ČERNOŠÍN

Krajině nad Černošínem dominuje Vlčí hora – nejjižnější výlevová sopka Českého masivu, trefí na ní poslepu každý mineralog, cesta na vrchol je totiž hojně sypána místními minerály - augitem, amfibolem i vzácným olivínem

 

Bez Vlčí hory si okolí Černošína dokáže představit jen málokdo. Byla svědkem nejzašších události ve vzniku naší země, láva tu vytékala po svazích a formovala horu do dnešní atraktivní podoby, aby ji nakonec vytesala do výšky přesahující 700 metrů nad mořem. Ve stínu Vlčí hory vyrostl hrad Volfštejn, jehož krásnou štíhlou věž si nesmíme nechat uniknout. Z opačné strany hory se střetla švédská a císařská vojska v bitvě u Třebele, která byla součástí třicetileté války a sám velký Johann Wolfgang Goethe obdivoval prý krásu Vlčí hory natolik, že ji věnoval nějaký čas pro svoje bádání. Konec konců je tu po něm pojmenována vyhlídka na samém vrcholu. Jiné prameny ale uvádějí, že sem Goethe nikdy nevkročil, snad jen že si návštěvu Vlčí hory naplánoval. Ať tak či tak, je to hora okouzlující, která si návštěvu zaslouží

 

Černošín, v německé transkripci Tchernoschin, je městečko, které se v historických kronikách zmiňuje poprvé v roce 1290. A to v souvislosti s postavou Oldřicha z Černošína. To mluvíme o prokazatelném datu. Poprvé se ale oblast připomíná ve jménu Bernarta z Černošína na archivním dokladu z roku 1155, který se ale nedochoval. Jméno obce pak bylo odvozeno od vlastního jména vladyky Černoše.

Dnes zde žije 1200 obyvatel.

 

Černošín v průběhu historie měnil panství, pod která spadal. Nejprve patřil k hradu Volfštejnu, následně k hradu Třebel a ve 14. století spadal pod Trpísty. Od 14. do 17. století se správy ujal rod pánů ze Švamberka. Blízká poloha u města Stříbro způsobila, že městečko bylo vyrabováno a často zasaženo boji třicetileté války. V roce 1611 se Černošínem prohnal katastrofický požár, který způsobil, že velká část obce s kostelem lehla popelem. Nebylo to ale jediné zakokrhání červeného kohouta. Znovu se ozval v roce 1804, 1836 a naposled v roce 1899. Byly ale i další tragédie, které jsou zapsány v místních kronikách. V roce 1713 řádil v Černošíně mor, v roce 1770 dolehla na město ohromná neúroda a v roce 1784 přišla krutá zima, která po náhlém oteplení způsobila rozsáhlé povodně. Poslední tragédií pak bylo v roce 1822 zemětřesení.

Obec povýšil na město císař František Josef I. v roce 1873. Začátkem druhé poloviny 20. století jí byl sice status odebrán, ale 10. listopadu 2006 byl znovu obnoven.

 

Znak Černošína je je červený štít, v jehož patě najdeme tři zelené kopečky. Na prostředním stojí doprava otočená bílá labuť se zlatým zobákem a zlatými pařáty.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Černošínem prochází silnice číslo 230. Vzdálenosti Černošína z českých měst: Praha (142 km), Ústí nad Labem (230 km), Karlovy Vary (86 km), Plzeň (49 km), České Budějovice (180 km).

Autobus: Autobusové spojení do Černošína je ze Stříbra, Olbramova, Boru a Plané.

Vlak: Vlakové spojení chybí.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Vlčí hora, Černošín:

Vyhaslá třetihorní sopka, nejjižněji položený výlevný vulkán Českého masivu. Vznikla s nedalekým Mariánskolázeňským zlomem. Příroda vytvořila sopečné těleso o velikosti 1,5 krát 2,5 kilometru. Mineralogové zde nacházejí nejzajímavější krystaly augitu, amfibolu či olivínu. Největší šanci na nález máme ve dvou výkopech umístěných 200 metrů severovýchodně od vrcholu v zalesněném svahu nad pastvinou. Druhé místo je pak těsně u silnice, kde do daleka třpytící se kameny můžeme nalézt i po dešti. Jen málokdo si dokáže představit, že ještě v roce 1945 stávala mezi hradem Volfštejn a vrcholem Vlčí hory vesnice, která se jmenovala Wolfsberg a která byla známá chovem ovcí a vynikajícími výrobky z ovčího mléka a vlny.

Poloha: 49.8105794N, 12.8554869E

Parkoviště: u fotbalového hřiště v Černošíně (2,3 km)

Autobusová zastávka: Černošín, pila (2,9 km)

Vlaková zastávka: Ošelín (6,6 km)

 

GALERIE: VLČÍ HORA A JEJÍ VYHLÍDKY

★★★★ - Goethova vyhlídka na Vlčí hoře, Černošín:

Údajně jeho oblíbená vyhlídka, nikdo ale nedokáže, že tu Goethe opravdu byl. Je to ale úplně jedno, důležité je, že se tu otevře nádherný pohled do údolí řeky Mže směrem k Tachovu. Západní výhled nám poskytne Tachovskou brázdu, na severu či severozápadě pak uvidíme Plánskou pahorkatinu. Pokud zvedneme oči k západnímu obzoru, spatříme masiv Českého lesa. Na jihozápadě pak nepřehlédněme výrazný a charakteristický kopec Přimda. Na Vlčí hoře se nachází ještě jedna vyhlídka, kam nás dovede odbočka modré turistické stezky – vyhlídka Nad Lomem.

Poloha: 49.8126189N, 12.8517658E

Parkoviště: u fotbalového hřiště v Černošíně (2,6 km)

Autobusová zastávka: Černošín, pila (3,2 km)

Vlaková zastávka: Ošelín (6,3 km)

Minerály Vlčí hory

Augit patří mezi pyroxeny a už název z řečtiny znamená lesklý. Jedná se o černý, hnědočerný či tmavozelený nerost vysokého lesku. Amfibol patří mezi složité křemičitany. Podoba krystalů je sloupcovitá, jehlicovitá a vzniká z magmatu, které je chudé na křemík. Kameny mají tmavozelenou, černozelenou, černohnědou či černou barvu. Nejvzácnější je na Vlčí hoře olivín, minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa. Má žlutozelenou až olivově zelenou barvu, dá se najít i červenohnědá varianta. Říká se mu smaragd křižáků.

★★★ - Zřícenina hradu Volfštejn, Černošín:

Nejcennějším pozůstatkem hradu je 22 metrů vysoká věž bergfritového typu. Už při stavbě hradu došlo k bratrskému krveprolití. Majitel Ctibor byl roku 1316 zavražděn svými bratry Dluhomilem a Bedřichem. Ctiborův syn Beneda I. pak vrahy zažaloval a ti museli platit tučné odškodnění. I to umožnilo dostavět hrad. Volfštejn strážil obchodní stezku mezi Planou a Chebem. Později majitelům už nevyhovoval a tak se přestěhovali na nedalekou Třebel. Od roku 1527 je hrad označován za zpustlý. Dendrologický průzkum použitých jasanů prokázal, že byly pokáceny v letech 1260-2.

Poloha: 49.8069089N, 12.8674636E

Parkoviště: u fotbalového hřiště v Černošíně (0,8 km)

Autobusová zastávka: Černošín, pila (1,5 km)

Vlaková zastávka: Ošelín (5,1 km)

★★★ - Přírodní rezervace Pod Volfštejnem, Černošín:

Místo výskytu kriticky ohrožených rostlin Vstavač kukačka a Vstavač osmahlý. Lokalita leží na svahu pod stejnojmenným hradem na úpatí čedičového vrchu. Jedná se o nejbohatší naleziště vstavačovitých, hořcovitých a orchidejových rostlin na Tachovsku. Botanický průzkum v roce 2003 prokázal přítomnost 266 druhů cévnatých rostlin. Králem zdejší flory je nádherný Hořeček drsný. Je tam poměrně složitý přístup z prudkého svahu bez oficiální cesty. Odměnou ale budou snové louky, nad kterými zaplesá srdce.

