Hrad Bouzov.jpg

OLOMOUCKÝ KRAJ

Proč jezdit stále do hor a stoupat jen vzhůru? V Olomouckém kraji se můžeme vydat i dolů – zdejší Hranická propast je nejhlubší zatopenou propastí světa; podle některých odborníků může být hluboká i několik kilometrů

 

Není v České republice místo, snad kromě Prahy, kde by byla koncentrace památek tak velká jako v Olomouci – můžete tu navštívit sloup Nejsvětější Trojice, který je pod ochranou UNESCO, Olomoucký hrad s katedrálou svatého Václava, barokní kašny, ale i třeba jednu z nejoceňovanějších secesních staveb světa – Vilu Primavesi

Olomoucký kraj se nachází na území všech tří historických českých zemí. Jeho velmi malá část zasahuje v západní části do historického katastru Čech. Největší část leží na území Moravy a severní části Olomouckého kraje se kryjí s historickou oblastí Slezska. Ze čtrnácti českých krajů mu rozlohově patří osmé místo s 5 266 kilometry čtverečními. V počtu obyvatel si kraj o jedno místo polepšil a uzavírá se 7. místem první polovinu vyšších územně správních celků. Žije tu 633 tisíc lidí. Na 7. místě kraj končí i v hustotě zalidnění, což je 123 obyvatel žijících průměrně na kilometru čtverečním rozlohy. V hrubém domácím produktu se Olomoucký kraj propadá až na 10. místo. Celkové ekonomické bohatství se odhaduje ročně na 219 miliard korun.

Olomoucký kraj hraničí na západě s Pardubickým krajem. Nejkratší hranici má na jihozápadě s Jihomoravským krajem. Jihovýchodní hraniční čára je spojená se Zlínským krajem. Nejdelší hranice na východě a severovýchodě je s Moravskoslezským krajem. Protože je kraj Olomoucký příhraniční, tak ve své severní části hraničí s Opolským a Dolnoslezským vojvodstvím v Polsku.

Zastavme se ale na chvíli u historických hranic Čech, Moravy a Slezska Ve vztahu k olomouckému kraji začneme tou důležitější hranicí moravskoslezskou. Ta začínala a ještě se střetávala s českou hranicí v místě dnešního turistického rozcestníku Smrk – hraničník. Odtud dnes kopíruje původní hranici hřebenovka, která nás přes vrchol Smrku a Klína přivede západně od obce Ramzová. Z Ramzovského sedla vedla moravskoslezská hranice znovu po dnešní hřebenovce, tedy přes nejvyšší vrcholy Jeseníků. Šlo o Šerák, Keprník a Červenou horu a pak hranice znovu sestoupila do sedla, tentokrát Červenohorského. A znovu stoupala více méně v podobě dnešní hřebenovky přes Výrovku, Malý Jezerník, Velký Jezerník, Malého Děda, Praděda, Petrovy kameny až k Vysoké Holi, kde se hranice s dnešní hřebenovkou rozloučí a dál pokračuje tokem říčky Moravice do údolí. Poměrně dobře kopíruje původní moravskoslezskou hranicí dnešní hranice okresů Šumperk a Jeseník. Jeseník je tak jediný slezský okres v Olomouckém kraji.

Českomoravská hranice vedla od dnešního turistického rozcestníku Smrk – hraničník po státní hranici a dorazila až na Kralický Sněžník. Po připadnutí Kladska Prusku se však hranice posunula a začínala na místě historického trojmezníku, zhruba 200 metrů jihozápadně od vrcholu Kralického Sněžníku. Tady běžela zhruba po dnešní hřebenovce, v místě Vodopádu na Hlubokém potoce se hranice vloudila doprostřed toku řeky Moravy. Tou českomoravská hranice pokračovala až k soutoku se Zlatým potokem. Tady se obrátila proti jeho proudu a vyšplhala na vrchol Jeřáb. V tomto úseku se skutečně drží dnešní hranice mezi okresy Ústí nad Orlicí a Šumperk. Zde se ale od dnešní hranice odděluje a původní českomoravská hranice vedla přes vrcholy Jeřábek a Kamenáč. Odtud severně od obcí Šanov a Červená Voda dospěla k oblasti Suchého vrchu a odsud po dnešní zelené turistické stezce došla k vrchu Strážka. Odsud kopíruje hranici dnešní rozdělení území mezi okresy Ústí nad Orlicí a Šumperk. Po ní se dostane až k městu Štíty, kde uhne doleva a opouští lokalitu Olomouckého kraje a zabíhá hluboko do kraje Pardubického.

Na území kraje najdeme 21 národních přírodních památek či rezervací (Borový, Hrdibořské rybníky, Rejvíz, Kosířské lomy, Park v Bílé Lhotě, Jeskyně Na Pomezí,  Na Skále, Na Špičáku, Hůrka u Hranic, Třesín, Venušiny misky, Zástudánčí, Zbrašovské aragonitové jeskyně,  Vrapač, Špraněk, Ramena řeky Moravy a Žebračka. O čtyři další - Rašeliniště Skřítek, Praděd, Kralický Sněžník a Šerák - Keprník - se dělí se sousedními kraji.

 

15 významných lokalit je chráněno národní kulturní ochranou. V olomouckém okrese jde o areál Přemyslovského hradu, soubor šesti barokních kašen a dvou sloupů, poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, areál Klášterního Hradiska, kostel svatého Mořice, Vilu Primavesi, hrady Bouzov a Šternberk, Šternberskou madonu a Památník obětem II. světové války v Javoříčku. V okrese Šumperk najdeme tři – zámek Velké Losiny, ruční papírnu Velké Losiny a Vodní elektrárnu Třeština. Okres Jeseník má zámek Jánský vrch a posledním objektem je Národní dům v Prostějově.

Nejdále se však ve světové proslulosti dostal neopakovatelný barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, který vstoupil mezi památky světového dědictví UNESCO.

Do Olomouckého kraje se skrylo pět okresů (Jeseník, Šumperk, Olomouc, Prostějov a Přerov). V kraji nalezneme 31 měst, z nichž poslední Štěpánov byl na město povýšen přibylo až v létě roku 2020.

V kraji najdeme dvě městské památkové rezervace. Olomouc mezi ně vstoupila v roce 1971, Lipník nad Bečvou o 18 let později. Vesnická památková rezervace je však jediná a od roku 1995 ji najdeme v obci Příkazy v olomouckém okrese.

Nejvyšší bod kraje je obtížné určit, protože o horu Praděd se sice dělí Olomoucký kraj s Moravskoslezským, ale hranice nevede přímo po vrcholu. Takže je vhodné uvádět, že se jedná o kótu zhruba 1488 metrů nad mořem.

 

Severní část kraje je mnohem hornatější. Zdejšímu horstvu jasně vévodí Hrubý Jeseník, z kterého vybíhají jednotlivé hřbetní systémy jakými jsou Hanušovická vrchovina nebo Zábřežská vrchovina.

Absolutní sever však patří samostatným Rychlebským horám. Na severozápadní straně pak hranici kraje tvoří Kralický Sněžník. V oblasti Šternberka patří do výměry kraje několik vrcholů Nízkého Jeseníku. Ty pak směrem na východ přecházejí do Oderských vrchů. Poslední vrchovinu najdeme v nejzápadnější výspě a jedná se o Drahanskou vrchovinu.

Střed kraje je velmi úrodný, jedná se o historicky zemědělský kraj Hané, kterému vévodí Hornomoravský úval, který je natažen od Litovle až ke Kroměříži. Od Přerova podél řek Bečvy a Odry se otevírá poměrně úzké údolí, kterému se říká Moravská brána. Nesmíme ale zapomenout na nejsevernější velmi zajímavé Vidnavské roviny, které pak sbíhají do velkých polských rovinných plání.

Klíčovou řekou je Morava, která pramení pod Kralickým Sněžníkem a Olomoucký kraj opouští za Kojetínem. Další významnou řekou, která odvodňuje východní část kraje je Bečva, Ta spojí své vody s vodami Moravy u Troubek.

K dalším důležitým řekám patří Haná, Hloučela, Romže, Šumice, Blata, Oskava, Moravská Sázava a Desná. Velkou část kraje odvodňuje se svými přítoky do Černého moře řeka Morava. Vody z nejsevernějších míst kraje jsou ale odváděny do Baltského moře.

Turisty nejnavštěvovanějším místem jsou Jeseníky, a to nejen kvůli turistice, ale i kvůli cyklistickému a lyžařskému sportu. Unikátní jsou cyklistické Rychlebské stezky, které si získaly věhlas už i mezi zahraničními cyklisty.

Vyhledávanými destinacemi jsou hrady a zámky – Šternberk, Bouzov, Helfštýn, Úsov, Jánský vrch v Javorníku, Plumlov, Náměšť na Hané, Čechy pod Kosířem, ale hlavně Velké Losiny.

V této obci, která proslula i obludnými čarodějnickými procesy v 17. století, je velkým tahákem také nejstarší fungující ruční manufaktura na výrobu papíru v Evropě. Obrovskou návštěvnost zažívá poutní místo na Svatém Kopečku nad Olomoucí.

 

Bohatý je Olomoucký kraj i na jeskyně – máme možnost navštívit Javořičské, Mladečské a jeskyně Na Špičáku a Na Pomezí. Nesmíme zapomenout na nejhlubší zatopenou propast světa - Hranickou. Měřící robot zatím sestoupil do hloubky 473,5 metrů. Skutečná hloubka však zatím nebyla změřena a podle odborníků může dosahovat i několika kilometrů.

 

Neopakovatelným přírodním místem, a to zvláště na jaře je Litovelské Pomoraví. Tisíce příznivců získaly lázně ve Slatinicích, Teplicích nad Bečvou, Bludově ale hlavně v Jeseníku. Mimořádnou oblibu zvláště u rodin získaly termální lázně ve Velkých Losinách.

 

Věhlasu a spousty příznivců v krajském městě dosáhla zdejší ZOO, ale obzvlášť každoročně pořádaný květinový festival Flora Olomouc. Významné jsou i židovské památky – hřbitovy v Úsově či Lošticích a synagogy v Hranicích a Lošticích.

Přirozeným centrem kraje je Olomouc, kde sídlí i druhá nejstarší univerzita na našem území Univerzita Palackého, která byla založena v roce 1573.

 

Velká část hospodářských a průmyslových podniků je situovaná do velkých měst, kde opět prim hraje Olomouc. V kraji je zastoupen hlavně strojírenský a kovodělný průmysl, ale i průmysl zaměřený na elektrické a optické přístroje a stavební materiály.

 

K největším závodům počítáme Moravské železárny Olomouc, Sigmu Lutín, Moru Moravii Olomouc, Prechezu Přerov, Siemens Mohelnici a Přerovské strojírny. Velmi úrodná oblast Hané stojí za rozvojem zdejšího potravinářského průmyslu. V této oblasti patří k tahounům ekonomiky OLMA Olomouc, Solné mlýny Olomouc, Nestlé – Zora Olomouc a Adriana Litovel. Stavebniny vyrábějí hranické závody Tondach a Cement.

 

Deset největších měst Olomouckého kraje: Olomouc (100 tisíc obyvatel), Prostějov (44 tisíc obyvatel), Přerov (43 tisíc obyvatel), Šumperk (26 tisíc obyvatel), Hranice (18 tisíc obyvatel), Zábřeh (14 tisíc obyvatel), Šternberk (13 tisíc obyvatel), Uničov (11 tisíc obyvatel), Jeseník (11 tisíc obyvatel) a Litovel (10 tisíc obyvatel).

GALERIE: 100 NEJKRÁSNĚJŠÍCH MÍST OLOMOUCKÉHO KRAJE 

 

Seznam připravených výletů v Olomouckém kraji:

(v závorce je uvedený čas zdolání celé trasy bez prohlídky lokalit a stupeň náročnosti, od nejnižší 1. po nejvyšší 10.)

Okres Jeseník:

1. Dědictví vratislavských biskupů a nádherné Jeskyně na Pomezí (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 10:30

2. Lázně Jeseník, Jeskyně Na Špičáku a okouzlující mechové jezírko na Rejvízu (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 10:00

3. Po stopách vratislavských biskupů od Račího údolí až k zámku Jánský vršek (pěší) – čas:3:30, stupeň 2

4. Nejsevernější částí Rychlebských hor s výstupem na rozhlednu Borůvková hora (pěší) – čas: 6:15, stupeň 7

5. Nejsevernějším výběžkem celé Moravy (horské kolo) – čas: 2:55, stupeň 6

6. Po stopách Vincenze Priessnitze a za neskonalým bohatstvím Lázní Jeseník (pěší) – čas: 5:05, stupeň 4

7. Za dalším bohatstvím jesenických pramenů po stezce s názvem Živá voda (pěší) – čas:5:10, stupeň 4

8. Zaměřeno na historii Jeseníku, Křížový vrch, rozhlednu Zlatý Chlum, košíky plné hub a na naleziště almandinu (pěší) – čas:5:20, stupeň 5

9. Procházka s krásnými vyhlídkami kolem hory Krajník a Jehlan s nalezištěm nádherných drúz křišťálu (pěší) – čas: 4:40, stupeň 5

10. Extrémní projížďka okolím lázeňského města Lipová (horské kolo) – čas: 4:10, stupeň 10 plus

11. Emotivní výlet Chráněnou krajinnou oblastní Jeseníky (horské kolo) – čas: 2:00, stupeň 6

12. Za vodopády Keprnického potoka a za úžasnými výhledy ze západního Hrubého Jeseníku (pěší) – čas: 6:25, stupeň 7

13. Vidnavským pohraničím po rychlebských cyklostezkách přes okouzlující lokalitu Venušiných misek (horské kolo) – čas: 2:15, stupeň 3

14. Po stopách těžby zlata, mědi a dalších rud ve Zlatých Horách (pěší) – čas: 7:30, stupeň 7

15. Krajinou za vápennou a mramorovou historií oblasti kolem Mikulovic (horské kolo) – čas:3:35, stupeň 9

16. Krásným okolím Rejvízu s návštěvou kouzelného Velkého mechového jezírka (pěší) – čas: 7:05, stupeň 5

17. Za vyhlídkami z Boží hory na panorama Rychlebských hor a mineralogickými lokalitami (pěší) – čas: 5:30; stupeň 4

18. Cesta za nejkrásnějšími vodopády Jesenicka a obřím dřevěným nábytkem (horské kolo) – čas: 2:30; stupeň 5

Okres Olomouc:

19. Hrad Bouzov, nádhera arboreta Bílá Lhota a památka UNESCO v Olomouci (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 10:45

20. Mladečské jeskyně, hrad Šternberk a secesní perla Vila Primavesi v Olomouci (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 10:00

21. Bohabojnost Svatého Kopečku, Pramen Odry a výlet ke dvěma kyselkám (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 8:00

22. Kouzlo Nečízu a dalších ramen Moravy přímo v historickém centru Litovle nebo v panenské přírodě v okolí města (pěší)  – čas: 4:55; stupeň 1

23. Ohromující Mladečské jeskyně, neopakovatelná krása arboreta v Bílé Lhotě a zázraky Řimických vyvěraček (pěší)  – čas: 4:20; stupeň 3

24. Zevrubná projížďka po neporušených rozkvetlých lokalitách Litovelského Pomoraví (silniční i horské kolo)  – čas: 2:50; stupeň 2

25. Krápníky Javoříčských jeskyní, romantická až strašidelná nádhera hradu Bouzov, ale i další tajemství (pěší)  – čas: 7:20; stupeň 5

26. Projížďka Terezským údolím s návštěvou zámku Náměšť na Hané, léčivých studánek a Cholinské madony (horské kolo) – čas: 2:05; stupeň 3

27. Ochutnávání sirných pramenů v lázních Slatinice a procházka po přírodním ráji Malého Kosíře (pěší)  – čas: 3:25; stupeň 2

28. Opuštěnou krajinou po hraně vojenského újezdu Libavá k poutnímu místu svaté Anny ve Staré Vodě (horské kolo) – čas: 2:25; stupeň 6

29. Po stopách generála Laudona v bitvách u Domašova a Guntramovic (horské kolo) – čas: 3:15; stupeň 5

30. Nejcennější památky a zajímavá místa historického centra Olomouce – západní část (pěší) - čas: 1:05; stupeň 1 

31. Nejcennější památky a zajímavá místa historického centra Olomouce – východní část (pěší) - čas: 1:10; stupeň 1 

32. Odpočinková procházka po zelených olomouckých parcích (pěší) - čas: 1:45; stupeň 1 

33. Projížďka pro milovníky vojenské historie po olomouckém fortnovém věnci (silniční i horské kolo) - čas: 3:50; stupeň 3 

34. Jarní rozkvetlý výlet po nejjižnější části Litovelského Pomoraví (pěší) - čas: 4:45; stupeň 2 

35. Na cestě od  konikleců a kouzelných orchidejí vstavačů k velkolepému poutnímu kostelu v Dubu nad Moravou (pěší) - čas: 6:40; stupeň 4

36. Údolím Bystřice za hledáním Teplé díry (horské kolo) - čas: 3:15; stupeň 8 

37. Cesta z Klášterního Hradiska historickou poutní alejí až na Svatý Kopeček (pěší) - čas: 3:15; stupeň 1 

38. Okolím Šternberka za Šternberskou madonou, Těšíkovskou kyselkou, Paseckým vodopádem a arboretem (horské kolo) - čas:4:25; stupeň 8 

39. Obhlídka Uničova ze sedla bicyklu a následná projížďka Hornomoravským úvalem (silniční i horské kolo) - čas: 2:40; stupeň 1 

40. Severozápadní výspou olomouckého okresu s vrchařskou prémii na skalním útvaru Bradlo (horské kolo) - čas: 3:15; stupeň 5 

41. Víkendový výlet k prameni řeky Odry a za tragickými událostmi konce 2. světové války v obci Zákřov (horské kolo) - čas: 3:30; stupeň 5 

Okres Prostějov:

Okres Přerov:

Okres Šumperk: