HRANICE


S krajinou u Hranic si pohrála velmi intenzivně voda, a to hlavně spodní mineralizovaná; ta tu vytvořila Zbrašovské aragonitové jeskyně, trojici léčebných pramenů v Teplicích nad Bečvou, ale hlavně nejhlubší zatopenou propast světa, jejichž celková hloubka nebyla dosud změřena

Hranický újezd byl ve středověku posledním přístupným moravským místem; severně odtud procházela téměř neprostupná moravsko-slezská hranice, výběr daní v tomto újezdu byl dlouho kamenem sváru mezi dvěma velkými kláštery


Dějiny města Hranice jsou velmi složité a rozporuplné a rozhodně nesnadno uchopitelné. Bude velmi složité do nich nahlédnout. Koneckonců už jenom samotný název města si vyžaduje trochu více odbočit od tématu.

Hranická propast je nejhlubší zatopenou propastí světa

V první řadě je nutné poznamenat, že město se skutečně jmenuje pouze Hranice. Název místní železniční stanice Hranice na Moravě se sice mezi lidmi velmi uchytil, ale je zcela nesprávný; město se tak nikdy nejmenovalo.

Původně byla Hranice ženského rodu, postupem času se však ustálilo používání čísla pomnožného. Nikoho tedy dnes nepřekvapí, když řekneme, že jsme byli na výletě v Hranicích, správně je však, že jsme navštívili Hranici. My se ale budeme držet už vžitého, i když původně nesprávného pomnožného čísla.

Význam názvu je celkem prostý. Už ve 12. století zde bývala osada, která tvořila hranici mezi Moravou a Slezskem. Ovšem hranice jen tak přejít nešla, protože severně od Hranic byly už jen velmi hluboké a neprostupné hvozdy. Než budeme pokračovat v historii tohoto sídla, uděláme další malou odbočku - tentokrát k německému názvu. Ten totiž vůbec český název města neodráží a zní Mährisch Weißkirchen, což v překladu znamená Moravské Bělokostelí případně Moravský Bílý Kostel. Německý název vznikl podle obrovského gotického kostela, který stál v údolí řeky Bečvy až do třicetileté války, kdy byl zcela zničen. Kdybychom dnes pátrali po místech, kde se nacházel, tak bychom museli zavítat do Farní ulice.

Lokalita Pivovarské schody v Hranicích

A teď už se můžeme vrátit zpět k historii. Kdy byly přesně založeny Hranice, tak to skutečně není známo. Situaci komplikuje řada podvrhů a falz, kterými bojovaly dva kláštery. V boji o nadvládu o hranický újezd proti sobě stály klášter v Rajhradě a klášter Hradisko v dnešní Olomouci. Náboženské řády v podstatě až do 12. století neexistovaly. Byli tu jen benediktini. Teď musíme udělat další malou odbočku a vysvětlit, co se dělo v dějinách církve v průběhu 12. století.

Interiér budovy bývalé synagogy v Hranicích

Situace kolem Hranic je pak učebnicovým příkladem souboje o finanční zisky zahalené do církevního hávu milosrdenství. Po clunyjské reformě zůstal klášter v Rajhradě i nadále benediktinský, zatímco v Hradisku byli benediktini postupně vytlačeni premonstráty. Krajinou hranického újezdu vedla odjakživa Jantarová stezka, na které se platily tučné poplatky a obchodní stezka byla dobrým zdrojem příjmů. Premonstráty v Hradisku napadlo, že když získali budovu po benediktinech, takže by nebylo od věci získat po nich i jeden ze zdrojů příjmů. Bylo to ale nutné nějakým způsobem ospravedlnit.

Náskok ve hře přetahovaná o církevní prebendy získali benediktini z Rajhradu, kteří vytvořili první falzum, které datovali rokem 1169 a nese název Granice. Tento spis popisuje skutečnou historickou postavu poustevníka Jurika, jak založil zmiňované město a pochopitelně jeho náklonost k benediktinům.

Protifalzum vzniklé v Hradisku se jmenuje Hranicz a je datováno k roku 1250 a pochopitelně uvádí nespornou úlohu premonstrátů při založení města. A jelikož papež, jak jsme zmínili, musel být sám příkladný reformátor, tak správa hranického újezdu a tím krásný cinkot penízků udělal radost premonstrátům v Hradisku. To je tedy církevní pohled na založení města Hranice zatížený falzy a nepravdami.

Alej ve Skaličce kdysi stávala mezi dvěma rybníky; v 19. století však došlo k jejich postupnému vysušení

A co na to historici, kteří se přeci jen opírají o holá fakta? Ti do celého církevního výkladu „hodili vidle“ a sami nevědí, jak s historii města naložit.

Je nesporný fakt, že roku 1276 klášter Hradisko vydává oficiální listinu založení města Hranice. Jenže o dva roky později umírá český král Přemysl Otakar II. a po jeho smrti vypukly boje, které město Hranice vymazaly z mapy. V roce 1282 tak bylo město založeno na téměř totožném místě znovu.

Do husitských válek žijí Hranice poměrně klidným životem. V roce 1427 ale dochází k obsazení vojskem Jana Tovačovského z Cimburka a z Hranic se stává jedna z bašt husitského hnutí na Moravě.

V následujících etapách vývoje se majitelé panství střídají jak na běžícím pásu a my se zastavíme jen u těch nejdůležitějších. První zastavení bude patřit pánům z Pernštejna. Ti Hranicím vládli od roku 1475 do roku 1547. Hlavní postavou rodu je Vilém z Pernštejna, který značně rozšířil budovu zámku a vtiskl mu dnešní podobu. Jenže po jeho smrti se dominium Pernštějnů dělilo mezi syny. Rozhazovačný Jan o panství příliš nedbal a Hranice brzy kvůli dluhům měnily své majitele.

Fontána v lázeňském parku v Teplicích nad Bečvou

Od roku 1553 město říká pane vladykovi Janu Kropáči z Nevědomí. Pod jeho vedením se z původního pernštejnského hradu vyloupne renesanční zámek.

Těsně před třicetiletou válkou, v letech 1600-09, město vlastní Zdeněk Žampach z Potštejna, který nechá na budově zámku vystavět arkády.

Posledním majitelem Hranic, který zde i sídlil byl Václav Mol z Modřelic - ten však byl zvolen mezi 12 moravských direktorů za panský stav a ve stavovském povstání přebírá prozatimní vládu nad Moravou. V roce 1621 je zatčen a společně s dalšími šlechtici je uvězněn v Olomouci.

