KLADRUBY

Význam Kladrub je sice dnes odleskem středověké slávy, přesto nádherná barokní perla Kladrubský klášter ročně přiláká 20 tisíc lidí a je druhým nejnavštěvovanějším místem Plzeňského kraje

 

Nezapomenutelnou stopu tu zanechali Jan Blažej Santini Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer; místo je tak čarovné, že na vlastní přání se nechal v klášteře pochovat i jeho zakladatel Vladislav I. Je tak jedním z mála českých knížat, který našel věčný odpočinek mimo Prahu. Význam kláštera byl tak velký, že spravoval území mezi Mži a Mžicí, tedy plochu velkou jako čtvrtina okresu Tachov

 

Kladruby (německy Kladrub) získaly statut města už v roce 1233, brzy se ale v jejich blízkosti objevil velmi čile se rozvíjející soupeř – Stříbro. Ve 14. století sám Václav IV. ve sporu mezi oběma městy prosazoval Stříbro, protože z jeho bohatství těžila i státní pokladna. Neshody se vedly na všech rovinách, kamenem sváru ale bylo pořádání trhů a výstavba hradeb. Situaci vyřešila až utajená bitva mezi oběma městy v lesích na půli cesty, ve které Kladrubští vyhráli, a tak zavládl dočasný smír. 

Ze stříbrných dolů úspěšně prosperovali i místní opati a peníze se do pokladny jen sypaly, takže v roce 1233 mohla být dostavěna velkolepá románská bazilika, která byla v té době největší duchovní stavbou v Čechách. Kladrubský klášter hrál důležitou roli i v otázce vleklého sporu mezi vladařem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Král chtěl omezit jeho moc, a tak se rozhodl, že založí nové biskupství. To mělo vzniknout právě v Kladrubech a čekalo se na smrt přestárlého opata Racka. K té došlo ve chvíli, kdy byl Václav IV. na hradě Křivoklát. Nemohl tak vznést námitky vůči volbě nového opata, a tak ho generální vikář Johánek z Pomuku, potvrdil. Když se to Václav IV. dozvěděl zuřil, Jan z Jenštejna ale stačil utéct do Říma, vztek se tak obrátil proti Johánkovi. Král ho dal mučit a mrtvé tělo nechal 20. března 1393 vhodit z Karlova mostu do Vltavy. Dál ten příběh znají všichni, na konci stojí kanonizovaný Jan Nepomucký, trochu nepřesné jméno původního Johánka z Pomuku.

 

Pak přišlo smolné období, kdy byl v roce 1557 klášter zpustošen říšskými vojsky, v roce 1590 se o zbytek postaral požár. Následovalo krátké období zmrtvýchstání, to ale ukončil zrušením kláštera Josef II. Velké dostavby se dočkal klášter poté, co ho odkoupila rodina Windischgrätzova, která přestavěla řadu místních hospodářských budov na knihovnu a zvelebila i okolí.

 

S kladrubským klášterem je spojen ještě jeden rekord české historie. V roce 1115, tedy v době vzniku benediktinského kláštera, je v naší zemi doložena existence prvního rybníku. Ten vyrostl v těsné blízkosti kláštera a starali se o něj mniši. Dnes se v klášteře konají slavné Kladrubské pouti u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie. Méně duchovními, ale neméně oblíbenými, jsou i místní slavnosti vína nebo piva. Benediktínské dny zase nabízejí oživené noční prohlídky kláštera.

 

Znak města je modrý štít se stříbrnou bránou v kvadrátové zdi. Na ní stojí kříž s ukřižovaným Kristem, Pannou Marii a svatým Janem. V bráně klečí na zelené trávě muž se sepjatýma rukama, v černém rouchu a knížecí čapkou položenou před sebou. Nad bránou je modrý štítek se zlatým písmenem M, nad kterým je zlatá koruna. Štítek drží dva létající andělé. Pravý je oblečený do červené sutany, levý je nahý.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Kladruby jsou těsně u dálnice D5, na exitu 107. Ve městě se kříží silnice 203 a 193. Vzdálenosti Kladrub z českých měst: Praha (131 km), Ústí nad Labem (216 km), Karlovy Vary (104 km), Plzeň (35 km), České Budějovice (166 km).

Autobus: Autobusové spojení do Kladrub je ze Stříbra, Prostiboře, Skapcí a Heřmanovy Huti.

Vlak: Vlakové spojení chybí. Nejbližší železniční stanice je ve Stříbře.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Klášter Kladruby, Kladruby:

Místo spojené se jmény Santini Aichel či Dientzenhofer. Bývalý benediktinský klášter založil Vladislav I. už v roce 1115. Do 14. století se vypracoval mezi největší komunity benediktínů v českých zemích. Jenže nic netrvá věčně, a tak se koncem 16. století ocitl klášter v důsledku třicetileté války a zničujícího požáru v troskách. Od roku 1653 se klášter začíná zvedat z popela jak bájný pták Fénix. Absolutního vrcholu dosáhl v počátku 18. století, kdy bylo připojeno přeštické panství a začala přestavba pod vedením barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Později vznikl nový konvent a prelatura podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Další úpadek přišel v roce 1785, kdy klášter zrušil císař Josef II. Z klenotu se postupně stala kasárna, nemocnice či invalidovna pro zraněné vojáky. V roce 1825 se majitelem panství stala rodina polního maršála Windischgrätze, která zde po roce 1918 soustředila rozsáhlou knihovnu a rodinný archiv. Od roku 1945 je komplex v majetku státu. Zajímavostí je v Evropě nejrozsáhlejší expozice o svatém Janu Nepomuckém.

Poloha: 49.7118417N, 12.9952306E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kladruby, u školy (0,8 km)

Vlaková zastávka: Stříbro (5,2 km)

★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta, Kladruby:

Největší barokněgotická katedrála světa. Mohutný trojlodní kostel v areálu benediktinského kláštera. Byl postaven na začátku 13. století v pozdně románskogotickém slohu, ale začátkem 18. století byl přestavěn podle Jana Blažeje Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. Kostel s netradiční středovou kupolí patří mezi významnou památku české barokní architektury. Zdejší svatostánek má kontě několik rekordů nejen v českých tabulkách. Jedná se o největší barokněgotickou stavbu, zároveň se jedná o největší barokněgotickou katedrálu na světě. Kostel je třetí největší katedrálou v České republice za Chrámem svatého Víta, Vojtěcha a Václava v Praze a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci. Kladrubský kostel je druhou nejdelší kostelní stavbou v naší zemí, protože na délku ještě ten Sedlecký převyšuje.

Poloha: 49.7118417N, 12.9952306E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kladruby, u školy (0,8 km)

Vlaková zastávka: Stříbro (5,2 km)

Benediktinský řád

Nejstarší řád západního křesťanství. Počátky jsou situovány do první třetiny 6. století. První klášter byl založen v italském Monte Cassinu. Mottem se stalo heslo: Ora et orbi – Modli se a pracuj. Do Čech se řád dostává v 10. století, na Moravu o sto let později. Nejstarším ženským klášterem benediktinek byl klášter svatého Jiří na Pražském hradě, kde v čele stála jako první abatyše od roku 976 dcera knížete Boleslava I. Mlada. Nejstarší mužský klášter vznikl v roce 993 v Břevnově a v čele stál svatý Vojtěch. Další kláštery benediktínů: Ostrov u Davle, Sázavský klášter, Kladrubský klášter, Klášter Porta Apostrolum Postoloprty, Broumovský klášter, Rajhrad, Hradisko u Olomouce, Opatovický klášter, Podlažický klášter, ženský klášter v Teplicích nebo Svatý Jan pod Skálou. Řada klášterů byla vypálena husity, řada zanikla, část zrušil výnosem Josef II. a některé byly předány jiným kongregacím. Dnes fungují benediktinské řády pouze v Břevnově, v Emauzích a v Rajhradě u Brna. Řeholní oděv benedektinů se skládá z černé tuniky přepásané řemenem a ze škapulíře oblékaného přes přepásanou tuniku.

 

GALERIE: KLÁŠTER V KLADRUBECH

★★★★ - Duby nad Pozorkou, Kladruby:

Strážci kláštera. Dva mohutné duby najdeme pár metrů od kláštera. První z nich je dokonce druhým nejmohutnějším stromem okresu Tachov a v roce 2009 skončil na 3. místě v soutěži Strom roku. Jeho obvod má 715 centimetrů. Zhruba 150 metrů od něj najdeme druhý dub. Ten má obvod kmene 626 centimetrů a patří mu v tabulce stromů šesté místo. V nedaleké Pozorce najdeme i devátý největší strom okresu – Lípu u Petrova mlýna. Má obvod kmene 600 centimetrů.

Poloha: 49.7126494N, 12.9955647E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kladruby, u školy (0,9 km)

Vlaková zastávka: Stříbro (5,3 km)

★ - Vyhlídka Kalvárie, Kladruby:

Jirenský les nabízí pohled na klášter jako na dlani. V poslední době vzrostlá vegetace už omezuje výhled. Na místě najdeme i turistický přístřešek a k místu dovede místní Naučná stezka Kladruby.

