1 - Historické_centrum_Krupky_je_už_po

KRUPKA

Krupka je pramáti všech hornických měst, první zmínky o těžbě jsou už ze 13. století, ale už i bájná kněžna Libuše hovořila „o vrchu krupnatém, v jehož hloubi olova, cínu matný lesk“; dnes je Hornická kulturní krajina Krupka nejen krajinnou památkovou zónou, ale i památkou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO

 

Bazilika Panny Marie Bolestné v Krupce-Bohosudově je jedno z nejvýznamnějších poutních míst v litoměřické diecézi a patří k nejnavštěvovanějším v celé republice; už 600 let se lidé chodí poklonit malé sošce Panny Marie, kvůli které řada jeptišek obětovala i život

 

Krupka (německy Graupen) je město s výraznými výškovými rozdíly a s více než 13 tisíci obyvateli. Mezi nejnižším a nejvyšším místem Krupky je rozdíl přes 600 metrů. Příčinou je skutečnost, že přímo městem prochází Krušnohorský tektonický zlom. Název města pochází z přídavného jména krupý, což znamená rozlehlý a nikoliv od krupek cínu, jak se dřív jazykovědci domnívali.

Právě těžba cínu odstartovala dlouhou a bohatou historii města. Později se k cínu přidalo i stříbro a dnes by na seznamu byl ještě molybden, živec, wolfram a fluorit. První písemná zmínka o místní těžbě cínu pochází z velmi exotických zdrojů. O Krupce se zmiňuje Ibráhím ibn Jákób, vyjednavač cordobského chalify al-Hakama II., který byl na cestě k německému císaři Ottovi I. a jel přes Krupku.

 

Oficiální počátky zdejšího hornictví v tom pravém slova smyslu (nepočítáme pravěké germánské a slovanské kmeny, které cín ale přilákal taky) se kladou na přelom 12. a 13. století. Je tedy zřejmé, že dějiny organizované důlní činnosti stačily v Krupce napsat historii dlouhou nejméně 850 let. To je v Čechách naprosto výjimečné a stejnou dobou trvání se mohou pochlubit snad jen hornická města Jílové, Příbram a snad možná i Stříbro. Přesto Krupka na rozdíl od ostatních historicky nejstarších horních měst zažila určitá specifika, která se jinde neobjevují. Jedním z nich jsou shodné důlní míry. Každý, kdo měl v Krupce hornickou propůjčku, dostal k užívání stejné množství půdy, a to v případě, že rýžoval či doloval. V jiných lokalitách byly pochopitelně plochy pro rýžování větší než pro dolování. To svědčí o tom, že v Krupce začala hornická historie rýžováním zdejších potoků, později přešla k povrchové těžbě a po vytěžení ložisek na povrchu se přesunula pod zem. Podle horního zákona z roku 1487 byla velikost propůjček 36 x 36 metrů, později se umožňovala i dvojnásobná výměra.

 

V roce 1330 povyšuje Krupku na město Jan Lucemburský, a to za věrné služby rodu Koldiců. Bohatství kraje je zřejmé na první pohled, protože Krupku hlídají v podstatě dva hrady Krupka a Kyšperk. Na něm se dokonce před zlobou krále Václava IV. ukrývá arcibiskup Jan z Jenštejna.

Jenže přichází doba husitských válek a běsnění. Poprvé se s tím na vlastní kůži seznámí místní občané v roce 1426, kdy nedaleko od Krupky propukne bitva Na Běháni (dnes je dějiště bitvy okrajovou částí Ústí nad Labem). Vyhrají tu husité a část prchajících šlechticů si chce zachránit život, jenže husité byli vychytralí a na utíkající si počkali u hradu Kyšperka. Tady je přepadli a do jednoho zabili.

 

Zloba husitů se pak obrátila proti nedalekému světeckému klášteru, který v té době už dvě století vedly Řeholní kanovnice Božího hrobu. Řada jeptišek byla zavražděna a ty co uprchly, vzaly s sebou sošku Panny Marie. Ta se později stala uctívanou modlou v bazilice Panny Marie Bolestné v Bohosudově. Z ní se v průběhu staletí stalo poutní místo, které bylo v roce 2018 povýšeno na národní kulturní památku.

 

Vraťme se ale zpět do období konce husitských válek, po nich nastal v Krupce obrovský rozmach těžby. Ale od poloviny 15. století rýžování a povrchovou těžbu zcela zastínila těžba hlubinná. Teď je nutné připomenout druhé specifikum hornické Krupky. Tím je černý trh s cínem, který bujel mezi českou a německou stranou. Umožňovaly to huti vybudované na řece Mohelnici (Muglitz) přímo na hraniční čáře. Původně se cín pašoval do Německa, aby se horníci vyhnuli na české straně odvádění daní a desátků. Později se tok pašovaného cínu obrátil. Němci pašovali svůj méně kvalitní ale lacinější cín do Čech, aby byl prodáván jako kvalitnější a dražší český. Ovšem krupským těžařům se to nevyplatilo; přesycení trhu saským cínem srazilo ceny a krupecké dolování se zastavilo.

Situace se začala pomalu lepšit na začátku třicetileté války, kdy poklesla těžba stříbra a mědi a ceny cínu šly znovu nahoru. V dolech se začíná dařit, s životem je to však horší. V rámci válečných tažení plundrují Krupku v roce 1633 Sasové, kteří tu zapálí 70 domů. Sousední Bohosudov naopak prožívá šťastné období. Dnes jsou obě města spojena v jedno, tehdy byla samostatná a dokonce každé v jiném panství.

 

Do Bohosudova putují tisíce věřících, vzniká tu dokonce i gymnázium. S koncem třicetiletého válečného konfliktu roste i počet zájemců o propůjčku území, na krupském hradě vzniká nová budova hornického úřadu a po válce zničená kaple svatého Wolfganga na Komáří hůrce vstává z mrtvých. Krupku však začíná ohrožovat další strašák. V roce 1680 přichází mor; umírá třetina obyvatel města.

V polovině 18. století je roční produkce cínu v Krupce 6 tun, je ale čím dál tím těžší hledat odbytiště – saské doly nabízejí tuto komoditu stále levněji. Zájem o cín je kolísavý, roste vždy ve válečných dobách, v mírových letech klesá. Na konci 80. let 18. století končí státní podpora cínového dolu v Horním Slavkově, a tak jsou všechny české doly zrovnoprávněny. Jenže ani to nezastaví krizi odvětví.

V květnu 1813 navštívil Krupku Johann Wolfgang Goethe a o tři měsíce později se v blízkosti odehraje jedna z Napoleonských válek; Francouzi prohráli, Krupce se nic nestalo, ale odnesl to pro změnu Bohosudov, který vyplenili spojenci domácích Rakušanů, tedy Prusové a Rusové.

 

Důlní krize trvá, v roce 1851 tu existují místo původních 19 těžařstev jen dvě. Do Krupky přijíždějí několikrát na návštěvu Jan Neruda a Richard Wagner.

