Neotřelý výhled ze Staré vodárny Faustin

SUŠICE

Když se řekne Sušice, není v České republice člověk, který by si nevzpomněl na sirky nebo chcete-li zápalky; jejich historie se začala psát v roce 1839 a skončila převodem výroby ze strany vlastníků firmy do Indie v roce 2008

 

Znalci české krajiny považují Sušicko za jednu z nejkrásnějších lokalit České republiky; milovníci přírody tu najdou tisíce možností ke krásným výhledům a milovníci dobrodružství se mohou pokusit zkrotit a požádat o bohatství zlatonosnou Otavu, i když všichni o ní říkají, že už je lakomá

Oblast Sušice (německy Schüttenhofen) byla osídlena Kelty už v době halštatské, tedy zhruba v roce 450 před naším letopočtem. Osídlení zde však objevili archeologové i z dřívějších dob – tedy z doby kamenné a samozřejmě z dob pozdějších, tedy z éry římské a slovanské. V době Keltské bylo hradiště na hoře Sedlo, což dokazuje i nález zlatých keltských mincí, a to všechno vede k odvážné domněnce, že o místním zlatém bohatství věděli už právě Keltové.

Moderní dějiny města se ale začínají psát až v roce 1273 rozhodnutím krále Přemysla Otakara II. vybudovat tu město. Král měl na tom velký zájem, věděl, že místní řeka Otava se nenazývá zlatonosnou pro nic za nic. Jenže nejprve musel osadu vyrvat z bavorské nadvlády. Sušice se za jeho vlády stála královským městem a výsostné postavení posílil později ještě Karel IV., který město označil za nezastavitelné.

 

Po kolapsu hradu Prácheň u Horažďovic se plynule přesouvala vůdcovská úloha z Práchně právě na Sušici. Stejně jako sousední Klatovy se Sušice v dobách husitských postavily na stranu Žižky. Nejvíce se město vyznamenalo a zbohatlo v 16. století, kdy bylo důležitou zastávkou a bezpečnostní baštou na takzvané Zlaté stezce. Jenže zlato se vyčerpalo a se Sušicí to šlo poměrně z kopce.

 

Město nebylo tak zasaženo třicetiletou válkou jako právě sousední Klatovy, ale ani místní se nevyhnuli násilné rekatolizaci. Ta nebyla v Sušici vůbec jednoduchá, a tak se katolíci uchýlili k takzvané dragonádě. V praxi to znamenalo jediné, každý dům dostal svého ochránce katolické čistoty – tedy dragouna. Ten v domě bydlel, obyvatelé ho museli živit a on dozoroval čistotu katolického počínání. Když nebylo něco v pořádku, mohl rodinu trestat. To pochopitelně mělo za následek jediné, zlomení odporu místních obyvatel na straně jedné, na straně druhé pak odstěhování nepoddajných obyvatel do zahraničí.

 

Pro Sušici je letopočet 1839 téměř posvátným. Vojtěch Scheinost tu zakládá největší českou sirkárnu, která od roku 1903 nese název SOLO. Osmdesát pět procent výroby šlo tehdy na export a sušické sirky byly skutečně světovým pojmem. A to až do roku 2008, kdy byla ve městě vyrobena poslední sirka. Majitelé pak výrobu přesunuly do Indie, která se stala zápalkářskou velmocí. Areál výrobny SOLO chátrá a iniciativní sušické skupiny usilují o zapsání areálu fabriky mezi technické památky. A v Sušici si se sirkami už ani neškrtnete.

SOLO

Málokterý český podnik měl tak fenomenální tradici jako právě sušická fabrika na výrobu sirek – SOLO. Začátek tradice se datuje v roce 1844, kdy Bernard Fürth získal povolení k výrobě zápalek. Zájem o výrobky byl tak obrovský, že se pravidelně výroba rozšiřuje a přistavují se nové výrobní pavilony. Až do roku 1969 šlo převážně o ruční výrobu, pak se kupuje první automatická linka. V té době opouští brány závodu každý den dva miliony krabiček s více než 100 miliony sirek. Výroba i nadále rostla a o výrobky byl obrovský zájem v zahraničí. Vrcholu dosáhl v roce 2006, kdy se exportovalo 400 milionů krabiček zápalek ročně. V roce 2008 však byla výroba přesunuta do Indie a v Sušici si už ani neškrtnete. Kromě evropských zemí se zápalky vyvážely například do Afghánistánu, Austrálie, Beninu, Cejlonu, Etiopie, na Fidži, do Grenady, Haiti, Kataru, Keni, Senegalu, Tunisu, do USA, Velké Británie, Zambie, ale i do dalších a dalších zemí světa. Sirky se původně vyráběly tak, že pila rozřezala kmeny na špalky s předepsanou délkou a zbavila je kůry. Pak špalky putovaly do loupárny, kde nůž spirálově odloupl blánu v tloušťce zápalky. Strojové sekačky zde vyrobily takzvaný dřevěný drát. Vzduchotechnika pak malá dřívka odnesla k napouštění fosforečnanem amonným. Pak se dřívka sušila a přenesla do hladících bubnů, kde se vyhlazovala a zbavovala prachu. Přicházejí na řadu takzvané rovnačky, které je rovnají do plechových zásobníků. Ty se přisunují k automatkám, které vtlačí dřívka do nosných tyčí, kde se namočí do horkého parafinu a po usušení se namočí do lázně se zápalnou směsí. Pak sirky putují k plničce, která je srovná do krabiček. Na boční stěny se nanese škrtací hmota a sušícím tunelem dorazí až k balícím strojům.

Nedaleko Sušice se nacházejí Velhartice, které vstoupily z mnoha důvodů do dějin. V první řadě si musíme připomenout hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény v této obci. Tento kostel je plný smrtelného utrpení, řad mrtvých a nesmírného zoufalství. Na místě kostela měli údajně své pohřebiště už Keltové, v dobách raného křesťanství loupežníci u Velhartic přepadli obchodní karavanu, muže pobili, ženy se s dětmi skryly do dřevěného kostela, loupežníci ho však zamkli a zapálili. Pak byl na místě původního dřevěného svatostánku postaven kamenný kostel, který byl spojen s místním hradem podzemní chodbou, to bylo v dobách, kdy hrad vlastnil španělský šlechtic Martin de Hoeff Huerta. Ten velmi krvavým způsobem obracel na katolickou víru místní občany; mrtví, co se převrátit na jinou víru nezdařilo, končili na hřbitově. Stejně tak jak sudetští Němci po II. světové válce, kteří tu mají masový hrob. Zdejší kostel ve Velharticích byl údajně hlavní inspirací pro Karla Jaromíra Erbena při psaní balady Svatební košile. Pak se Velhartice proslavili díky chatě Jana Wericha, který tu trávil veškerý letní čas a pak si na Velhartice musí vzpomenout každý, kdo miluje film Světáci. Protože příběh tří fasádníků od Velhartic je naprosto nesmrtelný.

Za rodiště mají ve svých občanských průkazech zapsány Sušice následující lidé. Frontman skupin J.A.R. a Monkey Business Roman Holý, to se psal rok 1966, Libuše Márová, operní pěvkyně, jejíž hlas nemilovníci opery znají z přenádherné písničky Stáří, kde se spojila s Josefem Kemrem a Michaelem Kocábem, v jejím případě se jedná o rok narození 1943. A konečně narodil se tu mág a scénárista animovaných filmů – Břetislav Pojar. To byl tenkrát aktuální rok 1923. Ve městě žije přes 11 tisíc obyvatel. 

Znakem Sušice je modrý štít, ve kterém je stříbrná kvádrovaná městská hradba s cimbuřím, která je lomená do oblouku a má uprostřed v patě štítu otevřenou bránu s vytaženou zlatou padací mříží a zlatými veřejemi. V bráně leží stříbrný dvojocasý lev se zlatou korunou na hlavě. Z hradby vystupují tři stříbrné kvádrové věže, které mají po jednom obdélníkovém okně a nahoře jsou zakončeny cimbuřím o třech stínkách s červenou valbovou střechou. Na každé střeše jsou dvě zlaté korouhvičky, vlající od sebe vždy ke krajům štítu.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: V Sušici se střetávají tři hlavní silnice – 169, 171 a 187. Vzdálenosti Sušice z českých měst: Praha (148 km), Ústí nad Labem (237 km), Karlovy Vary (155 km), Plzeň (73 km), České Budějovice (94 km).

Autobus: Autobusové spojení do Sušice je z Prahy, Klatov, Modravy, Nezdic na Šumavě, Dlouhé Vsi, Hartmanic, Kašperských Hor, Rabí, Českých Budějovic, Stach, Nalžovských Hor, Prášil, Velhartic, Nezamyslic, Soběšic, Plzně a Železné Rudy.

Vlak: Železniční trať přivádí do Sušice vlaky z Klatov a Horažďovic.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★Lípa nad Lešišovem, Mokrosuky:

Lípa, která vypadá jako z pohádkového tajemného lesa. Dutina je otevřená vysoko až do koruny a také rozpraskaná s otvory. Ty se ale postupně zacelují a dělají lípu ještě zajímavější. Kořenové náběhy, protože lípa stojí ve svahu nad kamennou zídkou, vytvářejí vlastně ještě prodloužení kmenu pod úroveň země. I s touto lípou jsou spojeny legendy. Místní obyvatelé se k ní vůbec večer nechtěli přibližovat, prý tu strašilo a objevovali se tu nadpřirozené úkazy. Byly to ale spíš pašeráci a loupežníci. Stáří stromu je zhruba 400 let. Obvod kmene se vzhledem k tomu, jak členitý je, těžko měří v prsní výšce. Výška stromu je 25 metrů.

Poloha: 49.2604825N, 13.4617014E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Mokrosuky (2 km)

Vlaková zastávka: Mokrosuky (2 km)

★★★Lípa u Zelených, Mokrosuky:

Jedná se o pohádkově vypadající rodový strom, který je spjatý s hospodářstvím Pavlíčkových. Mohutné kořenové náběhy přerostly už nízkou zídku kamenné terasy, strom tak vypadá, že stojí na špičkách. Kmen je dutý, dnes je v něm malá kaplička, za války se tu prý ukrývalo obilí. Na povrchu stromu jsou boule se spícími pupeny. Biologové navíc v roce 2004 nalezli na kořenových nábězích stromu plodnice vzácné václavky Armillaria mellea. Patří vůbec k největším stromům oblasti, za svůj obvod se stydět rozhodně nemusí – má více než 837 centimetrů, věk odhadují dendrologové na 550 let a lípa vyrostla do výšky 27 metrů. K lípě se také váže legenda, podle které se dcera jednoho z místních pánů zamilovala do obyčejného nevolníka. Otec ji vyhnal, ale brzy svého činu litoval, a tak začal svoji dceru všude hledat. Prochodil kraj a při jedné návštěvě ji zahlédl u této lípy, když přišel blíž, tak se rozplynula jako mlžné znamení. Pán ji tu nacházel a mohl se na svoji dceru dívat, ale nikdy se jí nemohl dotknout, protože se mu vždy rozplynula. Lípa je největším stromem okresu Klatovy.

Poloha: 49.2756217N, 13.4534936E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Mokrosuky (370 m)

Vlaková zastávka: Mokrosuky (1 km)

★★★ - Chrástovský dub, Velhartice:

Památný strom nemůžete přehlédnout, protože stojí jako krásný solitér uprostřed louky. V obvodu pasu se může chlubit číslem 580 centimetrů a dosahuje výšky 23 metrů, není ale v této oblasti jediný krasavec se žaludy.

Poloha: 49.2817236N, 13.3536097E

Parkování: na silnici v blízkosti

Autobusová zastávka: Velhartice, Nemilkov, železniční stanice (0,6 km)

Vlaková zastávka: Nemilkov (0,9 km)

★★★ - Trsická lípa, Petrovice u Sušice:

Památný strom je krásně zakomponovaný do kamenné zídky v centru obce. Společně s křížkem, který najdeme hned vedle tvoří ozdobu místní návsi. Obvod stromu měří 750 centimetrů a je sedmým největším stromem v klatovském okrese.

Poloha: 49.2180244N, 13.4583739E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, Trsice, rozcestí (0,8 km)

Vlaková zastávka: Sušice (9,4 km)

★★ - Kněžický klen, Petrovice u Sušice:

Je součástí zahrady zámku Kněžice. Tento secesní zámeček s malým parkem vznikl sice už v 18. století, ale secesní přestavba vtiskla charakteristickou podobu budově až v roce 1907. Návrh zpracoval Leopold Bauer z Vídně. Od roku 1955 zde byl domov seniorů, po rekonstrukci v roce 2004 zámek sloužil jako luxusní hotel pro dánskou klientelu, ale ani to dlouho nevydrželo. Dnes je tu soukromé bydlení. Kněžický klen je sice v areálu zámku, ale hned v blízkosti plotu, takže na něj krásně vidíte ze silnice. Jedná se o jeden z javorových obrů u nás, narostl do obvodu kmene 730 centimetrů. Je desátým největším stromem v okrese Klatovy.

