MĚSTA OKRESU PLZEŇ - SEVER

Severní Plzeňsko nebo chcete-li okres Plzeň – sever nenabízí známá turistická centra, ale boduje uklidňujícími výlety do přírody, ale i zajímavými historickými stavbami, o kterých možná ani nevíme

 

Na dvě stavební památky může být tento okres právem pyšný – jedná se o národní kulturní památku Klášter Plasy a barokní perlu západních Čech – zámek Manětín; narazíte tu i na národní přírodní památku Odlezelské jezero, které vzniklo přirozenou cestou, ale až na konci 19. století

Okres Plzeň – sever leží na samém severu Plzeňského kraje. Svými hranicemi se dotýká Karlovarského kraje, Ústeckého a Středočeského kraje. Okres Plzeň – sever je dvacátým největším okresem v České republice a má 1 286 kilometrů čtverečních. Co se týká počtu obyvatel, je okres Plzeň – sever až na 64. místě ze 77 českých okresů. Žije tu jen 75 tisíc obyvatel. V tabulce hustoty obyvatel klesl okres Plzeň – sever na 69. místo, na jeden čtvereční kilometr tu žije 58 obyvatel.

V okrese najdeme jedenáct měst. Jde o Horní Břízu, Kaznějov, Kožlany, Kralovice, Manětín, Město Touškov, Nýřany, Plasy, Třemošnou, Úterý a Všeruby. I když se jedná o  okres hodně vzdálený státním hranicím, řada obcí zanikla po odsunu německého obyvatelstva, jedná se o obce Balková, Ovčí Hora, Račín a hlavně Umíř. Umíř se v posledních letech stává turisticky přitažlivým cílem jako skanzen zaniklé obce. I výstavba vodní nádrže Hracholusky v letech 1959-1964 vymazala dvě obce z mapy, Dolany a Těchoděly.

Nadmořská výška okresu se pohybuje mezi 400 až 600 metry nad mořem a zvyšuje se směrem na sever. Jižní část okresu zasahuje do průmyslové Plzeňské pánve, ze které postupně vyrůstají vrcholky Plzeňské pahorkatiny, která v severozápadní části přechází v Tepelskou pahorkatinu. Tam najdeme nejvyšší bod celého okresu – Stěnský vrch, který dosahuje výše 762 metrů nad mořem. Severní hranice pak spadají už pod Rakovnickou vrchovinu a na východě mluvíme o Plaské pahorkatině.

Celý okres odvodňuje řeka Berounka, a to i přesto, že tvoří jen východní hranici okresu. Jihem okresu Plzeň – sever protéká řeka Mže, ale páteřní řekou celého okresu je řeka Střela.

Společně s okresem Tachov se dělí okres Plzeň – sever o vodní nádrž Hracholusky, která slouží k rekreaci hlavně plzeňských obyvatel a která leží na řece Mži. Na co však může být okres pyšný, jsou dvě unikátní jezera. Jedno z nich je Odlezelské, které je nejmladším vzniklým přirozeným jezerem v České republice. Na mapě se objevilo až v roce 1872 vlivem silného sesuvu půdy při stavbě železnice Plzeň – Žatec. Byl tak přehrazen vodní tok Mladotického potoka a vzniklo jezero. V poslední době ale dělá vědcům těžkou hlavu, protože se pozvolna zanáší nánosy. Druhé unikátní jezero je Hromnické. To vzniklo na místě, kde se těžily břidlice a vody jezera jsou vlastně slabě koncentrovanou kyselinou sírovou.

Synonymem pro Severní Plzeňsko je kaolín. Najdeme zde nejvýznamnější naleziště v České republice. Proto v Horní Bříze vznikly závody, které tuto komoditu zpracovávají – je tu výroba užitkové keramiky, obkladaček a žáruvzdorných výrobků. U Žihlí a Kožlan naopak najdeme ložiska nejkvalitnějších cihlářských hlín. Dříve bylo Severní Plzeňsko i místem, kde se ve velkém těžilo černé uhlí, a to zvláště v okolí Nýřan.

I když je Severní Plzeňsko spíše přírodním než památkovým okresem, přesto se tam můžete vydat za řadou zajímavých stavebních památek. K těm nejzajímavějším patří kláštery v Plasích a Mariánské Týnici. Nesmíme zapomenout na Manětín, který se nazývá barokní perlou západních Čech, ale třeba i hrad Krašov nebo na zajímavého ducha dvou hornických městeček – Úterý a Rabštejn nad Střelou. Druhý jmenovaný byl donedávna druhým nejmenším městem v Evropě, dokud nespadl pod správu nedalekého Manětína.

 

Zajímavé prostředí nabídnou i Nečtiny či románský kostelík v Potvorově. Na březích řeky Střely najdeme téměř nedotčenou přírodu. Na území okresu najdeme čtyři přírodní parky – Hřešihlavská, Manětínská, Rohatiny a Úterský potok. Za zmínku stojí i fakt, že Plasko se stalo jako jedna z mála turistických lokalit krajinnou památkovou zónou.

Mezi deset největších stromů v okrese Plzeň – sever se dostaly čtyři duby, čtyři lípy, jeden buk a jeden jasan. Největším stromem je Lomanský dub v Plasech. Je sice mrtvý, ale je přenádherným solitérem u silnice. V obvodu kmene měří 754 centimetrů. Na druhém místě je Žižkův dub z Újezdu nade Mží, který má v obvodu kmene 750 centimetrů a i on pomalu umírá. Zdravotně na tom není dobře ani Nučická lípa v Rabštejně nad Střelou na třetím místě, která má tak těžké větve, že postupně rozlamují nosný kmen. V obvodu má 726 centimetrů.

Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Nýřany (7 tisíc obyvatel); Třemošná (5 tisíc obyvatel); Horní Bříza (5 tisíc obyvatel); Kralovice (4 tisíce obyvatel) a Plasy (3 tisíce obyvatel).

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

Výlet 1: Cesta za dvěma zvláštními jezery a mumiemi z Kralovic (motovýlet s pěšími procházkami)

Start: Plešnice, Lokalita U Chaloupků

Cíl: Žihle, Národní přírodní památka Odlezelské jezero

Délka moto trasy: 89 km

Délka pěší trasy: do 10 km

Časová náročnost celého výletu: 9 hodin 30 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Celodenní výlet poskytne ojedinělé pohledy na okres Plzeň – sever. Podobná místa jinde v republice totiž nenajdeme. Neexistuje žádné jiné kyselinotvorné jezero u nás, než je Hromnické. Žádné jiné jezero než Odlezelské nevzniklo přirozenou cestou v 19. století. Nejstarší mumie nalezneme jenom v kralovickém kostele. Zveme tedy na výlet plný neuvěřitelných zajímavostí.

Vhodnost: Výlet je dlouhý, ale tak přeplněný zajímavými místy a neopakovatelnými vjemy, že ho s radostí vezmeme celý za svůj. Výstupy nejsou náročné, dejte jen pozor na příval krásných zážitků. Večer po výletě budeme unaveni, ale šťastní, že jsme udělali něco pro svoje zdraví a pro poznání vlastní země.

Zastávky:

Plešnice, Zřícenina hradu Buben – Druztová, Přírodní památka Malochova skála – Hromnice, Přírodní památka Hromnické jezírko – Bohy, Zřícenina hradu Krašov – Kralovice, Kostel svatých Petra a Pavla – Kralovice, Klášter Mariánská Týnice a Kostel Zvěstování Panny Marie – Žihle, Národní přírodní památka Odlezelské jezero

 

Základní verze:

Výlet začneme v Plešnici, v lokalitě U Chaloupků.

1. etapa: pěší procházka na hrad Buben:

Po modré turistické stezce se vydáme ke zřícenině hradu Buben. Ten se nachází nad řekou Mží. K vidění jsou rozsáhlé zbytky hradeb, brány, ale i věžovité budovy. Po prohlídce se stejnou cestou vrátíme zpět. Cesta oběma směry je dlouhá 1,1 kilometru a zabere 22 minut.

★★★ - Zřícenina hradu Buben, Plešnice:

První zmínka o hradu pochází z roku 1349. Hrad se tedy datuje do doby Karla IV., historici však soudí, že vznikl ještě dříve. Stavba však neměla moc dlouhou budoucnost. Už v roce 1567 je Buben pustý a opuštěný.

