ŠTERNBERK


Šternberská madona je vrcholem gotického sochařství u nás; její cena i umělecká hodnota je nevyčíslitelná, odborníci ji hodnotí jako jedno z pěti nejcennějších uměleckých děl u nás; málokdo však ví, že do Šternberka se dostala v roce 1954; na trakaři ji přivezl farář, který nevěděl co s ní

Šternberk z polohy u důležité obchodní stezky těžil, ale ta se občas stala i prokletím; díky ní však rozšířilo město seznam návštěv o taková jména jako je španělský král Filip V., Albrecht z Valdštejna, Alexander I. nebo František I.


Šternberk (německy Sternberg) je druhým největším městem olomouckého okresu. Žije tady zhruba 13 500 obyvatel.

Město Šternberk při pohledu z vyhlídky Zelená budka

Za počátky města stojí poněkud neuchopitelná postava udatného rytíře Jaroslava ze Šternberka. Ten údajně v roce 1241 rozdrtil u Olomouce tatarské vojsko a zabránil tak Tatarů na Moravu a do Čech. Za to mu měl král Václav I. věnovat území severně od Olomouce, kde si Jaroslav postavil hrad Šternberk.

Slabinou příběhu je fakt, že se tato pověst objevila poprvé až v 16. století v kronice Václava Hájka z Libočan. Získala ale na věhlasu a popularitě, protože i tak významný malíř jako byl Jan Kryštof Handke se inspiroval a vymaloval tímto motivem strop olomoucké kaple Božího Těla. A to nemluvě o tom, že událostí se zevrubně věnovalo historické falzum Rukopis Královédvorský. Podle tvrzení se vše odehrálo v trochu jiné době, s jinými představiteli a v jiných kulisách.

Odborníci na český středověk se domnívají, že správně to vypadá takto: V roce 1253 si Přemysl Otakar II. bere Markétu Babenberskou, která jako věno přináší rakouské vévodství. Otakarův sok v lásce uherský král Béla IV. by to jistě překousl, konec konců Markéta nebyla žádná krasavice; Přemysl Otakar II. byl o třicet let mladší a v té době, kdy průměrná délka života byla zhruba 45 let, byla padesátiletá Markéta jednou nohou v hrobě a druhou měla hodně nakročeno. Nicméně co Béla IV. překousnout nemohl, bylo právě zmiňované rakouské vévodství. A tak se spojil s Kumány a vytáhl na Přemysla Otakara II. Jen tak pro zajímavost - Kumáni byli předkové dnešních obyvatel Kazachstánu a Kirgyzstánu. Obranou Olomouce byl pověřen Zdeslav ze Šternberka a tomu se podařilo Kumány a Bélu IV. zahnat zpět do Uher. Za odměnu dostal Šternberk a začal stavět hrad. Historici se domnívají, že si příhodu s Jaroslavem, který porazil Tatary, vymyslel sám Zdeslav, protože být součástí slavné rodové linie je mnohem cennější; zvedal si tak svůj vlastní rating.

Těšíkovská kyselka

Každopádně v roce 1269 už hrad Šternberk stál. V roce 1371 je založen klášter společně s kostelem a Šternberk má na starost ostrahu obchodních stezek z Olomouce do Polska.

V roce 1415 se na hradě Šternberku schází zástupci moravské šlechty a sepisují dopis koncilu, kde vyjadřují ostrý protest proti upální Mistra Jana Husa. Husitům je ale celkem jedno, že se Šternberk postavil za Mistra Jana, v roce 1430 město kališníci dobydou a na dva roky obsadí.

Rok 1538 je neblahý pro město, oheň zpustošil nejen jeho velkou část, ale i hrad. Ten byl pak opraven v renesančním stylu do podoby jakou známe dodnes.

Šternberskému kostelu Zvěstování Panny Marie dominuje obrovský oltář z roku 1798

Prosperita na frekventované obchodní stezce se s příchodem třicetileté války stala pohromou. Místo obchodních karavan proudila po cestách vojska a každé Šternberk vyplenilo. Město muselo odolávat německému, dánskému, ale i švédskému vojsku. Ubytován zde byl španělský král Filip IV. a Albrecht z Valdštejna. Z útrap třicetileté války se město mátoří až do konce 17. století, kdy jej v roce 1695 kupuje Jan Adam I. z Lichtejnštejna.

V té době také město chytá druhý dech. Mohou za to klimatické podmínky podhůří Nízkého Jeseníku, kde se nebývale dobře daří lnu. A tak se rozvíjí tkalcovská výroba a v roce 1790 je založena první tkalcovna Norberta Langera. Rok před tím postihla město katastrofální povodeň, která podemlela mnoho domů a stála za ztrátou životů několika desítek lidí.

Další stín na město padl v souvislosti s napoleonskými válkami. Těsně před bitvou u Slavkova se tu k válečné poradě s velkou slávou sešli ruský car Alexander I. a rakouský císař František I. Po bitvě u Slavkova bez slávy a s tyfem prošlo městem zdecimované vojsko. Na následky epidemie, kterou sem vojáci zavlekli, zemřelo ve městě a okolí 2400 lidí.

Mariánský sloup ve Šternberku

V roce 1870 přijíždí do Šternberka první vlak. V roce 1905 je slavnostně uvedena do provozu trať na automobilové závody do vrchu. Od roku 1921 se tento závod jmenuje Ecce Homo.

V době druhé světové války je Šternberk součástí Sudet, po odsunu Němců se dosídluje hlavně z vnitrozemí.

V roce 1947 začíná výroba v závodu Chronotechna, což slavný výrobce hodin.

Mírně zvlněná krajina nad Pasekou

Šternberk je přívětivý k hereckým genům; jak jinak si vysvětlit, že se tu narodili hned tři vyznavači Thálie a všichni s velmi podmanivým a charakteristickým hlasem. 7. února 1923 se narodil ve městě Lubor Tokoš, představitel zemitých chlapů.

Jednu z nejobsazovanějších českých hereček, věčnou dámu, úžasnou dabérku, šarmantní bytost, která je pevná v jak komediální, tak tragické rovině, Hanu Maciuchovou není třeba představovat. V rodném listě má napsáno 29. listopadu 1945;

A konečně se tu narodila herečka, jejíž jméno je pro mnohé synonymem dabingu. 19. září 1958 tu poprvé do světa zakřičela Valérie Zawadská.

5. červenec 1980 byl rodným dnem pro fotbalového obránce a účastníka mistrovství Evropy v letech 2004 a 2008 a mistrovství světa v roce 2006 v Německu Davida Rozehnala;

Šternberk dal světu i jednu z českých Miss, konkrétně tu za rok 2004. Jmenovala se Jana Doležalová a narodila se 23. června 1981. A asi tu je i ovzduší podporující krásu u žen, protože vítězka České miss následujícího roku byla také rodačka se Šternberka. Jmenovala se Kateřina Smejkalová (25. února 1983).

28. dubna 1986 se ve městě narodil David Krejčí – dnes hokejista zámořských Boston Bruins a vítěz Stanleyova poháru 2011, jinak držitel bronzové medaile z mistrovství světa v Helsinkách v roce 2012.

Jarní květy Prvosenky jarní

Znakem Šternberka je modrý štít se zelenou kopcovitou horou a nad ní zlatou osmicípou hvězdou.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Ve Šternberku se střetávají tři silnice 444, 445 a 447 s hlavní silnicí číslo 46. Vzdálenosti Šternberku z českých měst: Praha (238 km), Olomouc (18 km), Ostrava (89 km), Zlín (74 km), Brno (95 km), Pardubice (136 km).

