ŠUMPERK - I. ČÁST


Šumperk byl založen jako oblast s perspektivní hornickou budoucností; světový věhlas město získalo díky tkanině trip; do české historie však vstoupil jako místo, kde se rozhodlo o novém českém králi

Město vstoupilo do světových tabulek tím, že tu byl v roce 1967 vyroben první československý umělý diamant a naše země se stala teprve šestým státem, kde byla zvládnuta tato složitá technologie


Ve 13. století bylo sousední Slezsko už značně přelidněné a situace se musela řešit. Byly proto vysláni lokátoři, kteří měli zmapovat a hlavně osídlit oblast Jeseníků a podhůří. Někdy v období let 1269-1276 skupina lidí složena z lokátora a jeho 68 druhů zakládá město Šumperk (německy Mährish Schönberg); bližší datum založení dnes neznáme, protože zakládací listina města se nedochovala.

Zámecký park v Loučné nad Desnou je plný zajímavých dřevin

První písemná zmínka o městu ale pochází z roku 1281. Už v roce 1293 je na kraji města založen dominikánský klášter, ke kterému příslušela i jedna z dnešních perel města – kostel Zvěstování Panny Marie.

Motorem pohonu vývoje města v prvních staletích je těžba drahých kovů, proto Šumperk získává už v roce 1340 horní právo. Ve stejném roce se město dostává jako zástava do rukou rodu pánů z Lipé. V následujícím století se šumperský hrad stal sídlem Jiřího Tunkla staršího z Brníčka, který na 4. června 1490 svolal do města zástupce stavů markrabství moravského a knížectví slezského. Konal se tu Šumperský sněm. Ten měl vytyčit společný postup při politickém vývoji země po smrti krále Matyáše Hunyádyho (Korvína) a hledání nové korunované hlavy státu. Tehdy bylo rozhodnuto o tom, že nástupcem se stane Vladislav Jagellonský.

O čtyři roky později se v Šumperku stane v té době něco nevídaného. Měšťané vtrhnou do sídla Jiřího Tunkla staršího z Brníčka, který je znám velkým útiskem poddaných, a zcela rozlícení nespokojeností s jeho vládou ho fyzicky napadnou. Měšťané způsobili svému pánovi tak těžká zranění, že na jejich následky o několik dní později zemřel.

Barokní oltář svatého Jana Nepomuckého a čtrnácti svatých pomocníků v bývalém klášteře v Šumperku

Z hlediska hospodářského se v té době Šumperku velmi daří, těžba kovů je sice na velkém ústupu, ale velmi se rozvíjí řemeslná tradice a jsou zakládány nové cechy. Soukeníci uspějí s uznáním cechu v roce 1442, pláteníci o třicet let později.

Na začátku 16. století, přesně v roce 1507, přechází Šumperk do rukou rodu Žerotínů. O šest let později, 24. dubna 1513, ale město z velké části vyhoří. Petr ze Žerotína se však postará o to, že město je znovu doslova vzkříšeno a postaveno z popela, hrad se mění v renesanční zámek a je opraven ohněm poničený klášter i kostel. Město obejmou po celém obvodu hradby.

I za nimi se daří – hospodářská prosperita města jde nahoru, obyvatelstvo bohatne, což je překvapivě trnem v oku Janu a Petru mladšímu z rodu Žerotínů. S měšťany se dostávají do čím dál tím větších sporů ohledně finančních odvodů; dlouhá doba neschopnosti najít kompromis v této hospodářské válce skončí vítězstvím měšťanů, kteří prosadí to, že se Šumperk vykoupí z poddanství a stává se královským komorním městem; Žerotínové se stěhují natrvalo do Velkých Losin.

Bludovský zámek

Radost a rozkvět Šumperka ale netrvá příliš dlouho. V letech 1571 a 1572 se provalí městem dvě morové epidemie, po kterých zůstane 1500 mrtvých. Stejná nemoc se prožene městem znovu v roce 1585 a zanechá za sebou přes 600 dřevěných křížů. Mnozí obyvatelé města vidí v morových epidemiích trest boží za vyhnání dominikánů z města v roce 1553. Z kláštera je v té době sklad soli a kožešin. Ani to však není konec všech trýzní. V roce 1591 předměstí spláchne obrovská povodeň, která se přivalila z Jeseníků a zanechala po sobě spoušť a 100 zmařených lidských životů.

Město ztrácí svoje královské výsady po bitvě na Bílé hoře v roce 1620. Stát na nesprávně straně se nevyplácí a trestat to mají noví majitelé panství – Lichtenštejnové, kteří v roce 1622 začínají s tvrdou rekatolizací oblasti.

Třicetiletá válka se městu dlouho vyhýbala až do roku 1643, kdy do města vtrhla švédská vojska a Šumperk vyplenila. I na tuto ránu osudu našel brzy Šumperk východisko a poměrně brzy se vzpamatoval. Jenže další rána do zátylku pro město přišla v roce 1669, kdy došlo 7. května k velkému požáru města, z kterého bez poškození vyvázlo jen pár budov. Město hořelo čtyři dny. Ani to však ještě nebyl konec útrap 17. století, protože o deset let později se naplno v Šumperku rozhoří hranice, na kterých bolestivou a velmi trýznivou smrt najdou obvinění z čarodějnických procesů. Nejznámější osobou z 25 šumperských obětí je děkan Kryštof Lautner, který ale byl k zatčení, uvěznění a upálení vylákán do sousední Mohelnice; strůjce procesů Jindřich František Boblig z Edelstadtu se totiž obával nepokojů, které by v Šumperku mohlo obvinění oblíbeného děkana vyvolat. V Šumperku byla ale upálena například celá rodina Kašpara Sattlera, což byli nejbližší přátelé Kryštofa Lautnera a také Jindřich Pešek. Tento muž jako jediný zůstal nepokořenou obětí čarodějnických čistek, když ani při sebetrýznivějším mučení nepřiznal smyšlenou vinu; nelidskému mučení nakonec podlehl i děkan Lautner a spřažení s ďáblem přiznal.

