ŠTÍTY


Štíty jsou velmi útulným městečkem s malebným náměstím, jehož obyvatelům se přespolní často vysmívali a nazývali je Moravským Kocourkovem; dnes už víme, že na vině je špatný překlad z němčiny

Kdo by nepamatoval na zimní olympijské hry v americkém Salt Lake City, kde v roce 2002 Aleš Valenta jako první člověk na světě skočil při akrobacii na lyžích trojité salto s pěti vruty; právě ve Štítech ve sportovním areálu Acrobat park, který dodnes provozuje, se Aleš Valenta průkopnický skok na lyžích učil a vylepšoval


Štíty (německy Schildberg) jsou jedním z nejstarších měst severní Moravy. Žije zde téměř 2000 obyvatel. Až do roku 1949 se nazývalo město Šilperk.

Až kýčovitý pohled na zříceninu Hoštejn

Samotné město vzniklo v čase poddanské kolonizace a bylo založeno Protivenem ze Zábřeha. První písemná zmínka pochází z roku 1278. Jenže hned první z doložených správců panství moc dobré jméno neudělal – jednalo se totiž o loupeživého rytíře Ješka ze Šilperka. Tomu bylo panství v roce 1308 odňato a bylo odevzdáno Šternberkům, kteří dali městu základ městského znaku. Za jejich vlády je Šilperk roku 1334 povýšen na město.

Dalším významným rodem, který byl vlastníkem Šilperku, byli od roku 1576 Žalkovští.

Nejvíce se však do historie města zapsal rod Lichtenštejnů, který městu vládl až do roku 1848. Lichtenštejnové Šilpersko získali jako exekuci po Bílé hoře.

Malý rybníček v Údolí Březné

Šilperk se stal po roce 1938 součástí takzvaných východních Sudet. Po osvobození ještě chvíli fungoval německý název, ale 5. července 1949 došlo k přejmenování na Štíty, to se však jedná už o obyčejnou obec. Na návrat mezi města si Štíty musely počkat až do roku 1994.

Cihelna ve Štítech byla unikátní technickou památkou z roku 1911. Ta představovala typ cihlářské pece s klikatým vedením ohně, které bylo na území České republiky téměř ojedinělé. Pro své architektonické a technické kvality se cihelna objevila v řadě knih i naučných publikací. V kruhové peci se zde pálily plné cihly až do roku 2004. Tento průmyslový skanzen, který nikdy nebyl otevřený veřejnosti byl prohlášen technickou památkou v roce 2007. V roce 2016 však byla památková ochrana zrušena a o rok později musela být budova z důvodu špatného stavu a ohrožení zdraví osob zbořena.

O obyvatelích Štítů sousedi z jiných obcí a měst mluví jako o Šimperácích. Zdejší obyvatelstvo také provázejí bláznivé příběhy, které se shodují s příhodami z knihy Kronika města Kocourkova, kterou napsal Ondřej Sekora. Proto se také Štítům říká Moravský Kocourkov. Pověsti ale vznikly odvozením ze staroněmeckých příběhů ze 16. století, které se jmenovaly Die Schildbürger a byly o obyvatelích saského města Schildau. Avšak jazyková blízkost jmen Schildbürg a Schildberg stála za tím, že řada lidí začala za dějiště kocourkovských příhod považovat město Štíty.

Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Štítech

Štíty prosluly také slavným Acrobat Parkem, který tu nechal v roce 2002 vystavět olympijský vítěz Aleš Valenta. Park vznikl na místě bývalého koupaliště a je zaměřen na akrobatické lyžování, snowboarding, volejbal a další sporty a jedná se o největší komplex svého druhu na světě.

V nedaleké obci Horní Studénky blízko hradiště Králova hora se nachází známé naleziště zkamenělých lastur, plžů a ježovek.

Rodákem ze Štítů, narozeným 30. května 1977, je Libor Šula. Jde o muže, který je považován za jednoho z nejlepších kadeřníků světa, stal se vítězem soutěže Kadeřník Československa 2002.

Zelené plochy uprostřed města Štíty

Ve Štítech studoval a nějakou dobu žil i Miroslav Verner, jeden z největších českých odborníků na dobu starého Egypta. Verner je profesorem univerzity Karlovy, člen archeologických ústavů v Berlíně, Káhiře, Vídni, člen komise UNESCO pro archeologii a hostující profesor na univerzitách v Hamburku a ve Vídni.

