PŘIMDA

Hrad Přimda byl hrdým strážcem českoněmecké hranice, dokud jeho funkci nepřevzali pohraničníci, kteří na dlouhá léta vchod do oblasti znemožnili; možná právě proto tu však je dnes tolik zajímavých nedotčených přírodních památek a lokalit

 

Přimda je považována za nejstarší dochovaný český hrad – její počátky prokazatelně sahají do roku 1121 a o její vybudování se zasloužil tehdy ještě německý vládnoucí rod. Jenže podle mnohých zde už hrad několik století stál. Místo kolem něj mělo vždy svoji velkou historickou hodnotu a důležitost, o čemž svědčí i místní dodnes částečně zachovalá šibenice. Kolik českých měst se mohlo chlubit tím, že mělo hrdelní právo? Po revoluci se otevřela turistům i místa, která před tím polykal ochranný bezpečnostní pás kolem státních hranic. Máme najednou k dispozici nejen množství přírodních zajímavostí, ale i zajímavých stavebních památek, které jsme vidět před tím nemohli – například zámeček Diana

Přimda (německy Pfraumberg) je město s 1 600 obyvateli a mnohokrát na vlastní kůži město zažilo válečnou vřavu a plenění nepřátelských vojsk. Kdy byl ale nejstarší český hrad založen, na to neexistuje jasná odpověď. Historické kroniky – ať už Hájkova, Dalimilova či Kosmova se v údajích rozcházejí.

Jako možná se uvádí varianta, že v roce 925 zde hrabě Altenburg postavil dřevěný hrad, aby sem umístil unesenou dceru říšského císaře, kterou miloval. Právě proto se také na Přimdě v roce 1925 odehrály velkolepé oslavy 1000 let založení zdejšího hradu, kterých se zúčastnilo na 20 tisíc lidí.

 

Podle kroniky vyšehradské začal hrad růst v roce 1126; každopádně musel už existovat v roce 1148, protože právě v té době skončil v jeho vězení bratr knížete Václava II. Soběslav; inu, mocenské půtky si vybíraly daň i v nejvyšších vrstvách. A zdejší vězení okusil v roce 1249 také budoucí král Přemysl Otakar II., když ho sem nechal uvrhnout za pokus zmocnit se vlády jeho vlastní otec král Václav I. Přemysl Otakar II. zde mohl zpytovat své svědomí zhruba pět týdnů.

 

Jedno z největších běsnění zažila Přimda v roce 1336, kdy provázely vládu Jana Lucemburského vleklé spory s císařem Ludvíkem IV. Bavorským. Ten také hrad přepadl a překonal dokonce vnější kamenné hradby. Nakonec se němečtí vojáci museli dát na ústup po té, co obránci zapálili vnitřní obranné dřevěné hradby. V roce 1414 kráčel přes Přimdu Jan Hus do Kostnice. Husité se za to možná chtěli pomstít, a tak vypálili zdejší městečko, hrad však nedobyli. To se psal 16. červen 1429. Hrad se v té době pohyboval jako předmět mezi majetkem panovníka a majetkem rodu Švamberků. Každopádně na konci 16. století už bývá hrad označován jako pustý.

 

V roce 1675 koupil panství i s hradem Jan Václav hrabě Novohradský z Kolowrat. Právě rodu Kolowratů se pozemky, lesy a polnosti v okolí Přimdy po revoluci vracely. Velké ztráty způsobil v Přimdě americký nálet v dubnu 1945.

 

Největším nepřítelem městečka Přimda byla odjakživa voda, respektive její velký nedostatek. Město totiž leží přesně v sedle, které je na rozhraní úmoří Černého a Severního moře. První vodovod byl dřevěný a sváděl vodu na náměstí do kašny z potůčků, které stékaly z vrcholu hory Přimda. Výstavba tohoto vodovodu pomohla uhasit velký požár, který zachvátil město v roce 1585. Jenže když přišlo sucho, musela se voda dovážet z dalších pramenů. Absence této tekutiny dokonce zamezila výstavbu léčebny mariánskolázeňské ozdravné společnosti; nepomohla ani výstavba vodovodu v roce 1932. 5. února 1925 tu byl velký svátek – rozzářila se tu první elektrická žárovka, zájem o ní ale nebyl, protože to bylo hodně drahé. Přimda byla odjakživa německým městem. Do roku 1918 zde nežil nikdy žádný Čech. První lidé naší české národnosti dorazili na Přimdu po I. světové válce a v roce 1938 jich zde žilo 26; Němců tu bylo 1200. Život na Přimdě byl jedním z nejkrušnějších v celých Čechách, lidé odsud odcházeli za prací. Přesto se zdejší lokalita stala známá produkcí zelí, třešní a lískových oříšků.

