CHOMUTOV


Kdyby Jiří Popel z Lobkowicz uskutečnil svůj sen, nezchudl a neupadl v nemilosti u císaře, mohla být v Chomutově jedna z nejstarších středoevropských univerzit

Málokdo dnes ví, že Chomutov byl jedním z největších center v Čechách, kde se uskutečňovaly čarodějnické procesy; desítky nevinných obětí zde posílali na hořící hranice jak katolíci, tak i protestanté


Chomutov (německy Komotau) je dvaadvacátým největším českým městem, žije v něm 50 tisíc obyvatel. K prvnímu výraznějšímu osídlení Chomutova a okolí dochází v době stěhování národů, tedy ve 4. - 6. století. Oblast byla doménou Lučanů.

Pohled z vyhlídky Hradiště

První písemnou stopou je listina německých rytířů, kteří získávají 28. března 1252 oblast Chomutova darem do své správy. A hned začínají s výstavbou komendy a kostela svaté Kateřiny. Z té doby také pochází pořekadlo: „Všude lidé, v Chomutově Němci.“


K posílení obrany vzmáhajícího se města došlo ve druhé polovině 14. století, kdy byly dřevěné hradby nahrazeny dvojitými masivními zdmi. Součástí obranné strategie byly valy a široký příkop, který byl napuštěn vodou z náhonu a rybníku.


Spor mezi Václavem IV. a řádem německých rytířů vyvrcholí v roce 1410 po bitvě u Grünwaldu tím, že panovník řád vypoví ze země a zabaví mu veškerý majetek. V Chomutově tak zůstane zajištěné a dobře organizované německé město, které je jednou z hlavních katolických bašt.

Jezuitský areál v Chomutově je nejvýstavnější částí města

To nemohl připustit Jan Žižka, a tak s vojskem dorazil 16. března 1421 k městským hradbám. Dva dny bylo město obléháno, pak husité vtrhli za brány a došlo k masakru 2 200 místních obyvatel. Zbyla necelá stovka a zcela vypálené město. V důsledku husitského útoku německou populaci rychle nahradila komunita česká; město se rychle zmátořilo, došlo k velkému stavebnímu rozvoji a Chomutov potvrdil pozici mezi důležitými městy českého severu.


Objevují se první cechy, v roce 1510 je založena první škola, ale rozvoj města zabrzdí požár ze 2. srpna 1525. Tehdy vyhořelo město, zámek, ale i knihovna humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkowicz.


Důležitým datem pro město je 24. říjen 1558, kdy je otevřen první zdejší důl Kryštof a huť na kamenec. O Chomutovu se moc neví, že byl ke konci 16. století častým dějištěm čarodějnických procesů, které prováděli nejen katolíci, ale i protestanté. V roce 1580 je ve městě založena jedna z prvních českých papíren.

Obilné pole u Střezova

Jiří Popel z Lobkowicz přivádí na chomutovské panství jezuity, kteří začínají stavět kolej. Zostřuje se rivalita mezi nimi a protestanty, která vyvrcholí povstáním. To je tvrdě potlačeno a teče protestantská krev. Sen Jiřího Popela z Lobkowicz o vybudování univerzity v Chomutově se nepodaří uskutečnit. Jednak proto, že u císaře upadl v nemilost a jednak proto, že přišel o veškerý svůj majetek a svobodu.


16. století končí pro Chomutov velkým požárem z 24. července 1598. Vznikl nepozorností mladé služebné, která rozpouštěla máslo. Během čtyř hodin město lehlo popelem. Ihned se ale začíná stavět nově a tentokrát s unikátními vodními rigoly uprostřed ulic. Vodní laguny mají mírný spád ke středu, kde se neustále drží voda. Šlo vlastně o jedno z prvních protipožárních opatření a užití požárního vodovodu v českých zemích.


Na začátku 17. století se vykupuje Chomutov z poddanství, stává se královským městem a městská rada plánuje velkorysou budoucnost; vyhlídky ale zakalí třicetiletá válka, která vrátí do města jezuity, přinese Chomutovu čtrnáctiměsíční obsazení švédskou armádou, mor a velký požár v závěru dlouhého válečného konfliktu. V té době si město stále drží pověst vzdělávacího centra, zdejší jezuitská kolej – gymnázium se stává pojmem, který ukončí až rozhodnutí Josefa II. o zrušení řádů. Gymnázium na nějaký čas převezmou dominikáni.

Chomutovské Kamencové jezero

V druhé polovině roku 1813 se schylovalo k jedné z rozhodujících bitev napoleonských válek – k bitvě u Lipska. Chomutov vstoupil do povědomí zbytku Evropy tím, že zde prošly voje snad všech důležitých armád a vojska ve městě zřídila velitelské štáby. Během čtyř dnů, od 21. do 24. srpna 1813 se ve městě objevil ruský car Mikuláš I., pruský král Fridrich Vilém III. a rakouský císař František I. Po odchodu armád zůstalo město doslova vyjedené, zpustošené a plné infekčních a pohlavních chorob. Navíc je tu zřízen lazaret pro dlouhodobě zraněné vojáky.


V souvislosti s jeho existencí zmíníme místního uměleckého řezbáře Josefa Antonína Tobera. Ten se rozhodl sestrojit přístroje, které by péči o nemocné ulehčovaly. Vymyslel a sestrojil 11 vlastních přístrojů, které v roce 1816 předložil pražské lékařské fakultě. Na lékaře zapůsobily, takže Tober se stal jejich výrobcem a zásoboval české, ale i rakouské nemocnice. Za přínos lékařství v roce 1827 získal čestnou medaili.


