Mírové náměstí  Horažďovice.jpg

HORAŽĎOVICE

Horažďovice – rodné město zahnutých hokejek, které držely v rukou i ty největší legendy tohoto zimního sportu je nazývano zcela právem Perlou Otavy. Na vlastní kůži však Horažďovice zažily, jak špatná rozhodnutí mohou bolet někdy i celá staletí

V době husitské se horažďovičtí přidali na správnou stranu, provolávali slávu Janu Žižkovi, a tak jejich město neskončilo v plamenech kališníků jako mnohá jiná; později Horažďovice s rozhodováním už takové štěstí neměly; dát se v době bělohorské na stranu reformační Jednoty bratrské nebyla sázka na dobrou kartu – město zaplatilo konfiskací, vypálením a vržením do náruče ultrakatolických Šternberků; dobrý nápad nebylo ani zavřít dveře před železnicí, z toho důvodu dnes leží Horažďovice od hlavní trati tři kilometry. Aby to nebylo líto, tak jedna ze stanic na hlavní trati nese název Horažďovice – předměstí

Osídlení oblasti sahá až do doby halštatské, což je datováno mezi 7. a 4. stoletím před naším letopočtem. V té době tu byli Keltové a ti se usadili na kopci zvaném Prácheň. V té době nebylo po Horažďovicích ještě ani vidu ani slechu, nicméně ostroh nad řekou Otavou sváděl už dávno k osídlení.

Sláva Prácheně pokračovala i později. Kroniky uvádějí, že roku 1184 tu byl kastelánem významný šlechtic a zakladatel rodu Vítkovců – Vítek I. z Prčice. Jenže pak se změnila politická situace a místní hradiště zpustlo. Souhlas k vybudování dalšího většího hradu dal až český král Jan Lucemburský, to se psal rok 1315. Dlouhá léta byl Prácheňský hrad předmětem vyrovnání dluhů a přecházel z jednoho majitele na druhého. Nicméně po celou dobu si zachoval obrovskou důležitost, protože se stal střediskem celého Prácheňského kraje.

 

Samotné město Horažďovice (německy Horaschdowitz) jsou připomínány poprvé jako osada právě pod hradištěm Prácheň v roce 1251. Kronika objasňuje i vznik jména. Z letopisu vyplývá, že osadu založil Gorazd, žák svatého Metoděje. A tak se říkalo, že tady je to Gorazdovo, tedy Gorazdějovice a odtud je už jen krůček k dnešnímu názvu. Osada byla povýšena na město v roce 1292 králem Václavem II. Brzy po povýšení se však změnil status města z královského na poddanské a město říkalo pane Bavoru III. ze Strakonic. Ten byl velkým odpůrcem zvolení Rudolfa I. Habsburského na český trůn. A tak se Král Kaše, jak se Rudolfovi říkalo, rozlítil a táhl na Horažďovice. Osud tomu ale chtěl, aby Rudolf I. Habsburský zde na břehu řeky Otavy 3. července 1307 vydechl naposledy. Místo dodnes připomíná pamětní kámen. Rudolf byl mrtvý, ale zpupného Bavora bylo třeba potrestat. Vypráví se legenda, že vojsko, aniž by vědělo, že jejich král je mrtvý, vyrazilo do boje s mrtvolou v čele a světe div se, vyhrálo.

V době husitské se město postavilo na stranu Jana Žižky, takže mělo klid a vydrželo neporušené. Později se stal majitelem Půta Švihovský ze Švihova, který dovedl Švihov tak i Horažďovice do maximálního rozkvětu. Vystavěl tu klášter minoritů, ale i vodovod. O to horší volbu vybralo město v době bělohorské, postavilo se na stranu Jednoty bratrské. Za to bylo ztrestáno konfiskací, vypálením a připadlo ultrakatolickým Šternberkům. I tak se město stalo jedním z největších v jihozápadní části Čech až do doby, kdy měšťané rozhodli nevpustit za brány města železného oře zvaného železnice. Trať z Plzně do Českých Budějovic tak minula město o pár kilometrů a vývoj se zastavil.

 

Co by byli hokejisté světových soutěží bez Horažďovic? Otázka, na kterou odpoví každý fanoušek. Ve zdejším závodě se dodnes vyrábějí hokejové hole – tedy hokejky. Místní závod byl údajně dokonce tím prvním na celém světě, který přišel s nápadem hokejku dole ohnout, aby se lépe mířilo a střílelo. Hole na hokej se vyráběly z buku a jasanu. Méně pravdy už je ve rčení o bitvě u Horažďovic. Ta se sice udála 12. října 1420, ale nebylo to u Horažďovic, ale přímo u kostela v blízké obci Malý Bor. Proti sobě stála vojska Jana Žižky na straně jedné, na druhé spojená vojska šlechty jižních a západních rodů podpořená zahraničními žoldáky. Výsledek řečený hokejovou terminologií je 0:0; na obou stranách kupy mrtvých a žádný přesvědčivý vítěz.