Poloha: 49.7161067N, 12.9959536E

Parkoviště: na místní komunikaci (400 m)

Autobusová zastávka: Kladruby, u školy (0,9 km)

Vlaková zastávka: Stříbro (4,7 km)

Tajemství Jirenského lesa

Proti klášteru stojí barokní socha svatého Jana Křtilete s křížem přes rameno. Bílý kříž na skalním výstupku tu byl instalován až v roce 1892. Dávno před tím zde byl menší křížek. Část Kladrub pod svahem se nazývá Pozorka. K názvu se váže legenda. Kupci spolupracující s místním klášterem si cestu k mnichům zkracovali přes Jirenský les, tady na ně ale čekaly hordy loupežníků, které obchodníky okrádaly. Klášter následně požádal o ozbrojené stráže. Ty chránily pocestné a při tom je upozorňovaly na možné nebezpečí slovy: „Dávejte si pozor!“, od té doby se místní části říká Pozorka. Jiná pověst se váže k místu, kde najdeme bílý velký kříž s Ježíšem. Říká se mu Dívčí skok. Podle pověsti skončila jedna loupeživá výprava vraždou obchodníka a pronásledováním jeho mladé půvabné dcery. Ta se celá potrhaná od trní dostala až na skalisko, kde vyřkla poslední modlitbu a skočila dolů. Její šaty se za letu rozestřely a způsobily, že dopadla měkce na hladinu tůně a zachránila se. V jiné podobě se legenda vypráví o skoku jeptišky pronásledované ďáblem převlečeným za rytíře.

★ - Dub u Kráčny, Kladruby:

Třetí velký dub na který se zapomíná. Jméno získal zkomoleninou názvu bývalého zájezdního hostince, který tu stál a jmenoval se Kratschen. Obvod kmene měří 645 centrimetrů. V tabulce největších stromů okresu Tachov patří Dubu u Kráčny čtvrté místo.

Poloha: 49.7111742N, 12.9997142E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kladruby, Žďár (1,2 km)

Vlaková zastávka: Stříbro (5,5 km)

 

Výlet 1: Výlet s návštěvou kláštera v Kladrubech (pěší)

 

Start: Kladruby, Turistický rozcestník Kladruby – klášter

Cíl: Kladruby, Turistický rozcestník Kladruby – klášter

Délka trasy: 4,7 km

Časová náročnost: 1:35 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet seznamuje s architektonickými, přírodními a ekologickými atraktivitami Kladrub. Pochopitelně největší pozornost věnujeme Národní kulturní památce kostelu Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta a zdejšímu klášteru. Z mnoha důvodů se jedná o výjimečný soubor budov. Výlet je rovinatý s minimálním převýšením, které činí jen 87 metrů. Nejvýše se budeme nacházet v oblasti Dubu nad Pozorkou, a to 421 metrů. Naopak nejnižší místo s výškou 381 metrů na nás čeká při přechodu Úhlavky v Kladrubech.

Vhodnost: Výlet patří k nejméně náročným, jedná se o klidnou procházku. Je vhodný pro všechny věkové i zájmové kategorie. Obzvlášť ho přivítají skupiny s dětmi, které mohou plnit u patnácti zastavení naučné stezky jednotlivé úkoly. Výlet je na prvním stupni desetibodové škály náročnosti.

Zastávky:

Kladruby, Národní kulturní památka Kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta a Národní kulturní památka Kladrubský klášter (0,05 km) - Kladruby, Dub u Kráčny (0,4 km) - Kladruby, Duby nad Pozorkou (0,8 km) – Kladruby, Kostel svatého Jakuba (2,7 km) – Kladruby, Vyhlídka Kalvárie (4,1 km)

Tip pro milovníky válečné historie

Pokud je vám blízká válečná historie, tak si určitě prodlužte výlet o návštěvu místního Muzea Československého opevnění v Kladrubech. To se stará o dva objekty lehkého opevnění z let 1938-39. Můžete si je prohlédnout, seznámit se s obrannými mechanismy, ale i s tím, jak se bunkry využívaly za studené války. Na každé straně silnice 203 najdeme jeden. Přidejte si k výletu 400 metrů a čas na prohlídku lokality.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★ - Alfrédovská alej, Alfrédov:

Lokalita 99 památných stromů. Ty se táhnou od místního zámku nejprve zčásti po silnici, pak odbočí na cyklistickou stezku mimo komunikaci a směřují ke kladrubskému klášteru. Z celkového počtu je drtivá většina stromů v aleji Lípa malolistá, jen nepatrné zastoupení mají Jírovec maďal a Javor klen.

Poloha: 49.6876408N, 13.0288319E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kostelec, Alfrédov (na začátku aleje)

Vlaková zastávka: Heřmanova Huť (7 km)

★★ - Zámek Alfrédov, Alfrédov:

Strohá nádhera barokních tvarů. Prostý zámeček byl výrazněji upravován ještě v 19. století. Nad obytným patrem se nachází hospodářské polopatro, což je zajímavostí stavby. Dnes slouží jako hotel pro hosty blízkého golfového hřiště.

Poloha: 49.6850503N, 13.0318131E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kostelec, Alfrédov (na začátku aleje)

Vlaková zastávka: Heřmanova Huť (7 km)

★★ - Židovský hřbitov Telice, Prostiboř

Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1935. Najdeme ho na úpatí kopce Valuška nedaleko zříceniny zámku Prostiboř. Zachovalo se 240 náhrobků, nejstarší z roku 1746. K vidění jsou i obvodové zdi a ruiny márnice. Na hřbitově jsou hroby významných osobností židovské národnosti ze zdejší oblasti. Na věky tu odpočívá Leopold Woelfer, lékař z Prašného Újezda u Rokycan, který se usadil pod Prostiboří. Jeho syn lékař Anton Woelfer, profesor pražské a vídeňské univerzity, jako první provedl operaci žaludku takzvanou Woelferovou cestou. Jeho hrob je ale na prostibořském křesťanském hřbitově.

Poloha: 49.6541433N, 12.9246397E

Parkoviště: na místní komunikaci pod kopcem (250 m)

Autobusová zastávka: Prostiboř, Telice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Stráž (12,8 km)

★★ - Kamenný most, Prostiboř:

Dvouobloukový most směřuje k místnímu zámku. Pochází z druhé poloviny 18. století a vede přes Úhlavku.

Poloha: 49.6571372N, 12.9104242E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Prostiboř (1,1 km)

Vlaková zastávka: Stráž (11,8 km)

★★ - Zámek a chráněná stodola, Prostiboř:

Objekt byl vystaven už ve 14. století. V 17. století byl přestavěn na zámek a obýván byl až do roku 1950, kdy začal chátrat. Dnes je v soukromém vlastnictví, je nepřístupný, ale za prohlídku stojí už jen kvůli zajímavému architektonickému řešení a mostu, který k němu vede. Pod zámkem na louce je i památkově chráněná stodola.
Poloha: 49.6579431N, 12.9125819E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Prostiboř (1,3 km)

Vlaková zastávka: Stráž (12 km)

★★ - Meditační zahrada, Kostelec:

Starý německý hřbitov. Po revoluci byl prostor revitalizován a na úbočí Farského kopce vznikla meditační zahrada upravená jako vkusná památka na zesnulé.

Poloha: 49.6777164N, 13.0315233E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kostelec, sever (210 m)

Vlaková zastávka: Heřmanova Huť (8,1 km)

★ - Výrovský rybník, Kladruby:

Místo stvořené pro koupání. Srpovitě prohnutý rybník v zalesněné oblasti. Není úplně snadno přístupný, ale o to méně lidí se sem dostává. Dojedete k němu autem z nedalekých Benešovic, když překonáte nadjezd přes dálnici D5. Cyklostezky k němu vedou ze tří stran.

Poloha: 49.7035339N, 12.8878164E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kladruby, Brod (2,7 km)

Vlaková zastávka: Holostřevy (4 km)

 

Výlet 2: Výlet od kláštera v Kladrubech až po vykoupání ve Výrovském rybníku (horské kolo)

Start: Kladruby, Turistický rozcestník Kladruby – klášter

Cíl: Kladruby, Turistický rozcestník Kladruby – klášter

Délka trasy: 39,7 km

Časová náročnost: 2:55 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet pracuje s poměrně nepříjemným houpavým a neustálým překonáváním výškových rozdílů. Nejnižší místo je na začátku u kláštera v Kladrubech ve výšce 381 metrů nad mořem. Nejvyššího místa 512 metrů dosáhneme před obcí Zhoř. Celkové převýšení dosahuje 534 metrů.

Vhodnost: Výlet je zařazen do šesté kategorie náročnosti.

Zastávky:

Kladruby, Národní kulturní památka Kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta a Národní kulturní památka Kladrubský klášter (0,05 km) - Kladruby, Duby nad Pozorkou (0,1 km) – Kostelec, Alfrédovská alej (4,3 km) – Kostelec, Zámek Alfrédov (4,7 km) – Kostelec, Meditační zahrada (5,7 km) – Prostiboř, Židovský hřbitov Telice (18,9 km) – Prostiboř, Zřícenina zámku a nedaleká stodola (20,4 km) – Prostiboř, Kamenný most (20,8 km) - Kladruby, Výrovský rybník (30,5 km)