TŘEMOŠNÁ

Dnes by už sotva někdo tipoval, že město Třemošná bylo někdy v něčem první v Evropě, a přesto právě tady vznikla první strojní výroba tabulového skla na starém kontinentu

Nejvíce nám zamotá hlavu nedaleká obec Druztová; na jednom místě narazíte na zříceninu hradu, rybník, kostel a lipovou alej – vše vznikalo nezávisle na sobě, ale dohromady to tvoří jeden z nejmalebnějšího koutů severního Plzeňska

Tak dnes se už asi málokdo dozví, kdy se název města zkomolil. Jisté je, že dřív se to tu jmenovalo Střemešná a název pocházel od rostliny střemcha, která rostla podél potoka, který se jmenoval úplně stejně. Důkazy najdeme ve starých knihách – obec Sremesna je zapsána poprvé v roce 1180 a řeka pod názvem rivus Zcrimussil až v roce 1238. Kdy se ale obec Střemešná změnila na Třemošnou není známo. 

 

Prvním známým majitelem byl vladyka Radosta z Třemošné. Po jeho smrti se obec dostává do majetku mělnické kapituly, ale už v roce 1293 jí, společně se sousední obcí Senec, zakoupil plaský klášter. Za pár let se vrací znovu pod mělnickou kapitulu a pak pokračuje dlouhý výčet jednotlivých šlechtických či zemanských pánů.

Velkou změnu začala Třemošná (německy Tschemoschna) prožívat v průběhu 19. století. Začala se pozvolna měnit ze zemědělské oblasti na průmyslovou. Mohl za to fakt, že v okolí města byla objevena ložiska nerostných surovin. O místním nalezišti uhlí se vědělo už od roku 1817, kdy nad kusem černého kamene s velkou výhřevností zajásal August Konigsdorf. Jenže tehdy nebyl o uhlí žádný zájem, zkrátka na co kopat nějaké špinavé černé kameny, když je všude dřeva na podpal dost. Byl tu dokonce otevřen i důl svatého Hynka, ale už po patnácti letech existence byl uzavřen.

 

Vlivný podnikatelský klan Starcků byl velmi úspěšný na poli vznikajícího těžebního a chemického průmyslu. V 60. letech 19. století rozšířili Starckové v postavě Johanna Antona Starcka svoji působnost i na sklářství a v Třemošné tak vznikla během let 1862-1864 sklárna. Ta se může pyšnit tím, že v roce 1911 zahájila jako první v Evropě strojní výrobu tabulového skla. Jenže v té době se uhlí na Třemošnicku už netěžilo a jeho dovážení prodražovalo výrobu, a tak byla sklárna přeložena do Dolního Rychnova. Poslední důležitou komoditou, jejíž objev roce 1855 změnil tvář města, byl kaolin. V době největší slávy tu fungovaly vedle sebe dokonce tři velké továrny na keramické zboží.

5. března 1851 se narodil v Třemešné v budově místního hamru do nejchudších poměrů malíř Václav Brožík. Ve své době byl označován za největšího českého žijícího malíře, bez debaty byl nejznámějším českým umělcem poslední čtvrtiny 19. století. Byl typickým představitelem akademické historické malby, pozdější modernisté ale Brožíkovi vytýkali teatrálnost, historickou nabubřelost, zbytečný patos, povrchnost a absenci invence a nápadů. K nejznámějším obrazům patří Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém, Kraječka řepy nebo Svatební poselstvo krále Ladislava na francouzském dvoře Karla VII., za kterou získal zlatou medaili pro zahraniční umělce na pařížském Salonu v roce 1878.

Nedaleko od Třemošné je obec Česká Bříza. Na úvod kapitoly jsme si představili přemety v podobě názvů města Třemošná, teď předvedeme rošádu s názvy ještě komplikovanější. Obec Česká Bříza se původně jmenovala pouze Bříza, od roku 1575 se v důsledku změny vlastnictví půdy mění její název na Německou Břízu. Tento název vydržel až do konce 2. světové války. Pak je z pochopitelných důvodů přejmenována na Břízku, aby už v roce 1949 získala definitivní název Česká Bříza. Jenže abychom to ještě zkomplikovali, tak je nutné poznamenat, že hned vedle o čtyři kilometry dál existuje město – a to se jmenuje Horní Bříza, a ještě v 18. století se jmenovalo Česká Bříza. Nelze se divit, že někdy pošťáci měli zamotanou hlavu z toho, jak a kam doručovat dopisy.

