STOD

Ve Stodu a v nejbližším okolí zažijete krásné a bezpečné chvíle, spravedlnost jako jedni z mála mají totiž i ve svém městském znaku

Napadlo by vás, že jednu ze třech nejstarších pošt České republiky najdeme v tomto malém západočeském městě? Její historie se začala psát už roku 1547, navíc se budova pyšní dodnes třemi krásnými barokními štíty. A ještě na jeden historický bonus může být Stará pošta pyšná. 15. prosince 1799 v ní přespal ruský generál Alexandr Vasilijevič Suvorov. Vracel se z vojenského tažení, prožil tu jednu noc a pak cestoval dál do Ruska. V té době už upadl u carského dvora v nemilost. Do konce jeho života zbývalo přesně pět měsíců

Život města Stod byl od první chvíle ovlivňován blízkým klášterem premonstrátek. V roce 1235 tuto tehdy ještě ves věnoval klášteru král Václav I. V roce 1315 povyšuje Jan Lucemburský Stod na městys a další práva přidává později i sám Karel IV.

 

Vychytralost místních obyvatel zachránila Stod před zpustošením za husitských válek. Když totiž padl nedaleký chotěšovský klášter, většina obyvatel se k husitům přidala a uchránila tak město před zničením.

 

V roce 1547 zde vzniká jedna z nejstarších českých poštovních stanic a město žije z toho, že leží na velmi důležité obchodní stezce mezi západem a východem.

 

Jenže jako většinu českých měst, tak i Stod zničí třicetiletá válka. Po ní je obyvatelstvo tak zdecimované, že je nutné osídlit ho znovu. Přicházejí lidé z jiných částí Čech, ale i z Bavorska. Začíná tak germanizace oblasti, která se nepříjemně projeví v roce 1938.

Stod je prvním městem, které za Plzní patří k Sudetům. Němci tu zřizují tři zajatecké tábory, kde zajatci tvrdě pracují na polích nebo v cihelně. Na sklonku války sem přijíždí jeden z transportů smrti, který vyjel z koncentračního tábora Buchenwald. 241 utýraných vězňů našlo svůj klid v pietním místě Háj umučených. Po odsunu Němců po osvobození americkou armádou přicházejí do Stodu další noví osídlenci.

Nejvýznamnějším místním rodákem byl Johann Florián Hammerschmid, který se narodil v roce 1652. Regionální a posléze pražský historik napsal několik pojednání o historii a památkách, byl rektorem pražského arcibiskupství a farářem Týnského chrámu.

 

Znakem Stodu je modrý štít, ve kterém leží zlatý štítek s trojím černým parožím. Na štítku ze stříbrných přikryvadel vyrůstá stříbrná postava Spravedlnosti se zlatými vlasy držící v pravici stříbrný meč se zlatým jílcem a v levici zlaté miskové váhy. Pod štítkem je stříbrný dvouocasý korunovaný lev se zlatou zbrojí a s červeným plazeným jazykem ležící na stříbrné trojité římse.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Stod leží nedaleko dálnice D5. K jeho návštěvě lze použít sjezdy na 89. nebo 93. kilometru. Do města nás dovede i silnice první třídy číslo 26, do které ve Stodu ústí silnice 230 a 182. Vzdálenosti Stodu z českých měst: Praha (117 km), Ústí nad Labem (203 km), Karlovy Vary (89 km), Plzeň (21 km), České Budějovice (140 km).

Autobus: Autobusové spojení do Stodu je z Plzně, Merklína, Domažlic, Přeštic, Chlumčan, Koloveče, Nýřan a Přimdy.

Vlak: Vlakové spojení do Stodu je s Domažlicemi a Plzní.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Národní kulturní památka Klášter Chotěšov, Chotěšov:

Klášter byl založen v letech 1202-10 blahoslaveným Hroznatou. Klášter se stal útočištěm premonstrátek z Doksan. První tragédii zažil po pádu Přemysla Otakara II., kdy byl vypleněn a vypálen. Znovu vystavěn byl v roce 1282, brzy ho ale znovu proměnily v ruiny husitské války. Potřetí začal prožívat smutné období po zrušení řádů císařem Josefem II. V roce 1837 další jizvy stavbě zasadil požár, který zničil dvě věže; následně byl klášter zbourán. Po čtyřiceti letech si zříceninu pronajaly sestry řádu Navštívení Panny Marie. Ty tu zřídily pension pro výchovu šlechtických dívek. V roce 1925 byl majetek Thurn-Taxisů, kterým nemovitosti patřili, zkonfiskován. Jediné co jim stát ponechal, byl klášter. Za války byl v budově ženský starobinec, po válce byly německé sestry vyhnány, české vyhnali komunisti v roce 1950.

Poloha: 49.6532572N, 13.1985958E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chotěšov, statek (250 m)

Vlaková zastávka: Chotěšov (350 m)

★★★ - Rozhledna Křížový vrch, Chotěšov:

Na Křížovém vrchu ve výšce 487 metrů vyrostl v polovině 19. století nový kostel, ke kterému byla v roce 1931 přistavěna věž, která se stala i rozhlednou. Jenže od 60. let lokalitu využívala armáda, a tak celá stavba včetně kostela začala chátrat. Dnes jí můžeme obdivovat díky záchranné rekonstrukci, která se uskutečnila v roce 2004. Z rozhledny vysoké 22 metrů je krásný výhled na Český les.

Poloha: 49.6218856N, 13.2127675E

Parkoviště: v obci Černotín (2,8 km)

Autobusová zastávka: Dnešice, Černotín (3,1 km)

Vlaková zastávka: Chlumčamy (8,5 km)

★★★ - Karlův pramen; Lisov:

Pramen nese název po jeho objeviteli – Karlu Vítovi. Studánka prýští ve svahu těsně u lesní cesty. Samotné prameniště je zakryté dřevěnou stříškou. Cesta k němu je přes krásné bory skutečně nádherným uklidňujícím zážitkem.

Poloha: 49.6281400N, 13.0791800E

Parkoviště: na komunikaci mezi obcemi Lisov a Hradec (2,2 km)

Autobusová zastávka: Lisov (2,4 km)

Vlaková zastávka: Hradec u Stoda (4,9 km)

★★ - Stará pošta, Stod:

Říká se jí také Suvorovův dům. Budova staré pošty pochází z roku 1747. Je ale zmiňována už v roce 1548, a tak patří ke třem nejstarším poštám v České republice. Tři krásné volutové štíty zdobí komplex budov, na prostředním je pamětní deska ruského vojevůdce Suvorova, který tu přespal při svém tažení proti Napoleonovi.

Poloha: 49.6388853N, 13.1664492E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Stod (120 m)

Vlaková zastávka: Chotěšov (1 km)

Alexander Vasilijevič Suvorov

Tento ruský vojevůdce se narodil se 24. listopadu 1730 v Moskvě. Jednalo se o jednoho z největších vojenských stratégů v historii lidstva. Neprohrál ani jednu ze svých šedesáti klíčových bitev, které svedl. Suvorov byl velmi snaživý a ve vojenské akademii sbíral jednu hodnost za druhou. Na vrchol armádního žebříčku vyskočil v roce 1762 poté, co dosedla po zavraždění svého muže Petra III. na trůn carevna Kateřina II. Veliká. Ta ho okamžitě poslala bojovat na polskou frontu, kde se Suvorovovi dařilo. Další vojenské ostruhy získal v rusko-turecké válce v letech 1768-1774. Výčet jeho výtězných bitev v tomto konfliktu byl obrovský, přesto nemohl Suvorov bojovat až do konce, protože byl odvolán do centrálního Ruska, aby zde potlačil Pugačovovo povstání. To se mu podařilo, za což od carevny dostal zlatý kord posázený diamanty. V letech 1787-1791 se stává hrdinou druhé rusko-turecké války. Jenže v roce 1796 umírá jeho velká přítelkyně carevna Kateřina Veliká a nastupuje její syn Pavel. Ten chová k Suvorovovi poměrně velmi chladné vztahy a podléhá našeptávačům u dvora, kteří generála stále očerňují. Suvorov je úkolován na druhořadých bojištích ve Finsku. Až hrozba Napoleonovy armády donutí cara Pavla I. Ruského povolat Suvorova znovu do čela armády a generál uskuteční svůj pověstný přechod Alp v roce 1799. Znovu ale zasáhne carský dvůr a Suvorov je povolán zpět do Petrohradu. Sem sice podlomený muž dorazí, záhy však onemocní a 18. května 1801 umírá. O dva měsíce však přežije cara Pavla I. Ruského, který je zavražděn ve svém paláci.

★★ - Hradecká skála, Skřelice:

Výrazná skála na břehu řeky Radbuzy. Je vysoká 30 metrů. V jejím nitru se nachází nepřístupná průzkumná štola.

Poloha: 49.6151975N, 13.1121025E

Parkoviště: v místě (300 m)

Autobusová zastávka: Holýšov, Nový Dvůr (1,9 km)

Vlaková zastávka: Holýšov (2,5 km)

★★ - Rozhledna Štěpánka, Zemětice:

Jedná se o repliku obranné věže z doby historického osídlení našeho území Římskou říší. Kolem věže je vytvořena dřevěná kůlová palisáda se vstupní brankou.

Poloha: 49.5874919N, 13.1877203E

Parkoviště: u autobusové zastávky Zemětice, Chalupy (300 m)

Autobusová zastávka: Zemětice, Chalupy (300 m)

Vlaková zastávka: Přeštice (12,9 km)

 - Zámek Přestavlky u Plzně, Přestavlky:

I Přestavlky spadaly pod chotěšovský klášter. Ten se tu rozhodl obnovit poplužní dvůr a na konci 17. století i založit zámek. Lokalita patřila do Turn-Taxisových pozemků. Za socialismu se ze zámku stalo Jednotné zemědělské družstvo. Dnes se obec snaží o jeho záchranu.

Poloha: 49.6001486N, 13.2447911E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přestavlky (130 m)

Vlaková zastávka: Přeštice – zastávka (4,2 km)

 

Výlet 1: Krása a nápaditost přírody a krajiny kolem Stodu (horské kolo)

Start: Stod, informační centrum

Cíl: Stod, informační centrum

Délka trasy: 40,8 km

Časová náročnost: 3 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet ukazuje ta nejzajímavější místa ve městě Stod a v nejbližším okolí. Trasa nabízí projížďku malebnou krajinou. Jezdíme cestou lesem, po polích nebo loukami. Pokaždé se nám nabídne pohled na krásně zvlněnou krajinu jižního Plzeňska. Stejně tak houpavý je i výškový profil cesty. Nejvyšším bodem je 483 metrů nad mořem a tato kóta patří rozhledně Křížový vrch. Nejnižším bodem je 327 metrů nad mořem, což je výška, ke které se dostaneme pod klášterem v Chotěšově na břehu řeky Radbuzy. Celkové převýšení výletu je 581 metrů.

Vhodnost: Výlet patří k průměrně náročným. Jeho největší nevýhodou je skutečnost, že trasa často vede neznačenými cestami a je tedy poměrně snadné sjet z vytyčené trasy. Výlet je zařazen na šestém stupni desetibodové škály náročnosti. 

Zastávky:

Stod, Stará pošta (0,2 km) – Lisov, Karlův pramen (8,1 km) – Střelice, Hradecká skála (13,6 km) – Zemětice, Rozhledna Štěpánka (22,3 km) – Přestavlky, Zámek Přestavlky (27,2 km) – Chotěšov, Rozhledna Křížový vrch (32,6 km) – Chotěšov, Klášter Chotěšov (37,4 km)