Kolem roku 1820 vzniká, s největší pravděpodobností samovolně, Kamencové jezero, v polovině 30. let 19. století jsou zbourány městské hradby a roku 1838 se Chomutov rozzáří veřejným osvětlením.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek

Rozhodující podmínkou pro velkolepý přerod Chomutova do éry průmyslu se stalo dovedení železnice do města. V letech 1870-1892 byly svedeny do města tři velké tratě a Chomutov získal nové spojení s Prahou, Ústím nad Labem, Chebem, Vejprty a Děčínem.


Město se před očima mění snad každý den. Vyrostl zde pivovar, prudce se rozvíjí Gelinkova papírna, vzniká továrna na cukrovinky, závod na výrobu kávových náhražek, Heroldova továrna na lití zvonů, pobočka stuttgartské firmy na výrobu dřevěných hodin, ale hlavně jeden z největších evropských průmyslových koncernů té doby – Německo-rakouské Mannesmennovy závody, ve kterých je roku 1891 vyrobena vůbec první ocelová bezešvá trubka na světě. Brzy buduje ve městě svoji pobočku i kladenská huť Poldi.


Rozpad rakouskouherského mocnářství a vznik Československého státu byl přijat v Chomutově velmi vlažně a německá většina prosazovala připojení Sudet k rozpadajícímu se rakouskému molochovi. Město se de facto stalo československým až po obsazení armádou 9. prosince 1918. Ve volbách do městského zastupitelstva v roce 1919 získali Češi jedno místo v 36tičlenném sboru. Jedno místo patřilo židům, zbytek získaly německé strany a starostou se stal Ernst Storch, německý nacionalistický pravičák.

Tak vidí zdejší náměstí 1. máje v Chomutově návštěvník Městské věže

Za jeho vlády dochází k velkému rozvoji města, k výstavbě bytů, občanské vybavenosti, ale velmi se vyostřují vztahy mezi Čechy a Němci. Po převratu v Německu v roce 1933 nemůže už Storch vykonávat starostenský post a na jeho místo nastupuje německý velkoobchodník Viktor Herbich.


V červenci 1938 se koná v Chomutově slavnost Svazu Němců v Čechách. Město je zaplaveno fanatickými stoupenci, kteří vítají Henleina a K. H. Franka. O pár týdnů později je už Chomutov součástí Sudet a rozhoří se II. světová válka. Její útrapy se městu dlouho vyhýbaly, a to až do roku 1945, kdy jsou uskutečněny dva velké nálety na město. První přijde 16. dubna, druhý o tři dny později. Je zcela zničeno silniční i železniční spojení s okolním světem. Chomutov je odříznutý. 4. května 1945 opouští město poslední nacističtí vojáci, ale i celé městské zastupitelstvo včetně starosty. Chomutov byl tak ušetřen zničujících osvobozeneckých bojů.


Poválečný vývoj přinesl znárodnění, rozvoj těžkého průmyslu, otevření dolů a výstavbu mnoha panelových sídlišť. Maxima dosáhl počet obyvatel Chomutova v roce 1991, kdy zde žilo 54 tisíc obyvatel. Nově postavené městské domy navázaly na domy v sousedním Jirkově a v souměstí žije 72 tisíc lidí.

Ražba druhého nejdelšího tunelu v České republice - Březenského se o dva roky protáhla, došlo k závalu

K okolí Chomutova jsou jako rovnítko připojovány zajímavé archeologické nálezy. U obce Nezabylice bylo v roce 2010 objeveno germánské pohřebiště z doby římské. Na třech hektarech bylo objeveno 75 hrobů. Za výjimečný je považován nález kostrového hrobu s velmi kvalitní pohřební výbavou z římské říše. V Droužkovicích pak byla nalezena plastika psa s beraní hlavou, zlatý prsten a zlomky attických keramických nádob. Ty dokládají obchodní propojení Krušných hor s antickým Středomořím.


Těsně u Chomutova hledejme druhý nejdelší železniční tunel naší země. Jmenuje se Březenský, leží na trati Žatec – Chomutov a je dlouhý 1758 metrů. Blízko Března se také nachází stejnojmenná výsypka, která leží mezi elektrárnou Tušimice a obcí Březno. Na jejím místě byly obce Tušimice, Čachovice a Libouš. Jedná se o výsypku o rozloze asi 1300 hektarů a rekultivace budou dokončeny v roce 2030.


A teď k význačným rodákům. V Chomutově se 22. září 1844 narodil rakouský polárník Gustav Matouš Brosch, který byl účastníkem expedice, která objevila Zemi Františka Josefa. Brosch pojmenoval jeden z výběžků nově objevené pevniny Chomutovský mys.

Česko-německo-švýcarská herečka Ruth-Maria Kubitschek se narodila do rodiny majitele dolů v Chomutově 2. srpna 1931. V roce 2013 získala za postavu ve filmu Slečna Ella cenu Jupiter pro nejlepší německou herečku. Čeští diváci ji ale spíše znají z filmu Old Shatterhand nebo příběhů Rosamünde Pilcher.

Pohled z rozhledny na Skřivánčím vrchu na nově vznikající domy v obci Zelená

6. listopadu 1945 se ve městě narodil básník a spisovatel Jiří Žáček, 24. července 1946 tanečník, herec, režisér a sólista baletu Národního divadla v Praze Vlastimil Harapes. Chomutov je rodným městem pro českého herce, gayaktivistu a prezidenta Herecké asociace Jiřího Hromadu. Došlo k tomu 14. června 1958. Město bylo 3. října 1946 místem narození i pro muzikanta a skladatele přirovnávaného tvorbou k Petru Hapkovi – Jiřího Bulise. Bohužel jeho život se předčasně uzavřel v roce 1993 při autonehodě na dálnici u Olomouce.