Poloha: 49.2227364N, 13.4398600E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, náves (370 m)

Vlaková zastávka: Sušice (10,9 km)

★★ - Lípa u Valdmanů ve Svojšicích, Petrovice u Sušice:

Jeden z mnoha krásných rodových stromů na Klatovsku. V obvodu kmene měří 650 centimetrů a najdeme ji za plotem rodinného domu. Stojí ale hned za ním, takže je na ní dobře vidět. Není jediným památným stromem ve Svojšicích. Kousek u kostela najdeme o něco méně vyvinutější kamarádku Svojšickou lípu.

Poloha: 49.2433922N, 13.4538747E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, Částkov (1 km)

Vlaková zastávka: Hrádek (5,9 km)

Svojšický kostel svatého Jana Křtitele

Farní kostel, původně dedikovaný svatému Martinovi, se připomíná v knihách už ve 3. čtvrtině 13. století. Uvnitř se nachází několik náhrobních desek zdejší šlechty. Na hřbitově byl v roce 1867 pohřben Jan Kaška, český herec z Tylovy družiny.

★★Lípa u Chalupských, Hlavňovice:

Další z krásných rodových stromů Klatovska.Najdeme ho ve vsi Javoříčko na jejím jižním okraji. Obvod kmene památné lípy je 580 centimetrů a kmen je zajímavý tím, že se až poměrně vysoko začíná větvit.

Poloha: 49.2205169N, 13.3726492E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Hlavňovice, Zámyšl (1 km)

Vlaková zastávka: Kolinec (13,7 km)

★★ - Sluhovská lípa ve Sluhově, Kolinec:

Lípa velkolistá zdobí náves v malé vsi Sluhov. Je vysoká zhruba 20 metrů, obvod kmene je 830 centimetrů a na stromu jsou krásné kořenové náběhy. Patří ji druhé místo v žebříčku největších stromů okresu Klatovy.

Poloha: 49.3109428N, 13.3863514E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kolinec, Mlázovy (1,8 km)

Vlaková zastávka: Malonice (3,1 km)

★★Hrádecká lípa a socha sv. Jana Nepomuckého, Hrádek:

Nádherně vzrostlý strom, světcova socha a lavička umožňují úžasný pohled do krajiny. Jde o nádherné malebné odpočinkové místo, když se na chvíli posadíte, přestanete tady vnímat čas. Strom má výšku 23 metrů a obvod kmene je necelých 500 centimetrů.

Poloha: 49.2505939N, 13.5128631E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Hrádek, Odolenov (1,2 km)

Vlaková zastávka: Hrádek u Sušice (2,2 km)

 - Nemilkovský dub, Velhartice: (bez fotografie)

Na protější straně silnice od Chrástovského dubu stojí další velký dubový obr. Je stejně objemný, ale dorostl ještě o tři metry výše. Je stejně hezký, ale není tak viditelný. Stojí totiž na louce jen pár metrů od lesa a na jeho pozadí jsou další stromy. Není tak solitérní.

Poloha: 49.2787228N, 13.3513714E

Parkování: na silnici v blízkosti

Autobusová zastávka: Velhartice, Nemilkov, železniční stanice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Nemilkov (1 km)

 - Malonická lípa, Kolinec:

Jedná se o stařičkou lípu, která měří 796 centimetrů. Není ale v takové zdravotní kondici jako Lípa na návsi. Kmen i hlavní větve jsou už duté a hrozí zhroucením. Korunu drží čtyři mladší větve, strom by potřeboval velkou sanaci. Této lípě se také občas říká Žižkova. Podle legend zde husité kovali své koně. V současné době se jedná o třetí největší strom okresu.

Poloha: 49.2902208N, 13.3797383E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kolinec, Malonice (170 m)

Vlaková zastávka: Malonice (1,6 km)

★★ - Lípa na návsi v Malonicích, Kolinec:

Dominantní lípa roste na návsi v Malonicích. Obvod jejího kmene je celkem 781 centimetrů. Její habitus je velmi okázalý, ale i přes svoji velikost není největším stromem v Malonicích. Ani v celém klatovském okrese nedosáhla na medaili. Končí na čtvrtém místě.

Poloha: 49.2880322N, 13.3767128E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kolinec, Malonice (250 m)

Vlaková zastávka: Malonice (1,9 km)

 - Kojšická lípa, Petrovice u Sušice: (vpravo)

Strom najdeme v malé obci Kojšice. Obvod kmene měří 670 centimetrů a koruna šplhá do výšky 22 metrů.

Poloha: 49.2037981N, 13.4512850E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, Jiřičná (0,6 km)

Vlaková zastávka: Sušice (11,9 km)

GALERIE: NEJKRÁSNĚJŠÍ STROMY POŠUMAVÍ

 
 

Výlet 1: Za nejkrásnějšími stromy v okolí Sušic (horské kolo)

Start: Kolinec, Turistický rozcestník Kolinec – železniční stanice

Cíl: Kolinec, Turistický rozcestník Kolinec – železniční stanice

Délka trasy: 52,6 km

Časová náročnost: 4:25 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je projížďkou po nejkrásnějších a největších stromech okolí Sušic. Klatovsko, potažmo Sušicko, je totiž místem v republice s jednou z největších koncentrací chráněných velkých a výjimečných stromů. Výškově překonáme oběma směry celkem 1 160 metrů. Nejvyšším bodem výletu je 801 metrů nad mořem, které překonáme v blízkosti Lípy U Chalupských. Nejnižším bodem výletu je 484 metrů nad mořem, které máme v místě přechodu řeky Ostružné v Hrádku.

Vhodnost: Výlet je jeden z nejnáročnějších, které nabízíme. Zvládnout v původní podobě ho doporučujeme jen trénovaným cyklistům. Každý, kdo chce vidět nejkrásnější stromy, může si výlet ale rozdělit klidně na etapy. Výlet je zařazen na vrcholném desátém stupni náročnosti.

Zastávky:

Kolinec, Sluhovská lípa ve Sluhově (5,5 km) – Kolinec, Malonická lípa v Malonicích (9 km) – Kolinec, Lípa na návsi v Malonicích (9,4 km) – Velhartice, Chrástovský dub (11,9 km) – Velhartice, Nemilkovský dub (12 km) – Hlavňovice, Lípa U Chalupských v Javoříčku (20,1 km) – Petrovice u Sušice, Kněžický klen (26,7 km) – Petrovice u Sušice, Kojšická lípa (29,5 km) – Petrovice u Sušice, Trsická lípa (31,9 km) – Petrovice u Sušice, Lípa U Valdmanů ve Svojšicích (35,6 km) – Hrádek, Hrádecká lípa se sochou svatého Jana Nepomuckého (41,5 km) – Mokrosuky, Lípa nad Lešišovem (46,5 km) – Mokrosuky, Lípa U Zelených (48,9 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★Kaple svatého Anděla Strážce, Sušice:

Místu se říká i Andělíček. Správný název je Vrch Anděla Strážce a právě tady stejně jako anděl můžete pohlížet dolů na město, ale i na dalekou krajinu. Jedná se o oblíbené místo turistů, ale i procházek místních. Způsobů, jak se dostat nahoru je hned několik. Téměř pohodlně to jde po silnici, druhou variantou je široké schodiště, po kterém dřív putovalo ke kapli procesí a třetí je místní křížová cesta. Je zajímavá, celokovaná, vede od údolí řeky Otavy a vy jen musíte dávat pozor, abyste jednotlivá zastavení křížové cesty nepropásli. Jsou totiž nenápadná a s kamenným podložím často splývají.

Poloha: 49.2350739N, 13.5270789E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Sušice, U nemocnice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Sušice (2,7 km)

★★★★Rozhledna Svatobor, Sušice: (vlevo)

Kamenná rozhledna tu stojí od roku 1934. Již před tím tu ale byla jiná stavba, která se ale zřítila. Vyhlídkový ochoz najdeme ve výšce 28 metrů nad zemí a je z něj vidět na hřebeny Plesné, Ždánidla a nebo Boubína.

Poloha: 49.2354864N, 13.4874331E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Sušice, Pravdova (3,1 km)

Vlaková zastávka: Sušice (5 km)

★★★★Krásná vyhlídka, Sušice: (dole)

O tom, abyste se přesvědčili, že název je víc než trefný, tak musíte vystoupat na horu Kalovy, která se nachází ve výšce 727 metrů nad mořem. Odsud se vám naskytne nádherný pohled na Sušici, Svatobor, pohoří Velkého Javora či na Jezerní horu.

Poloha: 49.2309997N, 13.5436375E

Parkování: na kraji města Sušice (1,2 km)

Autobusová zastávka: Sušice, U nemocnice (1,6 km)

Vlaková zastávka: Sušice (4,5 km)

★★★★ - Vesnická památková rezervace Dobršín, Dobršín:

Dobršín si udržuje původní podobu natolik dobře, že památkáři pod zákonnou ochranu dali téměř celou obec. Půdorys rezervace má středověký charakter. Zdejší náves je pak obklopena usedlostmi z 18. a 19. století, které jako hlavní stavební materiál používaly dřevo a zdivo.

Poloha: 49.2614189N, 13.5612806E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Dobršín, rozcestí (420 m)

Vlaková zastávka: Sušice (2,7 km)

★★★ - Kapucínský klášter, Sušice:

Kapucíni zahájili svoji činnost v Sušici v roce 1655. Tehdy tu byl otevřen klášter podle projektu Antonia z Pordenone. Součástí kláštera je i Kostel svatého Felixe. Klášter tu působil do roku 1950, pak byla činnost na 43 let přerušena, protože se dovnitř nastěhovala armáda.

Poloha: 49.2287747N, 13.5218942E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Sušice, Dlouhoveská (220 m)

Vlaková zastávka: Sušice (2,7 km)

★★★ - Kostel svatého Václava, Sušice:

Jedná se o nejstarší církevní stavbu v Sušici a zároveň největší chrám. Kostel byl založen v první polovině 14. století jako trojlodní gotická bazilika. Původní stavební dispozice stavby ale byla úplně jiná. Kostel měl dvě obrovské věže, o které postupně přišel při sušických požárech.

Poloha: 49.2295178N, 13.5193619E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Sušice, nábřeží (260 m)

Vlaková zastávka: Sušice (2,7 km)

★★★ - Vyhlídkové místo Stará vodárna, Sušice:

Vodojem Faustinka pochází z roku 1901. Má podobu válcové budovy s několika obdélníkovými průhledy a my odsud vidíme nejen na město, ale i na tok řeky Otavy.

Poloha: 49.2289183N, 13.5062689E

Parkování: pod svahem (420 m)

Autobusová zastávka: Sušice, Lerchova (1,3 km)

Vlaková zastávka: Sušice (3,9 km)

★★★ - Starý židovský hřbitov, Sušice:

Najdeme jej v ulici Příkopy. Je velmi vkusně opraven a my se dostaneme k hlavní bráně, odkud máme přehled přes celou poměrně malou výměru hřbitova. Byl založen v roce 1626 a nejstarší náhrobek pochází z roku 1708. Podoba náhrobků odpovídá pošumavským zvyklostem – květinovým motivům, motivům hvězd a nebo tří hvězd.

Poloha: 49.2293353N, 13.5175917E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Sušice, U Hřiště (240 m)

Vlaková zastávka: Sušice (2,9 km)

 - Volšovská lípa, Sušice:

Roste na nádvoří bývalého Volšovského zámku. Obvod krasavice měří 654 centimetrů a výška je 21 metrů.

Poloha: 49.2152758N, 13.4895961E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Sušice, Volšovy (150 m)

Vlaková zastávka: Sušice (6 km)

 

GALERIE: POHLEDY NA SUŠICI

 

Výlet 2: Sušice jako na dlani ze čtyř různých pohledů (pěší)

 

Start: Sušice, Turistický rozcestník Sušice - náměstí

Cíl: Sušice, Turistický rozcestník Sušice - náměstí

Délka trasy: 25,3 km

Časová náročnost: 8 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nás seznamuje s nejzajímavějšími místy města Sušice a hlavně s pohledy na něj, které nabízejí a poskytují blízké vyhlídky a rozhledny. Naskytne se nám tak celkem čtyřikrát pohled na město na řece Otavě a pokaždé z jiného úhlu. Celkové převýšení je 835 metrů. Největší zátěží je první výstup na rozhlednu Svatobor, kde se také vyšplháme do nejvyššího bodu výletu, který leží ve výšce 843 metrů nad mořem. Nejnižší místo je ve výšce 457 metrů nad mořem a je u železničního mostu přes Otavu. Na cestě jsou překvapivě jen tři nepříjemná stoupání - Svatobor, Úbočí Svatoboru a Krásná vyhlídka.

Vhodnost: Výlet i přesto, že je náročnější, je vhodný pro každého, kdo rád pozoruje svět z výšky a komu se líbí západočeská Sušice. V okamžiku, kdy by vás přemohla únava, či jste na výlet nestačili, není problém ho přerušit v polovině. Do centra se totiž zhruba v polovině výletu vracíme a právě v tuto chvíli je možné cestu rozdělit na polovinu. Výlet patří na osmý stupeň z deseti na škále náročnosti.

Zastávky:

Sušice, Rozhledna Svatobor (3,4 km) – Sušice, Vyhlídkové místo Stará vodárna (7,7 km) – Sušice, Starý židovský hřbitov (8,8 km) – Sušice, Kostel svatého Václava (9 km) – Sušice, kostel svatého Felixe a kapucínský klášter (9,3 km) – Sušice, Kaple svatého Anděla Strážce (10,2 km) - Sušice, Krásná vyhlídka (12,1 km) – Dobršín, Vesnická památková rezervace Dobršín (19,8 km)

Tip pro ty co chtějí vidět Volšovskou lípu

Stačí když z turistického rozcestníku Úbočí Svatoboru budeme pokračovat dál po žluté až k rozcestníku Horní Dvorce. Odtud budeme pokračovat po zelené až do obce Volšovy. Po přejití hlavní silnice narazíme na Volšovskou lípu. Pak se můžeme vrátit zpět k rozcestníku Úbočí Svatoboru a pokračovat podle předepsané trasy. Výlet se ale prodlouží o necelé čtyři kilometry a 80 minut.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Hrad Velhartice, Velhartice:

Největší pýchou hradu je kamenný most, který nemá obdoby v celé Evropě, spojuje palác Rajský dům a věž Putnu. Přesný dendrologický průzkum ukázal, že hrad vznikl v 80. a 90. letech 13. století. Ve zdejší bytelné věži byly ukrývány české korunovační klenoty, stalo se tak za vlády Jiřího z Poděbrad. Za dobu existence hrad patřil tolika majitelům, že jeho výčet by byl i v absolutní stručnosti dlouhý. Důvodem bylo často to, že byl předmětem sňatkové politiky, ale také skončil v rukou bezdětných šlechticů. Na vině je určitě i skutečnost, že byl konfiskován, prodáván či dáván do zástavy.

Poloha: 49.2631828N, 13.3993264E

Parkování: na parkovišti pod hradem

Autobusová zastávka: Velhartice (1,1 km)

Vlaková zastávka: Kolinec (7,2 km)

 

GALERIE: VÝJIMEČNOST HRADU VELHARTICE

★★★ - Židovský hřbitov Kolinec, Kolinec:

Do svahu vrostlý hřbitov byl údajně založen už v první polovině 14. století a je tak druhým nejstarším hřbitovem židovského vyznání u nás. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1727 a většinou jsou tu kameny z bílého pískovce. V obci stávala i synagoga, která ale už dávno zanikla.

Poloha: 49.2978747N, 13.4434356E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kolinec (360 m)

Vlaková zastávka: Kolinec (1,2 km)

Židovství v Kolinci

Dějiny židovského osídlení v Kolinci se datuje do 17. století, ale podle některých legend zde byli Židé usazeni ještě mnohem dříve. V obci se narodil Josef Bloch, který byl později věhlasným rabínem v Třebívlicích a ve Čkyni. Nejstarším zdejším náhrobkem je náhrobek Sáry z 15. května 1737 (14. ijaru 5497). Ten začíná slovy „Moje matka – moje učitelka...“

 

GALERIE: DRUHÝ NEJSTARŠÍ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV V ČESKU

★★ - Kostel svaté Máří Magdalény, Velhartice:

Tajemná tvář, která se na nás dívá, když se blížíme do Velhartic. Kostel pochází už z roku 1373; přesto byl až druhým svatostánkem ve místě. Nejlepší léta má kostel už neodvratně za sebou. V kostele se původně nacházel slavný, historicky i umělecky ceněný oltář nazvaný Velhartická archa. Rozkládací dřevěný oltář barvený na tmavou zeleň a bohatě zdoben zlatem byl prodán v roce 1902 Národnímu muzeu, dnes ho vlastní Národní galerie a je vystaven v Anežském klášteře. Nicméně ani tento kostel původně neříkal slavnému oltáři pane. Původně, a to na počátku 15. století, byl součástí výzdoby kostela Panny Marie na velhartickém náměstí. Odtud byl přenesen do druhého velhartického kostela až o 200 let později a při té příležitosti byl kostel dedikován Máří Magdaléně. Dnes už v kostele není téměř vůbec nic. Dílem za to mohou porevoluční zlodějové, dílem neschopnost zabránit chátrání památky. O zdejší budově se hovoří také jako o hlavní inspiraci k básni Svatební košile od Karla Jaromíra Erbena ze sbírky Kytice. Jenže stejné informace se říkají nejméně o dvanácti dalších kostelích v zemi. Tady ve Velharticích mají však ještě jeden pádný argument. Na štítě střechy se stále objevuje tvář dívky z Erbenovy básně. Jenže vědci zjistili, že tvář mladé ženy není nic jiného, než velmi rozsáhlá plíseň, která postihla celou stěnu. Ohromující zázrak, že se tvář smutné dívky objeví na stěně, i když je několikrát přetírána vápnem, pak není v novém světle poznatků důvod k jásání nad Velhartickým zázrakem, ale naopak důvod k obavám, že plíseň je tak rozšířená, že je už neporazitelná.

Poloha: 49.2602547N, 13.3822156E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Velhartice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kolinec (7,3 km)

★★ - Werichova chata, Velhartice:

Oblíbené místo odpočinku slavného herce se nachází na ostrově ohraničeném mlýnskou strouhou a řekou Ostružnou. Jan Werich si nechal chatu postavit podle návrhu architekta Františka Zelenky. Místo si k odpočinku vybral i pro ukojení své velké lásky, rybolovu. K Werichově chatě nás dovede místní naučná stezka.

