díky pohybu po vrstevnicích. Od začátku výletu budeme stoupat až k rozcestníku Spálená. Pak pojedeme deset kilometrů po naprosté rovině a následně cesta povede dolů. Výlet nemapuje žádná stěžejní a nezapomenutelná místa Jeseníků, jde tu spíše o návštěvu čisté přírody, kterou se Jeseníky stále ještě pyšní.

Vhodnost: Výlet zvládne každý, pokud se jen trochu zakousne a zvládne úvodní stoupání. Pak už nic nebude bránit v krásné projížďce. Jedná se o výlet zařazený do šestého stupně náročnosti.


Zastávky:

Bělá pod Pradědem, Kalafatičova plotna (1 km) – Bělá pod Pradědem, Seifertova kaplička (1,1 km) – Bělá pod Pradědem, Lesní hřbitov Borek ( ) - Bělá pod Pradědem, Jelení pramen (7,7 km) – Bělá pod Pradědem, Kamzičí skála (13,2 km) – Bělá pod Pradědem, pramen Zaječího potoka (13,3 km) – Bělá pod Pradědem, Přírodní rezervace Borek u Domašova (17,3 km) – Bělá pod Pradědem, Lesní hřbitov Borek (18 km) - Bělá pod Pradědem, Lípa u Machaly (18,9 km)

Keprník je vděčným výletním cílem návštěvníků Jeseníků

★★★★★ - Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník, Bělá pod Pradědem:

Osm set hektarů velká národní přírodní rezervace má mnoho podob. Na třech místech, a to na vrcholcích Keprníku, Šeráku a Vozky se dochovaly poslední bezlesé alpínské hole. Ty byly v Jeseníkách běžné až do 19. století, pak je tu nahradila borovice kleč. Na vrcholcích Keprníku a Vozky jsou také úžasné skalní útvary. Dalšími zajímavými místy národní přírodní rezervace jsou vrchovištní rašeliniště a navíc ještě Lichtenštejnský prales, který byl vyhlášen jako první na Moravě jako chráněná rezervace už v roce 1904.

Poloha: 50.1737267N, 17.1125931E

Parkoviště: v Ramzové (4,9 km)

Autobusová zastávka: Ostružná, Ramzová, hotel Horská chata (5,3 km)

Vlaková zastávka: Ramzová (5,4 km)


VIDEA: POHLEDY Z VRCHOLU KEPRNÍKU

Radost z pokoření Keprníku, všimněte si ale i mrazových thufurů
Výhled ze 1423 metrů vysokého Keprníku
Současná kaple Vřesová studánka vyrostla nad poutním místem až v roce 2007, lidé však ke studánce chodili už od 17. století

★★★ - Poutní místo kaple Vřesová studánka, Loučná nad Desnou: (okres Šumperk)

První kaple byla postavena nad Vřesovou studánkou ze dřeva už v 17. století. Nová kaplička byla vysvěcena 11. září 1927, dlouho ale nesloužila. V roce 1946 do ní uhodil blesk a kompletně lehla popelem. Novou kapličku dostalo poutní místo nad osvěžující studánkou v roce 2007. Vřesová studánka je schovaná v kamenné kapli a slouží k osvěžení turistů. Nedaleko ní byl i hostinec, který musel být ale pro špatný stav zbořen v roce 1988.

Poloha: 50.1454167N, 17.1340953E

Parkoviště: na Červenohorském sedle (cca 3,3 km)

Autobusová zastávka: Loučná nad Desnou, Červenohorské sedlo (3,6 km)

Vlaková zastávka: Kouty nad Desnou (8,1 km)


Na PR Filipovické louky najdeme prosluněné části, ale i rašelinná vlhká místa

★★★ - Přírodní rezervace Filipovické louky, Bělá pod Pradědem:

Podmáčená louka, tůňky i rašeliniště s velkou přírodní hodnotou. Objevují se tu chránění živočichové i rostliny. Lokalita je ceněná i z estetického hlediska.

Poloha: 50.1614131N, 17.1663014E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Filipovice, Stará pošta (0,8 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (12,3 km)


Skalní útvar Kamenné okno

★★★ - Kamenné okno, Bělá pod Pradědem:

Zajímavý skalní útvar. Je poznávacím znamením této oblasti. Kamenné okno je typické pro tuto oblast a vzniká tu řada nádherných fotografií. Hlavně je odsud krásný výhled do okolí.

Poloha: 50.1491644N, 17.1366406E

Parkoviště: ve Filipovicích (4,3 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Filipovice, Stará pošta (4,3 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (15,4 km)


Pozvolna zarůstající Koňská vyhlídka

★★ - Koňská vyhlídka, Ostružná:

Nachází se na cestě z Černavy na Šerák. Jmenuje se kvůli tomu, protože to bylo jediné místo, které bylo rozšířeno a koně, které táhli povozy na Šerák mohli odpočívat. Dřina koňských valachů s nákladem potravin a piva trvala i po druhé světové válce a ukončila ho až výstavba lanové dráhy. Z místa je výhled na stráně Hrubého Jeseníku. Vyhlídka však pomalu zarůstá, přesto o několik desítek metrů níž najdeme jinou, dosud funkční a stále otevřenou vyhlídku na hřeben skal Vozka.

Poloha: 50.1830447N, 17.1004881E

Parkoviště: v Ramzové (4,1 km)

Autobusová zastávka: Ostružná, Ramzová, hotel Horská chata (4,4 km)

Vlaková zastávka: Ramzová (4,5 km)


Vrcholové partie Přírodní rezervace Sněžná kotlina

★★ - Přírodní rezervace Sněžná kotlina, Bělá pod Pradědem:

Místo v Jesenících, kde zůstává nejdéle sníh. I proto tento název. Strmé svahy pokrývají smrčiny, vršek patří klečím. Vyskytují se tu vzácné rostliny, ale většina míst je těžce přístupná.

Poloha: 50.1427858N, 17.1395739E

Parkoviště: ve Filipovicích (5 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Filipovice, Stará pošta (5 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (16,1 km)


Přírodní rezervace Šumárník s vyhlídkovým místem, Bělá pod Pradědem: (bez fotografie)

Lokalita je unikátní tím, že se tu vyskytují skalnaté výchozy, které obsahují vápník. Rostou tu proto vápnomilné druhy rostlin. Mezi nimi najdeme i ohrožený Lomikámen vždyživý.

Poloha: 50.1891847N, 17.1290119E

Parkoviště: ve Filipovicích (6,4 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Filipovice, Stará pošta (7,2 km)

Vlaková zastávka: Lipová Lázně (10,6 km)


Vodopády Keprnického potoka, Bělá pod Pradědem: (bez fotografie)

Hlavní vodopád je vysoký 8 metrů. Jeho několikaproudý a hlavní tok teče v pravé puklině, která je ale bohužel nejméně viditelná. Hned pod hlavním vodopádem následuje řada nižší vodopádů, která je spojena s vodní skluzavkou, na kterou navazují další vodopády. Celkově překonávají vodopády výšky 150 metrů na délce větší než 500 metrů. Úsek vodopádů na Keprnickém potoce končí u rozcestníku Bystrý potok.

Poloha: 50.1792994N, 17.1195292E

Parkoviště: v Ramzové (6,7 km)

Autobusová zastávka: Ostružná, Ramzová, hotel Horská chata (7 km)

Vlaková zastávka: Ramzová (7,1 km)

Výlet 7: Za vodopády Keprnického potoka a za úžasnými výhledy ze západního Hrubého Jeseníku (pěší)


Start: Bělá pod Pradědem, Turistický rozcestník Filipovice – stará pošta, bus

Cíl: Bělá pod Pradědem, Turistický rozcestník Filipovice – stará pošta, bus

Délka trasy: 22,7 km

Časová náročnost: 8 hodin 20 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Cesta nás povede nejkrásnějšími místy západního Hrubého Jeseníku. Z velké části se pohybujeme v oblasti místních národních přírodních rezervací, proto bychom se tu měli pohybovat pouze po vyšlapaných a značených trasách. Nejnižším místem výletu je turistický rozcestník Keprnický potok, kde budeme ve výšce 633 metrů nad mořem. Nejvýše se budeme nacházet v místě 1416 metrů nad mořem, což je lokalita vrchu Keprník. Výlet je poměrně dlouhý zvlášť na horský terén, a proto doporučujeme vyrazit brzy ráno. Celkové převýšení je 1034 metrů.

Vhodnost: Výlet je náročný, na celkové škále se jedná o nejvyšší stupeň – desítku. Jeho výhodou je to, že se nejedná o houpavý terén, ale o táhlý výšlap nahoru. Výhledy, které nám ovšem krajina nabídne, jsou okouzlující.


Zastávky:

Bělá pod Pradědem, Přírodní rezervace Filipovické louky (0,7 km) – Bělá pod Pradědem, Vodopády Keprnického potoka (6,2 km) - Bělá pod Pradědem, Přírodní rezervace Šumárník s vyhlídkovým místem (7,1 km) – Bělá pod Pradědem, Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník (7,9 km) – Bělá pod Pradědem, vyhlídkové místo u turistické chaty Šerák (10,2 km) – Ostružná, Koňská vyhlídka (11,3 km) – Bělá pod Pradědem, vrchol a vyhlídkové místo Keprníku (13,7 km) – Loučná nad Desnou, Vřesová studánka (17,2 km) - Bělá pod Pradědem, Skalní útvar Kamenné okno (17,6 km) – Bělá pod Pradědem, Přírodní rezervace Sněžná kotlina (18,5 km)

Nejvyšší vodopád Jeseníků Vysoký vodopád

★★★★★ - Přírodní rezervace Vysoký Vodopád, Bělá pod Pradědem:

Nejvyšší vodopád Jeseníků. Vodopád má dva stupně s celkovou výškou 28 m. Vodopád i jeho okolí jsou součástí přírodní rezervace Vysoký vodopád. Rezervace zahrnuje nejen vodopád, členité koryto Studeného potoka a roztroušené skalky, ale také okolní horskou smrčinu. Zvlášť pestré druhové zastoupení mají mechorosty – byla jich zde popsána celá stovka druhů. Nejvzácnější z nich je Paprutka dlouhokrkatá, která se objevuje jen v této přírodní rezervaci a pak na jednom místě na Šumavě.

