KAZNĚJOV

Město Kaznějov jako jedno z mála českých měst nebylo na počátku osadou, ale grangií, tedy hospodářským dvorem cisterciáků

Dějiny města formovala příslušnost ke klášteru v Plasech po dlouhá staletí; vlastně až do jeho zániku za vlády Josefa II. Pak se z Kaznějovska jako z celého zdejšího okolí stalo centrum rodícího se chemického průmyslu – vynikala výroba kyseliny sírové a fosforu

Stejně jako drtivá část ostatních obcí a měst v tomto regionu, tak i Kaznějov (německy Gassnau) je bezprostředně spojen s historií plaského kláštera. První zmínka pochází z roku 1144, kdy jej český kníže Vladislav II. daroval právě cisterciáckému klášteru. Jako jedno z mála měst je Kaznějov v počátcích chápán jako grangie, což je velký hospodářský dvůr řádu cisterciáků. Takové sídlo zpravidla obsahovalo chlévy, stodolu, sýpku s kamennými sklepy, ratejnu, kde mniši přespávali a společnou jídelnu.

 

Ve 14. století pak cisterciáci od tohoto způsobu hospodaření ustoupili a začali zakládat na místech původních grangie vsi. A tak byl roku 1346 Kaznějov rozparcelován, rozdělen mezi osadníky, kteří měli povinné vazby ke klášteru a rychtářem byl zvolen Protiv z Volštejna. V majetku kláštera zůstává Kaznějov až do zrušení Josefem II., tedy do roku 1785. Mezitím se však mění rody, které na něm hospodaří. Nejdéle se tu udrželi Markvartové z Hrádku, kteří drželi panství od roku 1555 až do Bílé Hory.

Do historie obce se zapsal stejně jako ve vedlejší Horní Bříze a v Hromnici Johann David Starck. Stál za zrodem chemického průmyslu. I tady se po nálezu uhelných slojí rozšířila výroba kyseliny sírové, po požáru v roce 1901 byl ale provoz definitivně zastaven. Syn zakladatele chemického koncernu Johann Antonín navíc k výrobě kyseliny sírové přidal ještě výrobu fosforu z rozemletých kostí.

 

V roce 1900 se majitelem uhelných slojí stává uhlobaron Julius Petschek, slavný to židovský podnikatel, jeden z nejbohatších v první polovině 20. století a spolumajitel slavného pražského Petschkova paláce. Jednou ze zajímavostí je kaznějovský lom na kaolín. Běžně se v něm nacházejí obrovské krásné a velké ukázky zkamenělého dřeva.

Místním rodákem se stal v roce 1930 Alfréd Willer, židovský chlapec, který musel s rodiči prchnout před nástupem II. světové války, rodina se odstěhovala do brazilského Sao Paula, kde se stal věhlasným architektem. Legendární postavou místního kraje byla Mrtnická bába, která uměla dokonale napravovat zlomeniny.

 

Městem se Kaznějov stal až v roce 1997 a dnes tam žije 3 100 obyvatel.

 

Znak Kaznějova odráží chemickou minulost. Jedná se o polcený štít. Vrchní část je červená a zobrazuje stříbrnou chemickou zakřivenou baňku na výrobu kyseliny, ve spodní zelené části najdeme hornické symboly – mlátek a želízko ve stříbrné barvě, přeložené přes sebe.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Kaznějov leží na silnici číslo 27, která spojuje Plzeň s Mostem. Na okraji města se tato silnice spojuje s komunikací číslo 204. Vzdálenost Kaznějova z českých měst: Praha (112 km); Ústí nad Labem (131 km); Karlovy Vary (70 km); Plzeň (17 km); České Budějovice (158 km).

Autobus: Autobusová spojení do Kaznějova jsou z následujících míst: Plzeň, Kralovice, Obora, Kopidlo, Horní Bělá, Loza a Čistá.

