MĚSTA OKRESU PŘEROV

Tajnou zbraní okresu Přerov je bezesporu Hranická propast – nejhlubší zatopená propast na světě; vznikla působením jak povrchové, tak spodní minerální vody; jak hluboká ale je, si zatím nechává propast pro sebe; jejího dna nic a nikdo zatím nedosáhl

 

Přerovský okres milují i šviháci lázeňští – Teplice nad Bečvou jsou malebnými lázněmi na kardiovaskulární problémy; své tu najdou i fandové železnic a každého pak musí uchvátit nejstarší střešní zahrada na světě na sever od Alp – tu najdeme v Lipníku nad Bečvou

 

Vnitrozemský okres Přerov je nejjižnějším okresem Olomouckého kraje. Na severozápadě hraničí s okresem Olomouc a na západě s okresem Prostějov z Olomouckého kraje. Jižní a jihovýchodní hranici má společnou s okresem Kroměříž a na východě pak hraničí s okresem Vsetín, oba leží ve Zlínském kraji. Celou severní a severovýchodní hranici pak tvoří okres Nový Jičín z Moravskoslezského kraje.

Přerovský okres patří k těm menším. Má plochu 844 kilometrů čtverečních a v pořadí 77 českých okresů mu patří 56. místo. Počet obyvatel žijících v okrese dosahuje hodnoty 130 tisíc a to ho řadí na 23. místo v počtu obyvatel. Ještě o tři místa výše se dostává v tabulce hustoty zalidnění, kde ho hodnota 154 obyvatel na kilometr čtvereční řadí na 20. místo v České republice.

Přerovský okres je převážně nížinatý; jeho nejjižnější část spadá do Hornomoravského úvalu, která tento okres přetíná v oblasti Tovačova a Kojetína. Další velkou nížinou vklíněnou mezi sousední kopce je Moravská brána, která se táhne podél břehů řeky Bečvy v severovýchodním směru. Ty zmiňované kopečky patří v oblasti na sever od Lipníka a Hranic k Oderským vrchům; tady najdeme i nejvyšší vrchol okresu, kterým je kopec Studená s výškou 622 metrů nad mořem. V oblasti Potštátu se okresu Přerov dotýká Vítkovská vrchovina. Jihovýchodní část hranice okresu tvoří Podbeskydská pahorkatina. Nejnižší bod okresu najdeme jižně od města Kojetín při výtoku řeky Moravy přes okresní hranici – jedná se o výšku 192 metrů nad mořem.

 

Zemědělská půda tvoří téměř 70 % rozlohy kraje, což jasně dokazuje, že okres patří k páteřním částem českého zemědělského systému. Pěstují se tu teplomilné plodiny jako pšenice, kukuřice a další obilniny. Najdeme zde i velké zeleninové a ovocné plantáže.

 

Na ploše okresu leží šest měst. Kromě okresního sídla Přerov k nim patří Hranice, Lipník nad Bečvou, Potštát, Kojetín a Tovačov.

Okres Přerov se může chlubit tím, že v jeho rozloze je největší koncentrace dálnic ze všech českých okresů, kromě hlavního města Prahy. Střetává se tu dálnice D1, která protíná okres po celé délce. Do severní části je přivedena dálnice D35 vedoucí od Olomouce. Jižního okraje se dotýká D55 od Zlína a ve východní části se připojuje i krátký úsek dálnice D48 vedoucí směrem k Frýdku-Místku. Hustou silniční síť doplňují ještě silnice I. třídy číslo 35, 47 a 55.

 

Samotné okresní město Přerov je i jedním z hlavních železničních uzlů republiky. Střetávají se tu tratě od Olomouce, Ostravy, Brna, Vídně a Bratislavy.

 

Osu okresu tvoří řeka Bečva. Ta do okresu vtéká u Hustopečí nad Bečvou a následně protéká třemi největšími městy okresu. U obce Troubky se po více než padesáti kilometrech cesty okresem vlévá Bečva do Moravy. Největší moravská řeka pak proti okres jen v délce zhruba 13 kilometrů mezi městy Tovačov a Kojetín. Dalšími většími toky jsou klidná řeka Blata, která stéká z okresu Prostějov a vlévá se do Moravy v oblasti Tovačova; jihovýchodní část okresu pod vrcholy Podbeskydské pahorkatiny odvodňuje říčka Moštěnka, která se stává součástí Moravy jen pár kilometrů za Kojetínem. Posledním významnějším tokem je pak řeka Valová (Romže), která svádí do okresu Přerov vody z prostějovského okresu a opět sytí řeku Moravu v oblasti mezi Tovačovem a Kojetínem.

 

Oblast rybníků a jezer najdeme v okrese Přerov jen v nejjižnější části mezi městy Tovačov a Kojetín. Je tu největší rybník okresu – Hradecký, který má rozlohu 154 hektarů. O něco jižněji se nachází soustava Tovačovských jezer; ta se využívají k těžbě písku a štěrku, ale i rybolovu; koupání je však v nich zakázáno.

V otázce cestovního ruchu nepatří okres Přerov ke stěžejním místům v České republice, přesto tu najdeme řadu výjimečných a pozoruhodných míst. Samotné okresní město zaujme významnými a v evropském měřítku neopakovatelnými archeologickými nálezy z dob lovců mamutů v přerovské okrajové části Předmostí. Další zajímavou lokalitou v katastru okresního města je Národní přírodní rezervace Žebračka, která je památkou na původní lužní les řeky Bečvy. V oblasti Hranic je největším turistickým lákadlem Hranický kras a jeho vnější projevy. K nim musíme počítat i nejhlubší zatopenou propast světa – Hranickou. O její hloubce se vedou spekulace, protože zatím se nikdo, ani žádný robotický předmět nedostal na její dno. Největší optimisté však přisuzují Hranické propasti (Národní přírodní památka Hůrka u Hranic) hloubku i několik kilometrů. Dalším projevem zdejší krasové činnosti způsobené působením minerální vody je Národní přírodní památka Zbrašovské aragonitové jeskyně s naprosto výjimečnou krasovou výzdobou; zároveň se jedná o nejteplejší české jeskyně s průměrnou teplotou 14° Celsia. Vlivem krasové činnosti se v sousedních Teplicích nad Bečvou objevily i léčivé prameny, které ve zdejších lázních pomáhají léčit pacienty s kardiovaskulárními problémy. Turistickým letoviskem je také jediná městská památková rezervace v okrese – Lipník nad Bečvou. Tady určitě za zmínku stojí zdejší druhá nejstarší česká synagoga v republice a nejstarší střešní zahrada na světě na sever od Alp. Najdeme ji na budově zámecké konírny a je udržována podle stejných plánů, podle kterých v druhé polovině 19. století vznikla. Naprostou dominantou oblasti je ale hrad Helfštýn, který se vypíná na kopci nad Lipníkem nad Bečvou. Je to jeden z největších a nejmalebnějších českých hradů. Oblast mezi Přerovem a Hranicemi je i milovanou lokalitou všech železničních fandů. Zdejší viadukty, mosty, tunely a další památky na původní Severní dráhu císaře Ferdinanda jsou pro ně častým turistickým cílem. Velkou zajímavost nacházejí turisté v Tovačově. Už zdaleka viditelná 96 metrů vysoká zámecká věž zvané Formosa či Spanilá věž je nejvyšší zámeckou věží v zemi a čtvrtou nejvyšší věží vůbec, pokud ovšem nepočítáme stožáry, komíny a vysílače. V lokalitě pak najdeme ještě Národní přírodní rezervaci Zástudánčí, která je nádhernou ukázkou původního lužního lesa v oblasti soutoku řek Moravy a Bečvy.

 

Okres Přerov by se dal kvůli povětrnostním podmínkám nazvat okresem větrných mlýnů. Některé přístupné a upravené jako muzeum můžeme i navštívit. Na tyto krásné stavby zkrášlující okolí narazíme v Kladníkách, Lazníčkách, Partutovicích, Porubě, Skaličce a k větrnému čerpadlu můžeme dojet do Radíkova.

Titul nejvyšší stavba okresu se dělí hned mezi tři stavby. Shodnou výšku 150 metrů dosahuje komín cementárny v Hranicích, komín bývalého cukrovaru v Čelechovicích a větrná elektrárna Lipná.

Pokud chceme ochutnat místní gastronomické speciality a ojedinělosti, tak si nechme poradit hodnocením značky kvality Klasa či titulem Regionální potravina. Těmi se honosí například Troubecké těstoviny z Troubecké hospodářské a. s.; masné výrobky společnosti Váhala, mlýnské výrobky firmy Mlýn Kojetín, Hanácká kyselka z Horních Moštěnic a pivo Zubr z přerovského pivovaru.

Okres Přerov má ze všech okresů Olomouckého kraje nejmenší počet památných a chráněných stromů. Do první desítky se dostalo šest lip, dva duby, jedna hrušeň a jeden jasan. Místa na stupních vítězů si však rozdělily pouze lípy. Největším stromem okresu je Robotní lípa v Malhoticích s obvodem kmene 813 centimetrů, následuje jí Lípa Jana Jiskry z Brandýsa v obci Rouské (650 cm) a trojici uzavírá Sušická lípa s kmenem o obvodu 575 cm.

 

Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Přerov (43 tisíc obyvatel); Hranice (18 tisíc obyvatel); Lipník nad Bečvou (9 tisíc obyvatel); Kojetín (6 tisíc obyvatel) a Tovačov (2,5 tisíce obyvatel).

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

 

Výlet 1: Zbrašovské jeskyně, Hranická propast, Lázně Teplice nad Bečvou, Helfštýn (motovýlet s pěšími procházkami)

Start: Teplice nad Bečvou, parkoviště u Turistického rozcestníku Teplice nad Bečvou – železniční zastávka

Cíl: Lipník nad Bečvou, Střešní zahrada zámecké konírny

Délka moto trasy: 52,3 km

Délka pěší trasy: 6,5 km

Časová náročnost celého výletu: 8:50 (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Výlet mapuje nejzajímavější památky přírodního, ale i architektonického druhu v údolí Moravské brány mezi městy Lipník nad Bečvou a Hranice. Bonusem je pak krátký výlet do Partutovic k jednomu z nejzachovalejších větrných mlýnů u nás. Rozhodně pak pro vás bude okouzlující částí výletu cesta na dominantu kraje – hrad Helfštýn.

Vhodnost: Při tomto výletu toho moc nenašlapeme a pokud ano, jde většinou o rovinu. Pár schodů musíme zvládnout ve Zbrašovských aragonitových jeskyních a lázeňském parku v Teplicích nad Bečvou. Trochu náročnější ale stále naprosto pohodový, je krátký výšlap k hradu Helfštýn.

Zastávky:

Hranice, Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic – Hranická propast – Teplice nad Bečvou, Národní přírodní památka Zbrašovské aragonitové jeskyně – Teplice nad Bečvou, Kropáčův pramen – Teplice nad Bečvou, Jurikův pramen – Teplice nad Bečvou, Gallašův pramen – Hranice, Bývalá synagoga Hranice – Hranice, Zámek Hranice – Hranice, Zámecký park Hranice – Partutovice, Maršálkův větrný mlýn – Jezernice, Jezernický železniční viadukt – Týn nad Vltavou, Hrad Helfštýn – Lipník nad Bečvou, Střešní zahrada zámecké konírny

Základní verze:

Výlet začínáme zaparkováním vozu na parkovišti u železniční stanice Teplice nad Bečvou. Na přechodu pro chodce, který je označen světelnou signalizací narazíme na turistický rozcestník.

1. etapa: pěší cesta k Hranické propasti a její prohlídka:

Odsud se vydáme po červené turistické stezce podchodem pod železniční tratí k samotné Hranické propasti. Jedná se o místo, které je z hlediska českého, ale i světového přírodního bohatství naprosto klíčové. Nic podobného jinde neuvídíte, protože Hranická propast je skutečně světovým unikátem. Cesta k propasti je dlouhá 620 metrů a bude nám trvat 16 minut.

★★★★★ - Hranická propast, Hranice (Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic):

Hranická propast je nejhlubší propast Česka. První písemné zmínky o ní existují již z 16. století. Největší potvrzená hloubka jezírka je 404 metrů, což z ní činí nejhlubší zatopenou jeskyni na světě. Společně se 69,5 m hlubokou suchou částí dosahuje zatím celkové hloubky 473,5 m. 

Poloha: 49.5322767N, 17.7506514E

Parkoviště: na parkovišti u železniční stanice

2. etapa: pěší cesta ke Zbrašovským aragonitovým jeskyním:

Stejnou cestou se pak budeme vracet k turistickému rozcestníku u semaforů, přejdeme na druhou stranu silnice a podél řeky Bečvy a pak přes půjdeme po červené turistické stezce až k rozcestníku Teplice nad Bečvou – jeskyně, rozcestí. Ani tady nesestoupíme z červené stezky a dojdeme až k vlastním jeskyním, které si s průvodcem prohlédneme. Cesta od Hranické propasti ke Zbrašovským aragonitovým jeskyním je dlouhá 1,6 kilometru a ujdeme ji za 30 minut.

★★★★★ - Národní přírodní památka Zbrašovské aragonitové jeskyně, Teplice nad Bečvou:

Za všechno může kyselka. Na levém břehu řeky Bečvy leží jediné zpřístupněné jeskyně hydrotermálního původu v České republice. Na jejich vzniku se kromě běžných vod podílela také teplá uhličitá kyselka. Evropskou raritou jsou každoroční výstavy současného výtvarného umění, které se v jeskyních pořádají pravidelně od roku 1981. Trasa je dlouhá 375 metrů.

Poloha: 49.5317289N, 17.7457536E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

3. etapa: pěší procházka po lázních Teplice nad Bečvou:

Teď už nám zbývá prohlédnout si poslední z projevů Hranického krasu a tím jsou lázeňské prameny v Teplicích nad Bečvou. Od jeskyní sejdeme dolů na nábřeží řeky Bečvy, kde najdeme Kropáčův pramen, pak projdeme po kolonádě směrem k lázeňské lávce. Nalevo od ní najdeme Gallašův a Jurikův pramen. Teplické lázně jsou malé a pokud si prohlédneme lázeňský park, budeme mít vlastně celý prostor lázní zmapovaný. Pak se vrátíme k lázeňské lávce, kterou přejdeme a dojdeme zpět na parkoviště s vozem. Procházka lázeňským parkem a kolem vlastních pramenů je dlouhá 2,4 kilometrů a projdeme ji za 48 minut.

★★★★ - Jurikův pramen, Teplice nad Bečvou:

Jurikův pramen nad sanatoriem Janáček vyvěrá z hloubky 101,8 metrů. Má vydatnost 10 litrů za sekundu. Je považován za nejkvalitnější z pramenů v lázních Teplice nad Bečvou. Byl nazván podle legendárního zakladatele města Hranice.

Poloha: 49.5320861N, 17.7438158E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

★★★ - Kropáčův pramen, Teplice nad Bečvou:

Kropáčův pramen pod lázeňským domem Bečva je nejstarší v teplických lázních. Kyselka je jímána z hloubky 63 m a má vydatnost 8 litrů za sekundu. Pramen teplý 22,5° Celsia je pojmenován po zakladateli lázní Teplice nad Bečvou Janu Kropáčovi. Pramen jako všechny ostatní v lokalitě vykazuje slabou dávku radioaktivity.

Poloha: 49.5316147N, 17.7461428E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

★★★ - Gallašův pramen, Teplice nad Bečvou:

Gallašův pramen je nejhlubší vrt v lázních Teplice n. Bečvou. Je čerpán z hloubky 143 metrů. Protože zřejmě leží mimo tektonický zlom, je jeho vydatnost pouze 1,5 litru za sekundu.

Poloha: 49.5334936N, 17.7458194E

Parkoviště: na parkovištích v lázních

4. etapa: přejezd do centra města Hranice:

Od parkoviště se vydáme směrem do centra města Hranice. Přijedeme po čase ke křižovatce, která bude osázena světelnou signalizací. Na světlech zahneme doprava a první možnou odbočku (první ulice je jednosměrná) zahneme doleva. Dojedeme na Masarykovo náměstí, kde se pokusíme zaparkovat. Cesta je dlouhá 2,8 kilometrů a nezabere nám víc než 5 minut.

5. etapa: Prohlídka města Hranice:

Hranice nabízejí řadu zajímavých míst, které leží mezi dvěma místními náměstími – Masarykovým a Pernštejnským. Ať už jde o kostel Stětí svatého Jana Křtitele nebo Stará radnice s vyhlídkovou věží; my vás ale upozorníme hlavně na dvě zajímavosti – tou první je budova bývalé synagogy, kterou najdeme v boční ulici Janáčkově a pak zámek, který dnes slouží městskému úřadu. Přesto si prohlídka zámku s renesančními arkádami zaslouží prohlídku, a to včetně zámecké zahrady. Prohlídka města je krátká – 1,2 kilometru a bez prohlídky lokalit ji zvládnete za 22 minut.

★★★★★Bývalá synagoga, Hranice:

Synagoga v Hranicích byla postavena v letech 1863-1864. Nahradila tak dřívější modlitebnu, která zde stála již v 17. století. Nová synagoga byla postavena v oblíbeném maursko–byzantském stylu. Dnes je ve vlastnictví Československé církve husitské, která jí pronajímá městu. Ve vnitřních prostorách jsou umístěny galerie a městské muzeum.

Poloha: 49.5487950N, 17.7338358E

Parkoviště: v místě

★★★★- Zámek Hranice, Hranice:

Renesanční zámek byl postaven v 16. století Janem mladším ze Žerotína. Před tím tu stával hrad, který je v historických kronikách vzpomínán už v roce 1398. Velkou ujmu na stavbě způsobili za třicetileté války Švédové, kteří zcela město vydrancovali v roce 1643. Následky třicetileté války byly z budovy odstraňovány ještě v průběhu 19. století. Zámek až do konfiskace v roce 1945 vlastnil rod Dietrichsteinů. Nejcennější je na budově hranického zámku renesanční arkádové nádvoří. Původně měl zámek dvě totožné věže. Zůstala však zachována jen ta v jihozápadním nároží; věž v severovýchodním nádvoří byla zbořena v 1. polovině 19. století, když se v Hranicích stavěla nová komunikace kolem zámku. V současné době z velké části obsadil rekonstruovanou budovu městský úřad.

Poloha: 49.5502100N, 17.7347603E

Parkoviště: v místě

★★★ - Zámecký park, Hranice:

Zámecká zahrada byla po obnově otevřena v roce 2015. V areálu vhodném pro odpočinek je velké dětské hřiště a amfiteátr.

Poloha: 49.5501494N, 17.7339939E

Parkoviště: v místě

6. etapa: přejezd do Partutovic a prohlídka větrného mlýna:

Z centra města Hranice vyjedeme po silnici 440 směrem na Potštát. Nejprve překřížíme silnici I. třídy 47 a následně ještě dálnici D 1. Za chvíli přijedeme do obce Olšovec, kde sjedeme z hlavní silnice doprava do obce Partutovice. Tady už není třeba navigovat, protože větrný mlýn je už zdaleka viditelný. Přejezd je dlouhý 10,3 kilometrů a bude trvat 15 minut. Partutovický větrný mlýn patří k nejzachovalejším větrným mlýnům středomoravské oblasti a je přístupný. Stačí se jen domluvit v domě v jeho blízkosti.

★★★★ - Maršálkův větrný mlýn, Partutovice:

Jedná se o celodřevěný větrný mlýn německého (beraního) typu. Byl postaven v roce 1837 Antonínem Mockem. Ten ovšem použil dřevo ze staršího mlýna, o čemž svědčí letopočet 1783 na jednom z nosných trámů. Daleko zajímavější je, že tento mlýn stál nejprve na protilehlém kopci a až v roce 1897 se stěhoval na druhý konec Partutovic. To ho koupil Benedikt Maršálek. Dědici této rodiny ho vlastní dodnes a ještě v roce 1960 se na něm mlelo. Dnes je v bezvadném stavu zvenku i uvnitř a je stále provozuschopný. Současný vlastník ho rád zpřístupní k prohlídce, nejpozději hodinu před setměním.

Poloha: 49.6275947N, 17.7085797E

Parkoviště: v místě

7. etapa: přejezd k Jezernickým železnickým viaduktům a jejich prohlídka:

Od větrného mlýna se vrátíme stejnou cestou až k dálnici D 1, kde na ní najedeme směrem na Brno. Na dálnici vjíždíme na sjezdu 308. Na dalším exitu ale z dálnice sjedeme na silnici číslo 35, která se po chvíli napojí na silnici I. třídy číslo 47, jako bychom se chtěli vracet zpět do Hranic. Na první odbočce za Lipníkem nad Bečvou ale zahneme doleva směrem do obce Jezernice. A hned tu uvidíme jednu z nejkrásnějších železničních staveb v České republice – Jezernické železniční viadukty. Cesta na místo je dlouhá 24,5 kilometrů a bude nám trvat 22 minut.

★★★ - Jezernický železniční viadukt, Jezernice:

343 metrů dlouhý, dvojitý železniční most s 41 oblouky je zajímavou dominantou kraje. Starší viadukt je z cihel a vznikl pro jednokolejku Severní dráhy císaře Ferdinanda a byl dokončen v roce 1842. První vlak po něm jel ale až v roce 1847. Druhý viadukt je z kamene a začal v krajině růst v okamžiku, když se rozšířovala trať i na druhou kolej. Byl postaven v roce 1873.

Poloha: 49.5374117N, 17.6321614E

Parkoviště: v místě

8. etapa: přejezd na hrad Helfštýn:

Od Jezernických viaduktů se vydáme zpět na hlavní silnici číslo 47, kde zahneme doprava zpět do města Lipník nad Bečvou. Na první křižovatce se stále budeme odbočením vpravo držet směrem do centra. Na první větší křižovatce v samotném Lipníku zahneme vlevo, přejedeme řeku Bečvu a na první křižovatce za ní zahneme doleva do Týna nad Bečvou. Tady už nás místní ukazatelé vyvedou na parkoviště pod hradem Helfštýn. Cesta je dlouhá 9 kilometrů a bude trvat 13 minut.

9. etapa: prohlídka hradu Helfštýna:

Z parkoviště se vydáme po turistické stezce nahoru na Helfštýn. Cesta tam i zpět je dlouhá 700 metrů, trvá 16 minut. Helfštýn je jedním z nejzajímavějších a nejkrásnějších českých hradů. Jeho rozlehlost a krása spojená s dominancí nad krajinou vás určitě uchvátil.

★★★★★ - Hrad Helfštýn, Týn nad Bečvou:

Téměř rozpadlou stavbu zachránila obrovská rekonstrukce v letech 2017 až 2020. Během ní se v nejcennější části hradu – Hradním paláci – objevily ocelové neošetřené lávky, rošty z uměle reznoucí oceli, skleněné lávky, skleněné střechy, které umožní procházku všemi úrovněmi unikátní stavby. Vzniká tak naprosto neopakovatelný a nepopsatelný zážitek, který je kombinací historické stavby a high-tech technologií. Naprosto unikátní událost, která nemá v České republice obdoby.

Poloha: 49.5178683N, 17.6282706E

Parkoviště: v místě

10. etapa: přejezd do Lipníku nad Bečvou a prohlídka střešní zahrady zámecké konírny:

Vracíme se až na kruhovou křižovatku v Lipníku nad Bečvou, kterou projedeme rovně. Budeme objíždět historické centrum města a dojedeme po chvíli k dalšímu kruhovému objezdu, který projedeme rovně a hned na první křižovatce za ním zahneme doprava. Po několika stovkách metrů zastavíme u budovy zámku, kterou budeme mít po levé ruce. Na nádvoří si prohlédneme místní unikát – nejstarší střešní zahradu na světě na sever od Alp. Přejezd je dlouhý 5,7 kilometrů a bude trvat 9 minut.

★★★★★ - Střešní zahrada, Lipník nad Bečvou:

Zahrada na budově bývalých stájí je vůbec nejstarší střešní zahradou v zemích na sever od Alp. První zmínka o ní pochází z roku 1869. Původní ornamentální řešení navrhl stavitel Josef Zürk. Zahrada je běžně přístupná veřejnosti.

Poloha: 49.5246550N, 17.5806039E

Parkoviště: v místě

 

Výlet 2: Památky Přerova, nejvyšší zámecká věž v Tovačově a dějiště Bitvy u Tovačova (motovýlet s pěšími procházkami)

Start: Veselíčko, Zámek Veselíčko a zámecká zahrada Veselíčko

Cíl: Uherčice, Akvadukt Sifon

Délka moto trasy: 48 km

Délka pěší trasy: 6,6 km

Časová náročnost celého výletu: 7:40 (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Výlet se bude točit kolem zajímavých památek města Přerova. Ty jsou většinou spojeny s jednotou bratrskou a jejími představiteli Janem Amosem Komenským a Janem Blahoslavem. Druhým velkým bodem motovýletu je dějiště Bitvy u Tovačova. A v tomto městě navštívíme také nejvyšší zámeckou věž v České republice.

Vhodnost: I tato část Moravy je velmi rovinatá, to znamená, že i když ujdeme jen sedm kilometrů, bude se jednat o velmi rovinatou a bezproblémovou část. A bude velmi pestrá – projdeme se v podstatě po hladině rybníka, ale vystoupáme i na nejvyšší českou zámeckou věž a projdeme se po téměř 160 let starém bojišti.

Zastávky:

Veselíčko, Zámek Veselíčko – Veselíčko, Zámecký park Veselíčko – Přerov, Městský park Michalov – Přerov, Fortna – Přerov, Památník Jana Blahoslav – Přerov, Památník jednoty Bratrské – Přerov, Tyršův most – Tovačov, Ústřední pomník Bitvy u Tovačova – Tovačov, Pomník Emanuelu Souczkovi – Tovačov, Pomník 108 rakouských a pruských vojáků – Tovačov, Pomník podplukovníka Eduarda von Behra - Tovačov, Zámek Tovačov – Uherčice, Akvadukt Sifon

Základní verze:

Výlet začínáme u zámku Veselíčko. Zámek není přístupný veřejnosti, ale můžeme si prohlédnout jeho krásnou architekturu. Co však si musíme prohlédnout je zámecká zahrada ve francouzském i anglickém stylu. Kompletní procházka nebude trvat déle než 25 minut a nebude dlouhá víc než 1 kilometr.

★★★★ - Zámecký park Veselíčko, Veselíčko:

Francouzská zahrada u zámku vznikala od roku 1777. Čtyřhektarový anglický park pak v roce 1830. Odborníci si zahrady velmi považují, protože i když v ní proběhly mnohé další úpravy, ať šlo o secesní či pseudobarokní změny, nikdy nebyly v kontrastu s předcházejícími. Na začátku 21. století se dočkal park revitalizace a postupně se mu vrátila téměř původní podoba. 

Poloha: 49.5310297N, 17.5060111E

Parkoviště: v místě

★★★ - Zámek Veselíčko, Veselíčko:

Pozdně barokní zámek byl postaven na místě původní tvrze podle návrhu fulneckého architekta Thalherra. Stalo se tak za vlády Podstatských z Prusinovic. Jedná se o dvoupatrovou budovu obdélníkového půdorysu. Zámek měl extrémně cenné interiéry. Komnaty byly vybaveny velmi hodnotným starožitným nábytkem, které doplňovaly velmi ceněné olejomalby často tvořící rodinnou galerii. Některé vybavení se podařilo zachránit převozem na zámek v Telči, zbytek byl rozkraden po roce 1945. V 50. letech sloužil zámek jako útočiště pro děti řeckých komunistů. Od 60. let zde byl Výchovný ústav pro děti a mládež a dnes slouží pouze chlapcům jako Dětský domov se základní školou. Budova zámku je zároveň Přírodní památkou Veselíčko, protože zde sídlí přes léto kolonie Netopýra velkého.

Poloha: 49.5307758N, 17.5043642E

Parkoviště: v místě

1. etapa: Přejezd do Přerova:

Z Veselíčka sjedeme dolů, překřížíme dálnici D1 a dojedeme do Oseka nad Bečvou, kde se dáme na silnici 47 doprava. Dojedeme až do Přerova na první světelnou křižovatku, kde se dáme doleva. Dorazíme na kruhový objezd u řeky Bečvy a dáme se na něm doleva; za chvíli budeme u Tyršova mostu, kde najdeme parkoviště a zaparkujeme. Přejezd je dlouhý 12,6 kilometru a bude trvat 15 minut.

2. etapa: Pěší okruh po Přerově:

Odsud se vydáme po modré turistické stezce do ulice Bezručova. Na malém náměstí odbočuje modrá doleva a dovede nás do nádherného přerovského parku Michalov. Ten patří k nejkrásnějším parkům v českých městech. Pak se vydáme zpět na malé náměstíčko v ulici Bezručova. Tady se vydáme přes řeku Bečvu lávkou U Loděnice. Na druhém břehu se dáme doprava a pak Myší dírou v hradbách projdeme na Horní náměstí. Tady nás zaujme hlavně budova místního zámku a krásné sousoší Jana Blahoslava. Z náměstí sejdeme ulicí Pivovarská k památníku jednoty bratrské a přejdeme přes nádherný a moderně upravený Tyršův most, za ním zahneme doprava a dojdeme k vozu. Celá procházka Přerovem je dlouhá 3 kilometry a bude nám trvat 50 minut.

★★★★ - Městský park Michalov, Přerov:

Největší upravená plocha městské zeleně v Přerově. Počátky městského parku lze klást do druhé poloviny 19. století. Samotný vývoj parku se však zlomil v roce 1903, kdy byl na jeho úpravu povolán zahradní architekt František Thomayer. Do druhé světové války byl jedním z nejkrásnějších českých parků; velká degradace přišla v 70. a 80. let, v posledních letech se však jeho velká sláva a kvalita začíná pomalu vracet.

Poloha: 49.4612578N, 17.4574469E

Parkoviště: na kraji lokality

★★ - Přerovská fortna, Přerov:

Fortna, často nazývaná "Myší díra", je úzká branka v městských hradbách. Zachovaná přerovská fortna spojuje Horní náměstí a nábřeží Bečvy. Původně byla fortna uzavíratelná mříží a padacím mostem. V současnosti je volně průchozí.

Poloha: 49.4563111N, 17.4518197E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Památník Jana Blahoslava, Přerov:

Socha významného přerovského rodáka, spisovatele, teologa, historika a biskupa Jednoty bratrské Jana Blahoslava. Autorem sochy, slavnostně odhalené 20.5.1923, je František Bílek.

Poloha: 49.4555506N, 17.4517475E

Parkoviště: v místě

★★★ - Památník Jednoty bratrské, Přerov:

Památník s expozicí archeologických nálezů stojí na místě modlitebny Jednoty bratrské. V něm působil i Jan Ámos Komenský.

Poloha: 49.4566675N, 17.4495828E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Tyršův most, Přerov:

Tyršův most má tvar výškového oblouku a spatříte na něm bronzové plastiky zubra a ptáka. Slouží jako lávka pro pěší a také pro jednosměrné projetí vozidel. Zajímavá je historie tohoto mostu. Na tomto místě byl totiž postaven jeden z prvních betonových mostů, a to už v roce 1903; ten ale zničila 8. května 1945 ustupující německá armáda. Zachovaly se z něj jen fragmenty. Krátce po válce byl postaven provizorní most, který vydržel až do roku 2010, kdy byla zahájena výstavba mostu současného.

Poloha: 49.4569067N, 17.4482408E

Parkoviště: v místě

3. etapa: Přejezd k dějišti Bitvy U Tovačova:

Vrátíme se zpět na kruhový objezd, zahneme doprava a dojedeme znovu na velkou světelnou křižovatku. Tu projedeme rovně a hned za železničním podjezdem zahneme ve vidlici doleva na silnici 55, ze které brzy sjedeme na silnici 150 vlevo. Po této silnici dojedeme až do obce Dub nad Moravou v olomouckém okresu. Tam se dáme na křižovatce doleva. Budeme směřovat cestou do Tovačova. Těsně před tímto městem na levé straně bude mohyla Bitvy u Tovačova. Tady zastavíme. Cesta je dlouhá 18,5 kilometrů a bude trvat 20 minut.

4. etapa: Procházka po památnících bitvy u Tovačova:

Bitva u Tovačova se odehrála v roce 1866 a byla dozvukem velké prusko-rakouské bitvy u Chlumu u Hradce Králové. Prohlédneme si tu Ústřední památník této bitvy, ale i malý památníček Emanuelu Souczkovi. Pak se po stopách naučné stezky vydáme směrem k Tovačovu po hlavní silnici. Po zhruba 200 metrech odbočuje doprava stezka do polí. Tam najdeme další dva památníky této bitvy – Pomník 108 padlých a pomník Eduarda von Behra. Tam také naučná stezka končí. Stejnou cestou se vrátíme zpět. Trasa je dlouhá 2 kilometry a bude nám trvat 33 minut.

★★★ - Pomník 108 rakouských a pruských vojaků, Tovačov:

Pískovcová pyramida věnována 108 padlým rakouským a pruským vojákům. Údaj na pomníku je nepřesný a vznikl zkomolením při obměně původního nápisu, nejedná se tedy o 108 rakouských a jednoho pruského vojáka. Archeologické průzkumy zde skutečně odhalily řadu hromadných hrobů s oběťmi války. Pomník byl v průběhu 150 let třikrát zničen vandaly. V jednom případě byl dokonce vhozen do sousední tůně Bezedného dolu.

Poloha: 49.4431403N, 17.2753225E

Parkoviště: v místě

★★★ - Ústřední pomník bitvy u Tovačova, Tovačov:

Pomník je věnován padlým rakouským vojákům, kteří tu zemřeli v rakousko-pruské bitvě v roce 1866. Autorem návrhu pomníku je Jan Eduard Tomola z Rousínova, kamenické práce pak prováděla brněnská firma Adolfa Loose. Mramorová deska na čelní stěně nese jména 288 rakouských vojáků a jednoho saského, kteří padli přímo v boji či na následky zranění. Pomník byl vystavěn ještě ve válečném roce 1866 a vysvěcen byl v říjnu následujícího roku.

Poloha: 49.4460428N, 17.2798169E

Parkoviště: v místě

 

★★★ - Pomník podplukovníka Eduarda von Behra, Tovačov:

Pomník pruskému podplukovníkovi Eduardu von Behrovi. Údaj o hodnosti majora uvedený na pomníku je pravděpodobně mylný. Podplukovník Behr odmítl rady a výzvy plukovníka |La Chevallerie, aby sesedl z koně a nevystavoval se tak palbě. Behr to ale odmítl s tím, že nemůže pěšky vést své vojáky do bitvy. Po pár vteřinách přiletěla kulka, která zasáhla podplukovníka do levého oka a ten byl na místě mrtev.

Poloha: 49.4436886N, 17.2704192E

Parkoviště: v místě

★★★ - Pomník Emanuelu Souczkovi, Tovačov:

Pomník Emanuelu Souczkovi patří setníkovi císařské rakouské armády. I on padl v bitvě u Tovačova 15. července 1866.

Poloha: 49.4458278N, 17.2797686E

Parkoviště: v místě

5. etapa: Přejezd k Hradeckému rybníku:

Autem pojedeme dál do centra Tovačova. Po krátké době budeme mít po pravé ruce čerpací stanici, po pár metrech zahneme doleva a dojedeme až konec silnice k Mlýnskému náhonu, kde zastavíme. Budeme u nejstaršího rybníka této oblasti, u Hradeckého. Dvoukilometrovou vzdálenost ujedeme za 4 minuty.

6. etapa: Procházka přes Hradecký rybník:

Hradecký rybník je velmi zajímavě rozdělen cestami na menší plochy a bude zajímavé si ho projít. Nejprve půjdeme po zelené turistické stezce. Po nějaké čase se zelená bude oddělovat doprava a přes rybník půjde cyklistická stezka. Tam se vydáme i my. Dojdeme až přímo doprostřed rybníka na křižovatku cest, kde se dáme doleva. Přes hladinu rybníka dojdeme znovu k čerpací stanici, kde zahneme doprava a krátce za ní hned znovu doprava a ulicí kpt. Jaroše dorazíme k automobilu. Trasa je dlouhá 3 kilometry a bude nám trvat 45 minut.

7. etapa: přejezd k zámku Tovačov a jeho prohlídka:

Ulicí kpt. Jaroše se vrátíme zpět na hlavní silnici, která protíná město Tovačov. Tady na ní zahneme doleva. Po chvíli už nás místní značení navede, kde sjet doleva ze silnice a zastavit přímo před tovačovským zámkem s nejvyšší českou zámeckou věží. Přejezd je dlouhý 1,5 kilometru a zvládneme ho za 4 minuty. Zámek v Tovačově je v mnohém unikátní a rozhodně by nám neměla jeho prohlédka chybět v našich turistických návštěvách.

★★★★★ - Zámek Tovačov, Tovačov:

Základy zámku byly položeny již ve 2. polovině 11. století. Už tehdy stávající hrad sloužil jako útočiště lovců a později jako dobře chráněná vodní tvrz. Zámek mnohokrát měnil svou podobu i majitele. Je to čtyřkřídlá budova s dominantní čtyřbokou věží, vysokou 96 metrů. V zámku můžeme spatřit vstupní renesanční portál, zámeckou kapli s raně barokní štukaturou, rytířský a sněmovní sál nebo levé křídlo zámku se schodištěm ve vídeňském stylu. Výhled ze zámecké věže se stane nezapomenutelným zážitkem.

Poloha: 49.4305342N, 17.2915250E

Parkoviště: v místě

8. etapa: přejezd k unikátnímu technickému dílu akvaduktu Sifon:

Z Tovačova vyjedeme směrem na Kojetín. Dojedeme až do tohoto města a hned na kraji budeme mít po levé ruce židovský hřbitov, kde zahneme doleva. Dojedeme po pár metrech k místnímu Mlýnskému náhonu, kde se napojíme doprava na zelenou turistickou stezku a po ní se necháme dovést po polních cestách až k turistickému rozcestníku Valová odbočka. Cesta je dlouhá 13,4 kilometrů a bude nám trvat 19 minut.

9. etapa: prohlídka Akvaduktu Sifon:

Odsud se vydáme po žluté turistické stezce k unikátu českého vodohospodářského stavitelství – k akvaduktu Sifon. Cesta tam i zpět je dlouhá 600 metrů a zvládneme ji za 10 minut.

★★★★ - Akvadukt Sifon, Uhřičice:

Mistrovské dílo vodního stavitelství. Akvadukt zvaný Sifon byl postaven v roce 1908. Řeka Valová jím překonává Mlýnský náhon.

Poloha: 49.3775717N, 17.3043531E

Parkoviště: v místě