Zkonfiskovaný majetek získává biskup a kardinál František Josef z Ditrichštejna a ač mu v tom hraničtí měšťané brání, a to dokonce i ozbrojeným způsobem rovnajícím se povstání, začleňuje na téměř 300 let Hranice do velkého ditrichštejnského panství.

Nádvoří zámku Hranice bylo při rekonstrukci zastřešené skleněným stropem a obnovily se arkády zazděné v 19. století

Přes tyto peripetie i nadále roste význam města. V roce 1783 je do Hranic z Přerova přesunut krajský úřad, v polovině 19. století i okresní hejtmanství. Postupně přibývají pracovní příležitosti. Na přelomu 18. a 19. století v Hranicích vzniká manufaktura na výrobu fajansového zboží, v té době je barokní chrám Stětí svatého Jana Křtitele na náměstí téměř novostavbou.

Největšího stavebního rozmachu se město dočká v druhé polovině 19. století, kdy se ve Vídni rozhodne, že se Hranice stanou velmi důležitým vojenským městem na mapě mocnářství. Na západní straně města začne postupně vyrůstat areál c. k. Vojenských ústavů, který se postupně přerodí ve velkou Vojenskou akademii.

V době po II. světové válce se vybudují v Hranicích významné závody, které slouží dodnes; ať už je to místní cihelna, cementárna nebo továrna firmy Sigma.

Zámek v Hustopečích nad Bečvou se může chlubit krásnými arkádami

V Hranicích se narodil na Štědrý den roku 1917 Jiří Brdečka. Po tomto scénáristovi, novináři a režisérovi zbyla taková díla jako Limonádový Joe aneb Koňská opera, Adéla ještě nevečeřela anebo Tajemství hradu v Karpatech. Narodil se tu i Gustav Oplustil – další ze slavných televizních bardů. Datum narození tohoto televizního a rozhlasového scénáristy, dramaturga a režiséra je 2. srpna 1926. Hranice se staly rodným městem i pro sourozeneckou dvojici Marta Skarlandtová a Milan Hain. Televizní hlasatelka Marta se narodila 12. února 1948 a divadelní producent Milan 13. srpna 1946.

Hranice se chlubí i zpěvem trojnásobného zlatého slavíka. 21. březen 1953 je datum narození Dalibora Jandy a právě on na konci éry socialismu v letech 1986-88 dokázal v soutěži popularity porazit i Karla Gotta.

9. září 1964 se v Hranicích narodil náčelník Generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata.

Na Hranice, kde dnes žije 18 tisíc obyvatel, navazují Teplice nad Bečvou, které se až do roku 1959 jmenovaly Zbrašov. Jedná se o jedny z nejvýznamnějších lázní v České republice. Specializují se na špičkovou kardiorehabilitaci s prevencí vzniku srdečních a mozkových příhod. Byly zde otevřeny i solné jeskyně na léčbu astmatu a plicních chorob. V Teplicích nad Bečvou najdeme Kropáčův, Galašův a Jurikův pramen. U obce se nachází také Hranický kras s veřejně přístupnými Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi, které jsou specifické a neopakovatelné v kontextu celé České republiky. Najdeme zde i Hranickou propast, která je nejhlubší zatopenou propastí na světě. Její hloubka však není známa, protože jejího dna zatím nedosáhlo ani robotické zařízení.

Řeka Bečva v okolí Hustopečí nad Bečvou

V oblasti Hranic, konkrétně v obci Všechovice, se narodil 24. března 1895 slavný architekt Bohuslav Fuchs. Tento otec moderní architektury ve Všechovicích zanechal některá díla – navrhl podobu zdejšího hřbitova, domy učitelů a náhrobek rodičů na místním hřbitově.

Zámecká zahrada v Hranicích s amfiteátrem

V nedalekých Miloticích nad Bečvou se narodil 1. března 1928 jeden z nejvýznamnějších politiků normalizačního období – Jan Fojtík.

Hustopeče nad Bečvou byly 14. září 1901 rodištěm kdysi slavné divadelní herečky Marie Brožové; ta se proslavila na divadelních prknech, po válce hlavně v divadle Na Vinohradech; televize jí nabídla řadu rolí, i když menšího rozsahu; film už byl k Marii Brožové méně vstřícný. Její dcera Dagmar Lhotová byla spisovatelkou a autorkou českého komiksu O kocouru Vavřincovi, fenečce Otylce, prasátku Mojmírovi a kozlíku Spytihněvovi. A jen tak pro zajímavost současná dlouhovlasá blonďatá hvězda divadla Na Vinohradech a Karlínského hudebního divadla – Kateřina Brožová je vnučkou Marie Brožové.

Překvapivě velmi složitý je i znak města Hranice. Jedná se o zlatočervený nahoru vydutým hrotem rozdělený štít. Vrchní část je zlatá, spodní červená. Nahoře na hrotu sedí knížecí čepice provázená po obou stranách dvěma vztyčenými odvrácenými stříbrnými noži se zlatými rukojeťmi. Dole v červené polovině se nacházejí 3 štítky. Prostředí je o něco níž než okolní 2. Prostřední štítek je stříbrno-červeně šachovaný. Z horního okraje štítku vyrůstá postava svatého Štěpána v modrém šatě, držící v pravici 3 kameny přirozené barvy a v levici zelenou palmovou ratolest. V bočním pravém zlatém štítku je černá doleva hledící orlice s červenou zbrojí, v bočním levém červeném štítku je pak stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí.

Pohled na nejstarší Hranický viadukt - budovaní pro Severní dráhu císaře Ferdinanda

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Katastrem Hranic prochází dálnice D1. Pro návštěvu města je nejlepší použít exit 308. Kromě toho je do města přivedena mezinárodní silnice číslo E 442, a silnice druhých tříd číslo 438 a 440. Vzdálenosti Hranic z českých měst: Praha (280 km), Olomouc (40 km), Ostrava (58 km), Zlín (48 km), Brno (106 km), Pardubice (174 km).

Autobus: Autobusové spojení do Hranic je z Bystřice pod Hostýnem, Teplic nad Bečvou, Potštátu, Soběchleb, Dolních Těšic, Spálova, Přerova, Opavy, Jindřichova, Olomouce, Lipníku nad Bečvou, Hustopečí nad Bečvou, Radíkova, Všechovic, Milotic nad Bečvou, Černotína, Horního Újezda, Příboru a Bělotína.