Znakem města Štíty je modrý štít. V něm se nachází osmicípá šternberská hvězda. Mezi jednotlivými hroty této hvězdy se pak nacházejí po celém obvodu další malé osmicípé šternberské hvězdy.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Štíty leží na českomoravském pomezí na silnici II. třídy číslo 43. Vzdálenosti Štítů z českých měst: Praha (199 km), Olomouc (66 km), Ostrava (164 km), Zlín (127 km), Brno (100 km), Pardubice (91 km).

Autobus: Autobusové spojení do Štítů je ze Šumperka, Zábřeha, Králík, Cotkytle, Lanškrouna, Písařova, Olšan, Jakubovic a Jedlí.

Vlak: Ve Štítech sice končí železniční trať, ale vlaku se tu nedočkáte. Pro nerentabilitu České dráhy ukončily provoz na této železniční lince.

Zelená cesta na zříceninu hradu Hoštejn

★★★★ - Zřícenina hradu Hoštejn, Hoštejn:

Obrovskou výhodou této zříceniny je, že je odlesněná a pokrytá jen travou. Umožní tak udělat si přehled o velkoleposti původního hradu, který byl jedním z nejvýznamnějších na celé Moravě.

Poloha: 49.8768206N, 16.7766794E

Parkoviště: v obci

Autobusová zastávka: Hoštejn, škola (370 m)

Vlaková zastávka: Hoštejn (0,7 km)


Pískovcový jehlan na Hoštejně je památníkem dostavby hlavní železniční trati

★★★ - Památník dostavby železnice Praha-Olomouc, Hoštejn:

V roce 1847 byl postaven obelisk jako památník dokončení železniční tratě z Prahy do Olomouce. Nestalo se tak hned po dokončení železniční tratě. První vlak totiž vyjel na úsek Olomouc – Praha už 20. srpna 1845 v 6 hodin ráno. Pískovcový jehlan je postaven ze zbylých kvádrů ze staveb jednotlivých železničních mostů. Původně na něm byly čtyři břidlicové desky a německy psaný zlatý nápis o dostavbě železnice. Do jehlanu už několikrát udeřil blesk a jednou byl bleskem vážně poškozen.

Poloha: 49.8770064N, 16.7770858E

Parkoviště: v obci

Autobusová zastávka: Hoštejn, škola (410 m)

Vlaková zastávka: Hoštejn (0,7 km)


Kostel svaté Anny na Hoštejně

★★★ - Kostel svaté Anny, Hoštejn:

Vznikl přestavbou kaple svaté Anny, která pocházela z 18. století. K přestavbě došlo v roce 1869. Nejcennější částí vnitřního vybavení je menší kalich z roku 1629, který je zdobený ornamentem a litými okřídlenými hlavičkami andílků.

Poloha: 49.8753636N, 16.7752564E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hoštejn, škola (240 m)

Vlaková zastávka: Hoštejn (0,5 km)


GALERIE: ZŘÍCENINA HOŠTEJN


Říčka Březná formovala Údolí Březné dlouhá staletí

★★★ - Údolí Březné, Drozdov:

Vede nejvyšší částí Zábřežské vrchoviny. A je také nejvýraznějším údolím této vrchoviny. Celé údolí je poměrně úzké a téměř neosídlené. Výjimkou je pár chat. Malou osídlenost způsobila stavební uzávěra z 20. let minulého století, kdy tu mělo dojít k vybudování přehradní nádrže u Hoštejna. Jedinou osadou uvnitř údolí je Drozdovská pila, která byla centrem partyzánského hnutí na konci II. světové války. Nejkrásnější procházka údolím je zjara, kdy zdejší louky rozkvetou tisícovkami květů bledule jarní. Ty v období na přelomu března a dubna doslova rozsvítí celé Údolí Březné. Údolí se táhne od Jedlí až po Hoštejn.

Poloha: 49.8934222N, 16.7520078E

Parkoviště: v místěna obou koncích

Autobusová zastávka: Jedlí, závod a Hoštejn, pila (na místě vstupů do údolí)

Vlaková zastávka: Hoštejn (nedaleko vstupu do údolí)

GALERIE: ÚDOLÍ BŘEZNÉ


Náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Štítech

★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Štíty:

Jedná se o nejkrásnější kulturní památku města. Byla vystavěna za přispění rodu Lichtenštejnů v roce 1755 v pozdně barokním slohu. Původně tu stával dřevěný kostel se zvonicí, obě stavby však v roce 1744 lehly popelem společně s celým městem, které zapálilo pruské vojsko. Ale ani tento zděný kostel nebyl ušetřen ohně. Červený kohout ve městě úřadoval v roce 1889, kdy vážně poškodil mnoho budov včetně kostela. Poslední stavební úprava, při které dostal současnou kopuli přišla v roce 1912.

Poloha: 49.9623636N, 16.7614047E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Štíty, náměstí (120 m)

Vlaková zastávka: Mlýnický Dvůr (5,2 km)


Kašna ve Štítech na náměstí

★★ - Štítecká kašna, Štíty:

Zajímavě moderně pojatá kašna uprostřed náměstí. Je podsvícená a v noci vytváří zajímavou kulisu pro střed historického města.

Poloha: 50.0064439N, 16.7989753E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Štíty, náměstí (25 m)

Vlaková zastávka: Mlýnický Dvůr (5,3 km)


Kostel Rozesílání apoštolů v Písařově

 - Kostel Rozesílání apoštolů, Písařov:

Samotný kostel pochází až z 80. let 18. století. Uvnitř ale ukrývá nejstarší dochovanou památku obce, a tou je zvon z roku 1550.

Poloha: 50.0064439N, 16.7989753E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Písařov, hasičárna (240 m)

Vlaková zastávka: Moravský Karlov (5,5 km)










Pomník vozky v Jedlí

 - Pomník vozky, Jedlí:

Zajímavé místo, které najdeme na břehu říčky Nemilky. Připomíná místní tragédii, kdy se 17. června 1854 rozvodnil tok zdejší říčky po prudké bouři a povstala velká povodeň. V bleskové povodni se utopil rolník František Juránek se synem Antonínem, když projížděli společně s koňským povozem úzkým údolím. Těla obou mužů i koňů byla nalezena po opadnutí velké vody. Událost připomíná kamenný kříž na místě.

Poloha: 49.9293739N, 16.8207778E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jedlí, rozcestí Horní Studénky (260 m)

Vlaková zastávka: Zábřeh na Moravě zastávka (8,2 km)





Výlet 1: Ze Štítů údolím říčky Březné za krásou lokality Hoštejn (horské kolo)


Start: Štíty, Turistický rozcestník Štíty – náměstí, bus

Cíl: Štíty, Turistický rozcestník Štíty – náměstí, bus

Délka trasy: 44 km

Časová náročnost: 3:35 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Nárazníkovou lokalitu na českomoravském pomezí mapuje výlet velmi zajímavým krajem s řadou nádherných pohledů, o kterých turisté moc nevědí. Údolí říčky Březné je pochopitelně nejkrásnější v jarním období, kdy kvete bylinné patro, své příznivce si ovšem toto velmi klidné místo v hlubokém údolí najde po celý rok. Naopak lokalita Hoštejn se pyšní položená na výrazném kopci nad železniční tratí krásným dalekým výhledem. Narazíme na místa, která v sobě mají neoddiskutovatelné kouzlo genia loci. A to nemluvíme o samotném centru městečka Štíty, které vyniká až středověkou malebností.

Vhodnost: Ze Štítů vede zpočátku naše cesta pozvolným klesáním do údolí říčky Březné a do přírodní parku stejného jména. Tady narazíme na nejnižší bod výletu – 307 metrů nad mořem. Po opuštění údolí před Hoštejnem je před námi poměrně výrazné a největší stoupání, které nás dovede ke Drozdovu. Tady si krátce odpočineme při sjezdu k pomníku vozky, ale následně v mírném stoupání vyšplháme na nejvyšší bod výletu – do výšky 618 metrů pod horou Pustina. Pak už nás až do konce cesty ve Štítech čeká mírný sešup. Celkové převýšení výletu je 689 metrů. Cesta je vedena z velké části po cyklistických stezkách, výjimku tvoří hlavně úsek Hoštejn – Drozdov, kde se jezdí po neznačených cestách, takže je tu nutné dbát zvýšené opatrnosti nebo používat GPS. Pohodový výlet je zařazen v šestém výkonnostním koši.


Zastávky:

Štíty, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (0,1 km) – Štíty, Štítecká kašna (0,2 km) – Drozdov, Přírodní park Březná (10,5 km) – Hoštejn, Kostel svaté Anny (14 km) – Hoštejn, Zřícenina hradu Hoštejn (14,2 km) – Hoštejn, Památník dostavby železnice Praha - Olomouc (14,25 km) – Jedlí, Pomník vozky (23,7 km) – Písařov, Kostel Rozesílání apoštolů (37,4 km)