ŽATEC


Žatec a hlavně za II. světové války fašisty postavené místní vojenské letiště sehrálo klíčovou úlohu v záchraně nově vzniklého státu Izrael v roce 1948; židovský stát byl odtud vyzbrojen letadly určenými k obraně

Do Žatce stále přijíždějí filmové štáby nejen z České republiky, ale doslova z celého světa; vznikla tu řada českých filmů a seriálů, ale i velké světové hity kinematografie; po žateckých ulicích se procházela řada hereckých hvězd první velikosti


Žatec (německy Saaz) je sice s 19 tisíci obyvateli největším městem okresu Louny, ale o post okresního města přišel před více než šedesáti lety.

Zákoutí historických uliček starého Žatce

Samotné okolí chmelařského centra má však mnohem starší historii. Poprvé zde existovalo lidské osídlení už v době halštatské, tedy v 8. století před naším letopočtem. Z té doby se mnoho hmatatelných důkazů nezachovalo.

Více informací už máme o zdejším opevněném hradišti. Zbytky nalezených stromů použitých na výstavbu hradeb prozradily podle dendrochronologického zkoumání, že byly nepopiratelně pokáceny mezi lety 925-937. Můžeme tedy s jistotou říci, že hradiště v Žatci vzniklo za doby knížete Boleslava I. Jen připomínáme, že tento muž je, i přes bratrovraždu spáchanou ve Staré Boleslavi na svém bratru Václavovi, chápán jako skutečný a opravdový zakladatel české státnosti.

Každopádně je jisté, že právě pod dřevěným hradem Žatec byl v červenci roku 950 podepsán mír ukončující čtrnáctiletou válku mezi Boleslavem I. a pozdějším prvním císařem Svaté říše římské Otou I. Sláva Žatce roste každým dnem a na začátku 11. století je už město významným členem hradské obranné linie.

Pohled od Tuchořic na zvlněný reliéf Českého středohoří

První písemná zmínka o Žatci však pochází z doby, kdy se muselo město poraženecky sklonit. Píše se rok 1004 a Žatec obsazuje polský kníže Boleslav Chrabrý. Město zpět společnými silami získala vojska knížete Jaromíra a císaře Jindřicha II. A právě tuto událost pro pozdější generace lidstva poznamenal v kronice známý saský kronikář Dětmar z Merserburku.

V roce 1099 tráví na žateckém hradě vánoční svátky Břetislav II. s budoucím polským panovníkem Boleslavem III. Historici se domnívají, že právě tento rok byl datem vzniku kamenného žateckého hradu. Oslava vánoc tak měla podle odborníků korunovat výstavbu hradu. To je ale spíš odhad historiků, protože první písemné zmínky o kamenném hradě v Žatci, který už dávno nestojí, pocházejí až z roku 1404.

Do té doby se však stanou dvě důležité věcí. V první řadě je Žatec povýšen Přemyslem Otakarem II. na město. To se stane v roce 1265.

Zámek Stekník byl sídlem pánů z Ličkova

Druhá událost vypadá zpočátku velmi nevinně a nenápadně; místní městský notář Jan ze Žatce ve volných chvílích skládá a sestavuje slovo ke slovu a píše si jen tak trochu pro potěchu. V kulatém roce 1400 se odváží své nenápadné dílko nazvané Oráč z Čech (v originále Der Ackermann aus Böhmen) rozšířit mezi lid. Jenže během pár let získá útlý svazek na obrovské popularitě a rozšíření. Uznání kritiků pro nesmírnou uměleckou hodnotu přetrvává do dnešních dnů. Dílo dnes známé spíše jako Oráč a smrt se tak zařadí mezi pět vrcholů německé literatury celé lidské historie. A přitom tento nenápadný dvaatřicetikapitolový svazek vznikal jako tak nevinně.

V té době už několik let stojí ve městě první chmelnice; je datována do roku 1348. A že si vede město Žatec skvěle na celé čáře a ve všech odvětvích dokazuje i fakt, že v době výsadby první chmelnice mají žatečtí už třináct let Janem Lucemburským založenou městskou Latinskou školu, která má právo volit si své vlastní učitele a rektora. Jedná se vlastně o nejdůležitější školu království, dalo by se říci předstupeň slavné Karlovy univerzity, která je založena o třináct let později Karlem IV. v Praze.

Jenže ani to nezastaví Žatec a jeho ambicióznost v postupném šplhání na žebříčku významu českých měst.

Prudké erozní stěny PP Staňkovice jsou tvořeny převážně písky a jíly

Město se stává jednou z nejvýznamnějších bašt husitského hnutí. Přispěl k tomu i kněz Jan Želivský, který byl nejvýraznějším vyznavačem husitského chilliasmu, tedy názorového směru pohrávajícího si s otázkou zániku a konce světa a lidských dějin. Podle Želivského mělo jen pět měst odolat zkáze světa a Žatec k nim neodmyslitelně patřil. Do slavné pětky, která měla přežít zánik světa, vstoupil ještě s městem Slunce, jak byla nazývaná Plzeň, ale také se sousedními Louny, Klatovy a Slaným. Želivského názory se opíraly o událost z roku 1421, kdy Žatec odrazil útok druhé křížové výpravy, která chtěla potrestat odpadlíky od katolické církve. Po porážce křižáků, kteří chtěli ztrestat tou dobou už sedm let v papežské klatbě uvalený Žatec, se samotné město spojí se Slaným a Louny a pod vedením hejtmana Jakoubka z Vřesovic vzniká žatecko-lounský svaz. Do silného vlivu svazu se dostala i další významná česká města jako Bílina, Chomutov, Teplice, Duchcov, Litoměřice nebo Žlutice. Jenže od roku 1439 je patrný postupný rozpad svazu. Jedním z důvodů, a možná dokonce tím klíčovým, je skutečnost, že dvě hlavní významová centra svazu Louny a Žatec se snažila na sebe strhnout stále větší pozornost a zaujmout důležitější postavení, než mělo město konkurenční. Soupeření obou měst, které vlastně přetrvává v různých podobách do dnešní doby, vyklíčilo poprvé před 600 lety.

V 16. století je Žatec sídlem celého kraje a i nadále patří mezi nejdůležitější města českého království; podle sčítání z roku 1567 tu žije přes 5 tisíc obyvatel. Jen tak pro zajímavost - Praha v té době jen stěží napočítá ve svých domech 30 tisíc lidí. Význam tehdejšího Žatce si ale nejvíc uvědomíme, když si představíme, že by se velikost Žatce i dnes držela ve stejném poměru s velikostí Prahy. To by měl dnešní Žatec zhruba 280 tisíc obyvatel a s Ostravou by bojoval o pozici třetího největšího města republiky. Jenže dnes Žatec o tuto pozici nebojuje a co je toho příčinou? První velkou ranou je katastrofální povodeň, která postihla město v roce 1582. Při záplavě se utopilo více než 150 lidí, což představovalo tři procenta tehdejší populace. Opět rozsah tehdejší zkázy pochopíme spíše, když poměrná čísla převedeme do současné doby. Pokud by dnes do hlavního města přišla potopa stejných rozměrů, která by spláchla tři procenta obyvatel, tak by Praha po záplavě napočítala 45 tisíc obětí.

Z Radniční věže máne jako na dlani nejmenší chmelnici na světě

Druhou ranou s mnohem dlouhodobějšími dopady na budoucnost ale mělo připojení Žatce ke stavovskému povstání. Krátce před ním v roce 1619 navštěvuje Žatec sice zimní král Friedrich Falcký, nicméně 21. června 1621 se kulí po Staroměstském náměstí hlava Maxmiliána Hošťálka z Javořice – zdejšího žateckého purkmistra.

Třicetiletá válka s osudy města silně zahýbala. Význam Žatce pomalu klesá, ekonomická síla města, ale i jeho obyvatel prudce padá a mnoho občanů je donuceno nebo raději volí odchod do jiné části Čech či přímo emigraci za hranice. Město nedokáže dlouho odolávat přílivu německých kolonizátorů, důležitá rozhodnutí se začínají dělat v jiných městech, a tak Žatec upne pozornost na chmel a pivovarnictví.