Kousek od Malého Boru najdeme Velký Bor a tady se narodil v roce 1825 jeden z nejvýznamnějších a zároveň jeden z nejvíce zapomenutých českých vynálezců. Na druhou stranu jeho objev způsobil smrt tolika lidem, že si to Sylvestr Krnka asi neuvědomil. Byl vynálezcem pušky zadovky. Jeho objev způsobil rychlejší nabíjení, větší bezpečnost pro střelce a více mrtvých před hlavní.

 

Okouzlující místní krajina uchvátila i herečku Helenu Růžičkovou. V nedaleké obci Slatina nemocná žena prožila poslední roky svého života.

 

Nejvýznamnějším místním rodákem je bezpochyby Otakar Ševčík – světový houslový virtuos, který učil na housle takové velikány jako Jana Kubelíka nebo Jaroslava Kociana. Dnes jsou Horažďovice třetím největším městem okresu Klatovy hned za samotným okresním městem a Sušicí. Žije zde 5 300 obyvatel.

Znak města tvoří modrý štít, ve kterém stojí na hnědé skále dvě stříbrné čtyřhranné věže bez střech. Každá s jedním gotickým oknem a cimbuřím o čtyřech stínkách. Na obou věžích je pod oknem červený štítek se stříbrnou střelou, obrácenou špicí k jeho levému hornímu kraji. Mezi věžemi je nahoře šesticípá zlatá hvězda, která se dotýká dvěma dolními cípy krajních stínek věží.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Páteřní komunikací Horažďovic je silnice číslo 22. Na ní se ve městě připojují silnice 139, 169 a 188. Vzdálenosti Horažďovic z českých měst: Praha (129 km), Ústí nad Labem (219 km), Karlovy Vary (146 km), Plzeň (61 km), České Budějovice (74 km).

Autobus: Autobusové spojení do Horažďovic je ze Sušice, Klatov, Prahy, Oselcí, Velkého Boru, Chanovic, Nalžovských Hor, Pačejova, Strakonic, Nezamyslic, Záboří, Hradešic, Hejné a Modravy.

Vlak: Železniční trať do Horažďovic vede z Klatov a Sušice. Ze stanice Horažďovice – předměstí se pak dostaneme i do Plzně, Českých Budějovic, Brna, Náměště nad Oslavou a Havlíčkova Brodu.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★Skanzen Chanovice, Chanovice:

Specializuje se na lidovou architekturu pošumavské oblasti jihozápadních Čech. Na louce pod lesem najdeme roubený špýchar, obytnou chalupu, sušárnu ovoce, roubenou stodolu nebo výklenkovou kapli a smírčí kříž.

Poloha: 49.4070883N, 13.7137206E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chanovice, restaurace (0,6 km)

Vlaková zastávka: Pačejov (9,1 km)

 

GALERIE: NEOKOUKANÁ PROCHÁZKA CHANOVICEMI

★★★Rozhledna Chanovice, Chanovice:

Rozhledna zvláštního tvaru kombinuje zdivo a dřevo. Základ budovy je čtvercový, na ní nasedá čtverec menších rozměrů, aby mohl být nahoře korunován osmibokou dřevěnou vyhlídkou. Nahoru vyjdeme 136 schodů. Z výšky 30 metrů se před námi ukáže nádherný výhled na téměř celou Šumavu na jedné straně a na Brdy na straně druhé.

Poloha: 49.4069697N, 13.7106950E

Parkoviště: v obci (0,3 km)

Autobusová zastávka: Chanovice, restaurace (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kasejovice (9,3 km)

★★★Zámek Chanovice, Chanovice:

Bezesporu ozdoba obce. Nádherný barokní zámek, který v 18. století vznikl úpravou gotické tvrze. Poslední výraznější úpravy nastaly po roce 1811, kdy byla budova v moci rodu Becherů. Nádherně upravené místo nabízí nejen odpočinkové vyžití místním, ale i řadu prodejen, místo pro základní uměleckou školu, řemeslnické dílny a vkusně upravený park. Veškeré památky obce Chanovice spojuje Naučná stezka Příroda a lesy Pošumaví.

Poloha: 49.4052092N, 13.7150486E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chanovice, restaurace (300 m)

Vlaková zastávka: Jetenovice (7 km)

★★★Kamenné sluneční hodiny, Slatina:

Nejtěžší sluneční hodiny v Česku. Těžko si je někdo odnese. Balvan, který se vylomil v blízkém lomu, má rozměry 4 krát 3 metry a je těžký 9 tun.

Poloha: 49.3948475N, 13.7443758E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slatina, lom (200 m)

Vlaková zastávka: Velký Bor (7,8 km)

★★★Židovský hřbitov Slatina, Slatina:

Lesní hřbitov pochází z roku 1723. Najdeme tu zhruba 170 náhrobků, některé byly vytvořeny ještě v barokním, jiné už v klasicistním stylu. Odborníci při zkoumání narazili i na náhrobek z roku 1668, který sem byl přenesen z dnes už neexistujícího hřbitova. Z té doby se datuje nejstarší dochované židovské osídlení oblasti Slatiny. Ve Slatině byla židovská obec zrušena na základě zákona v roce 1890. Později se pohřbívalo na židovském hřbitově v Horažďovicích, který patří k poměrně rozsáhlým. Najdeme tam zhruba 400 náhrobků. Ve Slatině je i synagoga, která po druhé světové válce sloužila jako sklad hnojiv. V posledních letech byla opravena a dnes slouží k bydlení. Poslední Žid se odstěhoval ze Slatiny v roce 1913.

Poloha: 49.3973033N, 13.7433506E

Parkoviště: na kraji komunikace (100 m)

Autobusová zastávka: Slatina, lom (300 m)

Vlaková zastávka: Hradiště u Blatné (7,2 km)

 

GALERIE: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV SLATINA

★★★ Velký čertův náramek, Slatina:

Kamenný útvar se nachází poblíž žluté turistické stezky ze Slatiny do Kadova. Památka pochází z doby ledové a jde o obrovské kameny rozložené do obvodu 28 metrů a trčící naskládané na sebe do šestimetrové výše. Každý kámen váží několik tun. Ještě před sto lety byla oblast kamenných útvarů celá odlesněná. Byl proto odtud úžasný výhled do kraje. Dnes je část porostu vykácena a výhled je jen jedním směrem. Už v katastru nedalekého jihočeského Kadova můžete najít i Malý čertův náramek.

Poloha: 49.3927042N, 13.7522086E

Parkoviště: v obci (0,7 km)

Autobusová zastávka: Slatina (0,9 km)

Vlaková zastávka: Lnáře (7,2 km)

 

GALERIE: KDYŽ ČERT PŘIJDE O DUŠI

Lidová pověst o vzniku kamenného útvaru Velký čertův náramek

Ve Slatině žil bohatý sedlák, který měl dceru na vdávání. Ta milovala chudého mládence, který její lásku opětoval. To nechtěl připustit bohatý sedlák, a tak si pro mladíka vymyslel nesplnitelný úkol. Dceru mu dá, pokud ze sedlákova pole odstraní všechny velké kameny během jedné noci. Mladík se trápil a ze žalu se spojil s čertem. A upsal mu duši. Čert se dal do práce, do hry ale vstoupila chytrá sedlákova dcera. V okamžiku, kdy čert přenášel kameny, probudila kohouta, ten zakokrhal a začal den. Čert pustil kameny, vznikl Velký čertův náramek a nesplnil tak svůj úkol. Mladík získal milovanou dívku a o duši nepřišel.

★★ Kaple svatého Antonína Paduánského v Defurových Lažanech, Chanovice:

Skutečná dominanta obce. Stojí na vyvýšeném místě. Osmiboká kaple ohraničená kamennou zídkou potřebuje rekonstrukci.

Poloha: 49.4076642N, 13.6752444E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chanovice, Defurovy Lažany (160 m)

Vlaková zastávka: Pačejov (5 km)

★★ Kaple svatého Vojtěcha Újezd u Chanovic, Chanovice:

Jedna z posledních malých sakrálních staveb. Vznikla v roce 1947, rok před Vítězným únorem a dobou, kdy se výstavbám poutních míst moc nepřálo. Rok před převratem tu místní vytvořili krásné klidové a odpočinkové místo u studánky s pitnou vodou.

Poloha: 49.4067703N, 13.6987086E

Parkoviště: v obci Újezd u Chanovic (0,7 km)

Autobusová zastávka: Chanovice, Újezd z Chanovic (0,7 km)

Vlaková zastávka: Pačejov (8,1 km)

★★ Maňovický drak, Maňovice:

V kraji malovaných draků patří ten Maňovický k nejvýznamnějším. Jedná se o uměleckou úpravu přírodního kamene. Postaral se o ní kameník Karel Kališ a dílo symbolizuje vítězství člověka nad zákeřnou nemocí, tentokrát slepotou. Z tohoto důvodu je drak spojen s křesťanským křížem v symbolice boje. Drak se díval na úvozovou cestu, kterou chodily děti z Maňovic ze školy, vznikl v roce 1905.

Poloha: 49.3913928N, 13.6523856E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Maňovice (300 m)

Vlaková zastávka: Jetenovice (3,2 km)

★★ Panská barokní sýpka, Chanovice:

Nedaleko skanzenu nepřehlédněme barokní sýpku. Patřila majiteli panství, o čemž svědčí i její nadstandardní rozměry. V posledních letech byla kompletně opravena, omítnuta a namalována původními vzory a barvami.

Poloha: 49.4064364N, 13.7164656E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chanovice, restaurace (350 m)

Vlaková zastávka: Jetenovice (7,2 km)

★ Žižkův kámen, Chanovice:

O místu se říká, že se tu údajně zastavil vojevůdce Jan Žižka. V Čechách najdete mnoho míst, ke kterým se váží tyto nepodložené legendy. Jen málokteré je ale tak krásné, jako to v Chanovicích.

Poloha: 49.4038289N, 13.7111447E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chanovice, restaurace (400 m)

Vlaková zastávka: Jetenovice (6,6 km)

★ Zámek Defurovy Lažany, Chanovice:

Netradiční název obce je památkou na hraběte Jana Desfoursa. Tomu zdejší panství patřilo v 17. století a ten se zasloužil o výstavbu renesanční tvrze, která později získala barokní úpravu. V dobách budování lepších zítřků zde sídlilo zemědělské učiliště, dnes je zámek v soukromých rukách.

Poloha: 49.4067003N, 13.6768475E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chanovice, Defurovy Lažany (60 m)

Vlaková zastávka: Pačejov (5,1 km)

★ Obětní kámen u Kadova, Slatina:

Kadovický viklan je v sousedním Jihočeském kraji, odsud je co by kamenem dohodil. V katastru obce Slatina je k vidění obrovský balvan s hlubokou mísou ve vrchní části. Kámen má velikost dvakrát tři metry. Na vrchu najdeme prohlubeň o rozměrech 70 x 90 centimetrů. O vytvoření prohlubně se postarala příroda, odborníci ale soudí, že mohla sloužit k obětním obřadům. Hledání dá trochu času, kámen leží na malém kopečku za loukou u rozpadajícího se ranče. Lokalita pomalu zarůstá náletovými dřevinami. Na místě si můžeme všimnout i zajímavých vrypů na vrcholu kamene. Ty jsou dílem člověka, respektive kameníků, kteří se pokoušeli obětní kámen rozlomit.

Poloha: 49.3999558N, 13.7585011E

Parkoviště: v obci Kadov (1,3 km)

Autobusová zastávka: Kadov, náves (1,6 km)

Vlaková zastávka: Lnáře (6,8 km)

Jak vznikaly kameny u Kadova?

Kamenné útvary u Kadova, včetně blízkého Kadovského viklanu (okres Strakonice, Jihočeský kraj), vznikaly postupným zvětráváním a odnosem žuly. Do miniaturních prasklin se dostávala voda, která se na mrazu rozpínala a trhala kamenné podloží. K této činnosti docházelo v době mladších třetihor, tedy před 2-20 miliony let. V průběhu času se „lehčí“ obal kamenů na vzduchu obrousil a zůstala pevnější kulatá jádra.

 

Výlet 1: Na procházce od Maňovického draka, přes Chanovice až ke kamenným objektům za Slatinou (pěší i horské kolo)

Start: Maňovice, Zastávka autobusu

Cíl: Slatina, Obětní kámen u Kadova

Délka trasy: 16,3 km

Časová náročnost: 5 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Pošumaví nabízí jedny z nejkrásnější pohledů na českou krajinu. A tento výlet krásou přímo překypuje. Zvlášť kouzelným místem je okolí Chanovic, které je velmi upravené a líbivé. Začíná se téměř na rovině, u Chanovic čekejme malé stoupání. Dostaneme se k nejvyššímu bodu celého výletu, kterým je Chanovická rozhledna ve výši 607 metrů nad mořem. Nejnižší bod nás následně čeká ve výšce 486 metrů nad mořem, a to je v centru obce Slatina. Celkové převýšení je 282 metrů. Výlet je na třetím stupni desetibodové škály náročnosti.

Vhodnost: Výlet patří k těm delším, ale vizuální krása, kterou nabízí, za to určitě stojí. Není náročný, po cestě nás nikdo nebude honit a tempo, které si zvolíme je jen na našem uvážení. Můžeme z této trasy klidně udělat celodenní příjemný výlet pro celou rodinu.

 

Zastávky: 

Maňovice, Maňovický drak (0,3 km) – Chanovice, Kaple svatého Antonína Paduánského v Defurových Lažanech (3 km) – Chanovice, Zámek Defurovy Lažany (3,2 km) – Chanovice, Kaple svého Vojtěcha se studánkou (5,9 km) – Chanovice, Žižkův kámen (7,6 km) - Chanovice, Rozhledna Chanovice (8,8 km) - Chanovice, Skanzen Chanovice (9,1 km) - Chanovice, Panská barokní sýpka (9,3 km) – Chanovice, Zámek Chanovice (9,4 km) – Slatina, Židovský hřbitov (13 km) – Slatina, Sluneční hodiny (13,4 km) – Slatina, Velký čertův náramek (15 km) - Slatina, Obětní kámen u Kadova (16,3 km)

Tip pro ty, kteří si chtějí prohlédnout ještě pár kamenných útvarů

Stačí se jen vrátit od Obětního kamene zpět na žlutou turistickou stezku a pokračovat doleva po ní a po Naučné stezce Okolím Kadovského viklanu. Brzy bude možnost vidět po pravé ruce Malý čertův náramek a v následující vesnici známý a vyhlášený Kadovský viklan. To už budeme ale v jiném okrese a dokonce i v jiném kraji. Jedná se o obec Kadov v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Pokud toho využijeme, prodlouží se výlet zhruba o 1,8 kilometru a 30 minut chůze.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ Červená brána, Horažďovice:

Je druhou nejstarší českou bránou. Pochází z roku 1252 a nechali ji vystavět Bavorové. Střežila hlavní dopravní tepnu, která vedla přímo na horažďovické náměstí. Součástí byl i pětiboký barbakán, který byl v 19. století zbořen. Nepřežil ani padací most.

Poloha: 49.3218386N, 13.7007075E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, U školy (250 m)

Vlaková zastávka: Horažďovice (0,8 km)

★★★★ Přírodní památka Svaté Pole, Horažďovice:

Jedna z nejcennějších a nejhojnějších lokalit výskytu kriticky ohrožené orchideje Vstavače kukačky v západních Čechách. Na konci jara jich na zdejším svahu vyrážejí tisíce a tisíce. Celou lokalitu ležící na svahu pod lesem tak zbarví svými květy do tmavě fialova. Nejvhodnější čas k návštěvě je v období duben – květen.

Poloha: 49.3034739N, 13.7192394E

Parkoviště: v obci Svaté Pole

Autobusová zastávka: Horažďovice, Svaté Pole (200 m)

Vlaková zastávka: Horažďovice (3,4 km)

★★★★ Kostel svatého Petra a Pavla, Horažďovice:

Centrální horažďovický kostel založil Bavor ze Strakonic. Nejcennějším vnitřním vybavením je vzácná gotická křtitelnice, která má podobu kalichu a pozdně gotický oltář s podobou madony z roku 1775.

Poloha: 49.3208178N, 13.6993817E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, U školy (310 m)

Vlaková zastávka: Horažďovice (0,9 km)

★★★★ Kostel svatého Klimenta, Velké Hydčice:

Jeden z mála svatostánků, který v Čechách vysvětil samotný Metoděj. Podle pověsti jej založil společně s Cyrilem a svatým Gorazdem, když přišli hlásat do Čech víru. Současná zděná budova pochází ze 13. století, kdy jej znovu obnovil Bavor I. Později byl přestavěn na začátku 16. století posledním z majitelů hradu Prácheň Půtou Švihovským. Kostelík obklopený hřbitovem však svého souputníka hrad Prácheň o mnoho století přežil.

Poloha: 49.3150989N, 13.6816286E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, u Jitexu (1,8 km)

Vlaková zastávka: Horažďovice (3,1 km)

★★★ Kaple svaté Anny, Horažďovice:

Léčivý pramen se stal základem lázní. Pro zázračnou vodu sem chodili lidé už odpradávna,. Je doloženo, že k léčení ji používali staří Keltové a Slovani. Proto byla taky zdejší malá kaple přestavěna jako dík za mnohá uzdravení v roce 1698 na barokní kapli. Při pohledu dovnitř spatříme iluzivní vybavení sakrální stavby. V roce 1752 zde byly založeny lázně, které dnes už neexistují. Voda je hodně zásadová a obsahuje stopy radiace. Léčivý pramen je neskonale silný.

Poloha: 49.3092519N, 13.7171311E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, Svaté Pole (0,8 km)

Vlaková zastávka: Horažďovice (2,9 km)

Historie lázeňství na Horažďovicku

Tradici lázní založil řád maltézských rytířů. Prvním oficiálním lazebníkem byl ve 14. století Goclín a jeho žena. Velký rozvoj nastal ve století šestnáctém. Nepředstavujme si ale tehdejší lázeňství jako dnes. Původně to byla krčma, kde se lidé bavili, seděli v kádích, hráli karty nebo kostky, pili pivo a nechali si přikládat na tělo baňky či pijavice. Lazebníci byli terčem posměchu a nemohli zastávat jakékoliv radniční posty. Lidé se jim vysmívali, protože byli svědky nemravností, které se v lázních mezi muži a ženami páchaly.

★★★ Pomník krále Rudolfa, Horažďovice:

Velký kámen připomíná smrt prvního Habsburka na českém trůnu. Zde při obléhání Horažďovic zemřel český král Rudolf I. Habsburský. Stalo se tak 3. července 1307.

Poloha: 49.3112572N, 13.7219642E

Parkoviště: na komunikaci (0,7 km)

Autobusová zastávka: Horažďovice, Svaté Pole (1,2 km)

Vlaková zastávka: Horažďovice (3,1 km)

Rudolf I. Habsburský

Vstoupil na český trůn ve složité době po smrti Václava III. roku 1306 v Olomouci. Na český trůn si brousil zuby jak Jindřich Korutanský, tak i římský král Albrecht Habsburský, který chtěl do Čech dosadit syna Rudolfa. Aby dodali na naléhavosti svého požadavku, vtrhli oba muži, jak Albrecht Habsburský, tak i jeho syn do Čech. Svůj úspěch to přineslo, a tak byl 16. října 1306 Rudolf I. Habsburský zvolen českým králem. Rudolf si pozici upevnil tím, že si vzal za manželku vdovu po Václavu III. Elišku Rejčku. S Rudolfem I. Habsburským na trůně ale nesouhlasil jihozápad Čech v čele s Bavory ze Strakonic. Pomsta měla být sladká, a tak se Rudolf vypravil na západ Čech, aby zpupné Bavory potrestal přímo v jejich sídle v Horažďovicích. Jenže v noci z 3. na 4. července 1307 ve vojenském ležení Rudolf zemřel. Původně se mělo za to, že zemřel na úplavici. Jenže k žádnému jinému projevu nemoci nedošlo, a tak dnešní odborníci usuzují spíše na prasklý žaludeční vřed. Konec konců přízvisko Král kaše svědčí o tom, že Rudolf měl problémy s trávicím traktem a jedl jen kašovitou stravu. Pozdější průzkum ostatků neprokázal otravu, o které píše Erfurtská kronika. Předčasná smrt panovníka měla historickou dohru. Mrtvola byla oblečena do slavnostního šatu, umístěna na trůn ve zšeřelém stanu a na audienci byl připuštěn zpupný Bavor. Ten se mrtvole, aniž by tušil, že Rudolf už nežije, omluvil, slíbil věrnost a nechal si dokonce odňat jako trest za zpupnost hrad Zvíkov. Rudolf I. Habsburský byl ve věku 26 let pochován v bazilice svatého Víta. Později byly jeho ostatky převezeny v roce 1376 do chrámu svatého Víta, Vojtěcha a Václava na Pražském hradě. Do jeho hrobky byly uloženy i jeho stříbrné pozlacené korunovační klenoty.

★★★ Zřícenina hradu Prácheň, Velké Hydčice:

Nejstarší osídlení lokality pochází z 10. století, kdy tu bylo hradiště. Lokalita byla tak významná, že ve 12. a 13. století byla Prácheň sídlem celého kraje. V roce 1315 Jan Lucemburský věnoval kopec Bavorovi II. ze Strakonic, který tu nechal vybudovat hrad. I přes mnohé úpravy a přestavby hrad dlouho nevydržel a na konci 16. století už byl pustý a nevyužívaný. O vzkříšení věhlasu se snažili ještě v 19. století noví majitelé panství Rummerskirchové. Proto nechali na hrad vestavět poustevnu, ze které zbyly jen torza obvodových stěn a křížovou cestu. Na torzu válcové věže stávala Golgota, kde křížová cesta končila. V okolí hradu, ale i v obci pod ním a v Horažďovicích byl v roce 1503 vybudován gravitační vodovod. Bohužel dnes po něm nezbyly ani stopy.

Poloha: 49.3160547N, 13.6815042E

Parkoviště: v blízkosti lokality

Autobusová zastávka: Horažďovice, u Jitexu (1,9 km)

Vlaková zastávka: Horažďovice (3,2 km)

Hradiště Prácheň

Jedno z největších hradišť v Česku. Slovanské sídliště pochází z první poloviny 11. století a dnes se zachoval jen obvodový val. Ten dosahuje poměrně úctyhodných rozměrů – je vysoký šest metrů a široký 15 metrů. Obrovský význam hradiště dnes dokazuje i fakt, že právě kvádr ze zdejší prácheňské ruly je uložen mezi základními kameny Národního divadla v Praze. Zdejší hrad a hradiště navštívil v roce 1818 císař František I.

Prácheňský kraj

Kdyby dnes existoval, zahrnoval by část Jihočeského a část Plzeňského kraje. Osou byla řeka Otava a na hradě Prácheň bylo správní středisko oblasti. Ve 13. století spravoval kraj oblast Horažďovicka, Sušicka, Kašperskohorska, Strakonicka a Vimperska. Později bylo středisko kraje přesunuto z Práchně do Strakonic a následně do Písku.

★★★ Zámek Horažďovice, Horažďovice:

Nejvýraznější podobu zámku vtiskla renesance. To dokazují i arkády na nádvoří. Z dnešní podoby je patrná i barokní přestavba. V současnosti je v zámku muzeum. Nejzajímavějšími místy jsou velký sál a modrý salonek s freskovými výzdobami.

Poloha: 49.3217144N, 13.6984883E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, U školy (250 m)

Vlaková zastávka: Horažďovice (1 km)

★★ Podzámecký mlýn, Horažďovice:

Nejcennější částí je renesanční štít. Kvůli tomu byl zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek. Dnes je v objektu restaurační a hotelové zařízení.

Poloha: 49.3222903N, 13.6978189E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, U školy (100 m)

Vlaková zastávka: Horažďovice (1 km)

★★ Jihovýchodní brána, Horažďovice:

Patřila k obrannému valu od počátku 16. století. Dnes najdeme jen její torzo. Součástí bylo vězení a dům branného. Brána měla dvě části, u jedné se nacházel padací most.

Poloha: 49.3196894N, 13.7027869E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, U Jitexu (280 m)

Vlaková zastávka: Horažďovice (0,7 km)

Městské hradby v Horažďovicích

Původní hradební pás kolem města měřil kilometr a půl. Byly v něm tři brány a jedna branka. I když část hradeb město pobořilo, dnes patří k hodně zachovalým.

★★ Branka Kocour, Horažďovice:

Byla součástí opevnění, nesloužila ale pro vjezd vozů. Byla totiž úzká. Její využití bylo v cestě k vodě, ke mlýnu a k zásobování města. Dnes se z ní zachoval jen vchod.

Poloha: 49.3196894N, 13.7027869E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, U Jitexu (280 m)

Vlaková zastávka: Horažďovice (0,7 km)

★ Masné krámy, Horažďovice:

Unikátní místo, které fungovalo od 16. století. Lokalita měla společné místo pro porážku a bylo tu dvacet krámků, kde se prodávalo maso. Na některých obchodech lze ještě dnes najít napsaná jména majitelů.

Poloha: 49.3201636N, 13.6996461E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, U školy (0,5 km)

Vlaková zastávka: Horažďovice (0,9 km)

 

GALERIE: UKRYTÁ PODOBA HORAŽĎOVIC

★ Přírodní rezervace Prácheň, Velké Hydčice:

Okrotice červená kriticky ohrožený rostlinný druh tu najdeme poměrně spolehlivě. Rezervace se rozkládá na vápencových kamenech nad řekou Otavou. Nejcennější je starý lipový les a místní dubohabřina nabízející ideální místo pro biotop s bylinným patrem bohatým na rostlinné druhy. Mezi nimi najdeme například žlutě zbarvenou Sasanku pryskyřníkovou nebo orchidej Kruštík širolistý.

Poloha: 49.3138567N, 13.6813581E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, u Jitexu (1,8 km)

Vlaková zastávka: Horažďovice (3,1 km)

★ Rosenauerův dub, Velké Hydčice:

Strom pojmenovaný po staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josefu Rosenauerovi. Dub s výjimečným tvarem dosahuje nezvyklé výšky 40 metrů, kmen má obvod 500 centimetrů. Roste za vodárnou u silnice mezi Velkou Hydčici a Horažďovicemi.

Poloha: 49.3113664N, 13.6862894E

Parkoviště: nedaleko odsud na komunikaci

Autobusová zastávka: Horažďovice, u Jitexu (1,5 km)

Vlaková zastávka: Horažďovice (2,8 km)

★ Vyhlídkové místo nad lomem, Velká Hydčice:

Nutno dbát opatrnosti. Pohled do krajiny a hlavně do jícnu několikaetážového lomu na kámen ale rozhodně stojí za to. Místo odkrývá obrovský a nádherný výhled na město Horažďovice a dál severozápadním směrem.

Poloha: 49.3138567N, 13.6813581E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horažďovice, u Jitexu (1,8 km)

Vlaková zastávka: Horažďovice (3,1 km)

★ Lípa u Podlešáků, Velký Bor:

Najdeme ji v části zvané Jetenovice. Lípa malolistá má obvod kmene 730 centrimetrů. Patří k největším stromům pošumavské oblasti. V okrese Klatovy je lípa v tabulce velikosti na devátém místě.

Poloha: 49.3769214N, 13.6665475E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velký Bor, Jetenovice (270 m)

Vlaková zastávka: Jetenovice (0,9 km)

★ Památník Silvestra Krnky, Velký Bor:

Dnes jméno slavného rodáka zná už jen málokdo. Jednalo se o vynálezce pušky – zadovky. Krnka se ve městě narodil v roce 1825 a místní mu na návsi odhalili památník.

Poloha: 49.3650728N, 13.7019314E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Velký Bor (270 m)

Vlaková zastávka: Velký Bor (2,3 km)

Výlet 2: Po stopách historie Horažďovic a nejbližšího okolí (pěší)

Start: Horažďovice, Turistický rozcestník Horažďovice - náměstí

Cíl: Horažďovice, Turistický rozcestník Horažďovice - náměstí

Délka trasy: 14,6 km

Časová náročnost: 4:40 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet mapuje nejzajímavější historické památky v Horažďovicích a nejbližším okolí. Převýšení celého výletu je 281 metrů. Nejvyšší bod je vyhlídka nad lomem, která se nachází 525 metrů nad mořem. Nejníže budeme ve výšce 415 metrů a půjde o památník krále Rudolfa I. Habsburského.

Vhodnost: Výlet rozhodně není náročný. Patří mezi klasické výlety příměstského stylu. Pokud se zdá náročný, nebo pokud jdeme s malými dětmi či se staršími rodiči, můžeme výlet rozdělit na dvě části. Trasa je zařazena ve třetím náročnostním koši. 

Zastávky:

Horaždovice, Červená brána (0,1 km) – Horažďovice, Podzámecký mlýn (0,3 km) – Horažďovice, Zámek Horažďovice (0,4 km) – Horažďovice, Kostel svatých Petra a Pavla (0,6 km) – Horažďovice, Masné krámy (0,7 km) – Horažďovice, Branka Kocour (0,75 km) – Velké Hydčice, Přírodní rezervace Prácheň (2,8 km) - Velké Hydčice, Kostel svatého Klimenta (2,9 km) - Velké Hydčice, Hradiště Prácheň (3 km) – Velké Hydčice, Zřícenina hradu Prácheň (3,1 km) – Velké Hydčice, Rosenauerův dub (4 km) - Velké Hydčice, Vyhlídkové místo nad lomem (7,3 km) – Horažďovice, Přírodní památka Svaté Pole (10,9 km) – Horažďovice, Kaple svaté Anny s léčivým pramenem (11,7 km) – Horažďovice, Pomník krále Rudolfa I. Habsburského (12,2 km) – Horažďovice, Jihovýchodní brána (14,3 km)

 

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Nezamyslice:

Kostel, jehož historie sahá až do románské doby. Nejvíce se ale na něm podepsalo baroko. Hlavní oltář je ale pseudogotický a vznikl až v druhé polovině 19. století. V minulosti byl jeho význam obrovský, protože roku 1045 daroval kníže Břetislav pražským benediktinům území, kde byl postaven jako střediskový právě tento kostel v Nezamyslicích. Podle podoby kostela, který čněl vysoko nad krajinou se obci říkalo Bílý Kostel. Benediktíni ho spravovali až do roku 1420. Těsně u kostela kdysi stávala škola, do které chodil jako malý chlapec spisovatel Karel Klostermann. To se psaly roky 1854-55; dnes jsou ze školy obecní byty.

Poloha: 49.2642544N, 13.6706406E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nezamyslice (0,4 km)

Vlaková zastávka: Žichovice (4,9 km)

★★★★ Kaple sv. Erazima, Nezamyslice:

Vznikla v 1. polovině 17. století. Při přestavbě v roce 1860 však dostala nový význam. Stala se rodovou hrobkou a panteonem rodu Lamberků. Starší náhrobky byly dokonce dovezeny až ze Salzburgu. Unikátní je vnitřní soubor novogotických dřevořezeb, který vytvořil kolem roku 1860 Jan Rint.

Poloha: 49.2642675N, 13.6697522E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Nezamyslice (0,4 km)

Vlaková zastávka: Žichovice (4,9 km)

★★★ Kaple svatého Antonína Paduánského, Frymburk:

Zaujme její netradiční postavení. V obci se totiž tyčí kopec zajímavého tvaru. Na jeho samém vrcholku najdeme malou, ale malebnou Kapli svatého Antonína Paduánského. Vyrostla v průběhu 19. století a její současná podoba pochází z roku 1871. V roce 1967 je instalován v kapli dar od sušického vikáře – dřevěný oltář. O rok později jsou některé sošky z něj ukradeny. Ruce nenechavců se podívaly pak do kaple ještě několikrát. Největší ranou pro místní byla krádež zvonu, ke které došlo v roce 1999. Místní a chalupáři se nezlomili pod tíhou nepříjemností a s pomocí obecního úřadu uspořádali sbírku, jejichž výsledkem bylo zavěšení nového zvonu. Ten zní od 18. června 2000.

Poloha: 49.2500319N, 13.7057689E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Frymburk (200 m)

Vlaková zastávka: Žichovice (7,4 km)

★ Hradiště Želenov: Frymburk:

Bylo centrem samotné obce. Stával tu hrad Friedenburg. Často střídal majitele, doplatil na spory Racka Varlycha z Bubna s českým králem Jiřím z Poděbrad. Ten nechal zdejší hrad pobořit. Lokalita nebyla už nikdy zastavěna, a tak vznikla unikátní dominanta místní obce, která dává tušit velikost bývalého hradu. Dnes tu stojí kaple svatého Antonína Paduánského. Krásné místo s geniem loci a s vyhlídkou do kraje.

Poloha: 49.2499975N, 13.7060639E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Frymburk (200 m)

Vlaková zastávka: Žichovice (7,4 km)