 

V 60. letech 19. století se začnou dít divy – doly se dostávají do rukou hutním inženýrům Filipovi Schillerovi a Pavlu Lewaldovi. Ti provedou průzkum lokality a objeví netušené rezervy v cínových, ale i stále žádanějších wolframových rudách. Muži investují do technologií, nových provozů a objem těžby cínu se vyšplhá na 150 tun na konci 19. století. Dochází k rozvoji dopravní infrastruktury; roku 1858 je otevřena trať Ústí nad Labem - Chomutov a rokem 1871 zahajuje činnost Duchcovsko-podmokelská trať. Dnes na ní vlaky nejezdí; provoz na duchcovsko-podmokelské trati byl pro nerentabilitu v roce 2007 zastaven. Rok 1869 přináší v Bohosudově založení první české cementárny. V 1890 dochází k úpadku britského obchodního domu Baring Brothers a v souvislosti s tím i k propadu světové ceny cínu. To způsobí uzavření všech českých dolů, vyjma těch v Krupce. Ty se udrží, protože zpracovávají i zahraniční suroviny a v huti zpracovávají cínový odpad. Definitivně krupské doly zavírá hospodářská krize. Za protektorátu se však znovu doly otevírají. Průzkum a těžba pokračuje i za socialismu, jen se ke komoditám přidává ještě fluorit, wolfram, molybden a živec.

V Bohosudově se pokoušejí po II. světové válce o obnovu tamního gymnázia. Ale daří se jen pár let. Po vzdělání lačnících studentech se do budovy nastěhovala armáda, nejprve československá, v 70. letech dokonce sovětská. Návrat studentů do lavic slavil Bohosudov až v roce 1993.

 

V letech 1950-52 je z Bohosudova na Komáří vížku postavena dvousedačková lanovka. Je nejdelší lanovou tratí střední Evropy bez mezistanice. Délka činí 2348 metrů a převýšení 482 metrů.

 

Dnes získala oblast hornických revírů Krupka památkovou ochranu. Znamená to, že Hornická kulturní krajina je státem chráněnou krajinnou památkovou zónou. Ta se kvůli památkám hlavně technického charakteru dostala v roce 2019 i na seznam památek kulturního dědictví UNESCO.

 

Nejslavnějším místním rodákem je Ferdinand Artl. Ten se narodil v roce 1812 v Horní Krupce a byl zakladatelem moderního očního lékařství. Působil ve Vídni, kde také v roce 1887 zemřel.

Znak Krupky je velmi složitý, z heraldického hlediska ale velmi zajímavý. Jedná se o vodorovně polcený štít, jehož vrchní část je ještě svisle rozdělena. V pravém horním červeném rohu je bílý lev se zlatou korunkou, zlatými drápy a zlatým jazykem, ale velmi specifické podoby. Je jednoocasý, ale jeho ocas je protažený zezadu dopředu mezi nohama; následně je ohnutý nahoru, pokračující podél jeho levého boku a vynikající za jeho záda. Druhé pole je rozdělené vodorovně na dvě poloviny. Vrchní část je zlatá a je v ní zobrazena prsní busta černého lva směrovaného vpravo se zlatým okem a bílými zuby. Ve spodní části druhého pole, které je také zlaté, najdeme tři kosmá černá břevna. Spodní část znaku tvoří přírodní skála, na které jsou patrné stříbrné žíly. Na pozadí modré oblohy stojí horník oblečený celý ve stříbrném oblečení včetně bot, klečící na pravé noze, obličej a ruce jsou v přírodní barvě. Horník drží želízko levou rukou a hrotem přiložené ke skále; v pravé ruce drží mlátek připravený k úderu do želízka.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Katastrem města Krupka prochází silnice první třídy číslo 13. Vlastním městem pak vede silnice 253. Vzdálenosti Krupky z českých měst: Praha (98 km), Ústí nad Labem (18 km), Karlovy Vary (102 km), Liberec (103 km), Plzeň (188 km).

Autobus: Autobusové spojení do Krupky je z Oseka, Teplic, Ústí nad Labem, Chlumce, Litvínova, Dubí a Duchcova.

Vlak: Vlakové spojení ze stanice Krupka – Bohosudov je do Děčína, Louky u Litvínova, Kadaně-Prunéřova, Teplic, Ústí nad Labem, Mostu, Chomutova, Bíliny a Chebu.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Unčínská karová deprese a Kotelní rybník, Krupka:

Romantické místo s krásnou pověstí. Pokud vidíme na hladině dívku v bílém, je to duch dívky, která milovala chudého mlynáře, ale otec jejich lásce nepřál, a tak se nešťastnice v jezírku utopila. Rozhodně ale nepřehlédneme Unčínskou karovou depresi. Má hloubku 100 metrů, průměr 300 metrů, dno vyplňuje Kotelní rybník (jezírko). Jihozápadně asi 200 metrů od vodní plochy a 90 metrů nad hladinou najdeme nejzachovalejší krupskou štolu číslo 4.

Poloha: 50.7044383N, 13.8727847E

Parkoviště: u rozhledny (2,1 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (2,4 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (5,2 km)

GALERIE: UNČÍNSKÁ KAROVÁ DEPRESE

 

★★★★ - Zřícenina hradu Kyšperk, Krupka:

Hrad byl aktivní jen 200 let. Znám je i pod názvy Geiersberg nebo Supí hrad. Nechal ho postavit v roce 1319 Jan Lucemburský, ale už patnáct let poté patří pražským arcibiskupům. Těm ho vyrvali až husité, kteří ho dobyli napotřetí v roce 1433. Povedlo se to Jakoubku z Vřesovic, který ho později nechal napsat na svého syna Jana z Vřesovic. Roku 1526 hrad vyhořel, a to neopatrností majitele Zikmunda Glatze, který vystřelil z ručnice a hrad zapálil. Pak už nebyl hrad nikdy obnoven. V okolí hradu se táhne tektonická linie, ze které vystupuje řada skalních útvarů, místní jim říkají Drobečci.

Poloha: 50.6954139N, 13.8896289E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Unčín - učiliště (1,1 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Unčín, U Parku (1,9 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,1 km)

Pět zoufalých dní Jana z Jenštejna během útěku na Kyšperk

Třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna vynakládal hodně peněz na arcibiskupské hrady. Konkrétně na Kyšperk věnoval 1500 kop, což byla částka dostatečně velká na opravu, ale i přestavbu. To ale možná zachránilo Janu z Jenštejna život, protože byla vybudována nová kaple, ale hlavně strážní vysoká věž. V roce 1393 vygraduje spor panovníka Václava IV. a právě arcibiskupa Jana z Jenštejna. Oba usilují vlastně o to samé; chtějí vliv toho druhého trochu oslabit. Rozhodující kartou ve hře je obsazení místa po umírajícím opatu Rackovi v klášteře v Kladrubech. Ten umírá 10. března 1393 a na jeho místo je arcibiskupovým vikářem Janem z Pomuka potvrzen klášterem navržený Olen. Václav IV. do toho nemůže mluvit, protože tou dobou loví zvěř v okolí Křivoklátu. 20. března je 1393 je Jan z Pomuku umučen k smrti a král se ostře pohádá s arcibiskupem. Arcibiskup Jan z Jenštejna cítí ohrožení vlastního života, a tak se rozhodne z Prahy uprchnout na Kyšperk. Na koni se řítí českou krajinou celkem pět dní a pět noci a hrůzou se ani neohlížel, zda mu nejsou v patách královi muži. Nakonec se Jan z Jenštejna na Kyšperk přeci jen dostal a ten mu zajistil pohodlí a bezpečnost.

