Pohled_na_hrad_Rabí_(VP).JPG

RABÍ

Rabí se proslavilo jedním z největších hradních komplexů v Evropě; další věcí, která vtiskla městečku s 500 obyvateli celosvětový věhlas byla muškařská škola, kterou tu založil mlynář Karel Liška

Kouzlo hradu Rabí a jeho okolí spočívá v tom, že samotný hrad je obklopen přenádhernými vápencovými kopci, která doplňují nádherná panoramata oblasti. Lokalita byla pod neustálým německým vlivem, dokonce dlouhá léta patřila k německému státu

Němci dokonce považují hrad Rabí za hrad německý. Vznikl totiž ve 13. století zásluhou rodu Wittelsbachů v době, kdy hranice českého státu byla o poznání mnohem blíž k Praze než dnes. První skutečně podložená písemná zmínka je spojená až s Půtou Švihovským z Rýzmberka a s rokem 1380. Když se dostal k moci jeho bratr Břeněk Švihovský z Rýzmberka dal pokyn k velké přestavbě hradu. Ta největší přestavba ale byla zahájena v roce 1480 a podílel se na ní i stavitel Benedikt Rejt, který je úzce spjat s přestavbou Pražského hradu. Za třicetileté války ovšem nehezky zamávali s hradem Rabí švédští vojáci, kteří hrad vyplenili a zapálili. Po třicetileté válce se už věhlas hradu nepodařilo obnovit a pomalu začíná stavba chátrat.

Věhlas jiné kategorie vtiskl jednomu z nejmenších českých měst Karel Liška. To byl mlynář, který se sice narodil v Dobřívi na Rokycansku, ale miloval rybaření natolik, že na zlatonosné Otavě si pronajal v roce 1905 rybářský revír. Obhospodařoval ho třicet let a muškaření dovedl do takové dokonalosti, že si zde zřídil muškařskou školu. Jezdili za ním významní umělci, průmyslníci, politici, a to nejen ti čeští a učili se, jak správně ve vodě muškařit a jak si mušky vyrobit. Jedním z nejslavnějších žáků jeho školy byl i Jan Werich, který rybaření miloval a veškeré volné chvíle prožil na své chatě v nedalekých Velharticích.

Rabí (německy Rabi), ale často se v dřívějších dobách objevovalo i Raby je skutečně jedno z nejmenších českých měst. Žije v něm jen 500 obyvatel.

 

Znak města Rabí je modrý štít, ze kterého vyrůstá stříbrná kvádříková zeď, uprostřed které je otevřená brána s černou povytaženou mříží. Nad branou je předsazené cimbuří, zlatá vrata brány jsou otevřena. Nad stříbrnou zdí vyrůstají tři kvádříkově stříbrné věže. Všechny mají v prvním patře jedno černé okno, v druhém patře dvě černá okna. Každá věž je zakončena cimbuřím se třemi výstupky. Nad věžemi je rozkročený šedý vlk v pohybu směřující k pravé straně znaku, kolem krku má položené zelenohnědé jelení paroží. Ze štítu vyrůstá stříbrná helmice, která je zakončena modrobílými překryvadly, které se spouštějí po stranách erbu. Z vrcholu helmice vyrůstá prsní busta šedého vlka se dvěma předními končetinami směrovaného vpravo. I tento vlk má kolem krku položené zelenohnědé jelení paroží.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Rabí leží na silnici číslo 171, která spojuje Horažďovice a Sušice. Vzdálenosti Rabí z českých měst: Praha (138 km), Ústí nad Labem (227 km), Karlovy Vary (154 km), Plzeň (70 km), České Budějovice (83 km).

Autobus: Autobusové spojení do Rabí je ze Sušice, Prahy, Modravy, Horažďovic, a Budětic.

Vlak: Vlakové spojení přímo do Rabí neexistuje. Vlakové nádraží je na opačném břehu řeky Otavy v Žichovicích. Tam se dostaneme z Horažďovic, Sušice a Klatov.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★Národní kulturní památka Hrad Rabí, Rabí:

Jeden z největších evropských hradních komplexů oplývá mnoha tajemstvími ještě dnes. Původně se za jeho stavitele považovali páni z Velhartic, dnes se ví, že vznikl už mnohem dřív, a to za přispění pánů z Wittelsbachu. A vznikl jako hrad německý, zdejší území připadlo českému státu až v roce 1273. Za pánů z Rýzmberka zažil hrad největší rozkvět, co ale naplat, když k jeho hradbám hned dvakrát dorazili husité. V prvním případě se obránci hradu bez boje vzdali, v druhém případě se bojovalo a Jan Žižka zde přišel o druhé oko. Oprav se dočkal hrad ještě po husitské době a bylo zpevněny, i když z nepochopitelných důvodů nedokončeny, hradby, hrad tak zůstal zcela otevřený. A tak švédské vojsko za třicetileté války hrad vypálilo. Po této události začal hrad pustnout až do dnešní doby. V polovině 19. století se snažil Gustav Jáchym z Lamberka o renovaci ve stylu novogotické modní vlny, peníze ale z jeho kapsy na to nestačily, a tak ze záměru sešlo. Na začátku 20. století dokonce rozpadající se zdivo ohrožovalo místní obyvatele, a tak se rozhodovalo o stržení hradu, k tomu naštěstí nedošlo.

Poloha: 49.2791733N, 13.6185594E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rabí, náměstí (225 m)

Železniční zastávka: Žichovice (2,7 km)

Wittelsbachové

Prastarý rod německých knížat, který sahá až do 10. století. Svoji moc soustředili hlavně na Rýnskou Falc a Bavorsko. Napoleon Bonaparte pak povýšil jejich území na království, kde vládli na bavorském území až do roku 1918. Tři muži z rodu – Ludvík IV. Bavor, Ruprecht I. a Karel VII. Albrecht dosáhli dokonce na titul císaře. Wittelsbachové dodali krále také na švédské, norské, dánské, české, řecké a bavorské trůny. K nejvýznamnějším členům dynastie patřil například stavitel pohádkových zámků Ludvík II., matka rakouského císaře Frantiska Josefa I. Žofie a její věčná soupeřka, manželka Františka Josefa I. císařovna Alžběta – Sissy. Za zakladatele rodu je považován syn Luitpolda Bavorského Arnulf Zlý.

 

GALERIE: TISÍC POHLEDŮ NA RABÍ

★★★Vintířova studánka, Rabí:

Spojena s legendou svatého Vintíře, na jehož naučné stezce jí také najdeme. Jedná se o extrémně vydatný zdroj, který nabízí údajně léčivou a zázračnou vodu. V posledních letech se uskutečnila revitalizace okolního prostředí a přibyl tu i příjemný turistický přístřešek.

Poloha: 49.2771692N, 13.6022222E

Parkoviště: u lomu (0,6 km)

Autobusová zastávka: Rabí, Čepice, rozcestí (1,6 km)

Železniční zastávka: Žichovice (4,8 km)

Poustevník Vintíř (Gunther)

Dnes bychom řekli, že byl svatý, ale jeho vrstevníci by se tomuto označení asi od srdce zasmáli. Žádný chudák to rozhodně nebyl; patřil k vládnoucímu rodu v Duryňsku a byl úzce spjat rodem s císařem Jindřichem II. Byl oblíbený i na českém trůnu, a to u Oldřicha a Jaromíra. Byl bohatý a oplýval značnými nemovitostmi a zpočátku vedl hodně prostopášný život, který mu neumožnil ani naučit se číst a psát. Kde se ve Vintířovi vzalo rozhodnutí zcela svůj život změnit, dnes už asi nezjistíme. Jisté však je, že vstoupil do řádu svatého Benedikta v klášteře v Dolním Altaichu v Bavorsku. Ani tady to s ním však nebylo lehké a Vintíř byl i nadále zpupný. Z kláštera sice odešel, po čase se ale vrátil a stal se jedním z nejhorlivějších mnichů. Brzy se rozhodl, že bude žít v naprosté samotě v poustevně, jak by ale řekl velikán Jára Cimrman, chodili za ním lidé, a tak prchl ještě hlouběji do neprostupných hraničních hvozdů. Tady se od roku 1029 začal věnovat se svými bratry klestění stezky mezi Řeznem, Hartmanicemi a Sušicí. Nelze říci, že by se i poté oddával Svatý Vintíř jen duchovním záležitostem. Rozehrál hru v nejvyšší evropské politice. Byl závislý na uherském, německém, ale i českém trůně, co se týkalo příspěvků na vznik dalších klášterů a kostelů, proto také různé strany v různé časy podporoval, převáděl přes Šumavu a vždy tak, aby se o tom nevědělo na druhé straně. Zkrátka stal se šedou eminencí středoevropské politiky té doby. Vintíř, který se v té době usadil v Dobré Vodě u Hartmanic, 9. října 1045 umírá. Na své přání byl pohřben v břevnovském klášteře, ale husité jeho ostatky rozházeli. Nemohlo tedy dojít k jeho svatořečení, jak bylo několikrát usilováno. V Břevnově najdeme dnes jeho symbolicky kenotaf.

★★★ Čimické jezírko, Rabí:

Bývalo vápencovým lomem. Je zarostlé v lese, jeho nalezení vás ale odmění přenádhernou scenérií podobnou a připomínající slavnou filmovou ságu o rudém muži a jeho bílém příteli. Z lomové stěny je krásný výhled do kraje.

Poloha: 49.2612314N, 13.6068650E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žichovice, železniční stanice, rozcestí (1,3 km)

Železniční zastávka: Žichovice (1,4 km)

★★★ Zámek Žichovice:

Překvapivě zachovalá a zdařilá ukázka zaalpské renesance. Původní tvrz byla do tohoto stylu přestavena na začátku 17. století. Je škoda, že vstup do zámku je omezený; patří totiž obci, ale vnitřní Bílý sál s bohatými štuky by rozhodně stál za prohlédnutí. Krásná je i kaple svatého Františka. Z nedalekého Rabí sem byla přivezena kamenná gotická plastika Piety.

Poloha: 49.2668314N, 13.6249781E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žichovice, u mostu (400 m)

Železniční zastávka: Žichovice (1,1 km)

★★★ Židovský hřbitov, Rabí:

Jedna z nejkrásnějších židovských památek leží na dohled hradu Rabí. Byl založen roku 1724 a najdeme tu řadu barokních a klasicistních náhrobků. Zajímavý je i rokokový vstupní portál. Náhrobky pocházejí z 1. třetiny 18. století.

Poloha: 49.2797683N, 13.6165211E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rabí, náměstí (280 m)

Železniční zastávka: Žichovice (2,8 km)

★★★ Přírodní památka Vlkonice, Budětice:

Přírodní památka bez značených cest. Leží pod kopcem Vrch. Důvodem ochrany je hojný výskyt kriticky ohroženého Hořečku českého mnohotvarého. Kvete od srpna do října. Z místa jsou nádherné výhledy do okolí.

Poloha: 49.3001369N, 13.5965547E

Parkoviště: v obci (0,8 km)

Autobusová zastávka: Budětice, Vlkanice (0,8 km)

Železniční zastávka: Žichovice (6,3 km)

★★ Přírodní rezervace Čepičná, Rabí:

Jedná se o velký hřbet nad řekou Otavou. Zdejší bukové a borové lesy vyrůstají z vápencového podloží, proto jsou rájem kriticky ohrožených rostlin a živočichů. Ty nejznámější se jmenují: Okrotice červená, Lomikámen trojprstý, Lišejníkovec tečkovaný, Smrkovník plazivý, Modrásek pumpavový a Modrásek komonicový. Když budete mít štěstí narazíte i na dalšího vzácného obyvatele zdejších vápencových vršků – Saranče modrokřídlé.

Poloha: 49.2723789N, 13.5872703E

Parkoviště: na kraji silnice 169

Autobusová zastávka: Rabí, Čepice, rozcestí (100 m)

Železniční zastávka: Žichovice (3,2 km)

Přírodní park Buděticko

Přírodní park o rozloze 44 kilometrů čtverečních leží mezi Rabím a Sušicemi. V oblasti narazíme na vzácné vstavačovité rostliny, ale i na několik druhů hořců. Z živočichů je významný výskyt škeble rybniční v Otavě, bohužel výskyt perlorodky říční je už minulostí. Na území parku se nacházejí dvě chráněné rezervace – Čepičná a Zbynické rybníky.

★★ Vyhlídka z lomu, Rabí:

Nádherné a skoro až fantazijní místo. Poblíž silnice z Rabí do Čepice máte po pravé ruce lom, který vás okouzlí nejen tím jak vypadá, ale jak příjemná svěží a průzračná voda v něm je. Lokalitu bývalého vápencového lomu můžete využít třemi různými způsoby. První z nich je pochopitelně koupání. Musíte ale počítat s tím, že stejný nápad budou mít v horké dny stovky dalších lidí. Další možností je vyšplhat na nejvyšší lomovou etáž a užít si nádherného pohledu do krajiny a konečně na opačné straně hlavní silnice naproti lomu najít malou, zhruba 10 metrů dlouhou, vápencovou jeskyni. Je sice bez krápníkové výzdoby, ale v zimě se tu tvoří ledovcová výzdoba v podobě krápníků a záclon.

Poloha: 49.2741806N, 13.6112056E

Parkoviště: v místě u lomu

Autobusová zastávka: Rabí, Čepice, rozcestí (1,3 km)

Železniční zastávka: Žichovice (2,9 km)

★★ Kostel Nejsvětější trojice, Rabí:

Jeden z nejmalebněji posazených kostelů západních Čech. Historicky není příliš významný, i když se datuje až do roku 1498. Prim hraje jeho místo. Je přilepen na skalní stěnu hradu Rabí. Nabízí tak nádherné pohledy i nádherné momenty pro fotografování.

Poloha: 49.2797822N, 13.6192997E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rabí, náměstí (230 m)

Železniční zastávka: Žichovice (2,6 km)

★ ★ Kaple svatého Antonína, Hradešice:

Patří k nejzajímavějším stavbám, které se váží k rodu Taaffů. Jde o původem irský rod, kterému patřily nedaleké Nalžovy. Zde v Hradešicích si zřídili ve zdejší kapli hrobku. Ta vznikla v roce 1809, později byla upravena v novogotickém stylu.

Poloha: 49.3296869N, 13.5775111E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hradešice, U svatého Antonína (30 m)

Železniční zastávka: Žichovice (11,5 km)

★★ Vodárna, Rabí:

Důstojný, leč nesouměřitelně menší, partner hradu Rabí. Najdeme ji na opačném svahu na druhém konci města – na kopci Šibeník. Byla postavena v novogotickém stylu až ve 30. letech 20. století a svou unikátní podobou vlastně vytváří druhý hrad ve městě. Opravami prošla v roce 1948, o čemž svědčí nápis na zdi.

Poloha: 49.2826658N, 13.6135814E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rabí, náměstí (0,6 km)

Železniční zastávka: Žichovice (3,1 km)

★★ Lípa u svaté Anny, Břežany:

Památný strom s obvodem kmene 430 centimetrů. Dosahuje výšky 25 metrů a zaujala i hlasující v anketě Strom roku.

Poloha: 49.3458911N, 13.6251256E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Břežany (0,8 km)

Železniční zastávka: Pačejov (6,7 km)

★★ Kaple svaté Anny, Břežany:

Barokní kaple, která stojí na hraně lesa a pole. Pochází z roku 1760. Obdélníková stavba s trojúhelníkovým štítem prošla náročnou rekonstrukcí.

Poloha: 49.3458511N, 13.6249956E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Břežany (0,8 km)

Železniční zastávka: Pačejov (6,7 km)

Tip pro milovníky a hledače křišťálů

My co rádi věnujeme čas hledání krásných vizitek nerostného bohatství naší země, máme možnost. Pokud stojíme na hrázi Vodní nádrže Nýrsko zády k vodní hladině, tak máme po pravé ruce kopec, který obtáčí silnice 190. V tomto svahu je uprostřed malý lůmek, kde vystupuje na povrch metr mocná žíla křemene, která nabízí naleziště pěticentimetrových křišťálových krystalů vysoké kvality.

★ Lukášovic studánky, Rabí:

Dvě studánky vzdálené od sebe asi jen jeden metr. Pocházejí prý každá z jiného zdroje. Nejsou tak známé jako vedlejší Vintířova studánka, ale oplývají obrovskou malebností. Bohužel dnes často zarůstají z důvodů nedostatku péče rákosím v údolí potoka.

Poloha: 49.2774936N, 13.6008142E

Parkoviště: u lomu (0,6 km)

Autobusová zastávka: Rabí, Čepice, rozcestí (1,7 km)

Železniční zastávka: Žichovice (4,7 km)

★ Bývalé přemostění lanové dráhy, Žichovice:

Dnes jen segment dřívější technické památky. Stávala tu kdysi lanová dráha, která spojovala železnici s vrchem Kočí břeh, kde se těžil kámen a touto lanovou dráhou se dostával kámen k železnici.

Poloha: 49.2660189N, 13.6119956E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žichovice, železniční stanice, rozcestí (0,5 km)

Železniční zastávka: Žichovice (0,6 km)

Otava

Jedná se o českou zlatonosnou řeku (německy Wottawa), která byla páteřním tokem Prácheňského kraje. Vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily. Je dlouhá 112 kilometrů. Na své pouti protéká řeka městy Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek. Svoji cestu končí pod hradem Zvíkov, kde vtéká do řeky Vltavy. Posledních 19 kilometrů řeky je součástí Orlické přehrady. V minulosti se řeka používala jako zlatonosná, splavovalo se po ní dřevo a lovily se zde perlorodky. Přes Otavu se klene i nejstarší český kamenný most v Písku, který pochází ze 13. století. Nejhlubší je řeka u Přeborovic na Strakonicku, kde dosahuje hloubky 750 centimetrů. Otava je oblíbená vodácká řeka, která je splavná hned od Čeňkovy Pily, ale jen pro gumové či uzavřené lodě a s určitým omezením. Od Radešova je sjízdná pro veškeré lodě.

 

Výlet 1: Pohled na hrad Rabí doslova ze všech úhlů (pěší)

Start: Rabí, Turistický rozcestník Rabí

Cíl: Rabí, Turistický rozcestník Rabí

Délka trasy: 11 km

Časová náročnost: 3:35 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Hrad Rabí je stěžejním tématem tohoto výletu. Nejenže ho navštívíme, ale prohlédneme si jeho siluetu ze všech koutů a úhlů. Pro ty, kteří rádi fotografují to bude skutečně úžasná příležitost pořídit fotky jednoho z největších evropských hradních komplexů. Výlet není náročný, Celkové převýšení je jen 194 metrů. Nejnižší bod najdeme při přechodu řeky Otavy, jsme ve výšce 438 metrů nad mořem. Nejvyšší body jsou dva - 525 metrů nad mořem měří oba a najdeme je v obou případech u jezer v místních lomech.

Vhodnost: Výlet je vhodný pro každého, není dlouhý a nepřekonává velké výškové rozdíly. Malý problém je možné spatřit v tom, že vede chvílemi po frekventovaných silnicích. Výlet je zařazen na druhém stupni z desetibodové výkonnostní škály.

Zastávky:

Rabí, Kostel Nejsvětější Trojice (0,1 km) – Rabí, Zřícenina hradu Rabí (0,2 km) – Žichovice, Zámek Žichovice (2,3 km) – Žichovice, Bývalé přemostění lanové dráhy (3,4 km) – Čímice, Čímické jezírko (4,5 km) – Rabí, Zatopený lom a vyhlídka nad lomem (7,2 km) – Rabí, Přírodní památka Čepičná (7,8 km) – Rabí, Vintířova studánka (8,2 km) – Rabí, Lukášovic studánky (8,3 km) – Rabí, Technická památka Vodárna (10,3 km) - Rabí, Židovský hřbitov (10,7 km)