Vlak: Hranice leží na hlavním českém železničním koridoru. Nabídka měst, se kterými je město spojené vlakovými spoji, je tedy velká. Do Hranic nás dovezou železniční spoje z těchto cílových měst: Bohumín, Lúky pod Makytou, Brno, Ústí nad Orlicí, Praha, Vsetín, Přerov, Olomouc, Horní Lideč, Suchdol nad Odrou, Vsetín, Studénka, Bohumín a Návsí. Přímé spojení je ale i s polskými městy Varšava, Katowice, Gdynia, Terespol a Przemysl. Z Hranic se dostaneme i do slovenské Čadce, rakouské Vídně a Štýrského Hradce a maďarské Budapešti.

Pohled na kostel Povýšení svatého Kříže v Hustopečích nad Bečvou z místní návsi

★★★★ - Kostel Povýšení svatého Kříže a soubor barokních soch, Hustopeče nad Bečvou:

Gotickorenesanční jednolodní chrám z let 1597-1611. Nejvzácnějším prvkem interiéru je dřevěná kazatelna z poloviny 18. století. O výstavbu kostela se zasloužil Viktorin ze Žerotína, který zemřel ve stejném roce, kdy byl kostel dostaven, tak se stal prvním pohřbeným v kostelní kryptě. Bývalou hřbitovní zeď u kostela zdobí 14 barokních soch.

Poloha: 49.5305328N, 17.8700714E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hustopeče nad Bečvou, náměstí (90 m)

Vlaková zastávka: Hustopeče nad Bečvou (1,2 km)

Interiér kostela Povýšení svatého Kříže v Hustopečích nad Bečvou
Socha Archanděla Michaela ze souboru barokních soch u kostela Povýšení svatého Kříže v Hustopečích nad Bečvou

Posledními majiteli zámku v Hustopečích nad Bečvou byl rod Baillou

★★★★ - Zámek Hustopeče, Hustopeče nad Bečvou:

Zámek vznikal postupně od 16. století. Žerotínové hustopečské panství vlastnili do dvacátých let 17. století. Poté se majitelé střídali. Posledním soukromým majitelem zámku byl v letech 1799 – 1945 rod Baillou. Místnosti v přízemí a renesanční křídla pater jsou zaklenutá renesančními klenbami. V několika místnostech spatříme dochované zbytky nástěnných rokokových maleb. Arkády na nádvoří byly z části vybudovány italskými kameníky. V posledních několika letech zámek prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Byla zde umístěna expozice Řeznického muzea.

Poloha: 49.5302400N, 17.8694197E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hustopeče nad Bečvou, náměstí (80 m)

Vlaková zastávka: Hustopeče nad Bečvou (1,2 km)

Detailní pohled na arkády zámku v Hustopečích nad Bečvou
Nádvoří zámku v Hustopečích nad Bečvou

Robotní lípa v Malhoticích

★★★ - Robotní lípa v Malhoticích, Malhotice:

Obrovský exemplář krásné lípy. Obvod kmene je přes 850 centimetrů a výška stromu je 29 metrů. Robotní lípa se jí říkalo proto, že na větvi byla umístěna železná deska. Údery železnou tyčí ohlašoval dráb nástup do roboty. Stáří lípy se odhaduje zhruba na 450 let.

Poloha: 49.4885528N, 17.7648422E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Malhotice, náves (150 m)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (5,8 km)


Červekův větrný mlýn ve Skaličce

★★★ - Červekův větrný mlýn, Skalička:

Dodnes provozuschopný a pečlivě udržovaný větrný mlýn schovaný uprostřed sadu. Mlýn je německého typu, byl postaven na počátku 19. století v Dřevohosticích a na nynější místo byl převezen v roce 1850. Mlýn byl v provozu velmi dlouho, patrně nejdéle na našem území, šrotoval až do roku 1966. V mlýně je zřízeno rodinné muzeum. Po domluvě s majitelem je možné muzeum navštívit.

Poloha: 49.5132703N, 17.7993517E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Skalička, Větrák (230 m)

Vlaková zastávka: Špičky (3,8 km)


Alej ve Skaličce zvítězila v soutěži Strom roku 2011

★★ - Alej ve Skaličce, Skalička:

Alej tvořená 22 lípami a 10 duby se nachází v zahradě zámku Skalička. Stromy kdysi tvořily hráz mezi dvěma rybníky. Zámecký park vznikl už v roce 1626; v 19. století ale došlo k postupnému vysušení rybníků, a tak dnes stromy jen lemují nádhernou přírodní cestičku. Alej zvítězila v roce 2011 v anketě Strom roku.

Poloha: 49.5181511N, 17.7985889E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Skalička, Točna (300 m)

Vlaková zastávka: Špičky (3,1 km)


Lípa Jana Jiskry z Brandýsa v Rouském

★★ - Lípa Jana Jiskry z Brandýsa, Rouské:

Lípa velkolistá stojící na kraji obce dosahuje výšky 26 m. Obvod kmene měří 674 cm a stáří je odhadováno na 300 let. Lípa nese jméno Jana Jiskry z Brandýsa, majitele zámku ve Všechovicích.

Poloha: 49.4713897N, 17.7768636E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rouské, náves (125 m)

Vlaková zastávka: Kunovice - Loučka (5,7 km)


Tak jsou vidět vršky Moravskoslezských Beskyd z vyhlídky Hranečník

★★ - Vyhlídka Hranečník, Opatovice:

Od přístřešku, který leží u silnice mezi Opatovicemi a Malhoticemi, je nádherný výhled. Vidět jsou Hostýnské vrchy, ale i část Moravskoslezských Beskyd.

Poloha: 49.4937606N, 17.7477311E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Opatovice, restaurace (1 km)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (5 km)


Zámek Všechovice

★★ - Zámek Všechovice, Všechovice:

Původně zde byla vystavena ve 14. století tvrz. Tu získali v roce 1583 Želečtí z Počenic a v jejich držení byla až do roku 1808. Želečtí místo tvrze postavili renesanční zámek a ve 2. polovině 18. století bylo přistaveno další boční barokní křídlo. V roce 1808 získali zámek Stückerové z Weyershofenu a ti uskutečnili klasicistní přestavbu. V roce 1877 získává zámek olomoucké arcibiskupství a budovu předělává na obydlí ředitele arcibiskupských statků na Kelčsku.