Chomutov dal světu 24. listopadu 1975 také jednoho z českých ministrů spravedlnosti, Jiřího Pospíšila. 23. března 1976 se zde narodil neúspěšný prezidentský kandidát lékař Marek Hilšer. Bronzová medailistka z mistrovství světa v plavání v Istanbulu znakařka Simona Baumrtová se v Chomutově narodila 24. srpna 1991.


Znakem města je modrý štít, nad kterým je umístěna zlatá koruna. Na štítu je zobrazena stříbrná cihlová hradební zeď zakončená cimbuřím se šesti stínkami. V hradební zdi je otevřená brána se zlatými dveřmi s černými veřejemi a polospuštěnou zlatou mříží. Pod branou je umístěn červený štít se stříbrným českým dvouocasým lvem. Nad hradbami vystupují dvě stříbrné kvádrové věže. Každá má jedno okno a jsou zakončeny stříbrným cimbuřím se třemi stínkami a stanovými červenými střechami se stříbrnou makovicí.

Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Chomutov leží na dálnici D7. Ke sjezdu do města využijte exity 75, 78 a 82. V padesátitisícovém městě se k dálnici přidává ještě silnice I. třídy číslo 13 a silnice 568 a 607. Vzdálenosti Chomutova z českých měst: Praha (97 km), Ústí nad Labem (66 km), Karlovy Vary (56 km), Liberec (150 km), Plzeň (103 km).

Autobus: Autobusové spojení do Chomutova je z Prahy, Jirkova, Údlic, Vejprt, Kalku, Litvínova, Žatce, Podbořan, Boleboře, Velemyšlevsi, Hory Svatého Šebestiána, Vysoké Pece, Kadaně, Chban a Žerotína.

Vlak: Chomutov leží na hlavním severočeském železničním koridoru. Ze zdejšího nádraží můžete odjet na výlet třeba do Prahy, Vejprt, Mostu, Lužné u Rakovníka, Děčína, Jirkova, Kadaně-Prunéřova, Ústí nad Labem nebo Chebu.

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově

★★★★★ - Kamencové jezero, Chomutov:

Světová rarita uprostřed města. Ve světě nenajdeme jiné kamencové jezero; poslední leží v Kalifornii, ale je už vyschlé. Zdejší vodní hladina ale nabízí spoustu otázek, na které se nenašly odpovědi. Jednou z nich je doba vzniku a způsob vzniku. Ani jedno se neví s naprostou přesností. Rozborem dostupné místní literatury se zjistilo, že jezero vzniklo s největší pravděpodobností v letech 1813-15. Vědci se domnívají, že vzniklo zatopením prostoru těžby kamencových břidlic nebo vyhořením uhelné sloje. Tomu však odporuje největší hloubka, která dosahuje jen 4 metrů. Přitom by hloubka jezera měla být nejméně 18 metrů podle hloubky původního lomu. Dalším problémem jsou kmeny a pařezy, které existují pod hladinou uprostřed jezera. V lomu bychom na ně nenarazili. S jistotou se proto nedá říci, zda se jedná o jezero vytvořené člověkem či nikoliv. Vodohospodáři tápou i v otázce hydrologie jezera. Jezero nemá přítok ani odtok, ale občas jsou zřejmé rozdíly ve výšce hladiny, a to až o 20 centimetrů. Navíc na přirozené srážky hladina jezera téměř nereaguje. Voda v jezeře obsahuje disociovaný kamenec, sírany, železo, hliník a chloridy. Kyselá voda má pH 3 a proto v ní žijí jen drobné mikroorganismy. Dříve bývaly na břehu Lázně Kamencová huť, kde se léčily ženské nemoci, dna, akné, problémy horních cest dýchacích a ledvin.

Poloha: 50.4716731N, 13.4222586E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Chomutov, Jezero (250 m)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (0,9 km)


Pohled z Městské věže na kostel svaté Kateřiny v Chomutově

★★★★ - Kostel svaté Kateřiny, Chomutov:

Jeden z nejstarších raně gotických kostelů v Evropě. Vznikl v první polovině 13. století. Je dokladem příchodu gotiky na české území. Kostel je poměrně zastavěn v centru města. Přiléhá totiž svoji východní stranou k místnímu zámku.

Poloha: 50.4606269N, 13.4171867E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Palackého (245 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (1,7 km)


Městská věž v Chomutově se sloupem Nejsvětější Trojice

★★★★ - Městská věž, Chomutov:

Stavba pochází z roku 1525. Dnešní podoba ale vznikla až v letech 1873-4 při novogotické přestavbě. Výška věže je 54 metrů. Je možné vystoupat nahoru na ochoz a prohlédnout si město a okolí z výšky. Součástí věže je i přízemní předsíň ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Její strop je v přízemí zaklenut sklípkovou klenbou, stejně jako točité schodiště vedoucí do patra věže. Je to jediný případ architektury v Česku, kdy je schodiště zaklenuto sklípkovou klenbou.

Poloha: 50.4611708N, 13.4176617E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Mostecká (180 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (1,7 km)


Jezuitský areál v Chomutově

★★★ - Jezuitská kolej svatého Ignáce, Chomutov:

Církevní řád začal stavět v roce 1591. Jenže už po čtrnácti dnech se obyvatelé proti jezuitům vzbouřili a vyhnali je z města. Ti museli prchnout až do Libochovic. Protestující byli tvrdě potlačeni, dva vůdci byli popraveni a město muselo připravit jezuitům slavnostní milé přivítání. Stavba koleje se však zastavila na dlouhou dobu. K dostavbě došlo až v roce 1671.

