NEPOMUK

Nepomuk je rodiště světce Jana Nepomuckého; zvláštností je, že vlastně nic není na svém místě, jak by mělo; Jan se původně jmenoval Johánek a nepocházel z Nepomuku, ale z Pomuku. Kdy a proč došlo ke změně názvu osady se historici jen domnívají

Nejstarší zmínka o Nepomuku je v souvislosti se založením cisterciáckého kláštera v roce 1144. Zajímavé je, že hrdelní výsady předcházely v tomto případě městská práva. Hrdelním právem mohl Nepomuk disponovat už ve 13. století, městská práva byla udělena až v roce 1413. Lokalita byla velmi bohatá; v blízkosti se těžilo jak stříbro, tak zlato a dodnes můžeme stopy činnosti v krajině bez problémů najít

Bezesporu nejslavnějším rodákem byl Johánek z Pomuku, tedy svatý Jan Nepomucký, který se narodil kolem roku 1340. Na místě rodného domu dnes stojí kostel dedikovaný právě jemu. Jan byl generálním vikářem pražské arcidiecéze a velkým důvěrníkem manželky Václava IV. Žofie Bavorské. Proč zemřel je dodnes v centru bádání historiků. Jisté je, že se dostal do soukolí boje o moc a do ohně nevraživosti a nepřátelství mezi panovníkem Václavem IV. a tehdejším arcibiskupem Janem z Jenštejna. Doslova sudem s prachem se stala smrt opata Racka z Kladrubského kláštera. Po jeho smrti se rozhořely boje o obsazení vlivného postu. Václav IV. chtěl prosadit sobě nakloněného biskupa, v tu dobu ale dlel na lovu v křivoklátských lesích, a tak zvítězil arcibiskupem navrhovaný Olen.

 

Václav IV. se rozzuřil a čtveřici mužů doprovázející arcibiskupa nechal zajmout, včetně generálního vikáře Jana Nepomuckého. Všichni čtyři byli podrobeni mučení, jediný Jan ale zemřel. Stalo se tak 20. března 1393. Ještě téhož dne bylo tělo shozeno z Karlova mostu do Vltavy. Řeka vyplavila ostatky až 17. dubna na úrovni dnešní Dušní ulice. Původně bylo uváděno, že se svatý Jan Nepomucký utopil. Průzkum antropologa Emanuela Vlčka ve 20. století dokázal, že ke smrti došlo po proražení lebky ještě dřív, než bylo tělo vhozeno do Vltavy. Papež Benedikt XIII. pak 19. března 1729 prohlásil Jana Nepomuckého za svatého. Návštěvníci Prahy mohou na Karlově mostě najít místo, ze kterého byl údajně shozen do Vltavy a v katedrále svatého Víta se mohou poklonit jeho hrobu. S kanonizací přichází obrovský rozkvět města Nepomuku. Konají se tradiční velké a bohaté poutě, město vzkvétá a odkaz Jana Nepomuckého se dostává téměř do každé české vesnice.

Dalším významným rodákem je český malíř Augustus Němejc. S městem je spojen i významný biolog Josef Ondřej Liboslav Rettig, syn slavné Magdaleny Dobromily, který v Nepomuku v roce 1871 zemřel.

Neméně významným místem je i zámek Zelená Hora, který stojí na kopci nad městem Nepomuk. Na tomto místě byl údajně nalezen falzifikát Rukopisu zelenohorského. O více než sto let později se tam přestěhovali příslušníci praporu technické pomoci, takzvaní Pétepáci a je tam situován děj románu Černí baroni, podle kterého byl natočen i stejnojmenný film.

 

Dnes žije v Nepomuku (německy Nepomuk) zhruba 3 200 lidí.

 

Znakem města je modrý štít. Na něm stojí na zeleném trávníku stříbrný kostel s průčelím doprava, viditelný z boční i štítové strany. Kostel je z kvádrového zdiva, se třemi vysokými okny. Na hřebeni červené střechy nad oltářem stojí zlatý kříž. Průčelí je zvýšené, ve vrcholu má ozdobný štít. Ve vchodu stojí madona v červeném a modrém rouchu s bíle oděným Ježíškem na ruce.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Nepomuk leží na mezinárodní silnici E 49. Kromě toho do katastru města vedou i silnice 187, 191, 230. Vzdálenosti Nepomuku z českých měst: Praha (120 km), Ústí nad Labem (204 km), Karlovy Vary (130 km), Plzeň (37 km), České Budějovice (100 km).

Autobus: Autobusové spojení do Nepomuku je z Klatov, Skašova, Plánice, Blovic, Plzně, Jindřichova Hradce, Chlumů, Čížkova a Kasejovic.

Vlak: Vlakové spojení Nepomuku je s Plzní, Havlíčkovým Brodem, Blatnou, Horažďovicemi, Českými Budějovicemi, Brnem, Pňovany a Strakonicemi.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★ - Zámek Žinkovy, Žinkovy:

Romantický zámek vznikl na místě tvrze z 12. století. Poslední majitel Karel Wesselý ho nechal v roce 1897 upravit v novorenesančním duchu. Po 2. světové válce tu vznikla zotavovna ROH, v současné době slouží jako hotel a restaurace.

Poloha: 49.4785600N, 13.5031600E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žinkovy, rozcestí k zotavovně (0,6 km)

Vlaková zastávka: Nepomuk (10 km)

★★★ - Žinkovský templ, Žinkovy:

Napodobeninu antického chrámu najdeme na vrchu Františkově. Sloužila pro obveselení šlechty. Pořádala se tu lovecká a pikniková setkání. Chrám má podobu stavby s osmi sloupy toskánského typu a kloboukovitou doškovou střechou, budova vznikla v první polovině 19. století.

Poloha: 49.4818317N, 13.5147158E

Parkoviště: u zámku Žinkovy (0,8 km)

Autobusová zastávka: Žinkovy, rozcestí k zotavovně (1,3 km)

Vlaková zastávka: Nepomuk (10,5 km)

★★★ - Přírodní památka Vojovická draha, Neurazy:

Chráněné území s mokřady. Jde o místo s výskytem chráněných druhů rostlin, ale i o překrásnou lokalitu vhodnou k relaxaci.

Poloha: 49.4630681N, 13.5169567E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Neurazy, Nová Ves (1,5 km)

Vlaková zastávka: Mileč (8,3 km)

Vojovická draha

Nejcennějším a nejvzácnějším rostlinným obyvatelem je Tolije bahenní. Tu však najdeme pouze na malém slatiništi v jihovýchodní části památky. Tolije bahenní je jediná z pěti druhů tolijí, která roste v naší zemi. Má krásné pětičlenné bílé listy. Kvete od července do září, voní jen za slunného počasí. Kromě ní se můžeme na Vojovické draze setkat s Prstnatcem májovým nebo Upolínem nejvyšším.

★★ - Zřícenina hradu Potenštejn, Žinkovy: (bez fotografie)

První zmínka z roku 1259 je o založení hradu Půtou z Potštejna. Od poloviny 15. století je považován za pustý. Zachovaly se pouze základy okrouhlé věže a obvodové hradby.

Poloha: 49.4812422N, 13.5088561E

Parkoviště: u zámku Žinkovy (0,6 km)

Autobusová zastávka: Žinkovy, rozcestí k zotavovně (1 km)

Vlaková zastávka: Nepomuk (10,3 km)

 - Přírodní památka Novoveská draha, Neurazy:

Jedna z nejkrásnějších podmáčených luk na Plzeňsku. Bývalá pastvina si uchovává unikátní biotopické složení. Můžeme zde najít kromě chráněného Kosatce sibiřského také například Hořec hořepník.

Poloha: 49.4688403N, 13.5345594E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Neurazy, Nová Ves (400 m)

Vlaková zastávka: Mileč (7,2 km)

Novoveská draha

Přírodní památka se vyznačuje krásnými vlhkými loukami a pastvinami. Lokalita disponuje různými biotopy. Západní část pokrývají bezkolencové louky v čele s dominantním Tužebníkem jilmovým. Východní část tvoří křoviny, kde roste chráněná Mateřídouška vejčitá. Do přírodní památky jsou zahrnuty i rybníky, kterým dominuje Rdest kadeřavý.

Výlet 1: Procházka kolem Žinkov (pěší)

Start: Žinkovy, Turistický rozcestník Žinkovy - škola

Cíl: Žinkovy, Turistický rozcestník Žinkovy - škola

Délka trasy: 9,9 km

Časová náročnost: 2 hodiny a 55 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Jde o velmi nenáročnou odpolední procházku, která nám udělá radost z pobytu na čerstvém vzduchu. Nejnižším bodem je začátek a konec trasy, kdy jsem ve výšce 460 metrů nad mořem, nejvyšší bod přijde brzy po startu a je to v blízkosti Žinkovského templu. Tady budeme ve výšce 545 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 224 metrů.

Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny kategorie dle věku i fyzické kondice. Zařazen je na druhém stupni výkonnostní desetibodové škály.

Zastávky:

Žinkovy, Zámek Žinkovy (0,2 km) – Žinkovy, Zřícenina hradu Potenštejn (1 km) – Žinkovy, Žinkovský templ (1,5 km) – Neurazy, Přírodní památka Novoveská draha (6 km) – Neurazy, Přírodní památka Vojovická draha (6,9 km)

 

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Kostel svatého Jana Nepomuckého, Nepomuk:

Stojí na místě rodného domu světce. Teď tu najdeme svatostánek postavený podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Každý rok se tu konají velké poutě, které jsou cílem mnoha vyznavačů kultu Jana Nepomuckého.

Poloha: 49.4853650N, 13.5807153E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nepomuk, město (100 m)

Vlaková zastávka: Nepomuk (2,7 km)

Svatý Jan Nepomucký

Narodil se jako Johánek z Pomuka mezi lety 1340-50. Jeho rodný domek už neexistuje, na jeho místě stojí hlavní nepomucký kostel, který je Janu Nepomuckému zasvěcen. Kariéru zahájil jako veřejný notář, po dvaceti letech v roce 1389 je jmenován generálním vikářem pražského arcibiskupa. V té době dochází k velkým názorovým rozbrojům mezi českým králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Spor vychází z velkého západního schizmatu církve a šlo hlavně o jmenování biskupů a vysokých církevních hodnostářů. Celá situace se vyostřila po smrti opata Racka z kláštera v Kladrubech. Tam chtěl Václav IV. dosadit sobě nakloněného muže, aby snížil arcibiskupův vliv, ale zpráva o smrti opata přišla v době, kdy byl král na lovu v křivoklátských lesích. Arcibiskup nelenil a navrhl svého kandidáta Olena a generální vikář Jan Nepomucký ho ve funkci potvrdil. To krále rozlítilo po návratu z lovu natolik, že čtveřici mužů z arcibiskupova doprovodu zajal a nechal mučit nejdříve na Pražském hradě, později na Staroměstské radnici. Tři muže později propustil, Jan Nepomucký však při mučení zemřel. Okolo 20. hodiny 20. března 1393 nechal Václav IV. mrtvé tělo Jana Nepomuckého vhodit z Karlova mostu do Vltavy. Řeka vydala mrtvé tělo až 17. dubna, kdy se zachytilo na úrovni dnešní Dušní ulice. Mrtvého si převzali křížovníci s červeným srdcem, tedy cyriaci, kteří ho pochovali v kostele svatého Kříže. Hned po Janově smrti podává Jan z Jenštejna stížnost do Vatikánu a označuje mrtvého za mučedníka. Ještě před rokem 1416 je tělo přesunuto do katedrály svatého Víta. V roce 1683 je vztyčena na Karlově mostě socha Jana Nepomuckého v místě, kde byl svržen do vody. V roce 1708 je v Hradci Králové oficiálně první kostel zasvěcen právě Janu Nepomuckému. 31. května 1721 papež Inocenc XIII. prohlásil Jana za blahoslaveného a po prokázání čtyř uskutečněných zázraků jej Benedikt XIII. 19. března 1729 prohlásil za svatého. Kanonizační komise uznala čtyři zázraky. Prvním z nich bylo, že i dlouho po smrti se zachoval jazyk Jana Nepomuckého, druhým zázrakem bylo jeho zčervenání a naběhnutí. Tyto zázraky umožnili kronikáři Janu Hájkovi z Libočan v Kronice české rozšiřovat domněnku, že právě kvůli zpovědnímu tajemství byl Jan Nepomucký zavražděn. Podle Hájka nechtěl prozradit králi Václavu IV. jako zpovědník jeho ženy královny Žofie zpovědní tajemství. To bylo později vyvráceno jako jedna z mnoha nepřesností a lží v Kronice české. Další z nich byla skutečnost, že Hájek z Libočan rozdělil postavu Jana Nepomuckého na dvě osoby – Jana z Pomuka a doktora Johánka z Nepomuka. U obou uváděl navíc jiná data úmrtí. Další dva zázraky spojené s Janem Nepomuckým bylo zachránění Rozálie Hodánkové a uzdravení Terezie Veroniky Krebsové. V druhé polovině 19. století byl nepomucký kult snižován tím, že v době jeho vzniku chtěla církev zastínit kult Mistra Jana Husa. Po vzniku Československé republiky v letech 1919-20 došlo k velkému odmítání svatonepomuckého kultu a dokonce k hromadnému ničení památek spojených s tímto světcem. To všechno mělo za následek, že v roce 1925 zrušila československá vláda svátek sv. Jana Nepomuckého jako den pracovního klidu. V roce 1950 byl svátek vymazán definitivně a byl nahrazen jménem Přemysl. V roce 1973 provádí vrcholný český antropolog Emanuel Vlček zkoumání ostatků a vychází najevo, že se světec neutopil, ale zemřel po ráně do hlavy a do Vltavy byl hozen už mrtvý. Zároveň Vlček vyvrátil jeden ze zázraků, protože zjistil, že údajný mumifikovaný a zachovaný jazyk je ve skutečnosti zbytkem mozkové tkáně. I přesto se stal Jan Nepomucký patronem Čech a Bavorska. Velmi oblíbený je i v Polsku, Belgii, Francii a kvůli jezuitským misím i v Latinské Americe a Asii. Je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních. Poprvé zobrazil Jana Nepomuckého Jan Brokoff a utvořil tak jeho křesťanskou ikonografii. Je zobrazován jako kanovník v chórovém oděvu, klerice, rochetě, almuci s biretem. Svatozář doplňuje pět hvězd, což je výjimečné, protože s hvězdami je zobrazována jen hlava Panny Marie. Atributy jsou prst na ústech, jazyk, v rukou držený kříž a palmová ratolest čí kniha. Dalšími atributy jsou Palladium země české ze Staré Boleslavi, most, kotva či chuďas, kterému uděluje almužnu. Nejvýznamnější zasvěcený kostel je na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou, který je na seznamu památek Světového dědictví UNESCO.

★★★ - Zámek Zelená hora, Klášter:

Barokní zámek postavili na vyvýšeném místě Šternberkové v letech 1669-71. V roce 1817 zde bylo nalezeno falzum Zelenohorského rukopisu. Po 2. světové válce jej využívaly oddíly pomocného technického praporu, takzvaní PTPáci. Místo inspirovalo Miroslava Švandrlíka k napsání  románu Černí baroni, byl zde natáčen i stejnojmenný film. Uvnitř se dochovaly nástropní malby, dřevěné obložení a vykládané stropy. V blízkosti je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. poloviny 15. století. Při cestě k zámku nezapomeňte na Šternberský dvůr. Jde o hospodářské budovy, konírny a pivovar pod hradním kopcem. Zámek je nepřístupný, otevírá se dvakrát ročně v rámci slavností.

Poloha: 49.4965300N, 13.5814625E

Parkoviště: pod zámkem

Autobusová zastávka: Nepomuk, sídliště (1,4 km)

Vlaková zastávka: Nepomuk (3,1 km)

Přírodní park Pod Štědrým

Chráněné území bylo vyhlášeno na ploše 25 kilometrů čtverečních roku 1979. Důvodem je snaha o zachování krajinného rázu harmonické ryze české krajiny. Území se vyznačuje zvlněným reliéfem s mozaikou lesů, remízků, polí, luk, pastvin a rybníků. Přírodnímu parku dominuje vrchol Štědrý (668 metrů), podle kterého je park pojmenován.

★★ - Bývalý cisterciácký klášter v Pomuku, Klášter:

Klášter založen v letech 1144-45 neznámým fundátorem. K zániku dochází při husitských válkách, kdy byl při obléhání 25. dubna 1420 vypálen kališníky. Po husitských válkách jsou snahy o záchranu, ale jeho význam je minimální. Definitivně zaníká v druhé polovině 16. století.

Poloha: 49.5023986N, 13.5762831E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášter (65 m)

Vlaková zastávka: Nepomuk (2,8 km)

Zbytky pomuckého kláštera

V přilehlé obci Klášter dodnes narazíte na zbytky klášterních staveb. Jednou z nich jsou gotické arkády. Ty byly přistaveny k budovám kláštera v první polovině 14. století. Dodnes se dochovaly dva oblouky sestavené z přesně opracovaných žulových bloků. V lokalitě narazíme na lapidárium zachovaných kamenných článků, mezi kterými vévodí dva dílce ostění, konzole z hlavní římsy kostelní lodi nebo středověká kostelní kropenka. Nejcennějším pozůstatkem zaniklého kláštera je pozdně románský dům, který je zakomponován do vesnické usedlosti čp. 39.

★★ - Milečská lípa, Mileč:

420 let stará lípa roste na návsi u statku čp. 8. Obvod kmene 510 centimetrů,  výška 23 metrů. Je osmým největším stromem okresu. 

Poloha: 49.4691178N, 13.6052697E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mileč (100 m)

Vlaková zastávka: Mileč (1 km)

Přírodní park Kakov – Plánický hřeben

Park o rozměrech deseti kilometrů čtvereční zaujímá nejvyšší vrcholové partie Plánické vrchoviny stejně jako sousední Přírodní park Plánický hřeben. Je to místo, kde se vyskytuje největší česká kočkovitá šelma Rys ostrovid. Jedná se o lokalitu, kde se střídají původní lesy, pole a drobné vodní plochy. Zvlášť cennou je PP V Houlištích, která se vyznačuje silnou populací Česneku medvědího.

★★ - Červený most, Klášter:

Most ze 70. let 17. století získal jméno podle netypické barvy. Dnes je most přes říčku Muchovku kulturní památkou.

Poloha: 49.4947967N, 13.5782722E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášter (0,9 km)

Vlaková zastávka: Nepomuk (3 km)

Pověst o slepém chlapci Janovi a jeho vidinách

Žil kdysi v obci Víska slepý chlapec, který byl obdařen nadpřirozenými schopnostmi. Věhlas o něm se dostal k uším samotného Karla IV., a tak se u něj v roce 1355 na svých cestách zastavil. Císař se Jana ptal na svoji budoucnost a ten mu vylíčil jak příjemné, tak nepříjemné věci, které vnitřním zrakem viděl. Pak se šli projít a když došli k místnímu konventu, Jan se zastavil a pronesl: „Dříve, než přejde sto let, zmizí tato krása a bude tu svedena bitva, v níž bude pobito mnoho synů této země, tolik, až voda protékající zde, bude zbarvena krví do ruda.“ Věštba se vyplnila do posledního písmene, protože v roce 1450 přitáhl k Nepomuku Jiří z Poděbrad a svedl bitvu se zelenohorským pánem Hynkem Krušinou. Boj trval tři dny, mnoho vesnic bylo vypáleno, stovky životů byly zmařeny. Následná vlčtejnská mírová smlouva přinesla vytoužený mír. Do dneška bývá za temných nocí slyšet v blízkosti Červeného mostu nářek zraněných a umírajících. Tehdy byl most ještě dřevěný. Z cihel, kamene a v červené barvě byl vyveden při barokní přestavbě v 70. letech 17. století.

Poustevna na Prádle 

Najdeme ji kousek od Červeného mostu (na snímku vpravo). Připomíná malou hradní věž a byla postavena v 18. století pro kratochvíle zdejší šlechty. V rozsedlině pod Poustevnou je jeskyně, kde údajně podle legendy přebýval zchudlý šlechtic Břímota. Ten se pustil do boje s pohanstvím tak zarputile, že ho při cestě krajem navštívil v roce 992 i sám svatý Vojtěch.

Výlet 2: Krajem svatého Jana Nepomuckého (pěší)

Start: Nepomuk, Turistický rozcestník Nepomuk - náměstí

Cíl: Nepomuk, Turistický rozcestník Nepomuk - náměstí

Délka trasy: 15,1 km

Časová náročnost: 4 hodiny 20 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet mapuje historii světeckého kultu Jana Nepomuckého. Středobodem je náměstí v Nepomuku, kde výlet začíná i končí, ale v průběhu trasy jím také jednou projdeme. Z toho vyplývá, že výlet je možné rozdělit na dva menší okruhy. Z hlediska fyzické náročnosti je to celkem zbytečné. Výlet není náročný. První část je dokonce vedena v naprosté rovině. Pak přichází mírně zvlněný terén, ale výškové rozdíly jsou minimální. Nejnižší bod výletu je 422 metrů, najdeme ho u Klášterského rybníka v Klášteře. Nejvyšší bod 531 metrů je na zámku Zelená Hora. Celkové převýšení je 227 metrů.

Vhodnost: Výlet můžeme doporučit každému. Výletu patří místo ve druhé kategorii desetibodové výkonnostní náročnosti.

Zastávky:

Nepomuk, Janotovský dům (0,1 km) – Klášter, Červený most (1,3 km) – Klášter, Bývalý cisterciácký klášter Pomuk (2,2 km) – Klášter, Zámek Zelená Hora (4,6 km) - Klášter, Historická studánka Svatého Jana Nepomuckého (5,6 km) – Nepomuk, Zámeček Zelenohorská pošta (6,1 km) – Mileč, Milečská lípa (9,1 km) – Kozlovice, Turistický rozcestník Kozlovice (11 km) - Nepomuk, Dům U České lípy (13,8 km) – Nepomuk, Svatojánské muzeum (13,9 km) – Nepomuk, Kostel svatého Jakuba (14 km) – Nepomuk, Bývalá kaple Božího těla (14,2 km) – Nepomuk, Kostel svatého Jana Nepomuckého (15,1 km)

 

★★★ - Eneolitické sídliště Velký Kámen, Měcholupy:

Výšinné sídliště z doby kamenné. Je mnohem zachovalejší než blízká lokalita v Srbech, dojdeme k ní po modré turistické stezce.

Poloha: 49.5282050N, 13.5787275E

Parkoviště: v obci Srby

Autobusová zastávka: Srby (1,9 km)

Vlaková zastávka: Srby (1,2 km)

Přírodní park Buková hora – Chýlava

Park byl vyhlášen památkou z důvodu zachování rozsáhlého komplexu lesů na levém břehu Úslavy. Najdeme zde listnaté a smíšené lesy, nejvzácnější část je zvlášť chráněna Národní přírodní rezervací Chejlava. Vyskytují se zde vzácné rostliny například Oměj vlčí, Lilie zlatohlavá nebo Upolín nejvyšší. Park je domovem vzácného Čápa černého.

★★★ - Národní přírodní památka Chejlava, Měcholupy:

Nejcennější přírodní lokalita oblasti. Chráněna je od roku 1933. Odborníci oceňují zachovalé porosty listnatých lesů, staré a druhově bohaté bučiny s bohatým bylinným patrem. V lokalitě se vyskytuje kriticky ohrožený Čáp černý.

Poloha: 49.5365175N, 13.5570383E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Srby – železniční stanice (2,8 km)

Autobusová zastávka: Srby (3,9 km)

Vlaková zastávka: Srby (3,2 km)

★★ - Přírodní rezervace Polánecký mokřad, Polánka:

Biotop s mokřady a masožravými rostlinami. Ve vyšších polohách najdeme zajímavé pcháčové louky. Místo výskytu kriticky ohrožených rostlin Kosatce sibiřského a Rosnatky okrouhlolisté.

Poloha: 49.4313697N, 13.5568742E

Parkoviště: téměř v místě

Autobusová zastávka: Dolní Polánka (200 m)

Vlaková zastávka: Kovčín (7 km)

 - Eneolitické sídliště, Srby:

Část výšinného sídliště zničil kamenolom. Dnes tu najdeme jen zbytky archeologické lokality. S vykopávkami odtud se můžete seznámit v Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích.

Poloha: 49.5198667N, 13.6078019E

Parkoviště: v obci Srby

Autobusová zastávka: Srby (1,1 km)

Vlaková zastávka: Srby (1,8 km)