ÚSOV


V malebném severomoravském městečku Úsov najdeme nejvíce parohů z celé Evropy; je jich tu tolik, že by tu mohli pořádat každoroční sraz podvedených; za vším stojí zdejší lovecko-lesnické muzeum, které vlastní největší sbírku loveckých trofejí starého kontinentu

Kromě toho je Úsov unikátní z architektonické stránky, jde o jedno z mála míst v Česku, kde byl barokní zámek vestavěn do areálu gotického hradu, aniž by hradní budovy utrpěly jakoukoliv újmu; a to už vůbec nemluvíme o úsovském židovském ghettu, které se pyšní jedním z nejzachovalejších židovských hřbitovů u nás


První zmínka o Úsově (německy Mährisch Aussee, hebrejsky אויסא‎‎), pochází z roku 1240. V té době tu stál starý dřevěný hrad, který velmi pomohl králi Václavu I. při odražení útoku Tatarů. Za odměnu ho pak získává olomoucký purkrabí Zdík ze Švábenic.

Pohled na město Úsov od tamního zámku

Ten byl také jmenován kolonizátorem celé oblasti. Ještě v témže století vzniká v Úsově zděný hrad ve stylu francouzského kastelu, který se tak řadí k nejstarším na celé Moravě.

Jenže v okamžiku, kdy na trůn dosedl král Přemysl Otakar II., musel být hrad vrácen zpět pod vládu koruny a majitel panství Hrabiš se musel vystěhovat. Na Úsov byl dosazen královský lovčí Vlček. Za vlády dalšího krále Jana Lucemburského, v té době značně zadluženého, přechází hrad jako zástava do majetku Jaroslava a Albrechta ze Šternberka.

V roce 1343 vzniká pod hradem městečko. I nadále však pokračují spory o vlastnictví zdejšího hradu, které dokonce způsobily ozbrojený spor mezi bratry Joštem Moravským a Prokopem z Lucemburku. Ke zklidnění situace dochází až po Joštově smrti v roce 1405, kdy je zdejší hrad goticky přestavěn a přibyly dvě věže Hladomorna a Vlašimka. V té době se panství Úsov stává jedním z nejbohatších v Čechách.

Na úsovském náměstí

Změna majitele ale nenechá na sebe dlouho čekat a dochází k ní za vlády Vladislava II. Jagelonského v roce 1513, kdy je za prokázané služby získává hejtman Ladislav z Boskovic. Pánové z Boskovic ale Janem Jindřichem Černohorským z Boskovic vymírají po meči a hrad přechází do vlastnictví nevlastního bratra Jana Šembery z Boskovic.

Ten své dvě dcery provdává do rodu Lichtenštejnů. Panství přechází se zámkem až do roku 1945 do jejich vlastnictví. Karel I. Lichtenštejn provádí na úsovském panství velmi násilnou rekatolizaci, kterou ovšem zbrzdí třicetiletá válka, která pro Úsov vyvrcholí totální devastací v roce 1643, kdy švédské vojsko pod vedením generála Torstensona městečko i s hradem téměř vyhladí z mapy. Zemský sněm ze stejného roku po útocích Švédů označil úsovské panství za „zkažené a nevzchopitelné“.

Postupně je provizorně opraven alespoň hrad a v letech 1688-99 je v jeho areálu vybudován barokní palác. V roce 1898 je na zámku založeno Úsovské lesnicko-lovecké muzeum. To je jediné svého druhu v Evropě a má vůbec největší lovecké sbírky ze všech evropských muzeí. Velkou zajímavostí a kuriozitou muzea je nábytek zhotovený z kořenů stromů.

Ke kapli svatého Rocha vede z Úsova obnovená alej

V souvislosti s Úsovem nesmíme zapomenout na zdejší velmi silnou židovskou komunitu; její počátky se datují už od roku 1454. V roce 1645 byl založen místní židovský hřbitov. Ten patří k nejzachovalejším v celé republice. Množství náhrobků nás ohromí. Mezi stovkami doslova kamenných uměleckých děl se dají najít i skutečné barokní a klasicistní perly. Běsnění holocaustu přežil jediný úsovský Žid – spisovatel Vlastimil Arthur Polák.

Zajímavostí je nedaleká obec Bohuslavice. Ta byla po mnichovském diktátu začleněna do Říšské župy Sudety, a to i přesto, že v ní drtivě převažovalo české obyvatelstvo. Byla tak jednou z mála obcí, které se do Sudet dostaly nespravedlivě. Důvodem včlenění byla skutečnost, že by Bohuslavice jinak tvořily ostrůvek v německém území.

S Úsovem je úzce spjat i americký senátor a kandidát na funkci amerického prezidenta John Kerry. Ten, jak prohlásil kdysi v jednom z četných rozhovorů, má v Úsově několik generací svých židovských předků.

Rodný dům židovského básníka Vlastimila Artura Poláka

Znakem Úsova, kde dnes žije 1300 obyvatel, je červený štít s doleva obráceným stříbrným lvem se zlatou zbrojí a jazykem.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Úsov leží na křižovatce silnic 444 a 315. Vzdálenosti Úsova z českých měst: Praha (233 km), Olomouc (41 km), Ostrava (141 km), Zlín (107 km), Brno (116 km), Pardubice (113 km).

Autobus: Autobusové spojení do Úsova vede z Klopiny, Zábřehu, Uničova, Mohelnice, Kamenné a Šumperka.

Vlak: Železnice nebyla nikdy do Úsova dovedena.

Úsovská židovská obřadní síň pocházející z druhé poloviny 19. století

★★★★★ - Starý židovský hřbitov, Úsov:

I když nese název starý hřbitov, tak v Úsově býval ještě jeden letitější. Ten pocházel z poloviny 15. století a nalézal se severně od místního hradu. Starý židovský hřbitov pocházel z 2. poloviny 15. století a nalézal se severně od místního hradu. Dnešní židovský hřbitov se nachází nezvykle na kraji ghetta a byl založen kolem roku 1645. Nejstarší náhrobky pocházejí z 2. poloviny 17. století. Součástí je i budova, která sloužila jako márnice, obřadní síň a vozovna pro pohřební dům. Na místě se dopočítáme 862 nádherných kamenných náhrobků.

Poloha: 49.8015153N, 17.0098319E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úsov, náměstí (270 m)

Vlaková zastávka: Troubelice zastávka (7 km)

GALERIE: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV ÚSOV


Vila Ellen a Karla Plhákových v Háji v Třeštině je Národní kulturní památkou
Dominantním prvkem haly je sochařsky ztvárněný pilíř
Dominantním prvkem haly je sochařsky ztvárněný pilíř

★★★★★ - Národní kulturní památka Vila Ellen a Karla Plhákových v Háji, Třeština:

Vila byla navržená včetně vnitřního interiéru dvojicí architektů Bohuslav Fuchs – Josef Štěpánek a patřila rodině Plhákových. V areálu stoji mimo jiné vodní elektrárna, která je také jejich dílem. Dům vychází z tradice anglického bydlení a každého musí upoutat a okouzlit naprosto výjimečně řešený vstupní prostor se zvlněným pilířem.

Poloha: 49.8038369N, 16.9401222E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třeština, náves (2,2 km)

Vlaková zastávka: Lukavice na Moravě (4,2 km)












Řešení vstupního prostoru
Současně s vlastní vilou si nechali manželé Plhákovi vystavět i malou vodní elektrárnu

Kaple svatého Rocha v Úsově

★★★★ - Kaple svatého Rocha, Úsov:

Tvarově velmi zajímavá kaple stojí v širých polích nad Úsovem. Fasády jsou členěny římsami. Kamenný vstupní portál je zaklenut valenou klenbou. Kaple byla postavena v roce 1624, před pár lety prošla významnou opravou.

Poloha: 49.7878164N, 17.0163089E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úsov, Pančava (1,2 km)

Vlaková zastávka: Troubelice (6,5 km)


Zámek v Úsově se může chlubit lesnickým a loveckým muzeem

★★★★ - Zámek Úsov, Úsov:

Původní hrad nechal postavit Jiljí ze Švábenic na místě dřevěného hrádku roku 1260. K velkému poškození došlo za třicetileté války ze strany švédských vojsk v roce 1643. Následovala výstavba barokního zámku, která minimálně poničila zbytky původního hradu. V letech 1852–1867 byla v areálu zámku lesnická škola. Od roku 1898 je zde lesnické a lovecké muzeum, které založil Jan II. z Lichtenštejna. Rozsáhlá sbírka trofejí pochází z lichtenštejnských panství a z loveckých výprav do Polska, Itálie, Afriky a Indie. Ve sbírkách je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů.