Poloha: 50.4594664N, 13.4190008E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Riegrova (200 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (1,8 km)


Kostel svatého Ignáce z Loyoly

★★★ - Kostel svatého Ignáce, Chomutov:

Byl součástí jezuitské kostele. Byl postaven v letech 1663-1668 a dnes slouží k pořádání výstav, koncertů, recitálů.

Poloha: 50.4598272N, 13.4188367E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Riegrova (280 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (1,8 km)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově

★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Chomutov:

První zmínka o děkanském kostele pochází z roku 1330. Z této doby se však zachovalo jen zdivo kněžiště a sakristie. Původně byl kolem kostela i hřbitov.

Poloha: 50.4612636N, 13.4177067E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Mostecká (180 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (1,7 km)


















Nejcennější chomutovský dům - Dům se sklípkovou klenbou

★★★ - Dům se sklípkovou klenbou, Chomutov:

Najdeme ho na náměstí 1. máje s číslem popisným 19. Říká se mu také Kollinův dům. Jedná se o nejcennější stavbu chomutovského městského centra. Postaven byl kolem roku 1500 v pozdně gotickém stylu. Průčelí dostalo později klasicistní podobu. Nejcennější je však podloubí se sklípkovou klenbou, která vytváří iluzi osmicípých hvězd. Poloha: 50.4606447N, 13.4187364E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Mostecká (290 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (1,7 km)


Věž v jezuitském komplexu byla součástí městského opevnění

★★ - Městské opevnění, Chomutov:

První opevnění bylo dřevěné a pocházelo už ze 13. století. O století později bylo nahrazeno dvojitými masivními zdmi, ze kterých vybíhaly čtyři brány. Dnes jsou k vidění zbytky hradeb, bašta v Riegrově ulici a zbytky vodního příkopu v ulici Na Příkopech.

Poloha: 50.4593381N, 13.4201097E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Riegrova (70 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (1,9 km)















Kostel svaté Kateřiny a budova zámku

★★ - Zámek Chomutov, Chomutov:

Za stavbou hledejme řád německých rytířů. Jejich původní sídlo bylo v druhé polovině 15. století přestaveno do goticko-renesanční podoby. Od 17. století je zámek do dnešních dnů sídlem města.

Poloha: 50.4608061N, 13.4169506E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Palackého (210 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (1,6 km)


★★ - Kaštanka, Chomutov: (bez fotografie)

Zcela unikátní český sad. Jedná se o nejseverněji situovaný sad jedlého kaštanovníku v celé Evropě. O jeho vznik se zasloužili jezuité, kteří ho založili v druhé polovině 17. století. Z plodů se vyrábí známá sladkost – nugát, ale oblíbený je i kaštanový likér. Dřevo těchto stromů je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté. Je ale velmi špatným palivem. Naopak z něj vzniká jedno z nejlepších dřevěných uhlí.

Poloha: 50.4769250N, 13.4226717E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Chomutov, Zoopark (0,5 km)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (1 km)


V Podkrušnohorském zooparku

★★ - Podkrušnohorský zoopark, Chomutov:

Jedná se rozlohově o největší zoo v Česku. Má plochu 112 hektarů. Zoopark vznikl v roce 1975. Specializuje se na živočichy palearktické oblasti, což je Evropa, Asie a Severní Afrika. Najdeme tu 160 druhů živočichů a tisíc jedinců.

Poloha: 50.4749781N, 13.4192203E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Chomutov, Zoopark (1 km)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (1,2 km)


 - Poutní špitální kostel svatého Ducha, Chomutov: (bez fotografie)

Se stavbami si tu hraje červený kohout. První kostel vyhořel na tomto místě v roce 1598; situace se opakovala i se stejnými budovami později. V době pobělohorské rekatolizace v roce 1664 byla do kostela umístěna socha Panny Marie, kterou údajně dostal chomutovský občan darem od rytíře z německé Míšně. Od té doby je špitální kostel cílem mariánských poutí. Ani to však nezahnalo oheň, který budovu vážně poškodil znovu v roce 1774. Dnes je centrem pravoslavné církve.

Poloha: 50.4589850N, 13.4221306E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Vodní (130 m)

Vlaková zastávka: Chomutov město (1,7 km)


Bývalé akvárium v chomutovském parku

 - Bývalé akvárium, Chomutov:

Zajímavá drobná historická památka. Jde o pozůstatek chomutovské zoo, která byla zřízena v roce 1932 a zanikla s koncem II. světové války. V tomto altánu bylo možné sledovat rybičky.

Poloha: 50.4606447N, 13.4187364E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Chomutov, Čelakovského (280 m)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (0,8 km)


Velký Otvický rybník je přizpůsoben pro trénink vodních lyžařů

 - Velký otvický rybník, Chomutov:

Soused Kamencového jezera. Vodní plocha vznikla v letech 1963-7 a dnes se využívá k rekreaci, sportovním aktivitám, ale i k rybolovu.

Poloha: 50.4730586N, 13.4350064E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Chomutov, Aquasvět (0,7 km)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (1,9 km)


 - Skanzen Stará Ves, Chomutov: (bez fotografie)

Jde o několik roubených staveb. Součástí jsou také expozice o výrobě hraček, životě na vesnici a včelařství.

Poloha: 50.4797075N, 13.4303406E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Chomutov, Zoopark (1,1 km)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (2,2 km)


Větrný mlýn v chomutovském skanzenu

 - Větrný mlýn Stará Ves, Chomutov:

Jedná se o plně funkční mlýn. Nenechte se ale zmást, jde jen o repliku stavby mlýna holandského typu. Uvnitř je expozice o větrném mlynářství.

