MIROŠOV

Mirošov je pro mnoho turistů výchozím místem pro výlety do západních Brd

Málokdo by ale hádal, že dřív se jednalo o velmi průmyslové místo, kde prim hrála těžba železné rudy a uhlí. Jenže s těmito komoditami rostla a padala životní úroveň města. Díky místním hutím byla do Mirošova dovedena i železniční trať. Zle si zahrála s místními druhá světová válka, nejprve byla nejcennější stavba města – zámeček – zabaven židovskému majiteli – od něj přešel odkupem do rukou prvorepublikového ministra zemědělství a pak tu nacisté zřídili koncentrační tábor. Dnes ale Mirošov všechny jizvy na své tváři dohání krásnou přírodou v okolí

Poprvé se o Mirošově (dnes 2 200 obyvatel) zmiňují kroniky v souvislosti s rokem 1366, stále se však dlouhá léta jednalo o hodně zapomenutou obec či osadu. Lepší roky přicházejí až se 16. století, kdy se dostává oblast do rukou Floriána Gryspeka. Tento rod tu nechává postavit tvrz, která se stává základem dnešního zámku.

 

Už od 17. století se tu těžila železná ruda, v 19. století se k ní přidalo ještě uhlí. To byla nejslavnější léta Mirošova (německy Miroschau), vznikla tu řada hutí, město bylo se světem spojeno s železnicí a z lokality se stalo průmyslové centrum. Jenže netrvalo dlouho a přírodní zdroje došly. Do kraje se vrátila znovu relativní bída.

 

Za II. světové války zde nacisté vybudovali koncentrační tábor, dnes je na jeho místě domov důchodců.

Nejznámějším místním rodákem Karel Kašpar - 32. pražský biskup. S městem je spojen i osud prvorepublikového ministra zemědělství Ladislava Karla Feierabenda.

Z hlediska společenského a kulturního života zažívá Mirošov vrchol v době národního obrození, kdy se na místní faře schází špička obrozeneckého hnutí – Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl nebo Václav Kramerius. Scházejí se u básníka Vojtěcha Nejedlého, který byl knězem na místní faře.

 

Znakem je červenočerný polcený štít, který barevně upomíná na erb Vratislavů z Mitrovic. Na štítě je bílý český dvojocasý lev se zlatými drápy (zbrojí) a zlatým plazeným jazykem.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Mirošov leží na silnici 117. Pokud přijíždíme po dálnici D5, sjedeme na exitu 62. Vzdálenosti z českých měst: Praha (83 km), Ústí nad Labem (143 km), Karlovy Vary (102 km), Plzeň (25 km), České Budějovice (118 km).

Autobus: Autobusové spojení do Mirošova je ze Spáleného Poříčí, Rokycan, Plzně, Borovna, Příkosic, Dobřívi.

Vlak: Trať v Mirošově přivítá vlaky z Rokycan, Příkosic a Plzně.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Rozhledna Na Kotli, Kamenný Újezd:

28 metrů vysoká rozhledna byla postavena v roce 2014. Nabízí úchvatný pohled na Brdy, Šumavu, Český les, ale i na okresní město Rokycany.

Poloha: 49.7118419N, 13.5958897E

Parkoviště: na parkovišti pod kopcem (1,8 km)

Autobusová zastávka: Kamenný Újezd, lihovar (3,4 km)

Vlaková zastávka: Kamenný Újezd u Rokycan (3,2 km)

Přírodní park Kamínky

Hlavním účelem založení tohoto parku je zachování krajinného rázu se skalními výchozy. Lesní porost tvoří duby, habry a uměle vysázené smrky. Žije zde poměrně silná populace chráněných Skokanů hnědých. Spodnímu bylinnému patru pak vévodí vzácný a chráněný Upolín nejvyšší.

★★★ - Zámek Mirošov, Mirošov:

O jeho barokní přestavbu se zasloužil architekt Jakub Auguston mladší. Zámek prožíval své úspěšnější období, když se kraji dařilo, například v době těžby uhlí. Nejvýznamnějším majitelem byl předválečný ministr zemědělství Ladislav Karel Feierabend. V únoru 1948 ale emigroval a místo něj se do zámku nastěhovali zemědělští dělníci. Po revoluci ho získala zpět vnučka ministra a pokusila se ho úspěšně zčásti zrekonstruovat. Dnes patří soukromé firmě, která jedno křídlo otevřela veřejnosti a pořádá tu hlavně svatby a slavnosti.

Poloha: 49.6887658N, 13.6597017E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mirošov, náměstí (160 m)

Vlaková zastávka: Mirošov, město (280 m)

Ladislav Karel Feierabend

První družstevník, jak se mu říkalo, se narodil 14. června 1891 v Kostelci nad Orlicí. Vystudoval královéhradecké gymnázium a později právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Vrcholnou kariéru odstartoval jako ředitel Pražské plodinové burzy. Byl členem Agrární strany. Po mnichovském diktátu se stal ministrem zemědělství ve vládě generála Syrového a funkci zastával i v protektorátních vládách Rudolfa Berana i generála Eliáše. Feierabend se zapojil do odbojové činnosti, po jeho prozrazení v roce 1940 stihl ještě i s částí rodiny uprchnout do Anglie. Zbývající členové skončili v koncentračních táborech. V Londýně se zapojuje do exilové vlády a je dvakrát ministrem financí. V roce 1942 se z jeho popudu nechávají tisknout budoucí československá nová platidla. Dostává se však do sporů s politickými názory Edvarda Beneše, a tak v únoru 1945 z exilové vlády odchází. Po válce se vrací do vlasti a patří k největším protikomunistickým bojovníkům. Agrární strana není po roce 1945 povolena, a tak vstupuje do národně socialistické strany. Po únoru 1948 emigruje znovu do Anglie. K cestě si vybírá řeku Labe. Příběh jeho útěku je mnohem později v Německu dokonce zfilmován. V roce 1950 odchází do USA. Tady spolupracuje s rozhlasovou stanicí Hlas Ameriky a vydává osmidílné paměti. Umírá ve věku 78 let 15. srpna 1969 v rakouském Villachu. V roce 1995 mu je prezidentem Václavem Havlem propůjčen řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam.

★★ - Přírodní rezervace Zvoníčkovna, Kornatice:

Nejcennější na místním biotopu je skutečnost, že rezervace je pramennou mísou pro mnoho potůčků stýkajících z úbočí. Proto je tu relativně stálé vlhko a také se tu objevuje bohatý podrost hájové vegetace a vlhkomilných rostlin. Ideální místo pro projížďku či procházku. Lokalitou prochází Naučná stezka F. X. France.

Poloha: 49.6727672N, 13.5933153E

Parkoviště: v obci Kornatice (1,7 km)

Autobusová zastávka: Kornatice (2,3 km)

Vlaková zastávka: Kornatice (2,9 km)

★★ - Přírodní památka Hádky, Milínov (okres Plzeň – jih):

Teplomilná bučina s vzácnějšími rostlinami. Největším přínosem a zajímavostí je ale skutečnost, že tu bylo objeveno mohylové pohřebiště střední doby bronzové. To nebylo poškozeno orbou jako mnoho jiných v okolí. O jeho zachování se zasloužil F. X. Franc, jehož jméno nese i místní naučná stezka. Tento muž také odkryl další velké mohylové pohřebiště nedaleko odsud na Hádku.

Poloha: 49.6707172N, 13.5828272E

Parkoviště: v obci Kornatice (0,8 km)

Autobusová zastávka: Kornatice (1,5 km)

Vlaková zastávka: Kornatice (2 km)

František Xaver Franc

se narodil 3. prosince 1838 v Hostivicích u Prahy. Byl profesí zahradník, ale kvůli tomuto povolání na něj svět nevzpomíná. Franc zastával zahradnické povolání na zámku Kozel, ale srdcem ho to táhlo jinam. Po výkonu své práce utíkal do okolí, kde prováděl amatérské vykopávky jako zanícený archeolog. Největšího úspěchu dosáhl při studiu výšinných lokalit chamské kultury na Velké skále u Bzí, na hradě Lopata a v lokalitě Velké Hádky. A to i přesto, že v té době nebyla chamská kultura ještě vůbec popsána. Franc po sobě zanechal obrovské množství archeologického materiálu a dodnes z něj vychází obrovské množství moderních současných prací v tomto oboru. František Xaver Franc zemřel 20. ledna 1910 v Plzni ve věku 71 let a na tamním Ústředním hřbitově je pohřben.

★★ - Zřícenina tvrze Mydlná, Kornatice:

Tvrz lichoběžníkového tvaru vznikla ve 14. století. První zmínka o ní pochází z roku 1397 a tehdy jsou jejími majiteli bratři Bohuslav a Protiva z Mydlné. V 15. století tvrz vyhořela a zanikla. Díky mylné domněnce považovali v pozdější době lidé tvrz za bývalý kostel, proto kameny nerozebrali, z obavy ze svatokrádeže, díky čemuž se tvrz zachovala ve velmi dobrém stavu.

Poloha: 49.6731297N, 13.6078844E

Parkoviště: v chatové oblasti Mydlná (1,6 km)

Autobusová zastávka: Kornatice (2,4 km)

Vlaková zastávka: Kornatice (2,9 km)

Soustava rybníků na Kábovském potoce

Tato soustava nejen chránila tvrz před dobyvateli, ale umožňovala hospodářsky využívat vodní plochy pro chov ryb. Jeden z potoků vytékající ze čtveřice rybníků totiž zásoboval vodou příkop, který bránil útočníkům v dobytí stavby. Kdo je autorem tak náročného projektu se dodnes neví, stejně jako kdy čtveřice rybníků vznikla. Odborníci předpokládají, že se tak stalo po roce 1488, kdy byla Mydlná vyvázána z manství. Za budovatele je všeobecně považován Mikuláš ze Štáhlav. Svoji éru končí zdejší rybníky někdy v polovině 18. a 19. století; od druhé poloviny století se totiž objevují zprávy o jejich zpustnutí. Od této doby se neobjevují ani jejich zákresy na mapách. Dnes se na místě zachovala 3,5 vysoká hráz rybníka a částečně zazemněný rybník U Kostelíka.

★★ - Přírodní památka Kakejcov, Mešno:

Nevelký rybník Březničák je místem výskytu chráněného Čolka velkého. Přírodní památka má velikost jednoho a půl hektaru a břehy rybníka jsou z velké části porostlé rákosím.

Poloha: 49.6672364N, 13.6094361E

Parkoviště: v místě na kraji komunikace

Autobusová zastávka: Kornatice (1,6 km)

Vlaková zastávka: Kornatice (2,1 km)

 

Výlet 1: Výlet přírodními parky Kamínky a Kornatický potok (pěší i horské kolo)

Start: Mirošov, turistický rozcestník Mirošov - náměstí

Cíl: Kamenný Újezd, Rozhledna Na Kotli

Délka trasy: 18,1 km

Časová náročnost: 5:45 hodiny, bez prohlídky lokalit (pěší); 1:30 hodiny, bez prohlídky lokalit (horské kolo)

Popis: Výlet mapuje hlavně přírodní krásy v místních přírodních parcích. Co se týká výškového profilu trati, s železnou pravidelností se tu střídají stoupání a klesání. Nejvyšší bod nás čeká na konci výletu na rozhledně Na Kotli, kde dosáhneme výšky 575 metrů nad mořem. Při vstupu na žlutou turistickou stezku budeme na místě nejnižším, bude to 411 metrů nad mořem. Celkově našlapeme nahoru 454 metrů, 332 metrů dolů sestoupíme. Výlet se dá zvládnout i na kole, jen v některých místech bude cesta náročná.

Vhodnost: Výlet je sice poměrně delší, ale prochází krásným prostředím a téměř výhradně jen po přírodních cestách. Je tedy v silách každého zvládnout tento výlet přiměřeným tempem bez problémů. Zařadili jsme ho na čtvrté místo na desetibodové stupnici náročnosti.

Zastávky:

Mirošov, Zámek Mirošov (0,1 km) - Mešno, Přírodní památka Kakejcov (4,8 km) – Kornatice, Přírodní rezervace Zvoníčkovna (7,4 km) – Milínov, Přírodní památka Hádky (8,7 km) – Kamenný Újezd, Pramen krásy (16,5 km)