Poloha: 49.8047525N, 12.8653053E

Parkoviště: u fotbalového hřiště v Černošíně (0,8 km)

Autobusová zastávka: Černošín, pila (1,5 km)

Vlaková zastávka: Ošelín (5,1 km)

 

GALERIE: PŘÍRODNÍ REZERVACE POD VOLFŠTEJNEM

★★★ - Památník obětem I. světové války, Černošín:

Lesní památník najdeme na zelené turistické stezce na severním svahu Vlčí hory. Za každou oběť tu byl vysazen jeden dub. Pomník vznikl v roce 1926 z iniciativy místního prodejce obuvi France Richtera. Velkolepě pojatý památník je krásným místem vhodným k návštěvě.

Poloha: 49.8162417N, 12.8630750E

Parkoviště: na kraji obce Černošín (0,8 km)

Autobusová zastávka: Černošín (1,5 km)

Vlaková zastávka: Ošelín (6,1 km)

Památník padlým v I. světové válce

Podobu vytvořil architekt Karel Ernstberger, rodák z Malovic u Stříbra. V době otevření vysadili členové okrašlovacího spolku Volfštejn kolem památníku za každého mrtvého či nezvěstného jeden dub. Celkem padlo ve válce 44 černošínských mužů a 8 jich zůstalo nezvěstných. Dnes zde najdeme už jen 25 vzrostlých dubů. Základ tvoří uspořádané návrší s čtverhranným žulovým blokem se secesně zdobeným náběhem a monolitem žulového kříže. Památník leží bokem od obce na zelené turistické stezce a možná to způsobilo, že památník přežil, na rozdíl od jiných, které musely v 50. a 60. letech k zemi.

★ - Zřícenina hradu Třebel, Černošín:

Jedno z bojišť třicetileté války, archeologové restaurovali a opravili místa, kde proti sobě armády stály. V Třebeli a v okolí se nacházejí stopy střetu švédské a císařské armády, který se tu udál během třicetileté války v srpnu 1647. Útok císařských vojsk na Švédy, kteří předtím obsadili hrad Třebel, sice neměl okamžitý úspěch, ale dva týdny po něm musela švédská armáda území opustit a její tažení skončilo nezdarem. O podobě polních táborů z třicetileté války jsme velmi dobře informováni díky dobovým písemným pramenům a vedutám, které umožňují přesnou rekonstrukci. V okolí Třebele byly objeveny pozůstatky císařské reduty a dělostřeleckého postavení, švédského tábora i dalších polních opevnění. Nedaleko Olbramova byla jedna z redut rekonstruována. Bojištěm nás provede Naučná stezka Krajinou bitvy u Třebele. Hrad Třebel byl na příkaz samotného císaře zbořen, aby se už nikdy nemohl stát místem proticísařského povstání. Dnes z něj zbyla jen zchátralá barokní sýpka.

Poloha: 49.8196289N, 12.8391214E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Černošín, Třebel, rozcestí (1,1 km)

Vlaková zastávka: Ošelín (6,7 km)

★ - Přírodní památka Černošínský bor, Černošín:

Původní borový háj s nádherným bylinným spodním patrem. Pro návštěvu je nejlepší vybrat si období jara nebo časného léta, všechno tu kvete. Mezi nejvýznamnější rostliny oblasti patří Vemeník zelenavý a Kruštík širokolistý. Přírodní památku najdeme na ploše jen o málo větší než jsou dva hektary.