Poloha: 49.4608150N, 17.7584228E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Všechovice, aut. stanice (180 m)

Vlaková zastávka: Osíčko (5,9 km)


Všechovický tis

 - Všechovický tis, Všechovice:

Stáří Tisu červeného se odhaduje na 900 až 1000 let. Kmen se už rozpadl a větve převzaly jeho funkci a dál rostou. Obvod zbytku kmene je zhruba 332 centimetrů, výška stromu je 11 metrů. Někdy se můžeme setkat s názvem Tis Jana Jiskry z Brandýsa. Poloha: 49.4607547N, 17.7594011E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Všechovice, Jednota (200 m)

Vlaková zastávka: Osíčko (6 km)


Zvonička ve Skaličce

 - Zvonice Skalička, Skalička:

Zvonice pochází z roku 1790. Na stěně najdeme velmi zajímavé sluneční hodiny. Zvon byl do zvonice umístěn po druhé světové válce.

Poloha: 49.5150961N, 17.7958586E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Skalička, Točna (140 m)

Vlaková zastávka: Špičky (3,3 km)

Výstižný nápis na zvonici ve Skaličce

Zámek Skalička

 - Zámek Skalička, Skalička:

Zámeček pochází z první poloviny 19. století. V roce 1878 budovu získává olomoucké arcibiskupství, které ji využívá jako letní sídlo. V roce 1924 se do budovy stěhují sestry Cyrilo-Metodějské, které zde vytvoří domov pro epileptické děti. Řádové sestry pomáhají s péčí o děti až do roku 1988, poté má Ústav sociální péče pro mládež a dospělé pouze civilní zaměstnance.

Poloha: 49.5178578N, 17.7970556E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Skalička, Točna (240 m)

Vlaková zastávka: Špičky (3,1 km)


Větrný mlýn Poruba už zcela pohltily hospodářské budovy v okolí

 - Větrný mlýn Poruba, Hustopeče nad Bečvou:

Větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1853. Je postaven z cihel, má průměr 7,7 metrů a výšku 11 metrů, s tloušťkou zdí jeden metr. Ještě počátkem války se ve mlýně mlelo a šrotovalo, vyráběly se kroupy a zpracovávalo proso na jáhly. Pro případ bezvětří měl mlynář připraven elektromotor. V roce 1946 jeho oficiální fungování skončilo. V současnosti prochází rekonstrukcí a připravuje se jeho zpřístupnění.

Poloha: 49.5333639N, 17.8945369E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hustopeče nad Bečvou, Poruba, točna (0,5 km)

Vlaková zastávka: Hustopeče nad Bečvou (3,4 km)


Přírodní památka Hustopeče - Štěrkač

 - Přírodní památka Hustopeče – Štěrkač, Zámrsky:

Lužní les podél řeky Bečvy a v blízkosti štěrkových jezer. Pod ochranou je zde biotop silně ohroženého brouka Lesáka rumělkového. Ten žije hlavně ve dřevě starých stromů v lužním lese.

Poloha: 49.5253286N, 17.8433717E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Hustopeče nad Bečvou, škola (2,7 km)

Vlaková zastávka: Hustopeče nad Bečvou (1,8 km)

Výlet 1: Podél lužních lesů řeky Bečvy a za návštěvou větrných mlýnů v Moravské bráně (silniční i horské kolo)


Start: Hustopeče nad Bečvou, Železniční stanice Hustopeče nad Bečvou

Cíl: Hustopeče nad Bečvou, Železniční stanice Hustopeče nad Bečvou

Délka trasy: 46,6 km

Časová náročnost: 3 hodiny 15 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Údolí řeky Bečvy zvané Moravská brána je jednou z nejzajímavějších a nejméně navštěvovaných oblastí Střední Moravy. Z hlediska tohoto výletu nabízíme obrovskou náruč velmi pestrých výletních zastávek. Dá se říci, že téměř na každého se dostane. Kromě návštěvy několika památných stromů si přijdou na své milovníci technických památek, dva zachovalé a krásné větrné mlýny nemůžeme nechat bez povšimnutí; seznámíme se se stavebními památkami Hustopečí nad Bečvou a obce Skalička a dojde i na vyhlídku, která vám umožní výhled do oblastí daleko za rámcem dnešního putování. Vhodnost: Milovníci rovinatých projížděk si budou libovat určitě v první a poslední třetině výletu. Naopak prostřední část se dá nazvat horskou prémií. První stoupání do kopců zažijeme za Přírodní památkou Hustopeče – Štěrkač, pak následuje sestup do obce Skalička, abychom hned stoupali znovu vzhůru k nejvyššímu bodu výletu, kterým je lokalita u Horních Těšic s nadmořskou výškou 377 metrů nad mořem. Nejnižší bod na nás čeká v obci Ústí, kde se dostaneme jen do výšky 249 metrů nad mořem. Celkové převýšení výletu je 423 metrů a naše putování je zařazeno ve čtvrtém náročnostním koši.


Zastávky:

Hustopeče nad Bečvou, Větrný mlýn Poruba (5,3 km) – Hustopeče nad Bečvou, Kostel Povýšení svatého Kříže (7,5 km) – Hustopeče nad Bečvou, Zámek Hustopeče nad Bečvou (7,6 km) – Zámrsky, Přírodní památka Hustopeče – Štěrkač (10,2 km) – Skalička, Červekův větrný mlýn (16,8 km) – Skalička, Zvonice Skalička (17,3 km) – Skalička, Zámek Skalička (17,7 km) – Skalička, Alej ve Skaličce (17,8 km) – Rouské, Lípa Jana Jiskry z Brandýsa (23,9 km) – Všechovice, Všechovický tis (25,8 km) – Všechovice, Zámek Všechovice (25,9 km) – Malhotice, Robotní lípa v Malhoticích (29,6 km) – Opatovice, Vyhlídka Hranečník (31,1 km)

Hrádek Kunzov je nepřístupný, do budoucnosti se ale plánuje jeho otevření pro veřejnost

★★★★ - Hrádek Kunzov, Hrabůvka:

Budova je typickou romantickou stavbou, která vznikla na začátku 20. století. Vystavěl ji továrník Antonín Kunze z Hranic. Po 100 let trvání stavby se památkáři rozhodli zapsat hrádek na seznam kulturních památek. Zdůvodnili to tím, že jde o ojedinělý příklad romantizujícího obytného sídla jakožto výrazu stylizace kapitalisty do role a životního stylu středověkého aristokrata.

Poloha: 49.5852942N, 17.6887419E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Radíkov, Kunzov (110 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě (6,2 km)

GALERIE: KAPITALISTA COBY ARISTOKRAT


Severovýchodní portál Slavíčského tunelu

★★★★ - Bývalý železniční tunel Slavíč, Hranice:

Unikátní technická památka Severní dráhy císaře Ferdinanda. Jedná se o 250 metrů dlouhý a 6 metrů vysoký tunel vystavěný pod obcí Slavíč. Byl to jediný železniční tunel eliptického průřezu na 275 kilometrů dlouhé trati. Objekt sloužil dopravě jen 50 let, když přišlo na rozšíření dráhy na dvě koleje, ztratil tunel význam a trať byla vedena jinudy. V roce 1965, když se uvažovalo o rozšíření a přidání třetí koleje, byla ve hře také varianta, že tato kolej povede Slavíčským tunelem.

Poloha: 49.5438122N, 17.6530272E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Slavíč, škola (0,5 km)

Vlaková zastávka: Drahotuše (3,1 km)


Výstavba nejmladšího betonového viaduktu v rámci Hranických viaduktů trvala časově nejdéle

★★★ - Železniční viadukty, Hranice:

Překvapí nás hned tři mohutné železniční viadukty. Nejstarší je cihlový, další kamenný a nejnovější betonový. První dva viadukty mají 32 oblouků, třetí jen 30. Cihlový viadukt byl vystavěn již v roce 1846 jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda a měří 448,5 metru. Z důvodu rostoucího provozu bylo potřeba most zdvojkolejnit, což bylo provedeno v letech 1870-1872, kdy byl vystavěn nový kamenný most. Další rozšíření přišlo na začátku 20. století, kdy byl budován most betonový. Ten byl ale dokončen až v roce 1937. Nejstarší viadukt už se dnes nepoužívá. Za II. světové války měly viadukty namále; byly cílem spojeneckého bombardování a na oplátku ustupující německá armáda chystala jejich vyhození do povětří.

Poloha: 49.5619408N, 17.7296433E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Máchova (390 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě (1,4 km)


Jezernické viadukty

★★★ - Jezernický železniční viadukt, Jezernice:

343 metrů dlouhý, dvojitý železniční most s 41 oblouky je zajímavou dominantou kraje. Starší viadukt je z cihel a vznikl pro jednokolejku Severní dráhy císaře Ferdinanda a byl dokončen v roce 1842. První vlak po něm jel ale až v roce 1847. Druhý viadukt je z kamene a začal v krajině růst v okamžiku, když se rozšiřovala trať i na druhou kolej. Byl postaven v roce 1873.

Poloha: 49.5374117N, 17.6321614E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jezernice, Osada Familie (400 m)

Vlaková zastávka: Drahotuše (4,6 km)


Akvadukt Hrabůvka převádí přes dálnici D1 Uhřínovský potok

 - Akvadukt Hrabůvka, Hrabůvka:

Jde o řešení, jak přenést Uhřínovský potok na druhou stranu dálnice D1. Řidiči si ani nevšimnou, že nad jejich hlavami proudí litry vody Uhřínovského potoka.

Poloha: 49.5736711N, 17.6994108E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hrabůvka, rozcestí Velká (0,8 km)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě (4,6 km)

Výlet 2: Perly a zvláštnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda a k tomu ještě další technické zajímavosti západně od Hranic (pěší)


Start: Hranice, Turistický rozcestník Hranice – železniční stanice

Cíl: Hranice, Turistický rozcestník Hranice – železniční stanice

Délka trasy: 24,4 km

Časová náročnost: 6 hodin 50 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Severní dráha císaře Ferdinanda patřila v 19. století k vrcholům dopravního stavitelství rakouského mocnářství. Je to gigantická stavba, která dala světu řadu rarit a zvláštností, které přitahují ještě dnes pozornost jak dopravních odborníků, tak pro svoji nespornou vizuální hodnotu a dominanci v kraji i pozornost turistické veřejnosti. My dnes hned tři navštívíme a abychom dodrželi dnešní výlet pouze v rovině technických památek, navštívíme jeden zajímavý akvadukt, který přetíná dokonce dálnici D1 a také technickou památku tvrze Kunzov. Výlet je téměř po celé délce rovinatý, vystupuje z něj jen jediné mírnější stoupání. Tím je cesta k tvrzi Kunzov, která je i nejvyšším bodem s hodnotou 355 metrů nad mořem. Nejnižším bodem je lokalita Jezernických viaduktů s výškou 243 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 278 metrů.

Vhodnost: Nad výletem pochopitelně zaplesají všichni milovníci vláčků a technických zajímavostí. Nic to ale nemění na tom, že výhledů do krajiny a zajímavých scenérií si může užít dosytosti každý. Nevýhodou je, že cesta vede často po silnicích, byť se slabým silničním provozem. Malou nevýhodou je pak i lehce nadstandardní délka dosahující téměř 25 kilometrů. Výlet je zařazen ve třetím náročnostním koši.


Zastávky:

Hranice, Železniční viadukty Hranice (1,7 km) – Hranice, Bývalý železniční tunel Slavíč (7,8 km) - Jezernice, Železniční viadukt Jezernice (9,7 km) – Hrabůvka, Hrádek Kunzov (18,4 km) – Hrabůvka, Akvadukt Hrabůvka (20,1 km)

Průměrná teplota ve Zbrašovských aragonitových jeskyních je zhruba 15° C, což z nich dělá nejteplejší české jeskyně

★★★★★ - Národní přírodní památka Zbrašovské aragonitové jeskyně, Teplice nad Bečvou:

Za všechno může kyselka. Na levém břehu řeky Bečvy leží jediné zpřístupněné jeskyně hydrotermálního původu v České republice. Na jejich vzniku se kromě běžných vod podílela také teplá uhličitá kyselka. Evropskou raritou jsou každoroční výstavy současného výtvarného umění, které se v jeskyních pořádají pravidelně od roku 1981. Návštěvní trasa je dlouhá 375 metrů.

