RADNICE

Město Radnice se může chlubit jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších paleontologických lokalit světa, špičkoví odborníci z oboru archeologie jí jezdí pravidelně navštěvovat

Lokalita se nazývá Ovčín a jedná se vlastně o zatopený černouhelný lom. Jde o jedno z nejvýznamnějších světových nalezišť fosílií, a to hlavně rostlinného původu. Naleziště je tak významné a bohaté, že tu vědci mohou pozorovat, jak prehistorické rostliny rostly vedle sebe, jaké byly mezi nimi vzájemné vazby. Lze tu odkrýt téměř celou zkamenělou krajinu, jak vypadala před 310 miliony lety. Poprvé se do zkoumání zkamenělin pustil už v 19. století pustil místní profesor Josef Kořenský

Na úvod si uděláme trochu jasno v otázce jazykovědné – bavíme se o těch Radnicích, nikoliv té Radnici. Takže pokud se vás někdo zeptá, kam jedete, správná odpověď je do Radnic.

 

První zmínka o obci je z roku 1336. Od roku 1431 oblast vlastnili Rožmberkové, proto se typicky jihočeský znak dostal tak daleko. V roce 1570 jsou už Radnice (německy Radnitz) díky povýšení Maxmiliánem II. městem.

 

Dnes žije v městečku 1900 obyvatel.

S Radnicemi spojili svůj život čtyři zajímaví lidé, ani jeden z nich se tu však nenarodil. Kašpar Šternberk byl velký přírodovědec a zakladatel botanické a paleontologické významné sbírky, snažil se o pozvednutí kulturního života ve městě stejně jako jeho přítel spisovatel Antonín Jaroslav Puchmajer.

 

Významným cestovatelem srovnatelným s Vojtou Náprstkem anebo Emilem Holubem byl Josef Kořenský, který začal v Radnicích odvíjet svoji učitelskou praxi.

 

Poslední zmínka bude patřit Boženě Kamenické. Tato lidová léčitelská česká legenda se sice narodila u Jihlavy, ale s Radnicemi spojila svůj život natolik, že se jí říkalo Radnická bába. Nemocní se za ní sjížděli doslova z celé republiky, ale i ze zahraničí, i když poslední roky života prožila v Plzni. Mezi její pacienty patřili i herci Jiří Bartoška nebo Josef Kemr. Jezdil za ní dokonce prezident republiky Ludvík Svoboda. Její doména byla diagnoza z moči a dokonalá znalost léčivých bylinek. O tom, že si se zdravím velmi rozuměla, svědčí i věk, kterého se dožila. Zemřela 5. září 1996 ve věku 98 let.

Znakem města Radnice je stříbrný štít s pětilistou červenou rožmberskou růží se zlatým středem a zelenými kališními lístky. Je vyobrazena s dvojitou řadou okvětních lístků a položená tak, že vrcholí jedním okvětním listem.

 

GALERIE: CO VÁS ČEKÁ PŘI NÁVŠTĚVĚ RADNIC?

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Radnice leží nedaleko exitů 50 a 62 dálnice D5. Ve městě se potkávají silnice 233 a 234. Vzdálenosti z českých měst: Praha (76 km), Ústí nad Labem (122 km), Karlovy Vary (87 km), Plzeň (24 km), České Budějovice (140 km).

Autobus: Autobusové spojení do Radnic je z Rokycan, Plzně, Kladrub, Liblína, Skomelna a Zbirohu.

Vlak: Trať v Radnicích končí, takže nabídka cílových stanic není velká. Odsud se dostanete do Plzně a do Chrástu u Plzně.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Lom Ovčín, Radnice:

Naprosto unikátní archeologická lokalita, která se dostala do světových učebnic. Důvodem dokonalého zachování byly dva výbuchy sopek kdesi v oblasti Krušných hor. Ty zasypaly krajinu velmi rychle sopečným prachem, takže celou oblast zakonzervovaly. Byly tu nalezeny rostlinné zkameněliny o délce několika metrů, což představuje nejrozměrnější exponáty na světě. Je tu obrovské množství rostlinných druhů. Téměř tu ale chybí živočišné druhy, i když tu bylo nalezeno křídlo prvohorní vážky, které dosahovalo délky téměř jednoho metru. Zdejší nálezy byly zařazeny mezi deset největších úspěchů české vědy v historii.

Poloha: 49.8467683N, 13.6111247E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Radnice, rozcestí (170 m)

Vlaková zastávka: Radnice (2,5 km)

Josef Kořenský

Český cestovatel, pedagog a spisovatel se narodil v Sušně na Mladoboleslavsku 26. července 1847. Během učitelských studií se seznámil s řadou cestovatelů například Emilem Holubem nebo Antonínem Fričem. Sám se rozhodl vydat se do světa a v cestách ho zpodporovali Vojta Náprstek nebo František Ringhoffer. Svou první cestu uskutečnil v roce 1872 do Alp. Stěžejními se staly dvě cesty v jeho životě. První byla cesta kolem světa, kterou podnikl v letech 1893-4. Druhou velkou cestou bylo putování Austrálii, Novým Zélandem a východní Asií. Tu uskutečnil v letech 1900-1. Kořenský nikdy nejezdil do neobjevených míst, ale svoje snažení napnul na popis přírodních pamětihodností už popsaných částí světa. Jeho poznámky velmi pomohly Národnímu muzeu, se kterým velmi úzce spolupracoval. Úzce také na svých cestách spolupracoval s krajany. Velmi ho lákala zvlášť archeologie, proto si zamiloval lokalitu Ovčína u Radnic. Na poslední cestu se vydal po velkých evropských městech v roce 1913, kdy mu bylo 66 let. Ve 20. letech byl prvním cestovatelem, který se dělil o svoje zážitky z cest s Českým rozhlasem. Josef Kořenský zemřel v Praze 8. října 1938 ve věku 91 let.

★★★ - Zřícenina hradu Libštejn, Liblín:

Hrad byl založen ve 14. století Oldřichem Tistou z Hedčan. Zkázu hradu způsobila hlavně třicetiletá válka, hodně se ale na něm podepsalo i husitské obléhání. S hradem je spojená romantická legenda o duchu pána z nedalekého Krašova, který zde hlídá velký poklad.

Poloha: 49.9001428N, 13.5477353E

Parkoviště: v osadě Libštejn (300 m)

Autobusová zastávka: Lhotka u Radnic, rozcestí (2,5 km)

Vlaková zastávka: Radnice (7,9 km)

Přírodní park Horní Berounka

Chráněné území má rozlohu 101 kilometrů čtverečních. Území se vyznačuje velmi ostrými údolími se složitou geologickou stavbou. To se projevuje v pestrosti biotopů. Park začíná na kraji města Plzně v městské části Doubravka. Podél břehů řeky Berounky se klikatí až k obcí Zvíkovec, kde je hranicí přírodní parku hlavní silnice číslo 233. Přírodní park zasahuje do třech okresů – Plzeň-město, Plzeň-sever a Rokycany.

★★★ - Havlova skála, Liblín:

Nádherná vyhlídka nad řekou Berounkou. Ze skalního výchozu je dechberoucí pohled na tok a údolí řeky.

Poloha: 49.9099997N, 13.5521508E

Parkoviště: na kraji komunikace (200 m)

Autobusová zastávka: Liblín, Horní Liblín (1,1 km)

Vlaková zastávka: Radnice (8,4 km)

★★★ - Zámek Liblín, Liblín:

Původní tvrz, která prošla barokní a klasicistní úpravou. Vztahy spojené s jejím vlastnictvím byly víc než podivně propletené. V současné době je v tu domov pro seniory, jehož dlouholetou patronkou je zpěvačka Helena Vondráčková. K zámku přísluší i anglický park se zajímavými plastikami.

Poloha: 49.9164803N, 13.5442858E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Liblín (230 m)

Vlaková zastávka: Radnice (10,3 km)

★★ - Skomelský dub, Skomelno:

Dub stojí na kraji lesa v těsné blízkosti obce Skomelno. Obvod kmene tohoto stromového velikána je více než 630 centimetrů. Jeho stáří se odhaduje na 600 let. Strom úspěšně bodoval i v soutěži Strom roku 2014. Skončil na druhém místě. Druhé místo mu patří i v tabulce největších stromů okresu Rokycany. A zvlášť když je na prvním místě Laiblova lípa, ze které už přežívá v Dobřívi jen umírající torzo, lze chápat Skomelský dub jako největší strom celého okresu.

Poloha: 49.8444317N, 13.6411639E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Skomelno (420 m)

Vlaková zastávka: Radnice (4,8 km)

★★ - Křížová cesta ke kapli Navštívení Panny Marie, Radnice:

Návrh na stavbu pochází od Kiliána Ignáce Dietzenhofera. Stavbu financoval Jan Václav z Bubna a Litic, ke stavbě vede křížová cesta. Z lokality je krásný pohled na město Radnice.

Poloha: 49.8605094N, 13.6107364E

Parkoviště: v ulici Pod Kalvárii (360 m)

Autobusová zastávka: Radnice, Puchmajerova (0,9 km)

Vlaková zastávka: Radnice (1,9 km)

★ ★ - Přírodní rezervace Třímanské skály, Kladruby:

Meandr Berounky tu vytváří nádhernou skalní podívanou. Rezervace se tyčí nad hladinou a je tvořena břidlicemi. Turisty je ceněna hlavně z estetického hlediska. Lokalita v parných dnech nabízí krásné vykoupání v Berounce pod skalami.

Poloha: 49.9288092N, 13.6082350E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kladruby, Hřešihlavy (0,9 km)

Vlaková zastávka: Radnice (10,9 km)

 - Přírodní památka Kamenec, Kamenec:

Nevelká louka patří mezi evropsky významné lokality. Roste tu Krvavec toten, což je jediná rostlina, do které kládou vajíčka motýli Modrásek bahenní a Modrásek očkovaný.

Poloha: 49.8764150N, 13.5949797E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kamenec (450 m)

Vlaková zastávka: Radnice (2,8 km)

 - Kostel svatého Václava, Radnice: (bez fota)

Barokní stavba je centrem místního náměstí. Kdysi byla součástí vedle stojící barokní zvonice. Ta ale v roce 1848 lehla při požáru popelem.

Poloha: 49.8575583N, 13.6073789E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Radnice, náměstí (140 m)

Vlaková zastávka: Radnice (1,1 km)

Výlet 1: Okolo Berounky až k unikátní paleontologické lokalitě Ovčín (pěší i horské kolo)

Start: Liblín, Turistický rozcestník Liblín

Cíl: Radnice, Bývalý lom Ovčín

Délka trasy: 17 km

Časová náročnost: 5:50 hodiny, bez prohlídky lokalit (pěší); 1:50 hodiny, bez prohlídky lokalit (horské kolo)

Popis: Výlet v rytmu mírných stoupání a klesání ukazuje krásu okolí řeky Berounky, města Radnice, Přírodního parku Horní Berounka či Přírodního parku Radeč. Nejníže budeme na startu ve výšce 280 metrů, nejvýše pak na jeho konci ve výšce 434 metrů nad mořem. Celkově nastoupáme 570 metrů a 422 metrů sestoupíme. I to všechno svědčí o vyrovnanosti a houpavosti terénu. Výlet spojuje jak prohlídky historické, umělecké, tak i přírodní.

Vhodnost: Výlet je středně náročný, počítejme i s trochu delší trasou. Lze ho zvládnout i s většími dětmi, je však potřeba dávat pozor v krátkých úsecích, kdy jsou značené stezky vedeny po silnicích. Nejsou nijak frekventované, přesto se tu s auty potkáme. Výlet je zařazen na čtvrtém stupni náročnosti. 

Zastávky:

Liblín, Zámek Liblín (0,2 km) – Liblín, Havlova skála (1,7 km) – Liblín, Zřícenina hradu Libštejna (4,1 km) – Kamenec, Přírodní památka Kamenec (10,7 km) – Radnice, Kaple Navštívení Panny Marie s křížovou cestou (14 km) – Radnice, Kostel svatého Václava (15,7 km) – Radnice, Synagoga Radnice (15,1 km) – Radnice, Zámek Radnice (15,2 km)

 

Tip pro ty, kteří chtějí vidět krásný strom

Od lomu Ovčín pokračujme ještě kousek po červené stezce až dojdeme k rybníku Jordánek, kde se na chvíli červená stezka spojí s Naučnou stezkou Putování s Dubíky. Naučná stezka je okružní, my jsme v tuto chvíli na opačném konci, než je Skomelský dub. Můžeme se proto vydat jak doleva, tak doprava. Pokud se rozhodneme pro tuto trasu, našlapeme 21 kilometrů a počítejme s hodinou cesty navíc. Pokud se nám místní naučná stezka bude líbit natolik, že se ji budeme chtít obejít celou, tak budeme mít v nohách celkem 23,8 kilometrů a počítejme s téměř osmi hodinami, které budeme potřebovat na celý výlet.

Tip pro ty, kteří chtějí spatřit krásné skály u Berounky a možná se i vykoupat

V tom případě začínejme výlet už v obci Hřešihlavy u stejnojmenného turistického rozcestníku. Odsud se vydáme po červené turistické stezce. Za chvíli vstoupíme do Přírodní rezervace Třímanské skály, která je okouzlující, a to včetně případného slibovaného vykoupání a klidně i tak jak nás Pán Bůh stvořil. Pak budeme pokračovat dál po červené a přes obec Bujesily dorazíme do Liblína. Cesta se nám tak prodlouží o sedm krásných kilometrů. 

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★ - Rozhledna Břasy, Břasy:

Dřevěná stavba se zvláštním tvarem a titulem Stavba roku Plzeňského kraje. Stojí na kopci, který sloužil armádě a kde stály v dobách totality radary. Z výšky 10 metrů je zajímavý pohled na okolí obce.

Poloha: 49.8460383N, 13.5757061E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Břasy, Vranovice, U Martínků (1,1 km)

Vlaková zastávka: Břasy (1,6 km)

★★ - Kostel svatého Vavřince ve Stupně, Břasy:

Podle místních kronik to byl na konci 19. století jeden z nejkrásnějších kostelů v zemi. Vznikl v letech 1882-4 na místě vyhořelého kostela. Z toho původního se zachovala jen část oltáře, která je v kostele svatého Vavřince k vidění.

Poloha: 49.8243536N, 13.5751419E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Břasy, Stupno, železniční stanice (200 m)

Vlaková zastávka: Stupno (340 m)

★★ - Vodopád Dírka, Břasy:

Nejkrásnější a nejvyšší vodopád Plzeňska. Voda čerpaná z bývalých dolů zajišťuje celoročně vyrovnaný přítok vody, a tak se nestane, že by byl vodopád bez vody, i když jeho průtok pochopitelně kolísá. Voda má lehce načervenalou barvu, což způsobuje vysoký obsah železa. Cesta k němu není značená a je poměrně složité ho najít.

Poloha: 49.8309667N, 13.5276411E

Parkoviště: u golfového centra (300 m)

Autobusová zastávka: Břasy, Darová, důl (1 km)

Vlaková zastávka: Stupno (5,4 km)

★★ - Přírodní památka Bašta, Břasy:

Upravený výchoz místní sloje. Je zajímavé pozorovat jednoduché vrstvy zdejšího uhelného podloží, jak se v dávné historii ukládalo. Těžit se tu přestalo na konci 60. let 20. století.

Poloha: 49.8325244N, 13.5688353E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Břasy, Stupno, železniční stanice (1,1 km)

Vlaková zastávka: Stupno (0,9 km)

Břaská uhelná pánev

Všechno odstartovalo už na začátku 17. století dobývání kyzových břidlic. Teprve pak lidé dobývali železnou rudu a následně černé uhlí. Protože jsou zde velmi mělká naleziště, dělo se tak zpočátku hlavně formou selské těžby mělkými povrchovými jámami. V druhé polovině 18. a 19. století pak přicházejí na řadu modernější metody dobývání. Nejprve se sloj těžila chodbicováním tedy klínováním, kdy se ručně kopaly chodby o šířce 5 metrů a výšce až 8 metrů. Později se přešlo na novátorskou takzvanou břaskou metodu, která umožnila vytěžit prakticky celou mocnost uhelné sloje bez výraznějších ztrát. Tato metoda pocházela z rudných dolů v Příbrami, v souvislosti s uhlím ale byla použita poprvé tady v Břasech. Těžba uhlí byla zastavena v Břasech v roce 1969.

★★Šternberská hrobka ve Stupně, Břasy:

Pohřební kaple rodu dominuje hřbitovu ve Stupně. Věčný odpočinek tu našel, kromě jiných členů rodiny, i přirodovědec Kašpar Maria Šternberk.

Poloha: 49.8229489N, 13.5723806E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Břasy, Stupno, železniční stanice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Stupno (0,9 km)

 - Přírodní památka Kateřina, Břasy:

Naleziště karbonských slepenců. Jedná se o bývalou těžební jámu kamenouhelného dolu. Je dlouhá 70 metrů, vysoká 20 metrů, dnes ale postupně zarůstá nálety.

Poloha: 49.8373269N, 13.5646083E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Břasy, Kříše (1,4 km)

Vlaková zastávka: Stupno (1,6 km)

Výlet 2: Za zajímavými místy černouhelné pánve v Břasích (pěší)

Start: Břasy, Rozhledna Břasy, turistický rozcestník Na Vrších

Cíl: Břasy, Šternberská hrobka

Délka trasy: 5 km

Časová náročnost: 1:40 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Jedná se spíš o hezkou procházku před usnutím, než o výraznější výlet. Je to opravdu jednoduché hezké rozchození se před těžším výletem. Nejvyšším bodem je logicky rozhledna, která leží ve výšce 480 metrů nad mořem. Nejnižším místem je naopak hrobka rodiny Šternberků ve výšce 402 metry nad mořem.

Vhodnost: Výlet je opravdu milou a nenáročnou a hlavně krátkou procházkou. Je tu však varianta, jak si ho prodloužit, což je v závěru kapitoly popsáno. Výlet patří do první nejjednodušší náročnostní kategorie.

Zastávky:

Břasy, Přírodní památka Kateřina (2,7 km) – Břasy, Přírodní památka Bašta (3,5 km) – Břasy, Kostel svatého Vavřince ve Stupně (4,8 km)

 

Tip pro ty, kteří chtějí vědět o těžbě uhlí mnohem víc:

Zdejší břaská uhelná pánev nabízí mnoho zajímavých míst. Proto pokud nás historie těžby zajímá, můžeme si výlet prodloužit a udělat si z něj okružní trasu. Začátek cesty je stejný, a to až po rozcestník Vranovice – Amerika. Tady ale zahneme doprava a nebude pro nás rozhodující modrá stezka, ale napojíme se na Naučnou stezku Po stopách důlní činnosti na Břasku. Po této naučné stezce dojdeme až k Přírodní památce Bašta a kousek za ní, kde se odděluje modrá od naučné stezky. Tady zvolíme modrou stezku jako u první verze výletu a dojdeme do Stupna na prohlídku Kostela svatého Vavřince a Šternberské hrobky a pak se vrátíme znovu na místo, kde se modrá stezka spojuje s Naučnou stezkou Po stopách důlní činnosti na Břasku. Naučné stezky se budeme držet dál až k rozcestníku Vranovice – Amerika. Výlet bude dlouhý 9,9 kilometru a bude trvat zhruba 3 hodiny a 15 minut.

Tip pro ty, kteří si chtějí užít v Dírce:

Vykoupat se ve vodopádu nazí jako ve filmu Modrá laguna je skutečně něco osvobozujícího a skvělého bez ohledu na to kolik nám je let a jak vypadáme. A jeden z nejzajímavějších, ale i nejodlehlejších vodopádů Dírka k tomu dává možnost. Stačí jen, když od Šternberské hrobky budeme dál pokračovat po zelené turistické stezce. Přes rozcestník Všenice a stejnojmennou obec půjdeme podél toku Korečnického potoka až k rozcestníku Korečnický mlýn. Tady zelená končí a my půjdeme vpravo po červené turistické stezce. U přívozu v Nadrybech se červená spojí na chvíli se silnicí, ale po chvíli z ní zase doleva zmizí. V tuto chvíli bychom mohli opustit červenou stezku a po cestě dojít do osady Dírka a pak vzhůru proti proudu k vodopádu. Jenže místní osadníci nemají turisty moc rádi, a tak cestu k vodopádu zahradili. Proto uděláte lépe, když budete pokračovat po červené stezce až téměř k rozcestníku Darovanský dvůr. Těsně před ním (cca 75 metrů) sejdeme z červené doleva a sešplháme dolů k vodopádu Dírka. Výlet si prodloužíme o 7,5 kilometru, ale bude to rozhodně stát za to. Takže oblečení dolů a šup do vody!