Dřevěný kostel svatého Michaela archanděla v Maršíkově

Úlevu a východisko z krize nachází Šumperk v 18. století v zemědělské produkci, která se pochopitelně vzhledem k přírodním podmínkám obrací hlavně k pěstování lnu a chování ovcí na vlnu. Textilní podnikání nabírá na intenzitě a dosahuje největšího rozkvětu v poslední čtvrtině 18. století, kdy se ze Šumperka stane jediné místo na světě, které může díky monopolu vyrábět tkaninu zvanou trip.

Elektrárna Dlouhé Stráně začala být budována v roce 1978, do provozu byla uvedena po osmnácti letech

Textilní zlatá horečka té doby přiláká do města řadu podnikatelů o obchodníků z tohoto odvětví. Ve městě vyroste více než 20 velkých textilních továren a řada vídeňských obchodníků, například rodiny textilních magnátů Sieglů či Oberleithnerů, zde zakotví k trvalému pobytu. Brzy vydělané peníze dávají na odiv. Střed Šumperku začíná vzkvétat, bossové místních textilek si nechávají přestavovat či si nechají stavět domy od slavných architektů, například Theofila von Hansena či bratrů Drexlerových. Urbanistickou podobu hledá město v hlavním městě monarchie, a tak se v závěru 19. století vžije pro Šumperk označení Malá Vídeň.

V roce 1842 je založena ve městě první mechanická přádelna lnu a konopí na Moravě a první továrna na hedvábí vzniká v roce 1857. Šumperk se stává definitivně hlavním moravským centrem výroby plátna a hedvábí.

Rozmáhají se však i jiná odvětví. Nebývalý rozmach prožívají v druhé polovině 19. století také sklářské hutě. Tu v nedalekém Rapotíně kupuje vídeňský podnikatel Josef Schrelber a zřizuje zde výrobu jemného barevného skla, které je v té době naprostou nezvyklostí na celé Moravě. Velké odbytiště pro něj nachází v Anglii a v Americe. Následně se tato sklárna zaměří na výrobu osvětlovacího skla, protože v té době dochází k velkému rozmachu petrolejového osvětlení. Sklárna stojí i za několika rekordy z hlediska habsburské monarchie. Poprvé zde bylo vyrobeno sklo s leptanou výzdobou, vrstvené sklo s kalnou vnitřní vrstvou, tlačené sklo a poprvé zde byl při výrobě použit takzvaný falešný válec. Sklárna však nepřežila období porevoluční a v devadesátých letech minulého století zanikla.

Hora Vozka je kvůli svorovým skalám na vrcholku snadno čitelná už z velké dálky

Ale zpět do vlastního Šumperku. V roce 1871 je město připojeno na železniční trať a místní obyvatelé mohou cestovat mezi městy Zábřeh – Sobotín.

Na konci roku 1946 po vysídlení německého obyvatelstva tu zůstává jen 686 obyvatel, což je šokující údaj oproti sčítání lidu v roce 1900, kdy ve městě žilo 11 636 obyvatel. Do Šumperka jsou sváženi noví usedlíci z českého vnitrozemí i zahraničí a dochází k hospodářskému úpadku oblasti.

V roce 1967 se podaří v Šumperku nevídaná věc. Je zde vyroben první československý umělý diamant a naše země se tak stává teprve šestým státem světa, který tuto náročnou technologií zvládl.

Krásně členitá louka v blízkosti PP Pfarrerb

25. února 1969 sedá na vlak student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. Je mu devatenáct, míří do Prahy. Jeho cílem však není prohlédnout si hlavní město, ale přinést oběť nejvyšší. Na protest proti okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy se na Václavském náměstí upálí.

25. října 1994 se pak Šumperk stál dějištěm záměrného požáru, který se do dnešních dnů nepodařilo vyšetřit. Popelem tehdy lehlo celé šumperské divadlo. Vyšetřováním se zjistilo, že oheň byl založen na třech místech, ale žhář nebyl nikdy dopaden.

Dnes žije Šumperk například jedním z největších festivalů bluesové hudby u nás. Festival Blues Alive se koná ve městě každý rok v listopadu.

V současné době žije v Šumperku zhruba 26 tisíc lidí, což je ve srovnání s rokem 1990, kdy tu mělo adresu 37 tisíc lidí, dost výrazný propad.

Lázeňský a hotelový komplex Zámek Sobotín

V Šumperku se narodil 19. srpna 1981 Jan Hudec, kanadsko-český alpský lyžař. Jeho rodiče s ním v roce 1982 emigrovali na jachtě z Jugoslávie do Itálie. V barvách Kanady získal Hudec bronz v Super-G na olympijských hrách v roce 2014 v Soči a stříbrnou medaili ve sjezdu na mistrovství světa ve švédském Äre v roce 2007. V roce 2017 změnil kanadskou reprezentaci za českou.

Šumperk je rodištěm dvou olympijských vítězů. Jedním z nich je hokejista a člen týmu z Nagana Jiří Dopita, který se tu narodil 2. prosince 1968; druhým je Aleš Valenta, lyžařský akrobatický skokan trojitého salta s pěti vruty z olympijských her v Salt Lake City. Jeho datum narození je 6. února 1973.

Ze Šumperka pak pochází členové kapely O5&Radeček. Silná je i herecká základna, která se v Šumperku narodila. Jedná se o Simonu Babčákovou (narozená 21. února 1973), Martina Fingera (narozen 16. prosince 1970) nebo Ondřeje Sokola (narozený 16. října 1971). Šumperk a datum narození 16. května 1949 jsou také nezbytnou součástí života písničkáře Pepy Nose, kterého proslavila hlavně písnička Země je kulatá.

Červenohorské sedlo zalité ranním sluncem

Nejzápadnější část šumperské oblasti – Ruda nad Moravou byla osídlena už v dávných dobách. Svědčí o tom nález hadcového kladívka z doby kamenné a také nález římských mincí z let 96-117 n. l. To dosvědčuje, že právě přes Rudu nad Moravou vedla takzvaná Jantarová stezka, která spojovala Olomouc s Baltským mořem.

Nedaleko od Šumperka najdeme obec Loučnou nad Desnou. Ta proslula zcela unikátní stavbou, a tou je horní nádrž přečerpávací vodní stanice Dlouhé Stráně. Do hory vytesaná vodní nádrž s uvnitř ve skále schovanou vodní elektrárnou patří ke skutečným technickým divům a nejnavštěvovanějším místům České republiky.

Málokdo také ví, že právě v Loučné nad Desnou se 5. ledna 1931 narodil jeden ze současných nejlepších klavírních virtuosů světa Alfred Brendel.

Hrobka rodiny Kleinů v Sobotíně

Další obcí blízko Šumperka jsou Vernířovice, kde najdeme nejen největší lípu Jeseníků a také odsud pocházela žebračka Marina Schuchová, která vyjmutím hostie z úst při mši v sobotínském kostele způsobila čarodějnické procesy, na jejichž konci byla řada upálených obětí.

Obec Nový Malín na jihu šumperského okresu má velmi netradiční historii.

Historické domy v centru Šumperka

Adolf Kašpar – známý ilustrátor a malíř začátku 20. století se narodil v Bludově nedaleko Šumperku 27. prosince 1877.

Další z obcí oblasti Vikýřovice nabízí k návštěvě jedno z nejméně tradičních muzeí v naší zemi – muzeum silnic.

V malé obci Chromeč se narodil Josef Drásal. Jméno vám asi nic neřekne, daleko známější byl totiž jako Hanácký obr.

Hřeben Bukového kopce

Znakem Šumperka je červený štít. V jeho dolní části je modrá skála, z nichž vyrůstají dvě stříbrné kvádrované věže s cimbuřím o třech stínkách, na každé věži je zlaté písmeno F. Věže spojuje krátká hradba ze stříbrných kvádrů s otevřenou bránou, v níž je vytažená stříbrná mříž o čtyřech hrotech. Nad branou je zlato-modře polcený štítek, v pravém poli je půlka doprava hledící černé orlice, v levém poli pak stříbrný jelení paroh se šesti doprava směřujícími růžky.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Šumperkem prochází silnice I. třídy číslo 11. Uprostřed města ji přetíná silnice číslo 446. Vzdálenosti Šumperku z českých měst: Praha (231 km), Olomouc (63 km), Ostrava (163 km), Zlín (157 km), Brno (138 km), Pardubice (126 km).

Autobus: Autobusové spojení do Šumperku vede z Libiny, Leštiny, Sobotína, Bušína, Hanušovic, Oskavy, Zábřehu, Rejchartic, Hraběšic, Olšan, Velkých Losin, Rudy nad Moravou, Cotkytle, Mohelnice, Jeseníku, Bludova, Brníčka, Kamenné, Svinova, Brna, Jindřichova, Malé Moravy, Klopiny a Dlouhomilova.

Vlak: Železnice do Šumperka přivádí spoje s Koutů nad Desnou, Nezamyslic, Jeseníku, Olomouce, Zábřehu, Uničova, Velkých Losin, Brna, Hanušovic a Sobotína.

Dnes je kostel Zvěstování Panně Marii v Šumperku využíván jen ke koncertům

★★★★ - Kostel Zvěstování Panně Marii a komplex bývalého dominikánského kláštera, Šumperk:

Bývalý dominikánský klášter s kostelem Zvěstování Panně Marii tvoří nejvýznamnější památku města a nejkrásnější dominantu historické části Šumperka. Jeho dnešní barokní podoba je výsledkem rekonstrukce po požáru v roce 1669. Je majetkem města Šumperka ve správě Vlastivědného muzea v Šumperku. V kostele jsou pořádány hlavně koncerty a výstavy

Poloha: 49.9651311N, 16.9725261E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Štefánikova, Centrum (150 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (1,1 km)

Unikátní kopie Kříže z Bad Hersfeldu je darem německého lázeňského města Šumperku

GALERIE: BÝVALÝ DOMINIKÁNSKÝ KLÁŠTER


Oltář kostela svatého Jana Křtitele

★★★★ - Kostel svatého Jana Křtitele, Šumperk:

Byl založen ve 13. století. Ani jemu se nevyhnulo kokrhání červeného kohouta, a to hned dvakrát – v roce 1513 a 1669. Zvláštností je, že mohutná hranolová věž původně nepatřila svatostánku, ale města, které zde ukládalo důležité dokumenty a cennosti. Za zmínku stojí určitě i dva kamenné přístavky, které ukrývají dvě kopie slavných obrazů. Pozornosti nemůže uniknout kopie slavné Poslední večeře Leonarda da Vinci. Pro šumperský kostel ji vytvořila dvojice místních malířů Ringelhahn a Wurian.

Poloha: 49.9643797N, 16.9701694E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Mototechna (190 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (1,3 km)

Kopie slavného obrazu Leonarda da Vinciho vyobrazená na kostele svatého Jana Křtitele v Šumperku

Šumperská radnice stojí uprostřed náměstí a dává jasně najevo, která budova je tu nejdůležitější

★★ - Radnice Šumperk, Šumperk:

Budova radnice byla postavena ve stylu saské neorenesance v letech 1909 - 1911. Stojí na místě původní gotické radnice. Součástí spodní části radnice pod schody je i malebná rokoková fontána.

Poloha: 49.9653378N, 16.9704967E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Náměstí Republiky (270 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (1,2 km)


Nádhernou sochu Venuše z Capuy dnes najdeme ve vestibulu Šumperské radnice

★★ - Plastika Venuše z Capuy, Šumperk:

Socha Venuše vznikla pravděpodobně v 80. letech 19. stol. V roce 2010 byla rekonstruována a je ozdobou vstupní haly radnice. Původně stála zřejmě v parku u zámku Třemešek, od 50. do 70. let 20. století ji kolemjdoucí mohli obdivovat v sadech 1. máje. Poloha: 49.9652808N, 16.9705125E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Náměstí Republiky (270 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (1,2 km)


Vila Aloise Scholze se proslavila jako Pavlínin dvůr

★★ - Vila Aloise Scholze, Šumperk:

Počátkem 70. let 19. století nechal Alois Scholze vybudovat v Šumperku reprezentativní rezidenci pro svoji rodinu, která dnes slouží jako budova Vlastivědného muzea. Dnes se pro stavbu více používá název "Pavlínin dvůr", po jedné z dalších majitelek sídla. Budovu najdeme na ulici 17. listopadu.

