HORŠOVSKÝ  TÝN

Horšovský Týn odborníci označují za nejvýznamnější stavební a architektonickou lokalitu Plzeňského kraje; nejen proto je zdejší kombinace hradu a zámku vyhlášena národní kulturní památkou a střed Horšovského Týnu městkou památkovou rezervací

 

Za vlády Lobkowiczů došlo k tak výraznému rozvoji, že na přelomu 16. a 17. století patřil Horšovský Týn mezi deset největších a nejbohatších českých měst

 

Horšovský Týn (německy Bischofteinitz) je třetí největší město okresu Domažlice. Žije v něm 5 tisíc obyvatel. Historici usuzují, že lokalita byla osídlena už v 10. století a dokonce mají jasnou představu o hradišti. Jednalo se o palisádovou hradbu obehnanou hliněným valem. Už tehdy to bylo na mapách místo velmi důležité; přes řeku Radbuzu tu vedl mělký brod, což bylo ideální místo pro karavany kupců pohybující se mezi Řeznem a českým územím. V té době byl ale Horšovský Týn stále ještě pod správou mnohem důležitějšího Horšova, který dnes leží v západní části města.

Karta se začala pomalu obracet ve 13. století, kdy sem přenesl biskup Jan III. z Dražic své panství. Proto si nechal postavit nad řekou na vysokém kopci hrad. Brzy přidal ještě dvoje pevné hradby, které odolaly i dvojímu husitskému obléhání v roce 1422 a 1431. Proti čemu byl ale hrad bezbranný se ukázalo o více než století později. V roce 1547 lehl Horšovský Týn včetně hradu popelem.


To už město drželi pět let ve svém vlastnictví Lobkowiczové. A ti na místo nezanevřeli ani po katastrofickém ohni. Nechali město, ale i vlastní sídlo, znovu vystavět a tentokrát ve velkorysém renesančním duchu. Dnes je právě renesanční centrum včetně zámku, hradu a purkrabství považováno za nejcennější stavební památku Plzeňského kraje. Ne nadarmo je Horšovský Týn národní kulturní památkou. Vraťme se ale do doby úspěšné vlády Lobkowiczů, která přinášela městu výhody a zisky, a tak na přelomu 16. a 17. století patřil Horšovský Týn dokonce mezi jedno z deseti nejbohatších a největších měst v zemi. Třicetiletá válka však i na Horšovském Týnu způsobila šrámy. Po ní dochází k částečné germanizaci okolí, ale rozhodně ne v tak velkém měřítku jako v jiných oblastech kraje. Proto se také nestává Týn součástí Sudet a ani odsun Němců po válce nezpůsobí tak fatální nedostatek „duší“ jako v jiných částech Chodska. Ne nadarmo se proto okolí města říká České Chodsko.

Význam města podtrhuje i skutečnost, že celkem čtyřikrát sem zavítal anglický král Eduard VII. Na honech, které pořádali kniže Karl Trauttmansdorff a kněžna Josefína z Trauttmansdorffu se cítil velmi dobře. V kronikách se dočteme, že král navštívil Horšovský Týn celkem čtyřikrát, a to 30. srpna 1904, 3. září 1906, 4. září 1907 a 2. září 1908. Dnes členy hvězdy královské vystřídaly hvězdy filmové. V Horšovském Týnu se koná tradičně Juniorfest, což je podzimní Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. V průběhu let byli hosty například Pierre Brice, představitel Vinnetoua, Natalia Sedych představitelka slavné Nastěnky z filmu Mrazík nebo Kabír Bedi. To je zase herec, který si zahrál ve slavném italském seriálu neohroženého piráta Sandokana.

Znakem města je několikrát polcený štít. Je rozdělen vodorovně na dvě poloviny. Vrchní část je dělena ještě svisle na dvě části (čtvrtiny). Pravá čtvrtina je ještě vodorovně rozpůlena v podstatě na osminu znaku. Vrchní osmina je červená s damaskováním v podobě zlaté mříže. Spodní osmina je stříbrná, znovu opatřená damaskováním v podobě zlaté mříže. Mříž ale není totožná. V levé horní čtvrtině je pak ve stříbrném poli černá orlice. Ta je bez korunky, s červeným plazeným jazykem, se zlatou zbrojí a se zlatým půlměsícem přes prsa. Půlměsíc je pak na obou koncích křídel zakončen trojlisty. Orlice je šikmo napravo nakloněná. Dolní polovina štítu je modrá a v ní jsou dvě totožné stříbrné tvrze se dvěma malými okny, mezi kterými je otevřená brána s hnědými dveřmi, černým kováním a vytaženou šedivou mříží. Ve vrchní části tvrzí jsou tři na sebe navazující štíhlé věže, každá s jedním čtverhranným oknem, červenou stanovou střechou a zlatou makovicí.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Tachov leží nedaleko dálnice D5, k návštěvě města využijte exit 128 nebo 136. Ve městě se také kříží silnice I. třídy číslo 198 a 199. Vzdálenosti Tachova z českých měst: Praha (159 km), Ústí nad Labem (245 km), Karlovy Vary (83 km), Plzeň (63 km), České Budějovice (194 km).

Autobus: Autobusové spojení do Tachova je z Broumova, Prahy, Lesné, Dlouhého Újezdu, Přimdy, Milířů, Plzně, Rozvadova, Mariánských Lázní, Halží, Boru a Plané.

Vlak: Vlakové spojení je s Planou u Mariánských Lázní, Domažlicemi a Bělou nad Radbuzou.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Zámek Horšovský Týn, Horšovský Týn:

Odborníci jej považují za vůbec největší a nejvýznamnější stavební a architektonický poklad Plzeňského kraje. Ojedinělé je tu spojení hradu, zámku, purkrabství a dalších přilehlých budov, ale také mísení jednotlivých stavebních slohů. Za zakladatele hradu je ve 13. století považován pražský biskup Jan III. z Dražic. Pražskému arcibiskupství stavba patřila až do husitských válek, mezitím ještě určité stavební úpravy nařídili biskupové Arnošt z Pardubic a Jan z Jenštejna. Na pár let se pod církevní správu vrátil hrad za vlády Ladislava Pohrobka, ale Jiří z Poděbrad ho znovu z církevních pozemků vyvázal. V roce 1539 se stává majetkem Lobkowiczů. Jenže o osm let později hrad vyhoří, a tak se změní jeho podoba na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře je tato větev Lobkowiczů potrestána konfiskací majetku a zámek připadá Trauttmansdorffům a ti ho drží až do roku 1945.

Poloha: 49.5296172N, 12.9423264E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horšovský Týn (0,6 km)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (1,1 km)

Trauttmansdorffové

Jedná se o starý rakouský šlechtický rod původně ze Štýrska. Rod je připomínán od 14. století, kdy sídlem byla rakouská vesnice Trauttmansdorff. Zakladatelem je Herrand z Trauttmansdorffu. V 17. století se rod usadí v Čechách, a to díky nákupu konfiskací po bitvě na Bílé hoře. Jan Bedřich Maximilián Trauttmansdorff kupuje zámek v Horšovském Týnu. Za jeho doby patřil rod mezi deset nejbohatších v českém království. Jeho nejstarší syn Adam Matyáš je nejvyšším maršálkem země a rozšiřuje majetek o sídla ve Lnářích, Protivíně, Litomyšli, Brandýse nad Orlicí a Červených Pečkách. Jeho potomek Jan Bedřich se stává nejvyšším komorníkem království a jeho synové nechají stavět zámek v Jemništi. K dalším významným Trauttmansdorffům v českých podmínkách patří ještě Zikmund Ludvík, který byl hejtmanem prácheňského kraje a Jan Kryštof Heřman, který se stal opatem tepelského kláštera. Hlavní linie vymřela v 19. století. Oddělily se z ní knížecí větev a štýrská hraběcí větev, která nepřežila druhou světovou válku. Představitelem knížecí větve je Ferdinand Trauttmansdorff, který v letech 2010-15 zastával pět let funkci velvyslance Rakouska v České republice. Rod žije v Rakousku na zámku Pottenbrunn a hlavou je kníže Karel Volfgang Trauttmansdorff. Původní rodový erb tvoří šestilistá stříbrno-červená růže s převrácenými barvami na stříbrně-červeném děleném štítu. Na přilbě s červeno-stříbrnými přikrývadly jsou růže před červeně a stříbrně roztřepeným kohoutím peřím. Později byly na znak přidány atributy znaků rodů Kirchberg, Hölzler a Castelalt. Ze slavného rodu pochází i rakouská herečka Victoria von Trauttmansdorff, která žije a pracuje povětšinou v Hamburgu.

 

GALERIE: HORŠOVSKÝ TÝN - ZÁMEK A ZAHRADA

★★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Horšovský Týn:

Původně zde stával gotický kostel, který byl postaven už na konci 13. století. Velké přestavby se dočkal v 17. století, kdy byl oblečen do nového barokního hávu. Za návštěvu stojí výšlap na věž postavenou v 19. století. 96 schodů nahoru nám umožní cestu kolem zvonice se dvěma zvony až na věžní ochoz, ze kterého je nádherný výhled nejen do areálu zámku, ale i na nejbližší městské okolí.

Poloha: 49.5297569N, 12.9443050E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, Vrchlického (0,6 km)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (1,1 km)

★★★★ - Kostel všech svatých Horšov, Horšovský Týn:

Patří pod správu zámku v Horšovském Týnu. Pokud chcete kostel vidět zevnitř, je nutné si prohlídku domluvit na horšovském zámku. A opravdu stojí za to. Obzvlášť ceněné jsou nástěnné malby, které pocházejí z roku 1489. Ale vraťme se k architektonickému slohu – kostel byl postaven v románském stylu, a to už na začátku 13. století. Později prošel gotickými i barokními přestavbami. Přesto si zachovala stavba stopy všech tří stavebních slohů.

Poloha: 49.5387522N, 12.9167797E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, Horšov (0,6 km)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (3,9 km)

★★★ - Vyhlídkový altán, Horšovský Týn:

Vznikla na základech bývalé gotické hlásky. Posledními stavebními úpravami prošla na přelomu 19. a 20. století. V té době bylo místo předěláno na vyhlídkový prostor, který nabízí pohled na park a okolí města.

Poloha: 49.5352997N, 12.9382708E

Parkoviště: na náměstí (1 km)

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, Vrchlického (1,5 km)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (2,1 km)

★★★ - Zámecký park, Horšovský Týn:

Poslední úprava pochází ze začátku 20. století. Na místě ale můžeme vystopovat zahradu až do časů renesance. Dnes vzal areál na sebe podobu krajinářského anglického parku. Právě proto, že je zámecký a hradební komplex v Horšovském Týně označován za nejcennější kulturní památku Plzeňského kraje, zasloužily by si budovy uvnitř parku lepší péči. Kromě vyhlídkové věže tu lze najít loretánskou kapli a letohrádek Vdovský dům. V jeho blízkosti je jeden z památných stromů oblasti. Jmenuje se Javor U Vdovského domu a má v obvodu kmene 527 centimetrů.

Poloha: 49.5332250N, 12.9405669E

Parkoviště: na náměstí (1 km)

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, Vrchlického (0,7 km)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (1,4 km)

Loreta v zámeckém parku

Nechal ji vybudovat v roce 1584 Kryštof z Lobkowicz. Jde o nejstarší českou loretu. Kryštof z Lobkowicz na zdejším panství vládl za svého nezletilého bratra Viléma. V době dostavby lorety Vilém dospěl a nastoupil do čela panství. Jeho náboženské smýšlení bylo značně odlišné od smýšlení Kryštofa, a tak Vilém odmítal zdejší loretu nechat vysvětit. To se stalo až 11. června 1636, kdy byl hlavou panství Maxmilián Trauttmansdorff. Po Josefovských patentech byla loreta předělána na vyhlídkový altán. Odborníci se domnívali, že byla dokonce zbourána. Znovuobjevení se podařil při stavebních pracích v roce 1972. Od té doby se vede mezi odborníky pře, zda se jedná o skutečně původní první českou loretu či nikoliv.

★★★ - Javor pod zámkem, Horšovský Týn:

Je součástí krajinářského parku, roste v jeho nejjižnější části. Je vysoký 27 metrů a obvod kmene má 527 centimetrů. Najdeme ho u silnice číslo 197 v těsné blízkosti vstupu do zámeckého parku.

Poloha: 49.5290817N, 12.9415197E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, Vrchlického (340 m)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (1 km)

★★★ - Křížová cesta v aleji ke svaté Anně, Horšovský Týn:

Zastavení křížové cesty poskytuje ochranu 46 památných lip. Samotná křížová cesta nás v krásném prostředí vyvede na vrchol s nadmořskou výškou 443 metrů na západním okraji města. Najdeme tu kostel svaté Anny, který sloužil jako poutní místo už v 16. století. Jeho věhlas zvyšovala blízká studánka, která byla léčivá na zrak a celkově posilovala tělo i ducha. Bohužel dnes už jí nenajdete, protože při stavbě nové silnice definitivně zanikla. V 19. století zde přibyla pohřební kaple rodiny Trauttmansdorffů a kaple Božího hrobu. Po 2. světové válce se stala oblast terčem vandalů, a tak se původní vybavení nedochovalo.

Poloha: 49.5208625N, 12.9220542E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, železniční stanice (1,2 km)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (1,4 km)

★★★Rozhledna Šibeniční vrch, Horšovský Týn:

Dřevěná pětiposchoďová budova vznikla na místě bývalé kaple Panny Marie Lurdské. Stojí tu od roku 2010 a vrcholu ve výšce 21,5 metru dosáhneme po zdolání 66 schodů. Nabídne se nám krásný pohled na celé město včetně zámku. V těsné blízkosti nalezneme obrysy kostela, který byl vysvěcen v roce 1913 a stal se poutním místem pro německy mluvící obyvatelstvo. Po odsunu ale začal chátrat a jeho život ukončilo to, že byl součástí vojenské střelnice.

Poloha: 49.5213917N, 12.9605425E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, Lazce (1,6 km)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (2,3 km)

★★★Zámeček Annaburg, Horšovský Týn:

Malý zámeček je spíš jedna velká místnost postavená v přírodě. Fakticky jde o šestiboký altán se čtyřhrannou věžičkou a mansardovou střechou. Výstavba zámečku je spojena se šlechtickým rodem Tauttmansdorffů. František Norbert ho nechal postavit pro svoji druhou ženu Marii Annu, po ní také získal jméno. Dnes se dá jen odhadovat k čemu sloužil – lze ale předpokládat, že se jednalo o kryté odpočinkové zastavení při projížďkách na koni či procházkách krajem. Zámeček je tak malý, že zde mohlo zasednout ke stolu jen 12 hostů. I když dnes má lokalita svoje kouzlo, rozhodně musela být stavba mnohem krásnější v době svého vzniku. Kolem Annaburgu byla totiž soustava rybníků a s pevninou byl zámeček spojen pouze úzkou cestou širokou jen pro jeden koňský povoz.

Poloha: 49.5344192N, 12.9125700E

Parkoviště: v obci Horšov (1 km)

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, Horšov (0,6 km)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (1,7 km)

★★Filiální kostel svatého Apolináře, Horšovský Týn:

Jedná se o jednu z nejstarších staveb na území města. Pochází z poloviny 13. století. Nejcennější věci však najdete uvnitř. Je zde zobrazena na malbách podoba Horšovského Týna z roku 1500. Bohužel dnes je kostel otevřen jen sporadicky.

Poloha: 49.5262975N, 12.9422589E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, železniční stanice (390 m)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (0,6 km)

Kapucínský klášter, Horšovský Týn:

Základní kámen byl položen v roce 1650 Vítem ze Štrasburku. Přestavby probíhaly i v 18. a 19. století. Dnes je budova ve správě města. Součástí kláštera je i Kostel svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Od okamžiku, kdy byl konvent uzavřen v roce 1950, budova slouží jako skladiště a chátrá.

Poloha: 49.5315994N, 12.9457517E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, Vrchlického (0,8 km)

Vlaková zastávka: Horšovský Týn (1,4 km)

 

Výlet 1: Za krásami renesanční perly Horšovského Týna a jeho nejbližšího okolí (pěší)

 

Start: Horšovský Týn, Regionální informační centrum

Cíl: Horšovský Týn, Regionální informační centrum

Délka trasy: 14,6 km

Časová náročnost: 4 hodiny 15 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Pěší výlet kolem Horšovského Týna umožní podívat se na město doslova ze všech stran. Převýšení  výletu je jen  202 metrů. Výlet je zaměřen na architektonickou výbavu tohoto významného místa. Celou dobu se pohybujeme téměř po rovině, na téměř patnáctikilometrovém úseku jsou jen tři nenáročná stoupání. První se uskuteční v zámeckém parku, druhé u kostela svaté Anny a závěrečné stoupání na rozhlednu Šibeniční vrch. Tam je také nejvyšší bod ve výšce 455 metrů nad mořem. Nejnižším bodem je místo u kostela svatého Apolináře ve výšce 373 metrů nad mořem. Každopádně musíme tento výlet koncipovat jako celodenní, protože zevrubná prohlídka zámku a hradu v Horšovském Týnu zabere klidně i několik hodin.

Vhodnost: Nenáročný a pohodový výlet lze doporučit každému. Jen musíme varovat před množstvím zajímavostí a krásy, která se na nás bude valit. Výlet můžeme absolvovat v poklidném režimu, je totiž zařazen na druhý stupeň náročnosti.

Zastávky:

Horšovský Týn, Kapucínský klášter (0,2 km) – Horšovský Týn, Kostel svatých Petra a Pavla (0,4 km) – Horšovský Týn, Národní kulturní památka Zámek a hrad Horšovský Týn (0,5 km) – Horšovský Týn, Javor pod zámkem (0,8 km) – Horšovský Týn, Zámecký park (1,2 km) – Horšovský Týn, Letohrádek Vdovský dům (1,3 km) – Horšovský Týn, Vyhlídková věž Horšovský Týn (2 km) – Horšovský Týn, Kostel Všech svatých (4,8 km) – Horšovský Týn, Lovecký zámeček Annaburg (6,3 km) -  Horšovský Týn, Kostel svaté Anny (9 km) – Horšovský Týn, Kostel svatého Apolináře (10,6 km) – Horšovský Týn, Rozhledna Šibeniční vrch (12,4 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Kostel svatého Vavřince Tasnovice, Horšovský Týn:

Zvenčí nenápadný kostel je uvnitř velmi cenný. Historicky i finančně nevyčíslitelnou hodnotu má raně barokní hlavní oltář z roku 1637. Historici pak velmi oceňují klenbu kostela a barokní oltář z roku 1637.

Poloha: 49.5662681N, 12.8244158E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horšovský Týn, Tasnovice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Hostouň (5,7 km)

Neopakovatelné tajemné místo

První slovanské sídliště zde vzniklo v mladší době hradební v 11. století. Opevněno bylo 3-5 valy vysokými až deset metrů. Později ve 14. století vyrostla na druhé straně řeky ve Štítarech vodní tvrz. Jedinou její pozůstalostí jsou dodnes viditelné sklepy pod farou. Na bývalém hradisku vyrostl Kostel svatého Vavřince. Stalo se tak zhruba v roce 1350.

 

GALERIE: GENIUS LOCI TASNOVICKÉHO HŘBITOVA

★★Kámen Ručičky, Mířkov:

Kámen svobody vypráví o nalezení cesty životem a o použití zdravého rozumu. Kámen najdeme na modré turistické stezce u rozcestníku U Ručiček. Legenda vypráví, že se tu kdysi potkali dva znepřátelení sedláci s plně naloženými povozy. Protože byla cesta úzká, mohl projet jen jeden, sedláci se ale nemohli dlouho dohodnout, nikdo nechtěl ustoupit. Nakonec pochopili, že bez vzájemné spolupráce to nepůjde. Na počest velkého usmíření zde byl umístěn kámen s vytesaným reliéfem podaných rukou.

Poloha: 49.6085139N, 12.8875531E

Parkoviště: u Miřkovských rybníčků (1,3 km)

Autobusová zastávka: Miřkov (2,7 km)

Vlaková zastávka: Borek u Tachova (12,3 km)

Přírodní park Sedmihoří

Jedná se o krásné a zajímavé místo. Oblé vrcholy vylézají na povrch v pravidelném kulatém věnci a obklopují lesnaté místo uvnitř ze tří stran – severu, západu a jihu. Jen z východu je lokalita tvořena nižšími polohami s množstvím rybníků. Na území parku lze spatřit řadu kamenných útvarů, které dokazují různé formy zvětrávání žuly. Vrcholků kolem parku je sice jedenáct, ale hlavních je sedm. Právě odtud vzala lokalita své jméno. Nejvyššími jsou Racovský vrch s 619 metry a Chlum s 609 metry nad mořem.

 

Výlet 2: Procházka tajemným místem Sedmihoří (pěší)

 

Start: Tasnovice, Turistický rozcestník Tasnovice

Cíl: Mířkov, Turistický rozcestník Mířkovské rybníky

Délka trasy: 20,9 km

Časová náročnost: 6:40 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Sedmihoří je jedno z nejkrásnějších a nejtajemnějších míst západních Čech. Tento výlet provede jeho krásnou a dosud panensky čistou přírodou. Přesto začneme u jedné z nejkrásnějších staveb západních Čech u hřbitovního kostela svatého Vavřince v Tasnovicích. Nejvyšší bod je na vrchu Rozsocha ve výšce 600 metrů. Nejnižším bodem je start s výškou 400 metrů nad mořem. V průběhu celé cesty vystoupáme 430 metrů.

Vhodnost: Nenáročný a pohodový výlet lze doporučit každému. Krásná příroda, žádný spěch, pohoda. To všechno jsou bonusy zajímavé cesty. Výlet je zařazen na pátém stupni náročnosti.

Zastávky:

Horšovský Týn, Kostel svatého Vavřince v Tasnovicích (0,9 km) - Mířkov, Kámen Ručičky (10,4 km) – Staré Sedlo, Skalní mísy (13,9 km) – Mířkov, Rozsocha (18,4 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★Tvrz Lstění, Blížejov:

První zmínka o nejlépe zachované tvrzi v Plzeňském kraji pochází z roku 1367. Tehdy patřila Půtovi ze Lstění. V roce 1528 se ale sňatkem Elišky z Hrádku a Diviše Černína z Chudenic začíná psát nová éra lstěnské tvrze. Je k ní přistaven renesanční zámek. Ten vzal brzy za své a tvrz zpustla. O její záchranu se postaral v 19. století rod Dohalských z Dohalce, ale hlavně advokát Josef Starck, který tvrz, už s přistavěným obytným domem, koupil. Tvrz si lze po dohodě s majiteli prohlédnout.

Poloha: 49.4830667N, 13.0445361E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Blížejov, Lstění (280 m)

Vlaková zastávka: Blížejov (4,9 km)

Lstěnská tvrz je velmi zachovalým unikátním stavebním dílem

Pýchou tvrze je věž s čtvercovým půdorysem o délce strany 10 metrů. Zdi jsou široké 130 centimetrů. Dnes se do věže vejde později proraženými dveřmi. Původně byly obytná jen dvě nejvyšší patra. Unikátní jsou dodnes funkční trámové konstrukce jednotlivých pater. Původní jsou dřevěná sedátka v okenních nikách a portál se zbytkem kladky pro spuštění padacího můstku.