MANĚTÍN

Na Manětínsku najdeme dvě ze čtyř nejcennějších památek okresu Plzeň – sever; v první řadě je to barokní perla manětínského zámku, který očaruje nejen vnitřním vybavením, ale i krásnou zahradou a parkem a v druhé řadě je to Odlezelské jezero, které vzniklo přirozenou cestou až v roce 1872

„Tma jako v pytli,“ tak to říkáme, když zrovna nemůžeme při prachbídných světelných podmínkách něco najít; na Manětínsku se to ale říká s velkou úlevou a nadšením v hlase, protože místní kraj patří mezi tři oblasti tmavé oblohy v České republice; sjíždějí se sem astronomové amatéři i profesionálové, aby tu pozorovali úkazy, které se jinde kvůli světelnému smogu zahlédnout nedají

Manětín (německy Manetin), ale v dřívějších dobách se setkáme i s českým názvem Mantiná, je dnes městem na samotném okraji Plzeňského kraje, ve kterém žije zhruba 1100 obyvatel. Původní osada na důležité obchodní stezce mezi Chebem a Prahou je poprvé zmiňována v roce 1169, kdy ji daroval král Vladislav II. řádu pražských johanitů.

 

V roce 1420 zastavil král Zikmund Lucemburský Manětín Bohuslavu ze Švamberka. Ten se ostře vymezoval proti husitskému hnutí, ale poté co ho husité zajali, tak náhle „změnil názor“. Stejně vzdorovitě působil na manětínské tvrzi syn jeho bratra, další Bohuslav ze švamberského rodu, kterému byl trnem v oku český král Jiří z Poděbrad. Dokonce proti němu založil s jinými šlechtici jednotu zelenohorskou.

 

Každopádně za největší počin švamberského rodu lze považovat to, že byl v roce 1483 Manětín vykoupen z vazalství johanitů. Švamberkové panství prodávají v roce 1544 a rody se rychle střídají. Za zmínku stojí uvést rod Hrobčických, který se postaral o to, že tu na přelomu 16. a 17. století vyrostl renesanční zámek.

V průběhu třicetileté války získávají zdejší panství Lažanští a ti nejprve násilím rekatolizují místní obyvatelstvo. Velký rozkvět města byl zahájen zničujícím požárem v roce 1712, při kterém zmizela z mapy polovina města, včetně zámku. Tehdejší majitel Václav Josef Lažanský nechal vystavět podle architekta Tomáše Haffeneckera nový zámek.

 

Manželka majitele Marie Gabriela Lažanská se po smrti manžela dál snažila o rozvoj kultury ve městě a k dostavbě zámku zvala významné osobnosti, například malíře Brandla, architekta Santiniho, sochaře Borovce a na návštěvě byl hudební skladatel Brixi. Přes toto všechno si ale místní lidé se zámkem příliš nerozuměli, nejvíce se to odrazilo v roce 1918, kdy Manětín zaplavily české prapory, jen na zámku visel černo-žlutý prapor rakouského mocnářství. Ten rozvášněný dav nakonec strhl.

 

Manětín byl vždy překvapivě ryze českým městem, a to i přesto, že okolní obce měly daleko větší zastoupení německého obyvatelstva. To způsobilo, že po podpisu Mnichovské smlouvy byl Manětín posledním místem Československé republiky, za kterým už začínaly Sudety.

15. září 2014 vznikla Manětínská oblast tmavé oblohy. Jednalo se o třetí lokalitu v České republice, hned po jizerské a beskydské oblasti. Na jejím ustavení se dohodlo deset měst a obcí: Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim. Velmi se tu zlepšila kvalita noční oblohy, mléčná dráha je v této oblasti viditelná jen pouhým okem a my můžete vidět i další jevy, které není možné běžně pozorovat. Patří k nim například zvířetníkové světlo, což je slabá záře, která se vyskytuje kolem ekliptiky a je způsobena rozptylem slunečního světla ve vesmírném prachu. Protisvit je další světelný jev, který můžeme kolem Manětína pozorovat. V tomto případě se jedná o pravý opak, jde o oválnou září přesně naproti Slunci. Airglow je naprosto unikátní světelný jev noční oblohy, který vzniká v závislosti na iontech kyslíku a dusíku v ovzduší, které byly během dne ionizovány ultrafialovým zářením.

Manětín jako městečko je poprvé uváděn ve 14. století, přesné datum udělení znaku stejně jako povýšení na město ale není známo. Znakem je svisle polcený štít, v pravé polovině je stříbrný maltézský kříž na červeném pozadí. Levá polovina znaku je zlatá a nese polovinu černé orlice s červenou zbrojí. Zvláštností je pohled orlice, který nemíří vně znaku, jak je většinou obvyklé, ale naopak ke středu.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Do Manětína se dostanete po silnicích 201 a 205, které se tu kříží. Vzdálenosti Manětína z českých měst: Praha (110 km), Ústí nad Labem (118 km), Karlovy Vary (48 km), Plzeň (43 km), České Budějovice (183 km).

Autobus: Autobusové spojení do Manětína je z Plzně, Nečtin, Kralovic, Bezdružic, Plas a Žlutic.

Vlak: V Manětíně není železniční spojení.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★ - Přírodní památka U Báby – U lomu, Žihle:

Památka je dělena na tři samostatné lokality. Mají název Bába, Dědek a Viklan, a to podle stěžejních kamenných útvarů. Jedná se o nejstarší přírodní památku na Plzeňsku, ochrana byla vyhlášena už v roku 1933.

Poloha: 50.0585094N, 13.3561028E

Parkoviště: na kraji obce Žihle (1,4 km)

Autobusová zastávka: Žihle, autobusová zastávka (1,9 km)

Vlaková zastávka: Žihle (1,9 km)

★★★ - Významný krajinný prvek Tiské mokřady, Tis u Blatna:

Mokřadní plochy vznikly kolem Struhařského potoka. Ochránci udržují lokalitu pravidelným sečením a kosením, aby tu i nadále byly vhodné podmínky pro desítky zvláště chráněných živočichů a rostlin.

Poloha: 50.0958728N, 13.3490417E

Parkoviště: na kraji obce (1 km)

Autobusová zastávka: Tis u Blatna (1,6 km)

Vlaková zastávka: Blatno (4 km)

GALERIE: MALEBNÉ TISKÉ MOKŘADY

 

★★★ -  Kostel Povýšení svatého Kříže, Tis u Blatna:

Kostel je zmiňován už v roce 1227. V průběhu staletí prošel mnoha opravami, ve 14. století to byla gotická přestavba, v 18. století barokní, zařízení svatostánku zůstalo ale barokní.

Poloha: 50.0860208N, 13.3481125E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Tis u Blatna (240 m)

Vlaková zastávka: Blatno (4,8 km)

★★★ - Národní přírodní památka Odlezelské jezero, Žihle:

Světová rarita nesmírného významu. Nejmladší přírodní cestou vzniklé jezero v naší zemi. V rodném listě má napsáno datum 25. a 26. května 1872. Tehdy vládly ve zdejším kraji silné deště a nestabilní premokarbonské vrstvy se sesuly do údolí a zemina zahradila Mladotický potok. Nahrávala tomu i skutečnost, že na sesutých svazích probíhala výstavba nové železniční trati. Stavba oslabila pevnost svahu, a to společně s dešti umožnilo velký sesuv. Po něm vzniklo na toku Mladotického potoka jezero. Ze západního svahu Potvorovského kopce sjelo do údolí tolik zeminy, že vytvořily hráz dlouhou 350 metrů a vysokou až 20 metrů. Dalším úžasným jevem jsou zdejší stromy, které vyrůstají s typickým zakřivením kmenů. To je způsobeno právě plošným sesuvem půdy a s přirozenou touhou stromů vyrovnat sklon v cestě za světlem. Dnes je velkým nebezpečím pro lokalitu postupné zanášení sedimenty. Zatímco na začátku 20. století mělo jezero hloubku 14 metrů, dnes je to jen sedm metrů.

Poloha: 50.0153025N, 13.3763025E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Žihle, Odlezly (0,5 km)

Vlaková zastávka: Potvorov (1,4 km)

★★ - Odlezelské vodopády, Žihle:

I vodopády jsou na mapě teprve od roku 1872. Sesuv milionů tun hornin a zeminy způsobil na Mladotickém potoku vytvoření vodní kaskády o několika stupních. Hlavní stupeň má výšku dva metry. Je však těžko přístupný.

Poloha: 50.0125886N, 13.3713122E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Žihle, Odlezly (2,9 km)

Vlaková zastávka: Potvorov (1,9 km)

GALERIE: ODLEZELSKÉ JEZERO A JEHO ZÁHADY

 

Přírodní park Pod Štědrým

Chráněné území bylo vyhlášeno na ploše 25 kilometrů čtverečních roku 1979. Důvodem je snaha o zachování krajinného rázu harmonické ryze české krajiny. Území se vyznačuje zvlněným reliéfem s mozaikou lesů, remízků, polí, luk, pastvin a rybníků. Přírodnímu parku dominuje vrchol Štědrý (668 metrů), podle kterého je park pojmenován.

★★ - Kostel svatého Václava, Žihle:

Je tu patrný Kaňkův rukopis. Půdorysný tvar kříže s krátkými příčnými rameny to jen dokazuje. Stavba vznikla v první třetině 18. století na základech původní stavby. Za prohlédnutí stojí bohatá iluzivní výmalba.

Poloha: 50.0453056N, 13.3760972E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žihle, náměstí (200 m)

Vlaková zastávka: Žihle (1,4 km)

★★ - Zámecký dvůr Kalec, Žihle:

Jeden ze tří dvorů vznikl z podnětu plaského opata Evžena Tyttla. Stalo se tak v první části 18. století. Příslušnost k plaskému klášteru dokazuje znak kláštera na omítce a za pozornost stojí i dvoje sluneční hodiny. V první třetině 20. století koupila dvůr rodina Brčkova, jenže poválečné období dvůr zestátnilo. Po revoluci se do rukou rodiny Brčků v restitucích dvůr vrátil.

Poloha: 50.0213694N, 13.3285697E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žihle, Hluboká (1,1 km)

Vlaková zastávka: Potvorov (4,1 km)

★★ - Kostel svatého Jana Křtitele v Ostrovci, Velečín:

Pradávná církevní stavba v severním Plzeňsku. Stávala tu už v průběhu 14. století. Ves poprvé zničili husité, srovnali ji se zemí. Podruhé se tak stalo v roce 1878, kdy vesnice i kostel kompletně shořely. Na konci 20. století se zřítil strop a z kostela zbyla ruina. Unikátní stavební dispozice ve zřícenině objevil profesor Johannes Geisenhof z univerzity v německém Bamberku. Na jeho popud začaly záchranné práce.

Poloha: 50.0749889N, 13.4018317E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velečín (150 m)

Vlaková zastávka: Pastuchovice (0,8 km)

 

Výlet 1: V okolí nejmladšího přirozeného jezera v České republice (horské kolo)

Start: Žihle, Cyklistický rozcestník Žihle

Cíl: Žihle, Cyklistický rozcestník Žihle

Délka trasy: 38,1 km

Časová náročnost: 2 hodiny 55 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet se zaměřuje na přírodní památky v okolí Žihle; rozděluje se na tři hlavní hřbety, přes které se musí přejet, mezi nimi jsou dvě poměrně mělká údolí. Celkové převýšení je 618 výškových metrů. Nejvyšší bod výletu – 598 metrů nad mořem na nás bude čekat před lokalitou Tiských mokřadů, což je konec prvního hřebene. Nejnižší bod je na přejezdu mezi druhým a třetím hřebenem, to bude ve výšce 385 metrů a místo najdeme kousek za Odlezelskými vodopády.

Vhodnost: Cyklistický výlet lze hodnotit jako středně náročný; je zařazený v šestém stupni desetibodové náročnostní škály.

Zastávky:

Žihle, Kostel svatého Václava (0,3 km) – Žihle, Přírodní památka U Báby – U Lomu – Dědek (3 km) - Žihle, Přírodní památka U Báby – U Lomu – Bába (3,4 km) – Tis u Blatna, Kostel Povýšení svatého Kříže (8 km) – Tis u Blatna, Tiské mokřady (9,4 km) – Velečín, Kostel svatého Jana Křtitele v Ostrovci (17,5 km) – Potvorov, Turistický rozcestník Potvorov (25,2 km) - Žihle, Národní přírodní památka Odlezelské jezero (27,5 km) – Žihle, Odlezelské vodopády (27,7 km) – Žihle, Zámecký dvůr Kalec (32,6 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Zámek a zámecký park, Manětín:

Perla plzeňského baroka, je přídomek víc než příznačný. Je zřejmé, že šlechtické sídlo tu bylo už v mnohem dřívějších dobách, za svoji výjimečnou podobu ale vděčí rodu Lažanských, kterým patřil Manětín více než 300 let od roku 1639. Zadavatelem přestavby byl Václav Josef Lažanský, ale je známo, že si přestavbu vynutila hlavně manželka Marie Gabriela z rodu Černínů z Chudenic. Bohužel do plánované podoby se zámek nikdy nepodařilo dostavět, přestavba byla příliš náročná i pro pokladnu Lažanských. Z jižního průčelí zámku vejdeme do francouzské zahrady, která za Manětínským potokem pozvolna přechází v anglický park. Revitalizace parků začala na sklonku 20. století a dá se hodnotit jako velmi vydařená.

Poloha: 49.9914375N, 13.2322369E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, náměstí (100 m)

Vlaková zastávka: Mladotice (10,5 km)

GALERIE: PERLA ZÁPADOČESKÉHO BAROKA MANĚTÍN

 

Marie Gabriela hraběnka Lažanská z Bukové

Bez této ženy bychom krásu západočeské barokní perly – Manětína – neměli. Marie Gabriellla Josepha Polixena Johanna Francisca Valentine Czernin von Chudenitz se narodila 4. března 1695 a už ve svých dvanácti letech byla provdána za Václava Josefa Lažanského z Bukové. Tomu bylo v době sňatku 34 let. O dva roky později porodila první ze čtyř dětí. Když bylo hraběnce šestnáct let, její manžel ji prodává celé manětínské panství za 180 tisíc zlatých a stěhuje se na panství Chříč. O rok později v roce 1712, to je Marii Gabriele 17 let, město Manětín vyhoří a ona se podílí na jeho obnově. O další čtyři roky později v roce 1715, krátce po narození čtvrtého dítěte, umírá manžel Václav Josef Lažanský z Bukové. Marie Gabriela ve svých dvaceti letech dědí i panství na Chříči. Ve stejném roce podepisuje smlouvu s Petrem Brandlem o malbě obrazů pro manětínské kostely a umělec zůstává ve městě rok. Zcela nezvyklým a ojedinělým krokem je uzavření smlouvy s malířem Václavem Dvořákem, kterého žádá o namalování služebnictva. Během roku vzniká soubor 13 rozměrných pláten, která zachycují služebnictvo v životní velikosti. Obrazy jsou dodnes v manětínském zámku. Později se hraběnka stává abatyší pražského ústavu šlechtičen a umírá 23. července 1758 ve věku 63 let.

★★★★★ - Kamenný most v Rabštejně nad Střelou, Manětín:

Podle některých odborníků jde o druhý nejstarší most v Česku. Datum vzniku je situováno do let 1335-40. O výstavbu se zasloužil nejvyšší zemský podkomoří krále Jana Lucemburského Oldřich Pluh z Rabštejna. Most je velmi oblíbenou lokalitou filmařů. Točila se tu řada historických snímků, ale i klip skupiny Depeche Mode.

Poloha: 50.0464503N, 13.2951253E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, Rabštejn nad Střelou (0,7 km)

Vlaková zastávka: Žihle (5,9 km)

Střela

Řeka Střela (německy Schnella) je známá hlubokým a kaňonovitým údolím. Délka toku činí téměř 102 kilometrů. Pramení na úpatí Prachometského kopce v Prachometech v Tepelské vrchovině u Toužimi v Karlovarském kraji. Na řece leží Žlutice, vodní nádrž Žlutice, ale nejkrásnější je její tok v okolí Rabštejna nad Střelou. V oblasti Plas se zklidňuje, vytéká z výrazného kaňonu a pomalu se blíží k Liblínu, kde vtéká do Berounky. Na řece leží méně významná vodní nádrž Plasy, která brání tragickým povodním, které se historickým sídlem prohnaly v 19. století. Řeka bývá při vyšším průtoku využívána vodáky, a to od Žlutické přehradní nádrže níž.

★★★★ - Národní kulturní památka Kostel svatého Jana Křtitele, Manětín:

Kostel vznikl po devastujícím požáru města počátkem 18. století. K výzdobě byly pozvání rodem Lažanských nejvázanější umělci té doby – například malíř Petr Brandl. Obdivuhodný je jeho oltářní obraz Křest Kristův. Ten je natolik cenný, že byl prohlášen samostatnou národní kulturní památkou. Varhany vytvořil uznávaný loketský varhanář Jan Leopold Burkhardt.

Poloha: 49.9914428N, 13.2311156E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, náměstí (150 m)

Vlaková zastávka: Mladotice (10,5 km)

 

GALERIE: HISTORICKÉ MĚSTEČKO RABŠTEJN NAD STŘELOU

★★★★ - Vyhlídka Hraběcí kříž Rabštejn nad Střelou, Manětín:

Nechte se vézt naučnou stezkou. Odtud budeme mít přehled o celém historickém městečku. Uvidíme jak na dlani všechny stavby v lokalitě a navíc můžeme sledovat meandry řeky Střely zakusující se do zalesněných svahů. Nádherná je i cesta nahoru po traverzech zdejší skály.

Poloha: 50.0398961N, 13.2961339E

Parkoviště: u mostu (1 km)

Autobusová zastávka: Manětín, Rabštejn nad Střelou (1,8 km)

Vlaková zastávka: Žihle (6,7 km)

★★★★ - Zámek Rabštejn nad Střelou, Manětín:

Posledními majiteli byli Lažanští, kterým patřil do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes můžeme obdivovat jeho barokní podobu. Vznikl na místě původního hradu, a to i přesto, že v těsné blízkosti najdeme další hradní objekty. Zámek je oblíbeným místem svatebních obřadů, ale můžeme si zde prohlédnout i zámecké salony.

Poloha: 50.0424181N, 13.2925183E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, Rabštejn nad Střelou (220 m)

Vlaková zastávka: Žihle (6,4 km)

Lažanští z Bukové

Jedná se o starý český vladycký rod, který byl později povýšen do panského a hraběcího stavu. Rod vznikl rozrodem Chotků z Chotkova. Jako první ověřený předek rodu se objevuje Oldřich z Bukové, a to v roce 1483. Do povědomí vstoupil rod až osobou Ferdinanda Rudolfa Lažanského z Bukové. Ten musel za stavovského povstání emigrovat, protože byl označen za zrádce země. Vrátil se brzy zpět s velkou slávou jako důstojník císařské armády a často nečistým způsobem získal obrovské jmění po bitvě na Bílé hoře. V roce 1639 se stal říšským hrabětem. Jeho tři synové si majetek rozdělili a dál nabírali velké jmění a pozemky. Rudolf Jiří získal pražské Záběhlice, František Adam pak Mladějovice na Olomoucku a severočeský Osek. Třetí syn Karel Maxmilián pak zdědil Manětín a stal se dvorským radou. Jedním z nejvýznamnějších představitelů byl Prokop Lažanský, který se stal nejvyšším kancléřem a předsedou nejvyššího soudu. Jeho syn Prokop byl moravskoslezským gubernátorem a zemským hejtmanem a vnuk Leopold moravským místodržícím. Lažanští zastávali často pozici velmistrů v zednářském hnutí. V průběhu století se rod rozrostl do tří větví. Nejstarší z nich vymřela za první republiky, druhá byla násilně odsunuta po roce 1945 a své útočiště našla v africké Rhodesii. Z této větve stále žije hraběnka Angelika Cawdor Lažanská, která nakonec našla útočiště na zámku Cawdor ve Skotsku. Poslední třetí větev žije v Německu a Rakousku. Erbem je část kola – takzvaný korbel. Lažanští mají stříbrný korbel v červeném poli. Erb je přikryt klenotem ze tří pavích per, krajní jsou červená, prostřední stříbrné.

★★★ - Klášter servitů Rabštejn nad Střelou, Manětín:

K založení došlo v roce 1672. Pro prostorovou nedostatečnost bylo přistoupeno v roce 1730 k výstavbě nového východní křídla. Jenže v roce 1787 byl řád zrušen a od té doby měla budova různá využití. Byla v ní fara, škola, hotel, dnes je nevyužívaná.

Poloha: 50.0419703N, 13.2907372E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, Rabštejn nad Střelou (150 m)

Vlaková zastávka: Žihle (6,5 km)

★★ - Zřícenina hradu Sychrov v Rabštejně nad Střelou, Manětín:

Nad krajinou zdaleka viditelné zbytky bergfritové věže. Odborníci se přou zda byl hrad součástí hradu Rabštejn, který se nachází jen pár metrů za terénním valem na východ a nebo šlo o zcela samostatný hrad. Jisté je, že vznikl v době vlády Karla IV., ale dlouhého trvání nebylo Sychrovu dopřáno. Už kolem roku 1560 začíná pustnout a mění se v ruiny.

Poloha: 50.0421425N, 13.2887417E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, Rabštejn nad Střelou (50 m)

Vlaková zastávka: Žihle (6,6 km)

Přírodní park Horní Střela

Deset tisíc hektarů chráněného území se nachází v okrese Plzeň-sever a také v okrese Karlovy Vary. Historicky významnou kapitolu hraje těžba břidlice, která se využívala jako střešní krytina na nejvýznamnějších stavbách své doby. Břidlicí z této oblasti byly potaženy střechy na Karlštejně i na Pražském hradě. Součástí přírodního parku je i Žihelská brázda, kde se nacházejí skalní města. Lokalita je známa přírodními viklany. Na čedičových skalách našly domov chráněné rostliny Skalník celokrajný či Lilie zlatohlavá.

★★ - Zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou, Manětín:

Zakladatelem sídla byl v první polovině 14. století Oldřich z Pluhu. Byl to velký sympatizant Jana Lucemburského, proto mu král toto místo věnoval k užívání. Jenže Oldřichovi synové tak velkou přízeň ke králi nechovali. To si tehdejší vladař Karel IV. nenechal líbit a donutil je, aby prodali hrad zpět koruně. Karel IV. si místo velmi oblíbil a rád tady pobýval. Líbilo se tu i manželce Elišce Pomořanské, proto výnosy z hradu věnoval král právě jí.

Poloha: 50.0422600N, 13.2903403E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, Rabštejn nad Střelou (100 m)

Vlaková zastávka: Žihle (6,1 km)

★★ - Židovský hřbitov, Rabštejn nad Střelou, Manětín:

Židovská komunita v Rabštejně nebyla nikdy velká. Stejně není velký ani místní židovský hřbitov. Navíc je rozdělen na nový a starý. Zvláštností je, že z důvodu nedostatku místa pro hroby byla nejstarší hřbitovní část úmyslně navýšena. První Židé se začali usazovat v Rabštejně už v 17. století.

Poloha: 50.0401786N, 13.2872075E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, Rabštejn nad Střelou (250 m)

Vlaková zastávka: Žihle (6,5 km)

Židovské pohřbívání

Od 16. století vstupují v platnost protižidovská opatření a Židé se musejí stěhovat z velkých měst do menších městeček a vesnic. Málo početné komunity pak zakládají na krajích obcí a často v nepřístupných místech židovské hřbitovy. Ty jsou obehnány vysokou zdí. Mrtvým je zaručena navždy neporušitelnost hrobů, proto ani neužívané hroby nejsou považovány za zrušené, ale jen za uzavřené. Židé jsou ukládáni v obyčejných dřevěných rakvích na znamení toho, že ve smrti jsou si všichni rovni. Pod hlavu se mrtvému dává váček s palestinskou zemí, aby bylo splněno přání být pochován v zemi svých otců. Do prvního výročí pohřbu musí být do čela hrobu vsazen kamenný náhrobek, takzvaná macewa. Ten má tvar stély obrácený na východ. Když byl hřbitov malý, mohly se pohřby klást nad sebe, ale jen za předpokladu, že mezi jednotlivými hroby je vrstva země na šest dlaní. Židovský náhrobek nese datum úmrtí, musíme si uvědomit, že židovský letopočet je o 3760 let vyšší než křesťanský. Až do 20. století jsou všechny kameny bez podstavce zapuštěny 30-50 centimetrů do země a nápis má základní schéma. Text začíná: „Zde je pohřben X. Y....“ a končí „... jeho (její) duše budiž přijata do svazku věčného života.“ Od baroka se na špici náhrobků objevují ozdobné prvky – rozety, piniové šišky, palmety, žehnající ruce a další. Ty vycházejí z biblické tradice, ale velmi často i z oblasti, kde byly často typově ozdoby používány. Jindy vyjadřují řemeslo nebo funkci v židovské obci. Od poloviny 19. století se začínají objevovat poprvé německé nápisy na židovských hrobech. Muži na židovský hřbitov vstupují vždy se zakrytou hlavou, může to být jarmulka, klobouk, ale stačí i obyčejná čepice nebo kapuce. Místo květin se na hroby nosí malé kamínky, a to na památku židovského putování v poušti a podle rabínských slov: „květy živým, kameny mrtvým.“ Dnes je v České republice 334 židovských hřbitovů, z toho jen třetina je v uspokojivém stavu.

★★ - Nučická lípa, Manětín:

Naprosto nezvyklý strom. Najdeme ho v údolí řeky Střely u bývalého Nučického mlýna. Obvod kmene je 726 centimetrů. Stromový habitus je pro lípu nezvyklý, strom vyhnal kolmo do výšky základní kosterní větve, které dosahovaly rozměrů vzrostlých stromů. To byl také důvod, proč se po roce 2000 koruna lípy začala rozpadat. Tíha větví byla nad síly základního kmene. Přesto si Nučická lípa zaslouží bronzovou příčku v tabulce největších stromů okresu.

Poloha: 50.0546664N, 13.2829844E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, Rabštejn nad Střelou (2,6 km)

Vlaková zastávka: Žihle (10,2 km)

Výlet 2: Za krásami dvou historických míst – Manětína a Rabštejna nad Střelou (pěší)

Start: Manětín, Turistický rozcestník Manětín - zámek

Cíl: Rabštejn nad Střelou, Vyhlídka Hraběcí kříž

Délka trasy: 13,2 km

Časová náročnost: 4 hodiny 20 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je zaměřený na podrobné poznání dvou velmi cenných lokalit okresu Plzeň – sever. V podstatě po celou délku trasy nesejdeme z modré turistické stezky. Začátek patří městu Manětín, po krásné procházce krajinou navštívíme historicky nejmenší město republiky – Rabštejn nad Střelou. I když není výlet moc dlouhý doporučujeme ho chápat jako celodenní, nabízí se totiž obrovské množství zajímavých lokalit a míst, kde určitě budeme potřebovat na pečlivou prohlídku další minuty. Při cestě vystoupáme nahoru 395 metrů a 328 sestoupíme. Nejnižší bod celého výletu se nachází ve výšce 400 metrů nad mořem a najdeme ho u Vuršova Mlýna na konci Manětína. Nejvýše se vyšplháme do výšky 517 metrů, a to bude v lokalitě Úvratce při procházce krajinou mezi Manětínem a Rabštejnem nad Střelou.

Vhodnost: Pěší výlet je krásný, poučný a hlavně nenáročný. Vhodný pro rodiny s dětmi, protože je z 90 procent veden mimo komunikace. Přesto však počítejme s mírnými kopečky, které výlet zasouvají do třetí náročnostní kategorie.

Zastávky:

Manětín, Kostel svatého Jana Křtitele (0,1 km) – Manětín, Národní kulturní památka Zámek Manětín a přilehlý zámecký park (0,6 km) – Rabštejn nad Střelou, Židovský hřbitov (10,9 km) – Rabštejn nad Střelou, Zřícenina hradu Sychrov (11,2 km) - Rabštejn nad Střelou, Zřícenina hradu Rabštejn (11,3 km) - Rabštejn nad Střelou, Klášter servitů a Kostel Panny Marie Sedmibolestné (11,4 km) – Rabštejn nad Střelou, Zámek Rabštejn nad Střelou (11,5 km) – Rabštejn nad Střelou, Kamenný most (12,1 km) – Rabštejn nad Střelou, Vyhlídka Hraběcí kříž (13,2 km)

 

Tip pro ty, kteří chtějí vidět zajímavý strom a projít se údolím řeky Střely:

Stačí, když se z vyhlídky Hraběcí kříž vrátíme stejnou cestou přes celý Rabštejn nad Střelou až k rozcestníku Rabštejn nad Střelou, který najdeme mezi dvěma zřícenými hrady. Tady si vybereme zelenou a červenou turistickou stezku a odbočíme doprava. Obě cesty nás dovedou k řece Střele, kde přejdeme přes místní most. Je tu rozcestník Střela – turistická lávka. Dál už půjdeme po zelené turistické stezce, protože červená zůstává na nesprávné straně řeky. Po přejití řeky brzy dorazíme k velké Nučické lípě. Pokud si vybereme tento dovětek k výletu počítejme s tím, že se výlet prodlouží o 4,3 kilometru a budeme potřebovat zhruba 80 minut navíc.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Přírodní rezervace Kozelka, Manětín:

Původní sopka netypická téměř stolovou podobou. Na jejím vrcholu a svazích lze najít řadu skalních věží, pyramid nebo závrtů. Už jen vytvoření skalního města ve vulkanických horninách je poměrně ojedinělý jev. Místo je vyhledávané horolezci a více než 50 lezeckých tras z něj činí nejoblíbenější horolezeckou lokalitu v Plzeňském kraji. Výjimečnosti oblasti si všímali už předci, a tak vytvořili řadu pověstí o vzniku Kozelky. Nejznámější je ta o místním pastýři, který vyháněl každý den na pastvu stáda krav místních sedláků. Jednou večer se vrátil, ale krávy nedaly ani kapku mléka. Selky pastýře podezíraly, že je podojil, ale on přísahal, že ne. Druhého dne se stádo ani pastýř nevraceli. Když je šly ženy hledat, objevily na svazích Kozelky mnoho kamenných útvarů. Pastýř s celým stádem zkameněl, protože se dopustil křivé přísahy.

Poloha: 49.9940311N, 13.1580308E

Parkoviště: v obci Doubravice (0,8 km)

Autobusová zastávka: Nečtiny, Doubravice, rozcestí (2,2 km)

Vlaková zastávka: Štědrá (13 km)

 

GALERIE: STOLOVÁ SOPKA KOZELKA

Vyhlídka Kozelka

Stolová hora má dva vrcholy. Kozelka je ve výšce 660 metrů, Doubravický vrch je o metr nižší. Vyhlídka, ze které uvidíte do široka hlavně severní část kraje je v blízkosti vrchu Kozelka a dovede nás červená turistická stezka.

★★★★ - Kamenohorský buk, Nečtiny:

Strom z pohádky o elfech a skřítcích. 300 let starý buk roste na kraji Kamenohorského lesa a jeho hledání může být náročné, ale rozhodně se vyplatí. Jeho boulovitý kmen s obrovským množstvím kořenových náběhů nás dostane. Obvod kmene dosahuje 425 centimetrů a výšku má 18,5 metrů. Jedná se o devátý největší strom okresu Plzeň - sever.

Poloha: 49.9818003N, 13.1126586E

Parkoviště: v obci (0,7 km)

Autobusová zastávka: Nečtiny, Kamenná Hora, rozcestí (2,4 km)

Vlaková zastávka: Štědrá (12,6 km)

 

GALERIE: POHÁDKOVÝ KAMENOHORSKÝ BUK

★★★ - Kostel svatého Jiří v Lukové, Manětín:

Údajně jedno z nejstrašidelnějších míst na světě. Způsobila to instalace výstavy soch Jakuba Hadravy v roce 2012. Výtvarník umístil do kostela sochy dvaceti věřících zahalených v kápích. Nabídl návštěvníkům zajímavý pohled a hlavně artefakty zviditelnily kostel a vstupné přispívá na obnovu zchátralého kostela. Ten byl vybudován ve 14. století, ale v roce 1796 byl stižen devastujícím požárem, následně byl znovu upraven do gotické podoby. V posledním století přišel kvůli válce o zvony a kvůli rukám nenechavců téměř o celé vnitřní vybavení.

Poloha: 50.0164636N, 13.1606039E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Manětín, Luková (150 m)

Vlaková zastávka: Štědrá (6 km)

★★★ - Kostel svaté Anny a cesta andělů, Nečtiny:

Kostel nechal postavit Adam Václav z Kokořova po třicetileté válce, která původní budovu zničila. Na renesančním portálu můžeme vidět alianční kokořovskohesensteinský erb. Ke kostelu nás dovede skupina devíti andělů. Ty jsou výsledkem místního sochařského mezinárodního sympozia, které se konalo v roce 2015. Sochy jsou vytvořeny z hořického pískovce.

Poloha: 49.9708661N, 13.1607883E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nečtiny (0,6 km)

Vlaková zastávka: Štědrá (15,5 km)

★★★ - Kostel svatého Jakuba Vetšího, Nečtiny:

Přirozená dominanta obce. Přesto to je až třetí kostel v průběhu let. Ten první zničili husité a druhý, který byl dokončen za Jana Pluha z Rabštejna v období renesance, nechala kvůli špatnému stavu tehdejší majitelka panství Marie Karolína z Kokořova zbořit. Na jeho místě vznikla v letech 1750-2 současná barokní stavba.

Poloha: 49.9749231N, 13.1665819E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nečtiny (300 m)

Vlaková zastávka: Štědrá (15,1 km)

★★★ - Zřícenina hradu Preitenstein, Nečtiny:

Druhý hrad v Nečtinách nechal postavit v roce 1333 Jan Lucemburský. Stavební poloha je rozlehlá a členitá a svědčí o tom, že se hradu využívalo hlavně k vojenským účelům, tedy ke strážení obchodních stezek a k obraně země. Jeho důležitost podtrhnul Karel IV. tím, že ho zařadil do zákoníku Majestas Carolina, což byl seznam hradů, které nikdy nemohly být zastavovány a musely zůstat v panovnické správě. V roce 1547 byl Preitenstein vypálen a už nikdy nebyl obnoven.

Poloha: 49.9604814N, 13.1614064E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nečtiny, hrad Nečtiny (0,8 km)

Vlaková zastávka: Štědrá (17,5 km)

★★ - Bývalý hrad Nečtinský Špičák, Nečtiny:
Hrad na vrcholu 611 metrů vysokého kopce. Postaven byl s největší pravděpodobností v 15. století. V terénu po něm najdeme už jen málo stop. O to hodnotnější je výhled do krajiny, který lokalita nabízí.

Poloha: 49.9804156N, 13.1782333E

Parkoviště: v obci (0,8 km)

Autobusová zastávka: Nečtiny (1,3 km)

Vlaková zastávka: Štědrá (16,1 km)

Přírodní park Manětínská

Klidové místo o velikosti téměř devíti tisíc čtverečních hektarů. Centrem je obec Nečtiny, která je bohatá nejen na přírodní, ale i historické památky. Jde o oblast s bohatými lesy, které disponují ještě bohatším bylinným patrem. Proto je z oblasti chráněná lokalita.

★★ - Zámek Nečtiny, Nečtiny:

Na Nečtinách se střídali majitelé. Když ves připadla v roce 1549 Floriánu Gryspekovi z Gryspachu, tak tu nechal postavit jednoduchý renesanční zámeček. O století později, jej postihla barokní přestavba a současnou neogotickou podobu dostal v letech 1855-58. V okolí se nachází jezírko a anglický park.

Poloha: 49.9590236N, 13.1597114E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nečtiny, hrad Nečtiny (320 m)

Vlaková zastávka: Štědrá (17,6 km)

★★ - Pohřební kaple svaté Terezie rodiny Mendsdorf – Poully, Nečtiny:

Kaple vznikla v roce 1858. Patří slavné rodině Mendsdorf – Pouilly.

Poloha: 49.9579419N, 13.1536389E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nečtiny, hrad Nečtiny (0,6 km)

Vlaková zastávka: Štědrá (17,7 km)

 

Výlet 3: Přes čtyři vrcholy za krásou Nečtin, pohádkového buku a vyhlídky Kozelka (horské kolo)

Start: Nečtiny, Turistický rozcestník Nečtiny - náměstí

Cíl: Nečtiny, Turistický rozcestník Nečtiny - náměstí

Délka trasy: 29,3 km

Časová náročnost: 2:40 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet mapuje okolí na památky bohatého místa Nečtiny. Navíc kromě architektonických a sakrálních staveb se zaměříme na jednu z nejstrašidelnějších budov v celé České republice. Za zmínku budou stát i zajímavé přírodní památky a hlavně jeden z nejkrásnějších buků, který můžeme v republice najít. Výlet má čtyři vrcholy, na které bude obtížné se dostat. Celkové převýšení je 747 metrů. Nejvyšším bodem výletu je 658 metrů nad mořem, což je kóta táhlého Leopoldovského vrchu v blízkosti Kamenohorského buku. Nejníže budeme ve výšce 459 metrů nad mořem, což je výška přejezdu Starého potoka v Nečtinách na začátku výletu.

Vhodnost: Cyklovýlet je náročný. Není extrémně dlouhý, ale má čtyři poměrně náročné vrcholy, které není lehké přejet. Trasu komplikuje i nesnadná orientace v terénu, protože část trasy se pohybuje jen po lesních neznačených cestách. Jinak je výlet nádherný a doporučujeme všem, kteří si na zdolání troufnou. Výlet jsme zařadili do sedmého stupně náročnosti.

 

Zastávky:

Nečtiny, Kostel svatého Jakuba většího (0,5 km) – Nečtiny, Bývalý hrad Nečtinský Špičák a vyhlídka (1,9 km) – Manětín, Přírodní rezervace Kozelka (5,6 km) - Manětín, Vyhlídka Kozelka (5,8 km) – Manětín, Kostel svatého Jiří v Lukové (11,4 km) – Nečtiny, Kamenohorský buk (18,3 km) – Nečtiny, Pohřební kaple svaté Terezie rodiny Mendsdorf – Poully (24,4 km) – Nečtiny, Zámek Nečtiny (25,2 km) – Nečtiny, Zřícenina hradu Preitenstein (26,4 km) – Nečtiny, Kostel svaté Anny a Cesta andělů (28,5 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★ - Libenovský dub, Manětín:

K vidění u barokního dvora Libenov. Jedná se o Dub zimní pyšnící se stářím zhruba 330 let. Obvod kmene je 441 centimetrů a výška 25 metrů. Dubu patří sedmé místo v tabulce největších stromů okresu. Dnes je však už pozvolna se rozpadajícím se stromem. V blízkosti najdeme řadu dalších stejně velkých dubů.

Poloha: 49.9405506N, 13.2273178E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hvozd, rozcestí (3,4 km)

Vlaková zastávka: Mladotice (12,4 km)

★ - Zřícenina hradu Bělá, Dolní Bělá:

Kolem roku 1315 sídlo založili Hroznatovci. Časté střídání majitelů mu nesvědčilo, v druhé polovině 16. století se dočkal renesanční přestavby. Pak skončil v majetku plaského kláštera. Po zrušení řádu zůstal hrad bezprizorní a byl místními obyvateli rozebrán na stavební materiál. Zbyly zbytky zdí, zajímavý je ale výhled na obec a do okolí.

Poloha: 49.8977761N, 13.2740889E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dolní Bělá (320 m)

Vlaková zastávka: Kaznějov (12,7 km)

Hrad Bělá byl nepřetržitě obydlený téměř půl tisíciletí

Založil ho Hroznatovec Racek z Bělé v roce 1315. Za husitských nájezdů hrad odolal samotnému Janu Žižkovi. V roce 1525 dochází ke změně majitelů – panství kupuje Jan z Roupova. Neraduje se dlouho, o třicet let později zadlužené panství kupuje Šebestián Markvart z Hrádku a na Nekmíři. Tehdy dostává hrad renesanční kabát. Po bitvě na Bílé hoře kupuje panství Vilém Vřesovec z Vřesovic. Rod ale dovede panství znovu do velkých dluhů, a tak jsou potomci rodu donuceni zchátralý zámek v roce 1757 prodat cisterciáckému klášteru v Plasích. Jenže místní obyvatelé zámek drancují a kámen využívají na stavbu vlastních obydlí. V roce 1598 navštívil svého přítele Diviše Markvarta na hradě slavný cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Odtud po několika dnech vyjel na slavnou cestu do Benátek a na Střední východ. Na zpáteční cestě se cestovatel na Bělé zastavil znovu, aby se podělil o dojmy z cest.

★ - Studánka Prdlavka, Horní Bělá:

Studánku najdete nedaleko Černého rybníka. Je situována do lesního pásu mezi rybník a jeho přítoky. Na malebně upraveném místě najdeme krásně upravenou studánku s odpočinkovými prvky.

Poloha: 49.9010194N, 13.2486361E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horní Bělá, Vrtbo (2 km)

Vlaková zastávka: Kaznějov (15,1 km)