BOR

Bor je město, kde najdeme jeden z nejstarších historických podpisů – v místní zámecké kapli v době renesance totiž někdo otiskl ruce do čerstvě udělané omítky a otisky tu zůstaly dodnes

 

Oblast vypadá jako by ji dálnice D5 rozkrojila do tvaru půlměsíce. Bor je už zdaleka rozpoznatelný věží místního zámku. Jedná se o poslední výraznější rovinu před německými hranicemi. Pak už se nenápadně začnou zvedat vrcholky Českého lesa. I tady je místní krajina svědkem střídání německých a českých vlivů na hranici dvou států. Občas převažoval jeden, jindy druhý a o tom všem vypráví spousta němých svědků

 

Bor, jinak německy známý jako Haid, je městečko s téměř 4 500 obyvatel. Předpokládá se, že osada vznikla už ve 12. století v souvislosti s osídlením nedalekého hradu Přimda. Městečko mělo výhodu, že bylo hrazené a opevněné vodami rybníků. Poprvé je Bor písemně zmiňován v roce 1263, vládu nad městem měly v průběhu historie jen tři šlechtické rody - pánové ze Švamberka, z Götzenu a Löwensteinové.

Význam města vzrostl za vlády Karla IV., protože právě přes Bor tehdy procházela křižovatka obchodních stezek, které císař založil. Cesty spojovaly Prahu s Norimberkem a Domažlice s Tachovem. V roce 1726 město postihl obrovský požár, který zničil radnici a městský archív.

 

Bor byl známý mistrovstvím zdejších hrnčířů, kteří byli vyhledávanými řemeslníky. Mezi jejich unikátní díla patří například hliněný oltář, který byl zhotovený pro kapli v Lomu u Tachova. Velká škoda na tváři města vznikla na konci druhé světové války, kdy se tu americká armáda střetla v litém boji s fašisty a spousta budov byla velmi poškozena nebo zničena. Přesto se Bor stal městskou památkovou zónou. K nejvýznamnějším památkám patří Kostel svatého Mikuláše, zámek, ale i Loreta s černou madonou.

 

Nejslavnější rodačkou je herečka, která měla na svém repertoáru snad jen milé, chápavé, dobrosrdečné, ale hlavně kurážné postavy. 1. května 1918 se tu narodila bábinka Homolková alias slečna Ema, která byla pravou rukou doktora Sovy. Ano mluvím o Marii Motlové, i když její pravé jméno se psalo se dvěma písmeny „t“, tedy Marie Mottlová.

Znak Boru byl městu udělen v roce 1602 a jedná se o modrý štít, na němž stojí na dlážděné půdě stříbrná kvádrová zeď s otevřenou branou s průhledem do průjezdu a s vytaženou stříbrnou mříží. Nad branou je na každé straně malé obdélné okénko a po stranách stojí dvě rovněž stříbrné kvádrové věže. Každá je s brankou v přízemí, nad nimiž jsou dvě další malá okna. V horních patrech jsou na každé straně nad sebou dvě vysoká zaklenutá okna a nad nimi cimbuří o třech stínkách. Mezi věžemi stojí nad zdí erb pánů ze Švamberka, a to červený štít a v něm bílá labuť se zlatým zobákem a nohama. Nad štítem je kolčí helm pod korunou s červeno-bílými přikryvadly. V klenotu vyrůstá z koruny hlava a krk bílé labutě až po prsa se zlatým zobákem.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Bor leží v těsné blízkosti dálnice D5. Pro návštěvu města je ideální použít exit 128. Jinak městem procházejí ještě silnice číslo 605, 195 a 200. Vzdálenosti Boru z českých měst: Praha (150 km), Ústí nad Labem (236 km), Karlovy Vary (92 km), Plzeň (54 km), České Budějovice (185 km).

Autobus: Autobusové spojení do Boru je z Plzně, Tachova, Stráže, Přimdy, Starého Sedla, Plané, Svojšína, Stříbra a Lesné.