Už v roce 1767 jsou zde v provozu čtyři pivovary a 20 sladoven; při reformě v roce 1788 si Žatec sice ještě udrží pozici krajského sídla, ale ve stejném roce je část města sežehnuta obrovským požárem, který zničí 284 domů, tedy celou třetinu všech stavení.

Pohled na Žateckou pánev od obce Lipno

Nicméně pivu a chmelu se stále daří, a tak je otevřen v prostorách bývalého žateckého hradu v roce 1801 měšťanský pivovar, který tu vydrží do dnešních dní. V roce 1827 překlene řeku Ohři první český řetězový most a o šest let později je založen spolek na ochranu kvality zdejšího chmele. Přesto v reformě státní správy v roce 1850 neobhájí Žatec pozici krajského města a klesá o stupeň níž a je nově jen sídlem okresního hejtmanství. Potvrzení Žatce jako hlavního města chmelových šištic přichází s rokem 1860, kdy vzniká oficiální chmelový trh.

Přeskočme teď až do roku 1929 a podívejme se na událost, která rozhýbala na dlouho šeptandu zdejšího společenského klimatu. Právě v tomto roce zažil Žatec neopakovatelné vystoupení slavného francouzského souboru Folies Bergere, jehož hlavní hvězdou byla čokoládová krasavice Josephine Baker. Půvabná 23letá černoška tančící v pověstné legendární banánové sukýnce naprosto okouzlila žateckou veřejnost. Zda chtěli žatečtí pěstitelé chmele po jejím vystoupení chmelové štoky raději strhat a zasadit místo nich plantáže banánů nevíme, jisté však je, že o vystoupení rebelky se ještě dlouho hovořilo.

O rok později má Žatec při sčítání obyvatel 18 tisíc občanů, tedy jen o málo méně než má dnes; drtivá většina z nich je však německé národnosti. Blíží se mračna II. světové války, která odtrhnou Žatec od Čech a připojí ho k Sudetské říši.

Pohled přes kašnu na náměstí Svobody v Žatci

Ještě před tím je však v roce 1937 na Chmelařském náměstí objeven poklad nedozírné hodnoty. Při stavebních úpravách dělníci narazí na tříkilogramový poklad složený ze zlatých a stříbrných mincí, hřiven a šperků. Skládal se z 357 českých denárů, dvou stříbrných křížků, dvou zlatých prstenů, stříbrných perel, náušnic a záušnic z drahých kovů a z několika svazků stříbrného drátu. Poklad byl nakonec uchráněn před Němci v Praze; do vnitrozemí musela ale prchnout i hrstka zde žijících českých obyvatel.

Za II. světové války bylo u Žatce vybudováno německou armádou vojenské letiště, kde se prováděly testy tajných zbraní fašistů. Nejpřesněji je popsána událost z podzimu 1944, kdy na poli nedaleko Výškova, který leží severně od Postoloprt, přistál stroj s kolmým startem a podobný létajícímu talíři – z něho vystoupili dva němečtí piloti.

Na konci II. světové války se město stalo cílem náletu, při kterém bylo zničeno nádraží. Tou dobou se Žatec změnil v jeden velký válečný lazaret pro zraněné německé vojáky. Řada členů wermachtu zvolila Žatec za svou skrýš před postupující Rudou armádou.

Kostel svatého Václava v Novém Sedle je naprosto neopakovatelný v celé České republice

Žatecké letiště ještě několikrát později sehrálo klíčovou úlohu v českých dějinách. Ta nejdůležitější událost, která dokázala ovlivnit dokonce i světové dějiny, se odehrála v létě roku 1948. Tehdy bylo ze zdejšího letiště posláno v útrobách velkých letadel v rámci akce Žatec – Haifa do nově vzniklého státu Izrael 24 kusů letadel Avia S-199 rozebraných na jednotlivé části. V Izraeli čeští mechanici složili v rekordním čase stroje zpět do celistvé podoby, aby sloužily k obraně hranic nové země. Židovský stát také ve stejném roce zakoupil od soukromých majitelů v USA čtyři létající pevnosti Boeing-17G, které byly v demilitarizovaném stavu. Jeden ze strojů byl ale zadržen při mezipřistání na Azorských ostrovech, zbývající tři se ale dostaly na letiště v Žatci. Tady byla letadla v rekordně krátkém čase vyzbrojena a převedena do bojeschopného stavu. Ze Žatce přes mezipřistání v Itálii odletěla pod pilotáží anglických a amerických pilotů na pomoc Izraeli, kde byla nasazena také na odvetné bombardování Káhiry.

Vojenské letiště z II. světové války pak využívala i socialistická armáda Československé republiky a dislokovala zde letku, která chránila západní hranici. V 60. letech zde také došlo k jedinému přímému souboji českých letců s americkými imperialistickými piloty, kteří na dvou strojích Typhoon ze západoněmecké letecké základny narušili československý vzdušný prostor. Češi na letadlech Mig-15 střelbou poškodili jeden z amerických letounů, ten však stačil přeletět zpět hranice a nouzově přistát.

Ze žatecké letecké školy pocházel Oldřich Pelčák, který byl společně s Vladimírem Remkem připravován jako první člen neamerické a nesovětské kosmické posádky. V předletových testech byl ale v roce 1978 vybrán na cestu do vesmíru Vladimír Remek.

Na české poměry ojedinělá rokoková brána na zámku v Ličkově

Letiště bylo pyšné i na výkony dalšího pilota – Václava Vaška. Ten jako první na světě kromě ruských a ukrajinských pilotů dokázal s nadzvukovým letounem prvek nejvyšší letecké akrobacie zvaný zvon. Při tomto prvku stoupá letadlo vzhůru po dokonalé vertikální čáře. Síly působící na letadlo dostanou stroj do vratké polohy, kdy pilot může ještě ovlivnit, zda si vybere pád vpřed nebo pád vzad. Dnes na místě bývalého vojenského letiště Žatec vznikla průmyslová zóna Triangl, která v posledních letech výrazně snížila nezaměstnanost v oblasti.

V roce 1960 Žatec prohrává při reformě státní správy další důležitý boj a ztrácí i pozici okresního města; tím se stávají Louny. Nevraživost obou měst dosahuje vrcholu. Žatečtí obviňují Lounské, že jim zadržují finance a jejich město a zvláště historické památky chátrají.

Situaci zlepší alespoň v roce 1961 skutečnost, že je Žatec vyhlášen městskou památkovou rezervací. V listopadu 2013 podal Žatec nominační listinu na zapsání do seznamu památek světového dědictví UNESCO; město usiluje o zápis památek s chmelařskou tématikou.

Synagoga v Žatci

I nadále zůstává Žatecko spojeno hlavně s chmelovou produkcí. Ta přináší i pár zajímavých žateckých rekordů. V místním Chmelařském institutu najdeme nejmenší pivovar na světě; jedná se o pokusný pivovar, kde se na různých odrůdách chmele zkouší jejich způsobilost pro vaření piva. Je všeobecně známo, že malá chmelnice na náměstí Svobody přímo v centru města je oficiálně nejmenší chmelnicí na světě. Město Žatec ale naopak disponuje největším světovým skladem chmele.

Žatecko je největší chmelovou oblastí České republiky, která zasahuje do čtyř okresů – Louny, Rakovník, Kladno a Chomutov. Dřív se zelené zlato pěstovalo ještě v okresech Plzeň-sever a Rokycany. Všeobecně je Žatecko nejsušší oblastí České republiky; kde se projevují důsledky srážkového stínu vrhaného Krušnými a Doupovskými horami.