Poloha: 49.9651989N, 16.9792628E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Autobusové nádraží (220 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (0,6 km)


Úplně první prototyp rodinného domu typu šumperák v šumperské Terezínské ulici

 - Rodinný dům typu V Františka Štěpáníka, Šumperk:

Vilu vyprojektoval v polovině 60. let Josef Vaněk (1932-1999), s typickým balkónem obráceným do ulice. Domů tohoto typu bylo postaveno několik tisíc a je znám pod lidovým názvem "Šumperák". Jenže pouze tento jediný v šumperské Terezínské ulici měl pořadové číslo jedna.

Poloha: 49.9668119N, 16.9759531E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Revoluční, Obchodní dům (160 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (0,9 km)


Dům rodiny Primavesi v Šumperku

 - Dům rodiny Primavesi, Šumperk:

Dům bohaté podnikatelské rodiny Primavesi, znovu navržený vídeňskými architekty. Budovu s překvapivě střídmými tvary najdeme v Lautnerově ulici.

Poloha: 49.9619586N, 16.9740336E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Štefánikova, Lékařský dům (200 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (0,8 km)


Socha císaře Josefa II. na šumperské pěší zóně

 - Socha císaře Josefa II., Šumperk:

Litinová socha císaře a reformátora Josefa II. Původně socha stávala na nádvoří šumperského zámku, po různých peripetiích byla umístěna na Hlavní třídě.

Poloha: 49.9656389N, 16.9750189E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Štefánikova, Centrum (160 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (0,8 km)















Ukázka zajímavého soudobého užitného umění

 - Lavička vzkazů, Šumperk:

Socha matky s dítětem na lavičce s citáty a vzkazy. Dílo pochází z tvůrčí dílny Ley Vivot, rodačky z Temenice a je umístěno v blízkosti radnice na náměstí Míru.

Poloha: 49.9655333N, 16.9706411E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Náměstí Republiky (270 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (1,2 km)











Pomník čarodějnických procesů v Šumperku

 - Pomník čarodějnických procesů, Šumperk:

Ten šumperský najdete v Reisově ulici. Na pomníku jsou jména 23 obětí zdejších procesů. Mezi nimi figuruje rodina Satlerova a hospodyně Voglicková, což jsou jedny z hlavních postav reálného příběhu popsaného v knize a filmu Kladivo na čarodějnice. Poloha: 49.9802683N, 16.9775244E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Reisova (400 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (2,5 km)


Seidlovy schody patří neodmyslitelně k náladě starého Šumperka

 - Seidlovy schody, Šumperk:

V roce 1783 si textilní podnikatel Ignaz Seidel nechal postavit novorenesanční palác v Hanácké ulici. A na své náklady dal zbudovat i schody pro veřejnost, vedoucí do parčíku. Pojmenoval je po své ženě Marii - schodům se tedy říká jak Mariiny, tak i Seidlovy schody.

Poloha: 49.9645158N, 16.9694614E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Mototechna (250 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (1,3 km)


Památný Buk příběhů v Šumperku

 - Buk příběhů, Šumperk:

Buk příběhů patří mezi významné stromy na Šumpersku. V roce 2012 byl přihlášen do soutěže Strom roku. Buk lesní červenolistý se nachází na stupňovité školní zahradě. Jeho stáří se odhaduje na 110 let.

Poloha: 49.9645689N, 16.9691258E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Mototechna (250 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (1,3 km)









Výlet 1: Putování za prvním Šumperákem a prohlídka Malé Vídně (pěší)


Start: Šumperk, Turistický rozcestník Šumperk – železniční stanice, bus

Cíl: Šumperk, Turistický rozcestník Šumperk – železniční stanice, bus

Délka trasy: 3,8 km

Časová náročnost: 1:05 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Možná se vám název výletu zdá poněkud nelogický a zvláštní, ale těm o trochu starším je jasné, o co jde. Šumperák byl velmi oblíbený rodinný dům v době socialismu. Po republice takových Šumperáků vyrostly tisíce a tisíce. My si dnes dojdeme k tomu úplně prvnímu v celé tehdejší Československé socialistické republice. Pochopitelně, že výlet centrem okresního města je zaměřen hlavně na architektonické a historické památky, které daly Šumperku přízvisko Malá Vídeň.

Vhodnost: Výlet v první řadě ocení příznivci památek, historie města a hlavně ti, kteří se při procházce rádi podívají i do výkladů obchodů. Klasický městský výlet je v první skupině náročnosti. Celkové převýšení je pouhých 12 metrů, a tak nemá cenu zmiňovat se ani o nejvyšším a nejnižším bodě.


Zastávky:

Šumperk, Dům rodiny Primavesi (1 km) – Šumperk, Kostel svatého Jana Křtitele (1,5 km) – Šumperk, Buk příběhů (1,55 km) – Šumperk, Seidlovy (Mariiny) schody (1,6 km) – Šumperk, Radnice Šumperk (1,8 km) – Šumperk, Plastika Venuše z Capuy (1,85 km) – Šumperk, Plastika Lavička vzkazů (1,9 km) – Šumperk, Kostel Zvěstování Panny Marie s bývalým klášterem (2,1 km) – Šumperk, Pomník císaře Josefa II. (2,3 km) – Šumperk, Rodinný dům typu V Františka Štěpáníka (2,6 km) – Šumperk, Vila Aloise Scholze (2,9 km) – Šumperk, Vila Roberta Siegla (3,2 km)

Rozhledna Bukovka

★★★★ - Rozhledna Bukovka, Petrov nad Desnou:

Rozhledna otevřela náruč pro turisty v listopadu 2016. Ještě před tím ale musela být část vrcholu Předního bukového kopce odtěžena a zarovnána. Elegantní rozhledna Bukovka měří téměř 22 metrů a vyhlídková plošina se nachází 18 metrů nad zemí. Nachází se v nadmořské výšce 625 metrů nad mořem. Od krásného výhledu do všech stran na zvedající se vrcholy Jeseníků nás dělí jen 111 schodů.