Vlak: Vlakem se do Kaznějova dostanete z následujících míst: Plzeň, Plasy, Jirkov a Žihle.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★ - Zámek Kaceřov, Kaceřov:

Hrubá stavba dokončena roku 1548. Na úpravách se pokračovalo i v následujících letech. Zadavatel stavby, sekretář české komory Florián Grysperk přizval na stavbu převážně italské zedníky a kameníky a je to z podoby budovy vidět. K zámku přiléhala krásná francouzská zahrada, kde se nacházela socha Neptuna na fontáně. Zámek je jednou z nejcennějších renesančních budov u nás. Je nespornou výhodou, že poté, co byl zámek po bitvě na Bílé hoře konfiskován, dostal se do rukou cisterciákům, kteří se nepustili do žádných stavebních úprav. Budova zůstala v nezměněné renesanční podobě. Dnes je vrácen soukromému majiteli v restituci a ten se pokouší o oživení. Zajímavostí je, že zásobování vodou zajišťoval tři kilometry dlouhý vodovod. Voda přitékala keramickými trubkami a my můžeme na těleso vodovodu v terénu narazit.

Poloha: 49.8733769N, 13.5103467E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kaceřov (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kaznějov (11,3 km)

★★ - Hradiště Koryta, Koryta:

Hradiště vzniklo v pozdní době bronzové. Dnes na místě najdeme ostrožnu, která je dlouhá 400 metrů a široká dvacet až osmdesát metrů. Nejzajímavější místo je na nejtenčím a přetnutém valu. Tady totiž najdete stopy ochranného spečení. Místo poškodila výstavba rekreačních chat, jedna je přímo vestavěna do tělesa valu.

Poloha: 49.9104106N, 13.4735044E

Parkování: v místě (400 m)

Autobusová zastávka: Koryta (1,2 km)

Vlaková zastávka: Kaznějov (10,5 km)

 - Rozhledna Radost, Jarov:

Zajímavě řešená dřevěná rozhledna. Je vysoká 9,2 metrů a byla zpřístupněna v roce 2013. Na vyhlídkový ochoz vede 11,3 metrů dlouhé schodiště. Nabízí výhled na vzdálený tok Berounky a obce kolem Radnice v rokycanském okrese. Rozhledna údajně stojí na poddolovaném území po těžbě kaolínu.

Poloha: 49.8809269N, 13.4629686E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Dobříč, U školy (400 m)

Vlaková zastávka: Kaznějov (7,2 km)

Kaolin

Jedná se o horninu, která se skládá z minerálu kaolinit a drobných zrn, která určují plasticitu materiálu. Používá se při výrobě keramiky, porcelánu a papíru. Česká republika patří mezi největší spotřebitele komodity na světě. Jsme jeho čtvrtým největším producentem, a to po USA, Uzbekistánu a Německu. Nejkvalitnější kaolín se nachází u Kadaně, Podbořan, Karlových Varů, Plzně a Znojma. Zvlášť cenný je ten od Kadaně pro absolutní sněhobílost. Je proto zvlášť vítaný v papírenském průmyslu.

 

Výlet 1: Od renesanční perly Kaceřovského zámku ke spečeným valům hradiště Koryta (pěší)

Start: Kaceřov, Zámek Kaceřov

Cíl: Koryta, Hradiště Koryta

Délka: 9,1 km

Doba: 2:35 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je absolutně nenáročný. Při absolvování vyšplháte nahoru jen 162 metrů a dolů sestoupíte pouze 194 metrů. Nejnižším bodem je 319 metrů nad mořem, které překonáte v lokalitě přechodu Dobříčského potoka za zámkem Kaceřov. Nejvyšším bodem je okolí rozhledny Radost, které je ve výši 424 metrů nad mořem.

Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny věkové i výkonnostní skupiny turistů a jedná se spíše o náladovou procházku krajem severně od Plzně. Největší nevýhodou je skutečnost, že v této oblasti není příliš mnoho značených tras, a tak je část trasy vedena buď po silnicích a nebo po neznačených cestách, což zvyšuje vaší bdělost při překonávání trasy. Výlet je zařazen na prvním základním náročnostním stupni. 

Zastávky:

Kaceřov, Zámek Kaceřov (0,1 km) - Jarov, Rozhledna Radost (4,5 km) – Koryta, Hradiště Koryta (9,1 km)