Poloha: 49.8108003N, 12.8720128E

Parkoviště: v místě u fotbalového hřiště

Autobusová zastávka: Černošín, pila (0,9 km)

Vlaková zastávka: Ošelín (5,7 km)

 

Výlet 1: Výlet kolem Vlčí hory k Třebeli (pěší)

 

Start: Černošín, Turistický rozcestník Černošín

Cíl: Černošín, Turistický rozcestník Černošín

Délka trasy: 11,7 km

Časová náročnost: 3:55 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet seznamuje s jedním z nejimpozantnějších svahů okresu – Vlčí horou. Začátek trasy je poznamenán stoupáním až na samotný vrchol Vlčí hory, pak se jde po náhorní plošině. V závěrečné části cesta pozvolna klesá. Celkové převýšení je 316 metrů. Nejvyšší bod 704 metrů nad mořem je vrchol Vlčí hory. Nejníže budeme na kótě 476 metrů, což bude těsně pod zříceninou hradu Třebel. 

Vhodnost: Výlet není příliš dlouhý, prochází nádhernou krajinou, takže se můžeme kochat a na čase nemusí vůbec záležet. Pro děti se nabízí nádherná procházka přírodou, lesem a lukami, kde jim nehrozí žádné nebezpečí ze strany dopravního provozu. V druhé části však chvíli trasa po silnici vede. Výlet patří do třetí skupiny z desetistupňové škály.

Zastávky:

Černošín, Přírodní památka Černošínský bor (1,2 km) – Černošín, Zřícenina hradu Volfštejn (1,8 km) – Černošín, Přírodní rezervace Pod Volfštejnem (2 km) – Černošín, Vrch Vlčí hora (3,3 km) – Černošín, Goethova vyhlídka na Vlčí hoře (3,6 km) - Černošín, Vyhlídka Nad Lomem na Vlčí hoře (3,8 km) - Černošín, Zřícenina hradu Třebel (7,1 km) - Černošín, Památník obětem I. světové války (10,2 km) 

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka Hradiště a Mohylové pohřebiště Bezemín, Cebiv:

Jedná se o nejstarší slovanské hradiště na západě Čech. Bylo využíváno Lučany v 8. a 9. století. Raně středověké hradiště u Bezemína tvořilo celek s blízkým mohylovým pohřebištěm, později po násilném zániku bylo vybudováno přemyslovské hradiště i na protilehlém vrchu Šipíně. Dvoudílné hradiště v poloze Švédské šance opevňoval příkop a dřevohlinitá hradba s čelní kamennou plentou. V jižní části opevněného areálu jsou patrné stopy po bráně. Přepálené kameny, nalezené při archeologickém výzkumu v 50. letech, jsou dokladem požáru, který patrně část hradby zničil. Na nedalekém mohylovém pohřebišti se dochovalo více než 40 mohyl ve čtyřech skupinách. Mohylové náspy byly navršeny z kamenů a některé obsahovaly také vnitřní dřevěnou konstrukci (tzv. dům mrtvých), která byla jako obydlí zemřelého symbolicky spálena spolu s ostatky během pohřebních obřadů. V Čechách ojedinělá je tzv. hromadná mohyla, která vznikla postupným spojením několika mohylových náspů.

Poloha: 49.8522683N, 13.0271844E

Parkoviště: na komunikaci blízko lokality Šipín (1,3 km)

Autobusová zastávka: Křelovice, Šipín (1,6 km)

Vlaková zastávka: Cebiv (5,1 km)