Poloha: 50.0141747N, 17.0130356E

Parkoviště: v obci Rapotín

Autobusová zastávka: Rapotín (3,1 km)

Vlaková zastávka: Rapotín (3,6 km)


GALERIE: VÝHLEDY Z BUKOVKY


Altánek na vrcholu Městských skal

★★★ - Vyhlídka Městské skály, Šumperk:

Na vrcholku Městských skal stojí vyhlídkový dřevěný altán se stolem a lavicemi. Z něj je krásný rozhled na Jeseníky s vrcholem Pradědu, nejbližší okolí Šumperka, vrcholy Háje a Chocholíku nebo Rapotínsko a Sobotínsko. Na vyhlídku vede zelená turistická značka.

Poloha: 50.0073478N, 16.9775692E

Parkoviště: na kraji obce Rejchartice (cca 2,3 km)

Autobusová zastávka: Rejchartice, U Mostu (2,3 km)

Vlaková zastávka: Vikýřovice (5,9 km)

Na Městských skalách v Šumperku

Podvečer na vyhlídkovém místě Kokeš

★★★ - Vyhlídkové místo Kokeš, Šumperk:

Vrcholovou skálu na Kokeši tvoří pegmatity a ruly. Je odtud dobrý výhled.

Poloha: 49.9919322N, 16.9734883E

Parkoviště: v lokalitě Na Vyhlídce (cca 1,1 km)

Autobusová zastávka: Šumperk, Reisova (2 km)

Vlaková zastávka: Šumperk (4 km)


Bývalý lom Skalní krčma v Rapotíně

★★★ - Skalní krčma, Rapotín:

Jedná se o nevelkou jeskyni v bývalém lomu. Těžil se zde takzvaný nečistý mramor. Místní legendy ale hovoří o tom, že jeskyni využívali kdysi místní loupežníci, kteří se tu scházeli. Dnes je to velmi příjemné a upravené místo na přírodní setkání s přáteli.

Poloha: 50.0110864N, 17.0218933E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rapotín (1,1 km)

Vlaková zastávka: Rapotín (1,6 km)


Lesní balneo na svahu Bukovky

★★ - Lesní balneo, Petrov nad Desnou:

Relaxační turistická atrakce přijde vhod po delší túře. Najdeme tu speciální kádě s pramenitou vodou. V nich se stylem čapí chůze doporučuje několik minut chodit. Ještě před tím je ale dobré naboso projít po takzvaném Kneippově chodníku. To jsou navršené kameny a oblázky různých velikostí a povrchů. Obojí prospívá podpoře tkáňového metabolismu a prokrvení končetin.

Poloha: 50.0136242N, 17.0018061E

Parkoviště: v obci Rapotín

Autobusová zastávka: Rapotín, U Hřiště (2,3 km)

Vlaková zastávka: Petrov nad Desnou (3,1 km)


Zámeček ve Vikýřovicích

 - Zámeček Vikýřovice, Vikýřovice:

Novorenesanční stavba s prvky francouzského stavitelství byla dokončena v roce 1882 podle návrhu architekta Mořice Hintragera. V zámečku se od 50. let 20. století nachází mateřská škola.

Poloha: 49.9787253N, 17.0129406E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Vikýřovice, Železniční zastávka (230 m)

Vlaková zastávka: Vikýřovice (260 m)


Andělská stezka Šumperk

 - Andělská stezka, Šumperk:

Jedná se o sochy slavných sochařů. Vznikly při sympoziích v Rejcharticích, které je zaměřeno na tvorbu andělů.

Poloha: 50.0133961N, 16.9845456E

Parkoviště: v lokalitě Na Vyhlídce (cca 800 m)

Autobusová zastávka: Šumperk, Reissova (1,7 km)

Vlaková zastávka: Šumperk (3,7 km)











Výlet 2: Výšlapy za vyhlídkami na sever od Šumperka (pěší)


Start: Rapotín, Turistický rozcestník Rapotínská silnice

Cíl: Rapotín, Turistický rozcestník Rapotínská silnice

Délka trasy: 22 km

Časová náročnost: 7:30 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Na jakékoliv město, a platí to pochopitelně i o Šumperku, se dá dívat pěkně s odstupem. Dokonce si myslíme, že pro Šumperk to platí dvojnásobně, protože právě v jeho blízkosti se nachází řada zajímavých vyhlídek. My navštívíme hned tři. Bonusem pak bude jedna zajímavá budova bývalého zámečku a jeskyně, ve které se dřív schovávali údajní lotři. Nejvyšší bod výletu bude na vyhlídce Městské skály (673 metrů nad mořem), nejnižší bod na nás čeká při přecházení řeky Desné, což je výška 330 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 639 metrů.

Vhodnost: Pokud s námi půjdou děti, cestu výrazně zkraťme, ale dopřejme jim nabídku obce Rapotín – Veterán muzeum a Zoopark. Výlet je zařazen v šesté náročnostní skupině z deseti. Poznámka pro ty, kteří budou v polovině unaveni. Myslíme na všechny: Je tu připraveno lesní balneo, kde si nohy báječně odpočinou.


Zastávky:

Šumperk, Skály Kokeš (2,9 km) – Šumperk, Městské skály (5,1 km) – Šumperk, Andělská stezka (8 km) – Rapotín, Lesní balneo (12,2 km) – Rapotín, Rozhledna Bukovka (14,2 km) – Rapotín, Skalní krčma (16,4 km) – Vikýřovice, Zámeček Vikýřovice (20,5 km)

Hrobka rodiny Kleinů v Sobotíně

★★★ - Hrobka rodiny Kleinů, Sobotín:

Šlo o významnou podnikatelskou rodinu 19. století. Jejich postavení měla odpovídat i honosnost hrobky. Monumentální stavba vznikla v roce 1885. Vandalové v 2. polovině 20. století poničili jak samotnou hrobku, tak ostatky uložených. Proto byly v roce 1999 zbylé rakve přeneseny do hrobky na sobotínském hřbitově.