★★★★ - Fojtovická pláň, Krupka:

Ozdoba krušnohorské náhorní planiny. Průměrná výška 750 metrů nad mořem je dobrým domovem na podmáčených a horských loukách třeba pro Koniklec německý nebo Hvozdík lesní. Místo je nádherné v jakémkoliv ročním období.

Poloha: 50.7073781N, 13.8644469E

Parkoviště: u rozhledny Komáří vížka (0,5 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (0,9 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (5,6 km)

GALERIE: FOJTOVICKÁ PLÁŇ - PASTVA PRO OČI

 

★★★ - Velká pinka, Krupka (UNESCO):

Je největší pinkou v Česku. První zmínka o zdejší těžbě pochází z roku 1416, těžil se tu zejména cín, kasiterit, chalkopyrit a pyrit. Na místě dnešní pinky se scházelo v minulosti několik důležitých štol. Byla mezi nimi i štola Glatz (Göpel), která dosahovala největší hloubky v oblasti Krupky, a to 200 metrů. Ta vznikla na konci 17. století a šlo o štolu žentourovou, kde svislou těžbu zajišťoval žentour se čtyřmi koňmi. Propad terénu a vznik pinky je datován do doby baroka, přesnější datum není známo. Její dno je těžko přístupné a nachází se v hloubce zhruba 75 metrů.

Poloha: 50.7072292N, 13.8559256E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (350 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (6,8 km)

Co je to pinka?

Pinka pochází z německého slova die Pinge – propadlina a jedná se o reliéfní změny v krajině vzniklé většinou důlní činností. Mohou mít různé velikosti a tvary. Nejčastější jsou kruhovité či elipsovité. Odborníci je ještě dále dělí na sesedlé a provalené. Ty první vznikají rychlým sedáním terénu nad vyrubanými prostory. Mají většinou tvar hluboké pánve či trychtýře, stěny jsou skloněné a na dně lze najít povrchový materiál a tím i původní vegetaci. Naproti tomu provalené pinky jsou velmi strmé, na dně neleží povrchový materiál a proto zde není žádná vegetace. Známy jsou i pinkové tahy, což je řada pinek spojených jako korálky do lineárních čar. Nesmíme zapomenout ani na pinková pole, což jsou spojené propady v nelineárních obrazcích. Mezi nejznámější české pinky patří právě ta na Komáří hůrce, Lomnické pinky a pinky v Jáchymově.

GALERIE: JÁMA POD OCHRANOU UNESCO

 

★★★ - Rozhledna Komáří vížka, Krupka (UNESCO):

Dřevěná věž se zvoncem zde stávala už od poloviny 16. století. Současnou rozhlednu nechal postavit kníže Aldringen v roce 1857.

Poloha: 50.7067128N, 13.8564942E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (410 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (6,7 km)

GALERIE: ROZHLEDNA KOMÁŘÍ VÍŽKA

 

★★★ - Lanová dráha Bohosudov – Komáří vížka, Krupka (UNESCO):

Nejstarší visutá lanovka v České republice. Vybudována byla v roce 1950-2. Od té doby si drží také titul nejdelší osobní lanové dráhy bez mezistanice, a to v rámci celé střední Evropy. Její délka je 2348 metrů. Při jízdě překonáme výšku 482 metrů a trasu ujedeme za 15 minut při rychlosti 2,5 metrů za sekundu.

Poloha: 50.6885831N, 13.8724039E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Bohosudov, Městský úřad (0,7 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,9 km)

Historie českých lanových drah

Lanovky známe pozemní a visuté. Ta první pozemní se rozjela 30. května 1891 v Praze. Nebyla to ale lanovka na Petřín, ale na Letnou. Na Petřín se rozjela ve stejný rok, ale až 25. července. Obě pracovaly na stejném principu, na pohonu pomocí vodní převahy. Lanovka na Letnou zanikla kvůli nezájmu, petřínská přežila i předělání na elektrický pohon a s přestávkami funguje dodnes. Další pozemní lanovky najdeme v Karlových Varech. Původně byly tři, dodnes se zachovaly dvě. Všechny se rozjely začátkem 20. století. Visuté lanovky dělíme na kabinové a sedačkové. První kabinová se rozjela 31. října 1928. Trať vedla z Jánských lázní na Černou horu v Krkonoších. Známá lanovka na Ještěd měla premiéru v roce 1933. Roku 1940 otevřeli sedačkovou lanovku z Ráztoky na Pustevny v Beskydech a šlo o první sedačkovou lanovku v Evropě a druhou nejstarší na světě. Po válce vzniklo v tehdejším Československu osm nových lanovkových tras. Na nich seděli cestující bokem na odpojitelných sedačkách. Pět z nich už neexistuje – čtyři trasy na Chopok a jedna ve Vrátné. Tři jsou stále v provozu – dvě navazující linky na Sněžku a naše nejdelší lanovka bez mezistanice – z Krupky na Komáří vížku.

★★★ - Kaple Panny Marie Bolestné (Chlumecká kaple), Krupka: (bez fotografie)

Bývá spojována s bitvou u Chlumce v roce 1126. V ní se utkal český kníže Soběslav I. s německým králem Lotharem III. Každopádně základy stavby skutečně pocházejí už z 12. století a je jednou z nejstarších církevních staveb v Ústeckém kraji. Podle pozdějších pramenů se tady měla zjevovat Panna Marie, a tak se sem konala velká procesí z Habartic nebo i z Chlumce. Dnešní podoba je klasicistní a kaple je místem neformálního setkání místních obyvatel vždy 25. prosince a na jaře, kdy se tam koná Chlumecká pouť.

Poloha: 50.7089364N, 13.9043919E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Habartice (2,5 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice (4,7 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (8 km)

★★ - Mohelnické balvany, Krupka:

Krajina vypadá jako ve sci-fi filmu. Na poli u zaniklé vsi Mohelnice hned u německých hranic jsou v několika řadách vedeny prazvláštní mohylovité útvary různých velikostí. Tajemný přídech tomu dali lidé, kteří si vymysleli báchorky o pohřebních mohylách, o zvláštních kulometných hnízdech na obranu proti Němcům a nebo si vybájili vesmírnou přistávací dráhu.

Poloha: 50.7310478N, 13.8740186E

Parkoviště: na silnici (1,1 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice (3,1 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (9,5 km)

Zrod skalního města

Kopečky zvedající se z povrchu jen potvrzují to, že jsme přistihli naši Matičku Zemi v nedbalkách v intimními chvíli, kdy se rozhodla přeměnit jeden typ nerostů na druhý. Původní metagranity, tedy vyvřelé kyselé horniny velkým tlakem vytlačila nahoru podél geologických zlomů, proto jsou v té téměř rovné přímce a pomalu je začala měnit na ruly. Stačí si jen počkat několik stovek tisíc let a na tomto místě může vyrůst skalní město.

