ÚTERÝ

Město Úterý patří k nejmalebnějším českým městům; prošlo si ovšem velmi těžkými obdobími a je až s podivem, že nepřišlo o nic ze své krásy a výjimečnosti; dnes město s velkou oblibou využívají zahraniční i domácí filmové produkce

Nedaleko od Úterý najdete malou obec Bezvěrov; na jejím katastru stojí druhá nejvyšší budova v České republice - Krašovský vysílač. Jeho výšku téměř 350 metrů využili místní lidé a vytvořili největší sluneční hodiny světa; stín stožáru dopadá k číslicím, která jsou velká tři metry a ukazují čas

Město Úterý (německy Neumarkt) je dnes domovem pro zhruba 500 obyvatel. V dřívějších dobách však žilo v tomto malebném a výjimečném městě mnohonásobně víc lidí. Archeologové odkryli v místě hradiště, které bylo vybudováno keltskými osadníky.

 

Samotnou osadu pak založili Slované, kteří ve zdejší lokalitě dolovali zlato. Podle nepodložených informací místo navštívil kolem roku 1100 kníže Vladislav I., který byl údajně zdejším krajem velmi nadšen a zalíbil si ho natolik, že zde nechal postavit malý lovecký zámeček a také zde na ochranu místních horníků nechal malou vojenskou posádku. Přesně v roce 1200 provedl v osadě, dnes bychom řekli inspekční cestu, král Přemysl Otakar I. I ten byl spokojený, a tak povýšil osadu na městys. Od této doby se také datuje vznik názvu města – Úterý. Společně s právy městyse dostalo Úterý možnost pořádat trh, a ten se tu konal, kdy jindy, než v úterý.

 

V roce 1233 odkupuje město Tepelský klášter. Smutná éra začíná v roce 1278, kdy po porážce Přemysla Otakara II. vtrhla do města habsburská vojska a vydrancovala místní doly. Touto smutnou kapitolou skončila ve městě hornická činnost a ti horníci, kteří nájezd Habsburků přežili, odešli do dolů do Stříbra. Na Útersko dolehla bída a lidé se vrátili k zemědělství.

Ještě hůř bylo v roce 1380, kdy mor zdecimoval všechno obyvatelstvo města. Nezbyl tu nikdo, a tak sem klášter v Teplé dosadil německé kolonisty. Ti tu nevydrželi příliš dlouho, protože po roce 1420 je odsud vyhnali husité a Úterý se stalo velmi významnou husitskou baštou v celém regionu. S tím se církev nemohla po husitských válkách vyrovnat, a tak se pokoušela o rekatolizaci. Nejprve formou výhod, což bylo například povýšení na město v roce 1439, ale Úterý dlouho odolávalo a drželo si husitské názory, a tak se církevní hodnostáři museli v tomto případě uchýlit k dost neobvyklému řešení – v roce 1470 byla na Úterý uvalena klatba. I tak zde církev bojovala s velkým odporem při rekatolizaci, a že mají vyhráno, si mohli říct náboženští představitelé až na konci 16. století.

 

V té době také dochází k druhé velké vlně přílivu německého obyvatelstva. Další pohromou pro město je třicetiletá válka, ze které se místní ani neoklepou a už se na ně valí další katastrofa v podobě zničujícího požáru, který osm let po skončení vleklého konfliktu zachvátil drtivou většinu Úterý. Veselo není ve městě ani za I. světové války, je tu bída a hlad, po Mnichovu se stává součástí Sudet. Po odsunu Němců je Úterý téměř vylidněno, je mu odebrán status města, který je vrácen až v roce 2007.

Nejvýznamnějším rodákem města je Karel Kašpar Reitenberger, který se zde narodil 29. prosince 1779. Jeho jméno je více spojováno s nedalekými Mariánskými Lázněmi. Reitenberger se stal opatem premonstrátského kláštera v Teplé a byl hlavním iniciátorem vzniku lázeňské proslulosti Mariánských Lázní. Byl to právě on, kdo zaúkoloval klášterního lékaře, aby prozkoumal prospěšnost pramenů a pak nechal vysušit místní bažiny a začal financovat výstavbu lázeňských domů.