Poloha: 49.7987231N, 17.0146272E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úsov, náměstí (460 m)

Vlaková zastávka:Troubelice zastávka (6,3 km)

Věž hladomorna a hradní věže, do kterých byl vestavěn zámek v Úsově

Vybavení kostela svatého Jiljí v Úsově

★★★ - Kostel svatého Jiljí, Úsov:

Barokní kostel nechal v roce 1736 postavit kníže Joseph Václav z Lichtenštejnu. V letech 1881-84 byl nákladně restaurován. Zvláštností jsou dochované cechovní postavníky a jeden z největších velikonočních hrkačů v naší zemi. Ten pochází z roku 1784.

Poloha: 49.7991297N, 17.0116344E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úsov, náměstí (160 m)

Vlaková zastávka: Troubelice zastávka (6,6 km)


Synagoga v Úsově

★★ - Synagoga Úsov, Úsov:

Původně tu stále dřevěná synagoga, ta ale lehla popelem za třicetileté války. Zděná byla postavena v letech 1783-4 a sloužila do Křišťálové noci. Respektive do dne po ní, kdy ji místní nacisté zdemolovali. Jenže to už drtivá se většina židovského obyvatelstva z Úsova odstěhovala. V roce 1993 synagogu odkoupila Nina Hofmannová z Anglie a věnovala ji Židovské obci. Po rekonstrukci byla slavnostně otevřena v červnu 2008. Během renovace byly objeveny vzácné liturgické nápisy z roku 1785.

Poloha: 49.8008731N, 17.0106172E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úsov, náměstí (230 m)

Vlaková zastávka: Troubelice zastávka (6,9 km)

Výlet 1: Malebnost městečka Úsov, včetně židovských památek a nádherné tvary meziválečné vily v Háji u Třeštiny (pěší)


Start: Úsov, Turistický rozcestník Úsov – náměstí, bus

Cíl: Úsov, Turistický rozcestník Úsov – náměstí, bus

Délka trasy: 18,8 km

Časová náročnost: 5:05 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Úsov leží na nízkých kopečcích, které se zvedají nad nejsevernější částí Litovelského Pomoraví. Ale pod slovem kopeček si opravdu představujme výškové rozdíly maximálně padesát metrů nad terénem. Oplývá však bohatou historickou stopou a malebností. To je hlavní zaměření výletu. Po prohlídce úsovských zajímavostí včetně velmi kouzelné kaple svatého Rocha nad městem, následuje cesta do osady Háj v obci Třeština. Tady bude důvodem návštěvy místní národní technické památce – vile manželů Plhákových a místní vodní elektrárně, která byla kdysi součástí celého areálu. Kdo by chtěl zůstat pouze v Úsově, není problém; výlet si tak zkrátí na pouhé čtyři kilometry. V plném znění výletu je nejvyšším bodem lokalita kolem kaple svatého Rocha s výškou 326 metrů nad mořem, nejníže budeme u vodní elektrárny, a to ve výšce 250 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 105 metrů.

Vhodnost: Absolutně neproblematický rovinatý příjemný výlet v krásném prostředí, navíc možnost zkrácení. Zvládnout by ho měli všichni. Zařazen je v prvním stupni obtížnosti.


Zastávky:

Úsov, Synagoga Úsov (0,2 km) – Úsov, Židovský hřbitov Úsov (0,3 km) – Úsov, Kostel svatého Jiljí (0,7 km) – Úsov, Zámek Úsov (1 km) – Úsov, Kaple svatého Rocha (3,2 km) – Třeština, Národní kulturní památka Vila Ellen a Karla Plhákových (11,3 km) – Třeština, Národní kulturní památka, Vodní elektrárna u vily manželů Plhákových (11,4 km) – Třeština, Vesnická památková zóna (13,9 km)