KRALOVICE

Jan Blažej Santini – Aichel je z dnešního pohledu superstar zdejšího kraje, z jeho stavitelské fantazie a geniality vzešly významné stavby Kralovicka, hlavně klášter v Mariánské Týnici; jeho fenomenálního ducha můžeme obdivovat ještě dnes, a to i přes zničující devastaci objektu na začátku 20. století

Samotné město je známé Kralovickými mumiemi; najdete je v kryptě kostela Svatých Petra a Pavla. Ten byl původně gotický, v letech 1575-81 přestavěn v renesančním stylu s nádherným sgrafitti. Přestavba byla vedena italskými řemeslníky v čele s Bonifácem Wolmutem. Ve skleněných rakvích v kryptě najdeme mumie nejvýznamnějších představitelů šlechtického rodu Gryspeků

Kralovečtí sami o sobě s mírnou pýchou říkají, že jsou městem lidí králových a kupodivu historici přikyvují. Ves vznikla na pozemcích českého panovníka Vladislava II. Ale to rozhodně nebylo první osídlení zdejšího kraje, protože v 19. a 20. století se tu našly dosti výrazné stopy osídlení lidmi halštatské a laténské kultury. Zbyly po nich pohřební mohyly a řada nožů, mečů, spon, korálků a keramických nádob. Zpět ale do doby středověké. Kralovice měly velké štěstí, že stály, a také z toho dost těžily, na křižovatce obchodních cest spojující Prahu s Chebem a Plzeň se Žatcem. To byl důvod, proč se zdejší obchod tak velice úspěšně rozvíjel.

 

Od roku 1531 vládnou městu Gryspekové a je to doba obrovského rozmachu, dochází k renesanční přestavbě kostela a k výstavbě zámku. Kostel můžeme obdivovat i s pověstnými kralovickými mumiemi rodu Gryspeků ve skleněných rakvích dodnes. Zato zámek stižený v polovině 19. století požárem byl v roce 1983 definitivně stržen a na jeho místě můžeme dnes „obdivovat“ obchodní dům. Na město povýšil Kralovice až Ferdinand I. Habsburský a je dokonce známo přesné datum – 29. září 1547. Postupně všechno pomalu plynulo k tomu, že celé město skončilo v majetku plaského kláštera, zvlášť po bělohorské konfiskaci majetku rodu Gryspeků. Plasy rozhodovaly o Kralovicích až do zrušení kláštera v roce 1785. V druhé polovině 19. století se stává město majetkem knížecího rodu Metternichů a dochází k velkému rozvoji.

 

Město zažívá stavební boom, roste počet obyvatel a Kralovice jsou dodaleka známy dobytčími trhy a chovem kralovického prasete. V té době jsou dokonce sídlem okresu. Dnes mohou Kralovice (německy Kralowitz) na tu dobu s dnešními 3 500 obyvatel jen vzpomínat.

Rázovitými místními obyvateli byli kováři v nedalekém Sedlci. Ti se po pět generací jmenovali Knedlhans. První byl žebnický rodák Martin, pak pokračoval syn Václav, vnuk František a znovu Václav a ještě František. Kováři tehdy také trhali zuby, podle pamětníků bylo zubů tolik, že se do nůše nevešly. Kovářství v rodině Knedlhansů skončilo smrtí Václava v roce 1967 a nástroje na trhání zubů se dostaly do sbírek muzea v Mariánské Týnici.

Další zajímavou věc najdeme v obci Potvorov. Stál tu kdysi litinový mezník vyznačující hranici panství Metternichů. Pro místní to byl sloup, kterému říkali nif-ňaf. Byl symbolem roboty. Z jedné strany se v 19. století chodilo robotovat na Kalec, z druhé do Plas. Během 2. světové války někdo sejmul hlavice ze sloupu, zpět se sloupek vrátil až v roce 1953.

Znakem Kralovic je polcený štít, vrchní část je ještě svisle rozdělena na dvě poloviny. V pravém modrém poli je svatá Dorota oděná ve stříbrné říze a červeném plášti. Na hlavě nese korunu, v levé ruce drží košík s růžemi. Pravou rukou se drží nahého dítěte, které drží v ruce jednu růži. Obě postavy stojí na ležícím stříbrném jednoocasém lvu obráceném vpravo, Dorota stojí na hřbetě, dítě na hlavě. V levém horním poli je stříbrný dvouocasý lev na červeném pozadí. Lev má zlatou zbroj a korunu a je zachycen ve skoku směrem do středu znaku. Dolní polovina znaku nese krokvicové pruhy zdejšího nejvýznamnějšího majitele Floriána Gryspeka, přičemž na pravém zlatém poli jsou dva šikmé modré pruhy, na levém modrém poli jsou naopak zlaté pruhy nakoso.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Do Kralovic se dostaneme po silnici 27. Na ní navazují ve městě ještě silnice 201 a 229. Vzdálenosti Kralovic z českých měst: Praha (97 km), Ústí nad Labem (111 km), Karlovy Vary (73 km), Plzeň (35 km), České Budějovice (176 km).

Autobus: Autobusové spojení do Kralovic je z Plzně, Čisté, Kožlan, Žihlí, Manětína, Rakovníka, Jesenice, Čisté, Plas a Kozojed.

Vlak: V Kralovicích železniční spojení končí, a tak se odsud dostaneme jen do Rakovníka.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Klášter Mariánská Týnice a kostel Zvěstování Panny Marie, Kralovice:

Jde o bývalé proboštství cisterciáckého kláštera v Plasích. Největší rozkvět zažilo toto poutní místo na začátku 17. století, kdy se konaly velkolepé církevní pouti. Proto byla vystaveno stromořadí památných lip, z nichž už zbyla jen jediná Radimova. Samotný kostel Zvěstování Panny Marie vznikl ze spolupráce s Janem Blažejem Santini – Aichlem. Výstavba se neúměrně protahovala; zatímco základní kámen byl položen 2. července 1711, stavba byla vysvěcena až v roce 1762. Jenže už v roce 1785 byl klášter s kostelem zrušen. Stavba chátrala, a v roce 1920 se zřítila celá kupole kostela. K rekonstrukci došlo až po sametové revoluci a nově vztyčená kupole spatřila světlo světa až v roce 2005.

Poloha: 49.9853864N, 13.4623611E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kralovice, Mariánský Týnec (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kralovice (3,3 km)

 

GALERIE: MARIÁNSKÁ TÝNICE - PERLA MEZI SANTINIHO STAVBAMI

Jan Blažej Santini – Aichel

Šlo o českého barokního architekta a stavitele, který se narodil 3. února 1677 v Praze. Narodil se s tělesnou vadou, byl ochrnutý na část těla, což mu vadilo, aby převzal rodinnou firmu. Otec byl slavný kameník italského původu. Přesto to mladého Santiniho ke kameni a k architektuře táhlo. První díla začal utvářet kolem roku 1700 poté, co se vrátil ze zkušené, kterou podnikl v Itálii. Ze Santiniho se časem stává geniální umělec, který v dílech předkládá hluboké znalosti matematiky, numerologie, geometrie. Jeho stavby vynikají skvělou akustikou a mimořádnou světelnou charakteristikou. Předpokládá se, že uskutečnil a navrhl zhruba stovku staveb, ale u některých to nelze s určitostí říci. Jistě je však podepsaný pod zámkem Karlova Koruna, pod klášterem v Kladrubech, pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, pod komplexem v Mariánské Týnici, pod chrámem Jména Panny Marie v Křtinách, pod klášterem v Plasech nebo pod kostelem svatého Václava ve Zvoli. Umělec zemřel 7. prosince 1723 ve věku 46 let v Praze a je pohřben na dnes už neexistujícím hřbitově v Oboře v dnešní Šporkově ulici.

★★★★★ - Kostel Svatého Mikuláše v Potvorově, Vysoká Libyně:

Jedna z nejstarších církevních staveb v Plzeňském kraji. Byla postavena už před rokem 1250. Okna má kostel pouze v nejvyšších patrech, což svědčí o obranné funkci. Dá se předpokládat, že v prvopočátcích sloužil i jako tvrz a nabízel útočiště místním při ohrožení.

Poloha: 50.0169406N, 13.4015031E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Potvorov (190 m)

Vlaková zastávka: Potvorov (4,1 km)

Výjimečná románská památka severozápadních Čech

Kostel se dochoval do dnešních dnů bez větších úprav; stavba je zdobena pod římsou obloučkovým vlysem, nad kterým je proveden hluboký zubořez. Zajímavé je, že budova byla obehnána valem a příkopem, což svědčí o obranné funkci. Vrcholným dílem uvnitř je mohutný středový pilíř nesoucí tribunu. Šokující jsou pak románské a gotické fresky, které se na svět vylouply až v roce 1898, kdy byla náhodně odražena část omítky, pod níž byly malby skryty. K jejich rekonstrukci a znovuodkrytí došlo v roce 1938.

★★★★ - Kostel svatého Petra a Pavla, Kralovice:

Kostel pokrytý renesančními sgraffitti. O přestavbu se z gotické podoby postaral Florián Gryspek. V kryptě kostela se nachází i 17 prosklených rakví se členy rodů Gryspeků, kterým se díky velké zachovalosti říká Kralovické mumie. Nejvýznamnější z nich jsou sám Florián Gryspek a mumie jeho ženy Roziny.

Poloha: 49.9793922N, 13.4831617E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kralovice, ZVŠ (200 m)

Vlaková zastávka: Kralovice (1,5 km)

GALERIE: ODKAZ FLORIÁNA GRYSPEKA

 

Gryspekové z Gryspachu

Jednalo se o český šlechtický rod původem z Bavorska. Před příchodem do Čech nešlo o zámožný rod. Za jeho zakladatele je považován Ludolf z Hahnreithu, který měl v roce 1124 postavit hrad s kaplí. Za zakladatele českého rodu se považuje Jiří z Gryspachu, který působil jako rada císaře Maximiliána I. Nejvýznamnějším představitelem se stává jeho syn Florián, který se stal významným královským úředníkem. Na jeho panstvích v Nelahozevsi, Kaceřově, v Rožmitále pod Třemšínem a v Kralovicích kvetla renesanční vzdělanost. Jako poslední muž rodu bývá uváděn Jáchym z Gryspachu, který zemřel v roce 1678. Znakem Gryspeků je čtvrcený štít, jenž měl kromě krokví na zlatomodrém podkladu ještě červenou orlici. V prostředním štítku stála věž, jež symbolizovala věznění nejznámějšího člena Floriána, kterého držel v Bílé věži na Pražském hradě Ferdinand I.

★★★★ - Kaple Jména Panny Marie, Mladotice:

První realizace Jana Blažeje Santiniho – Aichela pro cisterciácký klášter v Plasích. Kaple je protkána motivem šesticípé hvězdy. Vytvořená lucerna na střeše pro věřící představuje živý symbol zářící hvězdy. Celá stavba se nese v zajímavém opakování témat. Jedním ze stěžejních znaků je právě hvězda, a to šesticípá. A také opakování čísla šest může návštěvník této výjimečné stavby snadno vypozorovat.

Poloha: 49.9858986N, 13.3666747E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mladotice (235 m)

Vlaková zastávka: Mladotice (450 m)

★★★ - Kralovický vodopád, Kralovice:

Vodopád je přímo ve městě. Najdeme ho v jižní části v Jiráskově ulici. Je téměř pět metrů vysoký a téměř svislý. Protéká jím 60 litrů za sekundu. Pro milovníky vodopádů musíme ale poznamenat, že je těžko přístupný a jedná se o vodopád umělý.

Poloha: 49.9766594N, 13.4890542E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kralovice (0,6 km)

Vlaková zastávka: Kralovice (1,5 km)

 - Žižkovy valy, Vysoká Libyně:

Archeologické nálezy odhalily zemní opevnění husitských vojsk v roce 1424. Nejlépe se k místu dostaneme z obce Kůzlová, kde od autobusové zastávky jdeme jižním směrem cestou, která chvíli vede obcí, pak přejde mezi pole a dovede nás do lesa, kde hned zkraje příslušné valy najdeme.

Poloha: 50.0341394N, 13.5214850E

Parkoviště: v obci Kůzová (0,5 km)

Autobusová zastávka: Čistá, Kůzová (0,7 km)

Vlaková zastávka: Strachovice (2,7 km)

 

Výlet 1: Za barokními stavebními perlami v okolí Kralovic (horské kolo)

Start: Kralovice, Turistický rozcestník Kralovice - náměstí

Cíl: Kralovice, Turistický rozcestník Kralovice - náměstí

Délka trasy: 33,7 km

Časová náročnost: 2 hodiny 25 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet mapuje barokní památky v okolí Kralovic. Ty jsou spjaty hlavně s poddanstvím vůči plaskému klášteru. Při výletu na nás čeká převýšení 421 metrů. Nejnižším bodem je 363 metrů nad mořem, který najdeme při přejezdu řeky Střely v Mladoticích. Naopak nejvyšší bod je 567 metrů nad mořem, který na nás čeká za obcí Potvorov.

Vhodnost: Cyklistický výlet není náročný a zvládne ho každý. Přesto počítejte se čtvrtým stupněm na desetibodové stupnici náročnosti.

Zastávky:

Kralovice, Kostel svatých Petra a Pavla (0,2 km) – Kralovice, Klášter Mariánská Týnice (2 km) – Mladotice, Kaple Panny Marie (12,2 km) – Žihle, Zámecký dvorec Kalec (18,4 km) - Potvorov, Kostel svatého Mikuláše (25,4 km)

Přírodní park Pod Štědrým

Chráněné území bylo vyhlášeno na ploše 25 kilometrů čtverečních roku 1979. Důvodem je snaha o zachování krajinného rázu harmonické ryze české krajiny. Území se vyznačuje zvlněným reliéfem s mozaikou lesů, remízků, polí, luk, pastvin a rybníků. Přírodnímu parku dominuje vrchol Štědrý (668 metrů), podle kterého je park pojmenován.