Poloha: 49.7798481N, 13.1903475E

Parkoviště: na kraji obce Plešnice (0,9 km)

2. etapa: přejezd do Druztové:

Z lokality u Chaloupků vyjedeme přes celou osadu na křižovatku, kde se dáme doprava a podél kolejí pojedeme po cyklostezce 37 do obce Plešnice, kde podjedeme koleje a krátce za obcí se napojíme na silnici 605 doleva. Přijedeme po ní až do Plzně, kde se na křižovatce s Vejprnickou ulicí potkáme s plzeňskými tramvajemi. Tady na světlech zahneme doleva do Vejprnické. Na dalších světlech ale zahneme doleva do ulice Skvrňanské. Na prvních světlech projedeme rovně, na druhých na Palackého náměstí zahneme doleva. Podjedeme most generála Pattona a za chvíli budeme přejíždět most přes řeku Radbuzu; za ním na světlech zahneme doleva. Jsme v ulici U Prazdroje, projedeme kolem Gambrinus brány a podjedeme železniční trať. Za ní odbočíme doleva do Jateční, která nás vyvede z Plzně. Přijedeme na kraj obce Zruč – Senec. Tady se na první křižovatce dáme doprava, směrem na Druztovou. Projíždíme velmi pečlivě a dáme pozor, kdy se k nám přidá žlutá turistická stezka. Ta po silnici povede jen zhruba 100 metrů, pak zmizí ze silnice doprava. A to bude čas, kdy zastavíme i my. Přesun od hradu Buben je dlouhý 27 kilometrů a ujedeme ho za 38 minut.

3. etapa: pěší výlet na Přírodní památku Malochova skála:

Žluté turistické stezky se budeme držet. Přivede nás k ostrožně nad řekou Berounkou, kde botanik Maloch studoval teplomilnou květenu. Místo nabízí krásné výhledy do údolí řeky, klid a čas na odpočinek, svačinu a relaxaci. Stejnou cestou se vracíme zpět. Pěší vycházka k Malochově skále je dlouhá 3,2 kilometru a zabere 60 minut.

★★★ - PP Malochova skála, Druztová:

Unikátní místo teplomilné květeny. Dvouhektarová památka je skvělým místem k procházce s neotřelými výhledy na Berounku. Jméno skála dostala po Františku Malochovi, plzeňském botanikovi, který zdejší  lokalitu popsal. 

Poloha: 49.7839747N, 13.4342931E

Parkoviště: na komunikaci (1,6 km)

4. etapa: přejezd k Přírodní památce Hromnické jezírko:

Přes Druztovou jedeme na křižovatku se silnicí 180, kde se dáme doleva. Na kraj obce Zruč odbočíme doprava na silnici 231. Brzy odbočíme doleva na Žichlice a Hromnice. Na kraji obce v levotočivé zatáčce je turistický rozcestník Hromnice, kde zastavíme. Přejezd dlouhý 10,4 km trvá 13 minut.

5. etapa: pěší cesta k Hromnickému jezírku:

Od rozcestníku se vydáme po zelené. Nemůžeme zabloudit, za chvíli dorazíme k Hromnickému jezírku. To je  největší nádrží kyseliny sírové v republice. I když bude horko, rozhodně nedoporučujeme koupání. Cesta k jezírku a zpět bude dlouhá 0,7 kilometru a bude nás stát 15 minut času.

★★★★★ - Hromnické jezírko, Hromnice:

Jezírko plné kyseliny sírové má slabě červenou barvu. Může za to původní těžba břidlice. Jezero má hloubku 18 metrů a neexistuje v něm žádný život. Červenou barvu způsobují sloučeniny železa. Jezírko vzniklo 60 metrů pod úrovní krajiny. Za vznikem stál v roce 1802 podnikatel Johann David Starck. Ten zjistiil, že z břidlice lze získat dýmavou kyselinu sírovou, neboli vitriol či oleum. Na konci 19. století výroba upadá, až skončila v roce 1896 úplně. Po velké průmyslové výrobě zbylo  kyselinotvorné jezero. Hladinu si lze prohlédnout z vyhlídky.

Poloha: 49.8506014N, 13.4464219E

Parkoviště: v obci (300 m)

6. etapa: přejezd do Rohů:

Z Hromnice se vrátíme přes Žichlici na křižovatku se silnicí 231, kde uhneme doleva. Jedeme do Kozojed, kde se na velké křižovatce dáme doleva. Hned za obcí zahneme doprava na Bohy. Dřív než narazíme na Bohy, čekají nás Rohy. Tak se jmenuje bývalá tvrz, dnes zemědělský podnik. Bude po levé ruce zhruba 1,5 km po odbočení. Za ním odbočí žlutá turistická stezka doleva a směrovky ukazují, že tudy vede cesta na Krašov. Po žluté dojedeme tam, kde začíná Přírodní park Hřešihlavská. Přejezd dlouhý 25 kilometrů zvládneme za 30 minut.