Poloha: 50.4779522N, 13.4306278E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Chomutov, Zoopark (1,2 km)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (2,1 km)

Výlet 1: Zevrubná prohlídka Chomutova určená pro malé i větší s poznámkou: Plavky sebou (pěší)


Start: Chomutov, Turistické informační centrum

Cíl: Chomutov, Turistické informační centrum

Délka trasy: 9,6 km

Časová náročnost: 2 hodiny 40 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Město Chomutov je nenápadné průmyslové město v severozápadních Čechách. Při bližším zkoumání ale zjistíte jak mnoho nabízí jak velkým, tak i malým. Pokud chcete zabavit malé děti, doporučujeme výlet použít až od druhé poloviny; s většími dětmi můžete projít celou trasu. I když čas na projití celé trasy je 2:40 hodiny, tak kvůli malým capartům počítejte s celodenním výletem. Výlet se pohybuje v absolutní rovině a jeho celkové převýšení je jenom 53 metrů. Nejvyšším bodem je 361 metrů, a to v lokalitě před Kamencovým jezerem. Nejníže budeme ve výšce 328 metrů, a to u špitální kostela svatého Ducha.

Vhodnost: Výlet je klidný, přátelský, pro děti i dospělé. Nezapomeňte si plavky a užívejte si, protože výlet je zařazen na stupni jedna.

Zastávky:

Chomutov, Jezuitský areál (0,1 km) – Chomutov, Městské opevnění (0,2 km) – Chomutov, Poutní špitální kostel svatého Ducha (0,4 km) – Chomutov, Kostel svatého Ignáce z Loyoly (0,8 km) – Chomutov, Dům se sklípkovou klenbou (0,9 km) - Chomutov, Kostel svaté Kateřiny (1 km) – Chomutov, Zámek Chomutov (1,1 km) – Chomutov, Městská věž (1,2 km) – Chomutov, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (1,3 km) – Chomutov, Kamencové jezero (3,2 km) – Chomutov, Velký Otvický rybník (3,3 km) – Chomutov, Podkrušnohorský zoopark (4,4 km) - Chomutov, Kaštanka (4,8 km) – Chomutov, Skanzen Stará Ves (5,5 km) – Chomutov, Větrný mlýn Stará Ves (6,2 km) – Chomutov, Bývalé akvárium (8,8 km)

Dolní vodopád Chomutovky v Bezručově údolí

★★★★ - Přírodní památka Bezručovo údolí, Chomutov:

Velmi oblíbené odpočinkové místo obyvatel Chomutova i okolí. Přesto se stále jedná o ojedinělou a velmi cennou přírodní lokalitu. Památka je rozdělena na dvě části a dohromady zaujímá velkou plochu – 953 kilometrů čtverečních. V údolí Chomutovky najdete mnoho zajímavých míst například Studánku Bohumíra Pokorného. Zajímavé je, že nejdelší krušnohorské údolí se původně jmenovalo Grundtal. Chomutovský poštovní úřad ale požádal o změnu názvu na Bezručovo, protože Petr Bezruč byl tehdy úředníkem brněnského poštovního úřadu. V Chomutově tak vzniklo Bezručovo údolí, a to i přesto, že se Bezruč nikdy v Chomutově ani neukázal. Změnou prošel i pomník, který se nachází ve spodní části Bezručova údolí. Původně se jednalo o připomínku Aloise Schmidta, který byl předsedou zdejšího Krušnohorského spolku a v roce 1895 zahynul na skalní stěně Triglavu. Z původního pomníku zůstala jen špička, jinak byl přededikován Petru Bezručovi. Zajímavým místem v Bezručově údolí je i Dolní vodopád Chomutovky, který dosahuje dvou metrů na výšku. V lokalitě můžete najít i chráněného motýla Ohniváčka černočárného, pro něhož je Bezručovo údolí nejzápadnějším místem výskytu.

Poloha: 50.4967414N, 13.3439061E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Blatno (3,5 km)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (7,4 km)


Květy Koniklece otevřeného v PP Krásná Lípa

★★★ - Přírodní památka Krásná Lípa (Lorberova loučka), Křímov:

Jedna z posledních lokalit Koniklece otevřeného v naší zemi. O tom, že je tu něco výjimečného, nás přesvědčí železný plot uprostřed přírody. Právě v této „zahrádce“ vyrůstají poslední z krásných a kriticky ohrožených rostlin. Jedná se o genotypovou loučku, kde se jednotlivé rostliny i řízeně rozmnožují. Největším nebezpečím pro rostliny jsou nenechaví lidé, kteří rostliny vyrýpávají a bažanti, kteří sezobávají nevykvetlá poupata. Abychom si užili stovek rozkvetlých květů v plné kráse, je třeba navštívit lokalitu od konce března do poloviny května.

Poloha: 50.4841169N, 13.3666744E

Parkoviště: v lokalitě Třetí mlýn (1,1 km)

Autobusová zastávka: Křimov, Krásná Lípa (0,5 km)

Vlaková zastávka: Chomutov (4,7 km)


Rozhledna na Skřivánčím vrchu

★★★ - Rozhledna Málkov (na Skřivánčím vrchu), Málkov:

Vyrostla na Skřivánčím vrchu v roce 2011. Dosahuje výšky 16 metrů a je volně přístupná. Ocelová konstrukce nabízí pohledy na vrcholky Krušných hor a značnou část hnědouhelné pánve. Původně plánovaná rozhledna s dvojnásobnou výškou nemohla být realizována kvůli nedostatku financí. Zajímavostí Skřivánčího vrchu je skutečnost, že ještě po dvaceti letech, kdy právě přes tento vrch a přes obec Málkov přešlo tornádo, jsou stále na vegetaci patrné stopy po něm. Tornádo zasáhlo oblast 11. června roku 2000. Poloha:50.4490714N, 13.3264972E