GALERIE: KRAJINA JAKO ZE SCI-FI

 

★★ - Památník obětem pochodu smrti u Fojtovic, Krupka:

Pomník připomíná 59 obětí pochodu smrti. Do těchto míst dorazil pochod 4. května 1945 směrem od německého Fürstenau. Oběti zde byly ubity tupými předměty. Těla byla uložena do společného hrobu za účasti sovětských vojáků a místního obuvníka Josefa Závory a hostinského Josefa Vaniše.

Poloha: 50.7203411N, 13.8515683E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice (0,6 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (8,7 km)

★★ - Hraniční orientační sloup, Krupka:

Jeden z mála původních sloupů, který se dochoval do dnešních dnů. Těmito sloupy byly za první republiky osázeny celé hranice Československé republiky. V teplickém okrese se zachoval jediný, i když byl povalený. V roce 1938 je systematicky likvidovaly německé úřady. Každý sloup váží 140 kilogramů, je vyrobený z lisované oceli, obsahuje litinový státní znak a natřený je smaltovanými barvami.

Poloha: 50.7425164N, 13.8627425E

Parkoviště: v místě z německé strany hranice

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice (3,2 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (11,3 km)

★★ - Přírodní rezervace Černá louka, Krupka:

Vrcholové vlhké až rašelinní horské louky. Lokalita představuje v opuštěném světě Krušných hor přírodní ráj pro zdejší ptactvo. Typická krušnohorská náhorní plošina je domovem například kriticky ohroženého Jeřába popelavého, Bekasiny otavní nebo Chřástala polního. Vzácně tu najdeme i největší květ české přírody Lilii cibulkonosnou pravou, která jako na ostatních místech ani tady nenachází vhodné opylovače.

Poloha: 50.7310122N, 13.8988342E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Petrovice, Krásný Les, Adolfov (0,8 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (9,7 km)

Výlet 1: Náhorními pláněmi u Fojtovic, kolem tajemných kamenných útvarů, zaniklými vesnicemi na hrad Kyšperk (pěší)

 

Start: Krupka, Turistický rozcestník Komáří vížka - parkoviště

Cíl: Krupka, Turistický rozcestník Komáří vížka - parkoviště

Délka trasy: 21,2 km

Časová náročnost: 7 hodin 40 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Hlavní důraz při cestě klademe na krásu zdejších náhorních plání, na které narazíme hlavně u Fojtovic a v oblasti zaniklých obcí. Samozřejmě také sestoupíme níž, abychom navštívili zbytky hradu Kyšperku. Výlet je veden klidným a krásným prostředím. Nejnižší bod je 409 metrů nad mořem, což je kóta, kterou potkáme mezi bývalým hradem Kyšperk a Unčínským vodopádem. Nejvýše budeme ve výšce 806 metrů nad mořem, což je nadmořská výška u rozhledny Komáří vížka. Celkové převýšení výletu je 608 metrů.

Vhodnost: Výlet musí potěšit každého. Je pravda, že by se na něj neměli pouštět netrénovaní jedinci, protože převýšení je trochu výraznější a navíc délkou přesahuje 20 kilometrů. Proto mu na desetibodové stupnici náročnosti patří pole s číslem šest.

Zastávky:

Krupka, Památník obětem pochodu smrti u Fojtovic (1,7 km) – Krupka, Hraniční orientační sloup (5,3 km) – Krupka, Mohelnické balvany (7,4 km) – Krupka, Přírodní rezervace Černá louka (10 km) – Krupka, Kaple Panny Marie Bolestné (Chlumecká kaple) (12,9 km) – Krupka, Zřícenina hradu Kyšperk (17.1 km) – Krupka, Vodopád na Unčínském potoce (17,7 km) – Krupka, Unčínská karová deprese a Kotelní rybník (18,6 km) – Krupka, Goldammerův kříž (20 km) – Krupka, Fojtovická pláň (20,1 km) – Krupka, Rozhledna Komáří vížka (20,8 km) – Krupka, Velká pinka (20,9 km)

 

Tip pro zpestření na úvod

Není zvykem, abychom si výlet zpestřovali hned od prvního okamžiku, ale teď to můžeme udělat. Výlet můžeme začít už dole v městské části Bohosudov, odkud můžeme lanovkou vyjet na Komáří vížku. Jedná se o nejstarší českou sedačkovou lanovou dráhu, navíc nejdelší v Evropě, která je vedená bez mezistanice. Po vyjetí jen dojdeme zhruba 400 metrů k rozcestníku, kde začíná náš výlet oficiálně.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Zřícenina hradu Krupka, Krupka (UNESCO):

Gotický hrad na ostrohu nad Horským potokem. Počátkem 14. století ho nechal postavit Václav II., Jan Lucemburský ho za dobré služby věnoval Těmovi z Koldic. V roce 1433 ho dobyla vojska husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Pak už Krupka střídá majitele a od roku 1621 je uváděna jako pustá a neobývaná. Dnes je zřícenina vyhledávaným místem nádherných výhledů do okolí. Důmyslnost a preciznost tehdejších stavbařů dokazují více než 6,5 metru široké zdi. V areálu zříceniny je i pamětní kámen Johanna Wolfganga Goetha, který sem nechali umístit místní radní po třetí návštěvě slavného muže v Krupce.

Poloha: 50.6852592N, 13.8554683E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (270 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,7 km)

GALERIE: ZŘÍCENINA HRADU KRUPKA

 

★★★★ - Prohlídková štola Starý Martin, Krupka (UNESCO):

Místo, kde můžeme sfárat do místního podzemí. Ve vnitrozemí narazíme na žílu Lukáš, která je nejdelší cínovou žílou střední Evropy. V rámci prohlídky uvidíme výstavu minerálů a hornin, které se dají najít v oblasti Krupky. Nezapomeňte na krápníky, které se ve štolách tvoří, ale i třeba Pramen štěstí. V blízkosti nalezneme i skanzen staré důlní techniky. I tato štola patřila k důlnímu revíru Steinknochen.

Poloha: 50.6973272N, 13.8467564E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Martinka (70 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,1 km)

Štola Starý Martin

Od poloviny 19. století byla štola Martin hlavní štolou revíru Steinknochen. Sleduje severozápadní část žíly Lukáš, nejdelší cínové žíly ve střední Evropě. Nejstarším důlním dílem je dědičná štola Dürrholz, která je písemně doložená už ve 2. polovině 15. století. Roku 1922 byla těžba cínu v Krupce zastavena. Jenže v průběhu II. světové války byly doly znovu otevřeny; tentokrát byl ale prioritní surovinou wolfram, který se měl získávat z odpadu vzniklého těžbou cínu. Nová rudná ložiska však nebyla nalezena a v poválečných letech byl provoz školy Starý Martin ukončen.

GALERIE: ŠTOLA STARÝ MARTIN

 

★★★★ - Poutní místo Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Krupka (UNESCO):

Gotická svatyně v historické části města. Postavena byla v druhé polovině 14. století. Třikrát v historii byla téměř zničena; v roce 1429 kostel podpálili husité, v roce 1479 spolu s celým městem vyhořela a v roce 1633 byla zapálena při nájezdu Sasů. Uvnitř kostela jsou vzácné oltáře z roku 1684; za zmínku stojí kazatelna a varhany. Místní schody ke kostelu jsou poutním místem. Mají být kopií takzvaných Svatých schodů (Scala Santa), po kterých kráčel Ježíš Kristus v paláci Pontia Piláta v Jeruzalémě.

