HRÁDEK

České dějiny hutnictví by bez Hrádku a Dobřívi neměly jednu důležitou kapitolu

Život v celé oblasti odjakživa řídil Padrťský, dříve Černý, potok. Dnes ho ale na mapě najdeme pod názvem Klabava. Na něm místní stavěli řadu kujných hutí a vodních hamrů, které jim dávaly živobytí. Osada Nová Huť dokonce psala počátky českého hutnictví. V sousední Dobřívi se zachoval technický unikát ze 16. století, který je dnes technickým skanzenem. Místo si oblíbil i legendární český herec Národního divadla Jindřich Mošna, který byl štamgastem dobřívské hospůdky

První písemná zmínka o městě Hrádek (německy Hradek) ze 7. listopadu roku 1325 je spojená s dobrosrdečností krále Jana Lucemburského, který „daroval několik vesnic v Plzeňském kraji, toho času pustých“ za věrné služby Petrovi z Rožmberka.

 

Zajímavým obdobím z hlediska vývoje města jsou 20. léta 20. století. Ve městě kvete železářství, rostou hutě, jenže chybí lidé. Nejsou jak řadoví dělníci, ale i odborníci, kteří budou schopni dál vést železárny v Hrádku k dalšímu rozvoji. Daří se přeplácet odborníky, kteří přicházejí z Kladna, jenže vyvstává druhý problém, není kde je ubytovat. Proto se v Hrádku rozhodli, že založí v té době velmi oblíbené stavební družstvo. Nejsou na něj ale peníze a banky žádají záruku. Tu nakonec poskytne ministerstvo veřejných věcí, kde je ministrem sociálně demokratický poslanec Antonín Hampl. Družstvo zakoupí pozemky od majitele velkostatku Maxe Maendela, návrh na podobu domků připraví plzeňský stavitel Vachta. Stavba osady, která se na památku pomoci poslance dodnes jmenuje Hamplov, stála mnoho sil, peněz a námahy. Členové družstva museli vykopat studny, po narychlo postavené úzké koleji se tlačily vozíky se stavebním materiálem. Kámen z nedalekého lomu sloužil jako nejdůležitější složka základů. Úkol se však podařil a v roce 1931 bylo dostaveno. Zdejší družstvo bylo dáváno za příklad i na Ústředním svazu Československých družstev. Na památku skvělé práce byl požádán plzeňský akademický malíř Martínek, aby namaloval obraz osady Hamplov. Družstvo obraz odkoupilo a jako dík ho věnovalo sociálnědemokratickému poslanci Hamplovi. Ještě před tím byl ale podle obrazu udělán tiskařský štoček, ze kterého se pak tiskly pohledy Hamplova. Ty mají někteří obyvatelé ještě dnes v majetku, další osud tiskařského štočku je ale neznámý.

Antonín Hampl

Tento výjimečný muž se narodil 12. dubna 1874 v Jaroměři a členem sociální demokracie se stal o dvacet let později. Se stranou spojil celý život, nejprve se ale vyučil jako strojník a následně studoval pražskou Státní průmyslovou školu. Od roku 1924 je ředitelem Ústřední sociální pojišťovny. Hampl se stal poslancem Revolučního národního shromáždění v letech 1918-1920; stejnou funkci zastával i v Národním shromáždění Československé republiky, a to hned od roku 1920 až do rozpuštění parlamentu v roce 1939. V letech 1919-20 ho vybral předseda vlády Vlastimil Tusar do funkce ministra veřejných prací. Jeho největším úspěchem v ministerském křesle bylo přijetí zákona o účasti zaměstnanců na správě dolů a jejich podíl na zisku. Hampl se po rozkolu ČSSD s komunisty v roce 1924 stává politickým vůdcem sociální demokracie a logicky i předsedou strany, a to až do roku 1938. V polovině 30. let se Hampl snažil přimět znovu komunisty ke společnému jednání o obraně před hrozícím fašismem. Vyžadoval však, aby se komunisté vzdali myšlenky diktatury proletariátu. Jeho výzva komunistům nazvaná „Hoši, z vandru domů!“ však u Gottwalda nenašla pochopení. Po rozpuštění ČSSD po mnichovském diktátu v roce 1938 vychází z jeho hlavy myšlenka kandidatury Emila Háchy na post československého prezidenta. Hampl se na půl roku stává předsedou nově vzniklé Národní strany práce. Ta je rozpuštěna 15. března 1939. Po příchodu nacistů vstupuje Hampl do odboje, kdy zprostředkovává kontakt mezi odbojáři a protektorátní vládou Aloise Eliáše. 1. září 1939 je zatčen gestapem, po dvou týdnech je na přímluvu vlády propuštěn. Podruhé je gestapem zatčen 6. května 1941, je vězněn na Pankráci, pak je převezen do Berlína, kde je mučen a na následky zranění 17. května 1942 umírá. V rodné Jaroměři je v roce 1946 odhalena pamětní deska, po roce 1948 je komunistickou mocí odstraněna. K jejímu obnovení dochází až v roce 1999. Obyvatelé Hamplova z vděčnosti po válce uspořádají finanční sbírku a chtějí postavit umučenému Antonínu Hamplovi v Hrádku pomník – komunisté to však neumožní. V roce 1995 udělí prezident Václav Havel Antonínu Hamplovi medaili Za zásluhy, in memoriam.

Dnes žije v tomto městě 2 900 obyvatel. Stejně bohatou historii má i sousední Dobřív. Železářství tu má tradici už od 15. století, v místním hamru, který se stal národní kulturní památkou, se prý vyráběly dokonce za druhé světové války bitevní lopatky. Technická památka Vodní hamr v Dobřívi je nejzachovalejší stavbou svého druhu v České republice a jednou z nejzachovalejších v Evropě. Smutné je, že do dnešních dnů nepřežil nejstarší místní rodák – Laiblova lípa. V obvodu sedmimetrová lípa bohužel po roce 2010 přišla o korunu a dnes má pouze jeden omlazující výhon na umírajícím kmeni.

 

Hodně času zde prožil i český herec Jindřich Mošna, který tu má pamětní síň. Chodil tu do přírody a lokalitu si oblíbil. Nepocházel odsud, ale rodačkou byla jeho manželka Josefína Jedličková, která byla dcerou místního hospodského a řezníka. Mošna jezdil do Dobřívi rád, občas si zahrál i s místními ochotníky a studoval zdejší občany. Ti se stali často návodem k uchopení jeho divadelních postav. Mošna studoval jejich mravy, chování, postoje a hledal v nich otisk ryze českých charakterů.

 

Hamernickou minulost odráží i městský znak Hrádku. Tvoří ho zlatý hamernický znak v zeleném poli. Zelený štít představuje brdské lesy obklopující Hrádek a v něm jsou hamernické znaky – zkřížené hutnické kladivo a tlouk podložené hutnickou vidlicí (hutnickými kleštěmi) odkazující na hutnickou tradici města.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Hrádek leží poblíž silnice 117, která spojuje Spálené Poříčí a Žebrák. Nedaleko odsud vede dálnice D5, k návštěvě města je nejlepší použít exit 62. Vzdálenosti z českých měst: Praha (81 km), Ústí nad Labem (167 km), Karlovy Vary (111 km), Plzeň (24 km), České Budějovice (125 km).

Autobus: Autobusové spojení do Hrádku je z Dobřívi a Rokycan.

Vlak: Městem prochází železniční trať číslo 175, spojení je tak s Nezvěsticemi a Rokycany. Kromě toho se vlakem dostanete do Plzně, Příkosic a Mirošova.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Vodní hamr, Dobřív:

Se zpracováním železa tu mají zkušenosti už od 16. století. Už v roce 1505 tu stál první dřevěný hamr, jenže o jeho konec se postaralo švédské vojsko táhnoucí krajem. Současná budova pochází až z první poloviny 19. století. Mezitím zde však vyrostly hamry i v letech 1658 a 1701. Výrobky, které vycházely z hamru byly poplatné době. Za třicetileté války se zde vyráběly dělové koule, po roce 1724 to bylo železo na hřebíky a po druhé světové válce radlice pro pluhy. Na místě můžete vidět, jak je voda vedena vantroky (což je dřevěné koryto) na dřevěná vodní kola, která pohánějí hamernická zařízení. Pro návštěvníky je připraven speciální program přibližující historii hutnictví. Nedaleko najdeme i torzo památné Laiblovy lípy.

Poloha: 49.7196369N, 13.6919958E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dobřív, Na Fořtovně (0,6 km)

Vlaková zastávka: Hrádek u Rokycan (3,7 km)

★★★★ - Přírodní rezervace Žďár, Dobřív:

Místo proslulé lišejníkovou florou. Jedná se o přírodní rezervaci, která leží na vrcholových partiích vrchu Žďár (630 metrů nad mořem). Historie osídlení sahá až do doby bronzové. Konkrétně zde bylo podle odborníků hradiště v letech 750-450 před naším letopočtem v době Halštatské. Místní vrchol je tvořen převážně buližníky a slepenci. Z hlediska botanického má velký význam svými nalezišti vzácných lišejníků, mechů a kapradin.

Poloha: 49.7382167N, 13.6586831E

Parkoviště: v obci Hůrky u rozcestníku Západně od Hůrek (2,6 km)

Autobusová zastávka: Hůrky (3 km)

Vlaková zastávka: Svojkovice (2,3 km)

★★★ - Švédský most, Dobřív:

Jméno dostal podle dělostřeleckých koulí proti Švédům, které se kulily přes most za třicetileté války. Kamenný most pochází ze 17. století, má jeden sedm metrů dlouhý oblouk a je vysoký 4 metry. Na mostě je umístěna socha svaté Barbory, patronky horníků a v těsné blízkosti najdeme sochu svatého Jana Nepomuckého. Sto metrů od mostu najdeme ve stráni u stavení čp. 32 Dub u Burýšků, ten je desátým největším stromem v okrese Rokycany. Má obvod kmene 378 cm.

Poloha: 49.7166444N, 13.6873892E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dobřív (270 m)

Vlaková zastávka: Mirošov (2,7 km)

★★ - Přírodní památka Hrádecká bahna, Hrádek:

Niva řeky Klabavy nabízí vlhké luční porosty plné vzácných rostlin a živočichů. Památka je v samotném centru města Hrádek – lze tu najít hlavně kriticky ohrožený Kosatec sibiřský. Kromě toho tu roste třeba jedovatý Upolín nejvyšší.

Poloha: 49.7135211N, 13.6577814E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hrádek, U Krajana (0,9 km)

Vlaková zastávka: Hrádek u Rokycan (0,6 km)

 - Arboretum Žďár, Dobřív:

Vzniklo díky iniciativě místního lesníka Kamila Matouška. Ten vysadil místní arboretum v letech 1974-8. Najdete tu 30 dřevin, každá je označena informačními cedulkami se základními údaji. Nedaleko odsud se nachází také místní okruh, který vás provede po Žďárských studánkách.

Poloha: 49.7305717N, 13.6425772E

Parkoviště: v ulici Za Mostem v Kamenném Újezdu (1 km)

Autobusová zastávka: Kamenný Újezd, rozcestí (1 km)

Vlaková zastávka: Kamenný Újezd u Rokycan (2,5 km)

Přírodní park Trhoň

Tento přírodní park se snaží zachovat krajinný ráz rozsáhlého zalesněného území a historických památek v oblasti. Nejcennější jsou zdejší přirozené lesy bukových doubrav s výrazným bylinným patrem. Dominantou přírodního parku je vrchol Žďár s dobře zachovalými valy hradiště Knovízské kultury. Obdivuhodná jsou zdejší kamenná pole a mohutné skalní terasy, které poskytují krásný výhled do krajiny.

Výlet 1: Krajem vodního hamru v Dobřívi (pěší, silniční kolo, horské kolo)

 

Start: Dobřív, Národní kulturní památka Vodní hamr, turistický rozcestník Dobřív - hamr

Cíl: Dobřív, vyhlídka Žďár

Délka trasy: 10,8 km

Časová náročnost: 4 hodiny, bez prohlídky lokalit (pěší); 1 hodina, bez prohlídky lokalit (kolo)

Popis: Poměrně nenáročný výlet krajinou, který nám nabídne od každého z okolí města Hrádek něco. Nejprve se podíváme za technickou památkou místního velmi unikátního a zachovalého hamru, pak na nás čeká stavební památka, která připomíná třicetiletou válku a pak se pustíme do prohlídky místních přírodních památek. V první části se jde téměř po rovině, mírně se začne výlet zvedat až před arboretem ve Žďáru. Na závěrečné vyhlídce se dostaneme do nejvyššího místa výletu – 625 metrů nad mořem. Nejnižší místo - 377 metrů nad mořem – je v okamžiku, kdy přecházíme říčku Klabavu. Celkově vyšlápneme nahoru 377 metrů, sejdeme dolů 175 metrů.

Vhodnost: Výlet je milým počinem pro klidnější prožití odpoledne. Není náročný. Je veden klidnými částmi, nejsou tu problémy s žádnými výrazněji frekventovanými úseky. Zařadili jsme ho na třetí stupeň náročnosti.

 

Zastávky:

Dobřív, Švédský most (0,5 km) – Hrádek, Přírodní památka Hrádecká bahna (3,7 km) – Hrádek, železniční stanice Nová Huť (5,6 km) - Dobřív, Arboretum Žďár (9,1 km) – Dobřív, Přírodní rezervace Žďár (11 km)