Vlak: Spojení po železnici existuje s Planou u Mariánských Lázní, Domažlicemi, Tachovem, Bělou nad Radbuzou a Svojšínem.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Hrad a zámek Bor, Bor:

Kromě otisků dlaní v renesanční omítce je největší zajímavostí náhrobek zřejmě dcery Jana ze Švamberka. První zmínka pochází z roku 1263. Zakladatelem je Ratmír ze Skviřína. K obrovské přestavbě dochází v roce 1515, kdy se budova mění pod vlivem saské renesance. Vznikají dveřní i okenní portály, které svoji složitostí předčí dokonce i ty na Karlštejně či Křivoklátě. Jako první v českých zemích se zde objevuje schodišťový šnek, který navenek působí jako polygonální věžička. V průběhu let se střídali majitelé, po roce 1945 byl zámek využíván armádou, zemědělským učilištěm nebo sloužil jako závodní jídelna. Jeho dnešní úprava v romanticky historizujícím slohu pochází z 19. století a bohužel kvalitu stavby hodně ponížila. Na zámeckou věž, která je pozůstatkem starého hradu, lze vystoupat po 117 schodech za zajímavým výhledem do okolí. Věřte nebo ne, zdi této věže mají šířku až 3,5 metru.

Poloha: 49.7099300N, 12.7771367E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bor, statek (200 m)

Vlaková zastávka: Bor (1 km)

 

GALERIE: HRAD A ZÁMEK V BORU

Co by nemělo uniknout naší pozornosti

Rozhodně hradní studna, která byla kvůli postupným přestavbám začleněna do vstupní haly. Nesmírně zajímavá je sklípková klenba ve Švamberském sále. Stejně tak narazíme na sklípkovou klenbu v kapli svatého Vavřince, kde uvidíme otisky dlaní v renesanční omítce. V přízemní hale nepřehlédněme figurální náhrobek Jany z rodu Švamberků.

★★★★ - Loreta Bor, Bor:

K Černé Panně Marie Borské se kdysi konaly slavné náboženské poutě. Stejně jako všechny ostatní lorety i tato posiluje mariánský kult. Lorety jsou kopiemi příbytku Panny Marie v Nazarethu, který byl do italské obce Loreto přenesen údajně anděly ve 13. století. Dnes se předpokládá, že ne andělé, ale papežská vojska přenesla do Itálie stavbu cihlu po cihle. Lorety se zpravidla stavějí s uměle vytvořenou trhlinou, což odkazuje na legendu, že do svaté chýše udeřil blesk a jediné, co zůstalo nepoškozeno byly věci s motivem Panny Marie. Borská loreta byla postavena roku 1668 na popud majitelky panství Isabelly von Götzen rozené Trčkové z Lípy. Brzy začaly poutě k černé světici upadat, o jejich obnovu se postaral až v 19. století kněz Andreas Riedl. Stavba utrpěla na konci 2. světové války. Obnovy se dočkala včetně církevních poutí až po změně režimu v roce 1991.

Poloha: 49.7093644N, 12.7788272E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bor, statek (150 m)

Vlaková zastávka: Bor (1 km)

★★★ - Muckovská alej, Bor:

Původně trojkřídlá alej se 166 stromy, 138 z nich je Jírovců maďalů. Zbytek jsou Duby letní. Alej je stará 170 let. Najdeme ji na silnici 605 a třetí křídlo tvoří cesta odbočující z této silnice. Stromy dosahují průměrně zhruba 20 metrové výšky a obvod kmene se pohybuje kolem 250 centimetrů. To však platí jen pro třetí křídlo, které neleží na hlavní silnici. Alej u hlavní silnice byla vykácena a nahrazena novými stromy. Přesto třetí křídlo svoji romantikou rozhodně stojí za procházku.

Poloha: 49.6904269N, 12.7322369E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bor, Nový Mlýn, rozcestí (v aleji)

Vlaková zastávka: Bor, zastávka (3,7 km)

 

GALERIE: ROMANTIKA MUCKOVSKÉ ALEJE

★ - Borská alej, Bor:

115 krásně rostlých Dubů letních nás vyvede silnicí 195 ven z Boru. Stáří stromů se odhaduje na více než 150 let. Předpokládá se, že alej vznikla v době, kdy docházelo k poslední výrazné úpravě borského zámku.