Poloha: 50.6859767N, 13.8561764E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (100 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,4 km)

Svaté schody

Podle legendy po nich kráčel Ježíš Kristus v jeruzalémském Pilátově paláci. Dnes je najdeme v Římě naproti Lateránské bazilice. O převoz se v polovině 4. století zasloužila svatá Helena, matka císaře Konstantina I. Do roku 1585 byly ukryty před veřejností uvnitř Lateránského paláci. Sixtus V. je nechal přemístit k budově s papežskou kaplí, která se dnes jmenuje Svatyně svatých. V ní je řada zajímavých relikvií. Nejcennější portrét Ježíše Krista považuje církev za acheiropoeton, obraz, který není namalovaný lidskou rukou. Svaté schody jsou z přední a bočních stran budovy. Předek je z 28 mramorových stupňů, které jsou zakryty dřevěnými deskami. V nich jsou v místech potřísněných údajnou krví Spasitele skleněné průhledy. Po přední části se stoupá po kolenou a na každém schodu se odříkává modlitba. Boční jsou odkryté, stoupá se po nich běžně. Nejznámější repliku Svatých schodů najdeme u kláštera minoritů ve Vídni. V České republice je deset kopií Svatých schodů, nejstarší v Olomouci. Nejvíce originál připomínají schody na pražském Karlově a u kláštera augustiniánů v České Lípě. Zbývající, včetně těch v Krupce, spíše přenášejí morální Ježíšovo poslání. Najdeme je na Svatém kopečku u Olomouce, v Králíkách a na Potštejně, v Brně u kláštera minoritů, v Pěnčíně-Krásné a v Rumburku.

★★★★ - Vyhlídka Kalvarienberg, Krupka (UNESCO):

Místo na kamenném ostrohu zdobí velký černý dřevěný kříž. Už v roce 1697 tu byla i socha Kalvárie, odtud název místa. Z výhledu je krásně vidět na pás Českého středohoří, Teplicko, ale hlavně na historickou část města Krupka.

Poloha: 50.6891981N, 13.8535372E

Parkoviště: v Krupce (300 m)

Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (450 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3 km)

GALERIE: POHLEDY Z KRUPSKÝCH VYHLÍDEK

 

★★★ - Dřevěná zvonice, Krupka (UNESCO):

Městská zvonice se schovává za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Má šindelovou střechu, dřevěné patro a zděnou podezdívku. Pochází ze 17. století a byl v ní kdysi zavěšen jeden z nejstarších a největších českých zvonů – Zuzana. Ten byl odlit v roce 1440 a vážil 3 266 kilogramů. V roce 1916 byl ale roztaven pro válečné účely. Jeho kousek se dochoval v místním muzeu.

Poloha: 50.6862806N, 13.8561281E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (40 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,5 km)

★★★ - Vyhlídka Nad Gruntem, Krupka (UNESCO):

Vznikla na kopci nad městskou částí Grunt. Z místa je vidět na hřeben Krušných hor s Liščím vrchem, na městskou památkovou zónu, hrad Krupku a v dálce na jezero Milada.

Poloha: 50.6864761N, 13.8526894E

Parkoviště: v Krupce (0,6 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (0,7 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,8 km)

★★★ - Kaple svatého Wolfganga, Krupka (UNESCO):

Zasvěcena je patronovi všech horníků. Postavena byla ve 14. století, ale během třicetileté války byla zcela zničena. V letech 1692-1700 byla obnovena v barokním slohu. Podruhé měla namále po 2. světové válce, kdy byla v bojích zdevastována. Opravy se dočkala až na začátku našeho století. Okolo kaple se nachází hornický hřbitov. Místo posledního odpočinku tu ale našli i členové hoteliérského rodu Schreinerů, kteří byli majitelé restaurace na Komáří vížce.

Poloha: 50.7062475N, 13.8524011E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (70 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (7 km)

Svatý Wolfgang

Patron horníků byl biskup v Řezně a roku 973 se zasloužil o vznik pražského biskupství. Narodil se asi roku 924 u Reutligentu v Německu. Žil jako mnich v askezi celý život. Jeho život vypršel, když byl na cestě na poradu u salzburského arcibiskupa. U obce Pupping v Horním Rakousku ho zachvátila horečka a zemřel. Bylo mu 70 let. Pohřben byl v Řezně a ke kanonickému schválení Wolfgangovy úcty došlo v říjnu 1052. V rámci oslav 900 let založení pražské diecéze v roce 1873 obdržela pražská katedrála jako relikvie jeho dvě kosti. Svatý Wolfgang je kromě horníků patronem Řezna, Bavorska, pastýřů, sochařů, lodníků, dřevorubců, tesařů a nevinně zajatých a vězněných. Bývá vzýván při bolestech nohou, obrně, úplavici, při neplodnosti a hrozbě samovolného potratu, mozkové příhodě a zánětech kůže. Ke svatému Wolfgangovi patří tyto atributy - sekera, kostel, císař, biskup, biskupské insignie a nápis „Post sex“. Podle legendy prožil svatý Wolfgang nějaký čas na Komáří vížce. Byl tady spokojený, a tak požehnal borůvkám, které pak rostly v obrovské velikosti. Na počest se v 19. století na Komáří vížce konaly tradiční borůvkové poutě, kde byly k dostání koláče všech velikostí a tvarů. Měly společné jen to, že byly borůvkové.

★★★ - Morový sloup se sochou svatého Františka Xaverského, Krupka (UNESCO):

Proti nákláďáku byl svatý František bezmocný. Mor odezněl v Krupce 3. prosince 1680 na svátek Františka Xaverského, velkého světce bojujícího proti moru. Z vděčnosti pak místní Františku Xaverskému zasvětili morový sloup. Ten je od roku 1717 symbolem města. S morem si svatý František poradil, proti samovolně rozjetému náklaďáku firmy Strabag byl bezmocný. K události došlo 21. června 2016 kdy se prováděla rekonstrukce komunikace na zdejším náměstí. Automobil poškodil kovové zábradlí, sochu i sloup. Škody ve výši 1,5 milionu korun šly z pojistky a svatý František Xaverský se po roce a půl vrátil na svoje místo.

Poloha: 50.6867611N, 13.8553075E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (30 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,5 km)

Zlodějíčkové nakazili třetinu města

V květnu 1680 vypukl v Krupce mor. Nemoc do města zavlekl měšťan Tobias Behr z návštěvy Prahy. Epidemii podlehla celá Behrova rodina. Do domu se ale vloupali zloději a roznesli nákazu po městě; zemřelo 327 lidí, což byla celá třetina místní populace.

★★★ - Sedmihůrská vyhlídka, Krupka (UNESCO):

Dřevěná vyhlídková plošina s posezením. Široký výhled umožňuje pohled na hřebeny Krušných hor, město Teplice, ale i na areál Chemapetrolu či Prunéřovské elektrárny.