Poloha: 50.1116611N, 17.2061397E

Parkoviště: v části Bělá (3,2 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, vodopády (3,6 km)

Vlaková zastávka: Kouty nad Desnou (11,7 km)


Mariin pramen pod Velkým Klínem

★★ - Mariin pramen, Bělá pod Pradědem:

Mariin pramen se nachází na zelené turistické značce nad Bělou, na úbočí Velkého Klínu. Nad starobylým pramenem je lurdská jeskyně se sochou Panny Marie a kamenným oltářem.

Poloha: 50.1453311N, 17.1897697E

Parkoviště: v části Bělá (1,7 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, vodopády (2 km)

Vlaková zastávka: Jeseník (10,6 km)


Javorové vodopády tvoří deset na sobě nezávislých stupňů

★★ - Javorové vodopády, Bělá pod Pradědem:

Javorový potok pramení na severním svahu Výrovky v 1100 metrech and mořem a pod Kamenným kostelem začíná prudce klesat do hluboké skalnaté rokle tvořené z fylonitu. Tyto vodopády patří k nejrozmanitějším v celých Jeseníkách. Skládají se totiž z deseti stupňů. Nejkrásnější je třetí stupeň, který se nachází zhruba 890 metrů nad mořem. Je vysoký zhruba 5 metrů a široký 7 metrů.

Poloha: 50.1279325N, 17.1890092E

Parkoviště: v části Bělá (3,8 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, vodopády (4,2 km)

Vlaková zastávka: Kouty nad Desnou (9,6 km)


Skalní útvar Kamenný kostel

 - Kamenný kostel, Bělá pod Pradědem:

Kamenný útvar, který ční nad Milionovou cestou. Bohužel dnes už zcela zarostl a nemůže čnít a uchvacovat svoji dominancí.

Poloha: 50.1248828N, 17.1854072E

Parkoviště: v části Bělá (4,1 km)

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, vodopády (4,5 km)

Vlaková zastávka: Kouty nad Desnou (9,3 km)

Květy Oměje šalomounku jsou krásné; smrtelná dávka pro člověka je pouhý jeden a půl miligramu jedu

Výlet 8: Za krásami nejvyššího vodopádu v Jeseníkách (pěší)


Start: Bělá pod Pradědem, Turistický rozcestník Bělá – hotel Eduard, bus

Cíl: Bělá pod Pradědem, Turistický rozcestník Bělá – hotel Eduard, bus

Délka trasy: 17 km

Časová náročnost: 6 hodin 40 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Cesta mapuje severní svahy Pradědu. Respektive budeme se pohybovat mezi Velkým a Malým Klínem. Vyvrcholením celé cesty je pak pohled na nejvyšší vodopád Jeseníků – Vysoký vodopád. Nejnižším bodem je start a cíl ve výšce 623 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je kóta 1314 metrů nad mořem, ke které dojdeme pozvolna a postupně. Najdeme ji kousek za chatou Švýcarna.

Vhodnost: Výlet je vzhledem k horskému terénu, ve kterém se pohybujeme poměrně klidný. Stoupání je sice dlouhé, ale postupné a nedochází k žádným velkým výkyvům na trase. Zařazen je na sedmém stupni desetibodové náročnostní škály.


Zastávky:

Bělá pod Pradědem, Mariin pramen (2 km) – Bělá pod Pradědem, Javorové vodopády (4,2 km) - Bělá pod Pradědem, Skalní útvar Kamenný kostel (4,7 km) – Bělá pod Pradědem, Turistická chata Švýcárna (10,9 km) - Bělá pod Pradědem, Přírodní rezervace Vysoký vodopád (13,5 km)

Páteční vodopád se nachází v blízkosti jedné ze serpentin v cestě na Červenohorské sedlo

★★ - Páteční vodopád, Bělá pod Pradědem:

Na Pátečním potoce se nachází soustava několika vodopádů vysokých 2 až 5 metrů. Vodopád najdeme i na snadno přístupném místě.

Poloha: 50.1436853N, 17.1581892E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bělá pod Pradědem, Filipovice, Stará pošta (2,1 km)

Vlaková zastávka: Kouty nad Desnou (8,9 km)