Pohled z rozhledny Špičák na Černé jezer

ŽELEZNÁ RUDA

Železná Ruda je nejvýznamnějším turistickým a sportovním střediskem Plzeňského kraje; pravé perly však najdete kousek od tohoto horského městečka – jsou to dvě ledovcová jezera, Černé a Čertovo

Není mnoho míst, ze kterých jsou v Čechách vody odváděny do Černého moře, Železnorudsko patří k těm výjimkám. Město leží až za hlavním šumavským hřbetem, a tak místní potoky odtékají na německou stranu Šumavy a stahují se do Dunaje. Jedním z hraničních bodů úmoří je i Jezerní hora. Dochází tak k zajímavé situaci, že jedno z ledovcových jezer – Černé, je přes Černý potok odváděno do Úhlavy a dále přes Berounku, Vltavu a Labe do Severního moře. Naopak vody Čertova jezera odvádí Jezerní potok do řeky Řezné a Dunajem pak do Černého moře

Železná Ruda je pojmenována po nalezišti stejnojmenného nerostu. Město patří k těm novodobějším, vzniklo až v první polovině 16. století, kdy se tu ve velkém rozjela těžba této suroviny. Zdroje ale brzy vyschly nebo se už nevyplatilo je těžit. A tak se místní obyvatelé přeorientovali na sklářství. Dnes tu žije 1 600 obyvatel, německy se jmenuje toto město Markt Eisenstein a přes hranici navazuje na o polovinu menší sousední Bavorskou Železnou Rudu (Bayerisch Eisenstein).

Město dnes žije hlavně ze sportu a z turistického ruchu. Jedná se o největší lyžařské, turistické a sportovní středisko Plzeňského kraje. Dva stěžejní kopce lokality – Pancíř a Špičák jsou posety nejen sjezdovkami, ale na obou najdeme i rozhledny, které nám umožní výhled do dalekého kraje. Spojuje je také lanovka.

 

Nejcennějším pokladem Železné Rudy jsou ale dvě turisticky velmi vytížená jezera ledovcového původu – Černé a Čertovo. I přesto obě horská oka leží v nádherné panenské přírodě I. zóny Šumavského národního parku.

 

Další pýchou oblasti je železniční tunel Špičák, který je dlouhý 1747 metrů a až do nedávna byl nejdelším českým železničním tunelem. Stínem na jeho monumentalitě je smrt mnoha pracovníků, většinou z balkánských zemí, kteří ho v 19. století budovali. Na začátku 21. století bylo pohřebiště Barabů pietně upraveno a několik desítek mrtvých povětšinou z Dalmácie, Bosny nebo Tyrol našlo důstojnější místo k věčnému odpočinku. Barabové nebo Trhani bylo lidové označení pro nejméně kvalifikované pracovníky železnice v 19. století.

 

Ze Železné Rudy pochází Evžen Kůs, který se tu v roce 1954 narodil. Kůs je klíčovou osobnosti české zoologie a hlavně stěžejní postavou, která stojí za vedením plemenné knihy a záchranou koní Převalského v přírodě. Druhým slavným rodákem (1985) je zpěvák Marek Ztracený.

 

Místní lokalitu ale velmi dobře znal i Herbert Lom. Pokud vám jméno nic neříká, tak si vzpomeňte na inspektora Dreyfuse z příběhů o Růžovém panterovi, kterého inspektor Clouseau dovedl vždy k naprostému šílenství. Herbert Lom je považován za nejúspěšnějšího českého herce ve světové kinematografii. Narodil se v roce 1917 v Praze jako Herbert Karel Angelo Kuchačevich do zchudlé židovské šlechtické rodiny. Prázdniny až do své emigrace v roce 1939 zpravidla prožíval vždy v Železné Rudě.

Nejslavnější český herec

Herbert Karel Angelo Kuchačevich ze Schluderpacheru je celé jméno nejslavnějšího českého herce, který se narodil 11. září 1917 v Praze. Jeho kořeny lze vystopovat až ke zchudlému jihotyrolskému šlechtickému rodu Schluderpacherů. V Praze studoval Německé státní reálné gymnázium a dokonce i německou univerzitu. V Praze začal hrát v Novém německém divadle. Nejvýraznější role v českém filmu byl snímek z roku 1937 Žena pod křížem, kde byl partnerem Věry Ferbasové. V roce 1939 v obavě před Hitlerem odchází  do Velké Británie. Herbert se tu zpočátku protlouká, jak se dá. Musí se naučit dokonale anglicky a odstranit svůj německý akcent, začne pracovat pro BBC jako hlasatel a sen se mu splní, když vstoupí do sboru Britského národního divadla. Na Loma začaly padat role záporných, často až úlisných a zvrácených hrdinů, s kterými se divák v žádném případě nemohl ztotožnit, ale nikdy na jeho výkon nemohl zapomenout či ho přehlédnout. Největší úspěchy přicházejí od poloviny 50. let, kdy politické uvolnění ve společnosti otevírá Lomovi cestu do Hollywoodu.  K jeho cti slouží to, že nikdy nezapomněl na své české kořeny a prvních deset let po emigraci vystupoval v zahraničí stále jako český herec. V roce 1956 ztvárnil Napoleona v americkém velkofilmu Vojna a mír. Následovalo účinkování ve dvou mnohaoscarových filmech, kde si zahrál hlavní záporné postavy. Šlo o snímek Spartacus s Kirkem Douglasem a film Cid se Sophii Loren.  Od roku 1964 se datuje jeho srdeční záležitost, protože v tomto roce se poprvé stává komisařem Dreyfusem v sérií filmů o Růžovém panterovi. Naopak ze své filmografie by podle vlastních slov nejraději vymazal ztvárnění padoucha Brinkleyho v mayovce Poklad na Stříbrném jezeře. Tento mělký film poprvé viděl a snad vzal i na milost až na přelomu tisíciletí, kdy byl hostem Mezinárodního filmového festivalu ve Zlíně. V roce 2006 se stal hvězdou slavnostního večera Český lev. Herbert Lom byl i spisovatelem - napsal dva romány a knihu vzpomínek, která vyšla v České republice jako v první zemi světa až po jeho smrti. Od roku 1947 byl britským občanem, v 50. letech se ho  snažila zlákat na svoji stranu česká komunistická rozvědka. Lom totiž jezdil do Prahy za svoji sestrou, která neodešla před válkou a svůj život dožila v Československu. Byla známou grafičkou a ilustrátorkou. Tajná bezpečnost podmiňovala udělení turistického víza spoluprací s StB. Lom byl také jedním z největších sponzorů britské odnože Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Úspěšná kariéra a život se pro Herberta Loma uzavřela krátce po oslavě jeho 95. narozenin. Zemřel 27. září 2012 v Londýně. 

Znakem Železné Rudy je polcený štít, vpravo zelený a levá polovina obsahuje tři bílé a tři červené vodorovné pruhy. První nahoře je bílý. Štít překrývá zlaté jelení paroží s deseti výsadami.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Páteřní komunikací Železné Rudy je silnice číslo 27. Na ní se v katastru města připojují ještě silnice 190. Vzdálenosti Železné Rudy z českých měst: Praha (170 km), Ústí nad Labem (256 km), Karlovy Vary (164 km), Plzeň (81 km), České Budějovice (117 km).

Autobus: Autobusové spojení do Železné Rudy je ze Sušice, Nýrska a Pasova.

Vlak: Železniční spojení do Železné Rudy je z Klatov a Prahy.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, Železná Ruda:

Jedno z nejmalebnějších a nejoriginálnějších míst v České republice. Velmi ceněná národní přírodní rezervace spojuje prostor mezi dvěma českými ledovcovými jezery. U Černého, které je to větší, se vám naskytne neuvěřitelný pohled na téměř kolmou Jezerní stěnu. Zapamatujte si název rostliny Šídlatka jezerní. Na konci druhé světové války se dala nalézt v Česku na čtyřech místech, dnes už jen na jediném. Bohužel na ní asi těžko narazíte, protože šídlatka roste v hloubce od 2 až do 8 metrů pod hladinou Černého jezera. Navíc ještě pouze v určitých částech jezera. Není to ale jediný zvláště kriticky ohrožený druh. Při troše štěstí můžete zahlédnout Tetřeva hlušce, Datlíka tříprstého, Kosa horského a z rostlinných zvláštností a ojedinělostí Hořec panonský a Vrbou velkolistou. Území je chráněno už od roku 1911, kdy se o jeho vyhlášení zasloužil tehdejší majitel panství Vilém Hohenzollern. Černé jezero se stalo i dějištěm provokace Státní bezpečnosti, která v roce 1964 vyhlásila akci Neptun. StB rozšířila zprávu, že na dně jezera se našly bedny s tajnými nacistickými dokumenty. I přesto, že se jednalo o výmysl, akce vyvolala několik odchodů politiků z veřejné sféry, a to nejen u nás, ale i v NSR a Rakousku a dokonce i pár sebevražd.

Poloha: 49.1700725N, 13.1804381E

Parkoviště: na parkovišti sportovního areálu Špičák (3,8 km)

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Špičák, Stella (4,5 km)

Vlaková zastávka: Špičák (4,2 km)

Šídlatka jezerní

Je to ponořená plavuň, která se na území České republiky vyskytuje pouze v Černém jezeře. Dostala se k nám ze Skandinávie jako dar doby ledové společně s ledovcem, který zdejší jezera vytvořil. Kolaps zdejšího biotopu způsobily v druhé polovině 20. století kyselé deště, které se snášely na Šumavu. Ty vyplavily z půdy iontové formy hliníku, které jsou toxické a které zabily všechny ryby a většinu planktonu v Černém jezeru. Utrpěla i Šídlatka jezerní, která se přestala rozmnožovat. Předpokládá se, ze příznivé podmínky pro její rozmnožování nastanou až po roce 2020. Od roku 2003 probíhá v jezeře každoroční potápěčské sčítání rostlin.

Černé jezero

V roce 1930 byla zvednuta hladina jezera oproti původnímu stavu. Stalo se to výstavbou hráze pro přečerpávací elektrárnu. V jezeře je až 15 metrů bahna. To je skvělým shromaždištěm důkazů o historii Země. Vědci tu našli pylová zrna rostlin, která se dnes už v Čechách dlouhá staletí nevyskytují nebo stopy kovů z počátku hutnictví, ale i stopy atomových výbuchů. Černé jezero je největším přirozeným jezerem v naší zemi. Má plochu přes 18 hektarů a maximální hloubku 40 metrů. Ze šumavských ledovcových jezer je nejníže položené.

Čertovo jezero

I ono vzniklo stejným způsobem jako Černé. Tedy tlakem pevninského ledovce na skalní podloží. Je druhým největším šumavským jezerem, hned po Černém jezeru. Má rozlohu 10,3 ha a maximální hloubku 37 metrů. Nalézá se v nadmořské výšce 1030 metrů a jeho vody jsou odváděny do Černého moře.

 

GALERIE: LEDOVCOVÁ JEZERA - ČERNÉ A ČERTOVO

★★★★Kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy, Železná Ruda:

Typická dominanta města. Nechal ji postavit v letech 1729-32 hrabě Wolf Jindřich Nothafen. Netradiční je cibulová báň kostela, ale i hvězdicový půdorys, na kterém je kostel vystaven. Největší zajímavostí ovšem je hvězda, která se nachází na vrcholu báně místo tradičního kříže. Stavba byla vystavena na základech původní sklárny a na sklářskou minulost Železné Rudy i odkazuje výzdoba. Zdejší kříž je vyzdoben rubínovým sklem a je pozlacen. Za zmínku stojí i oltář s kopií obrazu Panny Marie slavného malíře Lukáše Cranacha st.; originál je k vidění v kapucínském klášteře v Innsbrucku.

Poloha: 49.1371600N, 13.2351397E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda (230 m)

Vlaková zastávka: Železná Ruda centrum (200 m)

★★★★ - Rozhledna Špičák, Železná Ruda:

Rozhledna stojí na 1202 metry vysokém vrcholu hory Špičák. Stejnojmenná rozhledna je vysoká 26,5 metru a pokud nás bude zajímat úchvatný výhled do všech stran, tak musíme nahoru vyšlapat 135 schodů. Na české straně můžeme vidět například údolí řeky Úhlavy, Černé jezero nebo vršky Boubína. Pokud nechceme šplhat na Špičák, vyveze nás nahoru čtyřsedačková lanovka moderního typu.

Poloha: 49.1730625N, 13.2084189E

Parkoviště: u stanoviště lanové dráhy (1,7 km)

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Špičák, Stella (2,3 km)

Vlaková zastávka: Špičák (2 km)

★★★ - Rozhledna Pancíř, Železná Ruda:

Nejedná se o rozhlednu v klasickém slova smyslu, ale spíše o turistickou chatu s vyhlídkovou věžičkou. Chata byla vystavena v roce 1923. Nikde nebude tak nádherný výhled na celou Šumavu jako tady. A když se vyčasí, uvidíme na obzoru alpské velikány Grossglockner a Dachstein. Na Pancíř nás vyveze sedačková lanovka, která sice už hodně pamatuje, ale prohlédneme si celou Šumavu jako na dlani.

Poloha: 49.1779831N, 13.2538783E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Špičák (2,7 km)

Vlaková zastávka: Špičák (4,7 km)

★★★ - Hadí vyhlídka, Železná Ruda:

Najdeme ji nedaleko rozhledny Pancíř. Vyhlídka nabízí pohledy na Polom a za německou hranicí na Velký Falkenstein.

Poloha: 49.1732269N, 13.2498953E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Špičák (2,1 km)

Vlaková zastávka: Špičák (4,1 km)

 

GALERIE: ŽELEZNORUDSKÉ ROZHLEDNY A VÝHLEDY

★★★★ - Železniční tunel Špičák, Železná Ruda:

Dlouhých 130 let byl nejdelším českým železničním tunelem. Až v roce 2007 ho 11 metrů překonal Březenský tunel. S výstavbou železničního tunelu pod Špičákem se začalo v roce 1874 a stavba, která trvala dva roky, si vyžádala ohromné množství životů. Šlo zpravidla o zahraniční dělníky, kteří opustili svoje země a šli za lepší prací.

Poloha: 49.1756783N, 13.2199858E

Parkoviště: u stanoviště lanové dráhy (150 m)

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Špičák, Stella (0,6 km)

Vlaková zastávka: Špičák (330 m)

Výjimečná stavba císařských železnic

Tunel byl budován v letech 1874-77 jako dvoukolejný na trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda. Ražení se provádělo z obou stran a na proražení skály bylo použito 90 tun dynamitu. Tunel se nachází mezi stanicemi Hojsova Stráž, která leží v nadmořské výšce 735 metrů a Špičák v nadmořské výšce 835 metrů nad mořem. Celkové náklady na výstavbu tunelu se vyšplhaly na 1,8 milionů rakouských zlatých. V roce 1877 bylo také otevřeno nádraží Železná Ruda – Alžbětín, které se stalo hraniční stanicí, napůl bavorskou a napůl českou a do Bavorska mohly proudit vlaky s uhlím ze severočeských dolů. To byl také hlavní důvod výstavby zdejšího tunelu.

★★★Kneippovy lázně, Železná Ruda:

Na Grádelském potoce najdeme neopakovatelný Kneippův chodník. Ten se měl stát těžkou zbraní v boji proti běžným nemocem. Jedná se vlastně o první cílenou reklamu na otužování. A že se nejlépe propagují zdravotnické novinky názorným příkladem, tak zde byly vybudovány tři kaskádové bazénky .V nich je voda jako led, ale přesto zde lidé chodí, nohy si nechávají ledovou vodu pořádně do hloubky oživit a pročistit.

Poloha: 49.1360200N, 13.2447106E

Parkoviště: u hotelu Grádl (360 m)

Autobusová zastávka: Železná Ruda (1 km)

Vlaková zastávka: Železná Ruda – centrum (0,7 km)

Sebastian Kneipp

Tento německý kněz a léčitel se narodil 17. května 1821 ve Stephansriedu v Německu. Byl jedním ze zakladatelů přírodní léčby vodou. Narodil se do skromných poměrů chudé tkadlecké rodiny. Už v mládí onemocněl tuberkulózou, kterou považovali lékaři za nevyléčitelnou. Seznámil se však s učením Vincence Priessnitze a po vysvěcení na kněze se pustil naplno do vodních metod léčení.

★★Muchovna, Železná Ruda:

Jméno tento objekt dostal po svém majiteli, což byl Jiří Mucha. Tento překladatel, prozaik, ale hlavně dlouholetý předseda české větve PEN klubu. A Jiří Mucha byl synem autora Slovanské epopeje Alfonse Muchy.

Poloha: 49.1403967N, 13.2410817E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda (0,8 km)

Vlaková zastávka: Železná Ruda – centrum (0,7 km)

★★ - Pomník Adolfa Kašpara, Železná Ruda:

Adolf Kašpar byl mezi českými spisovateli oblíbeným malířem a ilustrátorem. Jemu vděčíme za úžasné kresby k Babičce Boženy Němcové nebo knihám Aloise Jiráska. Zdejší pomník připomíná umělcův skon. V roce 1934 odjel na studijní výlet na Šumavu, aby načerpal inspiraci k ilustracím knihy Josefa Šimona Baara Paní komisárka. Při výletu k Čertovu jezeru ho však postihla mozková mrtvice, na kterou 29. června 1934 umírá.

Poloha: 49.1392547N, 13.2157267E

Parkoviště: na kraji ulice Javorská (1,1 km)

Autobusová zastávka: Železná Ruda (1,5 km)

Vlaková zastávka: Železná Ruda – město (1,8 km)

★★ - Železnorudský jasan, Železná Ruda:

Krásný exemplář svého druhu. Železnorudský jasan stojí u modré turistické trasy vedoucí z Železné Rudy směrem k Čertovu jezeru. Obvod kmene  činí 331 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 18 m. Jasan je asi 110 let starý.

Poloha: 49.1395094N, 13.2237744E

Parkoviště: pod lokalitou

Autobusová zastávka: Železná Ruda (0,8 km)

Vlaková zastávka: Železná Ruda – centrum (1,3 km)

 - Křížová cesta Železná Ruda, Železná Ruda:

K jejímu vysvěcení došlo v roce 1815. První rekonstrukce celé cesty přišla až v roce 1992, kdy už bylo nutné některá zastavení nahradit replikami. Rekonstrukce se uskutečnila z popudu dvou žen pocházejících z toho města. Zatímco Milena Vobrová i nadále spojovala svůj život s Železnou Rudou, tak Helga Huttner – Hasenkopf se přestěhovala do bavorského Zweislu. Právě Helga Huttner – Hasenkopf provedla z peněz vybraných ve veřejné sbírkou rekonstrukci jednotlivých kapliček. Sama malovala obrazy zastavení a vytvářela olověné rámy.

Poloha: 49.1409231N, 13.2364950E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda (0,6 km)

Vlaková zastávka: Železná Ruda – centrum (0,8 km)

 

Výlet 1: Cestou přes dvě rozhledny kolem Černého a Čertova jezera po okolí Železné Rudy (pěší)

Start: Železná Ruda, Turistický rozcestník Železná Ruda - náměstí

Cíl: Železná Ruda, Turistický rozcestník Železná Ruda - náměstí

Délka trasy: 27,7 km

Časová náročnost: 10 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nám ukazuje nejzajímavější místa kolem letoviska Železná Ruda. Nejvyšším bodem je vrchol Pancíře – 1214 metrů nad mořem. Naproti nejnižší místo je hned po startu výletu, při přechodu Jezerního potoka, to jsme ve výšce 750 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 1063 metrů.

Vhodnost: Výlet je náročný, a to jak svoji délkou délkou, tak i fyzickou náročností. Lze ho doporučit v této plné verzi jen těm nejzdatnějším. Pokud si nevěříte, tak je dobré ho rozdělit na dvě části. Druhou možností jak si ulehčit, je použít lanové dráhy.  Výlet je zařazen  na desátém stupni  desetibodové náročnostní škály.

Zastávky:

Železná Ruda, Železnorudský jasan (1 km) - Železná Ruda, Pomník Adolfa Kašpara (1,9 km) – Železná Ruda, Národní přírodní památka Čertovo jezero (5,4 km) - Železná Ruda, Rozhledna Špičák (7,6 km) – Železná Ruda, Černé jezero (9,8 km) – Železná Ruda, Železniční tunel Špičák (14,7 km) – Železná Ruda, Rozhledna Pancíř (18,1 km) – Železná Ruda, Hadí vyhlídka (18,8 km) – Železná Ruda, Křížová cesta (22,9 km) – Železná Ruda, Muchovna (24 km) – Železná Ruda, Kneippovy lázně (26,6 km) – Železná Ruda, Kostel Panny Marie Pomocné (27,6 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Stromy na Zhůři, Čachrov:

Cílem ochrany je v této lokalitě skupina 83 stromů, mezi kterými mají největší zastoupení javory dvou druhů. Jinak památku tvoří ještě jasany, jilmy, břízy, lipa a jírovce.

Poloha: 49.1751983N, 13.3472983E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Stará huť (2,5 km)

Autobusová zastávka: Hartmanice, Keply (3,1 km)

Vlaková zastávka: Železná ruda – centrum (10 km)

Zhůří

Osada, která už patří k těm novodobějším na Šumavě. První datace o ní pochází z roku 1613. Původně zde stálo deset domků a mlýn. V roce 1684 zde vzniká první dřevěná kaple. Po slehnutí požárem je v roce 1809 vystavěn kostel kamenný. V druhé polovině 19. století tu funguje velmi dobře prosperující sklárna, ke které se časem přidala brusírna a leštírna. Největší prosperity dosahuje obec Zhůří před II. světovou válkou, po odsunu Němců je ale prostor zabrán pro vojenské účely a stává se tankovou střelnicí. V roce 1950 je celá lokalita srovnána se zemí. Dnes zde nežije nikdo. Na památku dřívější osady je po revoluci postavena kaplička Nejsvětější Trojice.

 

GALERIE: BÝVALÁ ŠUMAVSKÁ OSADA ZHŮŘÍ

★★★★ - Přírodní rezervace Zhůřská hnízdiště, Čachrov:

Bývalé šumavské pastviny jsou překrásné už jenom jejich vlastní malebností. V tomto případě památkové ochraně pomohla i skutečnost, že se sem naučili slétat při svých tazích vodní ptáci. Mezi tři nejvzácnější patří Čáp černý, Skřivan lesní a Bělořit šedý.

Poloha: 49.1847469N, 13.3341247E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Stará huť (3 km)

Autobusová zastávka: Hartmanice, Keply (2,9 km)

Vlaková zastávka: Železná ruda – centrum (10,9 km)

Tragédie na Zhůří aneb 90. pěší americká divize

Členové této divize vstoupili už 18. dubna 1945 v Ašském výběžku na území Československé republiky. Jejich hlavním úkolem bylo čištění hlubokých hraničních hvozdů a příprava pro bezpečný příjezd americké armády. K velkému úspěchu došlo 4. května 1945, kdy se ve Všerubském průsmyku vzdal této divizi velitel tankové divize generálporučík von Wietrsheim s téměř 10 tisíci muži. Jenže ve stejný den fanatičtí němečtí důstojničtí kadeti školy praporečníků spolu se členy Hitlerjugend přepadli v Srní a Prášilech americký konvoj a ukradli čtyři jeepy a dva kolové obrněnce M8. O den později je postavili do osady Zhůří. Americká 90. pěší divize sem přijížděla a viděla vozy svých kolegů, jenže dostala se pod palbu. Rozehrálo se jedno z posledních běsnění, při kterém zemřelo 10 členů amerických jednotek a 24 fanatických mladých Němců.

★★★ - Šumavský orloj, Železná Ruda:

Jedná se o nejmladší český orloj. Poprvé ho návštěvníci viděli 17. listopadu 2017. Práce na něm zabraly amatérskému hodináři Zdeňku Landovi tři roky života. Vznikl unikátní stroj, který nejenže ukazuje čas na běžném, ale i na čtyřiadvacetihodinovém číselníku, ale také zjistíme, jaký je střední sluneční čas, budeme vědět, co ukazuje čas hvězdný a kolikátý den jakého měsíce právě je. Ani to není všechno – orloj vypočítá nejbližší zatmění Měsíce a Slunce, uvidíme pohyb Slunce zvířetníkem nebo právě aktuální fázi Měsíce. Když se u orloje zdržíme přes poledne, tak nám zahraje prvních osm tónů české státní hymny, po ní následuje dvanáct zazvonění Kostlivce. Na Šumavském orloji jistě nepřehlédneme sošku místní legendy – poustevníka Vintíře.

Poloha: 49.2106497N, 13.1974594E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Hojsova Stráž (30 m)

Vlaková zastávka: Hamry – Hojsova Stráž (2,4 km)

★★★ - Pohřebiště Barabů, Železná Ruda:

Symbolické místo odpočinku pro dělníky z Bosny, Chorvatska a Itálie, kteří zemřeli při stavbě železničního tunelu. Do roku 2007 byly ostatky mužů uloženy v hromadném hrobě. Po rekonstrukci vzniklo pietní místo, které leží v těsné blízkosti železniční tratě. Dodnes se počty obětí této obrovské stavby jen odhadují, nelze ani dnes s přesností říct definitivní číslo.

Poloha: 49.1473906N, 13.2243203E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, železniční stanice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Železná Ruda - město (0,8 km)

Kaple Barabů

Nedaleko železničního tunelu v blízkosti pohřebiště Barabů se nachází Kopplerova kaplička. Říkalo se jí také kaple Barabů, protože v době výstavby špičáckého tunelu sloužila pro účely pohřbu dělníků, kteří zahynuli při stavbě dělníků a byli pochováni na malém hřbitově. Dnes je tato kaple se šindelovou střechou pocházející z let 1836-39 v soukromých rukou.

★★★ - Vyhlídka Liebeshöhe, Železná Ruda:

Romantická skalnatá vyhlídka. Budete odsud mít nádherný výhled na hřbet Ostré a Královského hvozdu. Na vyhlídku dojdeme po modré turistické cestě z Hojsovy Stráže.

Poloha: 49.2120519N, 13.1906572E

Parkoviště: u autobusové zastávky (0,6 km)

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Hojsova Stráž (0,6 km)

Vlaková zastávka: Hamry – Hojsova Stráž (3 km)

Vyhlídka Liebeshöhe

Patří k nejstarším šumavským vyhlídkám. Lidé si ji oblíbili ještě dlouho před tím, než si oblíbili turisté Šumavu jako cíl svých výletů. Vyhlídka se nachází na vrcholu skály Milec ve výšce 936 metrů nad mořem. Lavičky, které umožňovaly výhled do kraje, tu byly snad od nepaměti. Pod vyhlídkou se nachází vůbec nejhlubší šumavské údolí. Jmenuje se Úhlavské a řeka tu od sebe odděluje Pancířský hřbet a Královský hvozd. Od nepaměti sem lidé nosili dárky z lásky, které tady na vrcholu nechávali. Jejich láska se pak stala nesmrtelnou, běda ale tomu, kdo by dárek horám chtěl odnést. Tomu se přihodilo něco hodně ošklivého.

★★★ - Přírodní rezervace Městišťské rokle, Dešenice:

Velmi zajímavé přírodní místo. Hluboké kaňonovité rokle byly v 18. století zcela vytěženy, od 19. století naopak znovu nekontrolovatelně zarůstají, takže v některých místech už připomínají prales. Najdeme zde bučiny, javořiny, jedliny, smrčiny. Prudké svahy jsou rodným místem mnoha potoků, celkově je lokalita velmi vlhká. Na prudké rokle navazují na vrchu klidné louky, takže pestrost biotopu je zde obrovská. Najdeme tu vzácné rostliny orchidejového typu. Nejvzácnějším obyvatelem je ale Chlupáček nepravý. Jedna se o kriticky ohroženou rostlinu, kterou v Čechách najdeme sotva na dvou místech.

Poloha: 49.2290286N, 13.2433194E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Suché Studánky

Autobusová zastávka: Čachrov, Onen Svět, rozcesti (1,8 km)

Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Brčálník (7,5 km)

★★ - Alžbětinská lípa, Železná Ruda:

Kousíček od státních hranic s Německem stojí Lípa malolistá. V obvodu nabrala šest metrů a 32 do výšky.

Poloha: 49.1292433N, 13.2128111E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Alžbětín (0,8 km)

Vlaková zastávka: Železná Ruda - Alžbětín (1,5 km)

★★ - Přírodní rezervace Onen Svět, Čachrov:

Své jméno lokalita dostala možné podle nebetyčné krásy, kterou můžete tady v přírodní rezervaci obdivovat. V každém ročním období jsou pohledy rozdílné, co však překvapuje s každé době je neuvěřitelně bohatá druhová rozmanitost bylinného patra. To zdejší skutečně patří k těm nejvýznamnějším v republice. Nejvíce klenotů se ale v bylinném patře odhalí na jaře. Jsou tu zastoupeny ohrožené Upolíny nejvyšší nebo dnes už téměř zaniklé orchideje Vemeník zelenavý a Prstnatec Fuchsův.

Poloha: 49.2367644N, 13.2809431E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Čachrov, Jesení, U Tomanů (0,6 km)

Vlaková zastávka: Hojsova Stráž – Brčálník (8,5 km)

 - Lípa pod čističkou, Železná Ruda: (bez fotografie)

Lípa velkolistá v Hojsově Stráži roste ne zrovna na úplně malebném místě. Stojí v blízkosti bývalé silážní jámy pod čističkou odpadních vod. Přesto svými 24 metry do výšky a obvodem kmene 550 centimetrů vstoupila právem mezi památné stromy České republiky. Bohužel o místo nikdo příliš nepečuje, a tak se strom utápí v neutěšeném prostředí.

Poloha: 49.2163978N, 13.1935272E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Hojsova Stráž, železniční stanice, rozcestí (110 m)

Vlaková zastávka: Hamry – Hojsova Stráž (1,9 km)

 - Lípy velkolisté, Železná Ruda: (bez fotografie)

S předcházející Lípou pod čističkou jsou vlastně sousedy. Dělí je od sebe jen zhruba 40 metrů. Do skupiny památných lip patří nejen čtyři exempláře Lípy velkolisté, ale také jeden vzrostlý Jasan ztepilý. Dvě ze čtyř lip už překročily symbolickou pětimetrovou hodnotu v pase a vstoupily tak do pomyslné stromové extraligy. Největší má obvod 540 centimetrů. Výškově sahá nejvyšší do hodnoty 34 metrů a ta nejnižší za ní sedm metrů pokulhává. I tady ale neupravenost okolí neláká k návštěvě památných stromů.

Poloha: 49.2163803N, 13.1920789E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Hojsova Stráž, železniční stanice, rozcestí (30 m)

Vlaková zastávka: Hamry – Hojsova Stráž (1,8 km)

 - Přírodní rezervace Prameniště, Čachrov:

Rezervace pod rozhlednou Pancíř je rozdělena na čtyři specifické části. Všechny ale zahrnují nejrozmanitější přírodní biotopy. Opět tu můžeme narazit na Tetřeva hlušce, který z české krajiny už téměř vymizel.

Poloha: 49.1958031N, 13.2694822E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Gerlova huť (0,9 km)

Autobusová zastávka: Čachrov, Gerlova huť (1,5 km)

Vlaková zastávka: Špičák (5,3 km)

 - Lípy na Vyhlídce, Železná Ruda: (bez fotografie)

Obě Lípy srdčité se vypínají před penzionem Vyhlídka. Jedna má 630 centimetrů v pase, druhá je o metr štíhlejší. Chráněné jsou už od roku 1985, protože tvoří dominantní celek zdejší šumavské krajiny.

Poloha: 49.2106497N, 13.1974594E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Hojsova Stráž (300 m)

Vlaková zastávka: Hamry – Hojsova Stráž (2,7 km)

 - Přírodní rezervace Zhůřský lom, Čachrov: (bez fotografie)

Největší radost v této lokalitě dělá biologům malá rostlinka s názvem Plavuňka zaplavovaná. Jinak lokalita vznikla zatopení nepoužívané lomu, ale kvůli vysychajícímu přítoku se v posledních letech vytvořil v lomu rašeliniště.

Poloha: 49.1751983N, 13.3472983E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Stará huť (1,3 km)

Autobusová zastávka: Hartmanice, Keply (3,7 km)

Vlaková zastávka: Železná ruda – centrum (10,7 km)

 - Brčálnická lípa, Železná Ruda: (bez fotografie)

Najdeme ji v prostoru ohraničeném na jedné straně železnicí a na straně druhé silnicí. Lípa velkolistá měří kolem dokola 700 centimetrů a do výšky jen 17 metrů. Lipový pořízek je chráně od roku 1985.

Poloha: 49.1923839N, 13.2233992E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Špičák, Pod můstkem (1,9 km)

Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Brčálník (230 m)

 - Brčálnický jasan, Železná Ruda: (bez fotografie)

Patří k největším Jasanům ztepilým v naší zemi. Tento exemplář má obvod kmene 550 centimetrů a dorostl už do čtyřicetimetrové výšky.

Poloha: 49.1937069N, 13.2237142E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Špičák, Pod můstkem (1,6 km)

Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Brčálník (340 m)

 - Brčálnický buk, Železná Ruda: (bez fotografie)

Poslední z trojice památných Brčálnických stromů stojí už trochu stranou zdejší osady Brčálník. Buk se chlubí pětimetrovým obvodem a krásným dvacet metrů vysokým kmenem.

Poloha: 49.1966928N, 13.2244558E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Železná Ruda, Špičák, Pod můstkem (1,2 km)

Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Brčálník (0,7 km)

 

Výlet 2: Extranáročný výlet za krásami šumavských památných stromů a ojedinělé lokality Na Zhůři (horské kolo)

 

Start: Železná Ruda, Turistický rozcestník Železná Ruda - náměstí

Cíl: Železná Ruda, Turistický rozcestník Železná Ruda - náměstí

Délka trasy: 60,8 km

Časová náročnost: 5:20 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je vlastně putováním za památnými stromy oblasti Čachrova a Železné Rudy. Navíc v této oblasti nesmíme přehlédnout obrovskou nabídku unikátních přírodních památek, které stojí v naší trase. Nejnižším bodem celého výletu je lokalita Zejbišského dvora s výškou 717 metrů. Nejvyšší bod je 1111 metrů nad mořem a jedná se o místo u turistického rozcestníku Na sjezdovce. Při tomto výletě nás čeká převýšení 1345 metrů. Rozhodně počítejte s tím, že se jedná o výlet celodenní.

Vhodnost: Jde o jeden z nejnáročnějších cyklistických výletů vůbec. Velká převýšení, dokonce občas místa, kde je lepší kolo vézt. Velmi fyzicky náročné, ale dostatečné vyvážení obstará krása, kterou můžeme vidět. Nedoporučujeme spěchat při výletě, lokality si prohlížejme a dbejme prosím pozornosti, kde jsou Body záchrany. Při takto těžkém výletu nikdy nevíme, kdy je my a nebo někdo jiný bude potřebovat. Výlet dosahuje na extrémní kategorii deset plus. 

Zastávky:

Železná Ruda, Alžbětínská lípa (2,2 km) - Železná Ruda, Pohřebiště Barabů (5,9 km) – Železná Ruda, Jasany Na Brčálníku (11 km) – Železná Ruda, Brčálnická lípa (12 km) – Železná Ruda, Brčálnický jasan (12,1 km) – Železná Ruda, Brčálnický buk (12,4 km) – Železná Ruda, Památné Lípy Na Vyhlídce v Hojsově Stráži (15,9 km) - Železná Ruda, Šumavský orloj v Hojsově Stráži (16,1 km) – Železná Ruda, Vyhlídka Liebeshöhe (16,8 km) – Železná Ruda, Lípy velkolisté v Hojsově Stráži (17,8 km) – Železná Ruda, Lípa pod čističkou (17,9 km) – Dešenice, Přírodní rezervace Měštišťské rokle (25,2 km) – Čachrov, Přírodní rezervace Onen Svět (30,7 km) – Čachrov, Přírodní rezervace Zhůřský lom (42,5 km) – Čachrov, Přírodní rezervace Zhůřská hnízdiště (43,6 km) – Čachrov, Památné stromy Na Zhůři (43,8 km) – Čachrov, Národní Park – I. Zóna Zhůřské louky (44,9 km) – Čachrov, Přírodní rezervace Zhůřská pláň (45,2 km) – Čachrov, Přírodní rezervace Prameniště (48,7 km)