Poloha: 50.0139289N, 17.0813572E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sobotín, Koliba (450 m)

Vlaková zastávka: Sobotín (1,5 km)


Kaple Nejsvětější Trojice

★★★ - Kaple Nejsvětější Trojice s pramenem, Velké Losiny:

V 18. století zde stávala dřevěná kaple. Současná kaple je z roku 1855, nechal ji vystavět Albert Klein z Wiesenbergu. Rohové obklady a podhledy jsou z krupníku - horniny, která se těžila v okolí Sobotína. Ke kapličce přiléhá dřevěný přístřešek s pramínkem.

Poloha: 50.0284847N, 17.0788475E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Maršíkov (0,8 km)

Vlaková zastávka: Sobotín (1,8 km)


Chodníček u Černých kamenů

★★★ - Skalní útvar Černé kameny, Sobotín:

Velmi poetické a zvláštní místo. Leží na úbočí Kamenitého kopce, který je znám jako nejvýtěžnější naleziště berylu v České republice. Černé kameny jsou pak místem, kde se procházíte po kamenitém chodníku mezi velkými tmavými balvany.

Poloha: 50.0213061N, 17.0582656E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Sobotín, Petrov nad Desnou, U konečné želez. Stanice (1,8 km)

Vlaková zastávka: Sobotín (1,7 km)


Hlavní zámecká budova v Sobotíně při pohledu z parku

★★ - Zámek Sobotín, Sobotín:

Sobotínský zámek je součástí lázeňského komplexu. Samotná stavba vznikla v polovině 19. století přestavbou někdejší Eisenbachovy zbrojovky. Dnes se jedná o krásné místo s upraveným rybníkem a parkem. Místo vhodné jak pro relaxaci duše, tak i těla.

Poloha: 50.0178869N, 17.0808372E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sobotín, Koliba (360 m)

Vlaková zastávka: Sobotín (1,1 km)


PP Pfarrerb

★★ Přírodní památka Pfarrerb, Sobotín:

Naleziště minerálu epidotu. Spolu s ním se v lokalitě vyskytují i další minerály (albit, prehnit), které vznikly při puklinové mineralizaci alpského typu (to je při hydrotermálních procesech v puklinách hornin, zde v amfibolických rulách).

Poloha: 50.0115317N, 17.1021889E

Parkoviště: na kraji obce Sobotín

Autobusová zastávka: Sobotín, U kostela (1 km)

Vlaková zastávka: Sobotín (3,2 km)


Granátová skála

★★ - Granátová skála, Petrov nad Desnou:

Velkolepá svorová skála. Je sice vysoká jen 12 metrů, přesto na vás zapůsobí svojí dominancí. V dřívějších dobách se tu snadno daly najít krystaly Almandinu. Šlo o červenohnědé kameny, které na podkladovém světlém svoru jen zářily. Kdo měl štěstí ještě větší, tak odtud odcházel se vzácnými rudými krystaly rutilu. Dnes už je naleziště velmi vybrané a granáty si odnesly turisté jako suvenýry.

Poloha: 50.0238653N, 17.0652867E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Sobotín, Petrov nad Desnou, U konečné želez. Stanice (1,1 km)

Vlaková zastávka: Sobotín (1,2 km)


Přírodní památka Smrčina

 - Přírodní památka Smrčina, Sobotín:

Významná geologická lokalita. Jde o bývalý lom, ve kterém se od 19. století těžil krupník pro železárnu v Sobotíně. Krupník je přeměněná hornina, která obsahuje především mastek a dále příměsi chloritu, dolomitu, magnezitu a křemene. Zdejší těleso krupníku je největší v České republice.

Poloha: 50.0163775N, 17.1101900E

Parkoviště: na kraji obce Sobotín

Autobusová zastávka: Sobotín, U kostela (2 km)

Vlaková zastávka: Sobotín (3,6 km)


Bývalá mýtní výběrčí stanice v Sobotíně

 - Bývalá mýtnice, Sobotín:

Malý domek u mostu silnice ze Šumperka do Rýmařova sloužil jako stanice pro výběr mýta na mostě. Byl postaven kolem roku 1870. Mýtní stanice byla k pronájmu za 100 zlatých na rok. Ke zrušení mýta na císařských silnicích došlo v roce 1895, k úplnému ukončení výběru pak v roce 1902. Když jste procházeli okolo s tažným dobytkem, platili jste například dva krejcary.

Poloha: 50.0182292N, 17.0715194E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sobotín, Petrov nad Desnou, U konečné želez. stanice (260 m)

Vlaková zastávka: Sobotín (380 m)


PP Bývalý lom Kožušná

 - Přírodní památka Bývalý lom Kožušná, Petrov nad Desnou:

Této památce dominují zeolity. Jde o minerály, které vznikají z horké mineralizované vody, která reaguje s okolními horninami. Právě tento bývalý lom byl učebnicovou ukázkou výskytu nejznámějšího zeolitu – Chabazitu. Ten se tu nacházel až v centimetrových krystalech. To však platilo do poloviny 20. století. Dnes po ukončení těžby je už lokalita vysbíraná.

Poloha: 50.0248231N, 17.0777025E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sobotín, Petrov nad Desnou, U konečné želez. Stanice (1,1 km)

Vlaková zastávka: Sobotín (1,2 km)

Výlet 3: Sobotínsko – kraj kamenné krásy a impozantních staveb průmyslových dynastií (pěší)


Start: Sobotín, Turistický rozcestník Sobotín – železniční stanice

Cíl: Sobotín, Turistický rozcestník Sobotín – železniční stanice

Délka trasy: 14,5 km

Časová náročnost: 5:10 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Sobotín je nenápadná obec, která je obklopena kamennou krásou. Ta má jednou podobu Černých kamenů, které vypadají jako chodník pro obrovského obra, jindy zase Granátové skály, která se jakoby najednou před vámi vytlačí doslova ze země. Druhé téma, které výlet podchycuje, jsou neopakovatelné stavby, které zbyly po bohatých průmyslových rodinách. Obrovské jmění vydělaly tyto rodiny v železárnách, kterými byla tato část Podjesenicka známá. Výlet má dva výrazné vrcholy. Prvním je Přírodní památka Smrčina, která je s výškou 644 metrů nad mořem nejvyšším bodem výletu. Druhým vrcholem je pak Kamenitý kopec před Černými kameny. Nejníž budeme při přechodu řeky Merty ve výšce 403 metrů nad mořem u bývalé mýtnice.

Vhodnost: Naše cesta bude mít dva zmiňované vrcholy a přiměřenou délku. To je docela dobrý počin do začátku a jasná vizitka výletu s náročností na bodu čtyři.


Zastávky:

Sobotín, Bývalá mýtnice Sobotín (0,4 km) – Sobotín, Zámek Sobotín se zámeckým parkem (1,1 km) – Sobotín, Hrobka rodiny Kleinů (1,9 km) – Sobotín, Přírodní památka Pfarrerb (3,9 km) – Sobotín, Přírodní památka Smrčina (4,9 km) – Petrov nad Desnou, Bývalý lom Kožušná (8,4 km) – Velké Losiny, Kaple Nejsvětější Trojice s pramenem (9,4 km) – Sobotín, Skalní útvar Černé kameny (11,8 km) – Petrov nad Desnou, Granátová skála (13,4 km)

Typická fotografie Národní kulturní památky zámek Velké Losiny s arkádami a vysokou věží

★★★★★ - Národní kulturní památka zámek Velké Losiny, Velké Losiny:

V roce 1531 začala být původní vodní tvrz upravována Janem mladším ze Žerotína na renesanční zámek. Ten byl koncem 17. století dále rozšířen o barokní dvoupodlažní křídlo s arkádovými ochozy. Zámecké interiéry jsou otiskem vlivu doby od renesance po klasicismus. V průběhu návštěvy tak máte možnost shlédnout vrcholná díla italských, vlámských a holandských malířů žijících v 17. až 18. století, zbrojnici s jedinečným souborem pušek a pistolí předních mistrů oboru nebo rytířský sál s renesančním kazetovým stropem. Zdejší kolekce kožených a textilních tapet se řadí vůbec k nejcennějším v Evropě, pýchou zdejší sbírky je také jediný stupňový renesanční příborník ve střední Evropě. Velkolosinská sbírka kožených truhel z Pyrenejí a Latinské Ameriky je jedna z nejcennějších kolekcí na starém kontinentě. Zdejší barokní sáňky jsou nejstarší na celém světě a dvousedadlová nosítka jsou naopak nejstarší dochovaná na světě. Zámek se pyšní i nejstaršími moravskými kachlovými kamny.

Poloha: 50.0231611N, 17.0311800E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Zámek (300 m)

Vlaková zastávka: Velké Losiny zámek (0,5 km)

GALERIE: KOUZLO VELKÝCH LOSIN


Národní kulturní památka Ruční papírna ve Velkých Losinách

★★★★★ - Národní kulturní památka Ruční papírna, Velké Losiny:

Tento celosvětový unikát je jednou z dosud stále pracujících ručních manufaktur na výrobu papíru. Založena byla v roce 1596 Janem mladším ze Žerotína. Dnešní klasicistní podobu s dvojitou šindelovou mansardovou střechou získala na přelomu 18. a 19. století. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem výroby z bavlny a lnu.

Poloha: 50.0297569N, 17.0382236E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Hotel Praděd (0,2 km)

Vlaková zastávka: Velké Losiny (0,5 km)


Dřevěný kostel svatého Michaela archanděla v Maršíkově

★★★★★ - Kostel svatého Michaela Archanděla v Maršíkově, Velké Losiny:

Dřevěný kostel z roku 1609 postavený na místě původního kostela se zachovalým původním interiérem a miniaturními varhany. Jde o nestarší roubenou stavbu na severní Moravě.

Poloha: 50.0344239N, 17.0758975E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Maršíkov (170 m)

Vlaková zastávka: Velké Losiny zastávka (1,8 km)


GALERIE: DŘEVĚNÝ KOSTEL V MARŠÍKOVĚ


U dřevěného kostela svatého Martina v Žárové zůstal zachován hřbitov až do dnešních dnů

★★★★★ - Dřevěný kostel svatého Martina v Žárové, Velké Losiny:

Dřevěný kostel svatého Martin byl postaven v roce 1611 z trámů velkolosinského kostela. Zůstal zachován s minimem úprav v původní podobě do dnešních dnů. Jeho zvláštností je velké množství destiček a štítků, které na lavicích určují „kostelní zasedací pořádek“.

Poloha: 50.0541417N, 17.0149283E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Žárová, Kostel (40 m)

Vlaková zastávka: Velké Losiny (3,8 km)


GALERIE: DŘEVĚNÝ KOSTEL V ŽÁROVÉ


Kostel svatého Křtitele ve Velkých Losinách

★★★★ - Kostel svatého Jana Křtitele, Velké Losiny:

Pozdně renesanční farní kostel, který nechal postavit Jan mladší ze Žerotína. Patří k jedněm z největších a nejkrásnějších venkovských kostelů na Šumpersku. Právě na tomto místě ale původně stál dřevěný velký kostel, po jehož rozebrání vznikly tři menší dřevěné liturgické stavby. Téměř jedno století po vzniku kostela vyrostla na jeho boku kaple svatého Kříže. Důvod byl prostý – pohřební krypty pod kostelem už byly plné a zemřelí členové rodu Žerotínů neměli kde spočinout svůj věčný spánek. O její výstavbu se zasloužil Jan Ludvík ze Žerotína.

Poloha: 50.0411800N, 17.0512636E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Škola (120 m)

Vlaková zastávka: Velké Losiny zastávka (0,5 km)


GALERIE: INTERIÉR A VNĚJŠÍ EPITAFY


Zákoutí velkolosinského zámeckého parku s říčkou Losinkou

★★★ - Zámecký park Velké Losiny, Velké Losiny:

Zámecký park tvoří téměř kruhové zelené těleso přiložené k ploše zámku ve Velkých Losinách. Zdejší naučná stezka vás seznámí s nejzajímavějšími stromy a raritními dřevinami tohoto parku.