Na Bezemíně si všímejte podrobností

Výjimečné hradiště si zaslouží výjimečnou pozornost. Obrana místa nebyla snadná, a to i přesto, že velkou část hradiště chránily vysoké skály údolí Úterského potoka a Hadovky. Na jihovýchodě přecházelo více než čtyřhektarové hradiště přímo do volné krajiny, tak tu byl vybudován mohutný obranný val. Jeho pozůstatky jsou dodnes patrné v krajině. Val je dlouhý 1140 metrů, před ním Lučané vybudovaly ještě suchý příkop, takže společně s hradbou musel nepřítel překonat výšku 4,5 metrů. Šířka valu složeného z poskládaných kamenů a hlíny byla 3,5 metrů. Z vnitřní strany hradbu podpíraly trámy. Když budeme pozorní, můžeme najít zbytky zpečeného obranného valu. Neví se, zda šlo o požár úmyslný, který měl zajistit větší pevnost valu nebo je to důsledek přepadení a vyplenění hradiště, po kterém oblast zůstala pustá. Po dobytí vzniklo nové přemyslovské hradiště na protilehlém vrchu Šipín. Pokud budeme sledovat krajinu, tak mezi oběma vrcholy v údolí najdeme zarostlou skalku, které místní obyvatelé říkali Ďáblův kámen. Podle pradávných legend jde o místo, kde se odehrál souboj ďábla se svatou Barborou.

Najdeme na Bezemíně místo, kde stávala brána?

Vstup do hradiště hlídala mohutná brána. Hledat jí musíme u vyhlídky na Gutštejn. Zdvojí se tu obranný val; jednalo se o ochranné předpolí, které předcházelo strážné bráně. Dnes tu najdeme jen terénní nerovnosti, ale s trochou představivosti polohu brány odhalíme.

 

GALERIE: HRADIŠTĚ A MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ BEZEMÍN

★★ - Vyzbrojovací zařízení u železničního viaduktu, Horní Kozolupy:

Viadukt umožní nahlédnout do unikátního způsobu doplňování tekutin do parních lokomotiv. Při stavbě trati z Pňovan do Bezdružic se v letech 1900-1 řešila řada problémů. Nejtěžším oříškem bylo překonání řeky Mže u Pňovan, kde vznikl unikátní 52 metrů vysoký most se zajímavou konstrukcí. Trochu stranou pozornosti ale zůstalo to, že se musel najít způsob, jak doplnit do parních lokomotiv vodu. Nakonec se našlo řešení, lokomotiva zastavila na mostě a důmyslným zařízením si načerpala vodu přímo z potoka. Systém fungoval ještě do roku 1969, kdy přestaly jezdit parní lokomotivy. Pod mostem můžete čerpací zařízení vidět ještě dnes.

Poloha: 49.8618650N, 12.9723858E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Na Hadovce (0,6 km)

Autobusová zastávka: Horní Kozolupy, Strahov (2,1 km)

Vlaková zastávka: Strahov (1,7 km)

Co chutná parním lokomotivám?

Lokomotivy potřebují dvě věci – uhlí a vodu. Uhlí, jídlo pro lokomotivu, se stačilo doplnit v železniční stanici. Jenže pít potřebovala parní lokomotiva i po trati. Jak to vyřešit? Na trati Pňovany – Bezdružice to vyřešili tak, že postavili dva vodní jeřáby. Ten u železničního viaduktu v Horních Kozolupech byl mnohem důležitější, protože odsud supěly mašinky do sedmikilometrového stoupání do Bezdružic. Zdejší potok Hadovka netrpěl nedostatkem vody, a tak vznikla pod mostem jímka, odkud se voda pomocí ejektoru poháněného párou čerpala do zásobníku lokomotivy. Zbrojení trvalo pár minut a mohlo se pokračovat. Dnes bohužel zůstala zachována jen samotná jímka, vodní jeřáb vzal v průběhu let za své.

★★ - Studánka lásky, Horní Kozolupy:

Stačí se napít a láska nám bude proudit žilami celý život. Musíme se však napít společně s tím, koho máme rádi. Jedná se o pramen chutné sirovodíkové minerálky, který najdeme v těsné blízkosti potoku Hadovka a železničního viaduktu v katastru obce Horní Kozolupy. Lahodnosti místního pramene si všimli sedláci, a tak začali jímat vodu do dubového sudu. Studánku najdeme na červené turistické stezce. Trochu nepříjemně může působit fakt, že v posledních metrech cesty se budeme prodírat hustou vegetací jako ve vietnamské džungli. To je důsledek zdejší vlhké lokality, která proslavila oblast hojným výskytem hub. Musíte být ale na pozoru, protože místo je jedním z nejhojnějších výskytů smrtelně jedovaté Muchomůrky zelené. Zdejší louky jsou královstvím extrémně jedovatého Ocúnu jesenního, který zde vyrůstal v mnohatisícových kobercích. Dnes je však na ústupu a jeho počty lze počítat na desítky.

Poloha: 49.8625994N, 12.9714367E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Na Hadovce (0,5 km)

Autobusová zastávka: Horní Kozolupy, Strahov (2 km)

Vlaková zastávka: Strahov (1,9 km)

★ - Železný kříž, Horní Kozolupy:

Unikátní a netradiční železný kříž. Najdeme ho na silnici z Očína směrem na Strahov. Vyniká zvláštním provedením netradičním pro české země.

Poloha: 49.8487025N, 12.9504111E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horní Kozolupy, Stahov (0,7 km)

Vlaková zastávka: Strahov (1,7 km)

★ - Zámek Cebiv, Cebiv:

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1543. O obci se však mluví už v roce 1115. Tvrz původně patřila Janu Drzdeřovi z Hrádku. Roku 1657 vyhořela a byla přestavěna na barokní zámek. Postaral se o to hrabě Jan Josef z Vrtby. Ten ale v roce 1712 nedokončený zámek prodává rodině Löwenstein a kupuje si lepší bydlení – Konopiště. Po válce budova chátrá, přispělo k tomu i hospodaření zdejšího JZD, které stavbu využívalo jako sýpku, skladiště nebo kuchyni. Byla tak zničena unikátní obrazová galerie, která představovala kompletní sbírku hradů, zámků, dvorů a městeček bezdružického panství. Dnes patří budova restituentům a ti jí pomalu oživují. V těsné blízkosti najdeme zbytky historické papírny.

Poloha: 49.8291728N, 12.9793922E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Cebiv (200 m)

Vlaková zastávka: Cebiv (415 m)

 

Výlet 2: Náladový výlet z Bezemína (pěší)

 

Start: Konstantinovy Lázně, Turistický rozcestník Šipín

Cíl: Horní Kozolupy, Železniční viadukt

Délka trasy: 14,8 km

Časová náročnost: 4:25 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nepátrá a neobjevuje ani přírodní, ani historické pamětihodnosti, je spíš pojatý jako náladová procházka hezkou krajinou. Není náročný a zvládne ho každý. V určité části vede po silnici, jinak vede přírodními krásnými cestami. Celkové převýšení je zhruba 260 metrů. Nejvyšší bod najdeme u železného kříže ve výšce 547 metrů. 386 metrů je naopak nejméně a čeká na nás pod Šipínem.

Vhodnost: Tento výlet zvládnou bez problémů i méně zkušení výletníci. Patří do třetí skupiny desetibodové stupnice náročnosti.

Zastávky:

Cebiv, Národní kulturní památka Hradiště Bezemín (1,6 km) – Cebiv, Národní kulturní památka Mohylové pohřebiště Bezemín (2 km) – Cebiv, Zámek (7,3 km) – Horní Kozolupy, Železný kříž u silnice (11,9 km) – Horní Kozolupy, Studánka lásky (14,6 km) - Horní Kozolupy, Vyzbrojovací stanice (14,8 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★ - Ostrovecká lípa, Černošín:

Ještě dodnes hlídá tajemství, které nikdo nerozluštil. Tuto památnou lípu s větvemi sahajícími pod úroveň kmene najdeme poblíž obce Ostrovce. Při rekultivaci okolí se objevil částečně hlínou zanesený náhrobní kámen, který ležel povalený u jejího kmene. Nikdo ho však zatím nerozluštil, a tak si lípa i nadále drží svoje tajemství. Lípa skončila na 7. místě v roce 2011 v soutěži Strom roku.

Poloha: 49.7880636N, 12.8899208E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Černošín, Ostrovce, rozcestí (400 m)

Vlaková zastávka: Svojšín (4,2 km)