Poloha: 49.5317289N, 17.7457536E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Sanatorium Janáček (380 m)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (0,9 km)

GALERIE: ZBRAŠOVSKÉ ARAGONITOVÉ JESKYNĚ

VIDEO: POKUS V JESKYNÍCH


Výhled do impozantního přírodního díla - Hranické propasti

★★★★★ - Hranická propast, Hranice (Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic):

Hranická propast je nejhlubší propast Česka. První písemné zmínky o ní existují již z 16. století. Největší potvrzená hloubka jezírka je 404 metrů, což z ní činí nejhlubší zatopenou jeskyni na světě. Společně se 69,5 m hlubokou suchou částí dosahuje tedy zatím celkové hloubky 473,5 m. Hranická propast bývá nazývána také Kmotrova tůň, Kmotrův Důl, Kavčí nebo Teplická propast a je volně přístupná.

Poloha: 49.5322767N, 17.7506514E

Parkoviště: na parkovišti u železniční stanice

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Lázně (0,9 km)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (0,6 km)


Pavilon Jurikova pramene v Teplicích nad Bečvou

★★★★ - Jurikův pramen, Teplice nad Bečvou:

Jurikův pramen nad sanatoriem Janáček vyvěrá z hloubky 101,8 metrů. Má vydatnost 10 litrů za sekundu. Je považován za nejkvalitnější z pramenů v lázních Teplice nad Bečvou. Byl nazván podle legendárního zakladatele města Hranice.

Poloha: 49.5320861N, 17.7438158E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Sanatorium Janáček (220 m)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (1 km)

Vývěr Jurikova pramene

Pohled přes rameno svatého Jana Nepomuckého, který tu už přes 250 let sleduje stejnojmennou vyhlídku

★★★★ - Vyhlídka u svatého Jána, Hranice (součást NPR Hůrka u Hranic):

Nabízí se odsud vyhlídka na lázně v Teplicích nad Bečvou, ale i na řeku Bečvu a město Hranice. Vyhlídka dostala jméno podle sochy svatého Jana Nepomuckého. Tato socha byla vytvořena v roce 1708 sochařem Grossem pro hranické náměstí. Ještě nedokončené dílo bylo ale přesunuto na předměstí Motošín k mostu přes Bečvu. Ani tam se však svatý Jan Nepomucký příliš neohřál a brzy se dostal na současné stanoviště, kde se rozhlíží do údolí řeky Bečvy.

Poloha: 49.5382272N, 17.7454958E

Parkoviště: na parkovišti u železniční stanice

Autobusová zastávka: Hranice, Partyzánská (0,8 km)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (1,3 km)


Vyhlídka na zřícenině Svrčov

★★★ Vyhlídka na zřícenině Svrčov, Hranice (součást NPR Hůrka u Hranic):

Hrad Svrčov byl vybudován na skalnatém ostrohu na pravém břehu Bečvy patrně v první čtvrtině 14. století. S největší pravděpodobností ho založili vladykové ze Zdounek. Zánik hradu je dáván do souvislosti s česko-uherskými válkami, tedy zhruba s rokem 1470. Dnes zůstal zachován z hradu jen příkop. Daleko víc zaujme vyhlídka, která se otevře na řeku Bečvu.

Poloha: 49.5369253N, 17.7473728E

Parkoviště: na parkovišti u železniční stanice

Autobusová zastávka: Hranice, Partyzánská (1 km)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (1,1 km)


Vila Leo Oskara Sterna v Teplicích nad Bečvou

★★★ - Vila Leo Oskara Sterna, Teplice nad Bečvou:

Vila patřila hlavnímu lékaři Oskaru Sternovi. Tomu zhotovil projekt v druhé polovině 30. let pražský architekt Karel Caivas. Jeden z příkladů funkcionalistického stylu. Dnes slouží jako lázeňská ubytovna.

Poloha: 49.5313592N, 17.7438097E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Moravan (310 m)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (1 km)


Pavilon Kropáčova pramene

★★★ - Kropáčův pramen, Teplice nad Bečvou:

Kropáčův pramen pod lázeňským domem Bečva je nejstarší v teplických lázních. Kyselka je jímána z hloubky 63 m a má vydatnost 8 litrů za sekundu. Pramen teplý 22,5° Celsia je pojmenován po zakladateli lázní Teplice nad Bečvou Janu Kropáčovi. Pramen jako všechny ostatní v lokalitě vykazuje slabou dávku radioaktivity.

Poloha: 49.5316147N, 17.7461428E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Sanatorium Janáček (0,5 km)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (0,9 km)

Detail vývěru Kropáčova pramene

Pavilon Gallašova pramene

★★★ - Gallašův pramen, Teplice nad Bečvou:

Gallašův pramen je nejhlubší vrt v lázních Teplice n. Bečvou. Je čerpán z hloubky 143 metrů. Protože zřejmě leží mimo tektonický zlom, je jeho vydatnost pouze 1,5 litru za sekundu.

Poloha: 49.5334936N, 17.7458194E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Sanatorium Janáček (280 m)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (0,7 km)

Vývěr Gallašova pramene

Kostel Narození Panny Marie byl místem procesí k Matce Boží Hranické

★★★ - Kostel Narození Panny Marie, Hranice:

Filiální kostel je místními obecně nazýván Kostelíček. První písemná zmínka o něm je z roku 1492, ale zřejmě je mnohem starší. Legenda dokonce vypráví, že svatostánek založil sám zakladatel Hranic mnich Jurika na konci 12. století. V areálu se nachází také kaple svatého Antonína Paduánského a křížová cesta.

Poloha: 49.5509422N, 17.7580692E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Domov seniorů (0,6 km)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (1,3 km)


Vila Ladislava Říhovského v Teplicích nad Bečvou

★★ - Vila Ladislava Říhovského, Teplice nad Bečvou:

Vila vznikla ve 30. letech 20. století. Nad údolím řeky Bečvy ji vyprojektovala dvojice architektů Elly a Oskar Oehlerovi. Ladislav Říhovský byl nájemce lázní Teplice nad Bečvou. Unikátní ukázka funkcionalistické práce.

Poloha: 49.5323353N, 17.7446411E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Sanatorium Janáček (210 m)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (0,9 km)


Pavilon Janáčkova zdroje

★★ - Janáčkův zdroj, Hranice:

Zdroj minerální vody u hlavního lázeňského parkoviště. Nejedná se o samostatný pramen léčivé vody, ale minerálka je sem přiváděna z Kropáčova pramene.

Poloha: 49.5359739N, 17.7418167E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Sanatorium Janáček (290 m)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (1,1 km)

Detail vývěru Janáčkova zdroje

Zalesněné kopečky jsou dvě nezávislé přírodní rezervace Velká a Malá Kobylanka

★★ - Přírodní rezervace Velká Kobylanka a Přírodní rezervace Malá Kobylanka, Hranice:

Jde o dva malé kopečky listnatého lesa obklopené zemědělskou krajinou. V suťových dubohabrových lesích je možné pozorovat krasové jevy, ale potkáte se tu i se vzácnými teplomilnými rostlinami například Áronem karpatským.