Znak města Přimdy tvoří bílý štít se zeleným trojvrším. Na prostředním vršku stojí lípa přirozené barvy, na jejíž kmen šplhají ze stran dva černí medvědi s červenou zbrojí.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Přimda je poslední české město, které leží v těsné blízkosti dálnice D5 před německými hranicemi. K návštěvě města použijte ze západní strany exitu 144 nebo z východní části exitu číslo 136. Ve městě se také střetávají hlavní silnice číslo 198 a 605. Vzdálenosti Přimdy z českých měst: Praha (158 km), Ústí nad Labem (244 km), Karlovy Vary (101 km), Plzeň (62 km), České Budějovice (193 km).

Autobus: Autobusové spojení do Přimdy je z Boru, Tachova, Rozvadova, Třemešné a Plzně.

Vlak: Vlakové spojení chybí.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Hrad Přimda, Přimda:

Nejstarší dochovaný hrad u nás. Hrad nechal zbudovat Děpolt II. z Vohlburgu už v roce 1121. Krátce poté už ale Přimda patřila českým panovníkům a ti jí používali jako důležitý strážní hrad na obchodní cestě z Prahy do Horní Falce. Sloužila ovšem i jako vězení, kde musel přebývat pozdější král Přemysl Otakar II. Pak jeho význam ale klesal a od 17. století se udává jako pustý. Těsně před revolucí tu došlo k tragédii, kdy nestabilní zeď zavalila a usmrtila mladého chlapce.

Poloha: 49.6796767N, 12.6669172E

Parkoviště: pod svahem (0,8 km)

Autobusová zastávka: Přimda (1,1 km)

Vlaková zastávka: Stráž (10,2 km)

Přírodní rezervace Přimda

Vrcholové partie 848 metrů vysokého vrchu jsou přírodní rezervací. Důvodem je vrcholová partie pralesovitého typu, ve které se objevuje kriticky ohrožený Luňák červený. Když budete tišší a klidní, tak možná narazíte na Rejska malého. Právě na vrcholcích hory Přimdy se nachází jeho překvapivě bohatá kolonie. Při cestě nahoru si určitě všimnete na začátku přírodní rezervace kaple Panny Marie, kterou nechal v roce 1852 postavit zdejší stavitel Thurner. Bylo to poděkování za to, že mu bylo umožněno postavit kopuli kostela v Mariánských Lázních. V době socialismu byla kaple zcela zpustošena a obnovena byla až v roce 1993.

★★★ - Mílovská lípa, Přimda:

Největší lípa okresu Tachov je jedinou památkou na osadu Mílov. Nic jiného z dřívějšího sídla nezbylo, než tento úctyhodný strom. V prsní výšce 130 centimetrů měří obvod jejího kmene 714 centimetrů. Zároveň je tento strom největším stromem okresu Tachov.

Poloha: 49.6760847N, 12.6543858E

Parkoviště: u silnice 605

Autobusová zastávka: Přimda (1,5 km)

Vlaková zastávka: Bor zastávka (11,4 km)

Stromový velikán připomíná zaniklou obci

Mílov vyrostl v mokřinatém údolí kolem roku 1540. Území zde zakoupil švamberský úředník, který tu vybudoval mlýny, ovčín a domky pro poddané. Z Mílova časem vyrostl prosperující statek. V roce 1930 zde bylo 27 domků a 144 obyvatel. Dnes tu kromě obrovské Mílovské lípy můžete najít jen zbytky bývalého osídlení a pomalu zarůstajících rybníčků.

★★ - Přírodní památka Kolowratův rybník, Přimda:

Místo výskytu vzácných vážek a jedné kriticky ohrožené rostliny. Tou je Rosnatka prostřední. Obzvláště cenným místem je rašelinná část rybníka.

Poloha: 49.6735544N, 12.6479689E

Parkoviště: u silnice 605

Autobusová zastávka: Přimda (2,2 km)

Vlaková zastávka: Bor zastávka (12 km)

★★ - Zbytky šibenice, Přimda:

Zbytky šibenice s kruhovými základy najdeme na opačném konci města Přimda, na vrcholu Šibeník. Je to vrch s výškou 757 metrů a přístup na něj je poměrně složitý, protože kopec nedisponuje žádnými oficiálními i neoficiálními cestami. Šibenice se nachází na samotném vrcholu kopce, jedná se o kruhovou kamennou stavbu. Šibenice sloužila svému účelu v první polovině 18. století.

Poloha: 49.6815297N, 12.6672150E

Parkoviště: pod svahem (0,5 km)

Autobusová zastávka: Přimda (1,7 km)

Vlaková zastávka: Třemešné (8,2 km)

★★ - Přírodní památka Mílov, Přimda: (bez fotografie)

Silně podmáčená louka rozkvétá na jaře zástupem zajímavých a podmanivých orchidejí. Mezi nejzajímavější a nejchráněnější rostlinám patří Kruštík bahenní a Rosnatka okrouhlolistá. Jedná se o poměrně složitě přístupné místo sice při hlavní silnici, ale v těžko přístupném terénu na jižním svahu hory Přimda.

Poloha: 49.6722353N, 12.6623111E

Parkoviště: u silnice 605

Autobusová zastávka: Přimda (1,2 km)

Vlaková zastávka: Bor zastávka (9,7 km)

★ - Zámek Velké Dvorce, Přimda:

Jedna z výrazných kolowratských památek v oblasti. Nechal ji postavit Jan Václav Novohradský z Kolovrat v roce 1690, později je zámek upravován, dnes je ve vlastnictví firmy a chátrá, přesto stojí z hlediska architektonického za obhlídku. Bohužel i to je dnes skoro nemožné, protože stavba zarůstá nálety a travinami.

Poloha: 49.6849586N, 12.7002572E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přimda, Velké Dvorce (0,8 km)

Vlaková zastávka: Bor zastávka (6,3 km)

 

Výlet 1: Paprskovitý výlet kolem Přimdy (pěší)

 

Start: Přimda, Turistický rozcestník Přimda - náměstí

Cíl: Přimda, zámek Velké Dvorce

Délka trasy: 11,9 km

Časová náročnost: 3.30 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nám představí nejzajímavější historická i přírodní bohatství města Přimda a jeho okolí. Zvláště můžeme ocenit návštěvu některých přírodních památek, která kvůli blízkosti západní hranice byla na dlouhá léta nepřístupná a nepoznala negativní dopady lidské činnosti. Nejvyšší bod výletu je přímo na zřícenině hradu Přímda, což je ve výšce 848 metrů, nejnižší místo pak je ve výšce 573 metrů v blízkosti Kolowratova rybníku. V první části nás čeká výraznější stoupání na kopec Přimda, pak ostrý sešup dolů a pak už se jde více méně po rovinně s výjímkou výšlapu na kopec Šibeník.

Vhodnost: Výlet není náročný, je na vás, na jak velký časový horizont ho napnete. Jeho nevýhodou je, že některé jeho části jsou vedeny podél frekventovaných silnic. Proto nedoporučujeme tento výlet pro rodiče s malými dětmi. Na druhou stranu se jedná o paprskovitý výlet, kdy se několikrát vracíme do stejného bodu, není proto vůbec žádný problém trasu předčasně ukončit či použít jen její úsek. Výlet zařazujeme na třetí stupeň náročnosti.

Zastávky:

Přimda, Přírodní rezervace Přimda (1 km) – Přimda, Zřícenina hradu Přimda (1,2 km) – Přímda, Mílovská lípa (3,8 km) – Přimda, Přírodní památka Kolowratův rybník (4,5 km) – Přimda, Přírodní památka Mílov (6 km) – Přimda, Zbytky šibenice (7,5 km) – Přimda, Zámek Velké Dvorce (10,4 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★ - Rozhledna Milíře, Rozvadov:

Byla postavena v roce 2001 jako telekomunikační věž. Nabízí zajímavé výhledy nejen na Český Les, ale i na německou stranu, protože stojí na dohled od státní hranice.

Poloha: 49.6653139N, 12.6224475E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rozvadov, Kateřina (2 km)

Vlaková zastávka: Třemešné (9,9 km)

★★ - Přírodní rezervace Diana, Rozvadov:

Úkazka původního pralesního porostu. Ochranu lokality zajišťuje vysoké oplocení v severní části rezervace, díky němuž zde na jaře kvetou dymnivky, kyčelnice a sasanky. Na padlých stromech rostou rozmanité druhy hub a v dutinách hnízdí ptáci. Místo výskytu kriticky ohrožených druhů Holub doupňák, Čáp černý, Lejsek malý.

Poloha: 49.6326636N, 12.5788547E

Parkoviště: v osadě Diana (0,9 km)

Autobusová zastávka: Rozvadov, Diana (1 km)

Vlaková zastávka: Třemešné (12,3 km)

Diana

Bohyně lovu dala jméno místu, které tak často měnilo své poslání. Nejdříve zde stávala sklářská huť, na jejím místě pak vyrostl lovecký zámeček a následně velký podnik na zpracování dřeva. Lovecký zámeček je poprvé zmiňován už v roce 1742 a projekt zámecké stavby je přisuzován J. B. Santinimu. Zámeček po roce 1960 sloužil jako domov důchodců, dnes je stavba opuštěná. Nedalekou dřevěnou kapli nechal postavit v roce 1939 sám hrabě Jindřich Kolowrat, který se na místo po nucené emigraci v roce 1991 vrátil, když mu bylo 94 let. Samotnou přírodní rezervaci pak najdete při čelním pohledu na zámeček na cestě vlevo společně s oborou, kde žije stádo muflonů.

★ - Kostel svaté Apoleny, Přimda:

Památka na další zaniklou obec. Připomíná ji jen kostel sv. Apoleny, který byl postaven na přelomu 17. a 18. století. Místní obyvatelé byli hlavně Němci, a tak byli po válce odsunuti, z vesnice zbyl jen rozpadlý kostel. Zdejší kostel byl však poutní záležitostí, protože voda z léčivého pramene navracela lidem zrak.

Poloha: 49.6392322N, 12.6625972E

Parkoviště: u silnice 198

Autobusová zastávka: Přimda, Málkov (1,6 km)

Vlaková zastávka: Třemešné (4,1 km)

 

Výlet 2: Okružní kondiční výlet rozvadovskou částí Českého lesa (silniční i horské kolo)

Start: Přimda, Turistický rozcestník

Cíl: Přimda, Turistický rozcestník

Délka trasy: 27,2 km

Časová náročnost: 2 hodiny 5 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Tento výlet považujme hlavně za kondiční. Nenarazíme na příliš mnoho pamětihodností, jejichž prozkoumávání nám nebude trvat příliš dlouho. Tento výlet berme jako trasu, kde pojedeme v hlubokých lesích a čisté ovzduší nám hezky pročistí plíce. Začátek i konec v Přimdě (698 metrů nad mořem) je nejvyšším bodem samotného výletu. Zhruba do sedmého kilometru jde téměř jen o klesání. Od sedmého do zhruba 18. kilometru je výlet veden rovinným terénem. A od 18. kilometru zase pozvolna stoupáme vzhůru. Závěrečné stoupání však ještě přetne dočasné klesání za zříceninou kostela svaté Apoleny. Nejnižší místo celé trasy je ve výšce 502 metrů nad mořem a najdeme ho u zámečku Diana.

Vhodnost: Výlet je vhodný pro jakékoliv typy a výkonnostní kategorie cyklistů. Ocení ho zvláště rodiče s dětmi, protože je veden z velké části po komunikacích s minimem provozu, přesto ale s pěkným a zpevněným povrchem. Výlet jsme zařadili na třetí stupeň náročnostní stupnice.

Zastávky:

Rozvadov, Rozhledna Milíře (5,4 km) – Rozvadov, Zámek Diana (11,6 km) – Rozvadov, Přírodní rezervace Diana (13 km) – Rozvadov, Zřícenina kostela svaté Apoleny s kouzelnou studánkou (22,2 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★ - Židovský hřbitov Stráž, Stráž:

Jeden z nejstarších českých židovských hřbitovů – založen už v roce 1330. Nejstarší náhrobek je tu dnes z roku 1601, za druhé světové války ale silně poškozen nacisty.

Poloha: 49.6766744N, 12.7669122E

Parkoviště: na místní komunikaci (0,6 km)

Autobusová zastávka: Stráž, Souměř (1 km)

Vlaková zastávka: Stráž (1,9 km)

Židovský hřbitov Stráž

Jde o jeden z nejstarších a největších židovských hřbitovů u nás. Jeho založení v roce 1330 je sice podloženo jenom ústníí tradicí, přesto jeho obrovská rozloha šokuje. Bývalo tu až na tisíc náhrobků. Ty však šokující osud. Nejprve zničily hřbitov němečtí vojáci, kteří náhrobky rozbili a použili na stavbu silnic a cest; po válce byla část náhrobků rozkradena a z velké části byly použity do základů místního dřevozpracujícího závodu. Nic nepomohly ani intervence ze strany ředitele Židovského muzea v roce 1965 směřované na předsedu místního národního výboru s žádostí o hledání pobořených či na stavby použitých náhrobků. Na hřbitově lze najít nejstarší náhrobek Plzeňského kraje, který pochází z roku 1601. Druhým unikátním náhrobkem je pak hřbitovní kámen z roku 1614, který stráží hrob Pesil, dcery Šimeonovy. Epitaf na jejím náhrobku lze přeložit takto: Zde je označena a pohřbena a ukryta žena jasného rozumu paní Pesil, dcera pana Šimeona, památka jeho buď požehnána, svým jménem zvaná. Odešla do světa svého 13. sivanu roku 5374 (21. května 1614). Její duše buď přijata do svazku živých. Dnes se o hřbitov starají němečtí dobrovolníci z organizace Aktion Sühnezeichen Friedensdienste a další dobrovolníci například z obce Baráčníků ve Stráži.

 

GALERIE: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV STRÁŽ

★★★ - Rozhledna Březinka, Stráž:

K dalekému výhledu slouží telekomunikační věž postavená v roce 2001. Uvidíte dokonce až Mariánské Lázně, Šumavu, Přimdu nebo Český les. Leží na modré turistické stezce.

Poloha: 49.6484378N, 12.8215811E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Stráž, Bernartice (1,2 km)

Vlaková zastávka: Borek u Tachova (3,9 km)

★★ - Barokní sýpka Olešná, Stráž:

Solitérní barokní stavba zářící do dalekého okolí. Pochází z druhé poloviny 18. století a dřív bývala pravděpodobně součástí tvrze.

Poloha: 49.6257844N, 12.8120581E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Stráž, Olešná (0,5 km)

Vlaková zastávka: Stráž (5,5 km)

Přírodní park Valcha

Park tvoří čtyři zalesněné pískovcové vrcholy, které se jmenují Pískový, Ptačí, Homole a Homolka. Původní jsou zde kyselé bory, které dnes doplnily porosty smrku a borovice, které byly uměle vysázeny. Původní bory jsou předmětem ochrany PP Valcha. V přírodním parku se objevuje hodně barokních stavebních památek. Zajímavostí je kamenná lávka na máchání prádla na samotě Valcha.

★★ - Tvrz Bernartice, Stráž:

Původně kdysi gotická tvrz, dnes už nese stopy renesanční přestavby. Unikátní budova, která je v soukromých rukou, přesto je možná po telefonické domluvě její prohlídka.

Poloha: 49.6282361N, 12.8008694E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Stráž, Bernartice (50 m)

Vlaková zastávka: Borek u Tachova (2,6 km)

 

Výlet 3: Okružní výlet Přírodním parkem Valcha (horské kolo)

Start: Stráž, turistický rozcestník Stráž - náměstí

Cíl: Stráž, turistický rozcestník Stráž - náměstí

Délka trasy: 23,2 km

Časová náročnost: 1:40 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Tento výlet prochází Přírodním parkem Valcha. Ten si vzal za cíl ochraňovat typickou západočeskou krajinu plnou plnohodnotných lesů a krásných luk. Právě přírodní krajinou tohoto typu je výlet na kolech veden. Přední a závěrečná část je v téměř rovinatém rytmu, který je oživován jen dočasnými krátkodobými stoupáním a sešupy. Uprostřed najdeme výraznější stoupání na nejvyšší kótu výletu – 567 metrů. Nejvyšším bodem výletu je rozhledna Březinka. Při cestě od rozhledny nás postupné klesání dovede do nejnižšího bodu – 433 metrů nad mořem, který najdeme v Boněticích. Malý rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem svědčí o nenáročnosti výletu. Celkové převýšení je 293 metrů.

Vhodnost: Výlet je vhodný pro každého. Ocení ho zvláště rodiče s dětmi, protože je veden z velké části po komunikacích krásným prostředím. Výletu patří druhý stupeň náročnosti.

Zastávky:

Stráž, Židovský hřbitov Stráž (1,4 km) – Stráž, Přírodní památka Valcha (5,9 km) – Stráž, Tvrz Bernartice (9,8 km) – Stráž, Rozhledna Březinka (11 km) – Stráž, Barokní sýpka (16,8 km)