Poloha: 49.7011831N, 12.7795997E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bor, statek (1,1 km)

Vlaková zastávka: Bor, zastávka (1,6 km)

 

Výlet 1: Krása zámku v Boru a blízkých alejí (pěší)

 

Start: Bor, Turistický rozcestník Bor - zámek

Cíl: Bor, Muckovská alej

Délka trasy: 7 km

Časová náročnost: 2 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet seznamuje s nejzajímavějšími přírodními i historickými místy Boru a nejbližšího okolí. Jedná se o pohodový a klidný výlet, který je veden v nenáročném terénu. Vystoupáme jen 40 metrů nahoru. Nejvyšším bodem je 507 metrů na kraji Muckovské aleje a nejnižším bodem 468 metrů na kraji Borské aleje. 

Vhodnost: Výlet lze doporučit naprosto každému, jedinou nevýhodou je skutečnost, že krátké části trasy jsou vedeny po silnicích, kde je nutné dbát opatrnosti. Výlet najdeme v první kategorii z deseti v tabulce náročnosti.

Zastávky:

Bor, Zámek Bor (0,1 km) – Bor, Loreta (0,2 km) – Bor, Borská alej (0,9 km) – Bor, Muckovská alej (7 km)

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové milovníky tohoto kraje

★★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Svojšín:

Jeden z nejstarších západočeských kostelů. Jedná se o původně románský tribunový kostel, který byl barokně přestavován. Dendrochronologický průzkum prokázal, že dřevo, které bylo použito na stavbu věže padlo v roce 1159 nebo 1160. Zakladatelé kostela – páni ze Svojšína – se v historii připomínají od roku 1175. Roku 1713 vypukl v kostele obrovský požár, který zničil mnoho cenných listin. Svojšínská farnost byla v roce 1781 povýšena na děkanství, a to pražským arcibiskupem Antonínem Petrem Příchovským, který se ve Svojšíně v roce 1707 narodil. Mezi nejznámnější osobnosti spojené s kostelem patřil Petr Zmrzlík, oblíbenec krále Václava IV., který zde v letech 1406-19 zastával úřad nejvyššího mincmistra.

Poloha: 49.7672106N, 12.9104983E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Svojšín (170 m)

Vlaková zastávka: Svojšín (0,7 km)

Nenápadný skvost církevní architektury

Nejcennější částí je věz, jejíž první patro je panskou tribunou (emporou) uzavřenou ve věži. V přízemí dosahuje šířka zdí 138 centimetrů a křížová klenba potvrzuje, že stavba patří do takzvaného štaufského slohu. Odborníky zaujaly i nálezy kvádrů s malovanými symboly, a to hlavně s kolovým křížem o průměru 28 cm, značící světlo a spasení světa. Další pískovcový kvádr nese reliéf symbolizující Alfu a Omegu, tedy Slunce a Měsíc.

 

GALERIE: SVOJŠÍNSKÝ KOSTEL - PERLA CÍRKEVNÍ ARCHITEKTURY

★★★ - Zámek, Svojšín:

Vznikl na místě starší stavby v roce 1723 za hraběte Jana Václava Příchovského. Do jednopatrové budovy vstoupíme zachovalým kamenným portálem. Nejcenější na zámku jsou kožené tapety a barokní mramorové krby, které se zachovaly do dnešních dnů. V roce 1795 byl statek Příchovských prodán v dražbě rytíři Josefu Bigattovi z Chebu. Majitel neměl děti, a tak odkázal majetek v podobě panství Svojšína a Ošelína bavorskému komorníkovi a generálporučíkovi Karlu Antonínu Junckerovi, který se ale musel zavázat k tomu, aby natrvalo připojil přídomek Bigatto. Nový majitel umírá v roce 1935 a následujících deset let patří zámek Klementovi Podeville.

Poloha: 49.7669992N, 12.9110533E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Svojšín (120 m)

Vlaková zastávka: Svojšín (0,5 km)

 

GALERIE: ZAPOMENUTÁ KRÁSA ZÁMKU VE SVOJŠÍNĚ

★★★ - Vyhlídkové místo Skalní defilé, Svojšín:

Vyhlídka na hraně spilitových skal v údolí řeky Mže. Doprovodí nás na ni Naučná stezka Skalní defilé u Svojšína. Ta začíná u místního kostela a má 1,7 kilometru. Zastavení seznámují s místní florou, faunou a historií skal. Samotnou vyhlídku tvoří nízký altán s hezkým výhledem do okolí.

Poloha: 49.7667364N, 12.9106942E

Parkoviště: na silnici, kde naučná stezka odbočuje ke skalám (0,7 km)

Autobusová zastávka: Svojšín (1,5 km)

Vlaková zastávka: Svojšín (1,9 km)

★★★ - Přírodní rezervace Mělký rybník, Staré Sedliště:

V místě napočítáme 15 kriticky ohrožených druhů ptáků. Lokalita je významným hnízdištěm, zvlášť západní část, kde vodní hladina plynule přechází v mokřadní systém. Ve 28 hektarů velké rezervaci najdeme tyto vzácné druhy ptáků: Husice liščí, Morčák velký, Čírka obecná, Volavka bílá, Hohol severní, Ledňáček říční, Čírka modrá, Jeřáb popelavý, Luňák červený, Bekasina otavní, Vodouš kropenatý, Pisík obecný, Moták pilich, Krahujec obecný, Vodouš rudonohý. Návštěva z hlediska ornitologického je nejlepší v době tahu těchto ptáků, to znamená v končícím létě či začátkem podzimu.

Poloha: 49.7411922N, 12.7129658E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Staré Sedliště, Mchov, rozcestí (1 km)

Vlaková zastávka: Staré Sedliště (1 km)

 

GALERIE: PTAČÍ RÁJ - REZERVACE MĚLKÝ RYBNÍK

★★★ - Starosedlišťské lípy, Staré Sedliště:

Stromy symbolizují odvěké proplétání Němců a Čechů v pohraničí. Najdeme je na hřbitově ve Starém Sedlišti. Místní hřbitov byl dříve rozdělen na německou a českou část, ta německá byla velmi necitlivě zničena v 70. letech 20. století. Po revoluci tu ve spolupráci se sudetskými Němci vzniklo pod dvěma lipami pamětní místo. Stromy skončily na 11. místě v roce 2007 v soutěži Strom roku. Za prohlídku stojí i sousední kostel svatých Prokopa a Oldřicha.

Poloha: 49.7217361N, 12.7606281E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Staré Sedliště (415 m)

Vlaková zastávka: Staré Sedliště (1,1 km)

★★★ - Židovský hřbitov Nové Sedliště, Staré Sedliště:

Je uschován v remízku západně od vsi Nové Sedliště. V místě se dochovalo 256 náhrobků. Nejstarší z roku 1697 patří Jisraeli, synu Jicchaka. Hřbitov byl založen zhruba v roce 1690 a nejstarší část najdeme v dolní části svahu uprostřed hřbitova. Ve vsi stávala i synagoga, ze které zbyl jen kamenný portál s Davidovou hvězdou. Najdeme ho na hospodářském přístavku domu č. p. 66. Novosedlišťanská schránka na tóru byla převezena do nové synagogy v Tachově. Tam ale byla během Křišťálové noci spálena.

Poloha: 49.7301533N, 12.6690939E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Staré Sedliště, Nové Sedliště (0,6 km)

Vlaková zastávka: Staré Sedliště (3,3 km)

Unikátní typy kamenných epitafů

Na hřbitově se vyskytuje unikátní a nápadný typ náhrobku, který lze najít jen tady a ve Dlouhém Újezdě. Je pro něj charakteristický vícenásobný lem nápisové plochy, někdy ústupkový, častěji dvojitý se dvěma polokruhovými nebo jedním polokruhovým a jedním plochým profilem. Lem je výrazně vystupující. Písmo je velké se široce zvýrazněnými břevny a hlubokým reliéfem. V písmu se hojně vyskytuje mělce rytá ornamentika s květinovými nebo geometrickými motivy. Hebrejský text je stručný a zpestřený rozdělením datace. Na začátku je rok úmrtí a teprve na konci najdeme měsíc a den skonu.

 

GALERIE: UNIKÁTNÍ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV NOVÉ SEDLIŠTĚ

★★ - Kaštan u kostela, Svojšín:

150 let starý strom je živé srdce obce. Nahrává tomu poloha na návrší mezi školou, farou a kostelem. Je zachycen na historických fotografiích, prochází kolem děti do školy, věřící do kostela, průvody na hřbitov. Obvod je 351 cm.