7. etapa: pěší cesta na zříceninu hradu Krašov:

Odsud půjdeme  po žluté ke zřícenině hradu. Cesta tam i zpět je dlouhá 1,8 kilometru a zabere 35 minut.

★★★★ - Zřícenina hradu Krašov, Bohy:

Romantická zřícenina nad Berounkou. Hrad založený Jetřichem z Krašova v roce 1232 později připadl Kolovratům a stal se renesančním zámkem, který sloužil jako letní sídlo mnichů plaského kláštera. Po uzavření řádu rychle chátral a zbyla z něj jen okrouhlá věž a do skály vytesaná cisterna, které se říká Kamenná maštal.

Poloha: 49.9489072N, 13.5884092E

Parkování: nedaleko u Berounky

8. etapa: přejezd do Kralovic:

Autem se vrátíme na křižovatku se silnicí 232 a  odbočíme doprava. Na další křižovatce ale odbočíme doleva na silnici 201. Po ní dojedeme do Kralovic. Tady přejedeme rovně silnicí 27 a v centru města najdeme kostel svatých Petra a Pavla. Cesta je dlouhá 8,7 kilometru, zvládneme ji za 10 minut.

★★★★ - Kostel svatého Petra a Pavla, Kralovice:

Kostel pokrytý renesančními sgrafity. O přestavbu z gotické podoby se postaral Florián Gryspek. V kryptě najdeme 17 prosklených rakví s těly členů rodu Gryspeků. Říká se jim Kralovické mumie. Nejvýznamnější z nich jsou Florián Gryspek a mumie jeho ženy Roziny.

Poloha: 49.9793922N, 13.4831617E

Parkoviště: v místě

 

9. etapa: přejezd do Mariánské Týnice:

Hned u kostela v Kralovicích sjedeme doleva na hlavní ulici. Je to Plzeňská třída, po ní vyjedeme z města. Ani následující cíl nemůžeme minout, Kralovice přecházejí v Mariánskou Týnici a klášter vidíme už z dálky. Cesta dlouhá 2 kilometry trvá 4 minuty.
 

★★★★★ - Klášter Mariánská Týnice a kostel Zvěstování Panny Marie, Kralovice:

Bývalé proboštství cisterciáckého kláštera v Plasích. Největší rozkvět zažilo poutní místo na začátku 17. století. Proto bylo vysazeno stromořadí památných lip, z nichž zbyla jen jediná,  Radimova. Samotný kostel Zvěstování Panny Marie vznikl ze spolupráce s Janem Blažejem Santini – Aichlem. Výstavba se neúměrně protahovala; zatímco základní kámen byl položen už 2. července 1711, stavba byla vysvěcena až v roce 1762. Jenže už v roce 1785 byl klášter zrušen. Stavba chátrala a v roce 1922 se zřítila celá kupole kostela. K rekonstrukci došlo až po sametové revoluci a nově byla kupole vztyčena v roce 2005. Dnes tu můžeme obdivovat hlavně nádherné linie Santiniho staveb. Konec konců s jeho tvorbou se zde seznámíme ve specializované expozici. Výzdoba vnitřku budovy je většinou iluzivní. Přesto ohromující prostory v nás zanechají silný otisk.

Poloha: 49.9853864N, 13.4623611E

Parkoviště: v místě

10. etapa: přejezd do Přehořova:

Autem pokračujeme po silnici 201 do Mladotic, kde podjedeme železniční trať a za ní odbočíme doprava. Přes obec Chrášťovice a Odlezly dojedeme na křižovatku, kde bude doprava odbočka na Přehořov, tam zatočíme. V centru obce najdeme kapli Nejsvětější Trojice, autobusovou zastávku a tudy vede modrá turistická stezka. Modrá odbočí doleva ze silnice, my po silnici pojedeme k posledním domům obce, kde se s modrou zase setkáme. Tady zastavíme. Přejezd dlouhý 16 kilometrů nezabere víc než 22 minut.

11. etapa: výlet k Národní přírodní památce Odlezelské jezero:

Odsud půjdeme po modré.  turistické stezce.  Po ní dojdeme k rozcestníku Odlezelské jezero, kde zahneme doprava na neznačenou cestu, která nás dovede na břeh jezera a k Odlezelským vodopádům. Ty také vznikly sesuvem. Cesta tam i zpět zabere 3,2 kilometru a 75 minut. 

★★★★★ - Národní přírodní památka Odlezelské jezero, Žihle:

Světová rarita nesmírného významu. Nejmladší přírodní cestou vzniklé jezero v zemi. Stalo se tak roku 1872. Tehdy silně pršelo a nestabilní premokarbonské vrstvy se sesuly do údolí a zemina zahradila Mladotický potok. Postupně vzniklo jezero. Úžasným jevem jsou stromy, které rostou s typickým zakřivením kmenů. To je způsobeno sesuvem půdy a s přirozeným náklonem stromů za světlem. Velkým nebezpečím je postupné zanášení sedimenty. Na začátku 20. století mělo jezero hloubku 14 metrů, dnes jen 7 metrů.

Poloha: 50.0153025N, 13.3763025E

Parkoviště: na kraji lokality

Výlet 2: Návštěva plaského kláštera a barokní perly Manětína (motovýlet s pěšími procházkami)

Start: Plasy, Turistický rozcestník Plasy - klášter

Cíl: Úterý, Vesnická památková zóna

Délka moto trasy: 70,4 km

Délka pěší trasy: do 8 km

Časová náročnost celého výletu: 8 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet mapujicí nejzajímavější místa západní části okresu. Pozornost je zaměřena na historické a stavební památky. Na druhou stranu Kamenohorský buk je tak výjimečný svým habitusem, že na něj jen tak nezapomeneme.

Vhodnost: Tento výlet je nenáročný a zvládneme ho i s malými dětmi a staršími lidmi.

Zastávky:

Plasy, Klášter Plasy – Plasy, Malovaná skála – Rabštejn nad Střelou, Kamenný most, Zříceniny hradů Rabštejn a Sychrov, Klášter servitů, Zámek – Manětín, Zámek Manětín a Zámecký park – Nečtiny, Zřícenina hradu Preitenstein – Nečtiny, Kamenohorský buk – Úterý, Městská památková zóna

Základní verze:

Výlet začíná u turistického rozcestníku Plasy – klášter. Nevydáme se daleko, lokalita kláštera v Plasech není rozlohou velká, ale o to zajímavější. Rozhodně bychom si měli prohlédnout budovu konventu nebo využít jedné z mnoha prohlídkových tras, které jsou připraveny.

 

★★★★★ - Národní kulturní památka Prelatura a klášter Plasy, Plasy:

Výstavba byla realizována na přelomu 17. a 18. století. Po zrušení řádu Josefem II. celý objekt zakoupil kancléř Metternich, který provedl poslední stavební úpravy. Budova má v rodném listě nejvýznamnější architekty doby: Dientzenhofera, Matheye i Santiniho. K areálu patří kostel Nanebevzetí Panny Marie, klášterní i hospodářské budovy. Unikátní jsou dubové základy konventu uložené pod hladinou vody. Samotný klášter byl založen knížetem Vladislavem II. a jeho ženou Gertrudou roku 1144.

Poloha: 49.9346142N, 13.3900797E

Parkoviště: v místě

1. etapa: přejezd k lokalitě Malovaná skála:

Z Plas jedeme silnicí 27 na první křižovatku za město. Zahneme doleva a dojedeme do Žebnice. Uhneme  vlevo a za Horním Hradištěm zastavíme na hraně pole a lesa. Cedule už ukáží, kde hledat Malovanou skálu. Délka přejezdu je 7,6 kilometru a trvá 9 minut.

2. etapa: pěší cesta k Malované skále:

Vydáme se po místní značené cestě. Malovaná skála nabízí pohled na řeku Střelu a zajímavou historii. Cesta pěšky tam i zpět trvá 1,7 kilometru a zvládneme ji za 30 minut.

★★★ - Malovaná skála, Plasy:

Krásný rozhled. Skála ční nad údolím a historie je spjata s povodní. Poloha: 49.9633917N, 13.3540575E

Parkoviště: na kraji komunikace (0,9 km)

3. etapa: přejezd do Rabštejna nad Střelou:

Pokračujeme po stejné silnici dál až na kraj Mladotic, kde zahneme doleva na silnici 201. Za železniční tratí zahneme doprava a dojedeme do Žihlí. Tady zahneme vleva na silnici 206 do Rabštejna nad Střelou. Cesta dlouhá 18,4 kilometru bude trvat 24 minut.

4. etapa: prohlídka historického sídla Rabštejn nad Střelou:

Rabštejn nad Střelou patří k nejmenším evropským městům. I když o svoji pozici v historických tabulkách přišel kvůli tomu, že se stal součástí Manětína. Nic to nemění na tom, že je Rabštejn plný historie a zajímavostí. V první řadě k nim patří jeden z nejstarších českých mostů. Najdeme tu dvě zříceniny starých hradů, jeden zámek, kostel a klášter. Kromě toho nabízí Rabštejn zajímavou procházku údolím řeky Střely.

★★★★★ - Kamenný most v Rabštejně nad Střelou, Manětín:

Podle některých odborníků druhý nejstarší most v Česku. Datum vzniku je situováno do let 1335-40. O výstavbu se zasloužil nejvyšší zemský podkomoří krále Jana Lucemburského Oldřich Pluh z Rabštejna. Most je oblíbenou lokalitou filmařů. 

Poloha: 50.0464503N, 13.2951253E

Parkoviště: v místě

★★★ - Zámek Rabštejn nad Střelou, Manětín:

Posledními majiteli do konfiskace v roce 1945 byli Lažanští. Vznikl na místě původního hradu, a to i přesto, že v těsné blízkosti najdeme další hradní objekty. Zámek je oblíbeným místem svatebních obřadů.

Poloha: 50.0424181N, 13.2925183E

Parkoviště: v místě

★★★ - Klášter servitů Rabštejn nad Střelou, Manětín:

K založení došlo v roce 1672. Kvůli nedostatku místa bylo vystavěno v roce 1730 nové křídlo. Jenže v roce 1787 byl řád zrušen a od té doby měla budova využití jako fara, škola, hotel a dnes je nevyužívaná.

Poloha: 50.0419703N, 13.2907372E

Parkoviště: v místě

★★ - Zřícenina hradu Sychrov v Rabštejně nad Střelou, Manětín:

Nad krajinou viditelné zbytky bergfritové věže. Odborníci se přou zda byl hrad součástí hradu Rabštejn, který je jen za terénním valem nebo šlo o samostatný objekt. Jisté je, že vznikl v době vlády Karla IV., ale už kolem roku 1560 začíná pustnout a mění se v ruiny.

Poloha: 50.0421425N, 13.2887417E

Parkoviště: v místě

★★ - Zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou, Manětín:

Zakladatelem byl v první polovině 14. století Oldřich z Pluhu. Byl to sympatizant Jana Lucemburského, proto mu král místo věnoval k užívání. Jenže Oldřichovi synové tak velkou přízeň ke králi nechovali. Karel IV. proto šlechtice donutil, aby prodali hrad znovu české koruně. Karel IV. si místo oblíbil a rád tady pobýval. Líbilo se tu i manželce Elišce Pomořanské, proto výnosy z hradu věnoval král právě jí.

Poloha: 50.0422600N, 13.2903403E

Parkoviště: v místě

5. etapa: přejezd do Manětína:

Z Rabštejna pojedeme po silnici 206 do obce Stvolny. Tady odbočíme vlevo na silnici 205, která nás dovede do Manětína. Zastavíme na náměstí. Přejezd je dlouhý 8,6 kilometrů a trvá 10 minut.

★★★★★Národní kulturní památka Zámek a zámecký park, Manětín:

Perla plzeňského baroka. Za rozkvět zámek vděčí Lažanským. Těm patřil Manětín více než 300 let od roku 1639. Zadavatelem přestavby byl Václav Josef Lažanský, vynutila si ji ale manželka Marie Gabriela z rodu Černínů z Chudenic. Bohužel do plánované podoby se zámek nedostavěl, bylo to náročné i pro kapsu Lažanských. Z jižního průčelí zámku vejdeme do francouzské zahrady, která za potokem přechází v anglický park.

Poloha: 49.9914375N, 13.2322369E

Parkoviště: v místě

6. etapa: přejezd do Nečtin:

Z Manětína se vydáme po silnici 201 a brzy dojedeme do Nečtin. To je zajímavá obec, která má v katastru řadu překvapivých míst. My vybereme zříceninu hradu Preitenstein Projedeme Nečtinami a téměř na konci najdeme křižovatku ve tvaru vidlice. Na ní se dáme doleva a pojedeme po silnici 193. Po pár metrech následuje ostré esíčko a na vidlici odbočíme doleva z hlavní silnice. Přijedeme k Nevěstinému rybníku, kde najdeme turistický rozcestník Nové Městečko – odbočka. Zastavíme. Přejezd zabere 10 minut a překonáme 8,4 kilometrů.​

7. etapa: výstup na hrad Preitenstein:

Od turistického rozcestníku se vydáme po místní modré značce k hradu Preitenstein, který je přímo nad námi. Je to cesta krátká, ale docela náročná, stoupá vysoko. Celkově je cesta k hradu i zpět dlouhá 500 metrů a zabere 15 minut.

★★★ - Zřícenina hradu Preitenstein, Nečtiny:

Hrad nechal postavit v roce 1333 Jan Lucemburský. Rozlehlá a členitá stavební poloha svědčí, že se hradu využívalo hlavně k vojenským účelům. Význam podtrhl Karel IV. tím, že hrad zařadil do zákoníku Majestas Carolina, což byl seznam hradů, které nikdy nemohly být zastavovány a musely zůstat v panovnické správě. V roce 1547 byl Preitenstein vypálen a už nikdy nebyl obnoven.

Poloha: 49.9604814N, 13.1614064E

Parkoviště: v místě

8. etapa: přejezd do Kamenné Hory:

Od rozcestníku Nové Městečko – odbočka pojedeme zpět na hlavní silnici, po které jsme přijeli. Vracíme se do centra Nečtin, kde  u Infocentra odbočíme doleva. Po nějaké době přijedeme ke křižovatce, kde odbočíme vlevo na Kamennou Horu. Tady silnice končí a my bychom měli zastavit ještě samotnou obcí, u poslední odbočky před vesnicí. Bude vlevo a povede do lesa. Přejezd 6,3 km trvá 7 minut.

9. etapa: cesta za Kamenohorským bukem:

Tou cestou se vydáme do lesa. Žádná odbočka z naší cesty doprava, ale tři doleva. Ani jedné si nevšimneme. Až u čtvrté odbočky doleva, která následuje 400 metrů po třetí, budeme na místě. Tak krásný buk jako je Kamenohorský se jen málokdy vidí. Cesta k němu a zpět je dlouhá 1,4 kilometru a trvá 30 minut.

★★★★ - Kamenohorský buk, Nečtiny:

Strom jako z pohádky o elfech a skřítcích. 300 let starý buk roste na kraji lesa a hledání může být náročné, ale rozhodně se vyplatí. Boulovitý kmen s množstvím kořenových náběhů dostane každého. Obvod kmene je 500 centimetrů, výška 18,5 metrů.

Poloha: 49.9818003N, 13.1126586E

Parkoviště: v obci (0,7 km)

10. etapa: přejezd do Úterý:

Z Kamenné Hory se vrátíme na hlavní silnici 193, kde zahneme doprava a dojedeme do Nečtin. V Nečtinách u Infocentra se dáme doprava, stejně tak jako na následné vidlici. Pojedeme po silnici 201, která nás dovede na mezinárodní silnici E 49. Na křižovatce se dáme doleva, ale za nedlouho sjedeme na pokračování silnice 201 doprava. V následné obci Krsy sjedeme ze silnice 201 doprava na silnici 210 a jedeme až do Úterý. Délka přejezdu je 21,1 kilometrů a trvá 25 minut. Úterý je městskou památkovou zónou a odborníci oceňují zachovalý vizuální středověký vzhled centra města. Proto je Úterý oblíbené  i u filmařů. Sjíždí se tu jak české tak zahraniční produkce. Nejrozsáhlejším dílem, které tu vzniklo byl seriál Zdivočelá země. V Úterý si prohlédneme historické náměstí s radnicí, kašnu, kupecké domky a i ceněný kostel svatého Jana Křtitele.

★★★★ - Městská památková zóna, Úterý:

Úterý patří k nejmalebnějším českým městům. Historici si obzvlášť cení zdejší renesanční radnice, barokního kostela nebo měšťanskými domy. Pro obrovskou vizualitu využívají lokalitu často filmaři. Natáčel se tu seriál Zdivočelá země a často se tu dá narazit i na zahraniční produkce.

Poloha: 49.9401300N, 13.0044261E

Parkoviště: v místě