Poloha: 49.5435914N, 17.7560422E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Hranice, Domov seniorů (1,3 km)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (1,1 km)


Motorest v Černotíně vznikl z bývalé vápenky

★★ - Bývalá vápenka, Černotín:

Památkově chráněný areál průmyslové vápenky. Pochází z konce 19. století. I přes přebudování na motorest zde zůstalo zachováno mnoho technických zajímavostí.

Poloha: 49.5270508N, 17.7524283E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Železniční stanice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (0,7 km)


Pohled na město Hranice z lokality PP Nad Kostelíčkem

 - Přírodní památka Nad kostelíčkem, Hranice:

Přírodní památkou je vápencový vrch pokrytý zbytky původního listnatého lesa. V jihozápadní části se také nachází ojedinělé stanoviště teplomilné květeny.

Poloha: 49.5504000N, 17.7594467E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Domov seniorů (0,6 km)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (1,4 km)


Lázeňská lávka v Teplicích nad Bečvou

 - Lázeňská lávka, Teplice nad Bečvou:

Citlivé architektonické řešení lázeňské lávky. To je dílem Antonína Pešiny z roku 1965. Mírně zakřivená betonová mostovka překonává délku 74 m. Most byl po rekonstrukci slavnostně znovuotevřen 18. dubna 2011.

Poloha: 49.5338294N, 17.7468625E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

Autobusová zastávka: Teplice nad Bečvou, Lázně (170 m)

Vlaková zastávka: Teplice nad Bečvou (0,6 km)

Výlet 3: Hranický kras - Zbrašovské aragonitové jeskyně, Hranická propast a minerální prameny v Teplicích nad Bečvou (pěší)


Start: Hranice, Infocentrum Hranická propast

Cíl: Hranice, Infocentrum Hranická propast

Délka trasy: 13,4 km

Časová náročnost: 4 hodiny 30 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Hranický kras je naprosto výjimečná, unikátní a neopakovatelná lokalita české krajiny. Proto ji musíme věnovat jeden výlet v našem bedekru. Nenapodobitelnost této části země se projevila ve třech vrcholných turistických lokalitách – Zbrašovských aragonitových jeskyních, Hranické propasti a termálních pramenech v Teplicích nad Bečvou. Všechna tři místa jsou v těsném sousedství, takže výlet patří i k těm kratším. Hned v úvodu nás čeká mírné stoupání k Hranické propasti a k následným vyhlídkám. U nich také narazíme na nejvyšší místo výletu – 363 metrů nad mořem – najdeme ho za Přírodní památkou Nad Kostelíčkem. Pak sestoupíme do nížiny a bude nás čekat rovinová procházka, která vyvrcholí mírným stoupáním v lázních Teplicích nad Bečvou. Při přechodu řeky Bečvy v této lokalitě budeme nejníže – 243 metrů nad mořem. Celkové převýšení výletu je 301 metrů.

Vhodnost: Nad výletem určitě zajásají milovníci přírodních unikátů a výjimečností. Nejde o náročnou cestu, je malebná, neuvěřitelně pestrá a nabízí spoustu zajímavých zastávek. Jedná se o výlet pro každého. Trasa je zařazena ve třetím stupni náročnosti.


Zastávky:

Hranice, Hranická propast (Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic (0,6 km) – Hranice, Zřícenina hradu Svrčov a Svrčovská vyhlídka (1,4 km) - Hranice, Vyhlídka U svatého Jana (1,7 km) – Hranice, Přírodní rezervace Velká Kobylanka a Přírodní rezervace Malá Kobylanka (3,1 km) – Hranice, Poutní kostel Narození Panny Marie (4,1 km) – Hranice, Přírodní památka Nad Kostelíčkem (4,2 km) – Černotín, Bývalá vápenka (8,3 km) – Teplice nad Bečvou, Kropáčův pramen (10,2 km) – Teplice nad Bečvou, Národní přírodní památka Zbrašovské aragonitové jeskyně (10,6 km) – Teplice nad Bečvou, Vila Leo Oskara Sterna (11,3 km) – Teplice nad Bečvou, Jurikův pramen (11,4 km) – Teplice nad Bečvou, Vila Ladislava Říkovského (11,6 km) – Hranice, Janáčkův zdroj (12,1 km) – Teplice nad Bečvou, Gallašův pramen (12,6 km) – Hranice, Lázeňská lávka (12,7 km)

Interiér budovy bývalé synagogy v Hranicích

★★★★★ - Bývalá synagoga, Hranice:

Synagoga v Hranicích byla postavena v letech 1863-1864. Nahradila tak dřívější modlitebnu, která zde stála již v 17. století. Nová synagoga byla postavena v oblíbeném maursko–byzantském stylu. Dnes je ve vlastnictví Československé církve husitské, která jí pronajímá městu. Ve vnitřních prostorách jsou umístěny galerie a městské muzeum.

Poloha: 49.5487950N, 17.7338358E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Masarykovo náměstí (60 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (0,9 km)

GALERIE: HRANICKÁ SYNAGOGA


Zámek Hranice se zbytky městských hradeb

★★★★ - Zámek Hranice, Hranice:

Renesanční zámek byl postaven v 16. století Janem mladším ze Žerotína. Před tím tu stával hrad, který je v historických kronikách vzpomínán už v roce 1398. Velkou ujmu na stavbě způsobili za třicetileté války Švédové, kteří zcela město vydrancovali v roce 1643. Následky třicetileté války byly z budovy odstraňovány ještě v průběhu 19. století. Zámek až do konfiskace v roce 1945 vlastnil rod Dietrichsteinů. Nejcennější je na budově hranického zámku renesanční arkádové nádvoří. Původně měl zámek dvě totožné věže. Zůstala však zachována jen ta v jihozápadním nároží; věž v severovýchodním nádvoří byla zbořena v 1. polovině 19. století, když se v Hranicích stavěla nová komunikace kolem zámku. V současné době z velké části obsadil rekonstruovanou budovu městský úřad.

