KOŽLANY

Kožlany, městečko vtísněné mezi Plaskou a Rakovnickou pahorkatinu dalo světu druhého českého prezidenta Edvarda Beneše

Okolí Kožlan překvapí krásnou zvlněnou krajinou, zajímavými stavebními památky, které vznikaly ruku v ruce se závislostí na plaském klášteře, ale na své si přijdou i milovníci strmých kaňonků v blízkosti řeky Berounky se zajímavými vodopády a i ti, kteří chtějí vidět jednu z největších koncentrací mravenišť v naší republice

Kožlany (německy Kozlan), dnes tu žije 1400 obyvatel, založil Přemysl Otakar I., který tu vystavěl lovčí dvorec, ze kterého jezdil lovit do hlubokých křivoklátských lesů. Od roku 1230 však Kožlany náležely plaskému klášteru, který je dokonce odkoupil od královské komory. O osm let později si vzal Kožlany král Václav I. zpět a výměnou dal cisterciákům nedalekou ves Žihli. Povýšení na město se dočkaly Kožlany poměrně brzy – 12. srpna 1351, kdy je Karel IV. zároveň přidružil ke Křivoklátu. Přičleňování města pokračovalo dál – císař Rudolf II. Kožlany vyrval z náručí Křivoklátu, ale spojil je se Zbirohem. Vývoj města na dlouhá desetiletí zastavila třicetiletá válka a když už se město dostalo z nejhoršího, tak se zde třikrát v poměrně krátké době usídlil červený kohout s katastrofickými následky; oheň tu se spalující silou panoval v letech 1768, 1773 a 1789. Zajímavostí je, že Kožlany získaly dnešní podobu názvu až v roce 1924, do té doby se psaly bez háčku.

Jednoznačně nejvýznamnějším rodákem je druhý československý prezident Edvard Beneš, který se v Kožlanech, tedy ještě Kozlanech, narodil 28. května 1884. Edvard byl nejmladší syn a desáté dítě v pořadí rolníka Matěje Beneše a jeho ženy Anny Petronily, rozené též Benešové. Dnes najdeme v Kožlanech na památku Benešovu sochu. Za zmínku rozhodně stojí i skutečnost, že osmým potomkem Benešů byl syn Vojtěch, který byl českým poslancem a senátorem za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. V březnu 1948 odešel Vojtěch Beneš do Spojených států, kde také v roce 1951 v South Bendu zemřel. Na jeho vlastní žádost byly ostatky po smrti dovezeny do Prahy a uloženy do hrobky na Střešovickém hřbitově.

V Kožlanech zemřel 14. ledna 1990 Bohumil Konečný, zvaný Bimba. Byl to malíř a ilustrátor, který spolupracoval s Jaroslavem Foglarem, později se věnoval reklamním ilustracím, byl autorem mnoha takzvaných pin-up girls. Smutnou událostí v jeho životě byla spolupráce s Petrem Sádeckým, s kterým dohromady vytvořili postavu Amazony - velké bojovnice. Jenže Sádecký s náčrty emigroval, v zahraničí přilípl na čelo Amazoně rudou hvězdu a na Západě vydával dílo Octobriana za hrdinku undergroundového komiksu vzniklého v Sovětském svazu. Postava se stala tak populární, že si jí zpěvák Billy Idol nechal vytetovat na paži. Obrázky inspirovali i Davida Bowieho, ale pro samotného Konečného to znamenalo psychickou tíseň, ze které se nevyrovnal. Za génia ho považoval Kája Saudek, který řekl: „Tento Bohumil Konečný, zcela zapomenut a za života neuznán, byl absolutní génius, který už jen tak nebude. To co umím, mě naučil on.“

V nedalekých Holovousech se narodil Alois Krofta, český architekt, kterému vděčíme za pražský hotel Alcron a palác Flora. Malá obec Hlince nedaleko Kožlan je známá tím, že se tu narodil Jaroslav Brouk, jeden z partnerů slavného obchodního dua Brouk a Babka. Navíc v Hlineckém lese na západ od vsi je největší koncentrace mravenišť v celé České republice. V malé vsi Lhota se zase narodila jedna z největších českých pěvkyň, solistka Národního divadla a držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství Milada Šubrtová. Její pamětní síň si můžeme prohlédnout v obcí Chříč, pod kterou dnes Lhota spadá.

 

Znakem Kožlan je vodorovně polcený štít. Horní polovina je červená a v ní vidíme vrchní polovinu stříbrného kozla s černými chlupy. Kozel má rohy obrácené vpřed, na předních nohách má železné rukavice a v nich drží válečnou sekeru. V dolní polovině jsou střídavě malované čtyři diagonální pruhy, dva bílé a dva modré. Zprava se začíná bílým.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Do Kožlan se dostaneme po silnici 229. Vzdálenosti Kožlan z českých měst: Praha (101 km), Ústí nad Labem (118 km), Karlovy Vary (78 km), Plzeň (39 km), České Budějovice (180 km).

Autobus: Autobusové spojení do Kožlan je z Plzně, Kralovic, Rakovníka a Čisté.

Vlak: Železniční spoje do Kožlan vedou z Kralovic a z Rakovníka.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla v Dolanech, Hlince:

Jeden z nejstarších kostelů v zaniklé obci Dolany. Stojí osamocen v poli v místech pod vrchem Hamouz nedaleko Berounky, kde tok překonával brod. Archeologický průzkum dokázal, že na místě stála církevní stavba už v době románské. Po husitských bitvách byly Dolany vypáleny a kostel zmizel z mapy, o jeho obnovu se počátkem 16. století pokusil Kryštof z Kolovrat. Za třicetileté války opět kostel zpustl. A pak se situace mnohokrát opakovala, každá válka přiblížila kostel zániku, každé meziválečné období z něj udělalo znovu sakrální stavbu. V současné době se obec ve spolupráci s různými fondy a dobrovolníky snaží o záchranu. Snad naposled a snad definitivně úspěšně.

Poloha: 49.9478472N, 13.6557461E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Hlince (2,8 km)

Vlaková zastávka: Kožlany (16,7 km)

★★★★ - Zřícenina hradu Krašov, Bohy:

Romantická zřícenina nad Berounkou. Hrad založený Jetřichem z Krašova v roce 1232, později připadl Kolovratům a následně se stal renesančním zámkem. Sloužil jako letní sídlo mnichům z Plas. Po uzavření řádu začal rychle chátrat, a tak z něj dnes zbyla jen okrouhlá věž, do skály vytesaná unikátní cisterna, které se říká Kamenná maštal. Za prohlídku stojí i nedaleký Krašovský vodopád. Místo je lokalitou stejnojmenné přírodní rezervace, kde sídlí Výr velký nebo Ledňáček říční.

Poloha: 49.9489072N, 13.5884092E

Parkování: nedaleko u Berounky

Autobusová zastávka: Liblín (1 km)

Vlaková zastávka: Kralovice (15,8 km)

 

GALERIE: KRAŠOV - ROMANTICKÁ ZŘÍCENINA NAD BEROUNKOU

Přírodní park Hřešihlavská

Lokalita vznikla na ochranu obrovských mravenišť mravence lesního, kterých v místě najdeme doslova desítky. Navíc součástí přírodního parku je i starobylý hrad Krašov, který se pyšně tyčí nad řekou Berounkou.

★★★ - Židovský hřbitov Kožlany, Kožlany:

Založený na přelomu 17. a 18. století. Dodnes se zachovalo na 170 náhrobků; z márnice zbylo jen torzo a kamenná deska obřadního stolu, která sloužila k omývání mrtvého před pohřbem.

Poloha: 50.0022447N, 13.5290331E

Parkování: na kraji obce (0,9 km)

Autobusová zastávka: Kožlany, U školy (1,8 km)

Vlaková zastávka: Strachovice (1,5 km)

Specifika židovského pohřbívání

Mrtvým měla být zaručena neporušitelnost hrobů navždy, proto ani neužívané hřbitovy nejsou považovány za zrušené, ale jen za uzavřené. Do Domu věčnosti (Beth Olam), jak Židé nazývají hřbitovy, byli mrtví pohřbíváni v obyčejné dřevěné rakvi na znamení toho, že ve smrti jsou si všichni rovni a mrtvému byl pod hlavu vkládán váček s trochou palestinské hlíny, aby mu bylo splněno přání být pohřben v zemi otců. Do prvního výročí měl být do čela hrobu postaven kamenný náhrobek (macewa) ve tvaru stély, obrácený na východ. V případě, že byl hřbitov malý, byly pohřby kladeny nad sebe za předpokladu, že mezi jednotlivými hroby je vrstva alespoň na šest dlaní. Muži na židovský hřbitov vstupují s pokrývkou hlavy a místo květin se na hroby dávají malé kamínky.

★★★ - Kostel svatého Prokopa, Všehrdy:

Na návrhu barokní podoby se podílel Jan Blažej Santini – Aichel. O tom svědčí stavební prvky, které byly užívány jen tímto architektem. V interiéru kostela okouzlí hra světel a stínů přesně tak, jak ji vytvořil světelný architekt baroka Santini.

Poloha: 49.9638925N, 13.5850064E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Všehrdy (70 m)

Vlaková zastávka: Kožlany (8,2 km)

★★★ - Přírodní památka Čertova hráz, Kozojedy:

Dokonale vytvořený okrouhlík z fylitových hornin. Ten najdeme v hluboce zaříznutém meandrujícím údolí Kralovického potoka. V těsné blízkosti se dají nalézt štoly a haldy po těžbě vitriolové břidlice.

Poloha: 49.9276525N, 13.5040372E

Parkování: na kraji obce Kozojedy (2,7 km)

Autobusová zastávka: Kozojedy, Lednice (2,2 km)

Vlaková zastávka: Kralovice (9,9 km)

Místo, kde se získával materiál na výrobu kyseliny sírové

V údolí Kralovického potoka najdeme na mnoha místech štoly, kde se zpracovávala a těžila břidlice, která se do 80. let 19. století používala na výrobu louhu a kyseliny sírové.

Přírodní park Rohatiny

1140 hektarů chráněného území najdeme mezi vesnicemi Kopidlo, Lednice, Kozojedy, Borek, Kočín a Dolní Hradiště. Chráněné území leží na březích Kralovického a Kopidelského potoka. Jedná se o území plné niv a úzkých údolí, kde se dřívě těžily břidlice. Nedaleko přírodní památky Rohatiny se nachází štola na těžbu břidlice, která má dva vchody. Dnes je z části zatopená vodou a přezimují tu vzácné druhy netopýrů.

★★ - Kozojedský vodopád, Kozojedy:

Nevede k němu cesta. Jedná se však o jeden z nejkrásnějších vodopádů v povodí řeky Berounky. Jeho vznik umožnilo zajímavě utvářené podloží. Na celém potoku se nacházejí i jinak zajímavé peřeje a skály.

Poloha: 49.9280400N, 13.5529931E

Parkování: u hřbitova (0,5 km)

Autobusová zastávka: Kozojedy (1,3 km)

Vlaková zastávka: Kralovice (11 km)

Přírodní park Pod Štědrým

Chráněné území bylo vyhlášeno na ploše 25 kilometrů čtverečních roku 1979. Důvodem je snaha o zachování krajinného rázu harmonické ryze české krajiny. Území se vyznačuje zvlněným reliéfem s mozaikou lesů, remízků, polí, luk, pastvin a rybníků. Přírodnímu parku dominuje vrchol Štědrý (668 metrů), podle kterého je park pojmenován.

★★ - Rožský dub, Bohy:

Strom stával na hrázi zaniklého rybníka. Je starý zhruba 330 let a obvod činí 535 metrů, výška je poměrně nízká 17 metrů, ale každopádně je zajímavý díky habitusu. Jedná se o čtvrtý největší strom okresu Plzeň – sever.

Poloha: 49.9430014N, 13.5585306E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Bohy, Rohy (345 m)

Vlaková zastávka: Kralovice (9,3 km)

 - Kostel svatého Mikuláše, Kozojedy:

Kostel vznikl podle návrhu Jana Blažeje Santini – Aichla. K přestavbě ale došlo krátce po jeho smrti, a to z důvodu nedostatku financí. Za zmínku uvnitř kostela stojí gotická polychromovaná Kozojedská madona. Soška byla mnohokrát v historii upravována, aby mohla nosit různé šaty, a tak byla nesena v čele místního nábožného procesí.

Poloha: 49.9296561N, 13.5462739E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kozojedy (100 m)

Vlaková zastávka: Kralovice (10 km)

 - Loužecký vodopád, Kozojedy: (bez fotografie)

Dvoustupňový vodopád na levém břehu Berounky. Nad vodopádem je vidět vchod do těžební šachty do dolu na pyrit. Dá se předpokládat, že Loužecký vodopád je uměle vytvořený. Nic to ale nemění na jeho kráse.

Poloha: 49.9199189N, 13.5392333E

Parkování: nedaleko u Berounky

Autobusová zastávka: Liblín (1 km)

Vlaková zastávka: Kralovice (15,8 km)

 

Výlet 1: Cesta na zříceninu Krašov, za vodopády v údolí Berounky a do lesa plného obrovských mravenišť (horské kolo)

Start: Kožlany, Turistický rozcestník Kožlany

Cíl: Kožlany, Turistický rozcestník Kožlany

Délka trasy: 49,2 km

Časová náročnost: 3:50 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet po této části okresu Plzeň – sever vede krásnou a pěkně se rýsující krajinou. V sedle budeme stále stoupat a stále klesat, nejedná se o vysoká převýšení, ale je jich na trati hojný počet, a proto celkově vystoupáme i sestoupíme v cyklistickém sedle 810 metrů. Nejnižším bodem je 267 metrů v blízkosti Berounky u kostela svatých Petra a Pavla. Nejvyšší bod 489 metrů na nás čeká nad osadou Hradecko před sjezdem k židovskému hřbitovu v Kožlanech. 

Vhodnost: Výlet doporučujeme těm, co už něco najezdili.  Zařadili jsme ho do osmé kategorie náročnosti.

Zastávky:

Všehrdy, Kostel svatého Prokopa (5,3 km) - Hlince, Kostel svatých Petra a Pavla v Dolanech (12,8 km) – Bohy, Přírodní rezervace Krašov (18,5 km) – Bohy, Zřícenina Krašov (19,3 km) – Bohy, Rožský dub (21,8 km) – Kozojedy, Kostel svatého Mikuláše (24,1 km) – Kozojedy, Kozojedský vodopád (25,3 km) – Kozojedy, Loužecký vodopád (29 km) – Kozojedy, Přírodní památka Čertova hráz (34,2 km) – Kožlany, Židovský hřbitov (47,2 km)