Autobus: Autobusové spojení do Šternberka je z Olomouce, Moravského Berouna, Samotišek, Libavé, Domašova nad Bystřicí, Litovle, Rýmařova, Brna, Krnova, Jeseníku, Bruntálu, Velkého Týnce, Karlovy Studánky a Opavy.

Vlak: Železniční trať přivádí do Šternberka vlaky z Olomouce, Šumperka, Hanušovic, Uničova a Jeseníka.

Národní kulturní památka Hrad Šternberk

★★★★★ - Národní kulturní památka Hrad Šternberk, Šternberk:

Vzniká v polovině 13. století, zakladatelem je Zdeslav ze Šternberka. Hrad sloužil jako strážní hlídka nad obchodní stezkou z Olomouce do Polska. Hradní kaple je zdobena podle karlovského stylu, ukazující na názorovou spřízněnost s Karlem IV. Od roku 1699 je v rukou Lichtenštejnů. Ti zde pobývali až do roku 1945. K poslední velké stavební úpravě dochází v roce 1886, kdy se zámek stává luxusním sídlem v duchu historismu, vybaveným přepychovým dobovým nábytkem.

Poloha: 49.7328744N, 17.3015878E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šternberk, Dvorská (370 m)

Vlaková zastávka: Šternberk (2,7 km)

Věhlasná Šternberská Madona

GALERIE: HRAD ŠTERNBERK

Kostel Zvěstování Panny Marie ve Šternberku

★★★★ - Kostel Zvěstování Panny Marie, Šternberk:

Chrám ční nad starým náměstím. Do své velikosti vyrostl v letech 1775-1783, kdy došlo k přestavbě románského kostelíka na barokní kostel. Fungoval zde řád augustiniánů, a to až do patentů Josefa II. Pak se obrovský kostel stává běžným farním svatostánkem a vedlejší klášter začíná chátrat. Čelní věže kostela mají výšku 60 metrů.

Poloha: 49.7319450N, 17.3016308E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šternberk, Dvorská (240 m)

Vlaková zastávka: Šternberk (2,6 km)

Interiér kostela

Kostel svaté Kunhuty v obci Paseka

★★★ - Kostel svaté Kunhuty, Paseka:

Jádro hranolové věže pochází z roku 1351. K přestavbě došlo roku 1606, kdy byl na popud Jana Staršího Kobylky z Kobylího zchátralý kostel přestavěn. Naší pozornost by něměla uniknout grotta vbudovaná do jižní zdi kostela.

Poloha: 49.7956892N, 17.2288758E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Paseka, Nad školou (340 m)

Vlaková zastávka: Újezd u Uničova (5 km)

Grotta u kostela svaté Kunhuty v obci Paseka

Monumentální kaskády Paseckého vodopádu

★★★ - Pasecký vodopád, Paseka:

Hezký a silný vodopád na říčce Tepličce. Málokdo by ale uvěřil tomu, že se nejedná o vodopád přírodní, ale umělý. Byl vytvořen při stavbě mlýna v Paseckém Žlebu.

Poloha: 49.8025314N, 17.2548397E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Paseka, Horní konec (1,2 km)

Vlaková zastávka: Mladějovice (6,2 km)


Vývěr Těšíkovské kyselky

★★ - Těšíkovská kyselka, Šternberk:

Vynikající kyselka severní Moravy. Chuťově se blíží Ondrášovské kyselce. Místo vývěru je vkusně upraveno. Pokud se projdeme po okolí, tak v korytě Trusovického potoka podle úniku plynu poznáme, kde vyvěrají další prameny.

Poloha: 49.7409339N, 17.3807722E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šternberk, Těšíkov, Kyselka rozcestí (0,7 km)

Vlaková zastávka: Domašov nad Bystřicí (6,5 km)


Arboretum Makču Pikču

★★ - Arboretum Makču Pikču, Paseka:

Původně tu byla skládka v bývalém lomu. Arboretum bylo založeno v roce 2008 jedním z nejvýraznějších zahradních architektů Radimem Slabým. K vidění tu jsou rostliny z celého světa. Kopcovitý terén umožňuje krásné pohledy.

Poloha: 49.8170986N, 17.2225244E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Paseka, sanatorium (0,7 km)

Vlaková zastávka: Újezd u Uničova (7 km)


Oltářní kámen je místo obestřené tajemstvím

★★ - Oltářní kámen, Šternberk:

Tajemný velký břidlicový kámen. Podle legend se zde konaly keltské bohoslužby. Tajné protestantské bohoslužby zde byly údajně i v době pobělohorské. Na kameni prý dokonce existuje i vyrytý kalich. Odborníci na sférické vědy tvrdí, že v místě je silné proudění pozitivních energií, které nás naplní velkou silou.

Poloha: 49.7788617N, 17.2739117E

Parkoviště: v obci Řídeč (3,1 km)

Autobusová zastávka: Řídeč, točna (3,3 km)

Vlaková zastávka: Mladějovice (5,3 km)


Pohled z vyhlídky Zelená Budka

★★ - Vyhlídkové místo Zelená budka, Šternberk:

Z altánu se naskýtá zajímavý pohled. Vidíte jak hrad Šternberk tak i místní kostel ze zajímavého úhlu. Příznivci motosportu využívají altánu také při závodech Ecce homo.

Poloha: 49.7333217N, 17.3069872E

Parkoviště: v místě na komunikaci (135 m)

Autobusová zastávka: Šternberk, Dvorská (0,7 km)

Vlaková zastávka: Šternberk (2,5 km)


Vyhlídka na Dubové hoře

 - Vyhlídka na Dubové hoře, Šternberk:

Altán na nejjižnějších svazích Jeseníku. Odkryje se nám pohled, kde uvidíme, jak nejmenší kopečky přecházejí v Hornomoravský úval. Spatříme město Šternberk a okolní vesnice.

Poloha: 49.7667883N, 17.2841375E

Parkoviště: na komunikaci na kraji Chabičova (0,5 km)

Autobusová zastávka: Šternberk, Chabičov (0,9 km)

Vlaková zastávka: Babice u Šternberka (5,3 km)

Výlet 1: Okolím Šternberka za Šternberskou madonou, Těšíkovskou kyselkou, Paseckým vodopádem a arboretem (horské kolo)


Start: Šternberk, turistický rozcestník Šternberk - gymnázium

Cíl: Šternberk, turistický rozcestník Šternberk - gymnázium

Délka trasy: 55 km

Časová náročnost: 4 hodiny 25 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Cyklovýlet mapuje nejzajímavější oblasti okolí města Šternberka, a to včetně historických i přírodních památek. V trase jsou i dvě oficiální vyhlídková místa, ale těch neoficiálních, odkud je nádherný rozhled je nespočet. Nejvyšší bod celého výletu je ve výšce 595 metrů nad mořem a je to v blízkosti obce Dalov. Nejníže budeme naopak v obci Babice, a to jen 247 metrů nad mořem. Převýšení celého výletu je 860 metrů.

Vhodnost: Výlet je určen spíše pro ty, kteří mají rádi fyzický pohyb. Jeho převýšení z něj dělá přeci jen poměrnou náročnou věc, takže bychom ho zařadili na osmý stupeň z deseti.


Zastávky:

Šternberk, Kostel Zvěstování Panny Marie (0,1 km) – Šternberk, Národní kulturní památka Hrad Šternberk (0,2 km) – Šternberk, Vyhlídkové místo Zelená Budka (0,9 km) – Šternberk, Těšíkovská kyselka (9,4 km) – Šternberk, Vyhlídka na Dubové hoře (25,3 km) – Šternberk, Oltářní kámen (28,5 km) – Paseka, Pasecký vodopád (32,8 km) – Paseka, Kostel svaté Kunhuty (35,1 km) – Paseka, Arboretum Makču Pikču (38,1 km)