Poloha: 49.5502100N, 17.7347603E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Pošta (230 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (1 km)

GALERIE: ZÁMEK HRANICE


Zámecká zahrada v Hranicích

★★★ - Zámecký park, Hranice:

Zámecká zahrada byla po obnově otevřena v roce 2015. V areálu vhodném pro odpočinek je velké dětské hřiště a amfiteátr.

Poloha: 49.5501494N, 17.7339939E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Šromotovo náměstí (150 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (1,2 km)


Stará radnice v Hranicích patří k nejkrásnějším budovám města

★★★ - Stará radnice Hranice, Hranice:

Patří k nejkrásnějším projevům stavebního ruchu 16. století. Hvězdicová klenba pozdně gotického sálu je z roku 1528. Stavba nárožního domu byla dokončena v roce 1544, jak potvrzuje i renesanční portál s letopočtem a iniciálami neznámého mistra kameníka M. B. Od roku 2001 zde sídlí Městská knihovna, Městské muzeum a galerie, Základní umělecká škola a Městské informační centrum.

Poloha: 49.5473339N, 17.7344281E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Masarykovo náměstí (150 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (0,8 km)


Gallašova lípa v Hranicích

★★★ Gallašova lípa, Hranice:

Téměř 200 let stará lípa získala po slavném zdejším rodákovi. Obvod kmene 392 centimetrů, výška 15 metrů. Strom je poměrně netypického vzhledu pro lípu. Podepsaly se na ní sadovnické úpravy. Koruna lípy je širší než vyšší, což je způsobeno pravidelným ořezáváním, kdy byly odstraňovány tenké větve a ponechány pouze horizontální silné a kosterní větve.

Poloha: 49.5525636N, 17.7333675E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Šromotovo náměstí (180 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (1,3 km)


Gallašův dům v Hranicích

★★ - Gallašův dům, Hranice:

Památkově chráněný rodný dům Josefa Heřmana Agapita Gallaše. Jednalo se národního buditele, básníka Puchmajerovy školy, malíře, lékaře a autora četných textů o uměleckých a historických památkách.

Poloha: 49.5530789N, 17.7325731E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Pošta (260 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (1,4 km)


Dům se sgrafittovou výzdobou patří k ozdobám Hranic

★★ - Dům se sgrafittovou výzdobou, Hranice:

Renesanční dům na předměstí se sgrafitovou výzdobou teprve nedávno přišel o doškovou střechu. Sgrafitti vytvořil majitel Jan Červenka Turnovský v roce 1583. Turnovský se svému povolání malíře a iluminátora věnoval v Hranicích až do své smrti v roce 1587. Vyzdobil sgrafitti nejen hranický zámek, ale i řadu místních měšťanských domů.

Poloha: 49.5472278N, 17.7373303E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Komenského (45 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (0,5 km)


Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Hranicích

★★ - Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, Hranice:

Pozdně barokní farní kostel byl postaven v letech 1754-63 Františkem Grimmem. Je výraznou dominantou celého náměstí.

Poloha: 49.5477383N, 17.7347869E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Masarykovo náměstí (130 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (0,8 km)

Interiér kostela Stětí svatého Jana Křtitele v Hranicích

Židovský hřbitov v Hranicích

 - Židovský hřbitov, Hranice:

První židé přicházejí do Hranic na počátku 17. století. V té době je také založen zdejší hřbitov. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1685. Původně nesloužil tento hřbitov jen pro místní, ale byli zde pochováváni příslušníci židovské víry i ze Vsetína, Valašského Meziříčí či Nového Jičína. V 70. letech 20. století zanikla židovská komunita v Hranicích a město chtělo přeměnit židovský hřbitov na park. Nejcennější náhrobky měly být odvezeny, ty ostatní položeny a překryty půlmetrovou vrstvou hlíny. Začátkem listopadu 1989 vjely na hřbitov bagry a začalo se s demolicí. Ta byla naštěstí pozastavena, ale obnova hřbitova trvá dodnes.

Poloha: 49.5518475N, 17.7370450E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hranice, Pošta (120 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě město (1,1 km)

Výlet 4: Krátká procházka historickým centrem Hranic (pěší)


Start: Hranice, Turistický rozcestník Hranice - náměstí

Cíl: Hranice, Turistický rozcestník Hranice - náměstí

Délka trasy: 2,9 km

Časová náročnost: 55 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Hranice jsou městem, které provázela silná židovská historie, ale i historie spojená s křesťanskými dějinami. Obojí zanechalo ve městě řadu zajímavých a dodnes inspirativních památek. I proto je centrum tohoto města vyhlášeno Městskou památkovou zónou. V tomto výletu si tyto památky přiblížíme. Neříkejme tomu ani výlet, spíš krátká procházka, protože ještě dřív než zavážeme boty, tak se už skoro vracíme.

Vhodnost: Bez debaty se do procházky může pustit každý, koho Hranice zajímají. Nemá význam se ani podrobněji rozepisovat o nejvyšších a nejnižších místech výletu, protože rozdíl mezi nimi je pouhých 13 metrů a stejné je i převýšení. Takže jasný nejnižší první stupeň na škále náročnosti.


Zastávky:

Hranice, Stará radnice s vyhlídkovou věží (0,05 km) – Hranice, Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (0,1 km) - Hranice, Bývalá synagoga Hranice (0,4 km) – Hranice, Zámek Hranice (0,7 km) – Hranice, Zámecká zahrada Hranice (1 km) – Hranice, Gallašova lípa (1,3 km) – Hranice, Gallašův dům (1,4 km) – Hranice, Židovský hřbitov Hranice (2 km) – Hranice, Dům se sgrafittovou výzdobou (2,4 km)

Hostýnské vrchy při pohledu z místa, které se jmenuje Na Krásné vyhlídce

★★★ - Vyhlídka Na Krásné vyhlídce, Paršovice:

Vyhlídka se nachází u opuštěné hájenky těsně pod hranou lesa. Z místního sadu se vám odkryje nádherný pohled na Hostýnské vrchy.

Poloha: 49.5037522N, 17.6837622E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Paršovice, Kostel (2,3 km)

Vlaková zastávka: Drahotuše (7,2 km)


Památná Moruše u školy v Olšovci

★★ - Moruše u školy, Olšovec:

Jedná se o Morušovník černý. Výška stromu je 11 metrů a obvod kmene zhruba 320 centimetrů. Stáří stromu se odhaduje na zhruba 200 let.

Poloha: 49.5901147N, 17.7171464E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Olšovec, škola (110 m)

Vlaková zastávka: Hranice na Moravě (4,5 km)

7 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše