PŘEŠTICE

Přeštice nejsou jen místem, kde byl vyšlechtěn ušlechtilý masosádelný typ Přeštického černostrakatého vepře, ale i lokalitou, kterou si zamiloval mecenáš a architekt Josef Hlávka a upsal tomuto kraji část svého života

Konec konců těch slavných osobností se tu prostřídaly desítky. Přeštice jsou hezkým městem, které leží jižně od Plzně v klikatících se meandrech řeky Úhlavy. Místní lehce zvlněná krajina nabízí krásná místa, která by byla škoda přehlédnout

Místním mladíkům se říká Přeštičtí kanci a možná to má za následek to, že dnes žije ve městě více než 7 200 obyvatel. Přeštice (německy Přestitz nebo také Pschestitz) jsou poprvé zmiňovány už v roce 1226 v listině Přemysla Otakara I.

 

O třináct let později je koupill pod svou správu benediktínský kladrubský klášter. Od husitských válek se Přeštice téměř na tři století staly majetkem Švihovských z Rýzmberka. Následně se ale benediktíni vrátili, aby tu postavili unikátní Kostel Nanebevzetí Panny Marie. To ale nikdo ještě ani netušil, že věže na kostele se objeví poprvé až na konci 20. století. Ještě cennějším je místní kostel svatého Ambrože, který patří vůbec k nejstarším církevním stavbám v České republice.

Samotnou kapitolou je historie místního Černostrakatého přeštického prasete. To bylo vyšlechtěno křížením českého prasete Českého hřebenáče a švábsko-hallského barevného prasete už v 19. století. Křížením s dalšími anglickými plemeny bylo ustaveno jako samostatný typ prasete. I když v 50. letech minulého století dostala bílá prasata v chovech přednost je tento typ strakáče od roku 1964 samostatným plemenem. Dnes se ale chová spíš jako genetická zásoba. Počet chovů se v poslední době snížil na hranici pěti uzavřených chovných stanic. Plemeno je vynikající na šunku.

 

Přeštický kanec se říkalo i herci Jindřichu Plachtovi, který sem často zajížděl. O tom, že se přezdívkou nepohoršoval, svědčí i jeho zápis na zadní staně obrazu v místní hospodě z 29. září 1942, kdy napsal: „Jsem rád, že mě počítáte mezi kance. Ať jsme kanci, hlavně, že nejsme svině. Váš Jindřich Plachta.“  Že si tady váží strakatých tlouštíků svědčí i jejich kameninové sousoší, které vytvořil Jaroslav Podmola.

Přeštíce jsou městem hudebních skladatelů. Působil tu Pavel Jistebnický Spongopeus, narodil se tu Jakub Jan Ryba autor České mše vánoční a zemřel tu Jaroslav Bradáč.

 

Znakem Přeštic je stříbrný štít rozpolcený zlatou linkou na dvě poloviny. V každé je jedna černá orlice s červeným jazykem a zlatou korunou. Orlice na sebe navzájem hledí.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Přeštice leží na mezinárodní silnici E 53, která na exitu 80 vybočuje z dálnice D5. Městem prochází také silnice číslo 183 a 230. Vzdálenosti Přeštic z českých měst: Praha (111 km), Ústí nad Labem (197 km), Karlovy Vary (105 km), Plzeň (22 km), České Budějovice (123 km).

Autobus: Autobusové spojení do Přeštic je z Plzně, Klatov, Prahy, Ptenína, Dobřan, Měčína, Řenče, Horšic, Žinkov, Dnešic, Bolkova, Chlumčan, Blovic a Dolní Lukavice.

Vlak: Vlakové spojení je s Plzní, Klatovy, Prahou a Železnou Rudou.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Přeštice:

Jedna z nejcennějších památek českého baroka. Kostel vyrostl na místě původního hradiště, které je datováno až do 12. století. Stavba byla zprovozněna už v roce 1775, nikdy ale nebyly dokončeny věže. Došlo jen k zakrytí dočasným jehlancovým krovem, který byl nahrazen věžemi podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera až v roce 1995. Nejcennějším artefaktem kostela je obraz Panny Marie Přeštické, který byl označen církví za milostný a zázračný. Obraz Matky Boží držící v náručí mrtvé tělo syna nechala pořídit v kopii manželka místního měšťana Jakuba Hoffmeistera Alžběta. Obraz podle očitých svědků plakal, potil se, otvíral a zavíral oči. Proto se k němu po dlouhá století konala velká procesí.

Poloha: 49.5700219N, 13.3286325E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přeštice, u hřbitova (250 m)

Vlaková zastávka: Přeštice (1 km)

★★★★ - Zámek Lužany, Lužany:

Zámek vyrostl na místě bývalé tvrze z roku 1583. K poslední úpravě došlo v letech 1886-7. Vznikla tak dvoupatrová novostavba ve stylu severoitalské vily. V zámku je expozice věnována odkazu Josefa Hlávky, velkého humanisty a soupeře Tomáše Gariqua Masaryka v souboji o určení nového Československého státu.

Poloha: 49.5463053N, 13.3194208E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lužany (220 m)

Vlaková zastávka: Lužany (310 m)

GALERIE: KAPLE JMÉNA PANNY MARIE NA ZÁMKU V LUŽANECH

 

Josef Hlávka

Narodil se 15. února 1831 v Přešticích a svět ho poznal jako architekta, stavebního podnikatele, politika a mecenáše. Byl synem purkmistra Antonína Hlávky a Anny Hlávkové, která pocházela z přeštického šlechtického rodu Stachů. Hlávka studoval gymnázium v Klatovech, pak reálku v Praze a následně pražskou polytechniku. Dosahoval skvělých výsledků, takže obdržel tříleté stipendium v západní Evropě, kde se seznamoval s moderními architektonickými trendy. Pak se vrátil zpět do Prahy, kde nenašel uplatnění jako architekt, ale stal se velmi úspěšným stavebním podnikatelem. Hned na úvod získal tři nejvýznamnější zakázky svého života. V roce 1860 získal kontrakt na rezidenci řeckokatolického biskupa v Černovicích na Ukrajině, následně vyhrál soutěž na vídeňskou Dvorní operu a v roce 1862 získal zakázku na projekt Zemské porodnice v Praze u Apolináře. Za ukrajinský projekt získal druhé místo na světové výstavě v Paříži, za projekt vídeňské opery ho ocenil samotný císař František Josef I. titulem stavebního rady. V roce 1862 se Hlávka oženil se studentskou láskou Marii Čermákovou. Na těchto třech stěžejních projektech Hlávka zbohatl tak, že mu to umožnilo koupit pro svoji ovdovělou matku zámek v Lužanech u Přeštic. Pracovní vypětí způsobilo, že na podzim roku 1869 Josef Hlávka zkolaboval a ve svých 38 letech mu ochrnuly obě nohy a začal ztrácet zrak. Hlávka opouští stavební firmu a odchází na zámek do Přeštic. Léčí se střídavě ve francouzských lázních v Mentonu a v Karlových Varech, ale s minimálními úspěchy. I když nad ním lékaři už zlomili hůl, Hlávka díky svému posilování, stálému cvičení a pevné vůli dokáže nemožné. V roce 1880 odkládá invalidní vozík a staví se znovu na vlastní nohy. Ovšem špatné sudičky se nechtěly jen tak vzdát a zatnutým drápem přivolaly na Hlávku další špatné události. Jeho žena Marie onemocní tuberkulózou a v roce 1882 umírá. Po její smrti se vrhá na politiku a jako člen Národní strany, tedy staročeské strany se stává poslancem Říšské rady. Na čas Hlávka odjíždí znovu do Vídně, kde se seznamuje s pěvkyní a klavíristkou, dcerou rytíře Havelky a s přítelkyní rodiny Antonína Dvořáka Zdeňkou Havelkovou. Bere si ji za manželku v roce 1886, společně se stěhují do Lužan, kde nechává přestavět zámek v duchu italské neorenesance a otvírá další kapitolu svého života – mecenášství. Do Lužan přijíždějí největší umělci té doby – Foerster, Nedbal, Suk, Mařák, Aleš, Hynais, Myslbek, Sládek, Vrchlický, Zeyer, Rieger, Fanta a mnoho dalších. Antonín Dvořák speciálně pro kapli na zámku v Lužanech komponuje velkolepou a pozoruhodnou Lužanskou mši. Hlávka financuje vydání a překlad kompletního Shakespearova díla, podporuje Zeyera a Oskara Nedbala, ale tvrdý osud ho provází dál. V roce 1902 umírá náhle i jeho druhá žena. V roce 1904 zakládá nadaci Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která má za úkol podporovat nadané studenty. Jedná se o naprosto výjimečnou nadaci, která překvapivě přestála i dobu nacismu i totalitního socialismu. Nadace funguje dodnes, a to i přesto, že Josef Hlávka zemřel v Přešticích 11. března 1908 ve věku 77 let.

★★★★ - Hrobka Josefa Hlávky, Přeštice:

Hrobka pochází z roku 1887. Je postavena v novogotickém stylu pro přeštického rodáka a mecenáše Josefa Hlávku. V Přešticích najdeme i rodný dům Josefa Hlávky s pamětní deskou.

Poloha: 49.5671683N, 13.3263189E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přeštice, u hřbitova (100 m)

Vlaková zastávka: Přeštice (1,5 km)

★★ - Socha Josefa Hlávky, Lužany: (bez fotografie)

Sochu v nadživotní velikosti stvořil český sochař Josef Mařatka. Zapůjčena je z Galerie hlavního města Prahy.

Poloha: 49.5467753N, 13.3180006E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lužany (220 m)

Vlaková zastávka: Lužany (310 m)

Hrobka Josefa Hlávky

Josef Hlávka si navrhl vlastní hrobku v novogotickém stylu. Výmalbu provedl vídeňský malíř Karel Jobst. Zadní stranu pokrývá velký obraz Nanebevzetí Panny Marie. Po pravé straně je devět obrazů ze života Kristova, na levé straně stejný počet obrazů ze života Panny Marie. Uprostřed klenby je obraz Krista a symboly čtyř evangelistů. Kromě Josefa Hlávky v hrobce leží i matka Anna, bratr Antonín, rodiče jeho první ženy a obě manželky. A to i přesto, že jeho druhá žena si přála být pochována na Vyšehradě. Hlávka jí ale přání nesplnil. Svoji druhou ženu přežil Josef Hlávka o šest let.

★★★ - Pomník Jana Jakuba Ryby, Přeštice:

Pamětní desku najdeme v parčíku u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tady stál dům, kde Jan Jakub Ryba žil do svých pěti let. Pomník nechal postavit pěvecký spolek Skála v roce 1935.

Poloha: 49.5704781N, 13.3290131E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přeštice, náměstí (320 m)

Vlaková zastávka: Přeštice (1,2 km)

Jan Jakub Ryba

Narodil se 26. října 1765 v Přešticích a byl výrazným hudebním skladatelem přelomu klasicismu a romantismu. Byl českým Mozartem, jako osmiletý velmi dobře hrál na klavír, housle a varhany. Byl ale vzdělaný i v otázce jazykové – mluvil německy, francouzsky, italsky, latinsky a řecky. Ovládal filozofii a disponoval na tu dobu neuvěřitelným intelektem. Roku 1786 se stává pomocným učitelem v Mníšku pod Brdy a o dva roky později učitelem v Rožmitále pod Třemšínem. V červenci 1790 se žení s Annou Laglerovou. Mají třináct dětí, první měsíce života jich přežije ale jen sedm. V roce 1796 vzniká jeho stěžejní dílo Česká mše vánoční. Finanční situace se prudce mění po rakouském státním bankrotu v roce 1811, kdy se učitelské příjmy extrémně propadly a Rybova rodina se dostává do velké chudoby a bídy. Ryba to nese velmi těžce a propadá se do depresí, ale komponuje dál. Na konci jeho života napočítají životopisci celkem 1300 skladeb. Jan Jakub Ryba je vyčerpaný, depresivní, rodina je v bezvýchodné finanční situaci, jeho samotného trápí zlatá žíla. Zároveň nedokáže svobodomyslný učitel jednat se svými omezenými a neschopnými nadřízenými, kteří se ani nepřibližují jeho intelektuální výši. Poslední kapkou je zpráva od rožmitálského faráře, který odstupí od opravy varhan, která měla rodině přinést potřebné peníze. Ryba je obdivovatelem Senecy, a proto volí jeho smrt. 8. dubna 1815 odchází z domova směrem k Voltuši. Tady se má setkat s intelektuálem Nicholausem Riessem. Ten se opozdí a najde Rybu už pomalu umírajícího s podřezanými krčními tepnami. Sebevraha pochová církev bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově. Teprve za čtyřicet let mohly ostatky velkého umělce a intelektuála, který svým vědomostním přehledem předběhl dobu o několik generací, spočinout v klidu v řádném hrobě na rožmitálském hřbitově.

★★★ - Lužanská hora, Lužany:

Byla velkou inspirací pro Antonína Dvořáka a jeho operu Čert a Káča. Prý tu kdysi stávala hospoda, která se s oběma propadla. Místo si oblíbil Josef Hlávka, který sem rád vozil hosty lužanského zámku. Pro pěší bylo zhruba v polovině cesty postaveno tzv. kanapíčko. Dnes nahoře najdeme altán a dřevěné sochy Čerta a Káči v nadživotní velikosti.

Poloha: 49.5345900N, 13.3255761E

Parkoviště: v osadě Zelená Hora (0,8 km)

Autobusová zastávka: Lužany, Zelená Hora, rozcestí (1,4 km)

Vlaková zastávka: Borovy (2,8 km)

Čert a Káča

Operu vytvořil Antonín Dvořák po svém návratu z Ameriky. Dílo vznikalo v letech 1898-99 na libreto učitele a literáta Adolfa Weniga. Premiéra opery se konala v Národním divadle v Praze 23. listopadu 1899 pod taktovkou prvního kapelníka Adolfa Čecha a v režii ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta. Postavu ovčáka Jirky ztvárnil Bohumil Pták, Káču Marie Klánová-Panznerová. Káčinu mámu ztvárnila Růžena Vykoukalová a čerta Marbuela hrál Václav Kliment.

★★ - Přírodní památka Lužany, Lužany: (bez fotografie)

Jedná se o charakteristický tok meandrující řeky Úhlavy. Zvláště ceněným je lužní porost. Do přírodní památky spadá i místní zámecký park Lužany. Ten vznikal od 70. let 19. století, kdy Josef Hlávka skupoval pozemky v okolí zámku. Byly to neplodné mokřiny, Hlávka je nechal vysušovat, kultivovat a vysazoval zde stromy. Změna neúrodné půdy v park trvala 35 let.

Poloha: 49.5463053N, 13.3194208E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Lužany (220 m)

Vlaková zastávka: Lužany (310 m)

★★ - Sousoší černostrakatých přeštických prasátek, Přeštice:

Tato odrůda prasátek patří k velké devize místního živočišného chovu. Přeštická prasátka získala mezi kuchaři a gurmány pověst velmi chutného masového typu. Jejich památník najdeme na Hlávkově ulici.

Poloha: 49.5694019N, 13.3271881E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přeštice, u hřbitova (120 m)

Vlaková zastávka: Přeštice (1,2 km)

 

Výlet 1: Po stopách Josefa Hlávky a Jana Jakuba Ryby (pěší)

Start: Přeštice, Turistický rozcestník Přeštice - náměstí

Cíl: Lužany, Lužanská hora

Délka trasy: 8,5 km

Časová náročnost: 2:30 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Do historie Přeštic vstoupilo a promluvilo mnoho slavných lidí a právě s osudy, významem a životními názory těchto lidí seznamuje tento výlet. Největší zaměření je ale na Josefa Hlávku. Výlet je veden téměř po absolutní rovině bez jediného metru převýšení, kromě závěrečného výstupu na Lužanskou horu. Nejnižší bod výletu je 350 metrů nad mořem, což je kóta přechodu přes řeku Úhlavu v Přešticích, na nejvyšší místo ve výšce 500 metrů se dostaneme ve finále výletu na Lužanské hoře.

Vhodnost: Výlet patří do kategorie nejméně náročných, a to jak délkou, tak i nulovým převýšením. Pro ty, kteří nezvládají vůbec žádné výstupy je možné ještě výlet zkrátit o závěrečnou etapu na Lužanskou horu a v tom případě se jde skutečně po celou dobu po naprosté rovině. V Přešticích vede trasa po chodníku kolem frekventované mezinárodní silnice, jinak je vedena po turistických cestách s minimem dopravy a nebo absolutně bez dopravy. Výlet je na prvním výkonnostním stupni.

Důležité upozornění! Zámek v Lužanech není otevřený celoročně. Naopak je potřeba zjistit minimum otevíracích dnů s nabídkou na webu zámku. 

Zastávky:

Přeštice, Rodný dům Josefa Hlávky (0,1 km) – Přeštice, Pomník Jana Jakuba Ryby (0,2 km) – Přeštice, Národní kulturní památka Kostel Nanebevzetí Panny Marie (0,3 km) – Přeštice, Sousoší černostrakatých přeštických prasátek (0,5 km) – Přeštice, Hrobka Josefa Hlávky (0,6 km) – Příchovice, Zámek Příchovice (2,4 km) – Lužany, Kaple Jména Panny Marie (5,4 km) – Lužany, Zámek Lužany (5,5 km) – Lužany, Socha Josefa Hlávky (5,6 km) – Lužany, Zámecký park (5,8 km) – Lužany, Přírodní památka Lužany (6 km) - Lužany, Lužanská hora

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Lípa pod Ticholovcem, Příchovice:

Strom i kaple připomínají místo dávné vraždy. V roce 1742 se tudy vracela skupina francouzských vojáků. Husaři je tu vypátrali a pobili. Mrtvé vojáky pak pohřbili druhý den obyvatelé nedalekých Příchovic a nad jejich hroby vysadili lípu a vztyčili dřevěný kříž. Po čase jeden sedlák při orání pole naše truhličku plnou zlata, která byla asi válečnou kořistí jednoho z francouzských vojáků. Sedlák na místě nalézu nechal postavit kapličku. Lípa soutěžila i v soutěži Strom roku a skončila v roce 2008 na 8. místě.

Poloha: 49.5595056N, 13.3524389E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Příchovice (1,1 km)

Vlaková zastávka: Přeštíce (3,4 km)

Přírodní park Pod Štědrým

Chráněné území bylo vyhlášeno na ploše 25 kilometrů čtverečních roku 1979. Důvodem je snaha o zachování krajinného rázu harmonické ryze české krajiny. Území se vyznačuje zvlněným reliéfem s mozaikou lesů, remízků, polí, luk, pastvin a rybníků. Přírodnímu parku dominuje vrchol Štědrý (668 metrů), podle kterého je park pojmenován.

★★★ - Kostel svatého Ambrože ve Vícově, Přeštice:

Půvabný kostel v blízkosti řeky Úhlavy. Krásná jednolodní stavba s obdélným trojbokým závěrem bez opěráků a s nízkou věží ve středu západního průčelí.

Poloha: 49.5808844N, 13.3539742E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přeštice, Střížov (0,6 km)

Vlaková zastávka: Přeštice (3,6 km)

★★★ - Kacerenský dub, Buková:

Druhý největší strom okresu najdeme v těsné blízkosti rybníku Kačerna. Obvod kmene je 670 centimetrů a výška stromu je 24 metrů. Strom vyniká atraktivním kmenem a celkově zajímavou stavbou.

Poloha: 49.5394114N, 13.1731342E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Merklín, Kloušov (1,6 km)

Vlaková zastávka: Staňkov (8,8 km)

★★★ - Roupovský tis, Roupov:

Patří k velmi starým stromům České republiky. Je vysoký 12,5 metrů a obvod kmene je 150 centimetrů, najdeme ho v těsné blízkosti hradu Roupov.

Poloha: 49.5375378N, 13.2538100E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roupov, obecní úřad (0,7 km)

Vlaková zastávka: Lužany (5,5 km)

★★★ - Zřícenina hradu Roupov, Roupov:

Hradní zřícenina se vypíná na zalesněném vrcholku nad obcí. Hrad pochází už ze 13. století. Patřil až do 17. století pánům z Roupova. Obýván byl až do konce 18. století, pak ho začali místní už jako chátrající sídlo rozebírat na stavby ve vsi. Zvláštností je dochovaný osmiboký komín černé kuchyně z konce 16. století. Hrad je dnes v soukromém vlastnictví.

Poloha: 49.5375342N, 13.2541914E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roupov, obecní úřad (0,7 km)

Vlaková zastávka: Lužany (5,5 km)

★★★ - Kaple svatého Vojtěcha na Ticholovci, Příchovice:

Kaple vznikla zasazením uměleckého díla do kraji. Původně namaloval obrázek svatého Vojtěcha na skálu F. V. Eisenreich. V roce 2009 byla opravena akademickým malířem Jaroslavem Šindelářem a nad ní byl instalován dřevěný přístřešek.

Poloha: 49.5638119N, 13.3550269E

Parkoviště: u památné lípy (0,8 km)

Autobusová zastávka: Příchovice (1,8 km)

Vlaková zastávka: Přeštíce (4,8 km)

★★ - Zámek Merklín, Merklín:

Na místě stávala tvrz, později se změnila v zámek. Požár v roce 1817 připravil stavbu o věž. Na uzavřeném nádvoří byly arkády, které byly později zazděny. Dnes je zámek otevřen jen příležitostně, například při výstavách či koncertech, sídlo využívá místní obecní úřad.

Poloha: 49.5604139N, 13.2002931E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Merklín (300 m)

Vlaková zastávka: Lužany (11,2 km)

★★ - Přírodní památka Loupensko, Nezdice:

Lokalita s velkým výskytem buližníkových skal a typickým porostem. Místo je velmi oblíbené Výrem velkým. Lokalita nabízí mnoho zajímavých a atraktivních zákoutí.

Poloha: 49.5167858N, 13.3371639E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Loupensko - hájovna

Autobusová zastávka: Příchovice, Loupensko, hájovna (0,6 km)

Vlaková zastávka: Borovy (6,4 km)

★★ - Zřícenina hradu Skála, Příchovice: (bez fotografie)

Skalní zřícenina pochází ze 14. století. Původně byl hrad tvořen dvěma samostatnými hrady – Dolním a Horním. Opuštěn byl v 16. století, protože zde ale přebývala horda loupežníků, byl v 17. století pobořen.

Poloha: 49.5388464N, 13.3674578E

Parkoviště: v obci Radkovice (0,7 km)

Autobusová zastávka: Radkovice (1,1 km)

Vlaková zastávka: Lužany (5,7 km)

★★ - Přírodní rezervace Zlín, Dolní Lukavice:

Teplomilný smíšený les na hřbetu stejnojmenného vrchu. Místní dubový porost je doplněn o habr, borovici s bylinným podrostem, ve kterém se nacházejí chráněné a ohrožené druhy rostlin. K těm absolutně nejvzácnějším patří Hvozdík pyšný a Hladýš pruský.

Poloha: 49.6078161N, 13.3654428E

Parkoviště: v obci Dolní Lukavice

Autobusová zastávka: Dolní Lukavice, Krasavce (0,8 km)

Vlaková zastávka: Přeštice – zastávka (6 km)

★★ - Lípa U Mrtole, Dolní Lukavice: (vlevo)

Lípa v blízkosti vsi Snopoušovy, která se chlubí bizarním kmenem. Obvod jejího kmene je 395 centimetrů.

Poloha: 49.6144539N, 13.4015392E

Parkoviště: v obci Snopoušovy (1,3 km)

Autobusová zastávka: Dolní Lukavice, Snopoušovy (1,4 km)

Vlaková zastávka: Přeštice – zastávka (9,2 km)

 - Borovská lípa, Borovy: (vpravo)

Překrásná a mohutná lípa uprostřed obce. Roste v blízkosti kaple Narození Panny Marie. Obvod kmene je 500 centimetrů a výška je 20 metrů.

Poloha: 49.5244789N, 13.2992756E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Borovy, u kulturního domu (135 m)

Vlaková zastávka: Borovy (300 m)

★★ - Tisovec dvouřadý, Dolní Lukavice:

Největší tisovec dvouřadý v České republice. Najdeme ho v areálu zámeckého parku. Obvod kmene je 400 centimetrů. V obci u mlýnského náhonu roste ještě Mlynářova lípa. Ta je třetím největším stromem okresu, má v obvodu kmene 600 centimetrů; její kmen ale i větve jsou už značně ztrouchnivělé a strom dožívá.

Poloha: 49.5998336N, 13.3465850E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dolní Lukavice (300 m)

Vlaková zastávka: Přeštice – zastávka (3,8 km)

Tisovec dvouřadý

Jedná se o opadavý, jednodomý strom, který je velmi odolný, protože snáší i půlroční zaplavení stanoviště vodou. Jeho původním areálem je východ a jih Spojených států amerických. Je státním stromem Louisiany. Tisovec je dlouhověký, a tak se může dožít až 700 let. Do výšky můžou někteří jedinci dosáhnout až 50 metrů. Strom se vyznačuje velkými kořenovými náběhy. Jeho dřevo je žádanou surovinou ve velmi zajímavé barevné kombinaci. Jádro je totiž černočervené a běl bílá až žlutavá. Dřevo je měkké, nevysychá, je odolné vůči hmyzu a hnilobě. Proto se používá na stavbu domů, lodí a konstrukcí stojících ve vodě. Dělá se z něj nábytek, a to jak vnitřní, tak i zahradní, podlahy a kůly pro oplocení. Stromy se často vysazují jako okrasné, ale i přes mohutný vzrůst jsou vhodné pro pěstování bonsají. Nejstarší český tisovec byl vysazen v Praze v roce 1835.

 - Zámek Dolní Lukavice, Dolní Lukavice:

Impozantní barokní dílo vzniklo v roce 1708. Nechal ho postavit hrabě František Morzin podle návrhu Jakuba Augustona mladšího. V době největší slávy byl okolo zámku francouzský park s proslulou sochařskou výzdobou. Majitelé zdejšího panství byli velcí milovníci hudby, a tak zde jako kapelník působil i Joseph Haydn, který zde složil svoji první symfonii, která byla nazvaná Lukavická. Po roce 1945 zde byla protialkoholní léčebna a psychiatrická léčebna, kterou později nahradil sklad zdravotnického materiálu. Dnes je zámek v soukromých rukou a pomalu prochází rekonstrukcí.

Poloha: 49.6010786N, 13.3455858E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dolní Lukavice (200 m)

Vlaková zastávka: Přeštice – zastávka (3,7 km)

Franz Joseph Haydn

Čelní představitel hudebního klasicismu se narodil 31. března 1732 v Rohrau. Hudební vědci a kritici mu dávají přídomky jako Otec symfonie nebo Otec smyčcového kvarteta. Rodiče velmi brzy odhadli synův velký hudební talent, a tak ho svěřili do péče učitele hudby Johanna Matthiase Francka. S ním odešel do Hainburgu, kde sice chodil malý Haydn hladový a špinavý, ale dostal špičkové hudební vzdělání. Později se dostává Haydn pod ochranná křídla varhaníka z vídeňského svatoštěpánského dómu. Tady působí ve sboru až do své mutace v 17 letech. Po několikaměsíčním bloumání ulicemi Vídně přijímá nabídku Ferdinanda Maxmiliána Morzina, aby se stal v letech 1757-1760 kapelníkem zámeckého orchestru v Dolní Lukavici. Vzniká tu jeho patnáctiminutová symfonie G-dur, která se skládá ze tří vět hraných ve schématu allegro, andante, presto.

 - Zámek Příchovice, Příchovice:

Barokní zámek je obdélníková, jednopatrová, jednokřídlá budova s hlavním sálem ve středním rizalitu. Nad balkonovým portálem je vidět erb Schönbornů. Zámek je v soukromých rukou a je příležitostně otevřený, především v čase Haydnových hudebních slavností.

Poloha: 49.5607278N, 13.3390544E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Příchovice (100 m)

Vlaková zastávka: Přeštíce (2,9 km)

 

Výlet 2: Po zajímavých památných stromech v okolí Přeštic (horské kolo)

Start: Dolní Lukavice, obecní úřad

Cíl: Buková, Kacerenský dub

Délka trasy: 46,2 km

Časová náročnost: 3:30 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: V okrese Plzeň – jih je řada krásných a památných stromů. Po nich vás provede tento výlet. Najdeme mezi nimi tisovec, dub, lípy i tis. Vzhledem i ke své délce lze tento výlet hodnotit jako náročnější a neměli by se do něj pouštět cyklisté bez předchozích zkušeností. Výlet má výrazná a častá převýšení. Nejvyšší bodem je 551 metrů nad mořem. Jedná se o lokalitu Loupensko. Nejnižší bod výletu je 341 metrů nad mořem, a je to shodou okolností startovní bod výletu.

Vhodnost: Výlet není okružní, ale je tu možnost kdykoliv ho ukončit. Cesty vedou zhruba ze 70 % po cyklostezkách, ve zbývajících částech po turistických stezkách a jen nepatrné množství po neznačených cestách. Většina z cesty se dá na kole lehce zvládnout. Jsou však malé úseky, zpravidla jen v několika metrech, kdy je potřeba kolo vést. Jedná se však o celodenní krásnou projížďku. Náročnost výletu je vyjádřena sedmým bodem z desetibodové škály.

Zastávky:

Dolní Lukavice, Zámek Dolní Lukavice (0,2 km) - Dolní Lukavice, Památný strom Tisovec dvouřadý (0,3 km) – Dolní Lukavice, Přírodní památka Zlín (3 km) – Dolní Lukavice, Lípa U Mrtole (5,7 km) – Přeštice, Kostel svatého Ambrože (14,1 km) – Příchovice, Zámek Příchovice (16,9 km) - Příchovice, Kaple svatého Vojtěcha (18,4 km) – Příchovice, Lípa pod Ticholovcem s kaplí svaté Anny (19,4 km) – Příchovice, Zřícenina hradu Skála (23,7 km) – Nezdice, Přírodní památka Loupensko (26,4 km) - Borovy, Borovská lípa (31,8 km) – Roupov, Zřícenina hradu Roupov (36,4 km) – Roupov, Památný Roupovský tis (36,5 km) – Merklín, Zámek Merklín (42,3 km) - Buková, Kacerenský dub (46,2 km)