PLANÁ

Planá je dnes největším městem oblasti mezi Českým a Slavkovským lesem; před sto lety tu však bylo jiné město třikrát větší, z Karlína zbyl ale jen hřbitov

 

Český a Slavkovský les od sebe dělí vzdušnou čarou deset kilometrů a mezi oběma územími se nachází nížina, do které se musela vmáčknout železniční trať, silnice a hlavně město Planá, které má přístup na obě strany. Před sto lety tu ale bylo ještě i město Karlín, kde žilo 16 tisíc lidí, což je třetina dnešního počtu obyvatel celého tachovského okresu

Planá (německy Plan) má dnes 5 500 obyvatel a první zprávy o osídlení sahají do 9. století. Samotné město bylo založeno v roce 1251. Ale dávno předtím tady podle legendy existovalo turnajové cvičiště. Po založení města zdejší náměstí přesně okopírovalo jeho tvar. První osídlení vznikalo na úpatí Bohušova vrchu.

Kolem roku 1400 už byla Planá velkým městem s pevnými hradbami a vytvořenou sítí uliček, kde koloval čilý ruch a městský život. O rozvoj se nejvíce zasloužil vládnoucí rod Šliků. Ti dokázali z Plané vytvořit úspěšné hornické město, které jako bonus navíc vlastnilo i mincovnu, která sem byla přesunuta z Jáchymova. Jenže do historie Plané dvakrát v 16. století zasáhly epidemie moru a město bylo téměř vylidněno. Každé další osídlení však přicházelo hlavně z německé strany, a tak se počet německy mluvících postupně zvyšoval. Planá se dokázala poměrně rychle postavit na nohy, a to i po nájezdech vojsk ve třicetileté válce. K největšímu rozvoji dochází v 17. století, kdy je město sídlem obilního trhu v oblasti.

 

Lokalita kolem Plané byla vždy ovlivněna židovskou komunitou, která zde byla nezvykle silná. Z města byli vykázáni až za vlády hraběnky Marie Maxmiliány Terezie ze Sinzendorfu, Židé pak začali obsazovat sousední Chodovou Planou a Drmoul. Do Plané se vrátili až s vládou Josefa II.

 

Na začátku I. světové války v těsné blízkosti Plané vyrostl zajatecký tábor, který pojmul tehdy 16 tisíc zajatců, oficírů a strážců. Vzniklo město, které se jmenovalo Karlín a disponovalo vlastní nemocnicí, továrnami, dílnami a bylo samostatným urbanistickým celkem. Po vzniku Československého státu v roce 1918 rychle zaniklo a dnes existenci připomíná jen zajatecký hřbitov.

 

V Plané se v roce 1936 na místním zámku narodila Mathilda Nostitzová. Je nejstarším z pěti dětí hraběte Karla Nostitze a německé klavírní virtuosky hraběnky Marie Sophie Brühl. Mathilda Nostitzová po revoluci 1989 usilovala o navrácení zbídačelého zámku, to se ale nepovedlo. Založila nadaci na podporu slabozrakých lidí.

Znak města Plané je velmi komplikovaný a je připomínán už od roku 1473, kdy Bušek ze Žeberka vyprosil povýšení Plané na město. Jedná se o červený štít, na kterém najdeme stříbrnou cihlovou hradbu s bránou. Brána má otevřená černá vrata se zlatým kováním, polospuštěnou černou mříž a na pozadí za mříží je vidět šedivá zeď s černými dveřmi. Nad hradbou se vypínají dvě čtverhranné věže. Obě jsou dvoupatrové. V prvním patře vidíme na každé ze dvou stěn jedno okno, o patro výš jsou na každé ze dvou stěn okna dvě. Věže jsou zakončeny klasickou střechou modré barvy. Původně byl prostor mezi věžemi vyplněn znakem Elstenberků s kosmým břevnem, který v klenotu obsahuje páva. Znak se změnil v roce 1661, kdy František Arnošt Šlik vyměnil elstenberský erb mezi věžemi znakem šlikovským. To znamená, že mezi věžemi stojí trojúhelníkový vrch bílého kopí s červeným ornamentálním kolečkem, doplněným po stranách kolečky bílými. Znak byl ještě doplněn štítem s helmicí a přikrývadly a figurou ze šlikovského znaku, která mezi čelenkou z červenobílé barvy svírá znovu šlikovský znak s vrcholem kopí, tentokrát jen v kontrastních barvách. Tento znak používá město dodnes.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Planá leží na silnici I. třídy číslo 21 spojující Cheb s dálnicí D5. Pro návštěvu je dobré použít exit číslo 128 z dálnice D5. Ve městě se střetávají silnice číslo 198, 201 a 230. Vzdálenosti Plané z českých měst: Praha (161 km), Ústí nad Labem (193 km), Karlovy Vary (75 km), Plzeň (47 km), České Budějovice (196 km).

Autobus: Autobusové spojení do Plané je z Broumova, Tachova, Mariánských Lázní, Chodové Plané, Bezdružic, Černošína, Kočova, Boru, Chodského Újezdu, Stříbra, Prostiboře, Skapcí a Heřmanovy Huti.

Vlak: Vlakové spojení je po frekventovaném koridoru. Dostanete se proto do velké části země. Přímé spojení Plané je s Chebem, Prahou, Tachovem, Mariánskými Lázněmi, Plzní, Bělou nad Radbuzou, Ostravou, Domažlicemi, Františkovými Lázněmi a Bohumínem.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★ - Přírodní památka Louky u Prostředního Žďáru, Chodský Újezd:

Přírodní památka se nachází Dyleňském lese. Na podmáčených loukách roste řada vzácných druhů rostlin jako Vítod douškolistý, Vemeník dvoulistý, Prstnatec májový nebo Blatouch bahenní. Podmáčené louky se stále musí kosit, aby se neztratily vzácné druhy květin. Na sušších místech to zvládne traktor, na mokřejších přijdou na řadu kosy.

Poloha: 49.8614028N, 12.5765333E

Parkoviště: na konci obce Žďár (240 m)

Autobusová zastávka: Chodský Újezd, Prostřední Žďár (0,7 km)

Vlaková zastávka: Tachov (11,8 km)

★★★ - Broumovský jasan, Broumov:

Jeden z největších jasanů v republice. Je spojen s dojemným příběhem manželů, kteří vysadili stromy, aby poděkovali za to, že přežili válku. Strom obsadil 11. místo v soutěži Strom roku v roce 2017. Broumovský jasan je osmým největším stromem v okrese Tachov.

Poloha: 49.8844211N, 12.6141744E

Parkoviště: nedaleko na silnici (650 m)

Autobusová zastávka: Broumov (1,2 km)

Vlaková zastávka: Chodová Planá (10 km)

Broumovský jasan – dojemný příběh manželské lásky

Roku 1742 se krajem několikrát prohnala válečná vojska. Manželé, Jan a Marie Rupertovi se chtěli odvděčit za to, že se jich válečné útrapy nedotkly, a tak nechali postavit boží muka s archandělem Michaelem. Vedle vysadili dva strážce: lípu za Marii, jasan za Jana. Větrná smršť roku 1966 vyvrátila lípu a nechala jasan osamocený. I socha archanděla Michaela byla odstraněna, dnes stojí na soukromém pozemku v obci Broumov. Jasan má výšku 32 metrů, obvod kmene 610 centimetrů a má velmi bizarní a mohutný kmen.

 

GALERIE: BROUMOVSKÝ JASAN

★★ - Přírodní památka Žďár u Chodského Újezdu, Chodský Újezd:

Mokřad s ohroženými ostřicovými společenstvy. Vyskytuje se zde Prstnatec májový, Kosatec sibiřský, Prha arnika a spousta dalších rostlin. Ze zvířat můžeme spatřit Ještěrku živorodou a Skokana hnědého. Jedna z nejhezčích luk Českého lesa.

Poloha: 49.8632428N, 12.6176322E

Parkoviště: v blízkosti na komunikaci (200 m)

Autobusová zastávka: Chodský Újezd, Přední Žďár (2,2 km)

Vlaková zastávka: Tachov (10,5 km)

★★ - Přírodní rezervace Broumovská bučina, Broumov: (bez fotografie)

Přírodní rezervace ve svahu nad Hamerským potokem poblíž obce Broumov. V lokalitě se daří původní bučině uprostřed uměle vytvořených smrkových porostů. V rezervaci se nachází asi 10 milířů, na kterých se pálilo dřevěné uhlí.

Poloha: 49.8894339N, 12.5807519E

Parkoviště: nedaleko od lokality u Broumovského zámku

Autobusová zastávka: Broumov (1,9 km)

Vlaková zastávka: Planá (13,2 km)

★★ - Broumovský zámek, Broumov:

Lovecký zámeček vyrostl v bývalé osadě Nový Heimhausen. Vznikl na popud Johana Ernesta Berchem-Heimhausena. Pochází z druhé poloviny 19. století, dnes je v soukromém vlastnictví. V obci najdeme i Svatovítský zámeček, který je dnes restaurací a ubytovacím zařízením.

Poloha: 49.8927333N, 12.5820367E

Parkoviště: nedaleko od lokality u Broumovského zámku

Autobusová zastávka: Broumov (1,9 km)

Vlaková zastávka: Planá (13,2 km)

Broumovské železárny

Oba zámky vznikly z iniciativy hraběte Johana Ernesta Berchem-Heimhausena. Z jeho popudu vznikly želázárny, které se staly nejvýznamnějším průmyslovým podnikem celé oblasti na přelomu 18. a 19. století. Železárna tu vznikla sice už v roce 1744, ale brzy nefungovala, protože pro její chod nebyl dostatek vody a dříví. Znovu byla uvedena do chodu v roce 1767 a už v 80. letech stejného století dávala ročně 220 tun surového železa. V roce 1839 přibyla v Broumově válcovna drátového železa a o pár let později přímo výrobna drátů. Práce v železárnách byla nelidská, a i to byl důvod, proč se jeden ze zaměstnanců pokusil tehdejšího vedoucího Karla Hösela v roce 1864 zavraždit. Začátek konce železáren však přišel o něco dřív. 21. července 1858 udeřil do fabriky blesk, když byl přítomen samotný hrabě Jan Arnošt. Následná průtrž mračen strhla dva jezy; v roce 1870 už broumovské železárny nevydržely konkurenční tlak a zanikly.

★ - Přírodní rezervace Tišina, Chodský Újezd: (bez fotografie)

Pro Český les typická kyselá bučina. Roste zde například Pérnatec horský, Vranec jedlový a Plavuň pučivá, které najdeme spíš ve vyšších polohách. V rezervaci bylo objeveno 14 druhů měkkýšů, z nichž většina patří mezi tzv. nahaté plže a nemají ulitu.

Poloha: 49.8772283N, 12.5261206E

Parkoviště: v těsné blízkosti státních hranic na silnici 201 (3,1 km)

Autobusová zastávka: Chodský Újezd, Prostřední Žďár (7 km)

Vlaková zastávka: Tachov (17 km)

★ - Přírodní rezervace Bučina u Žďáru, Chodský Újezd: (bez fotografie)

Ostrov bukového porostu uprostřed kulturních smrčin s běžnými lesními druhy. V lokalitě najdeme i kriticky ohroženého Holuba doupňáka.

Poloha: 49.8686150N, 12.5297428E

Parkoviště: v těsné blízkosti státních hranic na silnici 201 (4,2 km)

Autobusová zastávka: Chodský Újezd, Prostřední Žďár (5,3 km)

Vlaková zastávka: Tachov (15,3 km)

 

Výlet 1: Okružní výlet nejsevernější částí Českého lesa (horské kolo)

 

Start: Broumov, Cyklistický rozcestník Broumov

Cíl: Broumov, Cyklistický rozcestník Broumov

Délka trasy: 31,1 km

Časová náročnost: 2:20 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Asi šedesát procent cyklotrasy je vedeno uvnitř Chráněné krajinné oblasti Český les. Z toho vyplývá, že drtivá část zajímavostí jsou přírodního charakteru. Blíž se potkáme se severní části Českého lesa, jeho stromovým složením, ale i samostatnými stromovými velikány, kteří se díky úctyhodným rozměrům právem dostali mezi nejzajímavější a nejkrásnější stromy západních Čech. Nejnižším místem výletu je přejezd přes Hamerský potok poblíž Chodského Újezdu, kde budeme ve výšce 498 metrů. Naopak nejvýše budeme v Přírodní rezervaci Bučina u Žďáru; jedná se kótu 790 metrů. Přírodní památky na trase umožní nahlédnout do života dvou kriticky ohrožených živočichů a jedné rostliny. Celkové převýšení je 470 metrů. 

Vhodnost: I když se dá trasa bez zastávky projet během 2:20 hodin, tak si na výlet rezervujte raději celý den. Mnoho zajímavých scenérií nás donutí zastavovat a obdivovat věci kolem sebe. I kvůli délce výletu v poměrně stále se měnícím a členitém prostředí lze výlet počítat mezi ty středně náročné. Zvládnou ho už trochu vybavení cyklisté. Zařazen je do pátého stupně náročnosti.

Zastávky:

Broumov, Broumovský jasan (1,2 km) – Broumov, Dubová alej pod Broumovem (1,8 km) – Broumov, Broumovský smrk (2,4 km) – Broumov, Svatovítský zámek (2,6 km) – Broumov, Broumovský zámek (4,2 km) – Broumov, Přírodní rezervace Broumovská bučina (4,5 km) – Chodský Újezd, Přírodní rezervace Tišina (10,2 km) – Chodský Újezd, Přírodní rezervace Bučina u Žďáru (11,9 km) – Chodský Újezd, Přírodní památka Louky u Prostředního Žďáru (17,5 km) – Chodský Újezd, Přírodní památka Žďár u Chodského Újezdu (21,4 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Starý židovský hřbitov, Chodová Planá:

Polohou naprosto ojedinělý hřbitov. Jeho historie sahá až do 17. století. Náhrobky jsou kupeny do řad kolem velké skály. Hřbitov najdeme blízko místního Nového zámku.

Poloha: 49.8925422N, 12.7249436E

Parkoviště: na parkovišti u Pivovarnického muzea (250 m)

Autobusová zastávka: Chodová Planá (0,7 km)

Vlaková zastávka: Chodová Planá (1,5 km)

 

GALERIE: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV V CHODOVÉ PLANÉ

★★★★ - Poutní kostel svaté Anny, Planá:

Vnitřek ukrývá originál obrazu Karla Škréty. Najdeme ho na jednom z postranních oltářů a jmenuje se Svatý František Serafínský. Kostel pochází ze začátku 18. století a byl vyhledávaným poutním místem. Napravo od kostela najdeme miniaturní hřbitůvek redemptoristů; nalevo rodinnou hrobku šlechtické rodiny Nostizů. Ta vznikla v roce 1911 a věčný odpočinek je tu dopřáván Carlu Erweinovi říšskému hraběti von Nostitz-Rieneck, jeho manželce Marii a synu Josefovi. V těsné blízkosti je bývalý konvent Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, který byla na Svaté Anně založen v roce 1919. Za druhé světové války ho využívala Hitler Jugend, po válce sloužil jako ubytování dětem řeckých uprchlíků. Dnes zde funguje Nemocnice následné péče v Plané.

Poloha: 49.8820178N, 12.7229342E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Planá, Svatá Anna (200 m)

Vlaková zastávka: Planá (2,3 km)

Budova zmítaná požáry a neštěstími

Na poutním místě stála už v dávných časech pohanská svatyně, kde byly souzeny spory. Svatyni nahradil kostel, který v 9. století postavili misionáři z Řezna. Ten později dostal gotickou podobu, ale v roce 1515 vyhořel. O jeho znovuvzkříšení se postaral hrabě Jindřich Šlik, který nechal kostel barokně přestavět. V souvislosti s přestavbou vzniká Bratrstvo svaté Anny. Jenže kostel vyhořel znovu, a to v roce 1721. To už bylo panství v rukou Sinzendorfů. Následovala nová ještě odvážnější přestavba, na které se nešetřilo. Na výzdobě se podílely umělecké dílny mistrů Brandla, Škréty a italských umělců. V roce 1831 zasáhl kostel blesk a shořela báň věže, kterou nemá kostel do dnešních dnů.

★★★ - Studánka pod Svatou Annou, Planá:

Údajně léčivá voda vyvedená pod kamenný sarkofág s křížkem. Studánka obsahuje uranovou vodu. V blízkosti je jeho naleziště. Dřív se tu i těžil, a to způsobilo, že na čas se studánka ztratila. Místo nemůžeme přehlédnout na žluté turistické stezce. Pramen nechala obezdít už v roce 1667 hraběnka Marie Maxmiliána ze Sinzendorfu výklenkovou kaplí; dnešní podoba pochází z 20. století. V nedalekém kostele byly do roku 1945 k vidění nápisy, které vyzdvihávaly zázračné účinky léčivé vody. O nich se píše i v plánské kronice. Dočteme se o sedmi uzdraveních slepoty a pětinásobném vyléčení kloubních nemocí.

Poloha: 49.8820178N, 12.7229342E

Parkoviště: u kostela svaté Anny (0,6 km)

Autobusová zastávka: Planá, Svatá Anna (0,7 km)

Vlaková zastávka: Planá (2,8 km)

Rybníky pod Svatou Annou

Do dneška se zachovaly jen tři – Labutí, Anenský a Nový velký. Jejich rozloha přesahuje 46 hektarů. Ochranu získaly v roce 1933 omylem. Tehdy se rozšířilo, že zde zahnízdil kriticky ohrožený Racek tříprstý. I když nebyl Racek tříprstý na rybnících nikdy spatřen, ornitologický přínos lokality je natolik velký, že jí byl statut rezervace ponechán. A to do začátku 90. let 20. století, kdy byla rezervace zrušena. Důvodem byl pokles kvantity i kvality hnízdících společenstev, a to v důsledku zhoršení kvality vody. To způsobily silné splašky z polí, intenzivní chov kaprů a kachen a vypouštění pivovarské vody do rybníka.

★★★ - Přírodní památka Pístovská louka, Chodová Planá:

Jedná se o skutečný orchidejový klenot. Najdete tu kriticky ohrožený Vstavač kukačka. V květnu můžeme obdivovat Prstnatec májový či Vemeník dvoulistý; v červnu květy Bradáčka vejčitého, Kruštíka širokolistého nebo Vemeníčku zeleného. Místo není snadno přístupné, leží obklopené lesy, musíte se k němu dostat přes výraznější sestup od silnice.

Poloha: 49.9286528N, 12.7533783E

Parkoviště: na silnici (cca 300 metrů)

Autobusová zastávka: Chodová Planá, Dolní Kramolín, rozcestí (4,7 km)

Vlaková zastávka: Vlkovice (3,2 km)

★★★ - Zajatecký hřbitov z I. světové války, Chodský Újezd:

Stávalo tu kdysi město třikrát větší než sousední Planá. Jmenovalo se Karlín a bylo zde soustředěno až šestnáct tisíc zajatců. Uzavřené město mělo vlastní náměstí, ulice, nemocnice, prádelny, dílny. Celé bylo obehnané ostnatými dráty. Místní cítili vůči zajateckému městu velkou nevraživost. Karlín zanikl v prvních letech našeho státu. Dnes zůstal jen zajatecký hřbitov, kde je pochováno 287 vojáků z Polska, Ruska, Itálie, Lotyšska, Rumunska a Srbska.

Poloha: 49.8533361N, 12.7083542E

Parkoviště: na konci města Planá

Autobusová zastávka: Planá, Karlín (1,6 km)

Vlaková zastávka: Planá (2,7 km)

Zajatecký tábor Karlín

S výstavbou se začalo v březnu 1915. Bylo zde na 400 baráků, 4 vysoké strážní věže a areál byl obehnán ostnatým drátem. Stavba tábora stála 6,5 milionů rakouských korun. V prvních letech samostatného Československa byl tábor demontován a poslední zbytky byly zlikvidovány rozoráním v 60. letech 20. století. Jedinou zachovalou technickou částí tábora je železniční vlečka. Součástí byla i nemocnice v Plané, která sloužila jako lazaret pro 200 zraněných. První v dubnu 1918 opustili tábor Rusové, protože Rusko vystoupilo z války. Následně odešli Rumuni a Italové. Nedostatky v zásobování tábora, ale i přilehlých městech a obcích zvýšily ceny potravin až o 200 procent. 14. prosince 1918 dorazilo do tábora české vojsko a převzalo oficiálně vedení. Ihned se začalo s likvidací a v roce 1925 tábor už neexistoval. Hřbitov byl pietně upraven a až do začátku II. světové války se zde konaly vzpomínkové akce. Při archeologických výzkumech byly nalezeny tři plechové hvězdicové náhrobní tabulky s osmi hranami používané na značení vojenských hrobů. U túje byl vykopán ze země jediný dnes dochovaný náhrobní kámen. Patří 24letému vojákovi rumunské infanterie Catrinescu Stephanovi, který zemřel 17. října 1917.

★★ - Alej ke svaté Anně, Planá:

125 stromů je součástí poutní cesty z Plané ke kostelu svaté Anny. Alej je rozseknutá na dvě části. První z nich vede po silnici, pak z ní uhne a zastaví se u železniční trati. Druhá navazuje za kolejemi, ale zhruba o 150 metrů severněji. Alej se skládá z lip tří druhů, jírovců a dvou druhů dubů. Železniční dráha přetnula alej v roce 1888, podruhé došlo k jejímu narušení v roce 1936 při výstavbě státní silnice.

Poloha: 49.8767456N, 12.7319117E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Planá, Luční (na kraji aleje)

Vlaková zastávka: Planá (1,8 km)

★★ - Nový zámek, Chodová Planá:

Památka se pomalu vrací do života. Po druhé světové válce zde totiž sídlila rota Pohraniční stráže. Budova se 110 místnostmi vznikla v letech 1902-4 podle návrhu vídeňského architekta R. Feldscharka na zadání tehdejšího majitele panství – Hanse Ernsta von Berchem – Haimhausen. Zámek využívá obec ke konání společenských a kulturních akcí. Do budoucna by ho chtěla Chodová Planá přeměnit v lázeňský komplex. Zajímavostí je, že právě tady prožil Albrecht z Valdštejna poslední noc před příjezdem do Chebu. Kolem zámku se rozkládá anglický park.

Poloha: 49.8908789N, 12.7277300E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chodová Planá (0,6 km)

Vlaková zastávka: Chodová Planá (1,7 km)

Šlikové (Schlikové)

Slavný šlechtický rod, co zažil největší slávu v 15. a 16. století. Chebská měšťanská rodina vystoupila na vrchol díky kancléři Kašparu Šlikovi, který rozšířil majetek. Kašpar Šlik vystudoval na univerzitě v Boloni a byl oddaný sekretář Zikmunda Lucemburského. Doprovázel ho na cestách do Kostnice či Basileje. Tehdy rozšířil majetky o pozemky v severní Itálii, západním Slovensku a na západě Čech. Šlikové byli jednou z nejbohatších rodin v západní části Čech. Rod v roce 1437 jako první z Českého království získal říšský hraběcí titul. Význam rodu ještě stoupl v roce 1516, kdy na vlastních pozemcích objevili stříbro. Pokračovatel Štěpán Šlik založil Jáchymov a nechal tu razit tolary, čímž vstoupil do světových dějin, protože položil základ pro jedno z nejpoužívanějších slov na světě – dolar. Jenže panovník Ferdinand I. trpěl finančním nedostatkem, a tak mu byl rod Šliků trnem v oku. O část majetku přišli Šlikové po porážce stavovského povstání v roce 1547, další část a hlavu nejslavnějšího člena Jáchyma Ondřeje Šlika ztratili v roce 1621. Jáchym jako mluvčí protihabsburské opozice a lídr pluku moravských stavů na Bílé hoře byl na Staroměstském náměstí sťat jako první. Jediný Šlik, který udržel majetek po Bílé hoře byl Jindřich, kterému zůstalo sídlo v Plané a následně položil základy východočeské větve v Kopidlně. V roce 1665 prodávají Šlikové Planou a odcházejí ze západních Čech. Současným představitelem rodu je František Jindřich Šlik narozený v roce 1946. V restituci byl rodu vrácen zámek Jičíněves a Vokšice. Původní erb Šliků je rozdělen na čtyři části. Horní levá a spodní pravá část je červené pole dělené stříbrném klínem a v každém poli je stříbrný kroužek. V horním pravé a spodní levé části je modré pole se znakem hrabství Holíče na Slovensku. Tím je zlatý lev orientovaný doprava a držící kostel. V srdečním štítku stojí červení lvi, podpírající sloup.

★★ - Památník pochodu smrti, Chodová Planá:

Pochod smrti vyšel z koncentračních táborů Flossenbürg a Legenfeld 13. dubna 1945. Bylo na něj vyhnáno 1450 mužů a 150 žen, jejichž řady během cesty rychle řídly. Na pochod omylem zaútočil americký letec, který si myslel, že jde o prchající nacisty. Ke smutné události došlo 21. dubna 1945; na místě neštěstí zůstalo 68 mrtvých vězňů. Část z nich usmrtil pilot, zraněné a slabé pak postříleli Němci.

Poloha: 49.9241972N, 12.7663867E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chodová Planá, Dolní Kramolín, rozcestí (3,7 km)

Vlaková zastávka: Vlkovice (4,4 km)

 

Výlet 2: Z Plané přes Chodovou Planou směrem ke Slavkovskému lesu (pěší)

Start: Planá, Turistický rozcestník Planá - náměstí

Cíl: Chodová Planá, Přírodní památka Pístovská louka

Délka trasy: 13,8 km

Časová náročnost: 4:20 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet kolem Plané a Chodové Plané ukazuje krajinu kdysi téměř opuštěných sídel, kde hlavní roli hráli v časech železné opony pohraničníci. Lidé sem moc nejezdili, ani vlastně nemohli, protože tu byli pod drobnohledem kvůli blízkosti imperialisté hranice. Památky chátraly a některé měly to štěstí, že se mohly vrátit zpět do života. Trasa prochází dvěma chráněnými krajinnými oblastmi – Český les a Slavkovský les.

Vhodnost: Trasa není náročná. Délkou patří mezi průměrně dlouhé, výškovou náročností také. Až do obce Chodová Planá se pohybuje s malými výkyvy téměř po rovině. Pak nastane malé stoupání s následnými poklesem, abychom vystoupali k nejvyšší metě výletu, a tím je PP Pístovksá louka. Najdeme ji ve výšce 670 metrů. Naopak nejnižší místo s kótou 493 metrů leží v aleji Ke svaté Anně v Plané. Výlet lze hravě doporučit i pro starší výletníky nebo rodiny s malými dětmi. Trasa se dá kdykoliv ukončit. Výlet patří do třetí náročnostní třídy z deseti.

Zastávky:

Planá, Alej ke Svaté Anně (1,5 km) – Planá, Kostel svaté Anny (2,4 km) – Planá, Studánka Pod svatou Annou (3 km) – Chodová Planá, Starý židovský hřbitov (4,7 km) – Chodová Planá, Nový zámek Chodová Planá (5,2 km) - Chodová Planá, Pivovarnické muzeum Chodovar (5,3 km) - Chodová Planá, Památník pochodu smrti (12,6 km) - Chodová Planá, Přírodní památka Pístovská louka (13,8 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Štoly Michalovy Hory, Chodová Planá:

Misto provrtané hornickými štolami. První zmínka o těžbě pochází z roku 1572. Význam tohoto kdysi města, byl tak velký, že stříbro vytěžené tam se vozilo do šlikovské mincovny v Plané, kde se razily šlikovské groše. V druhé polovině 17. století bylo stříbro nahrazeno těžbou kobaltu a mědi. V roce 1936 však těžební areál upadá do nucené dražby a o rok později je těžba ukončena. V blízkosti Michalových Hor je velmi jednoduché najít výchozy jednotlivých štol, s kterými seznamuje místní naučná stezka. Ze země se tu těžilo stříbro, měď, olovo, nikl, kobalt, bornit, wolfram, slída. Nachází se tu ale i minerály – sfalerit, galenit, argentit, beryl, ametyst, kalcit, dolomit, ankerit. Stráně nad štolami patří k nejteplejším lokalitám Slavkovského lesa, a tak se tu daří vzácným rostlinám. Najdeme tu jedinou lokalitu Vstavače osmahlého ve Slavkovském lese. Jeho populace se vrátila do Michalových Hor po 13 letech, kdy už botanici neočekávali, že se orchidej znovu objeví. Dejte pozor i na ohroženou kapradinu – Vratičku měsíční.

Poloha: 49.9028078N, 12.7779897E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chodová Planá, Michalovy Hory (v místě)

Vlaková zastávka: Chodová Planá (5,7 km)

Historie dolování v Michalových Horách

Ložisko rud je vymezeno obcemi Michalovy Hory, Dolní Kramolín, Výškov a Chodová Planá. Zde převládá měď, mezi Výškovem a Dolním Kramolínem zase rudy stříbra, olova a zinku. U Michalových Hor najdeme kromě stříbra ještě nikl, kobalt a antimon. Zdejší stříbrné zrudnění je nesmírně bohaté. V roce 1607 byl na cechu svatý Andreas nalezen kámen obsahující 90 kilogramů stříbra. Na hluboké štole Rakouský dům byl vylomen 25. února 1643 kus stříbra vážící více než 15 kilogramů. Mineralogové nejvíce oceňují zdejší minerály kobaltu, a to hlavně kovově lesklý kobaltin nebo erytrín, což je takzvaný Kobaltový květ, který vždy doprovází naleziště kobaltu. I dnes se dá najít. V Michalových Horách se také úspěšně rozmáhala výroba práškové modré barvy – šmolky.

GALERIE: ŠTOLY A OKOLÍ MICHALOVÝCH HOR

 

★★★ - Vyhlídková věž Homole, Planá:

Nízká věž s velkým rozhledem na vrchu Homole. Kopec Homole s výškou 681 metrů nad mořem býval v dřívějších dobách známý jako čedičový lom, později místo patřilo vojsku, které si zde vybudovalo autodrom. V klidovou zonu se lokalita změnila až na začátku tohoto století. Město tu nechalo vybudovat jednoduchou unifikovanou vyhlídku, která slouží k výhledu na město. Vědci zjistili, že kopec Homole vznikl výronem lávových proudů do mělké vodní nádrže, která byla vlivem vysoké teploty lávy zcela odpařena.

Poloha: 49.8808206N, 12.8004875E

Parkoviště: pod kopcem Homole (0,9 km)

Autobusová zastávka: Planá, Kříženec (1,9 km)

Vlaková zastávka: Planá (6,5 km)

Přírodní park Kosí potok

Chráněné území má rozlohu 23 kilometrů čtverečních a je rozloženo podél dolního toku Kosího potoka. Ten je dlouhý 46,4 kilometru, pramení pod horou Dyleň a vlévá se do řeky Mže. Lokalita je výjimečná botanickými lokalitami s řadou vzácných rostlin. Na mnoha místech najdeme zachovalé ukázky staré západočeské venkovské architektury. Hluboké kaňonovité údolí umožňuje teplotní inverzi. Slunce na dno roklí svítí jen krátce, a tak je tu chladněji, než na okolních skalách, kam se za teplem přesunuly teplomilné rostliny.

★★★ - Přírodní památka Čiperka, Chodová Planá:

Jedna z nejznámějších minerálek Slavkovského lesa. Místo nemůžeme přehlédnout, při chůzi po zelené turistické stezce či po cyklostezce 2138 nás zaujme oranžové zabarvení od železitých usazenin. Samotný vývěr je zároveň i přírodní památkou a ochranné pásmo je velké jen 0,06 ha.

Poloha: 49.9124817N, 12.7848092E

Parkoviště: poblíž rozcestníku Michalovy hory (1,5 km)

Autobusová zastávka: Chodová Planá, Michalovy Hory (1,7 km)

Vlaková zastávka: Chodová Planá (6,9 km)

 

GALERIE: PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ČIPERKA

★★ - Kyselka u Pístovského mlýna, Chodová Planá:

Minerálka je svedena do dvou jímek. Jedna je z dřevěného sudu, druhá je klasickou kovovou šachtou. Kyselku najdeme v těsné blízkosti zelené stezky za rozcestníkem Pod Lazurovým vrchem krátce poté, co stezka odbočí ze silnice na lesní cestu. Blíž k silnici je ještě Mlýnská studánka, ta ale neobsahuje kyselku, ale normální lesní vodu.

Poloha: 49.9275017N, 12.7753000E

Parkoviště: na okraji silnice při vjezdu do lesa (0,5 km)

Autobusová zastávka: Chodová Planá, Dolní Kramolín, rozcestí (4,7 km)

Vlaková zastávka: Vlkovice (5 km)

★★ - Rozhledna Bohušův vrch, Planá:

Zděná věž se špičatou stříškou pochází z roku 1909. Po vystoupání 73 schodů do výšky 14 metrů se rozprostře kruhový výhled na Český a Slavkovský les, Mariánské Lázně a Dyleň. Celková výška rozhledny je 16 metrů, původně se uvažovalo o výstavbě třicetimetrové; na ní místní nesehnali peníze. Ještě před zděnou rozhlednou tu byla dřevěná. Vlastní vrch je dějištěm prvních historických kroků hornictví na Plansku, tady byla poprvé kutána stříbrná ruda.

Poloha: 49.8666203N, 12.7528719E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Planá (0,9 km)

Vlaková zastávka: Planá (2,4 km)

★ - Přírodní rezervace Lazurový vrch, Chodová Planá:

Vrchol byl spojen s Michlalovými Horami sítí šachet. V dřívějších dobách se tu těžilo hlavně stříbro a cín. Dnes je místo chráněno kvůli zimovišti některých druhů netopýrů.

Adresa: 49.9156106N, 12.7752569E

Parkoviště: nedaleko odsud u Bodu záchrany TC 076

Autobusová zastávka: Chodová Planá, Dolní Kramolín, rozcestí (3 km)

Vlaková zastávka: Chodová Planá (5,7 km)

★ - Zřícenina hradu Michalštejn, Chodová Planá:

Střežil těžební lokalitu, která se nacházela přímo pod hradem. Hrad byl založen v polovině 14. století a měl eliptický půdorys o rozměrech 40 krát 25 metrů. Později hrad zanikl a od 19. století jsou na místě už jen zbytky hradních zdí.

Poloha: 49.9157756N, 12.7767669E

Parkoviště: nedaleko odsud u Bodu záchrany TC 076

Autobusová zastávka: Chodová Planá, Dolní Kramolín, rozcestí (3 km)

Vlaková zastávka: Chodová Planá (5,7 km)

 

Výlet 3: Hornická minulost Plané a Chodové Plané s ochutnáním místních kyselek (pěší)

Start: Planá, Turistický rozcestník Planá - náměstí

Cíl: Chodová Planá, Kyselka u Pístovského mlýna

Délka trasy: 23,4 km

Časová náročnost: 7:20 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet seznamuje s hornickou historií Plané a Chodové Plané. Zároveň ukáže doprovodné jevy hornické činnosti, kterými jsou vývěry minerálních vod. Celkem třikrát budeme mít možnost prohlédnout si zvlněnou krajinu z rozhleden a vyhlídkových věží.

Vhodnost: Trasa patří k náročným a doporučujeme ji v nezkrácené podobě jen zdatným turistům. Do desátého kilometru musíme počítat se střídavými ostrými stoupáními a klesáními. Mezi desátým a zhruba šestnáctým kilometrem trasy je cesta vedena zcela rovnou částí. Pak následují výstupy nahoru a od osmnáctého kilometru je cesta vedena znovu v rovině. Nejnižší bod výletu je pod vrchem Homole, kde se budeme pohybovat ve výšce 485 metrů. Samotný vrchol Homole s výškou 674 metrů je naopak nejvyšším místem. Výlet patří na sedmý stupeň náročnosti z deseti.

Zastávky:

Planá, Rozhledna Bohušův vrch (1,2 km) – Planá, Vyhlídková věž Homole (6,9 km) – Chodová Planá, Vyhlídková věž na Naučné stezce Dolování v okolí Michalových Hor (14,9 km) – Chodová Planá, Štoly v okolí Michalových Hor (15,3 a 15,9 km) – Chodová Planá, Přírodní památka a pramen Čiperka (18,1 km) – Chodová Planá, Přírodní rezervace Lazurový vrch (20,8 km) – Chodová Planá, Zřícenina hradu Michalšperk (20,8 km) - Chodová Planá, Kyselka u Pístovského mlýna (23.4 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★ - Lípa ve Výškovicích, Chodová Planá:

Šestatřicet metrů vysoká lípa s obvodem kmene 600 centimetrů. Najdeme ji v téměř zaniklé vsi Výškovice. Roste před ruinou barokní kaple Dobré rady Panny Marie.

Poloha: 49.9329378N, 12.8016408E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chodová Planá, Boněnov (3,3 km)

Vlaková zastávka: Ovesné Kladruby (3,8 km)