BLŠANY


Blšany vstoupily do širšího povědomí veřejnosti až na konci 90. let minulého století; tehdy Česko zaujal sportovní zázrak – celek z malého městečka vstoupil mezi naprostou fotbalovou elitu; stejně rychle ovšem sen o 20 let později splaskl

Nedaleká obec Deštnice se stala v roce 1966 dějištěm jedné z nejtragičtějších dopravních nehod celé dekády; smrt tu na železničním přejezdu našlo deset chlapců, kteří přijeli pomáhat na chmelovou brigádu


Blšany, lidově se jim říká dodnes Flöa, což je odvozeno od německého názvu Flöhau. Jedná se o město, které spíše připomíná vesnici a ve kterém žije kolem tisíce obyvatel.

Chmel je na Blšansku zdejším zlatem

Název je odvozen od blechy; nikoliv však proto, že by místní byli špindírové a blechy tu skákaly sem a tam, ale název pochází spíše od vesnice, kde se vyskytovalo často příjmení Blechovi. Což se potvrzuje i dnes. A to i přes to, že se nejvíce držitelů tohoto jména přesunulo na sousední Kralovicko. Tam se totiž vyskytuje v populaci každý tisící muž se jménem Blecha a stejně tak je to u žen. Druhým místem na mapě se stejně hojně zastoupeným jménem je Telčsko.

Samotné město leží v nevelké sníženině při toku řeky Blšanky. První zmínka pochází z roku 1238, kdy ještě tehdejší obec patřila k majetku valdsaského cisterciáckého kláštera. Už krátce po první zmínce se však obec mění v lokační městečko, kde sice mají převahu Němci, ale vliv českých přistěhovalců stále roste.

Fotbalové stadiony v Blšanech jsou stále drženy v dobré kondici

Roku 1354 se poprvé objevuje na mapách v Blšanech tvrz. Ta roste a nabývá do roku 1572, kdy je renesančně přestavěna Bohuslavem Havlem z Lobkovic. V roce 1623 se však tato tvrz objevuje na tehdejších mapách už jako zpustlá a celkově nedostavěná.

Vliv českých přistěhovalců se snižuje po třicetileté válce, kdy velmi intenzivně začíná poněmčování celé oblasti. Po tomto válečném konfliktu je nutné v Blšanech opravit původní farní kostel, který byl založen už ve 14. století. Vyroste tu proto v letech 1716-17 v barokním slohu kostel svatého Michaela Archanděla. Úplnou podobu získá přistavením nové věže v roce 1762; jenže v roce 1825 budovu zachvátí oheň a proto musí být zcela do základů obnovena.

Roku 1888 byl objeven v nedalekých Soběchlebech poklad – šlo o bronzové předměty, které jsou dodnes uloženy v muzeu ve Vídni.

Technická památka Železniční most v Železné

Další z okrajových částí Blšan – Siřem je úzce spjata s postavou pražského spisovatele Franze Kafky. Ten společně se sestrou Otýlií jezdil do Siřemu na letní byt k rodině Hermanů. Právě tady se v jeho mysli začal odvíjet děj slavného románu Zámek. Literární vědci se domnívají, že předlohou byla mohutná kontribuční sýpka na svahu Králičího vrchu v blízkosti obce Siřem.

V roce 1998 se stala neuvěřitelná věc – zdejší fotbalový klub FK Chmel Blšany postoupil mezi fotbalovou elitu, kde vydržel až do roku 2006. Rok před tím byl zdejší fotbalový stadion vybaven vysokými stožáry umělého osvětlení, které je zdaleka viditelné. Od roku 2006 se však celek začal propadat do nižších pater soutěže, aby se v sezoně 2012/13 objevil v přeboru Ústeckého kraje, odkud byl o čtyři roky později kontumačně vyřazen.

Lokalita mezi Očihovem a Blšany patří k nejnadějnějším a nejzajímavějším, co se týká nálezů zkamenělého dřeva – araukaritů. Nacházejí se tu exempláře medové barvy s velkým prokřemeněním, které jsou v mnoha případech zkamenělými vzácnými ukázkami rostlinných druhů psaronie. Hodně k nálezům pomohlo budování dálkového plynovodu Gazela, který doslova přeryl zdejší krajinu.

Blšansko je krajinou chmelnic

Znakem Blšan je modrý štít. V něm stojí stříbrná kvádrová zeď s cimbuřím se sedmi stínkami. Uprostřed zdi je brána s napůl vytaženou zlatou mříží a dveřmi přirozené barvy, které jsou upevněny černými veřejemi. Nad zdí se tyčí dvě totožné stříbrné kvádrové věže s jedním malým černým oknem a cimbuřím se třemi stínkami. Věže jsou zakončené červenou jehlancovou střechou s jednou zlatou makovicí. Mezi věžemi visí zlatý štítek se stříbrným kosmým pruhem, na kterém jsou položena tři rudá srdce.

Krajina u Blšan

Dopravní dosažitelnost:

Auto: V Blšanech se protíná silnice I. třídy číslo 27 se silnicí II. třídy číslo 221. Vzdálenosti Blšan z českých měst: Praha (82 km), Ústí nad Labem (82 km), Karlovy Vary (62 km), Plzeň (65 km), Liberec (197 km).

Autobus: Autobusové spojení do Blšan je ze Žatce, Měcholup a Podbořan.

Vlak: Železnice nebyla do Blšan přivedena. Nejbližší stanicí jsou Podbořany.