Poloha: 50.0344661N, 17.0372983E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Hotel Praděd (0,5 km)

Vlaková zastávka: Velké Losiny (0,6 km)

Socha zachycující souboj Milóna z Krotónu se lvem v zámeckém parku Velké Losiny

Poutní kaple svaté Anny

★★★ - Kaple svaté Anny u pramene na Fellbergu, Velké Losiny:

Velmi rychle se rozšířila sláva zdejší vody a ke kapličce proudily stovky lidí. Poutě se tu tradičně konaly až do roku 1938, kdy byly zakázány. V posledních letech místní usilují o jejich obnovu, zvláště poté, co byla na přelomu tisíciletí rekonstruována.

Poloha: 50.0738825N, 16.9848375E

Parkoviště: na komunikace pod obcí Potůčník (1,2 km)

Autobusová zastávka: Hanušovice, Potůčník, závod (1,9 km)

Vlaková zastávka: Potůčník (2 km)


Termální lázně ve Velkých Losinách jsou oblíbeným turistickým místem

★★★ - Minerální lázně, Velké Losiny:

Lázně na místě vyvěrajících termálních pramenů byly vystavěny již v 16. století pány ze Žerotína. Minerální voda má teplotu 36 – 37 °C, má zvýšení obsah sirovodíku a je mírně radioaktivní. V současnosti se lázně zaměřují zejména na léčbu dětské obrny.

Poloha: 50.0339014N, 17.0358558E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Hotel Praděd (0,5 km)

Vlaková zastávka: Velké Losiny (0,6 km)


Dřevěný altán, který kryje vývěr pramene Karel

★★ - Minerální pramen Karel, Velké Losiny:

Tento sirný pramen se nachází v dřevěném altánku v lázeňském parku ve Velkých Losinách. Určitě bude chutnat těm, co mají alespoň trochu rádi sirnou vodu.

Poloha: 50.0354636N, 17.0349286E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Hotel Praděd (0,8 km)

Vlaková zastávka: Velké Losiny (0,8 km)


Lázeňský dům Eliška ve Velkých Losinách

★★ - Lázeňský dům Eliška, Velké Losiny:

Na okraji lázní Velké Losiny se nachází hlavní lázeňský hotel Eliška. V historické budově nalezne zázemí přes 100 lázeňských hostů.

Poloha: 50.0332294N, 17.0353644E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Hotel Praděd (0,5 km)

Vlaková zastávka: Velké Losiny (0,6 km)


Pomník čarodějnických procesů ve Velkých Losinách

 - Pomník obětem čarodějnických procesů, Velké Losiny:

Pomník obětem čarodějnických procesů připomíná temné období historie tohoto města. V letech 1679-1686 zde bylo upáleno 38 lidí na základě falešného obvinění z čarodějnictví. Tato událost byla také zachycena v knize Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a ve filmu od Otakara Vávry.

Poloha: 50.0348631N, 17.0382114E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Hotel Praděd (0,6 km)

Vlaková zastávka: Velké Losiny (0,7 km)


Křížová cesta Potůčník

 - Křížová cesta Potůčník, Velké Losiny:

Křížovu cestu tvoří čtrnáct dřevěných sloupků z železničních pražců s černobílými pašijovými obrázky doplněnými bílými kříži.

Poloha: 50.0738739N, 16.9843828E

Parkoviště: na komunikace pod obcí Potůčník (1,2 km)

Autobusová zastávka: Hanušovice, Potůčník, závod (1,9 km)

Vlaková zastávka: Potůčník (2 km)


 - Popravčí dub, Velké Losiny: (bez fotografie)

Dnes se jedná již pouze o torzo dubu. Kmen stromu byl za vichřice v únoru 2007 zlomen. Před touto událostí obvod kmene měřil 565 cm a výška stromu byla 14 m. Dub nese název od popravy tří vůdců selského povstání v červenci 1662.

Poloha: 50.0231117N, 17.0352417E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velké Losiny, Zámek (220 m)

Vlaková zastávka: Velké Losiny zámek (440 m)

Výlet 4: Unikáty Velkých Losin a okolí – zámek, ruční papírna a dva dřevěné kostely (pěší)


Start: Velké Losiny, Informační centrum Velké Losiny

Cíl: Velké Losiny, Informační centrum Velké Losiny

Délka trasy: 19 km

Časová náročnost: 5:30 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Jen výjimečně se stane, že se v jednom výletě se sejdou hned čtyři lokality, které mají plný pětihvězdičkový kredit. A ve Velkých Losinách se tak stalo. A to ještě nemluvíme o zdejším lázeňském areálu a termálních lázních. Ty jsme raději nechali na úplný závěr itinerářové cesty pro případnou relaxaci v teplých vlnách... Nejvyšším bodem je kóta 559 metrů, kterou mineme krátce před návštěvou kostela v Žárové. Nejnižší bod se nachází v zámeckém parku ve Velkých Losinách – 380 metrů nad mořem. Celkové převýšení výletu je 282 metrů.

Vhodnost: Nechceme být škarohlídi, ale asi bude nutné rozdělit tento výlet na dvě části. Trasa totiž nabízí tolik lákadel, které přitáhnou vaši pozornost, že vám čas bude utíkat jako splašený. Kromě jednoho výrazného kopce není na trase žádné výraznější stoupání, proto by neměl být tento problém pro nikoho. Jen dávejme zvýšený pozor kolem zámku Velké Losiny, kde je opravdu silný automobilový provoz. Výlet patří do třetí náročnostní skupiny.


Zastávky:

Velké Losiny, Národní kulturní památka Zámek Velké Losiny (1,2 km) – Velké Losiny, Zámecký park (1,4 km) – Velké Losiny, Popravčí dub (1,6 km) – Velké Losiny, Národní kulturní památka Ruční papírna (2,3 km) – Velké Losiny, Dřevěný kostel svatého Michaela Archanděla v Maršíkově (5,7 km) – Velké Losiny, Kostel svatého Jana Křtitele (7,9 km) – Velké Losiny, Dřevěný kostel svatého Martina v Žárové (14,6 km) – Velké Losiny, Lázeňský dům Eliška (17,8 km) – Velké Losiny, Minerální pramen Karel (18 km) – Velké Losiny, Minerální lázně (18,4 km) – Velké Losiny, Památník čarodějnických procesů (18,6 km)

otevřít pokračování ŠUMPERK - II. ČÁST