Poloha: 49.7671325N, 12.9101436E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Svojšín (170 m)

Vlaková zastávka: Svojšín (0,7 km)

★★ - Vyhlídková věž Pod Šibeničním vrchem, Bor:

Věž najdeme pod kopcem Šibeničník. Nedaleko je pomník ke slávě místních Chodů. Vyhlídková věž je nízká, přesto je z ní hezký pohled na Bor.

Poloha: 49.7217361N, 12.7606281E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bor, základní škola (1,4 km)

Vlaková zastávka: Bor (2,1 km)

Krveprolití bratrské krve

Na jihovýchodním svahu Šibeničníku je pomník se jmény Chodů, které nechal upálit majitel panství Kryštof Švamberk. Stalo s 6. listopadu 1503, krátce poté, co král Vladislav vydal mandát proti Jednotě bratrské. V ohni skončilo šest Chodů: Jan Šimonovic, Jan Nadrybů, Mikuláš Nadrybů, Matěj Prokop, Bartoloměj Schranovic a Jan Hrbek. Pomník vystavěli roku 1959 místní Baráčníci.

★★ - Židovský hřbitov Řebří, Svojšín:

Jeho kouzlo musíte najít, je skrytý v lesíku. Ke hřbitovu se dostaneme po vyšlapaných cestičkách. Leží poblíž potoka západně od Řebří, téměř na vrcholu stejnojmenného kopce. Hřbitov byl založen zhruba v roce 1660 a sloužil původně jen pro tři rodiny z Ošelína a tři rodiny z Řebří. Nejstarší náhrobek je z roku 1743 a je to hrob Moše, syna Abrahama. Poslední pohřeb se tu konal v roce 1935.

Poloha: 49.7651806N, 12.8764406E

Parkoviště: na komunikaci na kraje osady Řebří (400 m)

Autobusová zastávka: Svojšín, Řebří (400 m)

Vlaková zastávka: Svojšín (3 km)

 

Výlet 2: Bor a jeho okolí z cyklistického sedla (silniční kolo i horské kolo)

 

Start: Svojšín, Turistický rozcestník Svojšín - zámek

Cíl: Staré Sedliště, Židovský hřbitov Nové Sedliště

Délka trasy: 37,5 km

Časová náročnost: 2:45 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet seznamuje s tím nejzajímavějším, co nabízí město Bor a přilehlé obce. Drtivá část trasy vede po oficiálních cyklostezkách, malá část je vedena po turistických stezkách a pouze část po silnicích. Když je trasa vedena po komunikacích, tak se jedná o silnice s malou frekvencí vozidel, výjimku tvoří oblast města Bor, kde je potřeba dbát zvýšené opatrnosti. V první části výletu kolem obce Svojšín se trasa pohybuje v několika po sobě opakujících se stoupáních a klesáních, ale nejde o žádná výrazná převýšení. Od prvního křížení s dálnicí D5 je už trasa mnohem rovinatější. Vystoupáme ale celkově 419 metrů. Nejvyšší bod nalezneme těsně před prvním křížením s dálnicí, jedná se o kótu 536 metrů. Nejníže, 386 metrů nad mořem, budeme při přejezdu Mže ve Svojšíně.

Vhodnost: Vzhledem k délce trasy je dobré se do výletu pustit alespoň s malým tréninkem v nohách. Výlet umožňuje často zastavovat, odpočívat nebo si udělat delší pauzy návštěvou zajímavých míst – například zámku v Boru či Svojšíně. Pochopitelně lze výlet ukončit dřív nebo zvolit pouze část předepsané trasy. Výlet je zařazen do kategorie pět na desetibodové náročnostní škále.

Zastávky:

Svojšín, Zámek (0,05 km) – Svojšín, Kostel svatých Petra a Pavla (0,1 km) – Svojšín, Památný strom Kaštan u kostela (0,2 km) – Svojšín, Vyhlídkové místo Skalní defilé (2,1 km) – Svojšín, Židovský hřbitov Řebří (7,3 km) – Bor, Loreta (21,5 km) – Bor, Zámek (21,6 km) – Bor, Vyhlídková věž Pod Šibeničním vrchem (23,7 km) – Staré Sedliště, Přírodní rezervace Mělký rybník (32,2 km) – Staré Sedliště, Památné stromy Starosedlišťské lípy (35,3 km) – Staré Sedliště, Židovský hřbitov Nové Sedliště (37,5 km)