Ve městě je i druhá největší česká židovská synagoga. Právě židovské památky, ale i ne příliš zachovalé historické jádro láká stále do Žatce řadu filmových štábů z celého světa. Žatec je jedním z nejčastěji filmaři využívaným městem. Točily se tu tak věhlasné snímky jako Yentl, Bídníci, Oliver Twist, Mladý Indiana Jones, Doktor Živago, Edith Piaf, Králíček Jojo, ve kterých vystupovala řada světových hereckých hvězd. Z českých produkcí zde exteriéry našly seriály Náměstíčko, Náves, Příkopy, Nemocnice na kraji města, Já, Mattoni nebo Hořící keř či filmy Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí, Holky z Porcelánu nebo Starci na chmelu.

Libočanská brána tvoří součást fortifikace města Žatce

Žatec je rodištěm ženy, která na v 80. a 90. letech doslova okouzlila českou veřejnost prahnoucí po zdravém životním stylu. 27. září 1907 se tu narodila nejslavnější bylinkářka světa Maria Treben. 21. září 1960 je datum narození olympijského vítěze Miroslava Vargy. Žatecký rodák si vystřílel zlatou medaili ve střelbě na 50 metrů na olympiádě v Soulu. I svět kultury má mezi žateckými rodáky zastoupení – 8. červenec 1959 je datum narození zpěváka Petra Kotvalda a 6. února 1965 se tu narodil držitel studentského Oscara režisér Jan Svěrák.

Znakem Žatce je modrý štít, ve kterém je stříbrná kvádříková zeď s devíti stínkami. Pod prostřední trojicí stínek se nachází ve zdi stříbrná brána s polozvednutou zlatou mříží. Nad branou se zvedá nízká jednopatrová stříbrná věž se dvěma černými obdélníkovými okny. Po obou stranách malé věže vyrůstají ze zdi stříbrné štíhlé a vysoké věže, které mají v horní části po jednom černém obdélníkovém okně. Vrchní partie těchto věží jsou rozšířené a tady najdeme na každé věži dvě černá obdélníková okna vedle sebe. Všechny tři věže jsou zakončeny červenou lichoběžníkovou střechou, každá je se dvěma zlatými makovicemi a z nich vycházejícími zlatými prapory vlajícími do levé strany. Mezi dvěma vyššími věžemi a nad třetí nižší je položen uprostřed malý červený štítek. Na něm je stříbrný český dvouocasý lev se stříbrnou korunou zachycený ve skoku vpravo.

Druhý největší český menhir - Zakletý mnich

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Jen pár kilometrů od Žatce vede dálnice D7. K návštěvě města je nejlépe využít exit 66. Do samotného města je přivedena silnice I. třídy číslo 27 a silnice druhé třídy čísel 250, 225 a 227. Vzdálenosti Žatce z českých měst: Praha (86 km), Ústí nad Labem (66 km), Karlovy Vary (70 km), Plzeň (81 km), Liberec (191 km).

Autobus: Autobusové spojení do Žatce je z Kadaně, Lubence, Loun, Radonic, Mostu, Chomutova, Velemyšlevse, Měcholup, Podbořan, Žiželic, Blatna, Prahy, Postoloprt, Tuchořic, Nového Sedla, Výškova a Jáchymova.

Vlak: Na žatecké vlakové nádraží nás dovezou vlaky z Rakovníka, Mostu, Jirkova, Plzně, Lužné u Rakovníka, Deštnice a Blatna u Jesenice.

Rokoková brána zámku v Líčkově

★★★★ - Rokoková brána na zámku Ličkov, Liběšice:

Rokoková brána byla vystavěna v roce 1765. V té době zámek koupil Josef Vonibald z Edenu. Vzniká tak jedno z nejcennějších uměleckých děl rokokové éry v naší zemi.

Poloha: 50.2780561N, 13.6253214E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Liběšice, Líčkov (240 m)

Vlaková zastávka: Veletice (5,4 km)


GALERIE: ROKOKOVÁ BRÁNA


Zámek Líčkov

★★★★ - Zámek Líčkov, Liběšice:

Václav Hájek z Libočan tvrdí, že Líčkov byl založen v roce 766. Víme, jaká informační zvěrstva dokázal ale napáchat, takže musíme informaci brát s rezervou. Jisté však je, že tvrz tu stála už před rokem 1359, kdy patřila Janu z Líčkova. Před tím byla lokalita majetkem kostela Všech svatých na Pražském hradě. Roku 1453 Václav Vlček z Minic na místě postavil gotický hrad. Následně přechází hrad do majetku Illburků, na počátku 16. století byla ale nemovitost už v držení rodu Lobkowiczů. V té době se stává Líčkov dokonce samotným centrem Žateckého kraje. Postupně se mění v renesanční zámek. Jenže představitel rodu Jiří Popel se postaví proti císaři Rudolfu II. Přichází první konfiskace a koruna prodává Líčkov rodu Hrobčických, konkrétně hlavě rodiny Divišovi Hrobčickému. Jenže i Hrobčičtí se během stavovského povstání postaví na nesprávnou stranu, a tak je zámek od roku 1623 v držení bavorských katolických baronů z Wahlu. Švédové zámek za třicetileté války dost poničí, a tak ho hrabata z Wahlu přestavují v barokním duchu. Roku 1765 se objevuje v souvislosti s Líčkovem důležité jméno – Josef Vonibald z Edenu. Uměnímilovný muž stojí nejen za barokněrokokovými přestavbami, ale i s masivním rozvojem celé oblasti. Je vybudován vrchol celé stavby – rokoková brána. Jenže už roku 1807 je zámek i celé panství hluboce zadluženo a kupuje ho žatecký řezník André. Ani ten si ho příliš dlouho neužije; získává ho rod Zesnerů ze Špicberku. Zámek je udržován jen do roku 1835, pak se proměňuje v pivovar, lihovar, cikorkárnu, skladiště a dále pustne. Od rodu žateckých pivovarníků Dreherů ho roku 1925 kupuje malíř Oskar Brázda se svou manželkou Amelii Posse-Brázdovou. Je provedena poslední velká přestavba v duchu novorenesance. Roku 1992 je v restituci zámek vrácen druhé manželce malíře Marii Brázdové. Ta obnovuje prostory, otevírá je pro veřejnost a vytváří památník malíře Oskara Brázdy.

Poloha: 50.2783736N, 13.6246681E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Liběšice, Líčkov (310 m)

Vlaková zastávka: Veletice (5,4 km)


PP Miocenní sladkovodní vápence je důležitým nalezištěm schránek plžů

★★★★ - Přírodní památka Miocenní sladkovodní vápence, Tuchořice:

Kdysi tu bývalo sladkovodní jezero. Po něm zůstaly stopy v podobě schránek plžů, zkamenělých vějířů palem, úlomků listů, semen ořechovců, pecek břestovců a dalších zkamenělin. Nesmíme opomenout, že se tu také daří kriticky ohroženému Hořci brvitému.

Poloha: 50.2876547N, 13.6652714E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Tuchořice (450 m)

Vlaková zastávka: Hřivice (5,5 km)

GALERIE: MIOCENNÍ VÁPENCE


PP Travertinová kupa v Tuchořicích

★★★★ - Přírodní památka Travertinová kupa, Tuchořice:

Jedno z nejcennějších paleontologických nalezišť Evropy. K místu se dostaneme po cestě kolem domu č. p. 36 v Tuchořicích. Odborníci tu nalezli pozůstatky několika druhů savců, ale i zástupce subtropické flory. Na místě byla nalezena totiž semena datlovníků. Tento úžasný nález se v historii povedl předtím jen jednou, a to v blízkosti německého města Halle. Dá se proto říci, že právě Přírodní památka Travertinová kupa mnohokrát ovlivňovala vědecké studie a spisy a formovala evropské vědecké názory.