Parkoviště: na kraji lokality (cca 0,6 km)

Autobusová zastávka: Málkov, Zelená (1,1 km)

Vlaková zastávka: Málkov (1,7 km)


Ahníkovská lípa se sloupem Nejsvětější Trojice

★★★ - Ahníkovská lípa, Málkov:

Lípa má obvod kmene necelých pět metrů. Jedná se o jedinou památku na obec Ahníkov, která ležela zhruba 1,5 kilometru jihovýchodním směrem. Obec byla zbořena v 80. letech kvůli hnědouhelné těžbě. V blízkosti lípy nalezneme sloup Nejsvětější Trojice, který byl postaven roku 1726 na kralupské návsi. Tam vydržel až do 70. let minulého století, kdy se stejně jako Ahníkov, tak i Kralupy poroučely k zemi kvůli rozšiřování těžby uhlí. Umělecky cenný sloup byl ale zachráněn a přes obec Libědice dorazil v roce 2012 do Málkova-Zelené.

Poloha: 50.4453558N, 13.3173497E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Málkov, Zelená (460 m)

Vlaková zastávka: Málkov (1,1 km)


Cesta na vrchol Hradiště u Černovic

★★★ - Přírodní památka Hradiště u Černovic, Černovice:

Významná paleontologická lokalita. Jde o lokalitu s otisky rostlinných zbytků v třetihorních křemencích. Na vrcholu plochého kopce se nacházelo hradiště knovízské kultury; odborníci ale našli důkazy osídlení už v době kamenné.

Poloha: 50.4566775N, 13.3425308E

Parkoviště: na komunikaci (cca 1,9 km)

Autobusová zastávka: Spořice, PZ Nové Spořice (2,9 km)

Vlaková zastávka: Spořice u Chomutova (2,5 km)


GALERIE: HRADIŠTĚ U ČERNOVIC


Zelenská lípa

★★ - Zelenská lípa, Málkov:

Lípa s pasem 520 centimetrů. Výška 14 metrů a velmi bohatý vzrůst. Tento počet centimetrů na kmeni posunul Zelenskou lípu na deváté místo v tabulce nejširších stromů okresu. Odborníci odhadují stáří této lípy srdčité na 200 let.

Poloha: 50.4458239N, 13.3187178E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Málkov, Zelená (350 m)

Vlaková zastávka: Málkov (1 km)











Pyšné tělo Roháče velkého

★★ - Přírodní památka Černovice, Spořice:

Narazíme tu na největšího českého brouka – Roháče velkého. Obývá zdejší dubové porosty. Kvůli jeho stagnující populaci zde lesníci nechávají uschlé stromy a nestahují se ani padlé stromy na zemi.

Poloha: 50.4403506N, 13.3919947E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Spořice, Nové Spořice (1 km)

Vlaková zastávka: Spořice u Chomutova (1,6 km)


Podkrušnohorský přivaděč

 - Podkrušnohorský přivaděč, Chomutov:

Technická památka o délce 33,8 km. Jedná se o dvě samostatné stavby. Obě však mají za úkol chránit povrchové doly před povodněmi a zásobovat průmyslové podniky v severočeské pánvi dostatkem vody. Jde o soustavu vodních kanálů, potrubí a nádrží. S první stavbou Přivaděč Ohře – Bílina se začalo v roce 1957 a hotovo bylo za deset let. Vznikl tak 22,4 km dlouhý kanál a více než tříkilometrové potrubí. Voda se začíná odebírat z řeky Ohře na levém břehu v katastru Mikulovic. Odtud se voda načerpá zhruba 100 metrů nad hladinu řeky Ohře za ves Ciboušov, kde začíná přelivový objekt, který je zakrytý panely. Přelivový objekt končí u úložiště popílku Elektrárny Prunéřovice, kde se skryje do potrubí, překročí Prunéřovský potok a zhruba po kilometru se vynoří na povrch. Dále pokračuje na východ, bere vody potoka Hutná a dorazí do Chomutova. Tady si částečně přivlastní vody potoku Hačka a v největším českém akvaduktu překračuje Chomutovku. Mezi Chomutovem a Jirkovem se kříží s Březeneckým potokem. U Jirkova se spojí v nádrži Benar s vodami řeky Bíliny. Odsud je vybudován takzvaný Podkrušnohorský přivaděč vybudovaný v letech 1973-82. Ten odvádí vody Bíliny oklikou přes nádrž Újezd zpět do původního koryta řeky. Po cestě ještě sebere vodu z potoka Lužec. Podkrušnohorský přivaděč končí u vodní nádrže Újezd, kde na něj plynule navazuje Ervěnický koridor.

Poloha: 50.4832411N, 13.4217525E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chomutov, Kamenná (0,6 km)

Vlaková zastávka: Chomutov, město (2,1 km)

Pohled ze silnice na Chomutovský akvadukt, po kterém je veden Krušnohorský přivaděč
Přivaděč Ohře - Bílina v Málkově
Pohled na Chomutovský akvadukt

Vodní nádrž Křimov

 - Vodní nádrž Křímov, Křimov:

Vodní plocha je součástí severočeské hnědouhelné vodohospodářské soustavy. Postavena byla v letech 1953-1958 a slouží k zásobování severočeské pánve pitnou vodou, ale také před povodňovým ohrožením. Na stavbě byla využita práce mladých řeholníků, kteří byli v oblasti internováni v rámci Akce K, kterou komunisté eliminovali vliv církve na společenské dění. Betonová hráz je dlouhá 201 metrů a vysoká je 46 metrů.

Poloha: 50.4983853N, 13.3142428E

Parkoviště: na kraji komunikace

Autobusová zastávka: Křimov (1,4 km)

Vlaková zastávka: Málkov (9 km)

Výlet 2: Testovací jízda vašich schopností v dolní části Bezručova údolí se čtyřmi horskými prémiemi (horské kolo)


Start: Chomutov, Turistické informační centrum

Cíl: Chomutov, Turistické informační centrum

Délka trasy: 45,8 km

Časová náročnost: 3 hodiny 45 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Tento výlet nám dá docela zabrat. Je veden zajímavými lokalitami západně a severně od Chomutova. První část je dlouhé táhlé stoupání, které vyvrcholí nejvyšším bodem výletu, kterým je 586 metrů nad mořem, což je lokalita u vodní nádrže Křimov. Pak následují tři klesání, která přecházejí ve tři stoupání na tři další vrcholy, kterými jsou Přírodní památka Krásná Lípa, Hradiště u Černovic a rozhledna Málkov. První ale doporučujeme jen v jarním období, protože jindy si krásu zdejších unikátních konikleců neužijeme. Nejnižší bod je 332 metrů nad mořem, a to je kóta, kterou projedeme ve Spořicích.

Vhodnost: Výlet je pro zdatné a cvičené cyklisty. Celkové převýšení je 749 metrů a výlet je zařazen na sedmém stupni náročnosti.

Zastávky:

Chomutov, Krušnohorský přivaděč (2,8 km) - Chomutov, Přírodní památka Bezručovo údolí (9 km) - Blatno, Dolní vodopád Chomutovky (10,3 km) – Křimov, Vodní nádrž Křimov (12,9 km) – Křimov, Přírodní památka Krásná Lípa (18,7 km) – Spořice, Přírodní památka Černovice (24 km) – Černovice, Přírodní památka Hradiště u Černovic (27,1 km) – Málkov, Rozhledna Málkov (33,4 km) – Málkov, Zelenská lípa (34,7 km) – Málkov, Ahníkovská lípa (35,8 km)

Jedna z nejcennějších barokních staveb u nás - Poutní kostel svatých Petra a Pavla v Březně

★★★★ - Poutní kostel svatých Petra a Pavla, Březno:

Jedna z nejcennějších barokních staveb Chomutovska. Za vznikem kostela stál projekt jednoho z nejslavnějších architektů světa – K. I. Dientzenhofera. Ještě nedávno byl kostel v posledním tažení. Dnes je kostel a část hradeb zrekonstruována.

Poloha: 50.4017714N, 13.4212561E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Březno, zdravotní středisko (370 m)

Vlaková zastávka: Březno u Chomutova (0,9 km)


Zcela unikátní obranný kostel, vystavený na umělém ostrůvku - kostel svatého Bartoloměje ve Spořicích

★★★★ - Kostel svatého Bartoloměje, Spořice:

Jedna se o jeden z mála opevněných kostelů. Stojí na uměle vytvořeném ostrůvku obehnaném vodním příkopem. Dřív byla součástí ochrany kostela i zeď, která ale byla zbořena. První zmínka o kostelu je z roku 1483, předpokládá se ale že je mnohem starší.

Poloha:50.4403506N, 13.3919947E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Spořice (100 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (3,6 km)


Kostel svatého Václava ve Vysočanech

★★★ - Kostel svatého Václava ve Vysočanech, Hrušovany:

O výstavbě kostele rozhodli opati z kláštera v Oseku. Barokní stavbu pak navrhl slavný architekt Octavian Broggio. V podobném stylu je postavena i sousední fara. V lokalitě se nachází k hřbitov se zajímavou bránou.

Poloha: 50.3905883N, 13.5279811E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hrušovany, Lažany (1,8 km)

Vlaková zastávka: Hořetice (2,9 km)

Ve stejném stylu jako kostel je vystavěna ve Vysočanech i fara
Do kostela svatého Václava ve Vysočanech se vchází zvláštní bránou

Kostel svatého Jakuba Většího ve Škrlech pochází z první poloviny 14. století

★★★ - Kostel svatého Jakuba Většího ve Škrlech, Bílence:

Velmi cenný kostel. Vznikl v první polovině 14. století. Původně ho obklopoval hřbitov, který byl ale v 19. století zrušen. Historici předpokládají, že pod omítkami se nacházejí historické fresky.

Poloha: 50.4160306N, 13.5335353E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bílence, Škrle, Rozcestí (0,7 km)

Vlaková zastávka: Hořetice (6,9 km)


Poutní místo kostel svatého Kříže v Údlicích pochází už z románské doby

★★★ - Poutní místo Kostel Povýšení svatého Kříže, Údlice:

Stylově zajímavý kostel. Počátky jeho architektury lze najít už v době románské. Dokazuje to románská apsida s průměrem 8 metrů. V pozdějších letech byl kostel častokrát přestavován. Důvodem vzniku poutního místa je velmi cenná gotická dřevěná socha Madony z první čtvrtiny 15. století.

Poloha: 50.4393903N, 13.4589956E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Údlice (140 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (5,5 km)


Březenský drak

★★★ - Březenský drak, Březno:

Je těžké spatřit větší stroj, než je tento. Jde o velkorypadlo KU 800, které pracovalo v dole Nástup Tušimice více než 30 let. Je vysoké přes padesát metrů a jeho váha se dá srovnat s váhou 17 obřích boeingů. Březenský drak, jak se velkorypadlu říká, se stalo vděčným cílem návštěvníků a turistů.

Poloha: 50.3952647N, 13.4120381E

Parkoviště: na parkovišti (cca 300 m)

Autobusová zastávka: Březno, Důl (250 m)

Vlaková zastávka: Březno u Chomutova (0,8 km)


Nejčastěji vznikají česká slaniska ve srážkovém stínu pod Krušnými horami, ani toto Slanisko u Škrle není výjimkou

★★ - Přírodní památka Slanisko u Škrle, Bílence:

Lokalita s extrémně zasolenými půdami. To způsobují sírany, které se nacházejí v podzemí. Proto se tu daří slanomilným rostlinám, z nichž nejvzácnější je Jitrocel přímořský.

Poloha: 50.4173925N, 13.5290722E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bílence, Škrle, Rozcestí (1,2 km)

Vlaková zastávka: Hořetice (7,4 km)

Jitrocel přímořský nalezený na Přírodní památce Slanisko u Škrle

Vzácností je samostatná zvonice kostela svatého Mikuláše v Droužkovicích

★★ - Kostel svatého Mikuláše se zvonicí, Droužkovice:

Největší cenností je samostatně stojící zvonice. Ta pochází z první poloviny 15. století. Zdejší kostel je ještě starší. Datuje se do druhé poloviny 14. století.

Poloha: 50.4307847N, 13.4300633E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Droužkovice, Obecní úřad (30 m)

Vlaková zastávka: Chomutov (4,8 km)


Ústí druhého nejdelšího tunelu v České republice; Březenský tunel měří 1758 metrů

★★ - Ústí Březenského tunelu, Březno:

Jedná se o druhý nejdelší tunel v České republice. Měří 1758 metrů a najdeme ho na trati Lužná u Rakovníka – Žatec – Chomutov.

Poloha: 50.4018539N, 13.4211797E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Březno, Zdravotní středisko (2,1 km)

Vlaková zastávka: Březno u Chomutova (2,5 km)


Zámek Vičice

 - Zámek Vičice, Březno:

Renesanční tvrz byla přestavena na barokní zámek. Ovšem i ten nevyhlíží barokně. Má zajímavou podobu, což potvrzuje jeho stavební profil, který je do podoby písmene U s krátkými bočními křídly. Pohledu na stavbu pak dominují štíhlé polygonální věžičky s cibulovou střechou, které se nacházejí v rozích stavby.

Poloha: 50.3706686N, 13.4363600E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Březno, Vičice (130 m)

Vlaková zastávka: Březno u Chomutova (3,8 km)


Přírodní památka Údlické doubí

 - Přírodní památka Údlické doubí, Údlice:

Adresa bydliště největšího evropského brouka. Žije zde velmi silná populace Roháče obecného. Kromě toho zde narazíme i na vzácné rostliny jako je Jetel alpínský nebo Lilie zlatohlávek.

Poloha: 50.4562167N, 13.4614797E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Údlice, pila (2,1 km)

Vlaková zastávka: Chomutov (7,1 km)


Přírodní památka Střezovská rokle

 - Přírodní památka Střezovská rokle, Březno:

Jedná se o strž, kterou vytvořila v píscích, jílech a tufech spodní voda. Rokle je dlouhá kilometr a půl a má největší hloubku přesahující 20 metrů. Cenný je výskyt některých druhů rostlin například Kosatec žlutý, Kozinec dánský nebo Vemeník dvoulistý. Kvůli obrovskému zanedbání v péči připomínala v létě roku 2020 PP Střezovská rokle nepřístupnou džungli.

Poloha: 50.4012483N, 13.4380036E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Březno, Střezov, Rozcestí (1,4 km)

Vlaková zastávka: Březno u Chomutova (1,8 km)

Výlet 3: Projížďka kolem Chomutova po zajímavých kostelech zpestřená technickými zajímavostmi (horské kolo)


Start: Chomutov, Turistický rozcestník Chomutov – železniční stanice

Cíl: Chomutov, Turistický rozcestník Chomutov – železniční stanice

Délka trasy: 52,5 km

Časová náročnost: 3 hodiny 35 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Nevěřili bychom kolik je kolem Chomutova zajímavých kostelů, které jsou v mnohém nenapodobitelné. Stačí jen sednout na sedlo kola a vyrazit. Zajímavým bonusem jsou pak technické zajímavostí jako Březenský drak a nebo ústí druhého nejdelšího českého železničního tunelu – Březenského. Nejvyšší bod je 366 metrů nad mořem, jedná se o lokalitu u Přírodní památky Údlické doubí a nejníže budeme ve výšce 228 metrů nad mořem. To je místo u Nechranické vodní nádrže.

Vhodnost: I když je výlet zdánlivě velmi dlouhý, nebojte se. Stoupání jsou mírná a celkové převýšení je jen 465 metrů. Zařazen je ve čtvrtém výkonnostním koši. Jeho výhoda je, že velkou část trasy jedeme po cyklostezkách.

Zastávky:

Spořice, Kostel svatého Bartoloměje (3,9 km) – Droužkovice, Kostel svatého Mikuláše se zvonicí (7,1 km) – Březno, Přírodní památka Střezovská rokle (10,7 km) – Březno, Poutní kostel svatých Petra a Pavla (12,5 km) – Březno, Ústí Březenského tunelu (14,2 km) – Březno, Březenský drak (16,3 km) – Březno, Zámek Vičice (21,4 km) – Hrušovany, Kostel svatého Václava ve Vysočanech (30,4 km) – Bílence, Kostel svatého Jakuba Většího ve Škrlech (35,3 km) – Bílence, Přírodní památka Slanisko u Škrle (35,8 km) – Údlice, Poutní kostel Povýšení svatého Kříže (42,7 km) – Údlice, Přírodní památka Údlické doubí (45 km)