 

Nedaleký Bezvěrov se může pochlubit druhou nejvyšší stavbou v České republice. Jedná se o kotvený vysílač Krašov vysoký 347,5 metrů. 25. srpna 1968 vysílač vážně poškodila střelami z tanků sovětská okupační armáda, stožár se zřítil a zbylo jen padesátimetrové torzo. Za vůbec nejvyšší budovou naší země, vysílačem Liblice B u Českého Brodu zaostává tento krašovský o 7,5 metru. Ve stejné lokalitě najdeme největší sluneční hodiny na světě. Důležitou roli v nich znovu hraje vysílač v Krašově. Ten je pro tyto hodiny gnómonem, tedy tou tyčinkou, která hází stín a ukazuje tak přesný čas.

 

Znak města Úterý úzce souvisí s pověstí, která se váže k založení města. Ta vypráví, že jeden z prvních horníků, který zde dobýval bohatství z nitra země, zabloudil v místních hlubokých lesích. Byl tak unavený, že usnul. Zdál se mu sen, ve kterém našel velké naleziště zlata. Po probuzení uviděl havrana, který v zobáku držel zlatý prsten. Horník ho sledoval a v místě, kde havran prsten upustil, našel muž opravdu zlato. Znakem města je proto zlatý štít, který má ve spodní části zelené návrší, na kterém stojí doprava orientovaný černý havran a v zobáku drží zlatý prsten s červeným kamenem. Nad havranem je ve štítě paroží s hraběcí korunou.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Do Úterý se dostanete po silnici 210. Vzdálenosti Úterý z českých měst: Praha (136 km), Ústí nad Labem (133 km), Karlovy Vary (47 km), Plzeň (40 km), České Budějovice (173 km).

Autobus: Autobusové spojení do Úterý je z Plzně, Manětína a Bezdružic.

Vlak: Do Úterý nebyly nataženy koleje. Nejbližší stanicí jsou Bezdružice. 

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Městská památková zóna, Úterý:

Úterý patří k nejmalebnějším českým městům. Historici si obzvlášť cení zdejší renesanční radnici, barokní kostel nebo měšťanské domy. Pro obrovskou vizualitu využívají lokalitu často filmaři. Natáčel se tu seriál Zdivočelá země a často se tu dá narazit i na zahraniční produkce.

Poloha: 49.9401300N, 13.0044261E
Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úterý, Na točně (110 m)

Vlaková zastávka: Bezdružice (6,3 km)

★★★★ - Kostel Narození svatého Jana Křtitele, Úterý:

Svatostánek čnící nad městem postavil v roce 1695 Kryštof Dientzenhofer. Vyzkoušel tu si zásady ortogonálního půdorysu s přetínanou průběžnou římsou v interiéru, které pak použil ve svém pozdějším stěžejním díle – při výstavbě kostela Nejsvětější Trojice v Teplé. Mnohem více si však historici cení zdejších varhan, které považují za jedny z barokně nejkvalitnějších v celém Česku. Vznikaly v letech 1700-1720.

Poloha: 49.9392819N, 13.0030408E
Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úterý, Na točně (300 m)

Vlaková zastávka: Bezdružice (6,4 km)

Jedny z nejcennějších českých varhan

V kostele svatého Jana Křtitele najdeme varhany, které jsou dílem neznámého autora. Jednalo se však o mistra svého oboru. Vědci tipují, že patřil k loketské varhanářské škole. Velký hudební nástroj vznikl kolem roku 1720. Varhanní skříň a z větší části i píšťaly jsou z velké části původní. Hrací stůl s klaviaturou, nyní oddělený, byl původně vsazen do podstavce varhan. Varhany mají jeden manuál s osmi rejstříky a pedál se dvěma rejstříky. Celkově obsahují 489 píšťal, z toho je 342 kovových, zbytek dřevěný. Nástroj patří mezi desítku nejcennějších nástrojů v Česku, přesto jsou v dezolátním stavu. Zdejší občanské sdružení se snaží najít peníze na jejich opravu a obnovu.

★★★ - Kostel svatého Václava a Lípa u Kaple, Úterý:

Zdejší kostel byl vystavěn v letech 1747-1749 na místě původní dřevěné kapličky. Ta byla zmiňována už v polovině 17. století. Už v té době tu ale musela stát sousední lípa U Kaple, protože si zanechala svůj původní název. Lípa se pyšní 520 centimetry v obvodu a úctyhodnou výškou 36 metrů. Je pátým největším stromem okresu.

Poloha: 49.9410339N, 12.9995875E
Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úterý, Sídliště (450 m)

Vlaková zastávka: Bezdružice (5,9 km)

★★★ - Reitenbergerův pramen, Úterý:

Pramen se nachází v lese a první zmínka o něm pochází už z roku 1693. Město Úterý okolí pramene zvelebilo v roce 1929 a vybudovalo nad ním i dřevěný altán. Vývěr vody byl pojmenován po zakladateli lázeňství v nedalekých Mariánských Lázní a úterském rodákovi Karlu Kašparovi Reitenbergerovi. Jedná se o hydrouhličitanovou sodnovápenatohořečnatou železnatou prostou studenou kyselku.

Poloha: 49.9475333N, 12.9749822E
Parkoviště: na kraji komunikace (430 m)

Autobusová zastávka: Úterý, sídliště (3,1 km)

Vlaková zastávka: Bezdružice (11,6 km)

Karl Kašpar Reitenberger

Narodil se v Úterý 29. prosince 1779. Vystudoval plzeňské gymnázium, následně pražské bohoslovectví a pak vstoupil do kláštera. Byl odpovědný za vznikající lázně a v této otázce byl tak urputný, že přesvědčil místodržícího Čech hraběte Kolovrata a dosáhl slavnostního otevření Mariánských Lázních 6. listopadu 1818. Následně se Reitenberger pustil do velkorysé výstavby lázeňských prostor. To ale bylo proti srsti řadě závistivých vesnických farářů, kteří se proti opatovi spikli. Reitenberger byl viněn z toho, že utápí peníze kláštera v bažinách lázní, chodila jedna kontrola a revize za druhou, anonymy a stížnosti se řešily snad každý den. V červenci 1827 byl Reitenberger donucen k abdikaci. V říjnu pak musí odjet do kláštera Wilten v Innsbrucku do tyrolského exilu. Žije zde 33 let a ve Wiltenu 21. března 1860 i umírá. Díky závisti ostatních se už nikdy nemohl vrátit do Čech, spatřit své rodné Úterý, projít se Mariánskými Lázněmi, které vznikly jen díky němu a jeho píli a nemohl se setkat se svými přáteli v klášteře v Teplé, kde byl opatem.

★ - Kostel svatého Jakuba ve Vidžíně, Úterý:

Zdejší kostel je povedeným mixem stavebních slohů. Najdeme tu románské, gotické i barokní prvky. Vybavení je téměř výhradně barokní, nejcennější je hlavní oltář pocházející z roku 1676. Kostel je však ve velmi zbědovaném stavu.

Poloha: 49.9659089N, 12.9802689E
Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úterý, Vidžin (50 m)

Vlaková zastávka: Bezdružice (9,6 km)

 

Výlet 1: Po památkách a okolí malebného města Úterý (pěší)

Start: Úterý, Turistický rozcestník Úterý - bus

Cíl: Úterý, Turistický rozcestník Úterý - bus

Délka trasy: 17,3 km

Časová náročnost: 5 hodin 10 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Velmi klidná procházka, která nám přinese do lýtek 273 metrů. Takové je totiž celkové převýšení tohoto výletu. Nejvyšší výšky – 699 metrů – dosáhneme těsně před obcí Vidžín. Naopak nejnižší místo 484 metrů je bodem, kterým projdeme při výletě dvakrát, a to na konci i začátku trasy. Jedná se o nadmořskou výšku turistického rozcestníku Úterý - bus. Nevýhodou výletu je skutečnost, že více než deset kilometrů trasy je naplánováno po silnicích. Zvláště pozor musíme dávat v první části výletu, kdy po hlavní silnici vycházíme z města Úterý.

Vhodnost: Sedmnáctikilometrový výlet by na ploše jednoho celého dne měl zvládnout každý turista, a tento výlet navíc nedisponuje žádnými náročnými úseky. Výlet je zařazen do třetí kategorie náročnosti.

Zastávky:

Úterý, Městská památková zóna na náměstí (0,1 km) – Úterý, Kostel svatého Jana Křtitele (0,3 km) - Úterý, Kostel svatého Václava a Lípa U Kaple (1 km) – Úterý, Reitenbergerův pramen (3,7 km) – Úterý, Kostel svatého Jakuba ve Vidžíně (9,2 km)

Přírodní park Pod Štědrým

Chráněné území bylo vyhlášeno na ploše 25 kilometrů čtverečních roku 1979. Důvodem je snaha o zachování krajinného rázu harmonické ryze české krajiny. Území se vyznačuje zvlněným reliéfem s mozaikou lesů, remízků, polí, luk, pastvin a rybníků. Přírodnímu parku dominuje vrchol Štědrý (668 metrů), podle kterého je park pojmenován.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★ - Polínský vrch, Krsy:

Tvarově zajímavý kopec sopečného původu, který ční až do výšky 684 metrů. Vulkanologové a mineralogové si ale dodnes lámou hlavu s otázkou, kde je mateřský vulkán. Polínský vrch je totiž v podstatě jen pozůstatek lávového toku, který se sem dostal z dosud neznámé sopky. Ve 20. století zde byla objevena tři výšinná pravěká sídliště. Z lokality je zajímavý pohled na severní Plzeňsko a Karlovarsko. Lokalitu využívají často horolezci, kteří mají ve dvacet metrů vysokém lomu lezecké trasy. Zdejší lom je ale zajímavý ještě jednou věcí. Při lomových pracích byla objevena zdejší výjimečná a netypická sloupcová odlučnost čediče; sloupce dosahují až dvaceti metrů.

Poloha: 49.9358950N, 13.0430472E
Parkoviště: u komunikace (1 km)

Autobusová zastávka: Krsy (2 km)

Vlaková zastávka: Bezdružice (12 km)

 

GALERIE: MALEBNOST ZIMNÍ KRAJINY

★★★ - Bývalá obec Umíř, Krsy:

Překrásné, malebné a hlavně opuštěné místo. Lokalita nejen oslavuje krásnou opuštěnou přírodu, ale i připomíná neblahé události, které nejen Umíř, ale i spoustu dalších míst naší republiky potkaly. Zaniklá obec Umíř byla vlastně jen osadou, kde bylo pět vzájemně spolupracujících statků, dnes je místo v dokonalé podobě, a to díky rekultivačnímu zásahu odborníků. Najdeme tu i turistický bivak pro případ nouze.

Poloha: 49.9356950N, 13.1372828E
Parkoviště: u komunikace č. 20 (4,5 km)

Autobusová zastávka: Nečtiny, Plachtin (2,8 km)

Vlaková zastávka: Bezdružice (18,9 km)

Umíř

Obec Umíř je poprvé zmiňována v roce 1659 v matrice obce Krsy. Později byla spojována s panstvím Bezdružice a majetkem knížete Karla Tomáše z Löwensteinu. Tehdy zde žilo osm hospodářů. V roce 1886 už byl Umíř obydlen 19 obyvateli ve čtyřech domech. V roce 1930 zde žilo 20 obyvatel německé národnosti. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto a domy začaly podléhat zkáze. Do dnešní doby se dochovalo pouze pět studní. Z domů jsou dochovány pouze některé sklepní prostory. Zůstala stát jen kaple v centru osady.

 

GALERIE: OPUŠTĚNÁ OBEC UMÍŘ

Pomologové v Umíři jásají

Překvapivě nejvíce při obnově základů zapomenuté obce zajásali pomologové. To jsou odborníci, kteří se zabývají ovocnými stromy. V zapomenuté obci našli staré stromy dávno zapomenutých ovocných odrůd, které se považují dnes často za staré či krajové odrůdy. Za staré odrůdy se dnes považují ty druhy, které byly rozšířeny před II. světovou válkou. Za krajové se pak považují ty, jejichž vznik a hlavně rozšíření je umístěno do jednoho konkrétního kraje bez ohledu na určité časové období. Třetí kategorii, která dnes odborníky velmi zajímá, jsou lokální odrůdy. Ty jsou velmi specifické a často byly rozšířeny jen v rámci velmi malé oblasti, třeba jen jedné vesnice. Dnes je genetický potenciál těchto odrůd znovu velmi intenzivně vyhledáván. V Umíři bylo nalezeno v blízkosti bývalých statků například Croncelské jablko. Jedná se o starou francouzskou podzimní odrůdu. Plody jsou velké, slámově žluté, vhodné na jídlo i zpracování. Tato odrůda byla oblíbená i ve vyšších polohách. Kromě toho tu je k vidění i odrůda Gascoigneho šarlatové, což je stará anglická odrůda z roku 1881. Jde o velmi oblíbenou stolní zimní odrůdu s velkými lákavými šarlatovými plody. Chuť je šťavnatá, mírně kořenitá a navinule sladká. Velké zastoupení ve starých sadech tu má i velmi stará česká odrůda Panenské české. Jeho plody jsou malé, zcela kryté karmínově červenou slupkou. Charakteristické jsou pro tuto odrůdu rzivé bradavice. Výhodou tohoto jablka je, že vůbec nehnije.

★★ - Kostel svatého Vavřince, Krsy:

Jedná se o původně gotickou stavbu. Ta dostala v průběhu svého vývoje barokní a klasicistní stavební prvky. Uvnitř kostela jsou gotické sochy svaté Anny a svatého Blažeje pocházející z doby kolem roku 1500.

Poloha: 49.9256389N, 13.0551200E
Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krsy (110 m)

Vlaková zastávka: Bezdružice (11 km)

★ - Bývalá cihelna Theodora Haidla, Krsy:

Dnes je ukrytá v lese, ale dřív patřila k nejlepším cihelnám na západě Čech. Fungovala už dávno v době Rakouska-Uherska a známé cihly haidlovky byly přednostně vyžadovány pro svoji vysokou kvalitu. Svému účelu přestala sloužit na konci druhé světové války. Dnes se dochoval jen 30 metrový komín, který je bizarní dominantou zalesněné krajiny.

Poloha: 49.9312392N, 13.0243269E
Parkoviště: v lokalitě osady Kamýček (0,5 km)

Autobusová zastávka: Úterý, Olešovice (1,7 km)

Vlaková zastávka: Bezdružice (10,1 km)

★ - Pevnostní areál Pláň, Ostrov u Bezdružic:

Blízko hranic s okresem Tachov leží jeden z bunkrů hraničního opevnění. Bunkr Řopík byl dostaven v roce 1938.. Na místě jsou k vidění i nezbytné součásti jeho vybavení.

Poloha: 49.9057175N, 13.0696442E
Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ostrov u Bezdružič, Pláň (0,7 km)

Vlaková zastávka: Konstantinovy Lázně (8,8 km)

 

Výlet 2: Na kole na východ od města Úterý (kolo)

Start: Úterý, Turistický rozcestník Úterý - bus

Cíl: Úterý, Turistický rozcestník Úterý - bus

Délka trasy: 33,7 km

Časová náročnost: 2:35 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: 517 metrů - to je celkové převýšení tohoto výletu. Nejvyšším bodem je 681 metrů, kam se dostaneme na Polínském vrchu; naopak nejnižším bodem je 484 metrů nad mořem, na začátku i konci našeho výletu. Nejnáročnějšími etapami je klesání a následné stoupání za městem Úterý a pak výjezd a sjezd Polínského vrchu.

Vhodnost: Výlet nepatří k úplně jednoduchým a je zařazen v páté náročnostní třídě z deseti.

Zastávky:

Ostrov u Bezdružic, Pevnostní arál Pláň (8,4 km) – Krsy, Bývalá obec Umíř (16,4 km) – Krsy, Kostel svatého Vavřince (23,3 km) – Krsy, Polínský vrch (25,4 km) – Krsy, Bývalá cihelna Theodora Heidla (30,8 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★ - Tvrz Vlkošov, Bězvěrov:
Prvním majitelem této tvrze byl už ve 14. století Bušek Calta z Kamenné Hory. Tato stavba zanikla během husitských válek. Na přelomu 15. a 16. století tu vyrostla tvrz nová, která sloužila svému účelu až do roku 1788, kdy byla přeměněna na sýpku. Dnes je v soukromých rukou, ale její majitelé provedli velmi citlivou rekonstrukci zohledňující historické poslání budovy.

Poloha: 50.0117472N, 13.1118689E
Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bezvěrov, Vlkošov (50 m)

Vlaková zastávka: Štědrá (5,1 km)

★ - Bývalý Zuckerův mlýn, Bezvěrov:

Jedná se vlastně o dvě lokality. Jmenují se Velký Zuckerův mlýn a Malý Zuckerův mlýn. Lze zde jen vidět pozůstatky vodního mlýnu a zbytky zaneseného náhonu.

Poloha: 49.9766128N, 12.9958686E
Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Úterý, Vidžin (2,8 km)

Vlaková zastávka: Bezdružice (11,5 km)