Poloha: 50.2830806N, 13.6648869E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Tuchořice (270 m)

Vlaková zastávka: Hřivice (5,1 km)


Druhý nejvyšší český menhir - Zakletý mnich

★★★★ - Menhir Zakletý mnich, Lipno:

Jedná se o druhý největší český menhir. Původně údajně stával mezi obcí Cítoliby a Žatcem. Je to plochý kámen ze šedavého žlutohnědého křemence. Kámen vystupuje na povrch do výšky zhruba 220 centimetrů a jeho váha se odhaduje zhruba na 2,2 tuny. Podle odborníků se stáří menhiru odhaduje na 25 milionů let. Kámen je údajně nabit energií ze země i z kosmu. Nejlépe to prý poznáme, když se o něj opřeme co nejvyšší plochou těla a necháme do sebe tuto sílu vstupovat.

Poloha: 50.3150644N, 13.6490792E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lipno, Drahomyšl (0,7 km)

Vlaková zastávka: Dolejší Hůrky (4,1 km)

GALERIE: MENHIR ZAKLETÝ MNICH


Zámek Stekník

★★★ - Zámek Stekník, Zálužice:

Kdysi obec i sídlo patřilo Kaplířům ze Sulevic. Bylo jim však zkonfiskováno v době pobělohorské, a tak jej koupil Jan z Aldringenu. Ten se podílel na chebském zavraždění Albrechta z Valdštejna. O výstavbu barokního zámku se ale zasloužil další majitel – a to žatecký měšťan Jiří Kulhánek. Dnešní podoba je okořeněna rokokovými úpravami a zahradami s rokokovými motivy, které je možné si projít. Za těmito úpravami stojí vnuk Jiřího Kulhánka hrabě Jan František. Majitelské žezlo později přebírá Antonín Korb z Weidenheimu, který zbohatl na dodávkách rakouské armádě v době napoleonských válek. Roku 1892 zámek dědí Franciska Korbová – její syn se stává rakouským ministrem. Od roku 1912 patří zámek švýcarskému konzulu v Praze Geroldu Detéindreovi.

Poloha: 50.3231819N, 13.6235297E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zálužice, Stekník (300 m)

Vlaková zastávka: Dolejší Hůrky (4,1 km)


GALERIE: ZÁMEK STEKNÍK


Jedna z vesnických bran v obci Stekník

★★★ - Vesnická památková zóna Stekník, Zálužice:

Byla vyhlášena v roce 1995, aby ochránila zajímavé stavební počiny v obci. Obec Stekník má dlouhou historii, první zmínka pochází z roku 1389. . Urbanismus vesnice představuje cenný soubor dochované lidové architektury.

Poloha: 50.3248456N, 13.6228611E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tuchořice, Škola ( v místě)

Vlaková zastávka: Dolejší Hůrky (3,1 km)


GALERIE: ZACHOVALÁ VES STEKNÍK


V Tuchořicích najdeme jeden z největších dubů severních Čech

★★★ - Dub v Tuchořicích, Tuchořice:

Okres Louny se pyšní výjimečnými duby. Tento je další z nich. Je vysoký 24 metrů. Obvod kmene je 730 centimetrů. A tyto míry z něj dělají čtvrtý největší strom lounského okresu.

Poloha: 50.2898750N, 13.6599292E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tuchořice, Škola (440 m)

Vlaková zastávka: Hřivice (5,8 km)


GALERIE: DUBOVÝ VELIKÁN


Poutní kostel v Liběšicích

★★ - Poutní kostel svatého Martina a Navštívení Panny Marie, Liběšice:

Původně se jednalo o gotickou sakrální stavbu ze 14. století. V 18. století byl kostel barokně přestaven. Poutní věhlas kostelu získala socha Panny Marie, která byla cílem místního uctívání.

Poloha: 50.2932178N, 13.6219742E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Liběšice (230 m)

Vlaková zastávka: Veletice (4,9 km)


GALERIE: POUTNÍ MÍSTO LIBĚŠICE


Památný Dub u silnice v Ličkově

★★ - Dub u silnice v Líčkově, Liběšice:

Další z velkého množství velkolepých dubů v oblasti. Leží těsně u silnice, má výšku 20 metrů a jeho obvod je 710 centimetrů. To však stačí jen na šesté místo v rámci největších stromů lounského okresu.

Poloha: 50.2798900N, 13.6248958E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Liběšice, Líčkov (0,5 km)

Vlaková zastávka: Veletice (5,7 km)


Kapli Nanebevzetí Panny Marie v Tuchořicích nechal postavit rytíř Martin Pachonhay

★★ - Kaple Nanebevzení Panny Marie, Tuchořice:

Zajímavá církevní stavba. Nechal ji postavit v roce 1666 majitel vesnice rytíř Martin Pachonhay. Přístavby se budova dočkala v roce 1885. Dnes je kaple vyzdobena novodobými obrazy tuchořického rodáka Manfreda Jackla.

Poloha: 50.2890906N, 13.6528883E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tuchořice, Škola (420 m)

Vlaková zastávka: Hřivice (6,2 km)


Zámek Tuchořice

★★ - Zámek Tuchořice, Tuchořice:

Na místě tvrze nechal barokní zámek vystavět Kašpar František Clary-Aldringen. Ti se z něj ale neradovali dlouho, protože ho prodali Konradu Blaschkovi, což byl žatecký průmyslník. Ten majetek držel do roku 1945, kdy o něj přišel. Dnes tu sídlí ústav sociální péče. Je ale možné si domluvit individuální prohlídku.

Poloha: 50.2844581N, 13.6608769E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tuchořice (170 m)

Vlaková zastávka: Hřivice (5,5 km)


GALERIE: ZÁMEK TUCHOŘICE


Menhir v Selibicích

 - Menhir Selibice, Staňkovice:

Nechceme brát iluze, ale o vůbec žádný menhir nejde. Je to takový protest šutr. V roce 1993 byl nedaleko Selibic skutečně nalezen v polích povalený menhir; jenže ten byl po ohledání odborníky odvezen do dvora lounského muzea, kde byl znovu vztyčen a můžeme si ho zde prohlédnout. Jenže na Lounsku asi platí, že obec, která nemá menhir jako by neexistovala, a tak se místní rozhodli, že si vytvoří menhir vlastní umělý. Je to sice podvod, ale byla tak v Selibicích vytvořena krásná klidová zona a zvelebeno prostředí, ve kterém místní žijí. A za to si pozornost a alespoň jednu hvězdičku zaslouží.

Poloha: 50.3436044N, 13.6130006E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Staňkovice, Selibice (230 m)

Vlaková zastávka: Tvršice (1,4 km)

Pomník výsadku 17 partyzánů u obce Lipno

 - Pomník výsadkářům, Lipno:

Tady seskočilo 17 výsadkářů. Byli to partyzáni, kteří sem byli nasazeni ze Sovětského svazu. Skupina byla vysazena 16. října 1944. Původní záměr vysadit skupinu na Šumavě nevyšla, a tak byli výsadkáři na dvakrát shozeni v tomto prostoru. Nebylo to ale úspěšné. Nacisté je odhalili, čtyři na místě zastřelili, některé zajali, pár jich zranili. Zbytek se probil až na Chrudimsko, přesto valného úspěchu nedosáhli, protože navíc došlo k rozporům ve zbytku partyzánské skupiny.

Poloha: 50.2964050N, 13.6759217E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lipno (320 m)

Vlaková zastávka: Hřivice (4,2 km)


Vrchní pasáže PP Údolí Hasiny u Lipence se stepní vegetací

 - Přírodní památka Údolí Hasiny u Lipence, Lipno:

Významný ekostabilizátor místní krajiny. Velmi ojedinělé a cenné naleziště druhohorních organismů. Setkáme se tu s vulkanickým mechanismem Českého středohoří, který se zde vyvinul do zcela nečekané a překvapující podoby. Můžeme tu najít řadu chráněných rostlin a živočichů. Bohužel v poslední době dochází k absolutnímu zanedbání naučné stezky, která místy připomíná neprosekanou džungli.

