ZBIROH

První kopečky Křivoklátské vrchoviny, množství zurčící potůčků, Skryjský vodopád, ale i největší zlatý poklad české historie – to vše nabízí malebné Zbirožsko

Oblast sahající od pravého břehu Berounky až za dálnici D5 je bohatá na přírodní klidné scenérie a odpočinkové prožitky. Najdete tu krásné potoky, u kterých si budete připadat jak v království Indiánů – pochopitelně máme na mysli Skryjská jezírka a Skryjský vodopád. Není proto divu, že si místní kraj často vybírají filmaři do hledáčků svých kamer. V 18. století byl nedaleko Podmokel nalezen jeden z největších pokladů české historie – zhruba 50 kilogramů zlatých keltských mincí, ty ale kvůli chamtivosti tehdejší vrchnosti skončily z velké míry roztaveny na takzvané Fürstenberské dukáty. A místní zámek se může pochlubit nejhlubší studnou v Evropě a je také místem, kde Alfons Mucha vytvořil svoji slavnou Slovanskou epopej. Takže stačí namasírovat nohy, obout boty či sednout na kolo a Zbirožsko začít objevovat

Zbiroh (dnes 2 500 obyvatel) je město, jehož jméno prodělalo v průběhu let velké změny – od Sbirow, Sbyrow, Sbyroh, Swiroho, Sbyeroh přes pozdější Zbirow až ke konečnému Zbiroh, což bylo úředně ukotveno až v roce 1913.

 

Historie se však začíná psát skoro o 700 let dřív. První oficiální zmínka pochází z roku 1230. Už z této doby pochází gotický hrad nad Zbirohem, který byl později jako dominanta celého kraje přestaven na zbirožský zámek. Podle starých pramenů se tu nacházela ještě stará tvrz. Kroniky se o ní zmiňují už v roce 1330. Byla v oblasti dnešního nádraží poblíž Čapského rybníka.

 

Trhová ves Zbiroh (německy Sbirow) byla v roce 1369 povýšena na městečko. V té době zaniká nad částí Františkov hrad nazvaný Starý Zbiroh. Městečko se dostává do majetku Lucemburků, kteří ho později prodávají Rožmberkům a právě ti dokazují, kam až z jižních Čech sahala jejich moc. Dalšími majiteli panství byli Šternberkové a Lobkowiczové. Počátkem 18. století je zbirožské panství třetím největším velkostatkem v Čechách.

 

V roce 1868 kupuje zbirožské panství pruský podnikatel Bethel Henry Strousberg. Jeho cílem je vytvořit ve Zbirohu největší český železářský komplex. To se ale daří jen prvních pět let. Během nich Strousberg vybuduje železárny, nechá přestavět zámek v honosné sídlo a postaví novou školu. Pak přichází ale rok 1873 a krach na vídeňské burze. Strousberg je absolutně bez peněz a musí okamžitě prodat panství. Kovovýroba zaměřená především na výrobu kleští a kladívek se ale rozvíjí i v dalších letech. Zadlužené panství kupuje kníže Josef Colloredo-Mannsfeld.

V květnu 1897 přijíždí na návštěvu císař František Josef I. a povyšuje Zbiroh na město. Od knížete Colloredo-Mannsfeld si v roce 1910 pronajímá část zdejšího zbirožský zámek Alfons Mucha. Právě tady se rozhodl umělec vytvořit cyklus Slovanské epopeje. V tu chvíli ještě Mucha netuší, že se pronájem protáhne na osmnáct let. Epopej je dokončena až v roce 1928, nutno ale poznamenat, že na ní Mucha pracoval s pauzami, které vznikaly mezi jednotlivými plátny, kdy odpočíval a pracoval na jiných dílech.

 

Pobyt rodiny knížete Colloreda-Mannsfeld na zámku končí v roce 1943. Tehdy si zbirožský zámek vyhlédli jako nové sídlo velení SS nacisté a zámek jednoduše zkonfiskovali pro válečné účely.

 

Nejslavnějším místním rodákem je bezesporu spisovatel Josef Václav Sládek, který se ve Zbirohu nejen narodil, ale i zemřel. Málokdo si uvědomuje, že Sládek byl i vášnivým fotografem, a o tom vás přesvědčí místní muzeum, které řadu Sládkových fotografií předkládá veřejnosti. Narodil se tu i Karel Vokáč, další z českých básníků. Jeho život ale skončil kvůli odbojové činnosti v roce 1944 v sekyrárně věznice na Pankráci.

 

Znak města propůjčily v roce 1369 pánové z Rožmberka. Jedná se o červenou pětilistou růži, která je ve stříbrném, zlatě roubeném štítě. Růže je se zlatými končíky a zelenými úhlovými lístky.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Zbiroh je úžasně dosažitelný po dálnici D5. Sjezd na 41. kilometru leží v těsné blízkosti města. Vzdálenosti z českých měst: Praha (64 km), Ústí nad Labem (150 km), Karlovy Vary (111 km), Plzeň (42 km), České Budějovice (154 km).

Autobus: Autobusové spojení do Zbirohu je z Prahy, Rokycan, Zvíkovce, Kařezu, Plzně, Radnic a Cerhovic.

Vlak: Ještě donedávna ležel Zbiroh na železniční trati, modernizace ale posunula koleje dál, takže dnes je nejbližší železniční zastávkou Kařez. Leží však na mezinárodním koridoru spojujícím Mnichov s Prahou.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Zámek Zbiroh, Zbiroh:

Místo s nejhlubší studnou v Evropě. A to není jediný superlativ této stavby. Studna je hluboká 163 metrů a je kopána do tvrdé buližníkové skály. Proto má tvar šroubovice. Najdeme tu i nejstarší samostatně stojící hlásnou věž v Čechách a jednu z nejstarších kaplí. Zámek často měnil majitele, těmi posledními byli Colloredo-Mansfeldové. To pokud počítáme šlechtické majitele, v roce 1943-5 tu našlo útočiště velení SS, po válce armáda. Dnes je majetkem gastronomické firmy a velmi vyhledávaným svatebním místem. Na zámku vytvořil Alfons Mucha legendární Slovanskou epopej.

Poloha: 49.8583467N, 13.7623525E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zbiroh, náměstí (0,6 km)

Vlaková zastávka: Kařez (6,2 km)

Slovanská epopej

Jedná se o cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, ve kterých Alfons Mucha shrnul dějiny slovanských národů. Myšlenka vytvořit oslavu slovanství napadla Muchu už po Světové výstavě v Paříži v roce 1900, v té době ale nenarazil na donátora celého projektu, a tak myšlenku odložil. Znovu ji vzkřísil za svého pobytu v Chicagu, kam odjel po svatbě s Marii Chytilovou v roce 1906. Tady se potkal s velkoprůmyslníkem Charlesem R. Cranem. Ten byl ochoten celý projekt financovat. V roce 1910 se Mucha vrací do Čech, pronajímá si část zámku na Zbirohu jako ateliér a začíná tvořit. Vytvoření velkých pláten trvá celkem 18 let. Už ale po devíti letech práce, v roce 1919, představuje Mucha první díla na výstavě v Klementinu. V roce 1920 putuje jedenáct pláten do Chicaga a do New Yorku, kde je vidí desetitisíce lidí. Celý projekt je ukončen v roce 1928, kdy cyklus Alfons Mucha společně s Charlesem Cranem slavnostně předávají Praze a všemu československému lidu. Při té příležitosti je celý cyklus poprvé kompletně vystaven v novém Veletržním paláci v Praze. O rok později se cyklus představí v Brně a v roce 1936 putuje část pláten do Paříže. V prosinci 1943 byla Slovanská epopej odvezena tajně na zámek do Slatiňan kvůli ohrožení při případném bombardování Prahy. V 50. letech je epopej převezena do Moravského Krumlova, kde je restaurována a od 4. srpna 1963 je na zámku vystavena. Na počátku 21. století je cyklus předmětem soudního sporu mezi Prahou a dědicem malíře Johnem Muchou. Dědic argumentuje tím, že město nesplnilo podmínku vyřčenou v roce 1928, že metropole musí postavit pro cyklus odpovídající budovu s výstavními prostory. Soud ale dává za pravdu Praze a argumentuje tím, že při vyslovení podmínky nebyl určen časový horizont, do kdy tak musí Praha učinit. Alfons Mucha tvořil plátna ve třech rozměrech. Sedm obrazů má největší formát 810 x 610 cm, osm obrazů má míry 480 x 405 cm a pět má rozměr 405 x 620 cm.

Charles Richard Crane

byl zámožný americký podnikatel a filantrop, který sponzoroval vznik Slovanské epopeje. Narodil se 7. srpna 1858 v Chicagu do rodiny, jejíž bohatství pocházelo z firmy vyrábějící vodovodní potrubí. Charles Richard se stal viceprezidentem firmy a po smrti otce v roce 1912 i prezidentem firmy. To ho však bavilo jen dva roky, pak předal firmu bratrovi a nechal se tučně vyplatit. V roce 1900 se Crane poprvé setkává v Chicagu s Tomášem Gariguem Masarykem. Ten ho zaujme natolik, že se Crane začne zajímat o slovanskou otázku a po setkání s Muchou se rozhodne sponzorovat velkolepé umělecké dílo. Mucha později, při práci na první československé stokoruně, použije k zobrazení bohyně Slávie podobu manželky Richarda Crane Josephine. Na začátku 20. letech se stává Crane velvyslancem USA v Číně; ve stejné době, tedy v letech 1919 – 1921 je jeho syn Richard Teller Crane prvním velvyslancem USA v Československu. Ve 30. letech napíná Crane pozornost na arabský poloostrov, kde v Saudské Arábii a v Jemenu financuje výzkum průzkumných ložisek ropy. Později se stává veřejným propagátorem nezávislosti arabských států, inklinuje k antisemitismu a bojuje proti vzniku židovského státu. Ke konci života je Crane obdivovatem Adolfa Hitlera a jeho myšlenek. Charles Richard Crane umírá v předvečer II. světové války 14. února 1939 ve věku 80 let v Palm Springs. V roce 2017 mu prezident Miloš Zeman propůjčuje in memoriam Řád Tomáše G. Masaryka.

★★★ - Vyhlídka Na Plazu, Chlum:

Místo odkud budete mít Berounku jako na dlani. Byla tu vybudována zpevněná vyhlídka a vidíte odsud vinoucí se tok řeky Berounky.

Poloha: 49.9383947N, 13.6557467E

Parkoviště: v obci Chlum (0,5 km)

Autobusová zastávka: Chlum, ves (0,6 km)

Vlaková zastávka: Radnice (14,4 km)

★★ - Židovský hřbitov, Terešov:

Byl s největší pravděpodobností založen v roce 1623. V obci vznikla i první židovská náboženská obec na Rokycansku. Na hřbitově najdeme na 300 náhrobků.

Poloha: 49.8865669N, 13.6849214E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Terešov (1,9 km)

Vlaková zastávka: Radnice (9 km)

★★ - Vyhlídka Čertova skála, Zbiroh:

Místo s krásným výhledem jižním směrem. Uvidíte na nejbližší obce a zahlédnete i Rokycany.

Poloha: 49.8616917N, 13.7453303E

Parkoviště: na konci ulice Lesní (0,7 km)

Autobusová zastávka: Zbiroh, Švabín (1,6 km)

Vlaková zastávka: Kařez (5,9 km)

 - Přírodní rezervace V Horách, Terešov:

Království všech českých Tisů červených. V místní lokalitě žije podle odhadu zhruba třetina všech volně žijících tisů na území České republiky. Jejich stáří se odhaduje na 300 až 800 let.

Poloha: 49.9077375N, 13.6951258E

Parkoviště: v místě v osadě Terešovská huť (0,9 km)

Autobusová zastávka: Terešov, Terešovská huť (0,9 km)

Vlaková zastávka: Radnice (13,4 km)

Výlet 1: Od Zbirohu k Berounce (pěší)

Start: Zbiroh, Zámek Zbiroh

Cíl: Chlum, Vyhlídka Na Plazu

Délka trasy: 25,3 km

Časová náročnost: 8:10 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet mapuje hlavně architektonické, historické a přírodní zajímavosti této lokality. Prochází povětšinou v klidových částech regionu a vyhýbá se frekventovanějším komunikacím. Svým reliéfem je velmi houpavý, překonává vrcholky i klesání, ale vše se pohybuje ve snesitelné rovině. Nejvýše vystoupáme na vyhlídce Čertova skalka, a to do výšky 566 metrů nad mořem; nejníže budeme ve výšce 263 metrů v lokalitě Hřešihlavské rybárny. Do kopce nás čeká 541 metrů, dolů dokonce 691 metrů.

Vhodnost: Výlet je poměrně náročný. Nejen kvůli délce, ale i kvůli častému převýšení. Zařazen je na šestém stupni náročnosti.

 

Zastávky:

Zbiroh, vyhlídka Čertova skála (2,4 km) – Těrešov, Židovský hřbitov (10 km) – Těrešov, Přírodní rezervace V Horách (14,8 km)

 

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ -  Naleziště keltského pokladu, Podmokly:

Je to smutný příběh lidského zoufalství, radosti i chamtivosti. V roce 1771 se po prudkých bouřích rozvodnil místní potok. Místní chalupník Janota v následujících dnech našel na břehu potoka několik mincí, o kterých si myslel, že jsou měděné. Jenže brzy se ukázalo, že jsou zlaté a o svůj nález se podělil i s místními občany. Jenže chamtivost knížete Fürstenberga a násilnost jeho drábů z lidí zlaté mince vymámily. Kníže pak nechal keltské duhovky roztavit a razil vlastní dukáty. Dnes je pár keltských mincí, které se zachovaly ve sbírkách Národního muzea, část můžete vidět na hradě Křivoklát a část je v držení soukromých majitelů.

Poloha: 49.9551539N, 13.6891742E

Parkoviště: v místě na polní cestě (0,5 km)

Autobusová zastávka: Podmokly, U červených (0,9 km)

Vlaková zastávka: Radnice (17,4 km)

★★★ - Národní přírodní památka Chlumská stráň, Chlum:

Výjimečné místo z hlediska ochrany přírody. Nachází se na pravobřehém erozním svahu řeky, který zpevňují stovky tisů. Bylo tu doloženo staré keltské osídlení a najdeme tu velké množství chráněných rostlin i živočichů.

Poloha: 49.9349311N, 13.6525236E

Parkoviště: v obci Chlum (0,5 km)

Autobusová zastávka: Chlum, ves (0,6 km)

Vlaková zastávka: Radnice (14,4 km)

★★ - Zámek Zvíkovec, Zvíkovec:

Malebná a velmi upravená obec. Pyšnit se může hlavně zámkem, kde je největší chloubou rokokové schodiště. Zámek je ale nepřístupný a dnes slouží jako domov pro seniory z hlavního města. Za prohlídku stojí určitě i kostel Nanebevzetí Panny Marie a nebo si jen tak posedět na krásné a upravené návsi.

Poloha: 49.9551539N, 13.6891742E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zvíkovec (300 m)

Vlaková zastávka: Kožlany (17,2 km)

 - Vodopád Na Čuráčkách, Hradiště:

Vodopád, který je snadno přístupný od Berounky. Leží na Podmokelském potoce. Nejlépe se k němu dostaneme proti proudu od ústí potoka do Berounky. Je to cesta dlouhá jen asi 200 metrů a pak na nás budou čekat tři vodopády v kaskádách vysokých od 4 až 6 metrů. 

Poloha: 49.9582183N, 13.7009306E

Parkoviště: při silnici (300 m)

Autobusová zastávka: Zvíkovec, Kalinova Ves (0,6 km)

Vlaková zastávka: Kožlany (16,4 km)

Výlet 2: Krajem zlatého keltského pokladu (pěší)

Start: Chlum, Turistický rozcestník Chlum

Cíl: Podmokly, Skryjský vodopád a Skryjská jezírka v Přírodní rezervaci Jezírka

Délka trasy: 18,6 km

Časová náročnost: 5:40 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nás provede krásným prostředím téměř výhradně po turistických stezkách. Výhodou výletu je, že začíná v tom nejvyšším místě, pak vede poměrně prudkým klesáním, následuje mírně se zvedající pasáž, aby skončil po prudším sestupu na nejnižším místem výletu. 

Vhodnost: I přesto lze zahrnout tento výlet mezi méně náročné a zdolají ho určitě turisté všech výkonnostních tříd. I tak je výlet zařazen na čtvrtém stupni výkonnosti.

Zastávky:

Chlum, Národní přírodní rezervace Chlumská stráň (0,3 km) - Chlum, Vyhlídka na Plazu (0,5 km) – Zvíkovec, Obec a zámek Zvíkovec (4,6 km) - Podmokly, Naleziště keltského pokladu (6,7 km) – Hradiště, Vodopád Na Čůráčkách (9,5 km)

 

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★Přírodní rezervace Jezírka, Podmokly:

Vděčné místo pro rodinné výlety. Šedesátihektarová přírodní rezervace je oblíbeným turistickým místem pro výlety zvláště v parných dnech, kdy se tu děti rády koupou v přírodně vytvořeném jezírku pod vodopádem ve skalní průrvě. Také proto je lokalita známá spíše pod názvem Skryjská jezírka a Skryjský vodopád. Ale brát toto místo jen jako lokalitu turismu by bylo zbytečné podceňování oblasti. Hnízdí tu Kulíšek nejmenší, což je nejmenší evropská sova. Na rozdíl od ostatních sov je aktivní za bílého dne a vůbec není plachý, takže pokud ho uvidíte sedět na stromě, můžete se přiblížit hodně blízko, aniž by sova odletěla. Kromě toho je místní lokalita i výjimečným nalezištěm trilobitů a dalších zkamenělin.

Poloha: 49.9478319N, 13.7494800E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Slap - hájovna (1 km)

Autobusová zastávka: Podmokly, Skryje (1,5 km)

Vlaková zastávka: Radnice (19,6 km)

★★★Přírodní památka Kařezské rybníky, Kařez:

Ideální místo pro hnízdění a tahové zastávky ptactva. K těm nejvzácnějším patří Morčák velký, Orlovec říční, Včelojed lesní, Kavka obecná, Volavka bílá, Ledňáček říční, Lžíčák pestrý nebo Orel mořský. Mezi rybníky vedou cesty, ze kterých není složité ptáky pozorovat. Největší Dolejší rybník je rozdělen náspem, po kterém vede rychlostní železniční trať mezi Prahou a Mnichovem.

Poloha: 49.8125192N, 13.7775653E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mýto, Kařízek, osada (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kařízek (1,4 km)

 

GALERIE: MELANCHOLIE KADEŘSKÝCH RYBNÍKŮ

★★★ - Sládkova lesní studánka, Zbiroh:

Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les... A vy sami se můžete přesvědčit o tom, zda i dnes roste v okolí zlaté kapradí a nebo rudý vřes. Určitě se změnila, ale je nesporné, že Josefu Václavu Sládkovi poskytla inspiraci pro báseň, kterou zná dnes každé malé dítě.

Poloha: 49.8935422N, 13.7401922E

Parkoviště: v lokalitě Sýkorův Mlýn (0,7 km)

Autobusová zastávka: Zbiroh, Třebnuška (1,5 km)

Vlaková zastávka: Radnice (12,7 km)

Josef Václav Sládek

Český spisovatel, básník, překladatel se narodil 27. října 1845. Studuje filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. To se ale nelíbí rodičům, kteří z něho chtěli mít kněze. Odmítají ho proto podporovat na studiích a po konfliktu se ve zlém rozcházejí. V roce 1868 odjíždí do USA, kde vede poměrně dobrodružný život. Tady se zajímá o osud Indiánů i černochů. Po čtyřech letech se vrací a živí se tím, že učí angličtinu. Rok po návratu z cest se žení s Emílii Nedvídkovou, která je dcerou starosty v Počátcích. Jenže manželství nevydrží dlouho. V srpnu 1874 Emilie i dítě umírají při porodu. Podruhé se žení v červenci 1879 s Marií Veselou. Ta pocházela ze sklářského rodu Kavalírů. Sládek ve svých dílech obdivuje český venkov, který je jeho klíčovým tématem. Ve svých dílech si uvědomuje velmi těžkou práci vesničanů, ale obdivuje ji a považuje život na vesnici za mnohem lepší než život městský. Velmi intenzivně pracoval jako překladatel. Přeložil 33 dramat Williama Shakespeara, ale i Burnse, Longfellowa, Byrna; překládal i z dánštiny, švédštiny, polštiny, maďarštiny, ale tyto překlady nedosahovaly kvality překladů z angličtiny. Málokdo ví, že přeložil českou hymnu Kde domov můj pod názvem Czechia, dear fatherland. Sládek byl nadšeným amatérským fotografem. V USA svým hostitelům zhotovoval portréty za nocleh a jídlo. V Čechách se věnoval fotografování přírody a venkovských motivů. Jeho snímky jsou k vidění v muzeu ve Zbirohu. Umírá v rodném městě 28. června 1912 ve věku 66 let.

★★ - Vesnická památková rezervace Ostrovec, Ostrovec – Lhotka:

Cenný střed osady ocenili i památkáři. K památkovým objektům patří roubená zvonice, která stojí na návsi a pochází z roku 1761. V obci je celý soubor roubené lidové architektury. Do rezervace patří i roubený ostrovecký mlýn, který je vzdálen asi 600 metrů od centra vsi.

Poloha: 49.9182892N, 13.7262114E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ostrovec, rozcestí (1 km)

Vlaková zastávka: Radnice (13,4 km)

★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Líšná:

Dávno zapomenutá osada U Svatého Petra byla zmiňována společně s kostelem už v roce 1348. Později došlo k vylidňování a dnes zde nalezneme jen kostel bez pravidelných bohoslužeb. Nad kostelem se ve velmi malebném prostředí nachází i zřícenina  hradu Řebřík.

Poloha: 49.8917461N, 13.7832842E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Líšná (2,1 km)

Vlaková zastávka: Mýto (9,6 km)

★★ - Obec Líšná, Lišná:

Oblíbená filmová vesnička. Viděli jsme jí v seriálu Vinaři, kde představovala smyšlenou ves Strdín.  Ještě předtím si Líšná zahrála i v televizním seriálu Náves, tady ale představovala obec, která se jmenovala Javorová.

Poloha: 49.8850236N, 13.8055561E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Líšná (0,7 km)

Vlaková zastávka: Cerhovice (7,8 km)

★★ - Kostel svatého Jakuba, Drahoňův Újezd:

Kostel a blízká památná lípa jsou srdcem obce. Kostel je zmiňován v kronikách už v roce 1352. Z původní stavby se zachoval presbytář a stará křtitelnice, která je vytesána z jediného kusu hrubozrnného pískovce. Kostelní loď a věž byly zbudovány až roku 1764. V blízkosti najdeme i památnou lípu, která bohužel už přišla o svoji špičku. V obvodu kmene má ale 590 centimetrů, což z ní dělá třetí největší strom rokycanského okresu.

Poloha: 49.8917461N, 13.7832842E

Parkoviště: v obci Drahoňův Újezd (0,6 km)

Autobusová zastávka: Drahoňův Újezd (1,2 km)

Vlaková zastávka: Mýto (8,9 km)

★★ - Národní přírodní rezervace Kohoutov, Ostrovec – Lhotka: (bez fotografie)

Území je zachováno téměř 200 let bez zásahu. Kohoutovský prales požíval zvláštního způsobu ochrany už ve 30. letech minulého století. Zasloužili se o to tehdejší majitelé panství Colloredo-Mansfeldové. Z této lokality nebylo možné dřevo splavovat, což byl jeden z důvodů, proč si Kohoutov zachoval původní podobu. Těžba tu byla minimální, není zaznamenán žádný výrazný požár ani tu neprobíhala pastva. V 19. století se dřevo listnatých stromů pálilo v milířích, což dokazují ještě dnes malé rovné a kruhové plošiny, což jsou základy bývalých milířů. V místě byl zmapován také v Česku unikátní výskyt červotoče Stagetus pilula. Rezervace je bez značených cest, vedou tu jen dvě udržované lesní cesty.

Poloha: 49.9220978N, 13.7718192E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Jankovský mlýn (4,3 km)

Autobusová zastávka: Podmokly, Skryje, rozcestí (4,8 km)

Vlaková zastávka: Cerhovice (12,6 km)

 - Přírodní památka Jalovce na Světolině, Drahoňův Újezd: (bez fotografie)

Na necelém hektaru se tu hýčká mimořádné množství Jalovce obecného. Těch jehličnatých stromů je tu celkem 145 a jedná se o výjimečnou koncentraci na ploše celé České republiky.

Poloha: 49.8776275N, 13.7251333E

Parkoviště: v obci Drahoňův Újezd

Autobusová zastávka: Drahoňův Újezd (100 m)

Vlaková zastávka: Mýto (8,5 km)

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Jedná se o stálezelenou dřevinu z čeledi cypřiškovitých. V České republice jalovce stále ubývají, mizí totiž z krajiny vhodné prostředí k jeho růstu. Jalovec totiž striktně vyžaduje prosluněné a volné stanoviště. V Česku se větší populace objevují už jen na Třeboňsku, Sedlčansku a na Valašsku, je zařazen mezi silně ohrožené druhy. Jalovec má aromatické plody jalovčinky, které se využívají jako léčivo, koření či surovina na výrobu ginu nebo borovičky. Jalovcové dřevo je pevné, velmi odolné, lehké a vonné, proto se používá na výrobu dýmek a holí; vhodné je i na uzení masa. Používá se při zánětu močového měchýře nebo močových cest. Indiáni roztírali před pohlavním stykem rozdrcený jalovec na penis nebo do pochvy, kde údajně působil jako antikoncepce.

Výlet 3: Všechny podoby vody v okolí Zbirohu (horské kolo)

Start: Kařízek, Železniční stanice

Cíl: Podmokly, Skryjský vodopád a Skryjská jezírka v Přírodní rezervaci Jezírka

Délka trasy: 37,2 km

Časová náročnost: 2:45 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet mapuje nejzajímavější místa Zbirožska, shodou okolností jsou všechna spojena s různými podobami vody. V Kařezu na nás čekají v podobě rybníku – oblíbeného místa vodního ptactva, na zámku Zbiroh v podobě nejhlubší evropské studně, ve Skryjích překrásného vodopádu a jezírka. A to si ještě můžete zvolit bonus v podobě křišťálové studánky. Profil cesty je nejnáročnější v ostrém stoupání na zámek Zbiroh. Jinak střídá obvyklá stoupání a klesání. Problematickým se může jevit poslední úsek cesty, kdy je potřeba párkrát kolo i přenést třeba přes vodní lávku či kamenný práh. Nejvyšší bod celého výletu je Zbirožskžý zámek, který leží ve výšce 546 metrů nad mořem. Nejníže budeme v samotném závěru, a to necelé tři stovky metrů v lokalitě Skryjských jezírek. 

Vhodnost: Výlet je mírně náročný, ale zvládnout by ho měl každý. Je zařazen na pátém stupni náročnosti.

 

Zastávky:

Kařez, Přírodní památka Kařezské rybníky (2,6 km) – Zbiroh, Zámek Zbiroh (9,9 km) – Zbiroh, Městské muzeum a Muzeum Josefa Václava Sládka (11,8 km) – Líšná, Filmová vesnička (16 km) – Líšná, Kostel sv. Petra a Pavla a zřícenina hradu Řebřík (18 km) – Drahoňův Újezd, Přírodní památka Jalovce na Světolině (23,7 km) – Drahoňův Újezd, Kostel svatého Jakuba (24,9 km) – Ostrovec – Lhotka, Vesnická památková rezervace (31,6 km)

 

Típ pro ty, kteří hledají křišťálovou studánku:

Pokud se chceme vydat ke Sládkově lesní studánce, tak v místě, kde odbočuje cyklistická stezka v blízkosti Sýkorova mlýna doleva, my zahneme doprava. Přejedeme brod přes Zbirožský potok a hned za ním se dostaneme k rozcestníku Sýkorův mlýn. Tady zahneme doprava na modrou turistickou stezku. Dojedeme ke Sládkově studánce. Pak se vrátíme na místo, kde jsme se rozloučili s cyklostezkou. Zahneme doprava a pokračujeme dál v základní trase. Tato odbočka ke Sládkově lesní studánce prodlouží cestu o 1200 metrů a 10 minut.