Poloha: 49.2659917N, 13.4094961E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Velhartice, Na Šlajfu (260 m)

Vlaková zastávka: Kolinec (5,3 km)

Jan Werich

Tato klíčová postava pražského Osvobozeného divadla se narodila 6. února 1905 v pražských Dejvicích. Se svým hlavním uměleckým partnerem Jiřím Voskovcem se seznámil už při studiích na gymnáziu v Křemencově ulici. První autorské texty obou mužů vznikají v roce 1926. O rok později už zakládají Osvobozené divadlo, které funguje až do násilného uzavření v roce 1938. Jan Werich odchází s manželkou Zdeňkou a tříletou dcerou Janou do emigrace v USA. Tady s Voskovcem nejprve prezentuje anglické verze repertoáru Osvobozeného divadla a v roce 1945 oba debutují na Broadwayi s vlastní verzí Shakespearovy hry Bouře. Od roku 1942 Werich pracuje pro Americký úřad pro válečné informace. Po válce je činnost Osvobozeného divadla obnovena, jenže po druhé emigraci Jiřího Voskovce do USA, činnost Osvobozeného divadla definitivně v roce 1950 končí. I Jan Werich podruhé emigruje, a to v napjatém roce 1968; po pár měsících se ale vrací znovu do Prahy. Se svým životním kolegou Jiřím Voskovcem se setkává naposledy v roce 1974 ve Vídni. O tři roky později je donucen, jako řada jiných umělců, k podpisu Anticharty a ve stejném roce uskutečňuje své poslední živé vystoupení na prknech pražské Lucerny. Jan Werich umírá 31. října 1980 ve věku 75 let.

Werich a Velhartice

K existenci tohoto pevného spojení přispěla hlavně láska umělce k pstruhovým vodám. Právě pro svého muže, vášnivého rybáře, koupila Zdeňka Werichová tento pozemek v roce 1938. Majitelům sousedního mlýna a pily Václavu a Alžbětě Hanzlíkových zaplatila 27 335 korun. Jenže Werichovi se z chalupy příliš dlouho neradovali. Po jejich emigraci obsadil stavení bývalý československý konzul v Berlíně Zelinka. Po druhé světové válce se ale chata ve Velharticích stává každoročním letním útočištěm Jana Wericha, jeho ženy, dcery, později vnučky a hlavně spousty divadelních a uměleckých přátel, kteří tady umělce navštěvují. Werich vypráví, chytá pstruhy a společně je připravují na různé způsoby. Jan Werich tu tráví i léto a podzim roku 1980, jenže v říjnu mu ve Velharticích praskne žaludeční vřed a sanitka ho veze do klatovské nemocnice; později na pražský František, kde poslední říjnový den 1980 Werich umírá.

★★ - Starý a Nový zámek v Jindřichovicích, Kolinec:

Základy Starého zámku tvoří gotická tvrz ze 14. století. Ta byla později ještě renesančně upravena a poslední velké úpravy zažila v 19. století. Když byl v těsné blízkosti vystavěn Nový zámek, význam toho starého upadal. Dnes slouží Starý zámek k bydlení a je nepřístupný. Z Nového zámku je penzion, budova vznikla v 18. století jako dvoukřídlá budova, o století později bylo přistaveno nové křídlo.

Poloha: 49.2975056N, 13.3936200E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kolinec, Jindřichovice (130 m)

Vlaková zastávka: Malonice (2,2 km)

★★ - Jindřichovická lípa v zámeckém parku, Kolinec:

Nevelký park, který ale nabízí obrovskou malebnost s jezírkem uprostřed, se dokonce může pochlubit devíti památnými stromy. Největší z nich je právě Jindřichovická lípa, která je se svými 580 centimetry nejméně k nalezení. Je totiž schovaná za hospodářskou budovou sýpky. Kromě této lípy najdete v parku ještě skupinu pěti javorů klenů, červený lesní buk, javor stříbrný a velkolistou lípu.

Poloha: 49.2966353N, 13.3949250E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kolínec, Jindřichovice (170 m)

Vlaková zastávka: Malonice (2,4 km)

 

GALERIE: UTAJENÁ KRÁSA JINDŘICHOVICKÉHO ZÁMECKÉHO PARKU

★★ - Přírodní rezervace Borek u Velhartic, Velhartice:

Chráněná lokalita se nachází bezprostředně pod hradem Velhartice. Na místních svazích se záchranáři snaží zachránit borový háj, který byl v této části Pošumaví původní. S borovicemi tu v symbióze žijí některé druhy lišejníků a mechů například Dutohlávka alpská a Dřípatka horská. Součástí rezervace je i dochovaný vchod do štoly, která se používala na těžbu stříbra.

Poloha: 49.2606883N, 13.4011183E

Parkování: na kraji rezervace

Autobusová zastávka: Velhartice (0,6 km)

Vlaková zastávka: Kolinec (6,9 km)

 

Výlet 3: Procházka kolem říčky Ostružná na hrad Velhartice kolem slavné Werichovy chaty (pěší)

 

Start: Kolinec, Turistický rozcestník Kolinec - bus

Cíl: Velhartice, Zámek Velhartice

Délka trasy: 21,4 km

Časová náročnost: 6:35 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je spíše náladová nenáročná, i když poměrně dlouhá, rozcvička. Celkové převýšení je 309 metrů. Nejnižší bod výletu je 530 metrů nad mořem, které najdeme u řeky Ostružné v Kolinci. Nejvýše budeme ve výšce 712 metrů v lokalitě Němkyním před Velharticemi. Výstup sem je také jediným stoupáním celé trasy.

Vhodnost: Výlet je klidný nenáročný a lze ho doporučit všem s ohledem na věk a momentální fyzickou kondici. Výlet je zařazen na třetím stupni náročnosti.

Zastávky:

Kolinec, Židovský hřbitov Kolinec (0,4 km) – Kolinec, Jindřichovická lípa v parku a další památné stromy (4,5 km) – Kolinec, Starý a Nový zámek v Jindřichovicích (4,6 km) – Velhartice, Kostel svaté Máří Magdalény (10,5 km) – Velhartice, Hrad Velhartice (12,3 km) – Velhartice, Přírodní rezervace Borek u Velhartic (14,1 km) - Velhartice, Werichova chata (16 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní přírodní památka Pastviště U Fínů, Sušice:

Najdete tu ohroženou orchidej Švihlík krutiklas. Roste jen na dvou místech v České republice. Na obou místech se však vyskytuje v málo početných skupinách. Jedná se o překrásné místo, které je botanicky velmi ceněné. Důvodem je to, že se zde nachází na malém místě řada rozmanitých biotopů – jsou tu podmáčené louky, sušší louky, suché pastviny, takže výskyt botanických druhů je zde extrémně bohatý.

Poloha: 49.1987500N, 13.5665569E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Sušice, Albrechtice (1,8 km)

Vlaková zastávka: Sušice (8,3 km)

★★★★ - Kostel svatého Petra a Pavla v Albrechticích, Sušice:

Původní svatostánek byl založen českým králem Vladislavem II. a byl vysvěcen 5. ledna 1179 královým synem Vojtěchem, což byl salcburský arcibiskup. Uvnitř se nabízí pohled na vzácné nástěnné malby z 15. století a pak také na úpravy z různých stavebních slohů. V zahradě soukromého domu pod kostelem roste památná Albrechtická lípa.

Poloha: 49.1987500N, 13.5665569E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Sušice, Albrechtice (0,6 km)

Vlaková zastávka: Sušice (9,7 km)

 

GALERIE: 850 LET STARÝ KOSTEL V ALBRECHTICÍCH

★★★ - Rozhledna Na Sedle, Sušice:

Tvarově zajímavou stavbu v podobě sedmiúhelníku najdeme v těsné blízkosti bývalého halštatského hradiště. Rozhledna byla otevřena v roce 2009 a vznikla podle návrhu architekta P. Ullmanna. Nabízí se pohled na Kašperk, šumavské vrcholy, ale i Český les.

Poloha: 49.1904822N, 13.5685967E

Parkování: u penzionu (1,3 km)

Autobusová zastávka: Sušice, Albrechtice (2,1 km)

Vlaková zastávka: Sušice (10,1 km)

★★★ - Zřícenina Kašovice, Hrádek:

Zachovalé mohutné zdivo tvrze v Kašovicích najdete v místním boru. Jde o krásné romantické místo. Tvrz vznikla ve 14. století a v průběhu 16. století už je uváděna jako pustá. K místu se váže legenda, která je základem pohádky O princezně se zlatou hvězdou na čele.

Poloha: 49.2764678N, 13.4715867E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Hrádek, Kašovice (0,6 km)

Vlaková zastávka: Mokrosuky (1 km)

★★★ - Zámek Hrádek, Hrádek:

Pro architekty je zámek učebnicí všech na sebe navazujících stavebních slohů. Ty tu podle nich na sebe logicky navazují a tvoří harmonický areál. Součástí je zrekonstruovaný zámecký barokní park, kde se můžeme dozvědět zajímavosti o místním spisovateli a knězi Františkovi Pravdovi.

Poloha: 49.2610994N, 13.4980533E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Hrádek, U Hánů (140 m)

Vlaková zastávka: Hrádek u Sušice (0,9 km)

★★★ - Kaple svaté Valburgy, Hrádek:

Veřejně přístupná zámecká kaple je zasvěcena svaté Valburze. Ta je patronkou šestinedělek a rolníků.

Poloha: 49.2613067N, 13.4976669E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Hrádek, U Hánů (290 m)

Vlaková zastávka: Hrádek u Sušice (1,1 km)

Zámek Hrádek

První písemná zmínka pochází z roku 1298, kdy zde stávala gotická tvrz. Nejstarším majitelem byl Sezima z Hrádku. Velmi významnými majiteli byli pánové z Rýzmberku. Jejich vládnutí ukončil velký požár v roce 1479. Blýskat na lepší časy se začalo až v roce 1565, kdy stavbu kupuje Kryštof Račín z Račína a Čejkov, který se rozhodl předělat objekt na renesanční zámek. Dalším majitelem, který velmi ovlivnil podobu sídla, je hrabě Jan Ferdinand Desfours z Montu a Atthienville. Ten staví před renesanční zámek ještě jeden – a to barokní. Píše se rok 1731 a Hrádek dostává dominantu, která ho proslaví široko daleko. Jedná se o krásnou barokní třípatrovou věž, která se ale v roce 1976 zřítí k zemi.

 

GALERIE: I BEZ VĚŽE JE KRÁSNÝ ZÁMEK V HRÁDKU

★★★ - Kostel svatého Vavřince ve Zdouni, Hrádek:

Jediná památka na bývalou osadu Zdouň. Ta zde stála od 13. do 17. století. Kostel byl vybudován v polovině 13. století v románském slohu. Původní malovaný dřevěný strop byl sice na konci 17. století nahrazen valbovou střechou, ale na místě pod kruchtou se zachoval do dnešních dní. Ze 14. století zde zůstala zachována i žulová křtitelnice. Nedaleko kostela lze na břehu řeky najít obrovské rýžovnické sejpy, které dokládají zlatou horečku ve zdejší lokalitě.

Poloha: 49.2617753N, 13.5124531E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Hrádek, U Hánů (1,1 km)

Vlaková zastávka: Hrádek u Sušice (1,9 km)

★★★ - Přírodní rezervace Zbynické rybníky, Hrádek:

Rezervace zahrnuje dva rybníky – jmenují se Velká a Malá Strana. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších zastavení na migračních letech ptactva. Ornitologové tu pozorují tyto vzácné opeřence: Vodouš kropenatý, Volavka bílá, Orel mořský, Čírka modrá, Orlovec říční, Čírka obecná, Ledňáček říční, Jeřáb popelavý, Krahujec obecný, Volavka bílá, Chocholouš obecný. A to jsme zmínili jen ty, jejichž výskyt v naší zemi je kriticky nízký a ohrožený. Pozorování ptactva ale zhoršuje skutečnost, že rybníky jsou ze všech stran orámovány mokřadními plochami.

Poloha: 49.2768628N, 13.5114550E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Hrádek, Tendražice, Náves (1,6 km)

Vlaková zastávka: Hrádek u Sušice (4 km)

★★★ - Zámek Mokrosuky, Mokrosuky:

Ukázka renesančního stavitelství. Základ stavby pochází ze 16. století. Zajímavé jsou otevřené arkádové chodby, na fasádě se dají najít zbytky původní sgrafitové výzdoby.

Poloha: 49.2754156N, 13.4557400E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Mokrosuky (220 m)

Vlaková zastávka: Mokrosuky (2,2 km)

★★★ - Hrobka rodiny Schmidtů Annín, Dlouhá Ves: (vlevo)

Schmidtové byli zakladatelé zdejších skláren, a tak se nikdo nemůže divit, že jejich hrobka stojí na dohled od místní proslavené sklárny. Novogotická hrobka byla postavena v roce 1886.

Poloha: 49.1722767N, 13.5151778E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Dlouhá Ves, Annín, rozcestí (350 m)

Vlaková zastávka: Sušice (12 km)

★★ - Budova sýpky, Bukovník: (dole)

Je zajímavá už jenom tím, kam ji stavitelé umístili. Stojí totiž mimo obec naproti hřbitovu. Sýpka je z poloviny 19. století. Odborníci se domnívají, že stavba navazuje na umístění tehdejší tvrze z roku 1251.

Poloha: 49.2231361N, 13.6656858E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Bukovník (280 m)

Vlaková zastávka: Žichovice (8,4 km)

★★ - Zámek Žihobce, Žihobce:

Stavba je spojena hlavně s rodem Lamberků. Ti na zámku sídlili až do roku 1945. A jejich působení je věnována místní muzeální náplň. Raně barokní zámek vznikl přestavbou renesanční tvrze v roce 1688.

Poloha: 49.2151786N, 13.6321489E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Žihobce (220 m)

Vlaková zastávka: Žichovice (7,9 km)

★★ - Tvrz Svojšice, Petrovice u Sušice:

Tvrz ze 14. století byla postavena jako věžovitá budova se dvěma patry obehnaná vodním příkopem s padacím mostem. Zakladateli jsou páni ze Svojšic. V 17. století tvrz ztratila svou funkci a byla přestavěna na sýpku. V těsné blízkosti objektu je postaven barokní zámeček z 18. století. Tvrz je v soukromém vlastnictví, ale po domluvě jsou prohlídky možné. 

Poloha: 49.2434211N, 13.4519153E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, Částkov (0,8 km)

Vlaková zastávka: Hrádek (4,9 km)

★★ - Platořská lípa, Dlouhá Ves:

Strom najdeme v obci, kde končí silnice, přímo na jejím konci. Podle odhadů je lípa stará zhruba 350 let, obvod kmene činí 463 centimetrů, košatá koruna dosahuje do výšky 22 metrů. Je přirozenou dominantou malé obce.

Poloha: 49.1958211N, 13.5310592E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Dlouhá Ves (4,8 km)

Vlaková zastávka: Sušice (11,3 km)

 - Křížová cesta Hory Matky Boží, Velhartice:

Křížová cesta vznikla v roce 1842 a tvoří ji 14 kapliček kolem ústřední kaple Proměnění Páně.

Poloha: 49.2712797N, 13.4341981E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Velhartice, Hory Matky Boží  (400 m)

Vlaková zastávka: Mokrosuky (3,4 km)

 -Přírodní rezervace Milčice, Sušice: (bez fotografie)

Přírodní rezervace se dá rozdělit na dvě části. Menší luční je domovem pro vzácné druhy orchidejí – například Vemeníček zelený, Kruštík tmavočervený, Tořič hmyzonosný. Větší část tvoří bukoborový les s vápencovými výchozy. Rezervaci neprotíná žádná turistická stezka.

Poloha: 49.1941500N, 13.5439069E

Parkování: v obci Milčice (0,9 km)

Autobusová zastávka: Sušice, Záluží (2,6 km)

Vlaková zastávka: Sušice (8,7 km)

 

GALERIE: KRAJINA KOLEM SUŠICE

 

Výlet 4: Za tajemstvím vzácné orchideje Švihlíku krutiklasu (horské kolo)

 

Start: Sušice, Turistický rozcestník Sušice - náměstí 

Cíl:Sušice, Turistický rozcestník Sušice - náměstí

Délka trasy: 81,1 km

Časová náročnost: 6:40 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nabízí zajímavá, ale známá místa s krásnými stavbami či zajímavými přírodními památkami, které najdeme v okolí města Sušice. Výlet je skutečně výkonností maratón jen pro nejodvážnější. Zhruba do 18. kilometru se jede v pohodě, téměř po rovině. Pak následuje stoupání, po kterém sice už pojedeme v mírně zvlněném terénu, ale stále v mezích normy. Od 32. kilometru budeme sjíždět do údolí, které skončí zhruba na 40. kilometru a začne vražedné stoupání na rozhlednu Na Sedle. Ta je nejvyšším bodem s 898 metry. Pak začneme klesat a přijde jen mírný kopeček u Bukovníku, po kterém znovu sjíždíme do údolí  k Sušici.  Nejnižším bodem je 440 metrů u Žichovic. Celkové převýšení je 1 470 metrů. 

Vhodnost: Výlet je velmi dlouhý a výjimečně náročný. Není však nepřekonatelný. Zvlášť první část zvládne každý, před druhou polovinou je nutné své síly zvážit. I když i to se dá vyřešit tím, že kolo na rozhlednu Sedlo vyvedete, dolů se už pak pojede mnohem snadněji. Výlet je zařazen na desátém stupni z desetibodové škály náročnosti. Usnadnit si můžete výlet tím, že ho rozdělíte na dvě části.  První den západně od Sušice, druhý den pojedete na východ. 

Zastávky:

Hrádek, Kostel svatého Vavřince ve Zdouni (6,1 km) – Hrádek, Přírodní rezervace Zbynické rybníky (8,3 km) – Hrádek, Zámek Hrádek se zámeckým parkem (14,9 km) – Hrádek, Kaple svaté Valburgy (15 km) - Hrádek, Zřícenina Kašovice (17,8 km) – Mokrosuky, Zámek Mokrosuky (19,2 km) - Velhartice, Křížová cesta v Horách Matky Boží (21,7 km) - Petrovice u Sušice, Tvrz Svojšice (26,5 km) -  Dlouhá Ves, Hrobka rodiny Schmidtů (40,2 km) – Dlouhá Ves, Platořská lípa (45,4 km) – Sušice, Přírodní rezervace Milčice (48 km) - Sušice, Rozhledna Na Sedle (51,6 km) – Sušice, Kostel svatých Petra a Pavla v Albrechticích (53,2 km) – Sušice, Národní přírodní památka Pastviště U Fínů (55 km) – Žihobce, Zámek Žihobce (60,9 km) – Bukovník, Budova sýpky (63,8 km)