Poloha: 50.3192056N, 13.6939072E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Lipno, Lipenec (1,3 km)

Vlaková zastávka: Opočno u Loun (3,8 km)

GALERIE: ÚDOLÍ HASINY


Zbytky kapličky nad minerálním pramenem Stekník

 - Minerální pramen Stekník, Zálužice:

Pramen byl oficiálně objeven v roce 1750. Nalezl ho tehdejší zámecký kaplan, minorista Abundus Krempelsetzer. K jeho proslavení přispěl spis lékaře žateckého kraje O´Reillyho z roku 1766. Tehdy byla také nad pramenem postavena osmiboká kaple zakončená bání se šindelovou krytinou. Složení pramene v roce 1770 odkryl lékař Wolf a ve vodě objevil minerály síry, hořčíku, vápníku a železa. Místní legenda vypráví o tom, že účinky zdejší vody na svém těle poznali jako první švédští vojáci za třicetileté války a došlo u nich k zázračnému uzdravení z tyfu. Ve 20. letech 19. století byl pramen Stekník ale už zapomenut, postupně pustl a jeho vody užívali jen místní obyvatelé.

Poloha: 50.3211697N, 13.6263150E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zálužice, Stekník (0,8 km)

Vlaková zastávka: Dolejší Hůrky (3,7 km)


Pozůstatky Nečemických kamenných řad

 - Nečemické kamenné řady, Tuchořice:

Mladší bratříček Kounovských řad. Tyto řady objevil v roce 1951 kounovský učitel Václav Náprstek. Řady tvoří křemencové kameny. Jsou situovány kolmo na vrstevnice a na rozdíl od těch v Kounově jsou kratší. Měří jen 100 metrů a jsou tu jen čtyři řady. Dnes je však lokalita velmi zarostlá a je velkou detektivkou hledání a pátrání po tom, kde se řady nacházejí. Další kamenné řady pak můžeme navštívit nedaleko odsud, v lokalitě u Klučku.

Poloha: 50.2532067N, 13.6329397E

Parkoviště: na silnici pod hradištěm Výrov (cca 2,3 km)

Autobusová zastávka: Tuchořice, Třeskonice, Hájovna (2,5 km)

Vlaková zastávka: Deštnice (5,6 km)

Výlet 1: Menhiry na Žatecku a rokokové památky, které zdobí zdejší chmelovou krajinu (horské kolo)


Start: Líčkov, Turistický rozcestník Líčkov - zámek

Cíl: Líčkov, Turistický rozcestník Líčkov - zámek

Délka trasy: 40,7 km

Časová náročnost: 3:10 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Žatecko je velmi rovinatá krajina, a tak se bude také odvíjet tento výlet. Míjíme jedny z nejnižších nadmořských výšek, které můžeme míjet. Absolutně nejníže budeme ve výšce 187 metrů nad mořem, což je hodnota, kterou mineme v okamžiku přejezdu přes řeku Ohři mezi dvěma menhiry. Nejvýše, a to je v podstatě jediné stoupání výletu, budeme v lokalitě pod hradištěm Výrov u Nečemických kamenných řad. Tady bychom měli mít na výškoměru hodnotu 457 metrů nad mořem.

Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 555 metrů. Hodně budeme jezdit po silnicích, ale tady není téměř žádný provoz. Počítejme však s tím, že jeden cíl etapy, budeme muset projít po svých, tady kolo nepomůže. Jedná se o lokalitu Přírodní památky Údolí Hasiny. Cestu je možné rozdělit i na dvě poloviny a absolvovat ji jako pěší výlet. Projížďka po menhirech je zařazena v prostředním pátém stupni náročnosti.


Zastávky:

Liběšice, Rokoková brána na zámku Líčkov (0,1 km) – Liběšice, Zámek Líčkov (0,4 km) – Liběšice, Dub u silnice v Líčkově (0,6 km) – Liběšice, Poutní kostel svatého Martina a Navštívení Panny Marie (2,1 km) – Zálužice, Minerální pramen Stekník (7,2 km) – Zálužice, Zámek Stekník (7,9 km) – Zálužice, Vesnická památková zóna Stekník (8,1 km) – Staňkovice, Menhir Selibice (12,7 km) – Lipno, Menhir Zakletý mnich (18,2 km) – Lipno, Přírodní památka Údolí Hasiny u Lipence (22,5 km) – Lipno, Pomník výsadkářům (26,2 km) – Tuchořice, Přírodní památka Miocenní sladkovodní vápence (27,5 km) – Tuchořice, Přírodní památka Travertinová kupa (28,2 km) – Tuchořice, Zámek Tuchořice (28,6 km) – Tuchořice, Dub v Tuchořicích (29,6 km) – Tuchořice, Kaple Nanebevzetí Panny Marie (30,4 km) – Tuchořice, Nečemické kamenné řady (36,6 km)

Přírodní památka Staňkovice chrání stepní teplomilnou vegetaci a hmyz

★★★★ - Přírodní památka Staňkovice, Staňkovice:

Jižní prosluněné svahy lákají teplomilný vzácný hmyz. Lokalita má jílové podloží a dominuje jí útvar, podle kterého místní říkají této oblasti Bílá skála. Najde se tu řada brouků, kteří se objevují v České republice v minimálním množství. Je o nosatce, mandelinky, střevlíky nebo vrubouny.

Poloha: 50.3538878N, 13.5604006E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Staňkovice (1 km)

Vlaková zastávka: Žiželice (2,3 km)


GALERIE: LOKALITA STAŇKOVICE

VIDEO: LOKALITA STAŇKOVICE


Vyhlídka Staňkovice

★★★★ - Vyhlídka Staňkovice, Staňkovice:

Z kraje jílovité skály vidíme do širokého okolí. Spatříme záhyby řeky Ohře, město Žatec, ale i řadu chmelnic v úrodném Poohří.

Poloha: 50.3547239N, 13.5601042E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Staňkovice (1,9 km)

Vlaková zastávka: Žiželice (2,7 km)


GALERIE: VYHLÍDKA STAŇKOVICE


Přírodní památka Stroupeč

★★★★ - Přírodní památka Stroupeč, Žiželice:

Líbivá přírodní památka. Je známá výskytem teplomilných druhů hmyzu. Jedná se o převážně prudce ukloněné stráně, které představují starý nárazový břeh řeky Ohře. Ten byl vytvořen v jílech ze spodního miocénu. K vytvoření unikátního biotopu přispěl i srážkový stín Krušných hor. Vznikly tak stepi podobné stepím jižního Ruska či západní Asie. Zdejší výskyt Kozince bezlodyžného patří k nejbohatším a nejpočetnějším v České republice. Není problém narazit tu i na kriticky ohrožený druh motýla Okáče skalního. Přírodní památka Stroupeč je také nejbohatší českou lokalitou ve výskytu samotářských včel rodu Apidae.

Poloha: 50.3613156N, 13.4955678E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Žiželice, Stroupeč (400 m)

Vlaková zastávka: Hořetice (2,8 km)

GALERIE: PAMÁTKA STROUPEČ

VIDEO: PAMÁTKA STROUPEČ


Přírodní památka Žatec

★★★★ - Přírodní památka Žatec, Žatec:

Krásné jižní stráně se zvedají nad městem Žatec. Dřív tu byly sady a vinice, dnes lokalita postupně zarůstá keři. Na místo jsou vázány teplomilné druhy hmyzu. Zvláště pak nosatci, krasci, mandelinky, střevlíci a vrubouni. Z vršku je krásný pohled na město.

Poloha: 50.2532067N, 13.6329397E

Parkoviště: na silnici pod hradištěm Výrov (cca 2,3 km)

Autobusová zastávka: Tuchořice, Třeskonice, Hájovna (2,5 km)

Vlaková zastávka: Deštnice (5,6 km)


Vývěr železité Tvršické kyselky

★★ - Tvršická kyselka, Staňkovice:

Vydatný zdroj léčivé vody. V roce 2018 provedla obec Staňkovice velkou úpravu pramene a jeho údržbu. Místní si tento zdroj velmi chutné vody považují.