Poloha: 50.7083683N, 13.8277744E

Parkoviště: Parkoviště Komáří vížka (1,9 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (1,9 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (7,6 km)

★★★ - Kostel svaté Anny, Krupka (UNESCO):

Hřbitovní kostel postavený v roce 1516. Věřící o něj neměli zájem. Všimli si ho, až když se opravoval hlavní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Krátce po sametové revoluci byl téměř celý kostel rozkraden. Přesto jeho vnitřní dispozice lákají k prohlídce. Zajímavý je kazetový strop a nástěnné malby, kterým vévodí malba Martina Luthera. Ta je jeho českým nejstarším zobrazením. Velkou cenu má devět kamenných náhrobků s erby a emblémy.

Poloha: 50.6841172N, 13.8607897E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Škola (390 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2 km)

★★ - Štola Barbora, Krupka (UNESCO):

Nejkrásnější a největší krupská štola. Vznikl tu porub vysoký patnáct, široký dvacet a dlouhý padesát metrů. Na stěnách jsou bílé křemeny, modrý fluorit, biotit, bizmut, krupkait, kettnerit, scheeit, wolframit, kasiterit a sfalerit. Bizmutin zde na stěnách vytváří až 6 centimetrů dlouhé stříbrné jehlice. Štola je zabezpečena dveřmi a najdeme ji na Naučné stezce Po stopách horníků. Ze štoly vytéká pramen Barbora.

Poloha: 50.6940867N, 13.8687831E

Parkoviště: u silnice (1 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (1 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3,9 km)

★★ - Vyhlídka na skalním útvaru Mrtvý kámen, Krupka (UNESCO):

Skálu najdeme v úzkém hrdle, které otevírá Krupecké údolí. Ze skály je krásný pohled na Krupku a do předhůří Krušných hor. Ve starších mapách a průvodcích je skála pojmenována jako Totenstein.

Poloha: 50.6834989N, 13.8579897E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Škola (410 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,2 km)

★★ - Vyhlídka Pod Schillerovou výšinou, Krupka:

Vyhlídku najdeme naproti hradu nad Horským potokem. O oblibě místa cosi řekne už německý nápis Schiller Höhe 1805-1905, který jasně ukazuje na oblibu v minulosti. Odpočinek nabízejí dřevěné lavičky. Výhled z lokality je opravdu skvostný.

Poloha: 50.6840864N, 13.8531508E

Parkoviště: v Krupce (330 m)

Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (0,5 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,5 km)

★★ - Komáří hůrka, Krupka (UNESCO):

Vrchol dosahuje výšky 806 metrů nad mořem. Vystupuje nepatrně nad okolní kopce, přesto se stal dominantou této části Krušných hor. Zvonec na dřevěné věži ohlašoval pro horníky začátek a konec pracovní doby. Místo je s Krupkou spojené lanovou dráhou. Lokalita je jedním ze dvou míst, kde se pořádají v Krušných horách soutěže psích spřežení.

Poloha: 50.7070475N, 13.8565078E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (400 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (6,7 km)

★★ - Rýžoviště Krupského potoka, Krupka (UNESCO):

Jedná se o výjimečně vodnatý potok. Pramení jen několik desítek metrů severněji ve skále. Historie hornictví v Krupce startovala právě na rýžovacích talířích místních horníků. Ještě dnes se dají hravě najít sloučeniny cínu kasiterit, biotit nebo bismutin.

Poloha: 50.6981258N, 13.8564542E

Parkoviště: u silnice (0,5 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Horní Krupka, Hostinec (0,5 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4 km)

Cín

Jeho existenci znali už Řekové a Římani, mistři v obchodování s ním jsou Féničané. Ti jej získávají z Anglie a Španělska. V Čechách se dobývá hlavně v Krušných horách, a to rýžováním. První šachty na hlubinnou těžbu vznikly v Krupce na začátku 13. století. První huť k tavení cínové rudy vyrostla v 15. století na Cínovci a v 16. století ve Slavkově. Cín je nízkotavitelný stříbrobílý lesklý kov s chemickou značnou Sn. Nekoroduje, je prakticky zdravotně nezávadný a je velmi tažný. Lze ho vyválcovat na tenkou folii staniol, která se používá jako ochrana v potravinářství. Za extrémně nízkých teplot je cín supravodičem I. typu. Hlavní cínovou rudou je kasiterit (cínovec). Jeho největší ložiska jsou v Krupce, Cínovci a v Horním Slavkově. Světové tabulky těžby vedou Barma, Indonésie, Malajsie, Brazílie, Rusko, Nigérie a Austrálie. Z rudy se získává cín snadno v peci, kdy redukcí uhlí s rudou vzniká čistý prvek. Taková pec je v Česku jen jedna, v Krupce. Největší uplatnění nachází cín v potravinářství, ať už v konzervách nebo jako staniol. Z cínu se vyrábějí liturgické a ozdobné předměty, bronzové medaile či pamětní plakety. Velmi zajímavé užití je při výrobě gigantických skleněných výkladních skříní a oken. Roztavené sklo se nalije na roztavený cín. Tak vzniknou dokonale rovné hladké skleněné tabule jakékoliv velikosti.

★★ - Štola Vendelín, Krupka (UNESCO): (bez fotografie)

Naleziště vzácného nerostu Erytrín. Ten se vyskytuje na dvou místech v Česku - na Měděnci a v Krupce. V Krupce ho najdeme v této štole a ještě ve štole Svatého Martina. Má jasně růžovou až nafialovělou barvu a podobu zploštělých krystalů nebo práškových povlaků, říká se mu „kobaltový květ“.

Poloha: 50.6931783N, 13.8735128E

Parkoviště: u silnice (1,4 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (1,4 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,4 km)

 

GALERIE: HORNICKÉ STOPY V KRUPCE

★★ - Prokopský peň, Krupka (UNESCO):

Nejoblíbenější místo mineralogů. Jedná se o povrchový výchoz ze štol Večerní hvězda, Václav, Barbora a Prokop. Zbytečný materiál byl vyvrhnut tady. Poměrně snadno se tu dá najít fialový fluorit, modrozelený až zelený apatit, hnědo či černokrystalový kasiterit nebo oranžovočervený florencit.

Poloha: 50.6940889N, 13.8687278E

Parkoviště: u silnice (1,6 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (1,6 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,4 km)

 - Štola Juda Stollen, Krupka (UNESCO): (bez fotografie)

Jedno z nejstarších těžebních míst v Krupce. Stačí když těsně před lanovou dráhou sestoupíme z Naučné stezky Po stopách horníků doprava, zhruba deset metrů pod úroveň cesty a podíváme se do jejího ústí. Dojde nám, jak nelehký měli horníci život. Protahovat se museli otvorem o rozměrech 150 x 100 centimetrů. Celá šachta je dlouhá 160 metrů.

Poloha: 50.6933956N, 13.8679983E

Parkoviště: u silnice (0,9 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (0,9 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3,8 km)

 - Krušnohorská zlomová linie, Krupka (UNESCO):

Místo pradávné srážky. Začátkem třetihor narazila Indie a Afrika do Euroasie, nárazem vznikly Alpy a třeba i Himaláje. Náraz zvedl i tamní zemskou desku, ta ale velký tlak nevydržela a praskla. Rulová skalní stěna má úklon 60-70°.

Poloha: 50.6949453N, 13.8556172E

Parkoviště: u silnice (0,7 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Kanceláře (0,7 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3,9 km)

 - Pivovarské nádrže, Krupka (UNESCO):

Zajímavá technická památka. Ukazuje, jak si místní pivovar pomáhal k výrobě ledu, kterým chladil vyrobené pivo. Na toku Horského potoka jsou vybudovány dvě mělké nádrže, které sloužily na výrobu přírodního ledu.

Poloha: 50.6890961N, 13.8499967E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (0,6 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3,1 km)

 - Žíla Lukáš, Krupka (UNESCO):

Nejdelší a nejmocnější cínová žíla střední Evropy. Je dlouhá přes dva kilometry a až 50 centimetrů mocná. Neobsahuje žádné sirníky ani nežádoucí příměsi. Je tedy neuvěřitelně výtěžná. Po většinu času se vine až 70 metrů pod povrchem. Patřila k důlnímu revíru Steinknochen, který je nejvýznamnějším krupeckým revírem. První pokusy o vyrubání pocházejí ze 14. století, kdy se začal cín dobývat. V místě se nachází i těžební jáma Lukáš, která je zabezpečena mříží. Nepleťte si toto místo s vlastním výstupem štoly, kde se cín těžil. Toto místo se nachází níž v údolí a nese název štola Lukáš.

Poloha: 50.7015589N, 13.8477664E

Parkoviště: v lokalitě Horní Krupky (0,7 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Horní Krupka, hostinec (0,7 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (6,1 km)

Cínový mor

Velmi důležitá u cínu je teplota 13,2° C. Při ní se mění forma bílého cínu na šedý. Pokud vystavujete předměty dlouhodobě nižším teplotám, může postihnout vaše cínové vojáčky nebo nádobí cínový mor. Jde o fyzikální děj, končící rozpadem předmětů z cínu na prach. Cínový mor je nakažlivý, přenáší se mezi věcmi, a nemusí být splněna podmínka poklesu teploty pod 13°C. Mor cínu způsobil roku 1912 tragický konec Scottovy polární expedice. Plechovky s petrolejem byly cínem sletovány, a tak polárníci našli v zásobovacích depech při cestě zpět prázdné obaly. Mor zastavil i Napoleonovo tažení do Ruska. Francouzi měli knoflíky uniforem a kabátů z cínu, v ruské zimě se rozpadly a mrazy vojáky usmrtily.

 - Vyhlídka bývalé výletní restaurace Vilémova výšina, Krupka (UNESCO):

V dřívějších letech šlo o cílovou destinaci mnohých turistů. Dnes se z budovy stalo doučovací středisko. Z ochozů prosklené stavby však i nadále zůstávají dechberoucí vyhlídky nejen na Krupku, ale i na celé Teplicko a České středohoří.

Poloha: 50.6829042N, 13.8566914E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Škola (430 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,4 km)

 - Žíla Mahler, Krupka (UNESCO): (bez fotografie)

Najdete ji nedaleko Naučné stezky Po stopách horníků. Povrchová dobývka je dlouhá asi 130 metrů. Najdeme ji západním směrem od 9. sloupu lanové dráhy z Bohosudova na Komáří vížku. Žíla Mahler byla jediná rozebírána i povrchově, a tak zde najdeme zajímavé žilky s mineralogickými nálezy.

Poloha: 50.6939253N, 13.8658525E

Parkoviště: u silnice (1,2 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (1,2 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,1 km)

GALERIE: STARÉ HORNICKÉ STEZKY

 

 - Preisselberská pinka, Krupka (UNESCO):

Povrchová dobývka, kde se těžil cín a wolfram. Je jedna z nejstarších v oblasti Krupky, už v 16. století byla označována za starou. V těsné blízkosti se nachází Preisselberská vyhlídka. Jedná se o odval štoly Preisselberg II. s velmi zajímavým výhledem na Teplickou pánev, západní část Českého středohoří a Mostecko. Mezi vyhlídkou a pinkou nalezneme velmi vydatný Preisselberský pramen. Ten odvodňuje zaplavenou štolu Preisselberg II.

Poloha: 50.7035842N, 13.8413933E

Parkoviště: Parkoviště Komáří vížka (1 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (1 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (6,9 km)

Slitiny cínu

Nejznámější je bronz. To je slitina cínu a mědi, kde cín nesmí překročit 33% obsahu. Je imunní vůči mořské vodě, proto se využívá na stavbu kanálů a podvodních potrubí. Z bronzu se dělají třetí sady sportovních a společenských medailí. Pokud zvýšíme podíl cínu nad 33 %, získáme dělovinu používanou k výrobě těžkých palných zbraní. Ložiskový kov je slitina s 90% cínu. Pokud do bronzu přidáme jedno procento fosforu, nabývá slitina extrémní tvrdosti a jmenuje se Fosforový bronz. Bronzu pro zvonařské účely se říká zvonovina. Slitina s alespoň 90 procenty cínu a příměsí mědi a olova se jmenuje Anglický cín a užívá se k výrobě šperků. Další umělecká slitina je Varhanní kov a platí, čím vyšší je poměr cínu, tím čistší hlas bude mít píšťala. Jedna z nových slitin má název Britania; obsahuje cín (90%), antimon (8%) a měd (2%) a využívá se k výrobě jídelních příborů.

VIDEO: PREISSELBERSKÁ VYHLÍDKA

 

Výlet 2: Hornickou kulturní krajinou Krupka za starými důlními díly, nádhernými vyhlídkami a mineralogickými nalezišti (pěší a lanovka)

 

Start: Krupka, Turistický rozcestník Bohosudov - lanovka

Cíl: Krupka, Turistický rozcestník Bohosudov - lanovka

Délka trasy: 21,1 km + 2,3 kilometru cesty lanovkou

Časová náročnost: 8 hodin 5 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Hornická kulturní krajina Krupka je jednou z mála krajinných památkových zón v naší republice. Jde o krajinu, jejíž podobu už od raného třináctého století určovala a utvářela hornická, důlní nebo povrchová činnost. Práce na většině místních štol a jam byla ukončena až v průběhu 20. století. Pro toto území je charakteristické velké množství pozůstatků povrchové i hlubinné těžby nerostných surovin. Výlet začíná na stanici lanové dráhy Bohosudov - Kněžiště, odsud se vydáte na Komáří vížku a vlastně celý prostor, po kterém bude veden náš následný výlet si nejprve celý prohlédnete. Nejvyšším bodem celého výletu je stanice lanové dráhy a vlastně start naší trasy po opuštění lanovky – vlastní Komáří hůrka s výškou 802 metrů nad mořem. Nejnižším bodem je pak 290 metrů nad mořem v závěru výletu. Při výletu vyšplháme 527 metrů a sestoupíte o 1 033 metrů níž.

Vhodnost: Výlet je hlavně pro milovníky technické minulosti naší země a pro zbožňovatele krásných výhledů do krajiny. Výlet není úplně jednoduchý a i když nám lanovka ušetří cestu nahoru, tak přesto takzvaným cik-cak pohybem po stráních Krupky něco do svých nohou dostaneme. Proto mu dáváme na naší desetibodové škále šestý bod náročnosti.

Zastávky:

Krupka, Komáří hůrka (0,05 km) – Krupka, Rozhledna Komáří hůrka (0,1 km) – Krupka, Velká pinka (0,15 km) – Krupka, Kaple svatého Wolfganga (0,5 km) – Krupka, Sedmihůrská vyhlídka (2,4 km) – Krupka, Pinky na Güntheru (4,5 km) – Krupka, Žíla Lukáš (6,4 km) – Krupka, Prokopova vyhlídka (6,9 km) – Krupka, Prohlídková štola Starý Martin (8,4 km) – Krupka, Rýžoviště Krupského potoka (9,4 km) – Krupka, Bývalý důlní revír Knötel (9,6 km) – Krupka, Štola Vendelín (13,2 km) – Krupka, Halda Zwickenpinge (13,4 km) – Krupka, Štola Barbora s pramenem (13,5 km) – Krupka, Štola Juda Stollen (13,55 km) – Krupka, Prokopský peň (14,3 km) – Krupka, Žíla Mahler (14,6 km) – Krupka, Krušnohorská zlomová linie (15,4 km) – Krupka, Stará hornická stezka (15,9 km) – Krupka, Vyhlídka Kalvarienberg (16,6 km) – Krupka, Technická památka Pivovarské nádrže (17,4 km) – Krupka, Vyhlídka nad Gruntem (17,8 km) – Krupka, Vyhlídka Schillerova výšina (18,1 km) – Krupka, Zřícenina hradu Krupka (18,5 km) – Krupka, Morový sloup s barokní sochou svatého Františka Xaverského (18,8 km) – Krupka, Dřevěná zvonice (18,9 km) – Krupka, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (18,95 km) – Krupka, Vyhlídka bývalé výletní restaurace Vilémova výšina (19,3 km) – Krupka, Vyhlídka skalní útvar Mrtvý kámen (19,7 km) – Krupka, Kostel svaté Anny (20 km)

 

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Národní kulturní památka poutní místo Bazilika Panny Marie Bolestné, Krupka:

Druhé nejnavštěvovanější poutní místo litoměřické diecéze a páté nejnavštěvovanější v celé České republice. Zároveň jedno z nejvýznamnějších poutních míst střední Evropy. Původní kaple zde stála už v roce 1426, před rokem 1620 ale zcela zpustla. Znovu byla obnovena v letech 1621-4. Dnešní podobu získala v 18. století díky přestavbě vedené Giuliem a Octaviem Broggiovými. Základní kámen byl položen v roce 1701 a kostel byl vysvěcen 1. září 1706. Stavba je jednolodní, obdélná se třemi páry pravoúhlých postranních kaplí. Hlavní oltář je baldachýnový a pochází od Franze Tollingera; čtyři točité sloupy jsou spojeny girlandami; na vrcholu stojí Kristus na zeměkouli. Kolem vlastního poutního kostela se nachází oválný ambit se sedmi kaplemi (Zákupská, Teplická, Litoměřická, Bleylebenská, Kolovratská, Osecká a Duchcovská). U příležitosti 500. výročí vzniku poutního místa povýšil papež Pius XI. 6. června 1924 zdejší kostel na baziliku minor. Velkou oblibu má zdejší poutní místo u německých Lužických Srbů, kteří navštěvují místo v hojném počtu. Ročně dosahuje počet poutníků čísla 30 tisíc.

Poloha: 50.6817825N, 13.8720283E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Bohosudov, Měský úřad (10 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,3 km)

Poutní legenda vznikla už ve 13. století

Počátek poutní legendy lze vysledovat už v roce 1227, kdy byl ve Světci u Bíliny založen klášter Sester strážkyň svatého Hrobu. Husité klášter dobyli, ženy pobili, jen část se zachránila útěkem do místních bohosudovských lesů. Ty co utíkaly vzaly s sebou uctívanou sochu Bolestné Panny Marie. Jeptišky nepřežily v lesích dlouho, ta poslední nakonec uctívanou modlu umístila do staré vykotlané lípy. Na svátek Narození Panny Marie v roce 1425 šla mladá dívka z Krupky žnout trávu. Poblíž lípy u studánky se šla dívka osvěžit. Jenže na ní zaútočil  jedovatý had, který se jí ovinul kolem ruky. Had v blízkosti lípy zkoprněl, spadl z ruky a odplazil se do trávy. Dívka všechno řekla v Krupce a měšťané se vypravili ke staré lípě. Tady v dutině nalezli sošku Bolestné Panny Marie. Přenesli ji do krupského kostela, ale ona zmizela. Znovu ji našli v dutině vykotlané lípy; když se to opakovalo několikrát, vzali to jako znamení a postavili dřevěnou kapli. Po bitvě na Běháni u Ústí nad Labem se přesunuly boje i do Krupky. Během třicetileté války soška několikrát změnila místo. Nejprve byla ukryta v Duchcově, třikrát v Chomutově a jednou v Praze. Pokaždé se tak stalo těsně před tím, než dorazila plenící švédská armáda.

Poutní soška Panny Marie Bolestné

Vlastní gotická milostná soška je asi 15 centimetrů vysoká a je vyrobená z blíže neurčené vypalované hlíny. Znázorňuje sedící Pannu Marii, která na klíně drží mrtvého Krista a bolestně se na něj dívá. Socha, jejíž umělecká hodnota není příliš velká, byla během staletí tak poškozena, že v roce 1709 byla opatřena ochranným zlatým oplíškováním. 

★★★★ - Studánka Panny Marie Sedmibolestné, Krupka:

Studánka se zázračnou vodou se nachází v samostatně stojící kapli ambitu baziliky Panny Marie Sedmibolestné. Podle pověsti ke studánce přicházeli prosebníci se svými nemocemi a po opláchnutí vodou ze studánky se uzdravili. Na místě byla vystavěna kaplička.

Poloha: 50.6815242N, 13.8720283E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Bohosudov, Měský úřad (10 m)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,3 km)

GALERIE: BAZILIKA V BOHOSUDOVĚ

 

★★★★ - Zřícenina kostela svatého Prokopa v bývalé osadě Kirchlice, Krupka:

Jednalo se o nejstarší hornický kostel v oblasti. Byl postaven na počátku 13. století v gotickém slohu ve stejnojmenné hornické osadě. Kostel byl v průběhu věku rozšiřován. Mezi lety 1576-1624 sloužil protestantům. V roce 1624 byl silně poničen a osada zanikla. Kostel byl následně přestavěn a konečnou podobu získal v roce 1676. Roku 1939 ale vyhořel a od té doby je zříceninou. V důsledku požáru se zřítily klenby a byl stržen štít. Místo se silným geniem loci. Archeologové nalezli při výkopových pracích bílý peníz Ferdinanda I. z první poloviny 16. století, úlomky zdobených kachlů, železné nástroje, zaniklé hroby a studnu. V korytě blízkého Zálužanského potoka se nachází i náplavový kužel, který byl používán v bývalé osadě Kirchlice k rýžování cínonosných rud.

Poloha: 50.6709006N, 13.8621308E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krupka, Stadion (0,9 km)

Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2 km)

GALERIE: NEJSTARŠÍ HORNICKÝ KOSTEL