Lokalita PP Soběchlebské terasy, kde jsou k vidění na jaře vzácné orchideje

★★★ - Přírodní památka Soběchlebské terasy, Blšany:

Tato lokalita je evropsky významná. A to z hlediska výskytu nádherné české orchideje Střevíčníku pantoflíčku. Najdeme zde ale i další zástupce orchidejovitých, a to například Bradáčka vejčitého nebo Okrotici bílou.

Poloha: 50.2171667N, 13.5306139E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Blšany, Soběchleby (1,6 km)

Vlaková zastávka: Želeč (5,3 km)


GALERIE: SOBĚCHLEBSKÉ TERASY

VIDEO: KRAJINA U SOBĚCHLEBSKÝCH TERAS


Jediná připomínka svatého Václava na místě, kde údajně pomohl české armádě Viléma Zajíce k vítězství

★★ - Kaplička svatého Václava, Blšany:

Původně zde stál kostel. Byl však stržen v roce 1786. Kaplička stojí na místě, kde v roce 1318 zvítězil Vilém Zajíc z Valdeka nad králem Janem Lucemburským. Podle legendy, zde Zajícovi pomohl sám svatý Václav. Za to ho ocenil tím, že nechal postavit kostel na jeho počest.

Poloha: 50.2357292N, 13.4745408E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Blšany, Liběšovice, Čárka (1,6 km)

Vlaková zastávka: Podbořany (5,8 km)

Plastika svatého Václava na kapličce svatého Václava u Blšan

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Siřemu, který si zamiloval Franz Kafka

 - Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Siřemu, Blšany:

Kostel miloval Franz Kafka. V této obci často přebýval v letech 1917-18. Vnitřní vybavení kostela bylo rokokové. Dnes je však kostel vybydlen a skupina nadšenců bojuje o jeho záchranu.

Poloha: 50.2340750N, 13.5047614E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Blšany, Siřem (90 m)

Vlaková zastávka: Měcholupy (5,5 km)

O záchranu kostela Neposkvrněného početí Panny Marie se snaží místní dobrovolníci

Dub ve Velké Černoci

 - Dub ve Velké Černoci, Měcholupy:

Další z řady památných dubů v oblasti. Tento je vysoký 22 metrů a kolem pasu má 571 centimetrů.

Poloha: 50.2065433N, 13.5918375E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Měcholupy, Velká Černoc (0,8 km)

Vlaková zastávka: Deštnice (2,8 km)



















V zámku v Měcholupech sídlí škola pro děti s logopedickými vadami

 - Zámek Měcholupy, Měcholupy:

Původně tu stávala tvrz, kterou v 16. století postavil rod Sekerků ze Sedčic. Jenže v pobělohorské době o nemovitost rod přišel, a ta přešla do rukou Jana Kryštofa z Paaru, jeho syn Karel nechal budovu přestavit na barokní zámek s anglickým parkem. Ten ale zanikl při obrovské povodni v roce 1872. V roce 1860 ho kupuje žatecký podnikatel Antonín Dreher, který vedle přes silnici vystavěl pivovar. Dnes sídlí v areálu škola pro děti s logopedickými vadami.

Poloha: 50.2659386N, 13.5384014E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Měcholupy, Škola (0,6 km)

Vlaková zastávka: Měcholupy (0,7 km)


Technická památka železničního mostu v Železné

 - Železniční most v Železné, Libořice:

Budova je kvůli svému řešení zařazena mezi technické památky. Železniční příhradová konstrukce je zasunuta mezi dva kamenné oblouky.

Poloha: 50.2598611N, 13.5249167E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libořice, Železná (100 m)

Vlaková zastávka: Měcholupy (1,2 km)


Menhir Železná

 - Menhir Železná, Libořice:

Není to původní místo tohoto menhiru. Jedná se o největší z místních menhirů, které se vyskytovaly na zdejších polích. V roce 2009 byl přemístěn z pole na toto místo. S výškou 263 centimetrů patří k nejvyšším v naší republice.

Poloha: 50.2589239N, 13.5242725E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libořice, Železná (70 m)

Vlaková zastávka: Měcholupy (1,3 km)

Výlet 1: Po stopách Franze Kafky procházkou mezi chmelnicemi (pěší)


Start: Blšany, autobusová zastávka Blšany, Siřem

Cíl: Blšany, autobusová zastávka Blšany, Siřem

Délka trasy: 22,5 km

Časová náročnost: 6:40 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Blšansko je krajem chmelnic, a toho si užijeme dostatečně. Navštívíme místo pradávné legendy, ale začneme v obci, kterou miloval a kde inspiraci hledal Franz Kafka. Nenajdeme zde žádné zdrcující a dechberoucí předměty či místa, ale jde jen spíše o seznámení s typickou krajinou českého Poohří. Po cestě můžeme na polích hledat také stopy pradávné historie – araukarity. Nejvýše budeme 409 metrů nad mořem v blízkosti lokality Přírodní památky Soběchlebské terasy. Nejníže sestoupíme u zámku v Měcholupech, kde budeme na břehu řeky Blšanky jen ve výšce 245 metrů nad mořem.

Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 303 metrů. Blšansko je krajinou nepolíbenou co se týká turistického značení, a tak nás celou dobu budou doprovázet neznačené cesty či silnice. Dávejte proto pozor. Výlet je na třetím stupni náročnosti.


Zastávky:

Blšany, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Siřemu (0,1 km) – Blšany, Kaplička svatého Václava (2,8 km) – Libořice, Menhir Železná (7,6 km) – Libořice, Železniční most v Železné (7,8 km) – Měcholupy, Zámek Měcholupy (9,3 km) – Blšany, Přírodní památka Soběchlebské terasy (18 km)


1 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše