BEZDRUŽICE

Bezdružice – město s bohatou historií si pod svá křídla vzalo i lázeňského souseda, který se už nevešel do Lázeňského trojúhelníku – Konstantinovy Lázně

 

Oblast stékající po jižních svazích Tepelské pahorkatiny v sobě nechává doznít bohatství léčebných pramenů sousedního Karlovarského kraje. I tady najdete několik léčivých a uzdravujících kyselek, ale jejich počet už není tak velký jako v sousedních městech. Kraji dominují vrcholy, které poskytují výhled do dalekého kraje a když si vybereme k výletu křišťálově čirý den, nebudeme litovat. A když se k tomu přidá ještě Pramen lásky, který slibuje nehynoucí cit až do smrti, tak není co řešit

 

Bezdružice (německy Weseritz) mají zhruba tisícovku obyvatel. Jsou městem znovu od roku 2006. První zmínka o nich ale pochází už z roku 1227. Místní panství často střídalo majítele, patřili k nim například Löwensteinové, Kolovratové či Švamberkové. Když se řekne Bezdružice, každé dítě školou povinné jedním dechem dodá – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Jedná se však o poměrně rozšířený historický omyl. Kryštof Harant se mohl chlubit tímto přídomkem, ale z Bezdružic vůbec nepocházel. Odtud byl pouze rod, z kterého on sám vzešel. Jeho předkové zdejší kraj opustili už na začátku 14. století.

V této oblasti platí, že ten menší přerostl hlavu toho většího. Mluvím o Konstantinových Lázních; ty jsou na rozdíl od Bezdružic pouze obcí a mají zhruba o sto obyvatel méně, ale jejich věhlas je větší. Konstantinovy Lázně vděčí za slávu místní kyselce, která je léčivou vodou s největším obsahem oxidu uhličitého v Čechách.

 

První lázeňská budova tu vyrostla u sirného pramene v roce 1803. O 34 let později lázně koupil majitel panství Konstantin z Löwensteinu a právě po něm se dodnes jmenují. Původně nesly název Nová Ves – Lázně. Většího rozmachu se místní lázeňství dočkalo až v roce 1901, kdy sem byla přivedena železnice. Ve 20. a 30. let minulého století zažily lázně obrovský rozkvět díky pražskému lékaři Bohumilovi Prusíkovi, po kterém je tu dnes pojmenováno, co se dá. Nejen hlavní pramen, hlavní lázeňská budova, ale spousta dalších věcí. Není divu, že si tohoto muže váží, zbytek republiky ale jako by na něj zapomněl. Jen málokdo dnes ví, že Bohumil Prusík byl nominován na Nobelovu cenu míru za lékařství, bohužel se to stalo v době hrůzokvasu těsně před 2. světovou válkou, a tak událost logicky zapadla mezi věcmi smutnými a krutými.

Znakem Bezdružic je polcený štít, v jehož patě je zelený trávník. V pravém červeném poli stojí stříbrná věž s branou v přízemí a s oknem, cimbuřím a s černou špičatou střechou se zlatou makovicí. V levé zlaté polovině stojí ozbrojenec, v pravici má kopí s korouhví a v levici štít. Praporec nese znamení pánů z Kolovrat, tedy štříbrno-červenou polcenou orlici v modrém poli. Jeho štít je dělený, nahoře stříbrný, dole červený a v něm je černý orlí pařát nahoře krvavý, což je znakem Kotulínských z Kotulína.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Bezdružice leží stranou větších a významnějších silnic, Konstantinovy Lázně jsou na silnici číslo 201. Obě sídla leží jen 4 kilometry od sebe. Vzdálenosti do Bezdružic z českých měst: Praha (134 km), Ústí nad Labem (148 km), Karlovy Vary (62 km), Plzeň (41 km), České Budějovice (190 km).

Autobus: Autobusové spojení do Bezdružic je z Manětína, Úterý, Plané a Plzně.

Vlak: Bezdružice leží na trati, která vede z Plzně. V Bezdružicích vlak končí.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Prusíkův pramen, Konstantinovy Lázně:

Kyselka s nejvyšším obsahem oxidu uhličitého ze všech českých léčebných vod. Prusíkův pramen je navrtán na dvou místech v místním parku, kde je v době lázeňské sezóny volně přístupný. Minerální uhličitá voda s nepatrným sirovodíkovým pachem o teplotě 9,9° Celsia patří k nejchutnějším v České republice.

Poloha: 49.8824089N, 12.9764392E nebo 49.8815581N, 12.9767508E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně (310 m)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (370 m)

★★★★ - Zřícenina hradu Švamberk, Kokašice:

V historických pramenech se místo názvu Švamberk můžeme potkat i s označením Krasíkov. Zdejší místo bylo osídleno už v pravěku. Hrad byl důležitou základnou vlivné rodiny Švamberků, ale stejně jako mnoho jiných byl zničen za třicetileté války a jeho slávu už nikdo neobnovil. Pokud navštívíme zříceninu počátkem října, tak si nenechme ujít tradiční a vyhlášené Slavnosti jablek.

Poloha: 49.8777858N, 12.9311222E

Parkoviště: pod hradem (0,6 km)

Autobusová zastávka: Kokašice, Krasíkov (0,9 km)

Vlaková zastávka: Kokašice (3,4 km)

Švamberkové

Starý český rod pochází ze západu Čech. Za zakladatele je brán Ratmír ze Skviřína, o němž se letopisy zmiňují už v roce 1223. V roce 1484 rod uzavírá dohodu o vzájemném nástupnictví s Rožmberky. A tak se po smrti Petra Voka stávají držiteli rožmberského panství. Švamberkové jsou rázem jedním z nejbohatších českých rodů. Zúčastnili se ale stavovského povstání, a tak byl jejich majetek konfiskován. Mnoho členů rodiny po povstání emigruje a rod roku 1664 Adamem II. vymírá. O rok později dědičky po ženské linii vstupují do rodu Paarů. K nejdůležitějším členům patřil zakladatel Ratmír, který založil v roce 1238 minoritský klášter ve Stříbře a hrad Krasíkov. Bohuslav ze Švamberka byl za Václava IV. nejvyšším komořím a nejvyšším sudím. Jindřich III. starší ze Švamberka rozšířil hrad Zvíkov. Erbem Švamberků je bílá labuť v červeném poli nebo ve starších vypodobeních bílá labuť se zlatýma nohama a zlatým zobákem na zeleném trojvrší.

★★★ - Přírodní rezervace Hradišťský vrch, Konstantinovy Lázně:

Na čedičovém výlevu se nachází naleziště bohatých teplomilných smíšených porostů. Nad vším dohlíží kriticky ohrožený Holub doupňák se svým typickým poznávacím znamením – zelenými pírky kolem krku, které mění ve slunci barvu. V těsné blízkosti rezervace najdeme i vyhlídku U borovice s turistickým odpočinkovým přístřeškem.

Poloha: 49.8721675N, 12.9884106E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Konstantinovy Lázně – u nádrže (1,6 km)

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně, kamenolom (1,3 km)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (2,3 km)

★★★ - Kaple svaté Máří Magdalény, Kokašice: (vlevo)

Je zde pochován poslední ze západočeské větve rodu Švamberků. Jednalo se o Jana Bedřicha, který zemřel v roce 1659 a byl uložen do hrobky v této kapli.

Poloha: 49.8771797N, 12.9322464E

Parkoviště: pod hradem (0,5 km)

Autobusová zastávka: Kokašice, Krasíkov (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kokašice (3,3 km)

★★★ -  Čedičový lom Hradišťský vrch, Konstantinovy Lázně:

Těžební místo dalo vzniknout koupališti s krásnou pláží. Koncem 19. století se tu začal těžit čedič, ale protože se oblast stala památkově chráněnou oblastí, těžba byla v roce 1997 ukončena. Od té doby tu najdeme jen milovníky krásného koupání a hlavně ty, co mají rádi geologii. Jáma po těžební činnosti umožňuje přímý pohled do nitra kopce. Uvidíme, jak láva chladla a tuhla a jak docházelo k jejímu smršťování a pukání.

Poloha: 49.8733225N, 12.9815375E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně, kamenolom (0,5 km)

Vlaková zastávka: Břetislav (1,5 km)

★★★ - Kaple smrtelných úzkostí Kristových na Ovčím vrchu, Kokašice:

Dominantou vrchu je zdaleka viditelná novorománská rotunda. Válcová kaple má připomínat oběti selské rebelie z roku 1680. Tehdy zhruba pět set sedláků pod vedením Hanse Mucka ze Zhoře vyplenili zámek Bezdružice, obsadili Ovčí vrch a odmítali poslušnost majiteli panství hraběti Kryštofovi z Heissensteinu. Jenže 8. a 9. května 1680 se nemohli převaze kyrysníků ubránit. Na svazích Ovčího vrchu zemřelo 49 sedláků a 20 bylo těžce poraněno. Hraběnka Marie Františka z Heissensteinu pak nechala pro zklidnění situace postavit na místě bitvy kapli. V roce 1906 ji nechal opravit kníže Konstantin Löwenstein. Stejnou událost evokuje kamenná mohyla z hradišťanského čediče odhalená 12. července 1936. V blízkosti samotného vrchu vysokého 697 metrů najdeme vyhlídkový altán. Vyhlídka z něj je ale velmi omezená, protože výhled dávno přerostly stromy.

Poloha: 49.8877553N, 12.9309758E

Parkoviště: na okraji obce Krasíkov (0,6 km)

Autobusová zastávka: Kokašice, Krasíkov (1,2 km)

Vlaková zastávka: Kokašice (3,7 km)

 

GALERIE: OVČÍ VRCH A VÝHLEDY Z NĚJ

Löwensteinové z Löwensteinu

Jedná se o původně německý a jeden z nejpočetnějších evropských šlechtických rodů. Vznikl nerovným sňatkem falckého kurfiřta Friedricha I. s Klárou Tottin z Augsburgu. Jejich hrabství lze najít na soutoku řek Mohan a Tauber v Pomohaní. Roku 1611 se rod rozdělil na dvě větve. První z nich byla starší evangelická, která bývá označována jako Löwenstein-Wertheim-Freudenberg. V 19. století vstoupila tato větev na Moravu a později do jihovýchodních Čech. Druhou větví je mladší katolická Löwnstein-Wertheim-Rosenberg. Tato větev se objevila v Čechách v roce 1712. Tehdy Maxmilian Carl Löwenstein-Wertheim-Rosenberg zakoupil statky Krasíkov, Gutštejn, Cebiv, Bezdružice a později také město Bor, Vidice a Prostiboř. Rod odešel z Československa v roce 1945.

★★★ - Panna Marie ve skále, Konstantinovy Lázně:

Poutní místo láká věřící díky legendě. Ta vypráví o nešťastných rodičích, kterým se ztratilo dítě. Byl to hajný s manželkou a protože oba znali místní terén, prohledávali okolí. Nalezli spokojeného potomka hrát si se zářící ženou a mladým chlapcem. Proto zde nechali rodiče vystavět toto poutní místo, u kterého se modlí lidé ze širokého okolí. Podle pověstí se událost stala v roce 1650.

Poloha: 49.8750233N, 12.9927658E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Poloučany (0,6 km)

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně, Poloučany (0,7 km)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (2,3 km)

Přírodní park Hadovka

Chráněné území o velikosti zhruba 10 km čtverečních se rozkládá kolem stejnojmenné říčky. Ta pramení u městečka Teplá a vlévá se do Úterského potoka. Uvnitř přírodního parku najdeme sedm obcí. Nejvyšším vrcholem je Ovčí vrch s výškou 697 metrů.

★★ - Švihák lázeňský, Konstantinovy Lázně:

Dvaapůl metru vysoká dřevěná socha stojí na místě teprve od roku 2012, ale přesto se už stala symbolem města. Zhotovil ji a městu daroval plzeňský akademický sochař Jaroslav Šindelář. Je podobenstvím města stejně jako František pro Františkovy Lázně a i tady se prý vyplatí si pro štěstí na šviháka sáhnout.

Poloha: 49.8812894N, 12.9810539E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně (0,7 km)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (0,8 km)

★★ - Sochařská galerie pod širým nebem v lázeňském parku, Konstantinovy Lázně:

Jedná se o výstavní skříň místního sochařského sympozia. To hostí Konstantinovy Lázně už tradičně. My si v lázeňském parku můžeme nejzdařilejší práce, jak ze dřeva, tak i kamene prohlédnout pod širým nebem.

Poloha: 49.8824808N, 12.9779058E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně (410 m)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (0,5 km)

★★ - Pramen lásky, Kokašice:

Kdo se z něj napije, toho už nikdy v životě láska neopustí. Je to nabídka, která se neodmítá. Složením je velmi podobný slavnému Prusíkovu prameni z Konstantinových Lázní. Najdeme ho u silnice spojující Konstantinovy Lázně a Kokašice.

Poloha: 49.8796667N, 12.9626667E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně, Břetislav (0,6 km)

Vlaková zastávka: Kokašice (300 m)

Kdy vznikaly minerální prameny?

Většina Moravy a celé Čechy vznikly v prvohorách hercynským vrásněním. Zbytek Moravy a Slovensko pak vznikly až v třetihorách při alpinsko-himalajském vrásnění. V té době vrcholila na západě Čech vulkanická činnost. Minerální prameny jsou dozvukem této činnosti. Část srážkové vody proniká hluboko pod povrch, kde se obohatí o plyny a rozpustné soli sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku a železa. Pak už voda čeká jen na tlak plynů, které ji podél puklin a zlomů vytlačí znovu na povrch. Tyto vývěry poznáte snadno podle okrového zbarvení, které způsobují sloučeniny trojmocného železa.

★★ - Přírodní památka Krasíkov, Kokašice:

Na čedičové skále vyrůstají chráněné teplomilné rostliny. Najdeme tu například Vstavač bledý, Pětiprtsku žežulku nebo Lilii zlatohlávka. K vidění tu jsou i kriticky ohrožení ptáci Čáp černý a Holub doupňák. Celou lokalitu lze prohlédnout z vyhlídky na zřícenině hradu Švamberk.

Poloha: 49.8772611N, 12.9311881E

Parkoviště: pod hradem (0,5 km)

Autobusová zastávka: Kokašice, Krasíkov (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kokašice (3,3 km)

 

Výlet 1: Konstantinovy Lázně ze všech stran (pěší)

 

Start: Konstantinovy Lázně, Turistický rozcestník Konstantinovy Lázně - bus, železniční stanice

Cíl: Kokašice, vyhlídka Ovčí vrch

Délka trasy: 15 km

Časová náročnost: 5:10 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nás provede krásným prostředím okolo lázeňského města. Výlet má výhodu, že ho lze kdykoliv z důvodu časového nebo výkonnostního přerušit. Není složitý návrat zpět do centra Konstantinových Lázní, protože trasa vede stále kolem obce. Vystoupáme celkově 425 metrů. Nejvyšším bodem je 688 metrů, což je finále výletu - vyhlídka Ovčí vrch. Nejnižší bod je Pramen lásky ve výšce 499 metrů nad mořem

Vhodnost: Jde o výlet, který je středně náročný. Ve výškových pasážích musíme počítat s mírným nárazovým stoupáním. Patří do čtvrté náročnostní kategorie.

Zastávky:

Konstantinovy Lázně, Prusíkův pramen (0,3 km) – Konstantinovy Lázně, Sochařská galerie pod širým nebem (0,35 km) – Konstantinovy Lázně, Švihák lázeňský (0,9 km) – Konstantinovy Lázně, Panna Maria ve skále (2,4 km) – Konstantinovy Lázně, Přírodní rezervace Hradišťský vrch (5,4  km) - Konstantinovy Lázně, Vyhlídka U Borovice (5,6 km) – Konstantinovy Lázně, Čedičový lom (6,1 km) - Konstantinovy Lázně, Pramen lásky (8,7 km) – Kokašice, Přírodní památka Krasíkov (11,2 km) - Kokašice, Kaple svaté Máří Magdalény (11,8 km) – Kokašice, Zřícenina hradu Švamberk (11,9 km) – Kokašice, Kaple Smrtelných úzkostí Kristových (14 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové milovníky tohoto kraje

★★★★★ - Zřícenina Gutštejn, Konstantinovy Lázně:

Krásný a hrdý hrad se schovává pohledům. Je skrytý v okolním terénu. Na břehu říčky Hadovky byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století Jetřichem jako sídlo rodu Hroznatovců. Hrad se pak dostal do rukou rodu Gutštejnů, kteří tu sídlili téměř 250 let. Gutštejn podlehl v roce 1422 vojskům Jana Žižky. Od 16. století je uváděn jako pustý. Přesto se dokonale zachovaly místní sklepy, které si se svítilnou můžeme prohlédnout, stejně jako obvodové zdi a věž. Stejně tak poznáme předhradí, kde se nacházely hospodářské budovy. Za zmínku stojí pohled do vytesaného sklípku ve skále. Místo budeme mít po levé ruce při čelním pohledu na věž Gutštejna. Vlastní hrad byl pak od předhradí oddělen padacím mostem a příkopem, jehož zbytky jsou patrné. Za zmínku stojí i zaoblená čtverhranná 25 metrů vysoká věž. Na jejím vrcholu dnes rostou úžasné exempláře Jalovce obecného. Podle dendroanalytické studie byla věž postavena až v 80. letech 15. století. Původně nebyla ani tak vysoká. K navýšení o poslední čtvrtinu došlo na začátku 16. století. Ve věži Gutštejna hnízdí chráněná Sova pálená.

Poloha: 49.8517164N, 13.0161956E

Parkoviště: v blízkosti bývalého loveckého zámečku Daňkov (0,9 km)

Autobusová zastávka: Kostantinovy Lázně, Okrouhlé Hradiště, rozcestí (2,1 km)

Vlaková zastávka: Strahov (3,2 km)

GALERIE: ZŘÍCENINA HRADU GUTŠTEJN

 

Gutštejnové

Jedná se o starý český rod, který se vyčlenil z rodu Hroznatovců. Jako prapředek bývá uváděn Sezema, který padl v bitvě u Loděnice v roce 1179. Prokazatelně byl první člen Dětřich z Gutštejna v roce 1316. Další představitel Burian mladší z Gutštejna byl od roku 1475 na Nečtinách nejvyšším komorníkem království Českého a hejtmanem Žateckého a Rakovnického kraje. Přidal k majetku Točník, Žebrák, hrad Švamberk a Příbram. Pět jeho synů však bylo velkými výtržníky, a tak se rod musel za trest mnohých lokalit vzdát. Po stavovském povstání byla část majetků zabavena, další člen Jindřich Petr je částečně vykoupil zpět. Jindřich Bedřich, další slavný muž, byl plzeňský krajský hejtman v Plzni. Václav Hroznata z Gutštejna byl dvorním válečným radou a jeho synem Jáchymem Hroznatou rod vymřel. V erbu měli Gutštejnové trojí černé jelení paroží na zlatém štítě.

★★★ - Kostel svaté Barbory v Šipíně, Konstantinovy Lázně:

Poutní místo, které je oblíbené zvláště u německých turistů. První zmínky o kostele jsou z roku 1352, stavba pak doznala velkých změn v 18. století. Od 19. století až do 2. světové války se zde konaly poutě, jejichž sláva byla oprášena po revoluci. Kostel se nachází v místě bývalého přemyslovského hradiště, které vyrostlo po zániku hradiště Bezemín na sousedním vrchu. To bylo v 8. a 9. století nejvýznamnějším slovanským hradištěm Lučanů v západních Čechách.

Poloha: 49.8567025N, 13.0324522E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Křelovice, Šipín (0,6 km)

Vlaková zastávka: Strahov (5,5 km)

★★★ - Poutní místo Svatá studánka Šipín, Konstantinovy Lázně:

Zázračná voda léčí pohybový aparát a nemoci očí. Svatá studánka je důvod, proč se dřív a v současné době znovu konají slavné poutě na vrch Šipín. Pramen vyvěrající v serpentinách pod kostelem má prý neuvěřitelné účinky. Stačí jen zkusit. V blízkosti najdeme i roubenou kapli Nanebevzetí Panny Marie z konce 19. století. Tu nechal postavit v roce 1892 majitel zdejšího panství Carl von Löwenstein.

Poloha: 49.8577614N, 13.0349472E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Křelovice, Šipín (0,8 km)

Vlaková zastávka: Strahov (5,7 km)

 

GALERIE: NA POUTNÍM MÍSTĚ ŠIPÍNĚ

Místo plné zázraků

Impulsem pro stavbu kaple byl zázrak, při kterém prozřela slepá pasačka dobytka poté, co si protřela oči vodou ze studánky. O neuvěřitelných uzdraveních svědčí i odložené berle v kapli Nanebevzetí Panny Marie, které zde údajně nechal jeden z uzdravených návštěvníků. Voda je železitá kyselka, která nevysychá ani v těch nejteplejších dnech.

★★★ - Zámek Bezdružice, Bezdružice:

Jedna z největších soukromých sbírek vycpanin savců, ptáků i plazů v Evropě. Kromě toho tu najdeme obrovské množství trofejních zvířecích úlovků. Zaujme i prohlídka místních dobových interiérů – rytířského sálu, trůnního sálu, knihovny a černé kuchyně.

Poloha: 49.9082017N, 12.9676558E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bezdružice (340 m)

Vlaková zastávka: Bezdružice (0,8 km)

★★ - Přírodní památka Pod Šipínem, Konstantinovy Lázně:

Místo nálezu zajímavé kapradiny. Rozloha přírodní památky je jen třetina hektaru a najdeme ji na svahu Úterského potoka mimo dosah značených tras. V lokalitě roste jedna z nejkrásnějších kapradin Pérovník pštrosí. Podle odborníků ji zde úmyslně vysadil člověk. Tady se rostlina díky výtrusům výrazně rozšířila do okolí a velmi se jí tu daří. Souhrnná plocha všech trsů dosahuje celkem 20 tisíc metrů čtverečních. Zajímavé je, že na březích nedaleké Hadovky se Pérovník pštrosí téměř nevyskytuje.

Poloha: 49.8585967N, 13.0318719E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Křelovice, Šipín (1,2 km)

Vlaková zastávka: Strahov (5,8 km)

Přírodní park Úterský potok

Jedná se o turisticky velmi oblíbenou lokalitu. Cestu si sem najdou nejen místní, lázeňští hosté, ale i turisté z celé republiky. Přírodní park kopíruje Úterský potok a dolní tok potoka Hadovka. V zalesněném prostředí je řada památek jako hrad Gutštejn, hradiště Šipín, kostel svaté Barbory na Šipíně nebo zřícenina Falknštejnského hradu. Na jihu začíná přírodní park v oblasti Trpíst a pokračuje přes Bezemín téměř až k městu Bezdružice.

★★ - Železniční muzeum, Bezdružice:

Muzeum koncové trati Pňovany – Bezdružice. S její historii, s problémy kolem výstavby, s úskalími, s krásnými výhledy nás seznámí muzeum, které bylo na koncovém nádraží otevřeno v roce 2013.

Poloha: 49.9028747N, 12.9700683E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bezdružice, železniční stanice (200 m)

Vlaková zastávka: Bezdružice (100 m)

★ - Vyhlídka Šipín, Konstantinovy Lázně:

Místo nabízí klid k léčivému rozjímání. Vyhlídka umožní posedět a dívat se do údolí řeky Hadovky, která patří k nejkrásnějším v západních Čechách. Vyhlídka se nachází pár metrů od Svaté studánky a Kostela svaté Barbory. Dnes však můžeme pozorovat jen okolní svahy, protože vyhlídka zarůstá.

Poloha: 49.8573708N, 13.0319661E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Křelovice, Šipín (0,6 km)

Vlaková zastávka: Strahov (6 km)

★ - Zřícenina Falknštejn, Konstantinovy Lázně:

Hrad neměl dlouhého trvání – vydržel dvě století. Přesto můžeme zbytky věží navštívit na vysokém ostrohu nad Úterským potokem. Hrad vznikl ve 13. století a za vznikem stál rod Gutštejnů. Jeho konec mají na svědomí husitští bojovníci. Později se hrad stal útočištěm lapků, a proto k jeho zboření přišpělo i královské vojsko. Někdy se můžeme setkat se zkomoleným názvem Falštejn nebo Sokolník. Samotný hrad se skládal ze tří částí, které byly od sebe odděleny příkopy.

Poloha: 49.8865936N, 13.0176825E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Starý Mlýn (300 m)

Autobusová zastávka: Ostrov u Bezdružic (3 km)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (4,5 km)

★ - Falknštejnský vodopád, Konstantinovy Lázně:

Vodní tok tu nabízí zajímavou pětimetrovou vodní podívanou. Vodopád najdeme na bezejmenném velmi krátkém potoce, jehož délka není ani 400 metrů. 100 metrů před ústím do Úterského potoka musí ovšem překonat pětimetrový výškový rozdíl. Podle nedaleké zbořeniny hradu dostal jméno.

Poloha: 49.8853914N, 13.0181800E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Starý Mlýn (0,5 m)

Autobusová zastávka: Ostrov u Bezdružic (3,2 km)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (4,7 km)

 

Výlet 2: Od Svaté studánky na Šípíně do Bezdružic (pěší)

 

Start: Konstantinovy Lázně, turistický rozcestník Šipín

Cíl: Bezdružice, židovský hřbitov Bezdružice

Délka trasy: 20,2 km

Časová náročnost: 6:40 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet prochází údolím Úterského potoka. Není náročný, vzhledem k délce ho lze považovat za celodenní. Přesto je na něm mnoho míst, které díky kráse budou nutit k zastavení. Vystoupáme do výšky 455 metrů. Nejvyšším bodem je překvapivě lokalita náměstí v Bezdružicích ve výšce 605 metrů. Nejníže budeme pod Šipínem ve výšce 386 merů nad mořem. 

Vhodnost: Doporučení směřuje na středně zdatné turisty; pokud cestujeme s dětmi, doporučujeme použít jen poslední část – Bezdružický zámek, kde určitě dojde jejich očekávání v prostředí stovek vycpaných zvířat naplnění. Výlet najdeme na pátém stupni desetibodové náročnostní škály.

Zastávky:

Konstantinovy Lázně, Kostel svaté Barbory (0,1 km) – Konstantinovy Lázně, Vyhlídka Šipín (0,2 km) – Konstantinovy Lázně, Svatá studánka u Kaple Panny Marie (0,5 km) – Konstantinovy Lázně, Přírodní památka Pod Šipínem (1 km) – Konstantinovy Lázně, Zřícenina hradu Gutštejn (4,7 km) – Konstantinovy Lázně, Falknštejnský vodopád (11,1 km) – Konstantinovy Lázně, Zřícenina hradu Franknštejn (12 km) – Bezdružice, Zámek Bezdružice (18,6 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové milovníky tohoto kraje

★ ★ ★ ★ - Národní kulturní památka Okrouhlé Hradiště, Konstantinovy Lázně:

Jedná se o naprosto výjimečné pravěké hradiště o rozloze 50 hektarů. Do dnešních dní se zachoval ochranný val dlouhý 3700 metrů. Ve valu je patrných pět průlomů, ve kterých bývaly brány. Podle archeologů šlo o hradiště lidí halštatské kultury z pozdní doby bronzové. Odborníci soudí, že bylo osídleno od roku 1200 do roku 400 před naším letopočtem. Odkryty byly tisíce úlomků keramiky, největší objev je ale nález zahloubených polozemnic, což bylo tehdejší obydlí. Podle odborníků bylo Okrouhlé Hradiště domovem pro více než tisíc pravěkých lidí.

Poloha: 49.8713353N, 12.9881867E

Parkoviště: v Konstantinových lázních (1,5 km)

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně, kamenolom (1,1 km)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (2,1 km)

★ ★ ★ - Dub v Růžové ulici, Konstantinovy Lázně:

Místní mu říkají Němý svědek a pamatují si, že ve stínu jeho větví rostlo vždy mnoho hub. Dub najdeme v rohu bývalé ovocné zahrady a jeho doširoka rozevřené větve jsou viditelné už z velké vzdálenosti. Ke Konstantinovým Lázním patří, a tak není divu, že v roce 2017 díky podpoře místních skončil v soutěži Strom roku na 7. místě. Téměř dvě stě let starý dub má obvod kmene téměř čtyři metry.

Poloha: 49.8797475N, 12.9755697E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně, Břetislav, rozcestí (300 m)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (0,7 km)

★ ★ - Koňský pramen, Kokašice:

Pramen ukrytý v blízkosti hlavní silnice. Za dávných časů stahoval klády pokácených stromů z okolních prudkých svahů sedlák z Potína se svým koněm. Kůň byl stále více unavený těžkou prací, klonil hlavu níž a níž a ohlížel se smutně na pána. Sedlák chtěl, aby se kůň napil. Jenže kůň odmítl vodu z potoka a sám dovedl sedláka k tomuto prameni. Napil se a pramen mu vrátil zdraví. Později pramen ochutnali i lidé a pocítili osvěžující a léčivé účinky.

Poloha: 49.8893025N, 13.0127614E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Konstantinovy Lázně, Nová Ves (2,3 km)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (3,5 km)

★ ★ - Hánovská kyselka, Lestkov:

Jsou tu dokonce dva vývěry, bílá a červená kyselka. K cestě spolehlivě dovede železitý potůček. Kyselky jsou vytaženy do dutých kmenů.

Poloha: 49.9116569N, 12.8841139E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Pod Zhořcem (1,1 km)

Autobusová zastávka: Lestkov, Vrbice, rozcestí (1,4 km)

Vlaková zastávka: Bezdružice (8,4 km)

★ - Zhořecká kyselka, Bezdružice:

První zmínky o místní kyselce pocházejí z roku 1836. Její hledání může být bojovou hrou. Najdeme ji v blízkosti cyklistického rozscestníku. Od něj půjdeme po červené stezce a odbočíme na první odbočku na lesní cestu. Kyselka neprobublává jen do připravených sudů, ale i v korytu místního potoka.

Poloha: 49.9047586N, 12.8967242E

Parkoviště: u cyklistického rozcestníku Zhořecká kyselka (300 m)

Autobusová zastávka: Lestkov, Vrbice, rozcestí (300 m)

Vlaková zastávka: Bezdružice (8 km)