Poloha: 50.3422222N, 13.5802778E

Parkoviště: na kraji komunikace (cca 200 m)

Autobusová zastávka: Staňkovice, Tvršice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Tvršice (1,3 km)

Viadukt u Tvršické kyselky

Památné stromy ve Stroupečku

★★ - Památné stromy ve Stroupečku, Žiželice:

Skupina Dubů letních. Bizarní a pokroucené kmeny jsou velmi zajímavé. Na místě jich najdeme celkem dvanáct. Jsou ve svahu za místní usedlostí, která slouží jako ekologická farma. Za svahem pak začíná Přírodní památka Stroupeč.

Poloha: 50.3604375N, 13.4918025E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Žiželice, Stroupeč (0,6 km)

Vlaková zastávka: Hořetice (3,6 km)

Největší z památných dubů ve Stroupečku má své dny už sečteny

Bývalý pivovar Dreher v Žatci

★★ - Bývalý pivovar Dreher, Žatec:

Krásná budova v neorenesančním stylu. Autorem stavby z roku 1898 je trojice žateckých architektů – Alois Dante, Johann Solomon a Josef Petrovský. Pivo se zde vařilo až do roku 1948 a šlo o značky Urstoff a Svatý Hubert. Byl to jeden z nejmodernějších pivovarů v celém Rakousku-Uhersku. Po komunistickém únoru tu na čas byly konzervárny a moštárny. Dnes se zdá, že se najde pro velmi zachovalou stavbu příslušné využití.

Poloha: 50.3366397N, 13.5328069E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, Železniční stanice západ (140 m)

Vlaková zastávka: Žatec západ (170 m)

Budovy bývalého pivovaru Dreher v Žatci

Bývalá čerpací stanice surové vody ve Staňkovicích

 - Bývalá čerpací stanice surové vody, Staňkovice:

Dnes již technicky historická budova. Objekt u řeky Ohře sloužil jako čerpací stanice. Zásoboval vodou nedalekou elektrárnu Ervěnice.

Poloha: 50.3410872N, 13.5863736E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Staňkovice, Tvršice (250 m)

Vlaková zastávka: Tvršice (0,8 km)


GALERIE: PŘÍRODA ŽATECKA

Výlet 2: Výlet severním předměstím Žatce po březích pradávné Ohře (pěší)


Start: Žatec, Turistický rozcestník Žatec – železniční stanice

Cíl: Žatec, Turistický rozcestník Žatec – železniční stanice

Délka trasy: 24,2 km

Časová náročnost: 6:50 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Nemusíme připomínat, že v dobách dávno dávno minulých vypadala zdejší krajina zcela jinak. Ohře byla řekou téměř připomínající Dunaj v době nejsilnějších povodní, a proto si její tok se zdejší krajinou hrál a modeloval ji. Jak se to přesně dělo, tak si řekneme v průběhu dnešního výletu. Navštívíme řadu zajímavých míst, které byly dřív břehem pradávné Ohře. Ze všech míst je nádherný výhled. Nejvyšším bodem je 301 metrů nad mořem v lokalitě nad Přírodní památkou Stroupeč, jen 195 metrů nad úrovní světového moře pak budeme u budovy bývalé čerpací stanice, která leží na břehu dnešní řeky Ohře.

Vhodnost: Výlet potěší hlavně milovníky geologie, krásných rozhledů a technických památek. Celkové převýšení je jen 206 metrů. Jde se v podstatě po rovině, jen nás čekají tři dračí zuby. To jsou poměrně intenzivní, ale krátké prudší výstupy. Najdeme je v lokalitách přírodních památek Staňkovice, Stroupeč a Žatec. I přes tato varování je výlet na pohodovém druhém stupni náročnosti.


Zastávky:

Staňkovice, Bývalá čerpací stanice surové vody (2,7 km) – Staňkovice, Tvršická kyselka (3,4 km) – Staňkovice, Přírodní památka Staňkovice (5,8 km) – Staňkovice, Vyhlídka Staňkovice (6,9 km) – Žiželice, Památné stromy ve Stroupečku (15,6 km) – Žiželice Přírodní památka Stroupeč (15,9 km) – Žatec, Přírodní památka Žatec (20 km) – Žatec, Bývalý Dreherův pivovar (22,3 km)

Kostel svatého Václava hraje do daleka všemi barvami, a co teprve uvnitř

★★★★★ - Kostel svatého Václava, Nové Sedlo:

Barokní kostel s velmi bohatou štukovou výzdobou. Vznikl v letech 1735-37. Pro zvýšení požitku z prostoru je uvnitř interiéru použito i zrcadel.

Poloha: 50.3387728N, 13.4770803E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nové Sedlo (200 m)

Vlaková zastávka: Žatec západ (7 km)


GALERIE: KOSTEL NOVÉ SEDLO


Na vrchol rozhledny Chmelový maják v Žatci vás pohodlně vyveze i výtah

★★★★★ - Chmelový maják, Žatec:

Jedna z nejmodernějších českých rozhleden. Měří do výšky 42 metrů a na vrcholu je sedm ocelových sloupů, které symbolizují chmelnici. Ochoz nabízí široký výhled do okolí. Kdo nechce nahoru šlapat po schodech, může využít zdejšího výtahu.

Poloha: 50.3246922N, 13.5454436E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (415 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,6 km)

Chmelařské muzeum v Žatci

Synagoga v Žatci prochází náročnou opravou

★★★★ - Synagoga, Žatec:

Jde o druhou největší synagogu v Čechách. Větší je jen ta plzeňská. Byla postavena v letech 1871-2 v maurském stylu architektem Johannem Staňkem. Synagoga byla vypálena během Křišťálové noci v listopadu 1938, ale místní Němci se obávali, aby oheň nepřeskočil na ostatní budovy, a tak dovolili hasičům, aby stavbu uhasili. To je důvod, proč se dochovala. Od té doby však už nikdy nesloužila svému účelu. Za války v ní byla vojenská nemocnice, později pomocná škola a pak se změnila ve sklad civilní obrany. Po revoluci se začalo s opravou, dnes jí vlastní soukromý majitel a pořádá uvnitř výstavy a je vyhledávaná jako koncertní prostor kvůli vynikající akustice.

Poloha: 50.3299286N, 13.5460425E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, U Plynárny (360 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,4 km)


Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Žatci

★★★★ - Chrám Nanebevzetí Panny Marie, Žatec:

V místě stál románský kostelík už v roce 1004. O výstavbu chrámu se zasloužil Jan Lucemburský, který dal městu povolení ke stavbě v roce 1336. Velké úpravy se svatostánek dočkal v období baroka, a to hlavně kvůli dvěma velkým požárům, které zachvátily budovu v roce 1738 a 1840. Uvnitř kostela najdeme tři lodě. Boční dvě jsou mnohem užší, než ta hlavní dominantní.

Poloha: 50.3313342N, 13.5433086E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, Havlíčkovo náměstí (490 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,5 km)

Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Žatci vznikl už na začátku 11. století

Kněžská brána v Žatci je podle některých odborníků jednou z nejkrásnějších českých bran

★★★ -  Kněžská brána, Žatec:

Historici ji považují za jednu z nejhezčích českých bran. Její současná podoba pochází z přelomu 19. a 20. století. První brána tu však stála už v druhé polovině 13. století.

Poloha: 50.3312344N, 13.5423586E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, Havlíčkovo náměstí (380 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,5 km)


Radnice s vyhlídkovou věží

★★★ - Radnice s radniční věž, Žatec:

Správa města byla zpočátku jen podružnou funkcí budovy. Stavba z roku 1362 sloužila nejprve jako prodejna sukna a místo na jeho rozměřování. Městská rada zasedala jen v malé místnosti. Už tehdy ale byla součástí obranného systému a podvěží bylo průchodné. Věž sloužila jako hláska v boji proti nájezdníkům či jako místo, ze kterého se oznamovaly případné požáry. Renesanční přestavba se uskutečnila v roce 1559. Během třicetileté války získala budova radnice i jiné specifické vybavení. Bylo tu například skladiště chmele nebo skladiště zabavených kacířských knih. Další velkou přestavbu zažila radnice v roce 1767 poté, co téměř celá lehla zničujícím požárem. Vystoupat můžeme i na zdejší radniční věž. Je vysoká 47 metrů a potřebujeme k tomu 140 schodů. Legenda říká, že pokud spatříme hrad Hazmburk, splní se tajné přání. Pamětní deska na radnici upomíná na působení Jana ze Žatce na pozici městského notáře. Muž se však proslavil německy psanou prózou Oráč z Čech, která vznikla kolem roku 1400.

Poloha: 50.3298833N, 13.5442172E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (440 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,2 km)

GALERIE: RADNIČNÍ VĚŽ


Pohled na Libočanskou branku v Žatci směrem z vnitřního města

★★★ - Libočanská branka, Žatec:

Dnes slouží k bydlení. Od roku 1463 byla součástí městského opevnění. Jde o 19 metrů vysokou věž.

Poloha: 50.3292208N, 13.5436917E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (420 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,3 km)

Průchod Libočanskou brankou v Žatci

Sloup Nejsvětější Trojice v Žatci je jednou z dominant náměstí Svobody

★★★ - Sloup nejsvětější trojice, Žatec:

Nádherná dvanáct metrů vysoká stavba. Postavil ji v letech 1707-1713 František Tolinger z Litoměřic.

Poloha: 50.3291344N, 13.5447308E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (350 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,2 km)


Žatecký Chmelový orloj

★★★ - Chmelový orloj, Žatec:

Má rozměry 4 x 7 metrů. Na orloji nechybí postavy, které představují s chmelovou sezonou. Orloj ukazuje také čas a zvěrokruh. Najdeme tu i kostllivce, chybí tu ale apoštolové a místo nich se objevují mariášové karty.

Poloha: 50.3247086N, 13.5448267E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (450 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,6 km)

Žatecká ulička s chmelovým orlojem

VIDEO: CHMELOVÝ ORLOJ ŽATEC


Uvnitř Chrámu chmele v Žatci

★★★ - Chrám chmele a piva, Žatec:

Jedná se o rozšířené turistické centrum. Najdeme tu zajímavé restaurace nabízející občerstvení a pivo. Ale je zde uchována i největší šiška chmele, která je vyrobena z křišťálu a najdeme ji uvnitř chrámu.

Poloha: 50.3245978N, 13.5451656E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (430 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,6 km)


Kostel svatého Václava v Žatci byl založen pravděpodobně už ve 12. století

★★★ - Kostel svatého Václava, Žatec:

Z mnoha pohledů zajímavý kostel. Stál tu už ve 12. století, to ale rozhodně nebyl ještě hrázděný. V 15. století si nad ním vzal patronát místní cech pekařů, což je v historii církve naprosto výjimečná situace. Těžce byl poškozen za třicetileté války, ale prošel obnovou, která mu dala právě hrázděnou podobu. Kostel dokonce přežil i demolici celého Dolního předměstí. To zmizelo v 60. letech 20. století a na jeho místě vyrostlo panelové sídliště. Okolo kostela byl hřbitov, který sloužil až do poloviny 19. století.

Poloha: 50.3303792N, 13.5385383E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, Havlíčkovo náměstí (90 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,8 km)


Kostel Všech svatých v Libočanech je jedním z nejrokokovějších kostelů u nás

★★★ - Kostel Všech svatých, Libočany:

Jeden z nejrokokovějších kostelů v České republice. Nechal ho vystavět v letech 1749-69 Václav Karel Schroll. Je pověstný iluzivní architekturou, rokokovými alegoriemi, vázami a rokajemi.

Poloha: 50.3332397N, 13.5149128E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libočany (80 m)

Vlaková zastávka: Žatec západ (3,3 km)


GALERIE: ROKOKOVÁ PERLA


Kostel Korunování Panny Marie v Žatci je hlavním kostel místního kapucínského kláštera

★★★ - Kostel Korunování Panny Marie, Žatec:

Byl svatostánkem kapucínského kláštera. V Žatci se vypráví pověst, která vazbí s pobytem kapucínů v tomto městě. Mezi řeholníky se údajně vetřel samotný ďábel, který v klášteře působil jako kuchař. Po úmrtí skutečného kuchaře se stal dokonce šéfkuchařem. Jednou ďábla navštívil další pekelník. Představený kláštera však vyslechl jejich vzájemný rozhovor, zažehnal, pekelníci se změnili v hady a odplazili se pryč.

Poloha: 50.3252294N, 13.5476086E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (350 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,5 km)


Kapucínský klášter v Žatci je znám podle legendy tím, že tu prý jídlo vařil samotný ďábel

★★★ - Kapucínský klášter, Žatec:

Budova s arkádami vznikla v letech 1676-84. Největší zásluhu na jeho vzniku měla Ludmila Eva Františka hraběnka z Kolowrat. Jde o jednoduchou čtvercovou budovu, která patřila kapucínům a vznikla u tehdejší červené brány, která byla součástí městského opevnění. Ti se vyhnuli rušení klášterů, které zaváděl císař Josef II. Důvodem byla skutečnost, že velmi obětavě pomáhali při morových ranách, které postihly Rakousko-Uhersko. Klášter byl zrušen až v roce 1950. Dnes je budova bez využití.

Poloha: 50.3251581N, 13.5480114E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (430 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,5 km)


Chmelnice v žatecké Klášterní zahradě ukazuje návštěvníkům, jak se naváděl chmel v dřívějších dobách

★★ - Kapucínská zahrada, Žatec:

Navazuje přímo na budovu kláštera. Nedávno byla rekonstruována do podoby krásných květinových záhonů, sochařské výzdoby nebo zvonící kašny. V zahradě najdeme i bylinkovou zahradu. Dnes tu najdeme také malou chmelnici. Na ní se můžeme dovědět, jak se sázel a pěstoval chmel v době, kdy ještě nebyla žádná mechanizace.

Poloha: 50.3249433N, 13.5488569E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (480 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,6 km)


GALERIE: KLÁŠTERNÍ KOMPLEX


Kostel svatého Jakuba Většího v Žatci

★★ - Kostel svatého Jakuba Většího, Žatec:

Kostel na žateckém předměstí vyrostl už na konci 15. století. Kolem kostela se nacházel hlavní městský hřbitov. Po sametové revoluci se do oblasti přestěhovala řada Volyňských Čechů, a tak kostel kromě křesťanských symbolů obsahuje i pravoslavnou ikonografií.

Poloha: 50.3263619N, 13.5503317E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (420 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,4 km)


Zadní trakt Křížovy vily

★★ - Křížova vila, Žatec:

Neorenesanční vila s krásným vybavením. Je pojmenována po posledním soukromém majiteli, okresním soudním radovi Wilémovi Křížovi. Ve vile je možné si prohlédnout dochované původní interiéry. Nedocenitelná je novorenesanční architektura dokládající prosperitu města v druhé polovině 19. století.

Poloha: 50.3246903N, 13.5389356E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, Kovářská (220 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,9 km)

Fasáda Křížovy vily z čelního pohledu je ozdobena řadou krásných keramických obkladů
Zdobnou část Křížovy vily smutně překrývají přerostlé stromy

Unikátní rarita - historická tramvajová zastávka v Žatci

★★ - Tramvajová zastávka v Žatci, Žatec:

Vzpomínka na nikdy nerealizovaný projekt. Žatec měl být jedním z prvních měst, kde měla být zavedena tramvajová doprava. Původně projekt počítal se zavedením tramvají v letech 1898-1905. Návrh byl zhacen kvůli nedostatku peněz.

Poloha: 50.3251031N, 13.5453261E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (360 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,6 km)


Zámek v Libočanech byl původně renesanční tvrzí

★★ - Zámek Libočany, Libočany:

I z této stavby ční rokokový vliv. Nezapře ale tvrz, která zde byla v původní době. O tom svědčí až dva metry široké zdi, které se zde nacházejí. První zmínka o tvrzi pochází z roku 1595, kdy ji nechal vystavět Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkowicz. Zdejší tvrz byla rodištěm kronikáře Václava Hájka z Libočan. Na zámku pak žila a 18. března 1934 zemřela spisovatelka a senátorka Božena Viková – Kunětická.

Poloha: 50.3348022N, 13.5144664E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libočany (200 m)

Vlaková zastávka: Žatec západ (3,4 km)


GALERIE: LIBOČANSKÝ ZÁMEK


Pískovcový sloup svatého Floriána v Žatci pochází z roku 1738

★★ - Sloup svatého Floriána, Žatec:

Pískovcový sloup vznikl v roce 1738. Na šestibokém soklu jsou figury svatého Floriána, madony a svatého Vavřince.

Poloha: 50.3309875N, 13.5447778E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (0,6 km)

Vlaková zastávka: Žatec (1,3 km)


Husitská bašta tvoří součást opevnění města Žatce

★★ - Husitská bašta, Žatec:

Jediná dochovaná pozdně gotická parkánová bašta ve městě. Je součástí městského opevnění. Dříve zde bylo několik bašt, které tvořily pevný obranný základ sídla. Jedná se o půlválcovitou stavbu s klíčovými střílnami v přízemí a novodobými lomenými okny v druhém a třetím podlaží.

Poloha: 50.3281722N, 13.5431617E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (440 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,4 km)

Husitská bašta v Žatci tvořila nezbytnou a důležitou součást obrany města

Kašna na náměstí Svobody v Žatci

★★ - Kašna na náměstí Svobody, Žatec:

Novodobá kašna na náměstí. Staré žatecké náměstí mělo původně dvě kašny. Čtvercová se nacházelo u bývalé Pražské brány při vstupu do náměstí. Před radnicí pak byla kruhová kašna, kterou zdobila socha bájného záchrance města Boreše.

Poloha: 50.3287636N, 13.5448028E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (300 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,3 km)


Sloup Milénia v Žatci

★★ - Sloup Milénia, Žatec:

Poselství pro další generace. Byl vztyčen u příležitosti oslav 1000. výročí založení města. Symbolicky jsou na něm opsány nejdůležitější události ze života tohoto historického města.

Poloha: 50.3284789N, 13.5446692E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (310 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,3 km)


Chmelnice na žateckém náměstí je oficiálně nejmenší chmelnicí na světě

★★ - Chmelnička, Žatec:

Jedná se o nejmenší chmelnici na světě. Chmelové rostliny rostou přímo na žateckém náměstí a slavnostně jsou sčesány při slavnosti Dočesné. Ta v září uzavírá chmelovou sezonu.

Poloha: 50.3298575N, 13.5448714E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (460 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,2 km)


Hrob nejstaršího pivaře v Žatci je výsledkem recesistického hnutí ve městě

 - Hrob nejstaršího pivaře, Žatec:

Krásná recese místních občanů. Hrob byl objeven 1. dubna 2001. U kostry člověka byla údajně nalezena nádoba o objemu půl litru a malá hliněná destička se sedmi vrypy, což je pravděpodobně nejstarší pivní účet na světě.

Poloha: 50.3290761N, 13.5446036E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, autobusové nádraží (340 m)

Vlaková zastávka: Žatec (1,3 km)


Žatecký pivovar

 - Pivovar Žatec, Žatec:

Pivovar byl založen v roce 1801. Dodnes udržuje tradici pivní české výroby. Základní kámen měšťanského pivovaru byl položen v roce 1798. Tradice vaření piva je ve městě ale mnohem delší, protože už v roce 1261 tu vznikla společnost žateckých právovarečníků. V areálu je také vyhlídková věž.

Poloha: 50.3325978N, 13.5419214E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, Havlíčkovo náměstí (0,6 km)

Vlaková zastávka: Žatec (1,6 km)


Historický sklad a sušárna chmele v Žatci

 - Sušárna chmele rodiny Weiderů v Trnovanech, Žatec:

Zajímavá budova s věžičkou. Jedná se o sušárnu a sklad chmele. V těsné blízkosti vidíme i sídlo této žatecké rodiny, která zbohatla na pěstování chmele. Byla postavena na konci 17. století. Dnes se bojuje o záchranu této památky.

Poloha: 50.3151431N, 13.5988469E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žatec, Trnovany (410 m)

Vlaková zastávka: Veletice (4,2 km)


GALERIE: ŽATECKÉ POSTŘEHY

Výlet 3: Za pivem a chmelem vonící historií Žatce a nejbližšího okolí (pěší)


Start: Žatec, Turistický rozcestník Žatec – železniční stanice

Cíl: Žatec, Turistický rozcestník Žatec – železniční stanice

Délka trasy: 20,7 km

Časová náročnost: 5:50 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Žatec je chmel a pivo. Kolem toho se bude točit velká část tohoto výletu. Na druhou stranu nesmíme být monotematičtí, protože Žatec je také neuvěřitelně historické město s obrovským bohatstvím památek. A navíc ještě jsou v těsné blízkosti dvě místa, ze kterých historie a unikátnost jen dýchají. Tím prvním jsou Libočany, kde se narodil slavný kronikář a Nové Sedlo, kde najdeme kostel, který nemá v České republice obdoby. Nejvyšším bodem při cestě je lokalita kolem žatecká kláštera, která je ve výšce 255 metrů nad mořem, při přechodu řeky Ohře budeme ve výšce 195 metrů nad mořem, a to bude naše nejnižší místo.

Vhodnost: Výlet má slabé převýšení – jen 190 metrů. Největší nebezpečí na nás číhá v Žatci, kde je řada zajímavostí, takže se můžeme zpožďovat ve vytyčeném časovém harmonogramu, pozor na to. Nejhorší je však cesta z Nového Sedla směrem zpět k Žatci. Zde kvůli absenci cest a turistického značení půjdeme téměř tři kilometry po rušné silnici, dbejte proto zvýšené bezpečnosti. Pokud se chceme tomuto frekventovanému úseku vyhnout, můžeme se vracet z Nového Sedla stejnou cestou. Prodloužíme si sice cestu o půl kilometru, ale vyhneme se otravné silnici. Na koho by byl tento výlet příliš dlouhý, může vynechat Libočany a Nové Sedlo a zbyde mu jen osmikilometrová procházka Žatcem. Výlet je zařazen ve třetím stupni náročnosti.

Zastávky:

Žatec, Synagoga Žatec (1 km) – Žatec, Sloup svatého Floriána (1,2 km) – Žatec, Radniční vyhlídková věž a radnice (1,4 km) – Žatec, Nejmenší chmelnice na světě (1,5 km) – Žatec, Sloup Nejsvětější Trojice (1,6 km) – Žatec, Hrob nejstaršího pivaře (1,7 km) – Žatec, Kašna na náměstí Svobody (1,75 km) – Žatec, Sloup Milénia (2 km) – Žatec, Chrám Nanebevzetí Panny Marie (2,3 km) – Žatec, Městský pivovar (2,6 km) – Žatec, Kněžská brána (2,8 km) – Libočany, Kostel Všech svatých (6,3 km) – Libočany, Zámek Libočany (6,5 km) – Nové Sedlo, Kostel svatého Václava (10,8 km) – Žatec, Kostel svatého Václava (17 km) – Žatec, Libočanská brána (17,5 km) – Žatec, Husitská bašta (17,6 km) – Žatec, Křížova vila (18,3 km) – Žatec, Chmelový orloj (18,7 km) – Žatec, Chrám chmele a piva (18,75 km) – Žatec, Tramvajová zastávka v Žatci (18,85 km) – Žatec, Kostel Korunování Panny Marie (19 km) – Žatec, Kapucínský klášter (19,1 km) – Žatec, Kapucínská zahrada (19,2 km) – Žatec, Chrám svatého Jakuba Většího (19,5 km)


2 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše