Švihov přes vodní hladinu.jpg

ŠVIHOV

Švihov se může pochlubit jediným českým vodním hradem; jeho vodní obrana byla tak dokonalá, že ho nepokořilo ani slavné švédské vojsko za třicetileté války a nakonec se muselo spokojit s tím, že zapálilo „jen“ městečko v podhradí

 

Další oblíbenou destinací Švihovska je Americká zahrada v nedalekých Chudenicích. Založil ji Eugen Czernin, který jako milovník přírody vdechl život parku, kde vysázel stromy původem ze Severní Ameriky. Doplnil tak o další malebné místo obec, kterou si zamilovala řada slavných návštěvníků

Zmínku o vsi Švihov najdeme už v kronikách z roku 1245. V následujícím století nechal Vilém ze Švihova vybudovat uprostřed tvrz. Ta ale neměla dlouhého trvání, protože za husitských válek byla zničena. Půta Švihovský byl právě ten muž, kterému vděčíme za to, že tady dnešní kamenný hrad stojí. Že je mnohem pevnější než původní tvrz dokázal už za třicetileté války, kdy švédské vojsko odtáhlo s nepořízenou od hradu. Tak si Seveřani spravili chuť alespoň tím, že vypálili městečko Švihov.

O to nepochopitelněji lze chápat rozhodnutí císaře Ferdinanda III., který se hned po třicetileté válce rozhodl, že Švihov nechá zbourat. Ale už tehdy dokázali do hry vstoupit byrokrati. Tak dlouho se posunovaly termíny a musely se řešit obstrukce, až nakonec už nebyla síla poslat Švihov k zemi. Nicméně hrad chátral, protože už nebyl využíván jako šlechtické sídlo, ale sloužil jako hospodářská budova. Stavbu zachránil komunistický režim, který po roce 1948 začal s intenzivní rekonstrukcí.

Město Švihov bývá také chápáno také jako centrum židovské komunity na Klatovsku. Vzniklo tu velmi prosperující ghetto, které ale v roce 1773 lehlo popelem. Důvodem bylo hlavně to, že jak židovské domky, tak i synagoga byly postaveny ze dřeva. O deset let později zde byla postavena sice synagoga nová, ale v roce 1890 už kdysi nesmírně početná komunita Židů ve Švihově neexistuje.

 

Při povodních v roce 2002 byl Švihov nejpostiženějším městem západních Čech. Důvodem byl i fakt, že město je stále sevřeno původními hradbami, které vodu udržely a vyhnaly výšku Otavy až na hodnotu 5 metrů.

Neméně slavnou oblasti Švihovska je i městys Chudenice. Ten proslul slavným rodem Czerninů, ale hlavně jedním z nejkrásnějších krajinářských parku Evropy – Americkou zahradou. Krása tohoto místa a vstřícnost czerninské náruče přilákala do Chudenic mnoho slavných návštěvníků. Jeden slavný člověk se ale v Chudenicích v roce 1868 narodil. Byl to  český libretista, režisér Národního divadla – Jaroslav Kvapil.

Chudenicko pro svoji výjimečnou malebnost bylo prohlášeno Chráněnou přírodní krajinou. Řadí se tak úředně k ne více než 15 nejkrásnějším krajinám České republiky.

Znakem města Švihov (německy Schwihau), ve kterém dnes žije 1 700 obyvatel, je červený štít. Na něm je nízká hradební zeď, je stříbrná a z kvádrů budovaná. Vrcholí cimbuřím o pěti stínkách. Za zdí vynikají stříbrné čtyřhranné věže, každá s jedním oknem a cimbuřím o třech stínkách. Pod zdí je menší stříbrný, zlatě lemovaný štítek a na něm je zelený keřík vytržený i s kořeny, se třemi červenými pětilistými růžičkami se zlatými středy a zelenými kališními lístky. Zajímavostí ale je, že tento štítek přibyl na městský zrak až v na začátku 16. století.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Švihov najdeme na mezinárodní silnici E 53, do které ve městě vtéká silnice 184. Vzdálenosti Švihova z českých měst: Praha (122 km), Ústí nad Labem (208 km), Karlovy Vary (116 km), Plzeň (33 km), České Budějovice (118 km).

Autobus: Autobusové spojení do Švihova je z Klatov, Plzně, Křenic, Biřkova a Chudenic.

Vlak: Železniční spojení do Švihova je z Klatov, Železné Rudy, Prahy a Plzně.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★Národní přírodní památka Americká zahrada, Chudenice:

Naprosto unikátní soubor dřevin většinou ze severoamerického kontinentu. Vznikl v roce 1828 jako okrasný les pro návštěvníky zdejších lázní. Unikátních stromů jsou zde téměř čtyři stovky. Nad všemi ční ale svoji výjimečností tři – v první řadě Czerninova douglaska, která je nejstarším evropským stromem tohoto druhu, druhý je Dřín květnatý, který je největším jedincem svého druhu v České republice a pak Liliovník tulipánokvětý celolistý, který je jediným v naší zemi. Milovníci přírody Czerninové stáli také za vznikem Průhonického parku.

Poloha: 49.4614919N, 13.1582897E

Parkoviště: parkoviště (1,1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,8 km)

★★★★★Czerninova douglaska, Chudenice:

Velice často se o tomto vzrostlém jedinci hovoří jako o Douglasce tisolisté. Někdy se můžete dočíst, že jde ale o Jedlovec tisolistý. Jde však o dva názvy stejného druhu. Nic to však nemění na tom, že patří k nejstarším stromům svého druhu na světě a ve zdejším prostředí dorostl do úctyhodných rozměrů. Obvod kmene je téměř 600 centimetrů a dosahuje výšky 35 metrů. Její stáří je více než 180 let a při zakládání místního arboreta byla dovezena na místo jako tříletá z lesnické školky z Flottbecku u Hamburku.

Poloha: 49.4617567N, 13.1584614E

Parkoviště: parkoviště (1,1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,8 km)

 

GALERIE: NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA AMERICKÁ ZAHRADA

★★★★Zámek Lázeň svatého Wolfganga, Chudenice:

Jedná se o lázeňskou budovu, které se s přibývajícím časem začalo říkat zámek. Budova vznikla v blízkosti pramene léčivé vody a nechal ji na konci 18. století postavit Jan Rudolf Czernin z Chudenic ve stylu empíru. Nicméně mocnou sílu zázračných a léčivých zdejších pramenů údajně odhalili a dobře znali už Keltové. Lázeňská budova později košatěla, milovníci přírody Czerninové založili anglický park a začali přijímat první hosty z řad aristokracie, ale i vědce a umělce. Dlouho tu například pobýval národní buditel Josef Dobrovský. Na zámku můžete vidět dokonce i některé prvotisky Dobrovského knih. Po 2. světové válce se z lokality stalo sanatorium pro zaměstnance Plzeňského Prazdroje. V roce 2009 se zámek vrátil Czernínům.

Poloha: 49.4568478N, 13.1639775E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (350 m)

Vlaková zastávka: Dehtín (11,6 km)

Chudenický areál

První stavba zde vyrostla v roce 1728. Postaral se o to František Josef hrabě Czernin z Chudenic na místě, kde vyvěral ze země léčivý pramen. Kaple pak byla včleněna na konci 18. století do novostavby kamenného lázeňského hostince. V té době tu vzniká taky pověstný anglický park a jeho vznik je ovlivněn vznikem slavného parku v Krásném Dvoře. V roce 1819 je budova lázní znovu rozšířena a oblast se s prvními pokoji otevírá i pro návštěvníky zdejších lázní. Ale ani to nestačilo dalšímu zájmu návštěvníků, a tak se lokalita rozšiřovala znovu v roce 1864 a naposled v roce 1906. Hosté jezdili do areálu až téměř do konce 20. století. Areál zámku s parkem získali v roce 2009 zpět Czerninové a od té doby probíhá náročná rekonstrukce jak zámku, tak i parku.

 

GALERIE: CHRÁNĚNÁ PŘÍRODNÍ KRAJINA CHUDENICKO

★★★★ - Rozhledna Bolfánek, Chudenice:

Její jméno vzniklo zkomolením názvu původního kostela, který byl věnován sv. Wolfgangovi. Kdy se zde objevila první stavba není známo, jisté je, že místo bylo uctíváno už v 10. století. Kostel zpustnul ve století 18. století a později bylo rozhodnuto, že zvonice kostela bude předělána na rozhlednu, která nabízí unikátní výhledy na Šumavu, ale i Brdy. Prý se za dobrého počasí před vašima očima zjeví i vrcholky Alp. K samotné rozhledně přisedá šlépějová kaple sv. Wolfganga. Ta je unikátní tím, že v holé skále lze spatřit otisky choditel a otlaky biskupské berle. Po kamenných schodech se dá sestoupit dolů pod skálu, která je tu puklá. Podle lidové pověsti se říká, že pokud se skála rozestoupí tak, že mezerou projde těhotná žena, dojde k zániku světa. Pod rozhlednou byla také postavena poustevna, kterou kdysi obývali poustevníci třetího řádu Františkánů. Po zániku kostela byla poustevna upravena na hájovnu a dnes zde najdete restauraci.

Poloha: 49.4595883N, 13.1626242E

Parkoviště: parkoviště (1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,5 km)

Kdo byl svatý Wolfgang?

Šlo o řezenského biskupa, který měl velký podíl na založení pražského biskupství v roce 973. Na zpáteční cestě do Řezna se zastavil tady a žehnal místnímu lidu a krajině. První písemná zmínka o sakrální stavbě v tomto místě ale pochází až z roku 1664. V roce 1722 byl podle architekta Františka Maxmiliána Kaňky postaven kostel. Později však vinou josefovských dekretů kostel zanikl a začal chátrat. Na začátku 19. století bylo rozhodnuto o jeho zboření. Zůstala zachována jenom kostelní věž, která ale přišla o svůj barokní vzhled a vznikla z ní 45 metrů vysoká rozhledna. O přestavbu se postaral tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka.

★★★ - Lázeňská lípa, Chudenice:

Jeden z nejkrásnějších českých stromů s přenádherným habitusem. Její vzrostlý kmen najdeme v těsné blízkosti zámeckolázeňské budovy. V obvodu kmene Lípy velkolisté naměříme 600 centimetrů a výšku 22 metrů.

Poloha: 49.4571822N, 13.1645447E

Parkoviště: parkoviště (0,5 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (0,5 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,7 km)

Lázeňská lípa v Chudeníně

Jedná se o jednu z nejkrásnějších lip a vůbec jeden z nejkrásnějších stromů Plzeňského kraje, ale i celé České republiky. Je stará 200 let. Obvod kmene už přesáhl 600 centimetrů a lípa je vysoká přes 22 metrů. Jedná se o jeden z velmi významných estetických jedinců Lípy velkolisté (Tilia platyphyllos). Její velmi zajímavý kmen a zvláštně rostlé větve přidávají stromu na výjimečnosti. Lípu nechal u vývěru léčivého a zázračného pramene postavit hrabě Jan Rudolf Černín. Do té doby také spadá začátek výstavby zdejšího krajinářského anglického parku.

★★★Kostel svatého Jana Křtitele, Chudenice:

Nejcennější památka obce Chudenice. Pochází z 1. poloviny 14. století, ale jeho základ je mnohem starší. Nejcennějším prvkem je gotický oltář, který vytvořil v roce 1515 Mistr chudenínského oltáře. Podobně cennou je ale také votivní obraz Snímání z kříže, který pochází původně z hradní kaple ve Švihově.

Poloha: 49.4675183N, 13.1740286E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, náměstí (175 m)

Vlaková zastávka: Dehtín (10,1 km)

★★★ - Dub v Lučici, Chudenice:

Památný strom najdeme ve vsi Lučice přímo v jejím středu. U hlavní silnice stojí velikán s obvodem kmene 470 centimetrů a výškou 22 metrů. Určitě nepřehlédněme v těsné blízkosti roubený vesnický dům u Žižků. Pochází z první poloviny 17. století a je nejstarším roubeným vesnickým domem v Čechách.

Poloha: 49.4525872N, 13.1623711E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, Lučice (130 m)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,1 km)

★★500 let starý tis, Chudenice:

V blízkosti zdejší rozhledny roste velmi vitální samičí tis červený. Jeho stáří je velmi těžko určitelné. Jisté je, že má 14 metrů do výšky a obvod kmene je 250 centimetrů, což je na jinak útlé kmeny tisů extrémní hodnota.

Poloha: 49.4601528N, 13.1624203E

Parkoviště: parkoviště (1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,5 km)

★★ - Palackého skála, Chudenice:

Nevelkou skalku najdeme těsně vedle rozhledny. Z hlediska geologického se jedná o bezvýznamný skalní výstup. Zajímavý je ale tím, že údajně tu svůj proslov k místnímu lidu přednesl otec národa František Palacký. Stalo se tak v roce 1848, kdy byl na lázeňském zámku v Chudenicích ubytován. Důvodem projevu bylo zrušení roboty, ke kterému právě v tento den došlo.

Poloha: 49.4592256N, 13.1617658E

Parkoviště: parkoviště (1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,5 km)

 - Nemilkovský dub, Velhartice: (bez fotografie)

Na protější straně silnice od Chrástovského dubu stojí další velký dubový obr. Je stejně objemný, ale dorostl ještě o tři metry výše. Je stejně hezký, ale není tak viditelný. Stojí totiž na louce jen pár metrů od lesa a na jeho pozadí jsou další stromy. Není tak solitérní.

Poloha: 49.2787228N, 13.3513714E

Parkování: na silnici v blízkosti

Autobusová zastávka: Velhartice, Nemilkov, železniční stanice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Nemilkov (1 km)

★★ - Kuchyňka, Chochomyšl:

Kuchyň v přírodě nechali zřídit Czernínové proto, aby hosté jejich panství měli možnost občerstvení v přírodě. Mohlo se tu vařit, péct, smažit, hostům prostě nesmělo vyhládnout. Byla využívána hlavně v době lesních honů. Spolu s Kvapilovými jezírky jsou tyto památky z této lokality vysunuty do okresu Domažlice.

Poloha: 49.4616314N, 13.1523903E

Parkoviště: parkoviště (1,3 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,3 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (13,7 km)

Kozí povstání z roku 1735

Na tomto místě došlo k unikátnímu protestu poddaných, který vyvolala svým dekretem hraběnka Isabela Czerninová. Důvodem vzniku dekretu byla skutečnost, že na lesním porostu chudenického areálu vznikaly nenahraditelné škody tím, že se tu pásla kozí stáda. To se nelíbilo místním lidem, a tak se slavnostně oblečený průvod poddaných mužů i žen s kozami na řemíncích vydal právě ke Kuchyňce. Isabela Czerninová později dekret odvolala a nikoho netrestala.

★★ - Kvapilova jezírka, Chochomyšl:

Tady se Jaroslavu Kvapilovi zjevila na hladině Rusalka. Dala tak podnět k napsání libreta této slavné opery. V té době byla ale ještě hladina Kvapilových jezírek pokryta lekníny a rákosím. Zajímavostí je, že sám autor hudby Antonín Dvořák našel inspiraci k napsání díla u stejně malebného jezírka v blízkosti Příbrami.

Poloha: 49.4622167N, 13.1539447E

Parkoviště: parkoviště (1,2 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,2 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (13,3 km)

Místo, kde vzniklo libreto k Rusalce

Libretista Jaroslav Kvapil to přiznal v dopise z 11. listopadu 1940, který adresoval spisovateli J. F. Urbanovi. V něm psal: „...a pokud jde o Váš dotaz, jaké místo mi tanulo na mysli jako dějiště Rusalky, tož bych připomněl malé – možno-li tak nazvat jezírko na lesní louce ve Žďáru, kde za mých mladých let bývalo i koupaliště, později odstraněné, a kde na hladině bylo plno leknínů. Na té louce a u té vody jsem za studentských let rád dlíval a z toho prostředí pošly i mé prvé básně...“ Přesto se libreto Rusalky neprosazovalo příliš snadno. Jaroslav Kvapil ho nabídl předtím J. B. Foerstrovi, Karlu Kovařovicovi nebo Josefu Sukovi; všichni do jednoho ho však odmítli. Rozhodl až inzerát, který nechal v denním tisku otisknout Antonín Dvořák s tím, že hledá libreto. Premiéra se pak konala v Národním divadle 31. března 1901. Jaroslav Kvapil je nejznámějším chudenickým rodákem. Narodil se zde 25. září 1868 na starém chudenickém zámku jako syn zámeckého lékaře. Kvapil zemřel 10. ledna 1950 a jeho velkým přáním bylo vrátit se do rodných Chudenic. Poslední přání se mu ale splnilo až 24. června 1955, a to po smrti jeho druhé ženy Zdeny. Ta se totiž nemohla od urny svého muže odloučit.

★★Vyhlídka U Obrázku, Chudenice:

Nejsevernější část chudenického komplexu. Nabízí krásný pohled na obec Chudenice, je součástí místní naučné stezky.

Poloha: 49.4650828N, 13.1641692E

Parkoviště: v obci Chudenice (1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, U školy (1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,4 km)

★★Chudenická lípa, Chudenice:

Část dešťové závlahy stékající po kmeni této lípy napájí řeku Radbuzu, část řeku Úhlavu. Chudenická lípa totiž stojí přesně na hranici rozvodí obou řek. Nedosahuje závratných rozměrů, má jen 370 centimetrů v obvodu. Za zmínku ale stojí její neuvěřitelná malebnost, kterou umocňuje ještě nenápadná kaplička, která se choulí v blízkosti jejího kmene. Zdejší kaplička připomíná konec rakousko-pruské války.

Poloha: 49.4606061N, 13.1770439E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, U školy (0,6 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (10,6 km)

★★ - Zámek Chudenice, Chudenice:

Rodové sídlo Czierninů vzniklo přestavbou renesanční tvrze a část renesanční podoby si formou výzdoby omítky i ponechalo. Nejdůležitější byla ale přestavba ve stylu baroka ke konci 18. století. Zdejší expozice jsou věnovány hlavně rodu Cziernínů, ale i důležitým návštěvníkům zdejšího panství. V blízkosti nalezneme i panský, dnes už nefunkční, pivovar.

Poloha: 49.4682592N, 13.1740506E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, náměstí (300 m)

Vlaková zastávka: Dehtín (10,2 km)

★★ - Sad Hany Kvapilové, Chudenice:

Památka na velkou herečku a manželku Jaroslava Kvapila. Původně místo sloužilo pro výcvik jízdního vojska. V 70. letech 20. století přišli místní s nápadem prostor zvelebit a udělat z něj hezké vyhlídkové místo do kraje. Objevily se tu jabloně a okrasné keře. Je tu nádherný výhled na hřbety Šumavy.

Poloha: 49.4631589N, 13.1872778E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, U kovárny (1,2 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (9,7 km)

Hana Kvapilová

Byla první manželkou Jaroslava Kvapila. Narodila se 29. listopadu 1860 a zemřela 8. dubna 1907. Jako mladá se učila hrát na klavír u Antonína Dvořáka, vstoupila mezi ochotnické herce v Malostranské besedě, později se z ní stala profesionálka a 1. června 1888 se stala členkou hereckého souboru Národního divadla. Jaroslava Kvapila si vzala v roce 1894. Její život předčasně ukončila dědičná cukrovka.

 - Pomník Josefa Dobrovského, Chudenice:

Josef Dobrovský byl častým hostem na panství Czierninů. Klub českých turistů tu v době nacistické zvůle jako prostředek k posílení národní identity nechal vztyčit pomník na osobu tohoto buditele. A tak od 28. září 1941 máte možnost obdivovat pomník s reliéfem od Štěpána Kořána.

Poloha: 49.4610942N, 13.1656711E

Parkoviště: v obci Chudenice (0.8 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, U školy (0,8 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,2 km)

Josef Dobrovský v Chudenicích

Dobrovský se tu vyskytoval několikrát v letech 1816-28 jako host hraběte Eugena Cziernina, oba muži se vzájemně respektovali. Setkali se ještě v jinošském věku a spojovala je velká řada společných zájmů – archeologie, botanika nebo historie. Dobrovský nebyl zcela psychický zdravý – často propadal skepsi a skleslosti ducha. Na chudenínském zámku se však vždycky jeho stav zlepšil. Léčil se zde koupelemi v chladné vodě či procházkami v ranní rose a v čerstvém vzduchu. Při návštěvách zde Dobrovský prošel také blízké kraje Klatovska, Kdyňska a Domažlicka.

 - Švehlova lípa, Chudenice:

Byla vysazena v den výročí narození nejznámějšího představitele české agrárnické strany. Na místě stojí od roku 1934. Další zajímavostí lokality je Mariánský dům v těsné blízkosti. Ten nechal vybudovat Jaromír hrabě Czernin se svoji druhou manželkou hraběnkou Paarovou jako dům poklidného stáří. Tady bezplatně dožívali jeho vysloužilí zaměstnanci.

Poloha: 49.4690994N, 13.1791467E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, U kovárny (310 m)

Vlaková zastávka: Dehtín (10,7 km)

 

Výlet 1: S rodem Czierninů a jejich hosty v jednom z nejkrásnějších evropských krajinářských parků v Chudenici (pěší)

 

Start: Chudenice, parkoviště u autobusové zastávky Chudenice zámek Lázeň

Cíl: Chudenice, parkoviště u autobusové zastávky Chudenice zámek Lázeň

Délka trasy: 12,1 km

Časová náročnost: 4 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Při tomto výletě neopustíme v podstatě katastr jediné obce, ale přesto zde nalezneme řadu okouzlujících míst. Necháme se kochat skutečnou a v Čechách stále nedoceněnou krásou krajinného anglického parku a zdejší Americké zahrady. Výlet nabídne neuvěřitelné a nepřeberné množství kouzelných zákoutí a pohledů. Na ploše dvanácti kilometrů na nás čeká převýšení jen 270 metrů. Zdejší anglický park milovaly mnohé osobnosti české historie – František Palacký, Jaroslav Kvapil, Hana Kvapilová, Josef Dobrovský, Božena Němcová, Karel Hašler, Josef Pešek, Václav Rubešek a další. Nejvyšší místo výletu – 582 metrů nad mořem – najdeme u rozhledny Bolfánek, nejnižší – 475 metrů nad mořem – u Švehlovy lípy.

Vhodnost: Kouzelná příroda, nenáročný terén a okouzlující pohledy, to všechno dělá z tohoto výletu výhody, které ocení všichni. Výlet lze hlavně doporučit rodinám s dětmi a nebo seniorům. Jeho náročnost lze vyjádřit bodem dvě na desetibodové stupnici.

Zastávky:

Chudenice, Dub v Lučici (0,1 km) – Chudenice, Zámek Lázeň svatého Wolfganga (0,7 km) – Chudenice, Lázeňská lípa (0,8 km) – Chocomyšl, Kuchyňka (2 km) – Chocomyšl, Kvapilova jezírka (2,4 km) – Chudenice, Národní přírodní památka Americká zahrada (3,1 km) – Chudenice, Czerninova douglaska (3,2 km) – Chudenice, 500 let starý tis (4,3 km) – Chudenice, Palackého skála (4,4 km) – Chudenice, rozhledna Bolfánek (4,5 km) – Chudenice, Pomník Josefa Dobrovského (5,2 km) – Chudenice, Hrob Jaroslava Kvapila (5,4 km) - Chudenice, Vyhlídka U Obrázku (5,8 km) – Chudenice, Zámek Chudenice (7,4 km) – Chudenice, Zámecká lípa (7,5 km) -  Chudenice, Švehlova lípa (8 km) – Chudenice, Sad Hany Kvapilové (9,5 km) – Chudenice, Chudenická lípa (10,3 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Vodní hrad Švíhov, Švíhov:

Je vlastně jediný vodní hrad v Čechách. Ostatní pouze využívají vodního toku a stojí zpravidla na ostrohu řeky. Švihov patří také mezi nejmladší české hrady, za jehož vznikem stojí páni z Rýzmberka a ze Skály. Velké přestavby se ale dočkal díky Půtovi Švihovskému, který dostavěl místní vodní obranu. Husité si málem na dobývání hradu vylámali zuby, Švihov padl, až když se podařilo prokopat místní vodní kanály a odčerpat vodu. Později se majitelem stali Czerninové. Švihov byl velmi poničen povodněmi v roce 2002 a dodnes tu probíhají záchranné práce.

Poloha: 49.4787714N, 13.2853714E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Švihov, náměstí (180 m)

Vlaková zastávka: Švihov (1,2 km)

Švihovštví z Rýzmberka

Šlo o starý český panský rod, který s největší pravděpodobností pocházel z rozrodu Drslaviců. Doba vzniku samotného rodu bývá uváděna v průběhu 13. století. V té době působil Děpolt jako zemský sudí a nejvyšší komorník a založil nad Kdyní hrad Rýzmberk. Jeho synové vytvořili větve, do kterých spadaly hrady Skála, Švihov a Chyše. Později ovládali i hrady na Litici, v Boru u Tachova, Rabí či Velhartice. Vilém mladší se stal v roce 1468 nejvyšším komorníkem a získal od Jiřího z Poděbrad řadu výsad. Za Půty Švihovského přibyly do rodového majetku hrady Střela, Herštejn, Kašperk, Horažďovice. Půtův syn Břetislav byl dvorský hofmistr, bratr Jindřich nejvyšší kancléř. V 16. století vliv rodu slábne a v 18. století rod vymírá. Erb je čtvrcený, v horním pravém a dolním levém rohu je černá orlice se zlatými výsadami na prsou. Ve zbývajících dvou polích je červeno-stříbrné drslavické polotrojříčí, které symbolizuje tři řeky – Otavu, Úhlavu a Vltavu.

Půta Švihovský z Rýzmberka

Narodil se v letech 1450-52 a nejvyššího úspěchu dosáhl za vlády krále Vladislava Jagellonského, kdy zastával úřad nejvyššího zemského sudího. Byl to obratný diplomat, byl klíčovou osobou, která stála za přípravou Vladislavského zřízení zemského z roku 1500. Půta byl jeden z nejbohatších šlechticů v zemi, oženil se s Bohunkou Meziříčskou z Lomnice a měl s ní dvě dcery a čtyři syny. Za jeho vlády došlo k opevnění hradů Švihov a Rabí. Byl bezesporu velmi schopným mužem, k poddaným byl však nesmírně krutý a historické prameny ho líčí jako velmi pyšného a nadutého muže. Byl prý tak krutý, že jeho duch se zjevuje hned na několika hradech. Když ho potkáte, musíte ho pozdravit. Když to neuděláte, zmrská vás na Švihově ohnivými důtkami. Na Rabí podle legendy zůstala po něm díra ve stropě, když ho ďábel nesl do pekla. Půta totiž nechal na Rabí zazdít tři chůvy. Půta Švihovský umírá na hradě Rabí 24. července 1504 ve věku asi 52 let.

 

GALERIE: NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HRAD ŠVIHOV

★★★★ - Národní kulturní památka Zámek Červené Poříčí, Červené Poříčí:

Ojedinělá ukázka saské renesance v Plzeňském kraji. Za jeho nedotčenou renesanční podobu může i fakt, že od 18. století byl obýván jen sporadicky. Zajímavostí je, že po roce 1802 po takzvaném Vídeňském kongresu byl začleněn do zákupského vévodství, to znamená, že se stal majetkem Napoleona II., kterému se říkalo Orlík. Jenže syn Napoleona zemřel velmi brzy, a tak se vrátil zámek pod správu habsburského panství. Zajímavostí je určitě místní zeď, na které jsou vyobrazeny portréty 23 panovníků.

Poloha: 49.5008794N, 13.2951294E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Červené Poříčí (120 m)

Vlaková zastávka: Červené Poříčí (1,3 km)

 

GALERIE: NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA ZÁMEK ČERVENÉ POŘÍČÍ

★★★★ - Kostel svatého Jiljí, Švihov:

Hřbitovní kostel netradičních tvarů. Způsobily to vlivy různých stavebních slohů, ve kterých byl přestavován. Najdeme tu stopy baroka, ale i románské doby. Ty dokazuje hlavně malé úzké okénko na východní straně kostela. Kostel je vlastně nejstarší švihovskou stavbou, protože tvořil součást tvrze, která byla opuštěna už v v 1. polovině 14. století. Malebností lokalita vysoce převyšuje ostatní hřbitovy stejného typu.

Poloha: 49.4805000N, 13.2936542E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Švihov, K Lesovně (0,6 km)

Vlaková zastávka: Švihov (1 km)

★★★ - Zřícenina hradu Kokšín, Švihov:

Kokšín je starší bratr Švihova. Původně se jednalo o obytný hrad. Když byl vybudován hrad Švihov, tak se funkce Kokšína změnila na funkci obrannou. Diky vyvýšené poloze měli obránci velký přehled o krajině. Pokud zahlédli nepřátelská vojska, stačilo zvednout stavidla a voda řeky Úhlavy zaplavila louky kolem Švihova, čímž se zvýšila radikálně obranyschopnost švihovského hradu. Pod zříceninou si všimneme i slepého, dnes neprůtočného starého ramene řeky Úhlavy. Jedná se o Přírodní památku Stará Úhlava. Jedná se o zajímavý biotop s domovem mnoha chráněných živočichů. Najdete tu zajímavá meandrující zákoutí. V lomu pod hradem Kokšínem byl v roce 1992 nalezen ojedinělý pravěký pazourkový úštěp, který dokládá osídlení zdejší lokality už v předhistoristorických dobách. Úštěp je v držení Západočeského muzea v Plzni.

Poloha: 49.4668933N, 13.2781778E

Parkoviště: na kraji komunikace (1 km)

Autobusová zastávka: Švihov, železniční stanice (1,6 km)

Vlaková zastávka: Švihov (1,6 km)

★★ - Přírodní památka Stará Úhlava, Švihov:

Centrem přírodní památky jsou zaslepená ramena řeky Úhlavy a na ně navázané mokřady. Původní koryto řeky Úhlavy nebo jak se dříve uvádělo Bradlavy, bylo narovnáno ve 30. a 40. letech 20. století. Nachází se zde stojatá voda, která je porostlá hlavně Stulíkem žlutým a Šípatkou vodní. Z chráněných živočichů nás může zaujmout Ledňáček říční, Žluva hajní  nebo Kuňka žlutobřichá.

Poloha: 49.4667636N, 13.2764664E

Parkoviště: na kraji komunikace (1 km)

Autobusová zastávka: Švihov, železniční stanice (1,7 km)

Vlaková zastávka: Švihov (1,7 km)

Úhlava

Pramení na Šumavě na svahu Pancíře v nadmořské výšce 1110 metrů. Řeka je dlouhá 108,5 kilometru a v Plzni se vlévá do Radbuzy. Její voda se pak přes Berounku, Vltavu a Labe dostává do Severního moře. Úhlava je významný vodárenský tok, ze kterého se čerpá třeba voda pro město Plzeň.

★★ - Kamýcká skála, Švihov:

Je to nad povrch vytlačený buližníkový suk. Zdobí krajinu a láká k pokoření. K tomu jsou určeny zdejší železné schody, které zde byly pro lepší přístupnost instalovány. Ze zdejších buližníků je postaven i nedaleký švihovský hrad. Na vrcholu Kamýcké skály je vztyčen dřevěný kříž, který zde nechal postavit lesní Antonín Solpera, když ho jen o kousek minul na konci 19. století velký padající kámen.

Poloha: 49.4737450N, 13.3211736E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Švihov, Kamýk, Pod Skálou (40 m)

Vlaková zastávka: Švihov (3 km)

Švihovská vrchovina

Nejvyšším bodem je Koráb u Kdyně s výškou 773 metrů nad mořem. Vyplňuje převážnou část okresu Plzeň – jih a dále zasahuje do okresů Rokycany, Plzeň – město, Klatovy a Domažlice. Na území Švihovské vrchoviny leží dvě velká města – Klatovy a Rokycany. Do vrchoviny spadá řeka Radbuza, území obsluhuje také řeka Klabava a Úslava.

★★ - Starý židovský hřbitov, Švihov:

Nachází se mezi Úhlavou a železniční tratí. Byl založen v roce 1644. Najdeme zde 140 renesančních, barokních a klasicistních náhrobků. Nejmladší náhrobek pochází z roku 1913.

Poloha: 49.4790014N, 13.2940511E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Švihov, K Lesovně (400 m)

Vlaková zastávka: Švihov (0,9 km)

★★ - Nový židovský hřbitov, Švihov:

Najdeme ho na druhé straně železniční trati. Je o poznání menší, místo tu našlo zhruba 30 náhrobních desek, které pocházejí až z konce 19. a začátku 20. století.

Poloha: 49.4786178N, 13.2951561E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Švihov, K Lesovně (450 m)

Vlaková zastávka: Švihov (0,9 km)

Židé na Švihovsku

Židovské osídlení je ve Švihově datováno už od druhé poloviny 16. století, a to i přesto, že zde měli mnohem horší podmínky než v jiných městech. Museli zde panstvu odvádět mnohonásobně vyšší daně než v jiných městech, přesto se Švihov stal v 18. století centrem židovského obyvatelstva na Klatovsku. Proto tu byla také postavena honosná synagoga, která vzala v roce 1963 za své a byla zbořena. Staré židovské domky najdeme už jen v okolí dnešní Vrchlického ulice. Hrůzu druhé světové války a holocaustu přežili jen dvě ženy ze Švihova. Jednalo se o Beatrice Klementovou, která pak odešla do Kanady a o Věru Klementovou, která zůstala v Československé republice.

 - Památné lípy Kamýk, Švihov:

Tři památné lípy velkolisté rostou na kamenitém podloží na mírně vyvýšeném místě v lokalitě bývalého poplužního dvora. Byly součástí dvora, který zde byl postaven už v roce 1616 Humprechtem Cziernínem. Svoji mohutností a dominancí představují přirozený střed lokality. Podle legendy u nich stávala malá zvonička svolávající zdejší lid do roboty. Stromy mají obvod kmene v prsní výšce 275, 340 a 470 centimetrů.

Poloha: 49.4631589N, 13.1872778E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Švihov, Kamýk, Pod Skálou (340 m)

Vlaková zastávka: Švihov (3,3 km)

 -Váha Lhovice, Švihov:

Technická památka ze 60. let 20. století. Obecní zemědělské váhy patřily téměř ke každému zemědělskému družstvu. Ta ve Lhovicích se ale dochovala v dokonalém stavu nejen jako budova, ale i svým vnitřním zařízením. Proto byla zařazena mezi památkové objekty.

Poloha: 49.5035947N, 13.2636417E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Švihov, Lhovice (0,5 km)

Vlaková zastávka: Červené Poříčí (3,6 km)

 

Výlet 2: Okolím vodního hradu Švihov (pěší)

 

Start: Švihov, Turistický rozcestník Švihov - náměstí

Cíl: Švihov, Turistický rozcestník Švihov - náměstí

Délka trasy: 18 km

Časová náročnost: 5:20 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je zaměřen na historické památky a památné stromy v okolí města Švihov. První část výletu až do 7. kilometru je vedena v absolutní rovině, pak mírně stoupá a znovu se vrací do absolutní roviny. Nejvyšším bodem je 512 metrů nad mořem, což je místo v lokalitě Vosí. Nejnižší bod je u zámku v Červeném Poříčí, kde jsme ve výšce 363 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 213 metrů. 

Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie. Výlet dosáhl na třetí stupeň náročnosti.

Zastávky:

Švihov, Národní kulturní památka Vodní hrad Švihov (0,2 km) – Švihov, Nový židovský hřbitov (1,3 km) - Švihov, Starý židovský hřbitov (1,5 km) –Švihov, Kostel svatého Jiljí (1,7 km) – Červené Poříčí, Národní kulturní památka Zámek Červené Poříčí (5,4 km) – Švihov, Kamýcká skála (10,2 km) – Švihov, Památné lípy Kamýk (10,5 km) – Švihov, Zřícenina hradu Kokšín (15,1 km) - Švihov, Přírodní památka Stará Úhlava (15,3 km)