Plánická zvláštnost - různé druhy dláždě

PLÁNICE

Plánice je rodištěm velkého českého vynálezce Františka Křižíka; místní mohou být pyšní i na další raritu města – zdejší rozměrné náměstí je vydlážděno různými typy dlažby a je vlastně učebnicí stylů a materiálů, kterých se na dláždění v Čechách používalo; církevní fenomén je kostel svatého Blažeje, který je neutuchajícím liturgickým kalendářem

Obec v údolí řeky Úslavy založili cisterciáčtí mniši z kláštera v Pomuku na začátku 14. století. První oficiální zmínka o obci je z roku 1329. Klášteru patřily Plánice až do roku 1420, kdy kraj spálili husité, a tak oblast přešla pod správu Zelenohorského panství. Pak bylo zdejší panství mnohokrát děleno a znovu spojováno, získalo pečeť, znak, ale i možnost pořádat výroční trhy

Třicetiletá válka se městu překvapivě vyhla a téměř se ho nedotkla. Horší to už bylo se třemi požáry (1672, 1689 a 1882). Největší škody napáchal ten z roku 1689, který zničil 82 domů a zámek. Tragédii přinesl v roce 1742 i dobytčí mor, který zdecimoval stáda hovězího dobytka. Když skončil, z vděčnosti místní postavili na plánickém náměstí morový sloup.

Pak ale začal význam města Plánice upadat. Důvodem byla na začátku 19. století výstavba dvou císařských silnic. První vede z Klatov do Českých Budějovic, druhá z Plzně do Písku. Obě se městu Plánice vyhnuly. Stejně tak nebyla do Plánice nikdy přivedena ani železnice. To všechno mělo za následek, že hospodářský rozvoj, který s sebou dopravní tepny zpravidla nesou, tedy výstavba továren, podniků a manufaktur se v Plánici nekonal. A to i přesto, že průmyslový start rozvoje města byl přímo ukázkový. Už v 18. století zde rod Martiniců založil jednu z nejstarších manufaktur na bavlněnou tkaninu.

Možná o to více oceníme zdejší stavební a architektonické památky. Prim každopádně hrají dvě církevní stavby. Úplně první samostatné dílo architekta Kiliána Ignáce Dientzehofera v části Nicov. Jde o poutní kostel Narození Panny Marie, který vyrostl u léčivé a zázračné studánky. Druhou stavbou je kostel svatého Blažeje přímo v Plánici, na jehož přestavbě se slavný architekt údajně podílel taky. A tento fakt je uváděn i přesto, že větší skupina odborníků na dějiny architektury nevěří, že Dientzenhofer stavbu plánického kostela vůbec ovlivňoval. Unikátní specialitou tohoto kostela je skutečnost, že pokud ho navštívíte v rozdílné roční doby, pokaždé narazíte na jinou vnitřní výzdobu, dokonce i vybavení. Sochy, náboženské předměty, ale i výzdoba se tu mění podle liturgických svátků.

Místním raritním fenoménem je Plánické náměstí. Důvodem je dlažba. Ta se totiž v průběhu staletí mnohokrát měnila, pokaždé ale zůstala část náměstí pokryta původní dlažbou. Na náměstí je proto dnes k vidění jednoduchý průřez obkladové historie města. Nejstarší a nejcennější dláždění je mezi radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice. Tady najdeme nejstarší lomený kámen. K vidění je celkem 12 různých typů dlažby, a to včetně nejnovější zámkové. Historicky obrovskou cenu má i dláždění Kostelní ulice, která vede ke kostelu svatého Blažeje, a to včetně přilehlého schodiště.

Bezesporu nejslavnějším místním rodákem je český vynálezce František Křižík. Světlo světa tu spatřil 8. července 1847 a jeho rodný domek je dnes památníkem tohoto technika a průmyslníka. Křižík bývá označován za největšího českého vynálezce všech dob. Jeho stěžejním objevem byla oblouková lampa. Na pražském Žížkově vybudoval první českou elektrárnu. Díky němu jezdily v Praze první tramvaje a z úseku mezi Táborem a Bechyní se stala první elektrifikovaná železnice v Čechách. František Křižík zemřel v požehnaném věku 93 let v Stádleci na Táborsku, pochován je na vyšehradském Slavíně.

 

V Plánici se narodil 24. března 1886 také hudební vědec a skladatel Vladimír Helfert. Jeho nejvýraznější působení je spojeno s Moravským zemským muzeum v Brně a tamním orchestrálním sdružením. Helfert zemřel v květnu 1945 na následky skvrnitého tyfu, kterým se nakazil ve sběrném táboře v Terezíně.

 

Znakem Plánice (německy Planitz), kde žije 1700 obyvatel, je červený štít, ve kterém na zeleném trávníku se stříbrnou cestou stojí stříbrná kvádrovaná dole rozšířená patrová věž. Má prázdnou bránu s vytaženou černou mříží, dvě černá okna v patře a červenou valbovou střechu zakončenou dvěma zlatými makovicemi. Mezi makovicemi sedí stříbrná labuť se zlatou zbrojí na stříbrném hnízdě. Věž je vpravo provázena stříbrnou lilií a vlevo stříbrnou růží.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Plánici se páteřní silnice vyhnuly. Kříží se tu silnice 186 a 187. Vzdálenosti Plánice z českých měst: Praha (134 km), Ústí nad Labem (220 km), Karlovy Vary (140 km), Plzeň (51 km), České Budějovice (98 km).

Autobus: Autobusové spojení do Plánice je z Klatov, Horažďovic, Prahy, Plzně, Sušice, Chocenic, Pačejova a Nepomuku.

Vlak: Vlakové spojení do Plánice neexistuje.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Poutní kostel Narození Panny Marie v Nicově, Plánice:

První samostatná stavba Kiliána Ignáce Dientzehofera v Čechách. Netradiční na stavbě je orientace k jihu. Půdorysně se jedná o řecký kříž a další zvláštností je, že Dientzenhofer ho na náklady Adolfa Bernarda z Martinic vystavěl v mokřadech. Komplex tak musel být vybudován na dubových pilotech. Poutní kostel vznikal dlouhých sedm let, a tak byl slavnostně vysvěcen až 17. března 1730. Ve stejný den byla na oltář postavena kopie zázračné sochy Panny Marie s Ježíšem. Vchod do kostela stráží krásná, 400 let stará památná Nicovská lípa. V blízkosti kostela se nachází léčivý pramen s radioaktivní vodou. Ten najdete zhruba 400 metrů západně od kostela u samostatné kapličky.

Poloha: 49.3827064N, 13.5004928E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Plánice, Nicov (120 m)

Vlaková zastávka: Pačejov (10,4 km)

Kaple Panny Marie se zázračnou vodou

Historici našli první zmínku o zázračné studánce v roce 1643. V té době ale nikdo netušil, že zdejší voda je lehce radioaktivní. Možná právě proto se zvýšil počet zpráv o zázračných uzdraveních, která hraničila až se zázrakem. A tak byla postavena Kaple Panny Marie přímo nad unikátní studánkou. Jenže příliv věřících a poutníků neustával, naopak stále rostl. A tak bylo rozhodnuto, že se poutní tradice upevní ještě tím, že se vystaví poutní kostel v Nicově. Zprávy o úspěších zdejší léčivé vody byly tak šokující, že se o nich zmiňuje Bohuslav Balbín ve Zprávě o prameni v Nicově, který prý vrátil zrak mnoha slepcům. K místu se vztahují některé legendy, které vysvětlují vznik pramene. Podle jedné měl ďábel v tomto kraji velký úkol – přenést v noci obrovskou hroudu zlata. Jenže když ji přenášel, nečekaně zakokrhal kohout, který ohlásil nový den a ďábel se lekl a zlato upustil. To zapadlo do země a na místě vytryskl léčivý pramen.

★★★★ - Rodný dům Františka Křižíka, Plánice:

Slavný vynálezce se zde narodil 8. července 1847. Chaloupka je typickým příkladem pošumavské lidové architektury a dnes v ní najdeme Muzeum Františka Křižíka. Nejzajímavějším exponátem je funkční oblouková lampa z roku 1884.

Poloha: 49.3909458N, 13.4653853E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Plánice, Nové Město (260 m)

Vlaková zastávka: Pačejov (13,2 km)

Český Edison

Přesně tak byl titulován František Křižík, který se stal nejvýznamnějším českým vynálezcem. Narodil se v Plánici jako jediný syn venkovského ševce a posluhovačky. Otec ale malému Františkovi brzy zemřel. Křižík už od dětství udivoval okolí svoji inteligencí a předpoklady pro studium. A tak začal ve 12 letech studovat tehdejší jedinou českou reálku, která byla v Praze. Jenže špatná finanční situace rodiny zkomplikovala celé studium. Křižík nebyl připuštěn k maturitě, protože nebyl schopen zaplatit poplatek za její složení. Přesto profesor Václav Zenger rozpoznal jeho obrovský talent, a tak aniž by měl maturitu, byl přijat na ČVUT. Tady se Křižík naplno věnoval studiu, ale při něm měl několik zaměstnání, aby si dokázal obstarat nutné finance. Soukromě doučoval, opisoval noty a při brigádě v továrně Markus Kaufmann zdokonalil železniční signalizaci, což byl první oficiální Křižíkův vynález. Následovala řada dalších vynálezů spojených s železniční dopravou a za odměny se Křižík vydal v roce 1878 na Světovou výstavu do Paříže. Tady byl okouzlen obloukovou lampou Rusa Jabločkova. Vynálezce pak přesídlil do Plzně a pracoval na zlepšení obloukové lampy. Zazářil na Světové výstavě 1881, kde konkuroval Edisonově žárovce, a protože ta jeho svítila silněji, dostal Čech zlatou medaili. Jenže nejdříve Křižík sbíral spíše pocty než zakázky a jeho finanční situace se nezlepšovala. Zlom přišel v roce 1887, kdy získal zakázky na elektrifikaci Jindřichova Hradce, Písku nebo pražského Žižkova. Hvězdou nejvyšší jasnosti se stal František Křižík v roce 1891, kdy osvětlil celou Jubilejní výstavu v Praze, ale vrchol slávy mu přineslo vybudování 800 metrů dlouhé tramvajové trati na Letné a pak výstavba světelné fontány na Výstavišti. Jenže za úspěchem se vkrádala velká osudová prohra. Křižíkovi vyrostl více než zdatný konkurent Emil Kolben. Zatímco Křižík, stejně jako Edison, věřili v jednosměrný proud, Kolben vsadil na budoucnost proudu střídavého. A vyhrál. Jeho firma získala obrovskou zakázku na výstavbu ústřední pražské elektrárny v Holešovicích. Křižík se uzavřel do sebe a začal pracovat s myšlenkou první elektrifikované trati v Rakousku-Uhersku. To se povedlo v roce 1903 na úseku Bechyně – Tábor. Křižíkova firma se ale začala propadat do stále větších dluhů a vše umocnila I. světová válka, která Křižíkovu firmu vehnala kvůli nesplácení úvěru do vlastnictví Pražské úvěrní banky. Křižík zatrpkl a stáhl se definitivně do soukromí. Vynálezce zemřel na rodinném zámku ve Stádleci u Tábora 22. ledna 1941 ve věku nedožitých 94 let. Pohřben je na Vyšehradském hřbitově v Praze.

★★★ - Kostel svatého Blažeje, Plánice:

Původně románský kostel, na jehož barokní přestavbě měl podle dřívějších úsudků podíl významný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Dnes už se odborníci od Dientzenhoferova vlivu na tuto stavbu raději distancují. Naopak dnes nejsilnější myšlenkový proud přisuzuje přestavbu kostela staviteli Johanu Trajlerovi v roce 1755. Naprostou raritou sakrální stavby je to, že výzdoba, a to včetně soch se mění podle jednotlivých liturgických svátků. Kostel tedy sloužil zároveň jako církevní kalendář.

Poloha: 49.3902894N, 13.4681908E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Plánice, U ZŠ (280 m)

Vlaková zastávka: Pačejov (12,9 km)

★★ - Kostel svatého Jana Křtitele, Zborovy:

Stavebně velmi pestrá a zajímavá budova. Původně románská rotunda s protáhlou apsidou pochází ze 13. století. Později byla přestavěna v barokním slohu. Dlouhá léta zaměstnávala historiky otázka, zda má zdejší rotunda svatého Jana Křtitele vazbu na přemyslovské rotundy a nebo se významem váže k takzvanému johanitskému strakonickému okruhu. Ten vycházel tvarem a podobou ze stavby Božího hrobu v Jeruzalémě.

Poloha: 49.3803700N, 13.5151389E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zborovy (90 m)

Vlaková zastávka: Pačejov (9,3 km)

 - Zámek Plánice, Plánice: (bez fotografie)

Tvrz stála už v renesančních dobách. Po roce 1556 ji vybudoval Vilém ze Šternberka. Později byla tvrz přeměněna v 17. století na zámek. Po II. světové válce sloužil zámek pro potřeby zemědělského družstva. V současné době se zámek vrací do správy obce. V těsné blízkosti je i Sloup Nejsvětější Trojice. Ten byl vybudován na místě bývalého pranýře jako poděkování za přečkání morové rány hovězího dobytka.

Poloha: 49.3895811N, 13.4760117E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Plánice, náměstí (220 m)

Vlaková zastávka: Pačejov (12,4 km)

 - Zdebořická lípa, Plánice:

Je královnou ostatních lip, se kterými vyrůstá před místním hřbitovem. Jako nejvyšší dorostla až do výšky 28 metrů a v obvodu kmene v prsní výšce má 530 centimetrů.

Poloha: 49.3645747N, 13.4139981E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Plánice, Zdebořice (30 m)

Vlaková zastávka: Klatovy město (12,6 km)

 - Vracovská lípa, Plánice:

Vyrůstá u osady Vracov. Roste na břehu rybníka v blízkosti Vracovského potoka a stráží blízkou roubenou chaloupku. V obvodu kmene měří 490 centimetrů a do výšky dorostla do 21 metrů.

Poloha: 49.3903967N, 13.4358047E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klatovy, Kvaslice (1,6 km)

Vlaková zastávka: Klatovy město (14,4 km)

 - Zámek Lovčice, Plánice:

Velmi krásná stavba je v rukou soukromého majitele a tudíž nepřístupná. Zámek byl vybudován zřejmě rodem Martiniců kolem roku 1700. Později přešel do majetku Wallisů.

Poloha: 49.4106981N, 13.5107533E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Plánice, Lovčice (290 m)

Vlaková zastávka: Kovčín (11,2 km)

 - Přírodní památka Dolejší drahy, Nehodiv:

Bývalá pastvina má dva unikátní biotopy. Jednu část tvoří kamenitá louka s jalovci, tu druhou pak mokřadní louka. Na obou se nacházejí zajímavé druhy rostlin. K těm chráněným patří Prstnatec májový, Vachta trojlistá nebo Bradáček vejčitý.

Poloha: 49.4057356N, 13.5446303E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Plánice, Štipoklasy, U zemědělského družstva (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kovčín (6,8 km)

Výlet 1: Po stopách Františka Křižíka, unikátních církevních staveb a vzrostlých lip kolem Plánice (horské kolo)

Start: Plánice, Turistický rozcestník Plánice

Cíl: Plánice, Turistický rozcestník Plánice

Délka trasy: 32,7 km

Časová náročnost: 2:40 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet seznamuje s tím nejzajímavějším, co toto město a jeho okolí nabízí. Nejvyšším bodem je výška 716 metrů, které dosáhneme u Zdebořic. Nejnižší bod je naopak v druhé části výletu u zámku v Lovčicích. Tady je nadmořská výška 510 metrů. Celkové převýšení je 637 metrů. Největší problémy by mohla  působit nesnadná orientace v lokalitě Přírodního parku Plánický hřeben. V okamžiku, kdy ve Vracově opustíme žlutou turistickou stezku a dojedeme do Zdebořic, se pohybujeme po neznačených lesních cestách. Na nich vždy hrozí nebezpečí špatného odbočení. Proto by mohla být k užitku GPS.  Jde ale o tak krásnou krajinu, že možná trocha zabloudění jenom prospěje a umožní nám objevit další krásná místa.

Vhodnost: Výlet patří do středního pole náročnosti, do šesté kategorie z deseti. Nejtěžším úsekem je bezesporu cesta z Vracova do Zdebořic, kde je na trase nejstrmější lesní stoupání. 

Zastávky:

Plánice, Kostel svatého Blažeje (0,4 km) – Plánice, Rodný dům Františka Křižíka (0,7 km) – Plánice, Vracovská lípa (3,2 km) – Plánice, Zdebořická lípa (7,2 km) – Plánice, Zámek Plánice (14,6 km) – Plánice, Kaplička se zázračnou studánkou (16,2 km) – Plánice, Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie (17 km) – Zborovy, Kostel svatého Jana Křtitele (18,2 km) – Nehodiv, Přírodní památka Dolejší dráha (23,5 km) – Plánice, Zámek Lovčice (28,7 km)

 

Přírodní park Plánický hřeben

Chráněné území vzniklo na ploše 80 kilometrů čtverečních roku 1982. Hlavním důvodem je zachování lesnatého území Plánického hřebene. Dalším je záchrana původní květnaté bučiny. Výjimečné květy najdeme v PR Jelení vrch nebo PP Velký kámen. Kostel Narození Panny Marie v Nicově je nejvýznamnější stavební památkou v přírodním parku.