Znakem města Třemošná je červený štít. Na něm je zobrazena větvička střemchy. Větvička je na štítě zobrazena stopkou nahoru. V nejspodnější části větvičky jsou dva listy, každý na jedné straně. Následuje je trojice plně rozvitých květů, první vyráží přímo ze stonku, následuje ho po každé straně větvičky jeden další. Rozvité květy jsou s pěti stříbrnými okvětními plátky, stříbrným středem a zelenými kališními lístky. Následuje po každé straně větvičky jeden polorozvinutý květ, který je zobrazen s pěti navzájem se přikrývajícími stříbrnými okvětními lístky a zeleným kalichem. Následují po každé straně střídavě dvě postupně se zmenšující poupata, složená ze dvou stříbrných okvětních lístků a zeleného kalichu. Celá větvička vrcholí poupětem zobrazeným dvěma stříbrnými okvětními lístky a zeleným kalichem.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Do Třemošné se dostanete po hlavní silnici číslo 27. Ta se tu kříží ještě se silnicí číslo 180. Vzdálenosti Třemošné z českých měst: Praha (102 km), Ústí nad Labem (138 km), Karlovy Vary (82 km), Plzeň (10 km), České Budějovice (151 km).

Autobus: Autobusové spojení do Třemošné je z Plzně, Kožlan, Kralovic, Orlíka, Horní Břízy, Horní Bělé a Hromnice.

Vlak: Železniční spoje do Třemošné vedou z Plzně, Žihlí a Plas.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★ - Zřícenina hradu Věžka, Druztová:

Hrad neměl nikdy významnou funkci. Na druhou stranu společně s nedalekým kostelem svaté Máří Magdalény tvoří malebné místo a ukázku unikátního zemanského sídla. Archeologové prokázali osídlení už v pravěku, hrad tu ale vybudoval Racek ze Švamberka. Definitivní konec stavby znamenalo obléhání, dobytí a poboření vojskem Matyáše Korvína.

Poloha: 49.7948783N, 13.4576094E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Druztová (0,8 km)

Vlaková zastávka: Plzeň – Bílá Hora (6,6 km)

Kachna na zlatých vejcích

První lidé žili na Věžce už před 6 tisíci lety. Hrad vybudovaný v polovině 14. století byl dobře chráněný proti nepřátelům. Pro dobytí byla velkou překážkou řeka a hluboký příkop, kterým protékal potok. V případě nebezpečí bylo možné do údolí od jezu napouštět vodu, šlo tak pravděpodobně o vytvoření první přehrady v Čechách. Ke zdejšímu hradu se váže i roztomilá pověst o kachně na zlatých vejcích. V sutinách hradu je údajně tajná chodba, která vede k podzemnímu jezírku, kde sedí na zlatých vejcích právě tato kachna. Má to ale jeden háček – kdo chce zlaté vejce získat, musí poslechnout tři mše, pak se musí vykoupat v podzemním jezírku a za neustálého hlasitého modlení otčenáše dojít ke kachně. Ta vstane a dovolí, aby si dotyčný vejce odnesl.

★★★ - Přírodní památka Malochova skála, Druztová:

Unikátní místo teplomilné květeny. Přírodní památka má jen 2 hektary, ale je nádherným místem k procházce a také unikátním místem výhledu na řeku Berounku. Jméno skála dostala jméno po plzeňském botanikovi Františku Malochovi, který zdejší lokalitu studoval.

Poloha: 49.7839747N, 13.4342931E

Parkoviště: na komunikaci (1,6 km)

Autobusová zastávka: Zruč – Senec, V Koutě (3,1 km)

Vlaková zastávka: Plzeň – Bílá Hora (6,2 km)

František Maloch

Významný plzeňský botanik se narodil 24. dubna 1862 v Horní Sloupnici u Litomyšle v rodině veterináře. Vystudoval učitelský ústav a učil v České Třebové, Třemošné, Plzni, ale i na Slovensku. Byl vášnivým biologem a jeho největším dílem je Květena v Plzeňsku. Pečlivě popsal množství dnes chráněných území, například Kamenný rybník, Háj, Malochova skála a další. Významný botanik František Maloch umírá 13. ledna 1940 v Plzni.

★★★ - Přírodní památka Příšovská homolka, Příšov:

Málokdo při pohledu na nenápadný vršek pozná, že se jedná o sopku. Čtrnáctimetrový oblý vrchol je posledním kouskem třetihorního vulkánu Českého masivu. Jedná se o nejjižnější českou sopku.

Poloha: 49.8172258N, 13.2966503E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Příšov (0,8 km)

Vlaková zastávka: Horní Bříza (6,7 km)

★★ - Pomník mistra Jana Husa, Třemošná:

I tento pomník prošel v historií velmi prapodivnými historickými přemety, tak jak je v Čechách u některých pomníků zvykem. Pomník se odhaloval k pětistému výročí hrdinné Mistrovy smrti v Kostnici. Tehdy probíhala I. světová válka a socha měla motivovat k vlasteneckým postojům. Jenže stála na jiném místě, původně byla odhalena před obecním hostincem v centru obce. II. světová válka už tak ohleduplná nebyla, a tak byl z původního místa pomník odstraněn. Po válce byly tendence, aby se pomník vrátil zpět, ale k tomu nedošlo. K jeho znovuodhalení došlo 5. července 1946, došlo k tomu ale na místě dalšího pomníku, který vzal za války za svém. Mistr Jan Hus tak nahradil pomník českého prvorepublikového ministra Antonína Švehly.

Poloha: 49.8296003N, 13.3903681E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třemošná, ZŠ (0,8 km)

Vlaková zastávka: Třemošná u Plzně (1,7 km)

★★ - Rozhledna Krkavec, Ledce:

Krkavec se svými 507 metry výšky patří společně s Radyní k nejvyšším kopcům v okolí Plzně. Nadmořské výšky bylo dobré využít pro výhledy turistů, a tak tu byla zřízena v roce 1901 kamenná válcová rozhledna. Od roku 1938 však připadla německé armádě, po válce zase naopak sloužila jako vojenská hláska armádě československé. Turisté si ji začali znovu užívat v roce 2012. V tu dobu ale bylo okolí už doslova zohyzděné řadou vysílačů mobilních signálů.

Poloha: 49.8029633N, 13.3412917E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ledce, U Pellerů (4,1 km)

Vlaková zastávka: Plzeň - Orlík (4,7 km)

★★ - Kostel svaté Máří Magdalény, Druztová:

I tento kostel nechal postavit Racek ze Švamberka, a to jako památku na první ženu Marii. Barokně byl pak kostel přestaven kolem roku 1700, uvnitř svatostánku můžeme dokonce najít pozdně gotické sochy.

Poloha: 49.7956389N, 13.4556650E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Druztová (0,8 km)

Vlaková zastávka: Plzeň – Bílá Hora (6,6 km)

Přírodní park Pod Štědrým

Chráněné území bylo vyhlášeno na ploše 25 kilometrů čtverečních roku 1979. Důvodem je snaha o zachování krajinného rázu harmonické ryze české krajiny. Území se vyznačuje zvlněným reliéfem s mozaikou lesů, remízků, polí, luk, pastvin a rybníků. Přírodnímu parku dominuje vrchol Štědrý (668 metrů), podle kterého je park pojmenován.

★★ - Lipová alej, Druztová:

Fara kostela svaté Máří Magdalény byla vzdálena od kostela nezvykle daleko, zhruba 600 metrů. V roce 1701 byla vysázena mezi farou a kostelem lipová alej. Dnes už mnohé lípy nejsou původní, pokud byl některý vyvrácen v průběhu předcházejících let, vždy byl dosazen novým stromem.

Poloha: 49.7944481N, 13.4545919E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Druztová (0,8 km)

Vlaková zastávka: Plzeň – Bílá Hora (6,6 km)

★★ - Přírodní rezervace Háj, Druztová: (bez fotografie)

Kamenná moře a kamenné proudy se nacházejí na svahu nad řekou Berounku. Vyskytuje se tu Drobýšek nejmenší, což je velice drobná jednoletá tráva. Vyhledává obnažená dna a břehy rybníků, ale i úhory, pole a okraje cest. V České republice se vyskytuje pouze na čtyřech místech a toto je jedno z nich. Do prostoru přírodní rezervace byly v 50. letech uměle vypuštěni mufloni.

Poloha: 49.7815089N, 13.4451508E

Parkoviště: nedaleko od kraje lokality

Autobusová zastávka: Druztová (1,6 km)

Vlaková zastávka: Plzeň – Bílá Hora (7,2 km)

★ - Kruhová cihelna Martina Pawla, Chotíkov:

Stavba vznikla v roce 1900 z popudu tehdejšího starosty Martina Pawla. Chtěl využít vynikající místní cihlářské hlíny. Cihelna vzkvétala, ve 30. letech zaměstnávala tři desítky zaměstnanců. V roce 1938 ale byla výroba zastavena. Dnes z místní cihelny zbyla čtrnáctikomorová vypalovaná pec a 23 metrů vysoký komín.

Poloha: 49.7920272N, 13.3144936E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chotíkov (0,8 km)

Vlaková zastávka: Plzeň – Bolevec (7,1 km)

★ - Železniční viadukt, Třemošná:

Viadukt nese stopu italského architekta. Šlo o Pietra Righiniho a slavnostní otevření železničního mostu přes říčku Třemošenku bylo 1. května 1872. Stalo se tak v rámci otevření železniční propojky Plzeň – Blatno.

Poloha: 49.8228936N, 13.3882472E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třemošná, Ves (240 m)

Vlaková zastávka: Třemošná u Plzně (0,8 km)

 

Výlet 1: Za krásami třetihorní sopky, rozhledny a ostrožny nad Berounkou na cestě kolem města Třemošná (horské kolo)

Start: Třemošná, turistický rozcestník Třemošná - Exodus

Cíl: Třemošná, turistický rozcestník Třemošná - Exodus

Délka trasy: 38,9 km

Časová náročnost: 3 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Cyklistický výlet nás provede krajinou, kde se scházejí katastry dvou měst – Třemošné a mnohem větší Plzně. Celkové převýšení je 507 metrů. Nejvyšším bodem je 501 metrů nad mořem, kam se dostaneme v lokalitě rozhledny Krkavec, nejnižším místem je 297 metrů nad mořem, ke kterému se dostaneme u obce Druztová. Nevýhodou výletu je skutečnost, že poměrně značnou část cesta vede po neznačených cestách, takže je nutno klást velký důraz na to, abychom nezabloudili. Na zříceninu hradu Věžka s největší pravděpodobností musíme pár metrů vyjít pěšky, protože tato cesta není pro kola zvládnutelná. Ještě je nutné dát pozor při cestě na kole po traverzu nad řekou Berounkou v okolí Malochovy skály. Cesta je tu úzká a dost nebezpečná.

Vhodnost: Výlet se dá klasifikovat jako průměrně náročný. Proto patří do páté náročnostní kategorie z deseti.

Zastávky:

Třemošná, Pomník Mistra Jana Husa (0,8 km) – Třemošná, Železniční viadukt (1,8 km) – Příšov, PP Příšovská homolka (10,2 km) – Ledce, Rozhledna Krkavec (17,2 km) – Druztová, PP Malochova skála (27 km) – Druztová, Přírodní rezervace Háj (29,5 km) – Druztová, Lipová alej (31,8 km) – Druztová, Kostel svaté Máří Magdalény (32 km) – Druztová, Zřícenina hradu Věžka (32,3 km)